1
masthead
V Praze, v pátek dne 14. dubna.
Praha
2
masthead
K číslu 103.
číslo v Praze za 2h
a na venkově za 3h
Praha
3
article
Na »Národní Listy-
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Praha
4
article
Válka
Válka
Akce ruského loďstva.
Z Paříže, 13. dubna. »Tempsu« sdělují
z Petrohradu: Admiralita projevuje velký po-
vděk, že ruské loďstvo dle posledních
zpráv Rožestvenského není rozděleno,
nýbrž že jako celek pluje směrem
severním, vyhledavši si za svou operační
základnu přístav Saigon. Kapitán Klado se vy-
slovil, že lodi za svého pobytu na Madagaskaru
byly opraveny. Zpravodaj »Tempsu« sdělujez
officiálního pramene, že liché jsou pověsti, jako
by Něbogatov vyčkati chtěl teprve posil z Čer-
ného moře.
Ruská blokáda?
Z Berlína, 13. dubna. »Local-Anz.« sděluje
z Tokia, že Japonci vidí v příchodu ruského
loďstva největší nebezpečí a ohro-
žení japonské námořní dopravy
Soudí, že Rusové se nepustí do boje před spo-
jením svého loďstva.
Týž list sděluje z Londýna z kruhů tam-
ních námořních pojišťoven, že Rožestvenský se
nepustí do bitvy, ale bude blokádovat
japonské ostrovy.
Rusové od ostrovů Anambaských mohou čá-
stečně blokádu velice júspěšně prováděti a ve-
škerou dopravu na potravinách a válečných zá-
sobách, ze Západu přicházející, Japoncům pola-
piti, čímž by britskému námořnímu obchodu
zasadili citelnější ránu nežli Japonci přerušením
dovozu do Vladivostoku.
Japonci mají rýži hlavní potra-
vinu, z Birmy a Javy, překažení do-
vozu rýže jen na jeden měsíc bylo
by přo Japonce osudnější nežli nej-
těžší porážka na zemi.
Z Petrohradu, 12. dubna. »Červený kříže
zaslal francouzskému vyslanci v Tokiu 10.000
rublů pro ruské zajatce v Japonsku.
Z Tomska, 13. dupna. (Pův. zpr. »N. L.«)
Kazdodenně přijíždějí nyní sem ranění z Char
Z Petrohradu, 13. dubna. (Pův. zpr. »N
L.«) Dopis důstojníka z obrněnce »Knížete Su-
vorova«, sdělující, že a dmirál R o že-
bina.
Japonec
Rus
Kníže
Paříž
Temps
Petrohrad
Saigon
Madagaskar
Berlín
Tokio
Londýn
západ
Vladivostok
Japonsko
Tomsk
LocalAnza
Java
N L
5
article
stvenský a všichni důstojníci
s mužstvem odhodláni jsou oběto-
vati sebe za čest a slávu Ruskaa
že v odhodlání tom všichni rušt
lidé mají viděti nejnadějnější zá-
ruku ruského budoucího vítěz ství.
vyvolal zde nejlepší dojem a důvěru v úspěch
ruského lodstva.
6
article
Události na Rusi.
Události na Rusi.
K příštímu lidovému shromáždění.
Z Petrohradu, 13. dubna. (C.-B.) V bytě
ministra vnitra konají se každý týden dvakráte
poradní schůze o vypracování projektu pro
svolání zástupců lidových. Práce ty
nebudou ukončeny do svátků velikonočních.
Nejtěžší jest otázka o organisaci voleb v guber-
niích bez zemské organisace. Veškeren materiál
předán bude zvláštní komisi.
Z Berlína, 13. dubna. »B. T.« sděluje z
Varšavy: Gen. gubernátor Maximovič nařídil
pomérně větší svobodu tisku a také censura se
mírnějí provádí.
Maximovič
Rus
Petrohrad
Berlín
Varšava
7
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Nemoc barona Gautsche.
Z Vídně, 14. dubna. Nelze tajiti, že stav
bar. Gautsche je horší. Jednak rozšířila
se růže na krk, jinak současně s rozšířením tím
stoupla temperatura na 40° a zůstala na této
výši také dnes v noci. Ovšem je také moment
příznivý: růže v očích nepokročila.
Zastavila se. Lékaři prohlašují, že rozšíření růže
dolů není zjevem řídkým, nýbrž častým a tak
nikoli nebezpečným. Ale na všechen
způsob bude míti, předpokládaje, že nenastanou
žádné komplikace, za následek prodloužení cho-
O 11. hodině v noci byla vydána tato
zpráva: »Temperatura obnáší 40°. Horečka roste
Večer pacient něčeho požil.« Kromě toho vydali
lékaři tento bulletin: »Růže, která v obličeji se
již ztrácela, rozšiřuje se na vrchní část krku.
Zánět v levé dutině oční nepokročil. Síly a chut
uspokojivy. Podepsáni jsou dr. Adler, dr. Biehl,
dr. Heim, prof. dr. Neusser a dr. Schnabl.
roby.
Gautsch
Horečka
doktor
Adler
Biehl
Heim
profesor
Neusser
Schnabl
Vídeň
8
article
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
9
article
Krise v Uhrách.
Z Vídně, 14. dubna. Z Pešti oznamují, že
také tam chtějí dosaditi stejný
výbor, jaký byl v poslanecké s ně-
movně říšské rady dosazen po návrhu
dra. Derschatty, výbor, jenž připravovat
má hospodářskou rozluku.
Polní zbrojmistr Galgoczy dán do příkaznosti.
Z Vídně, 14. dubna. Polní zbrojmistr Ant.
Galgoczy sproštěn byl po své žá-
dosti místa jako sborový velitel
a velící generál v Přemyšlu. Je
však pravděpodobno, že zase bude ďosazen na
nějaké čelné místo vojenské. Před několika ne-
dělmi byl u císaře si vyprosit, aby byl spro-
štěn velitelství 10. sboru. K odhodlání tomu
přiměly generála, který jest přes 60 let, jednak
ohledy zdravotní, jednak nájezdy, které se naň
děly po 14 let, co byl sborovým velitelem pře-
myšlským, v parlamentě a v novinách. Tvrdí
se, že císař jenom nerad zbrojmistra sprostil
hodnosti sborového velitele a že chtěl ho dosa-
diti na důležité místo vojenské v Uhrách, po-
něvadž Galgoczy sám je Maďar. Za nynějších
poměrů však se tak nestane. Polní zbrojmistr
Galgoczy zůstane nějaký čas v disposici a ve
Vídni.
Galgocza
Antonín
Maďar
Uhry
Vídeň
Pešť
Přemyšl
Galgocza
10
article
Odhalení denníku »Zeit-.
Z Vídně, 14. dubna. »Zeite k opravě
dra. Viléma Schneebergra (v čísle ran-
ním) v příčině jeho osoby a v příčině jeho
choti podotýká stručně:
»Náš referent trvá vůči tomuto vylíčení na
své zprávě v celém jejím obsahu. Bude je-
ště příležitost vrátiti se k tomuto
případu.«
Dnes koná se před porotou líčení o žalobě,
kterou podal báňský rada Max Guttmann
na redakci »Zeitu«, protože jej obviňovala,
že chtěl prostřednictvím dra. Körbra za
500.000 K získati členství panské
sněmovny. Max Guttmann žaloval pouze
oba vrchní redaktory dra. Kannera a dra.
Singra, zodpovědného redaktora však nikoliv.
Jako svědci jsou povoláni býv. ministerský před-
seda dr. Körber, býv. ministr dr. Rezek
a čelní funkcionáři ministerského presidia, toli-
kéž pak professor směnečného práva na víden-
Schneebergr
Guttmann
Kanner
Singr
doktor
Körber
Rezek
Vídeň
11
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Po amerikánsku.
12
article
Klaudie Korvínova, dvaadvacetiletá vycho-
vatelka v rodině ovdovělého plantážníka For-
stona, byla děvčetem rozhodně pomilování hod-
ným. Plnila své povinnosti s roztomilou pečli-
vostí, zapomínajíc zúplna při tom na sebe. Do-
stalo se jí za to panem Forstonem názvu „Mo-
derní světice“ a věru, že byl zcela případným.
Pan Forston, plnokrevný Američan, muž v nej-
krásnějších létech sám nejednou se zalíbením
na ni se zadíval, kdykoliv obírala se jeho třemi
osiřelými dětmi, jimž při svém mládí znamenitě
dovedla nahraditi matku.
Poslední dobou byla však rozmilá Klaudie
vyrušena ze svého klidu a spokojenosti. Příčinou
jejího znekopojení byl nejstarší, sedmnáctiletý
syn páně Forstonův, Tom, jemuž nebyla žádná
francouzská hodina u Klaudie, ba ani počty fád-
ními. Nehnul se od ní a nespouštěl zraku s její
tváře. Klaudie dobře vytušila, že není to již více
dověrný, zvědavý pohled chlapce, nýbrž oč
zamilované.
Ubohý Tom byl opravdu do Klaudie zami-
lován. Snášel jí nejkrásnější květiny z celé za-
hrady, kde jaký kousek papíru pomaloval zda-
řilými i nezdařilými jejími portréty a studoval
monogramy jejího jména. Jednoho večera pak
z ničeho nic pojednou uchopil ji na zahradě
za ruku a vášnivě ji políbil. Klaudie byla ulekána
těmito projevy. Se slzami v očích vyžádala si
Claudius Korvínův
Forston
Američan
Claudius
Forstonův
Tom
13
article
druhého dne rozmluvu s panem Forstonema
prosila jej, aby ji sprostil úkolu vychovatelky
a dovolil odejíti.
Pan Forston užasl: „U čerta ublížil vám
někdo, milá Klaudie? Ten ničema ucítí mé pra-
vice!“ Klaudie dlouho nechtěla s barvou ven.
Konečně pak po vlídných a přátelských domlu-
vách, pověděla panu Forstonovi pravou příčinu.
Nezdržel se výbuchu smíchu. „A proto hodláte
nás opustiti milá Klaudie? Nikoliv, vy zůstanete
a já si vezmu pana Toma na starost.“
Propustiv ji ve vší laskavosti, dal si za-
volati Toma.
„Pozoruji, milý hochu, že dospíváš. Jak
pravý Američan musíš v mládí poznati celý svět
Rozhodl jsem se, že se vydáš na cestu světem
řekneme asi na jeden rok, abys nabyl trochu
rozhledu. Zejtra odjedeš s mým cestujícím, jenž
ti bude průvodčím na cestách.“
Tom byl sice zaražen, ale věděl, že ote
nesnese odmluvy. „Pojedu, drahý otče!“
„Tak se mi líbíš,“ odvětil Forston a políb
svého syna na čelo.
Vyraziv z oteovy komnaty, ubíhal Tom do
zahrady, kde se do sytosti vyplakal. Pak napsal
Klaudii dopis na rozloučenou, v němž jí vy-
znával, že i tam za oceánem neustane atd. atd
Dva dni po ojezdu Tomově vyhledal pan
Forston Klaudii v zahradě a vyžádal si malou
procházku parkem. Při tom vedl podivné řeči,
jež uváděly „moderní světici“ do značných roz-
paků. Brzo bledla, brzo se červenala, na konec
však, když pan Forston žádal za určitou od-
pověď, řekla skromné a cudně: „Ano“
Forstonem
Forston
Claudius
Toma
Američan
Tom
Tomův
14
article
O čem vyprávěl pan Forston slečně Klaudii,
nedalo by se těžko uhodnouti. Navázal svou řeč
na zamilovaného Toma, pak přešel ke své vlastní
osobě a na konec zcela po amerikánsku učinil
slečně Klaudii nabídnutí k sňatku. Jak už víme,
řekla „ano“, protože pan Forston nebyl ani
starý, ani hloupý, ani nepříjemný muž a byl
opravdu znamenitou partií pro slečnu Klaudii.
Ve čtrnácti dnech byla celá osada nemálo pře-
kvapena, když slavila se svatba páně Forstonova.
Klaudie stala se paní.
A jako dříve dovedla obdivuhodně plniti
úkoly své vychovatelské, tak byla něžnou a po-
zornou chotí panu Forstonovi, jenž po jejím boku
celý omládl. Přišlo léto, podzim, a nadešla zima.
Paní Klaudie přestala vycházeti z domu a činila
pomalu přípravy k radostné rodinné události.
Tom vracející se s průvodčím svým pomalu
k domovu, neměl ani tušení o sňatku svého otce.
Proto nemálo byl překvapen, když jednoho dne
obdržel telegram tohoto znění: „Milý Tome,
vrať se již domů, dostal jsi bratříčka.“
Tom byl úplně spleten. Věděl, že je trochu
nezvyklou věcí i v Americe dostati bratříčka,
když nemá matinky.
Přijel, viděl —- a byl spokojen úplně se
svou novou matinkou i bratříčkem. Když pak
jednou po delším čase pan Forston v přítomnosti
Klaudie v žertu narazil na jeho dřívější zami-
lovanost, začervenal se až po uši a řekl: „Víš,
tati, to jsem byl tenkráte ještě takový hloupý
hoch, ale ta cesta světem mne napravila hlavu.
Vždyť bych byl maminku ani neuživil a což
teprv až by byla přišla rodina l. ..
Forston
Claudius
Toma
nabídnutý
Forstonův
Tom
Amerika