ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 bef4a630-70b8-11dc-8b42-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 40, person 55, org 4, work 1
1 masthead
Ročnik XXXXI.
2 masthead
V Praze, v pátek dne 8. května 1903.
Praha
3 masthead
Číslo 126.
4 article
Na rauní a odpol. Histy předplání ne v Praze v sduzinistratl na měsle . . . . . za čtvrt lsta . . . . S K — s drojí donáškon na nalaí žiný leta . . . . 7 K 6o re Gltalkteki sa nke . . . . . . 2 K 90 Pošton: Bětní nls . . . . 9 K olh s drojí zšellkeu kei na nalat na čtvrti le ia
Praha
5 article
Maďarský boj o právo národn v pospolité armádě. Tvrdošijný obstrukční boj, jejž vede ma- darská strana neodvislosti v parlamentě uher ském proti branné předloze, trvá bez úlevy dále aniž by při tom neb onom z obou soků byl znatelna jakás únava a náchylnost ku příměři Koloman Szell spoléhaje ve svou vládní většinu a v důvěru krále a pána svého, vládne a vy- bírá v zemi daně dále, třeba jich sněm uherský nebyl povolil — opposice však čerpá z tohoto protizákonného počinání si vlády opět nové podněty k agilaci a žalobám proti ní, nové dů vody pro svůj zápas za vlastní uherské vojsko s maďarskou řeči velicí Při tom tvrdí a dovozují košutovci, že prý ne- požadují tim, než co plyne logicky i ze samého základního zákona o vyrovnání státoprávním mezi zeměmi koruny uherské a ostatními ze měmi Jeho Veličenstva ze dne 31. srpna 1867 A sice odkazují na tyto dva články dotčeného fundamentálního zákona dualismu: Na článek 11., jenž zni doslovně: »Následkem ústavních panovničíeh práv Jeho Veličenstva ohledně vá- lečnictví uznáváme, že o všem, cokoliv týče se jednotného řízení, veden a vnitřní zřízenosti veškeré a mády a tudíž také uherského voj ska, jakožto doplňující části po spolité armády, sluší rozhodo vat Jeho Veličenstvu. Pak na článek 12.: »Země však si vy hrazuje právo občasného doplňo v án uherského vojska, právo povolován rekrutů i stanovení podmínek, za jakých je po voli, i doby služební, jakož i též opatřen ohledně rozložení (dislokace) a zaopatřovánt vojska ve smyslu posavadních zákonů a tož jak v oboru zákonodárném, tak i vadministračním.
Szell
6 article
Mluvi se tedy v samém vyrovnacím zá- konu — dovozují košutovci — výslovně o vojsku uherském jako zvláštním zřízeném sboru válečném, jenž má sloužiti k doplnění společné armády, aniž by však po- zbyl svéráznosti a osobitosti své vlastní n rozdíl od vojska cislajtánského. Toto uherske vojsko nemá zaniknouti, nemá zmizet v souhrnu pospolité armády, nýbrž má dle zá- kona býti její doplňujíeí částí, která podrží svůj vlastní národní ráz tím, že nejen ml ul ž stvo. ale i důstojnictvo její záležeti mus pouze z příslušníků zemí koru n uherské a že vnitřním jazykem úřadním všeho tohoto vojska uherského musí být státni jazyk uherský: madarština. Pro správnost tohoto svého výkladu má pak maďarská strana neodvislosti ještě jeden to silný doklad: královský onen re- skript ze dne 9. srpna 1868, jímž panující mocnář nařizoval tehdejšímu říšskému ministru války výslovné: »Jest Naši vůlí, by ve smyslu nového branného systému a z potřeby prospěšné orga- nisace vojska vyhověno bylo opěto v ně vysloveným přáním země tak, aby do plukův a těles vojenských doplňujícíchse ze zemi koruny uherské, pokud to je možno, zařaděni byli důstojníe v těchto zemích zrození. Spolu buďtež veškerým sbotům vojenským armády znovu na paměť uvedeny opětovné vydané předpisy o naučení se plu- kovním řečem; budiž při zařado- vání důstojníků zvláštní zřete brán na jazyky v pluclch panu- jicl.« TTohoto královského rozkazu, žaluje oppo- sice maďarská, nebylo po 34 léta pro chabos uherských vlád šetřeno a dbáno v armádě, tk jsme byli připraveni o své vlastní, vyrovnáním
7 article
Dežkovým nám vyhrazené, Andrassem nám vy- možené a králem nám přiznané uherské vojsk s maďarskou velicí řečí a uherskými důstojníky. My však chceme býti dbalejšími otců svých a reklamujeme dobré to právo pro národ svůj ve chvili, kdy se na nás požadují nové těžké oběti na lidech i statcích.« Maďarská vládní strana cíti přílis sílu těchto argumentův n rozum a cit maďarského národa, než aby trou- fala si čeliti jim před voliči svými živým slovem, nýbrž polemisuje doposud. pouze tiskem svým; teprv těchto dnův odvážil se syn bývalého prvního ministra samostatných Uher, hr. Julius Andrássy promluvit ke svým voličům, však zase ne v oko trě na schůz veřejné živým slovem, nýbrž toliko veřej- ným tištěným listem a to teprve tehda. když mu byli jeho kortešové dříve od výkon- ného výboru liberální strany mezi voliči lo- sonezskými sehnali objednanou adressu souhlasu s jeho sněmovní řečí pro brannou předlohu. — Andrássy junior snaží se vyvrátiti argumentaci košutoveů všemožnou sofislikou. Opposice prý vkládá do slov zákona z r. 1867 ducha, jehož v něm není. Klame prý sebe a klame jiné. »Ona tvrdí,« píše Andrássy junior, »že prý zákon z r. 1867 závazně káže, aby uher- ské vojsko, kteréž jest doplňujíci částí pospo- lité armády, bylo zřízeno po uhersku. Cot značí? To by značilo, že před 36 lély krá i sněm uherský dohodli se o zvláštním chování uherské armády a že oba tito samojediní rozhodující činitelé vědomě chtěli zavésti maďarskou velici řeč při uherské té armádě. Nuže, kdyby tomu bývalo v pravdě tak, proč medle nebylo by se uskutečhilo, co bylo ujednáno? V následujícím roce 1868 obe tito rozhodující činitelové dělali spolu nový branný zákon. Proč by v něm nebyli provedli smluvený ten právní řád?
Dežkův Julius Andrássy Andrássy Uhry
8 article
Tehdejší vůdcové naši byli muži, ktel vzdorovali přemoci a bojovali za práva národa svého v době, kdy boj ten hrozil zápasníku ne- bezpečím žaláře, vyhnanství, šibenice. Nuže, tac muži by věru nikdy nebyli se zalekli před po- ctivým vymáháním toho, aby bylo proveden právo smluvené. Možno, že se jim nedo- stávalo času, aby byli mohli prosaditi jednotlivě. nepřímé a méně důležité výsledky velkých prin- cipů, jež vydobyli. Však aby byli dovedli rázen změniti ducha společných zřízeni toť bylo nad jejich síly, V tom ohledu zůstavili hojně práce nám potomkům, kteří vždy mů- žeme se domáhati toho, seč oni nebyli. Leč toho by se oni mužové věru nikdy nebyli dopustili, aby byli osobně kryli nepřistojnost, odporující pod- statně státoprávní jejich tvorbě, dokonce když ani se strany koruny nebylo tu nepřemožitol- ných překážek.« — Však Deák prý výslovně uznal právní stav, jaký byl způsoben za Mari Terezie r. 1715 zřízením pospolité, jednotné armády pro veškeru državu hubsburskou a tím i pospolitou německou řeč velení, odtud v v armádě té zavedenou. « — Tato Andrássyova řeč libiti se bude zajisté ve Vídni, avšak Maďarův asi sotva přesvědčí. Vždyť sám ten »Pester Lloyd« přináší obsáhlé dějinné studie o staletém procesu poněmčování uherského vojska vídeňským hofkriegs- rathem, které každého vlastence maďarského musí naplniti hněvem a odporem proti násilné germanisaci z Vídně šiřeně a pěstšně a touhou po vítězství práva národního jazyka i vté armádě národů, spojených s mle u vam pod žezlem Habsburgův.
Terezia Maďarův Lloyd Habsburgův Mari Vídeň
9 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 7. května. (Protimaďarske hnutí v Chorvatsku.) Neústupnost uher- ske kralevinské deputace, která trvá na starém. pro Chorvatsko přímo zkázonosném finančním vyrovnání, jež se strany chorvatské podepsal původně lidě, nemající o finančních věcech po- nětí a nezákonné vnucování maďarského jazyka a maďarského praporu na území chorvatském. kde podle platných zákonů jest oprávněn pouze jazyk srbsko-chorvatský, způsobily ten pro Ma- dary nevítaný účinek, že roztříštěná po dlouh léta chorvatská opposice srazila se nyní nejen slovem, ale i skutkem v jedno společné těleso které volá po celé zemi hlasitě po finanční samo- statnosti Chorvatska a po přesném plnění zá- knů také vládními orgány, k hájení zákonů především povolanými. Nic nepomáhají hr. Khuen-Hledervárovi a jeho náměstku, odbornému přednostovi Krajčovi všechna ta drakonická opa- tření, jimiž umičel záhřebský tisk, naplnil žaláře zástupci mužské i ženské intelligence, napojil zemi nevinně prolitou krví a na celý križevecký kraj uvalil stanné právo: chorvatská opposice — a k ní se hlásí všechna chorvatská intelligence a všichni samostatní lidě po celé zemi — ne- ustane již ve svém volání po právu a tomu se konečně musí učiniti zadost, třebas přes hlavu samého hr. Khuena-Hedervára. Opposice může již zaznamenati prvý úspěch: záhřebský policejní ředitel Alex.
Khuen Hledervár Krajč Praha Chorvatsko Ma Alex
10 article
Winkler, jenž svou neschopnost k vedení důle- žité, sobě svěřené funkce prokázal dostatečně již za loňských protisrbských výtržností, zbaver konečně dne 3. t. m. svého úřadu a řízení poli- cejního ředitelství svěřeno okresnímu adjunktu dru. Mihičiči. Zároveň část magistrátních úřad- níků přidělena ke službě policejní, poněvadž po- licejní personál se ukázal zhola nedostatečným. Druhou zajímavou událostí jest odjezd gar- dového kapitána a bývalého sborového velitele záhřebského, bar. Bechtolsheima z Vídně do Záhřeba. Dle vídeňských informací bar. Bechtols- heim odjel do Záhřeba na několik peděl Cesta bar. Bechtolsheima do Záhřeba vykládá se dvojím způsobem. Dle jedné verse má v Zá- hřebě urovnati spor mezi hr. Khuen-Hledervárem a podmaršálem Čaničem, který byl bánem při konferenci, týkající se používání vojska proti demonstrantům uražen, tak že konferenci náhle opustii a bána vyzval na souboj. Dle druhé verse jest prý bar. Bechtolsheim vyhlédnut za mimo- řádného komisaře pro případ, že by ne- pořádky v Chorvatsku v nejbližších dnech nepře- staly a tím se dokázalo, že hr. Khuen-Hederváry jest neschopen k udržení pořádku v zemi. Mož- nost vojenské vlády v Chorvatsku přetřásala se již v kruzích opposičných a bylo ukázáno na to. že ani sebe přísnější vláda vojenská nemůže býti Chorvatsku škodlivější, než nynější režim, z něbož se platná práva a zákony přímo šlapou nohama.
Winkler Khuen Hledervár Čanič Hedervára Vídeň Záhřeb Zá Chorvatsko
11 article
O posledních událostech v Chorvatsku do- cházejí jen kusé zprávy, poněvadž vláda nepro- pouští v časopisech nijakých podrobností, komol neb nevypravuje telegramů, otvírá a konfiskuje dopisy, ba i telefon uzavřela novinářským zpravo dajům. V Záhřebě zavládly pořádky čistě drako- nické. Zatýkají se nejen mužové, hlavně akade mická mládež pro sebe menší podezření, že se účastnili demonstrací, nýbrž i ženy. Tak v samě poledne zatčeno 13 žaček vyšší dívčí školy a odvedeny spoutané na policii, protože prý demonstrovaly; 31 vdaných paní, žen úřadníků a měšťanů, zahnáno četnictvem do soukromého domu na Ilici a tam prohlášeny za zatčené. V nemocnicích leží množství akademiků, gymna- sistů, úřadníků a měšťanů, raněných bodáky šavlemi. V Křiževci střílelo prý čelnictvo pět minut do demonstrantů, když tito byli již na útěku, při čemž několik sedláků těžce raněno. Ta okolnost, že demonstrací v Záhřebě se účastní již i ženy, svědčí nejlépe, jak hluboko vniklo již v Chorvatsku rozhořčení proti bánovi Dne 30. m. m. shromáždilo se před palácem bá novým na sta žen a dívek a volaly: „Sláva mu čenníku Pasariči! (rolníku, zabitému v Zapre- šiči),“ — „Abzug Hederváry !“ — „Živjela slo- boda!“ Ženy se nerozprchly ani tehdy, když se policie vyřítila na ně s šavlemi a klidně se dávaly
Sláva Pasarič Chorvatsko Záhřeb Ilic Zapre Abzug Hedervára
12 article
zatýkati, zpívajíce při tom chorvatskou hymnu „Liepa naša domovina . .. Demonstrace se opakují nejen v Záhřebě nýbrž i na venkově. Poštovní schránky s maďar skými znaky a nápisy se rozbíjejí neb je mažou blátem; poděl celé trati z Podsuseda do Sav- ského Marofu rozbily všechny výstražné tabulky s maďarským textem. Ve Varaždíně nachází se pro demonstrace ve vyšetřování 70 osob, žalo- vaných pro veřejné násilí; v Koprivnici odsou- zeno 24 osob do vězení od jednoho dne do dvou neděl, protože vytloukli okna v bytech Madarů. V Gospiči stržen a zničen maďarský znak s po- štovního úřadu; dva strážníci, protože se jim nepodařilo vypátrati vinníky, propuštění ze služ- by. A podobné zprávy docházejí z celé země.
Záhřeb Sava
13 article Kohnovy persekuce.
Kohnovy persekuce. Táboz lidu v Kroměříži. Z Kroměříže oznamujl že v neděli dne 17. t. m. uspořádán tam bude velký protestní tábor lidu. Bude se na něm jednati o pronásledování kněžstva. Protosty. Městská rada v Prostějo vě zaslala papežské nunciatuře protest tohoto znění: »Městská rada v Prostějově protestuje jménem veškerého obyvatelstva prostějovského proti násilni ckému a nezákonnému nakládání s kněžstvem cyrillo- methodějským, jakého dopouští se olomoucký arci- biskup dr. Theodor Kohn. Jednání takové, jímž lásk křesťanská v prach jest zašlapávána, jest nedůstojno nejen kněze, ale tím více arcibiskupa, jenž z pro- stého lidu vyšel, k němuž lid dříve s nadějemi po- hližel a jenž má všem býti vzorem nejzářnějším. Vzhledem na stálé pohoršení a hrozící rozvrat žáda podepsaná rada městská za brzké upravení poměr v diécesí dle zásad křesťanské lásky a spravedlnosti.
Kohnův doktor Kohn Kroměříž Prostějov městský rada
14 article
Resoluce starostů z hejtmanstvi prostějovské ho zní: Slarostově okresu prostějovského a plumlov ského jako věrní katolíci těžce nesou, že politován hodným vystupováním J. M. arcibiskupa dra. Theo- dora Kohna proti cyrillo-methodějskému kněžstvu v lidu oblíbenému, neustálými sensačními processy kterými on své domnělé nepřátele stíhá, a rozněco váním strannických vášní arcibiskupským tiskem zavládly na celé Moravě žalostné poměry, kteréžtc ohrožují opravdově vážnost církve a klid a mír vě řících. Tlumočíme tímto nejvyšší rozhořčení všeho obyvatelstva nad těmito neblahými událostmi a žá dáme nejdůrazněji, aby tomulo žalostnému stavu brzkou změnou na stolci sv. Methoda co nejdříve přítrž učiněna byla.«
Slarostův Theo Kohn Morava
15 article
Zastupitelstvo obce městečka Tlumačova úsneslo se jednohlasně, by byla podána vysoce důstojne konsistoři do Olomouce, papežské nunciatuře d Vídně jakož i Jeho Excell. kardínálu Rampollov v Římě následující stížnost: »Prolestujeme uctivě, ale rozhodně proti násil nickému nakládání s cyrillo-methodějským kněž stvem, jakého se dopoušlí J. M. kníže arcibiskup dr. Theod. Kohn, a vzhledem na stálé pohoršení zá- dáme za brzkou změnu na stolci sv. Metboda.- Z Olomouce, 7. května. V některých kruzích také v jistých listech kolují zprávy, že za celým bo- jem proti arcibiskupu dru. Kohnovi stojí kanovník prine Hohenlohe, který prý chce odslranit Kohna by sám po něm na stolec arcibiskupský dosednout mohl. Zprávy ty jsou mylné. Ani »Pozor«, ani Hofer, ani P. Dostál, ani P. Svozil nejsou a ne- byli nikdy s princem tím v pražádnén spojení, ha naopak, všichni jsou prot němu. Tento saský prine nemá žádné vyhlídky, ž by za nynějších poměrů mohl býti kapitulou ol- mouckou zvolen za arcibiskupa. Zakročení biskupa dra Bauera. Z Olomouce 7. května. Brněnský biskup Bauer meškal v minu- lých dnech v záležilosti dra. Kohna ve Vídni, aby podal o ní objasnění. Při této příležitostí navštívi
Excell doktor Theod Kohn Metboda Hohenlohe Hofer P Dostál Svozil Bauer Tlumačov Olomouc Vídeň Řím
16 article
V drobném prodeji: ranní čtslo o aobě . . . za odpolelni. . . . n tk Ve alislkách za voskorá ranní čáslo odpolední . . . . . . . . sk 1 nseráty plati se hetově rapře Předplacení a inssrty přijímá admisí- strace v Marinnské ulici č.3 Tum nacháseší sa též redakae tiskárna a expedice „Národnich Láistá“ Rukopisy so nevracejí
Láistat Marinnský ulice Tuma
17 article
dr. Baner také klášter Dominikánů ve Vídni, kdež prý mu bylo potvrzeno vše, co votevře- ném listě kněžstva i veřejnosti ke kardinálu Rampollovi ve příčině zpo vědního tajemství bylo uvedeno. K vyzrazení zpovědního tajemství. Ačkoliv zpale písma, vídeňský prof. Kirchner se omlouvá a všecku vinu svaluje na arcibiskupa, jest na bíledni, že n znalec ten svým dobrozdáním strašně blam - val. Arcibiskup jest na visitacích v okrese přerov- ském a používá této přiležitosti, aby v kázáních k lidu dotkl se posledních událostí. Chce tak ad captandam benevolentiam vynutiti slzy.
doktor Baner Rampoll profesor Kirchner Vídeň
18 article Defraudace ve svato-václavské záložně.
Defraudace ve svato-václavské záložně. Nic nového a překvapujícího: ani v záložně sv. václavské, ani v záložně „Důvěře“, ani v Zemské bance. Všudo dusivý klid. Každý přichozí obléhá n jesk otázkami: Co je nového? Ale nikdo nic potěšitelnéha nepřináší. Příliv vkladních knížek do „Důvěry“ nebyl ani včera značnější. Odevzdáno bylo 6 knížek v no minální ceně 4113 K 59 h, celkem pak předloženo knížek za 4,976.811 K 65 h. Nelze se diviti, že tam je tak malý nával. Kdo tam jednou vešel, mrazivý dojem si odnesl. Na pozdrav nikdo neodpoví, ode- všad vane cizota a drahota, jakoby se milosrdenství prokazovalo. Takové jednání nemusí obecenstvo dáli si líbiti. A proto, kdo tam jednou přišel, radil jinému: „Tam do Důvěry nechoďte, tam neradi lidi vítajíi Vkladatelů, kteři knížky odevzdali, zmocňuje se netrpělivost. Mnozí už od 16. března mají knížky na skladě u „Důvery“ a stále žádná naděje na brzké vyplácení 50%. Jest opravdu nejvýš na čase, aby veškeří vkladatelé knížky předložili, načež bude vý- plata zahájena. V nynější době stagnace možno po- užiti volné chvilky k prohlédnutí starých výročních zpráv svato-václavské záložny. Jest to velice za- jímavé čtení, poskytující doklady o tom, že bylto ústav eminentně klerikální.
19 article
Nyní, kdy sv. václavská záložna ukončila za tak truchlivých okolností své obchody, ve vysokých kru- zích klerikálních pojednou se prohlašuje, že ústav tento nebyl klerikálním. Názor tento ovšem odporuje pravdě, neboť záložna sv.václavská od doby svého založení byla povždy výbojným klerikálním ko- houtem a v dřívějších dobách otevřeně a s hrdostí hlásila se k tomu, že je klerikální. V šesté výroční zprávě o činnosti sv.-václavské záložny za rok 1877 praví se: „Bera se za účelem stanovami vytknutým, počoval výbor předně o to, aby obezřetným ho- spodařením zabezpečil peníze rukoum jeho svě- řené. Jakkoli mu v té příčině snášeti bylo rozličných pomluv a ústrků, přestál zkoušku tu šťastně a obe- zřele i za doby nepříznivé. Dále pak bylo vý- boru i všímati si zvláštních zjevů v životě církevním a za příležitost! na skytlých osvědčovati katolický ráz ú stavu. Proto s radostí vílal sjezd katolíků ve Vídni a vyslal k němu tři zástupce; o jubilejní pak slavnosti sv. Otce Pia IX. podal přiměřenou adresu
Pius Vídeň
20 article
Jeho Svatosti, kterouž člen výboru prof. Jan Drozd při slavnostní audienci dne 27. května 1877 v Řiímě k nohám sv. Otce složil. Vykonavše podle sil svých úkol, k němuž jsme vůlí členstva byli povolá ni, ne- váháme vysloviti důvěru, že záložna za svorného spolupůsobení členstva i výboru i dále bla ze pů- sobiti bude ke zdaru církve a vlastil A za čiyřy roky později byla záložna o million korun okra denal K valné hromadě v r. 1877 za výbor záložny dr. M. Karlach a dr. Klement Borový napsali do vý- roční zprávy: Zdali a pokud jsme správně hospoda- řili s penězi nám svěřenými, o tom podávají svěde- ctví účetní výkazy, a-stavené pod dozorem a spolu- působením zákonní účetní kornise. Přes to nepřestá- vali zapřisáhlí nepřátelé a škůdcové naši roztrušovati ba i veřejnými listy do světa roznášeti o nás zprávy falešné, zejmena „Národní Listy“, že prý jsme utr- pěli ztráty při rozličných konkursech. Můžeme směle vyhlásiti, že jest to sproslá, ničemná lež. Že z takového stavu věcí buď toliko osobní zášt aneb úplná
profesor Jan drozd Otka doktor M Karlach Klement Borová Řiím
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. —a. V Praze, 6. května.
Praha
22 article
(Den ze života českého vlastence.) Elegantn boudoirek vedle ložnice. Stěny pokryty samými diplomy matičnými a jinými. Veliký paravent. slepený ze samých kvilancí za odvedené pří- spěvky na nejrůznější účely vlastenecké. Osm hodin z rána. Ve drahém perském županu, s čepičkou z surového ruského hedvábí na hlavé vrhá se do houpacího křesla z ohnutého dřeva pan Jaro slav Štědrý, velkoobchodník a majitel v zem ských deskách zapsaného statku. Pan Štědrý zazvoní, načež do salonku vstoupí tělnatý tvor s červenou sukní, bílou zá- stěrkou a s esovaným šátkem na hlavě : Ráčite poroučet? — táže se ospale. Pan Štědrý: Přineste mi, Baruško, pře devším kávu a potom poštu. Límečky zas už nemám dost ztuha vyžehleny a potom jsem vám už asi dvacetkráte nařidil, abyste koupila do prádla levanduli, košíle i šátky páchnou až hrůza mýdlem z prádelny. Baruška: A co řekne vlast takovémuto mrhání — na to paní Baruška špičatě. Štědrý: Také vydání snad nám dovoll. Baruška (jizlivě): Hodná vlast, že aspoň najíst se dopřeje milostpánovi. Dostse tomu bez toho divím. (Zmizí.) Štědrý: Je pravda, vláda chová se k nám pokud jde o potřeby naše, otčimsky, je také pravda, že nás, na něž národ je odkázán, je přílis málo, tím ale nalehavější naší povinnost. atd. atd. — klopit. Baruška (vrací se s podnosem kávovým) Cukr je již zas o dva krejcary dražší. Štědrý: Nevídáno. Cukr vyšší zdanění jaště snese.
Baruška Cukr
23 article
Baruška: Za rok ale mohli bychom si koupit dojista ještě aspoň tři diplomy. Přeju milostpánovi, aby žil aspoň sto let, ale budet ňáké slávy, až mu všechny ty diplomy půjdou na pohřeb. Toť se ví, že s prapory a s mu- zikou. Štědrý: Teď ale už se kliďte! (Barušk odchází.) (Po chvilce): Co je dnes v poště (Rozvírá a čte první dopis): Vysocectěný vysoceurozený, vysoce nadšený pane pro všechno, co krásné, ušlechtilé i spanilé! Jsem básníkovou dcerou — aha! — jsem básnířkou sama. Bůh mi dal strašně mnoho fantasie, ale strašně málo chleba. Mám hlad, proto obracím se na pro- slulého mecenáše atd. atd. — Pět zlatých. (Rozvírá list druhý.) Ah, jak voní, zajisté žetc psala a odeslala dáma. Vaše Excellence! Povrhuji mamonem, jsem ale dlužen činži. Půjčte mi ji Dám vám jako spořádaný člověk směnku a po- volim Vám 6procentový úrok. Jsem mnohoslibný dramatický umělec, jenž tolikrát již byl s k vlasteneckému účelu obětoval, že právo má činiti nárok na drobnou národní výpomoc. Jste-li skutečně tím, co se o Vás píše a vypravuje. dojista mou prosbu neodmítnete. Můj životopise se o eventualním Vašem šlechetném skutku na jisto zmíní. O to se postarám. — Činži mu ne- půjčím, ale pošlu mu — desítku. (Rozvírá třeti list): Slavný muži a výtečný pane! Snad mne pochopíte. V Rumburce je n prodej dům. Stojí dvacet tisíc zlatých a vynáší čtyři tislce. Tamějším Čechům nedostává se vhodného útulku, jsou boykotováni, vypovídáni z práce i z bytů, hlásí-li se ke krvi své. Kdyby jim kdo koupil dům, o němž se zmiňuji, bylo by jim pomoženo. Kupte jim ho. Co Vámto udělá? Uložite v něj peníze na dobré úroky a byly by jistě a Vy byste si nový lupen vpletl ve svůj bohatý vlastenecký slavověnec. — Ani groše. Je to už čtvrtý dům, který mi tento chlap
Čecho tenVá Rumburk Vysocectěný vysoceurozený
24 article
nabízí. Chce německý barák za nestydatou sumu prodat českému vlastenectví a shrábnout provisi Baruškol Baruška (vystrčí z vedlejšího pokoj dveřmi hlavu): Poroučí milostpán? Mám snad to ostatní dočíst sama? Štědrý: Ano, mám toho už dost. Baruška: Dobrá. (Sebere ostatní poštu a hodí ji do kamen.) Tak a teď má duše pokoj. Štědrý: Čeká snad někdo v předsíni Baruška: Je plná. Zde jsou visitky. Štědrý: Uváděj hezky jednoho po dru- hém. (Sedne si do houpacího křesla.) První je deputace dvoučlenná, od hlav do paty černá. Pozvání do plesu zábavního a vzdělávacíh spolku »Slávotrus«. Štědrý (prohlédnuv si subskripční li- stinu): Není potvrzena policil, pánové Deputace: Vlastenecká důstojnost nám bránila obrátiti se na instituci, jakou je policie Žádáme, aby se věřilo našemu dobrému slovu a naší poctivé tváři Štědrý: Na to ničeho nedám. Poroučím se, pánové. Deputace: Pěkný národovec, jenž ne dbá vlastenectví, které není opatřeno razítkem policejním. Štědrý: Předveďte číslo druhé. Deputace paniček pro štědro- večerní oblíkání dětiček. Jednaz nich: Přicházíme ke svému dobráčkovi, který nás neoslyšel dosud nikdy a dnes toho take neučiní. Hodné dítky vysílati budou za něho k nebi vrouci modlitby. Kde je ten tlustý arch Štědrý: Prosím o ten tenčí, mám toho drobet mnoho, milé dámy. Deputantka: A což, to my síme, že vás lecjací nestydové obtěžují. Vyhodte je, ale
Baruška
25 article
méně než loni nám letos přece nedáte. To b bylo pěkné. Dostaly pětku Číslo třetí. Výbor spolku »Melpomena«, jenž ustavil se aby zbudoval ve Střešovicích nové divadlo. Oby vatelstvo tohoto rychle a utěšeně vzkvétajícího pražského předměstí je nadšeno pro dramatické umění. Dosavadní ochotnické divadlo, jež každé neděle je nabito, daleko již nevyhovi dávno po ciťované potřebě a poněvadž je z ámo, že náro český jen ostrou zbraní kulturní proseká si řa dami nepřátelskými svou existenci, nezbývá nie jiného, než přiložiti ruce k dílu a opatřiti také Strašnice stánkem umění. Štědrý: Račte odpustiti, milý pane, abych tuto věc si jak náležitě rozmyslil. Dojista že re- flektujete na větší obnos, s desítkou byste se sotva spokojili. A poněvadž mi známo, že kromé Národního divadla mají býti zbudovány na Novém městě ještě divadla dvě, na Starém městé, na Mal straně po jednom, dále na Smíchové, pak v Karlíně a na Vinohradech truedivadlo, jeho účelem má býti dělat městskému, které se tam stavěti má, tak dlouho vlasteneckou konkurenci. až budou hotova obě; v uvážení, že také Liber a Vysočany, Braník a Podoli, Nusle s Vršovi cemi činí nároky na samostatná divadla, kdežtc na Žižkově má býti zbudován obrovský národn cirkus, vrtá mi to poněkud mozkem, kde na- herem peněz na tolik budov. Půjde to, pánové do mnoha millionů .. »Račte odpustiti, nepřišli jsme sem proto abychom poslouchali vaše kázání. Chcete nám dáti něco, nebo nechcete ?e »Nechci.« »Tedy se vám poroučíme — špíno !e Pokračování: Depulace mladých athletů se sběracím archy na národní dar nejslavnějšímu českému ťootballistovi Václavu Vomáčkovi. Mizerný národ,
Vomáčka Střešovice Strašnice Karlín Vysočany Braník Podoli Nusle Žižkov spolek » Melpomen
26 article
jenž nectí svých velikých mužů a jenž odměňuje se nevšímavostí za jejich veliké výkony, o nichž zvěst letí od točny k točně. Ne pouze duševně zdravý musí býti šťastný národ, nýbrž také t- lesně statný a čiperný. Football je školou pro mužnou křepkost a svěží obratnost. A Vomáčka je ve footballu králem. Má právo, aby vedle medaillí, jež zdobí athleticky klenutou jeho hrud a z nichž většina je z pakfonu, bylo mu také něco vloženo do portmoné. Řeknéme pět set dukátů. Je to maličkost na veliký a slavný národ náš a nepatrnost muži tak proslavenému. — — — Dostali dukát i odcházeli kysele, po- něvadž měli v rozpočtu, že jich dostanou aspon pět. — Tak seděl pan Štědrý ve svém houpacím křesle až do oběda. Když pak uzavřel účet, shlodal, že vydal 242 zl.! Za den. Roztrpčen, odhodlal se konečně k činu, jejž dávno již připravovala Baruška, jemuž ale se všemožně dosud byl bránil. Dal mezi obě- dem připevniti na dvéře svého bytu tabulku s nápisem: »Páni a dámy, již zvou na plesy, koncerty a akademie, jakož i ostatní velectění sběratelé na účely národní a humanitní, prost se co nejuctivěji, aby si neobtěžovali podali své žádosti sekretariátu v přízemí číslo bytu 3.« — Na to položil se na pohovku ke klidnému spánku. Však sotva že zdálo se mu, jako by víčk se mu svírala, trhl kdosi zvoncem v předsíni tak prudce, že pan Štědrý vyskočil, jako by do něho byl střelil. Deputace veleránů, sbírajících na nový prapor. »Ale pánově, tabulka na dveřích« . . .. Vůdes depulace se čtverácky usmála pravil: »To my známe. Tim se přece odstrašiti nedáme« .....
Vomáčka Páňa