dtav mezi úřadnictvem státním a soukromým. Aby tento požadavek nesestátnění personálu že- sezničního mohl býti jak u vlády, tak i parla- mentu prosazen, proklamována včerejšího dne stávka. Vláda tím uvedena do značných roz- paků a všechno obyvatelstvo, spolehajíc na pří- jem z cizinců, značně znepokojeno, neboť ne- navštíví-li o velikonočních svátcích obvyklé proudy výletníků z celé Evropy Italii — a to jest při trvající stávce zcela pravdě podobné — znamená t velikou škodu národohospodářskou pro bezpočetné ony obchodníky, živnostníky, re- stauratěry, hoteliéry a všechny vůbec, kdož s velikonočním příjmem počítají jaho s pravi- delnou položkou. Napjetí dnešního dne značně stouplo, neboť řada zpráv ohlašuje již zastavení dopravy na četných tratích jižní a střední Italie Cizinci, kteří již na jihu meškají, kvapně vracej se k severu, aby vyhnuli se možnosti, pobyt svů. buď na neurčito prodloužiti, nebo značnou okli kou po jiných tratích vrátiti se domů. Dnešního dne v italské sněmovně konati se bude podrobná debata o akutní této otázce, neboť nesnese dlou- hého odkladu, nemá-li skutečně býti ohrožena značně otřesená již rovnováha tamních národo hospodářských poměrů a dojiti opět ke krisi so ciální, jaké Italie v posledních létech už ně- kolikráte prožila. Ačkoliv vláda vynakládá vše- možnou energii a nehodlá povoliti stávkujícím a pomocí vojska snaží se udržeti dopravu na tra tích, zdá se, že nepodaří se jí mocí zlomii stávku a že bude donucena v zájmu celé země ustoupiti se svou předlohou ohledně sestátněn personálu železničního.

Z Říma, 18. dubna. Čtyři pětiny veškerého personálu stávkují. Následkem toho a protože vláda nepovolala vojenskou službou povinné zří- zence k vykonávání služby železniční, j e s vozba omezena na jednu pětinu K nepokojům zde dosud nedošlo. Z Floren- cie sem telegrafují, že tam byla včera stávka železničních zřízenců zahájena. Úřady doufají, že bude zachována a udržena normální služba na všech tratích. Z Bologni sdělují: Želez- niční zřízenci dostavili se včera na nádraží, ale neujali se práce. Jen na některých tratích je doprava pravidelná. Z Milána telegrafují Zde stávka železničních zřízenců není dosud valně citelna. Osobní vlaky adrijské dráhy byly skorem všecky vypraveny. Na trati středomoř- ské nevypraveno pouze pět vlaků osobních. Padovy se konečně telegrafuje, že všechny železniční vlaky včera ráno tam pravidelně při- byly, ale vozy byly téměř prázdny. Z Terstu, 18. dubna. Od včerejška v po- ledne nedošly sem žádné noviny a žádné te- legramy z Italie. Myslí se, že i tentokráte, jako vždycky při stávce železničního personálu. Italie zavedla velmi přísnou cen- suru. V severní Italii doprava je celkem dosud pravidelná. Vlaky vídeňské přicházejí v čas; tolikéž vypravují se vlaky na jih jako jindy. Též do- prava zásilek do Vídně děje se dosud způso- bem normálním, ale jižní dráha zasta- vila dopravu zboží do Italie v te způsob, že nových zásilek nepři- jímá.

Denní zprávy. — Nesprávné stanovisko. Říšský poslane dr. Stránský zaslal nám včera telegram, v němž žádá nás, abychom konstatovali, že v Derschat- tově komisi řekl pouze, že je třeba ochranu našich hospodářskýc zájmův proti Maďarům vyloučit z národnostního boje a že vytkl zároveň Němcům, že v roku 1867 provinili se na této zásadě! — Ve výbor. schůzích, jak známo. se pronešené řeči stenograficky nezaznamenávají my také necitovali výrok dra. Stránského, nýbrž uvedli pouze tresť a smysl toho, co byi řekl a proti tomu jsme se vším právem obrá- tili. Učinili jsme tak na základě sdělení, j ichž se nám dostalo souhlasně se tř stran a neměli jsme a nemáme dosud nej- menší příčiny pochybovati o spolehlivosti osob jež všechny s indignací se vyslovily o tomto osud- ném vybočení politika, o jehož bystrosti a prozíra- vosti máme jinak mínění nejlepší. Však to v afféře o níž jde, je věcí vedlejší. Dejme tomu, že dr.

Stránský skutečně tak do slova byl se vyslovil, jak nám telegrafoval. Domnívá se, to že snad jest stanovisko správné? Především nám budiž dovolena otázka, co přimělo vůbec dra. Strán- ského jako Čecha, aby takto plaidoval? Nemohl to ponechati některému Němci a necítil instink- tivně co to znamená, když my v této krisi sami se hlásíme, že, nehledě k našemu zápasu za statky národní proti Maďarům chceme státi v jedné řadě s Němci? Bylo by moudré a po- litické i kdybychom skutečně cítili že pravda je, co byl dr. Stránský pronesl hned v první schůzi výboru Derschattova, tak se demaskovati? Což znamenají ale slova dra. Stránského v této si- tuaci jiného, než že chceme na tu dobu ustáti v národním boji, pokud nebudou zdoláni Maďaři? Jaký jiný smysl mohla by míti slova, že třeba, abychom ochra- nu svých hospodářských zájmu vyloučili z národnostního boje Tážeme se všech lidí moudrých, jaký jiný smysl lze přiložiti těmto slovům, o nichž přesvědčeni jsme, že pronesena byla v okamžiku velmi ne- střeženém. Pochopili slova ta snad jinak naši národní odpůrci? Dr. Stránský nalezne k tomu více než výmluvných dokladů ve vídeňských li- stech, i v těch, o nichž je známo, že nemají chuti a vůle proti Maďarům příliš se engažovati.

A je to snad moudré stavěti se po bok Něm- cům a pomáhati jim v boji proti Maďarům, kdy před i za Litavou všude to praská, kdy Víden neví kudy kam? Je to politické a věci naší prospěšné, odkládati zbraň v okamžiku, kdyv otázkách národnostních věčně odmítavá Vídeň, kdy národní odp ůrci naši v úzkostech o prae- ponderanci němčiny v armádě av přesvědčení, že oni v pryní řadě oslabeni budou hospodářsky i po- liticky, podaří-li se Maďarům prosaditi, co chtějí, křečovitě se namahají zachrániti co se dá? Takové strategii my nerozumíme, která v době nejkritičtější stísněnému

nepříteli spěchá na pomoc. Dr. Stránský mluví o ochraně našich hospodářských zájmů. Měl na mysli hospodářské zájmy cislajtanské nebo zájmy české, neboť je známo, že v mnohém ohledu zájmy ty se liší. Ale nehledě k tomu, dr. Stránský velmi dobře připomenul Němcům, že v roce 1867 nedbali svých ekonomických zájmů, nýbrž že k vůli prospěchům národním je zradili. To učinili Němci, již měli všechnu moc v rukou, již byli národně přesyceni a týž dr. Stránský radí dnes nám, v ohledu národním ubohým, již sváděti musíme krutý zápas o každé české razítko, o každého českého auskultanta, jednati z ohledu na Cislajtanii velkodušněa zcela opáčně. Vyloučiti ze zápasu s Maďary zájmy národnostní? Ap- pellujeme ne na český cit, ale na český rozum, jestli kdo tak mluví tlumočí správně, co dik- tuje české stanovisko v boji, jejž svádí Vídeň s Peští. Však i kdyby přes všechno to bylo v jednání dra. Stránského rozumně politické jádro, tážeme se ho, zdali srovnává se, co byl pronesl ve výboru Derschattově s tím, na čem se byl usnesl klub poslanců národní strany svobodomyslné, lidové a zdali nebylo povinnosti dra. Stránského respektovati usnesení korporace, která ho byla do zmíněného výboru vyslala. A že tak neučinil, vysloviv se, jak sám byl do- znal, o tom netřeba šířiti slov. Víme, že pří- jemně působí souhlas odpůrců, však domáhati se ho, nechť činí každý, libo-li, na vlastní vrub a ne na účet zájmů těch, jichž má býti před- stavitelem a zastancem.

— O záhadném výroku slyšitelném prý přečasto v našem krásném městě, stejně prý na stanovisku drožkářů, jako mezi vzdělanými i stu- dovanými muži, mezi lidmi v úřadu i civilisty, rozepsal se včera nějaký miniaturní Börne v praž- ském »Montagsblattu«. Pán mluví o »silné kou- zelné formuli«, která prý konečně každému, aniž by z »cizího jazyka« ještě příliš znal, přilétá jako starý známý vstříc. Poněvadž ve stylu duchaplnosti, v Týnské uličce obvyklé, v »našem krásném městě« »cizím jazykem« rozuměti dlužno především jazyk český, bude asi ne- známá formule pronášena vůči němu nej- více česky a nepochybně takové povahy, že ji asi nelze otisknouti, jakkoli spisovná něm- čina snese nesrovnatelně více — sprosťáctví a nízkosti než čeština. Jest známo, že mnohá jména v němčině označující věci, jichž představa vzbuzuje fysickou nevolnost, slouží dokonce a současně identicky za názvy věcem daleko nevinnějším. Zkrátka záhadná »kouzelná formule« (bannkräftige Formel«) není ozna- čena blíže v německém pondělníku leč tím, že prý jest »obrazným vyzváním«. Ačkoli jsou tu domněnky uvedeny na pole poněkud súžené, přece nelze vysloviti nic určitého k řešení ša- rády pana Kuha. Bude to nepochybně nějaké velmi nepříjemné vyzvání, toť asi vše, cosi můžeme dovoliti hádati. Pan Kuh slýchá nezbá- dané vyzvání tak často, že si na ně zvykl

prý jako na »tyfus, prach a — čamaru v Praze.« No, to zjev povážlivý a lze jej řešiti ze stano- viska různého. V stadiích manie vyskytují se halucinační stavy, v nichž domnívá se ne- mocný slyšeti všelijaká škůdná rčení, sočení a urážky, z čehož vzniká stihomam, v něme- ckém ovzduší pražském velice rozšířený. Jindy nejedná se ani o halucinace, ale o správné sluchové vjemy. Ale i k těm může býti podnět čistě subjektivní totiž od vnímajícího vycháze- jící. Jsou bohužel na světě jisté tváře aneb lidé drzého chování, kteříž za všech okolností — ceteris paribus — vzbuzují v každém okol tutéž asociaci představ a tím by se dalo do jisté míry vysvětliti nápadně časté opakování kouzelné formule »Montagsblattem« slýchané. Tady zbývala by jen jedna rada — rozhodného činu. Mnohdy vyhovění žádosti nebo vyzvání třeba i těžko splnitelného, jest zásluhou, v le- gendách mívá v zápěti i vysvobození duše za- kleté. V případu »Montagsblattově« měl by ta- kový kurážný experiment cenu zjištění, slyšel-li dobře takové vyzvání se strany čamary či klamal-li se vůbec. Klamal-li se, trpí haluci- nacemi, toť jasno, ale vyléčí se jistě. — K doplňovací volbě zemské na Slánsku. Z jednotlivých míst volebních došly dále zprávy: Z Kralup: svobodomyslní kandidát ředitel dr. Munzar obdržel zde 77 hlasů, agrárník Landa 12, realista setník Karhan 5, sociální demokrat Aust 35, živnostník Švarc 8, prázdné byly 4 lístky. — Z Libušína: Munz ar 71, Karhan 1, Aust 15, Švare 28, prázdný 1. — Z Minkovic: Munzar 24, Aust 12. — Z Blevic-Zeměch: Munzar 36, Landa 1.

— Rodinné zprávy. Pan MUDr. Vladislav Kurka, praktický lékař ve Mšeci, a sl. Eleonora Buchnerova, dcera kníž. schwarzenfergského ře- ditele panství ve Mšeci, slaví sňatek dne 29. dubna o 1/4 12. hod. dopol. v srbečské kapli. — Jubileum. Inspektor velkostatků, pan Eduard Teklý, slavil dne 16. dubna v Malešově u Kutné Hory výročí své 25leté činnosti jako vrchní úřadník ve službách bar. Dalberga. — Úmrtí. V Rakovníku zemřel dne 16. t. mí. ve věku 68 let pan Otomar Zákon, býv. dlouholetý starosta král. města Rakovníka, předseda městské spořitelny a majitel realit. Pohřben bude ve středu dne 19. dubna o 9. hodině dopol. z děkanského chrámnu na hřbitov sv. Trojice. — Nouzová akce na Česko-Budějovicku. Jak jsme sdělili, povoleno bylo z obnosu 151/2, millinu korun, určených na podpory a stavby z nouze, v obvodech, stižených loňským suchem, pro obvod okr. hejtman- ství čes.-budějovického toliko 24.000 K, ač okres tento utrpěl škody přes 2 milliony korun. Jiné okresy, kde škoda není tak veliká, obdržely podporu mnohem větší. Zakročením posl. V. Dvořáka byla tato podpora zvýšena o 8000 K, což však stále naprosto nestačovalo ani na nejnutnější výpomoc těžce stiženému rolni- ctvu. Proto svolána na 8. t. m. protestní schůze rol- nictva z okresu čes.-budějovického, o níž přinesli jsme zprávu a z usnesení jejího podány byly k místodrži- telství a k zemědělské radě důtklivé žádosti, aby pod- pora byla pokud možno ještě zvýšena. Žádosti tyto provázeny byly úspěchem, neboť podpora pro okres čes.-budějovický byla nyní zvýšena na 40.000 korun.

— Stavba nového nádraží v Č. Budějovicích rychle pokračuje. Pracuje se horlivě na první partii prací, zadaných staviteli p. Bohuslavu Keblovi. Asi 500 děl- níků jest zaměstnáno na úpravě terrainu, neboť nové nádraží, jež bude opatřeno zvýšenými osobními perro- ny a tunelovými vchody k nim, bude zřízeno o ně- kolik metrů výše než nádraží nynější, čehož musí se dociliti navážkou velikých ploch pozemků. První partie pozemních prací má býti hotova do zimy. Za nedlouho bude vypsán konkurs na zadání stavby budovy ná- dražní, jež s perrony a tunelovými příchody bude vyžadovati nákladu asi 800.000 K. Snad ještě letos se její stavba zahájí. Příštím rokem prováděti se bude další partie pozemních prací a ve třech-čtyřech létech má býti nové nádraží úplně hotovo. — Na zrušeném vojenském hřbitově v Karlíně byly dnes vykopány tělesné ostatky plukovníků ryt. Branda a Böhma; ostatky převezeny na olšanský hřbitov.

— Požár v kolínské zaffinerii petroleje. V so- botu dne 15. t. m. o 4. hod. odpolední zpozorovali někteří dělníci, zaměstnaní v bednárně kolínské raffinerie petrolejové, že z větracího hrdla, které umí- stěno na krytu velikého reservoiru petrolejového, de- vět metrů vysokého, vystupují obláčky dýmu. V zá- pěti vyšlehl pak z postranního otvoru v hrdle i oheň. Poněvadž reservoir obsahoval přes 14.000 hekto- litrů petroleje a v sousedství jeho nalezaly se jiné veliké reservoiry petroleje a su- rové nafty, nastalo krajní nebezpečí pro majetek závodu i pro žívoty přítom- ných. Katastrořu, jakou explose takového ohrom- ného reservoiru způsobí, stěží lze si představiti. V nastalém poplachu ředitel závodu s jedním dělníkem vystoupili po řebříku na hořící reservoir a těžkým kladivem do otvoru v hrdle zarazili dřevěný špalík, čímž podařilo se oheň ještě v čas utlumiti. Současně přepuštěna značná část obsahu spodním vedením do sousedních nádržek. Příčinu ohně přes úsilné pá- trání a vyšetřování nepodařilo se zjistiti, Škoda, která vznikla závodu shořením části petrolejové zá- — oby, kryta jest pojištěním.