ské universitě dr. Grünnhut. Mysli se, ž proces bude dňes skončen. Telegraflcké zprávy. Hnutí na Balkáně. Z Cařihradu, 13. dubna. (C.-B.) Včera došlo na výšinách jiho-západně od města Pri- zrenu mezi Ljumesy a vojskem ke srážce. Boj trval ve 3 hodiny odpoledne ještě dále. Vojsko střílelo z děl. Poněvadž jsou obavy, že se k hnutí připojí ještě Albánci z Dakové a Podriny jsou nutny vojenské posily. Z belgické sněmovny. Z Brusselu, 13. dubna. (C.-B.) V poslane- eké sněmovně bylo pokračováno v rokovánío obchodní smlouvě s Německem. Předseda ministerstva de Smet de Naeyen a ministr de Favereau kladli důraz na do- eílené výhody. Povšechné rokování bylo potom skončeno. Hlasování odloženo na zítřek. Z holandského parlamentu. Z Haagu, 13. dubna. (C.-B.) Druhá sněmovna rokovala o smírčí smlouvě s Dänskem. Van Bylahdt vital smlou- vu jako zárodek dohody malých států k za- jištění jich neutrality. Také všichni ostatní řeč- níci vyslovili se pro předlohu. Za debaty byl volán socialistický poslanec van Kol k pořádku pro uřážlivě výroky proti cíšaři ruskému. Z Valencie, 13. dubna. (C.-B.) Král Al- fons podnikl výlet do Castellonu a Villy Realu. Na cestě byl hlučně pozdravován. Král odjel večer do Allecante.

Ruský parlament. Petřohradský zástupce berlín. »Taegl. Rund- schau« sděluje, že učkoli ještě nezačalo formální jednání komise, jež za předsednictví ministra pro vnitřní záležitosti A. G. Bulygina o snovu ústavy vypracovati má, jež by ru- skému národu účastenství ve státní správě za- bezpečila, aniž by přáv cárské samovlády pod- statně omezila, přece již rozhodnuto jest, že bude svoláno národní zastupi- telstvo a že se pomýšlí svolati je na těchto základech, jež komisi k prozkoumání budou předloženy. Přiští ruský pařlament — o jehož jmenu také ještě není rozhodnuto — má se- stávati ze dvou sněmoven. Vrchní sněmovna má se nazývati »říšskou radou« - »Gosudařstvennoje Sověščanie«, dolní sněmovna pak má míti jméno »říšské shromáždění« — »Gosudarstvennoje sobranie.« Řišská rada má čítati 120 členů,z nichž polovici voliti bude šlechta evropského Ruska (po jednom členu z každě gubernie, vyjma Polsko, Finsko a Sibíř, jež vo- liti nebudou), kdežto druhou polovi ci povolá koruna. Do říšského shromáždění čil sobráni bude voleno 643 členů v tento způ- sob: gubernie, jež mají svá zemstva, vyšlou do říšského sobrání 364 členů, nové severozápadní gubernie 72, carstvo polské 50, tři baltické pro- vincie 15, Finsko 32, Sibíř 30, Kavkaz 30, střední Asie 15, osm velkých měst (Petrohrad, Moskva, Vatava, Oděssa, Loď, Kyjev, Rigaa Charkov) dohromady 20, pravoslavné duchoven- stvo 10 a pět ostatních náboženských vyznání (katolíci, evangelíci, Arméni, mohamedáni a židé) po 1 zástupci. Kromě těchto 643 zvolených zá- stupců mají v říšském sobrání míti hlas všichni aktivní ministři.

Říšské sebrání zvolí ze svého středu »vý- konný výbor — ispolnitělnyj ko- mitét«, jenž sestávaje z 18 členů, usnešení sněmovny vládě sdělovati, s říšskou radou úřadně jednati bude atd. Volby do říšského sobrání ko- nati se májí z pravidla v měsíci prosinci a musí býti provedeny do dhe 15. ledna. Říšské sobráni bude zasedati dvakráte do roka, po každé dva měsíce: v únoru březnu, na podzim pak v říjnu a listopadu. K usnásení způsobilým čili kom- petentním bude říšské sobrání za přítomnosti aspoň jedné polovice členů; všechna usnésení dějí se prostou většínou. Členové říšského sobrání dostávati budou z říšských prostředků roční plat a to: čle- nové z evropškého Ruska po 3000, zástupei z asijského Rüska po 4000 rublů. Členové vý- konného výboru bráti budou kromě toho remu- nerace: president 20.000, místopředseda 15.000

a členové výboru po 12.000 rublů. Také šlech- tou zvolení členové vrchní čili panské sněmovny (říšské rady) budou dostávati pevný roční plat. jehož výši vždy určí koruna. Ve příčině voleb stanoví osno- va tyto hlavní zásady: volitelným je každý ruský příslušník bez rozdílu nábožen- ského vyznání, který 25. roku stáří dosáhla ruského jazyka slovem i písmem mocen jest. Zvolení státní úřadnici jsouv době zasedání prosti úřadních povinností. Aktivní členové armády volitelni nejsou. Způ- sob volení je smíšený: šlechta a zem- stvo každé gubernie voli své zástupce ze svého středu přímo v trvajících už gubern- ských sjezdech šlechty a gubernského zemstva pro kupectvo, rolnictvo atd. je přede- psána soustava prvotních voličů po způsobu vo- leb do zemského sněmu v Prusku; duchovn členy volí »nejvyšší duchovní úřad« každého vyznání.

O poměru, v němž jednotlivě stavy v příštím říšském sobrán zastoupeny býti mají, obsahuje osnov tato ustanovení: Každá gübernie, jež má svoje zem- stvo, volí a vysílá do sobrání: 2 poslance ze šlechty, tři poslance ze zemstva, tři ze středu rolníků a 1 z »obyvatelstva městského« (z ku- pectva atd.). V severo-západních gu- berniích, jež zemstev nemají, volí šlechta 4, sedláci 3 a městští voličové 1 poslance. v gubernileh Carstva polské ho volí: 2 poslance šlechta, 1 sedláci a 1 volíčové městští. Každá gubernie baltická volí 2 poslance ze šlechty, 2 ze sedláků a 1z obyvatelstva městského; každá gubernie sibiřská vyšle 2 zástupce měst a 1 zá- stupee rolníků nebo kupeů. Na Kavkaze a ve střední Asii stanoví způsob volení generální gubernátoři; co do počtu voliti budou: Kavkaz 10 poslaneo šlechtou a měšťany, střední Asie 8 poslanců z obyvatelstva měst a 7 poslanců z kupectva Co pak se týče Finska, vyšle tamější »sněme do říšského sobrání 8 zástupců šlechty, měst- ského obyvatelstva, kupectva a stavu rolnického

Právě došlé číslo petrohradských »Birže- vých Vědomostí« uveřejňuje obsáhlýa podrobný projekt příštího ruského parlamentu. kterýžto projekt se ve hlavních rysech sho- duje s náčrtkem, jejž jsme dle dříve dešlé »Tae- gliche Rundschau« shora položili. Jakožto pra- men svůj udávají »Birževyja Vědomosti« časopia »Hazman«, jenž ve starožidovském jazyku v Kijevě vychází a zůstavují zodpovědnost za celou zprávu řečenému hebrejskému časopisu. Dnes uveřejňuje také »Vossische Zeitung« pro- jekt příštího ruského parlamentu, jak vidno z ná- sledujícího telegramu. Z Berlína, 14. dubna. (G.-B.) »Vossi- s che Zeitung uveřejňuje z Petrohradu ji zaslanou osnovu říšského volebního zákona pro národní zastupitelstvo, za jehožto původce s vedle ministra Bulygina považují Jermolov, Ščer- batov, Meščerskij, Šeremetěv a Urúsov. Osnova zavádí státní poradní sbor a státní shromáždění (říšskou radu a říšské sobrání). Státní po- radní sbor čilí říšská rada má čítati 120 členů, jichž polovici šlechtické gubernské sjezdy zvoli a polovici car jmenováním ustanovi. Státní shromáždění čili říšské sobrání sestává ze zvolených zástupců všech gubernií, dále ze zástupců velkých měst a duchovenstva, celkem asi z 650 členů. Volby konati se mají gubernskými sjezdy šlechty, měst- skými dumami a zastupitelstvy obcí. Osnovy zákonů, jež ve státním čili říšském sobrání při- jaty byly, předkládají se státnímu poradnímu sboru čili říšské radě a potom k potvrzen císaři.

Denní zprávy. — Česká odpověď z Ruska. Krajan náš pan Svatopluk Konfček, t. č. jednatel českého kroužku v Moskvě, žádá nás za uveřejnění to- hoto prohlášení: »V poslední době obdržel jsem množství dopisů od českých krajanů, kteří se chtějí vystěhovat do Ruska. Jsem povinen odpověděti jim a to veřejně. Dobře činí krajan, který nemůže se na půdě české udržeti, když pomýšlí v první řadě na vystěhování se do Ruska. Jedná rozhodně lépe, než vystěhovalec do Ame- riky a de jiných končin světa, kde nejen Slo- vanstvu navždy se ztratí, ale sesiluje i řady jeho nepřátel. Avšak jednotlivec má přirozeně i své osobní zájmy a muší hledět, aby emigrácí n- zhoršil své existenční poměry. A tu dlužno vytknouti, že mnohý náš krajan vydá se do Ruska nazdařbůh, nepřipraven, s notnou dáv- kou illusí . .. Jak často překvapí takového blouznílka trpké zklamání a kolik nadšených rusofilů převrátilo se v mračné rusofoby! A všech těchto běd vinníkem je naše nehoto- vost a neznalost věcná. Našinec, který si chce zabezpečiti v Rusku svou existenci, musí dříve znáti jeho poměry. Pak ovšem taková výprava nekonči fiaskem a takový vystěhovalec najde v Rusku vděčnější půdu než kdekoliv jinde.

Spolehlivý odborník, vládnoucí plynně ruským jazykem (v písmě i slově), se v Rusku cenía práci vždy najde. Klameme se, kdo myslí, že ne- musíme se naučiti dokonale ruskému jazyku! Čech ovšem může se dorozuměti s Rusem, avšak „dorozumět se“, neznamená ovládati jazyk písmem i slovem! A to žádá stát i soukromý pednikatel. Čech, který se chce jen dorozumět lámanou ruštinou, nedosáhne vyníkajícího místa na Rusi, ba často ani místa podřízeného! Neza- pemínejme, že baltičtí Němci (ruští poddaní) pro- cházeji rüskou školou k lepším místům v ru- ských slážbách a že tato soutěž nám Čechům, kteří si ještě přespříliš zakládáme na své zna- losti „samospasitelné“ — je velmi citelna?

Nechci zrazovatí od exkurse, od výzkumné cesty na Rus. Kdo má k tomu prostředky, lépe činiti ani nemůže. (Příliš málo k nám zavítá obchod- níků českých. Zámožní průmyslníci čeští jakoby vůbec pro Rusko ani zájmu neměli!) Avšak pro vystěhovalce nemajetného platí jedině pravidlo: Jeď do Ruska jen náležitě připra- ven. Doporučuji návštěvu „ruských kroužků“ a jich zakládání v českých městech a čtení ru- ských novin pro začátečníky. Na příště budu odpovídati jedině na žádosti o místa, psané po rusku. Ke konci obra- cím se s uctivou prosbou ke všem Rusům i ro- dákům, na Rusi žijícím, aby stále oznamovali »Českému kroužku v Moskvě« (Ksi MoČr, ), kam by možno bylo zaslati žádosti o zaměstnání našich vystěhovalců, začež již nyní vzdávám vřelé díky s upřímným přáním zdaru této praktické akci česko- ruskě! — V Moskvě, 11./24. března 1905. Svatopluk Koníček, jednatel »Českého kroužku v Moskvě«.

— Politická schůze ve Vídni. Klub ra- kouských národnostlve Vidni uspo- řádá veřejnou klubovní schůzi v neděli, dhe 16. dubna 1905 přesně o půl 3. hod. odpol. ve velkém sále »u zeleného stromu« VII., Maria- hilferstrasse č. 56, ve dvoře. Pořad: 1. Česká veřejná práce ve Vídni a valná hromada klubu. Ref. p. Jos. Urban. 2. Třikrát do Vídně. Ref. p. Tomášek-Plavečský. 3. Následky dualismu. Ref. p. dr. K. Živný. Jest žádoucno, by se členstvo i hosté v čas dostavili, jelikož míst- nost jest toliko do 6. hod. volná. — Moudrý zákaz. Okresní školní radav Hranicích zakázala výnosem ze dne 29. března 1905 jednomyslně a co nejpřísněji všem uči- telům, ucházejícím se o vypsané místo osobní se představování u předsedy c. k. okresní školní rady, u e. k. okresního školdozorče a u ostat- ních členů č. k. okr. školní rády, pak u místní školní rady a u obecního zastupitelstva, uznáva- jíc taková osobní představováni netoliko nepo- třebnými, nýbrž i stavu učitelského nedůstoj- nými. Každého, kdo by zákažu toho hedbal, bude okresní školní rada disciplínárně stíhati.

Každý učitel musil podpisem na aktu samém po- tvrditi, že výnos onen vzal na vědomost. — Úmrtí. Včeřa zemřel v Braze ve stárí 72 le pan Jan Klima, ředitel školy v. v., který po 50 let působil na roli školské v Praze. Za zásluhy svě jme- nován byl měšťanem pražským a vyznamenán zlatým záslužným křížem a jmenován čestným členem Jednoty učitelstva pražského. Ve čtvrti sv.-štěpánské byl otcem chudých. Pohřeb koná se zejtra v sobotu o 4. hod. odpol. z chrámu Páně na vyšehradském hřbitově. Vychovál za 50 let tři generace. Budiž mu země lehká! — Hr. Sternbero žaluje dra. Kramáře. V Vídně, 14. dubna. Listy uveřejňují tento přípis hrab. Stérn- berga: »Vzhledem na osobu svého pana odpůrce, po- važuji novinářskou rozpravu s panem drem. Kramá- řem proto za nevhodnou, jelikož míní, že dlužno pravdu říci toliko před soudem. Poskytnu mu tedy příležitost, pravdu před soudem vyznat, třeba tento- kráte nikoli pod přísahou. Vzhledem na útoky, které dr. Kramář na mne vrhl a které nelze kvalifikovati, prchám do soudní síně. Žádám zároveň svého pana zástupce, aby podal na dra. Kramáře mým jménem žalobu pro urážku na cti. Veřejnosti dávám toliko prohlášení, že celkový obsah prohlášení pana dra. Kramáře spočívá na nepravdě.« Protože prohlášení dra. Kramáře, které je zde míněno a které jsme uve- řejnili včera jako »Zasláno«, stalo se tiškem, konalo by se líčení proti dru. Kramářovi — ač-li ho šně- movna vydá — před vídeňskou porotou.