Románová příloha

„Národních Listů“ k číslu 10l. ze dne 12, dubna 1905

Různé zprávy, = Zajímavý sňatek konati se bude v nejbližáí době v Bendelebu blíže Sonderhausenu. Ženichem jest Karel Bernard Bismark, synovec prvého říšského kancléře, nejstarší syn jeho jediného bratra Ber- narda, jenž r. 1896 zemřel jakožto komoří a tajný vládní rada na svém rodinném statku Külzu ve stáří 83 roků. Bernard Bismark, jemuž náleží svěřenský velkostatek v Pomořansku, čítá 31 rok, byl reservním důstojníkem prvého gardového pluku dragonů v Ber- líně. Nevěstou jest slečna Hilda Deichmannova, nej- starší ze tří dcer majitele světoznámého bankovního závodu v Kolíně n. R. Není tomu dlouho, kdy spa- třily světlo světa Bismarkovy zajímavé zápisky, v nichž se bývalý kancléř zmiňuje o návštěvě, již v Koblenci vykonal pruské princezně Augustě, po- zdější císařovně německé a v nichž uvádí také jméno »jakési« paní Deichmannové z Kolína nad Rýnem. Prazvláštní shodou okolností stala se po letech neteř oné paní Deichmannové chotí synovce pisatelova. = Hraběnka odsouzena pro podvod. Policejní soud v Lausanně uznal hraběnku Frenchovou, rozvedenou choť anglického důstojníka Frencha, vinnou celou řadou podvodných kousků a odsoudil ji do vězení na tři měsíce. Dobrodružná hraběnka prchla do Buku- rešti, byla však švýcarským soudům na jich žádost vydána. = Ve vatikánských zahradách byl těchto dnů vysvěcen kostelík, napodobený věrně dle vzoru je- skyně lourdské. Poprvé od doby smrti svého před- chůdce odebral se papež Pius X. s plným slavnost- ním průvodem, obklopen plným počtem jezdců palá- cové gardy v přepychovém voze ke kostelíku, jejž za přítomnosti členů diplomatických sborů a nespočet- ného množství sezvaných hostí s obvyklými ceremo- niemi vysvětil.

= Dámy s monokly. Mezi novotinami ameri ckých optiků zaujímají za dnešních časů prvé místo — damské monokly... Ve výkladních skříních před- ních závodů s optickými potřebami objevuje se bo- hatý výběr broušených skel do damských oček. Nic- méně však jsou Američanky — jak s dostatek zná mo — velice přísny k vlastnímu zevnějšku, na nějž přímo úzkostlivě dohlížejí, aby po každé stránce by pokud možno nejúhlednějším. Monokl nosí dámy při pevněný na řetízku kolek krku. Sklíčka poměrné ve- likosti obroubena jsou zlatem, stříbrem neb slono- vou kostí. Umělecký průmysl v Americe ujal se modní novotiny a určil monokl k tomu, aby k vůli změně vypudil starodávný, omšelý lorgnet. = Zastavámna, pořízená »k vyplnění citelné po- třeby«. Dle z Athén došlých zpráv založena v hlav- ním městě Řecka státní zastavárna. Větší počet zá- možnějších občanů ustavil se za záštity vládyv obchodní společnost, kteráž skytati má půjčky na cenné předměty všeho druhu dle vzoru ústavů, poří- zených již na jonských ostrovech. Drobní lidé byli dosud v Athénách nuceni ucházeti se v čas potřeby o půjčky na cenné věci u bezohledných lichvářů, kteří jim neskytali zápůjčkou ani třetinu ceny zasta- veného předmětu. Vydaným právě zákonem mají býti veškeré soukromé zastavárny v Athénách zru- šeny. Dle posudku čelných listů řeckých jest věru ku podivu, že mohly Athény, čítající za dnešních dob přes 150.000 obyvatelů, postrádati zastavárních ústa- vů, provozovaných za státního dozoru a že mohlo vyděračskou činnost provozovati na sta pijavic. které průběhem tet obrovsky zbohatly a ani v do- bách, kdy již žily ze značných kapitálů, nevzdaly s nekalých příjmů z výnosné této vyděračské živnosti.

Kněz odsouzen pro nemravný zločin. V trest- ním procesu, konaném v Mohuči s proboštem Malzim byl obžalovaný po skončeném řízení uznán vinným ze zločinu proti mravopočestnosti, jakož i z přečinu tělesného ublížení a odsouzen k vězení na dobu jednoho roku, k peněžité pokutě 100 marek a k ná- hradě soudních útrat. = Hromadné otravy v továrně a v kostele. Na počátku února onemocnělo náhle v jednom z oddě- lení tkalcovské továrny Kyndlerovy v rusko-polskýc Pabianicích asi 40 osob. Všichni dělníci, v onom sále zaměstnaní, zvraceli a četné dělnice upadaly do mdlob, tak že musily být dopravovány do nemoc- nice. Na to byla veškerá okna zotvírána, sál vyči- stěn a provětrán. Do továrny povoláni lékaři a po prohlídce nebylo nalezeno nic podezřelého, tak že příčina zůstala nevysvětlena. Tyto dny opakovala se otrava v téže továrně a provázena byla týmiž příznaky jako dříve. Přes 30 osob opět těžce onemocnělých odvezeno do nemocnice a k ochuravělým povoláni čtyři lékaři z Lodi. Jeden z lékařů a majitel bakte- riologické laboratoře dr Serkovský nařídil, aby v sále, kde se onemocnění událo, rozprostřeno bylo bílé plátno, které po několik hodin na místě ponecháno bylo, až se na něm usadil prach, načež opatrně bylo sbaleno a prach podroben důkladné analysi. Dr. Ser- kovský zjistil, že prach obsahuje značné množství otrušíku, čímž vysvětleny obě záhady otravy. Zlomyslný pachatel, jenž asi dovedl si opatřiti přístup do to- várny potají, anebo sám v továrně byl zaměstnán, rozsypal vždy prášek otrušíkový po podlaze továrny.

Následkem toho zavedeno se všemi dělníky vyšetřo- vání, jehož výsledek se dosud tají. Jak se zdá, pře- ložili úskoční pachatelé travičskou činnost do Lodi, však nikoliv do továrního ovzduší, nýbrž do kostela. Při kázání v chrámu sv. Kříže, pořádaném 5. t. m. večer, byl kostel v pravém slova smyslu přeplněn. Brzy po zahájeném kázání nastal poplach, nebot většina přítomných zachvácena byla bolením hlavy a dávením. Z té příčiny nařízeno zotvírání vchodůa z kostela vynášeny bezvědomé osoby a povolána zá- chranná stanice, jež nemocným poskytovala lékař- skou pomoc. Příhoda vyvolala netušené vzbouření Kdo jsou původci těchto hnusných činů, nebylo do- sud možno vypátrati. Všeobecné projevuje se názor že vše to dílem anarchistů. = Hrozný zločin matky. Paní Marie Brokwel- lová, jejíž tři dítky skonaly minulé soboty v hroz- ných bolestech, přiznala se v neděli, že nebožátka otrávila morfiem a petrolejem, poněvadž vadila — opětnému sňatku jejímu. Vražednice omlouvala zlo- čin tvrzením, že má muže y blázinci a že dítky ne- může vychovávati. Jeden z její známých, Jiří Al- berton, slíbil prý jí sňatek, dovede-li se zbavit dětí a proto prý Brokwellová sáhla na život těch, jimž jej dala. Byly to tři dívenky ve stáří 11, 5 a 2 roků. Zemřely v sobotu a matka jejich oznámila, že se otrávily požitím jedovatého zelí. Avšak několik lé- kařů, kteří mrtvoly vážně prohlédli, prohlásilo, že děti zemřely následkem opiové otravy a rodička je- jich byla zatčena. Zatčená tvrdošíjně popírala, ale vlastní bratr její usvědčil ji, že dítky otrávila, načež surová matka přestala zapírati a vyznala se ze svého

zločinu. Vyprávěla, že dítky hladověly a že tak jako tak byly by se hladem umořily. Proto prý majíc na- ději, že sama bude zachována, koupila za poslední peníze jedu a zelí a upravila jim poslední pokrm. Všechny děti pokrmu požily, kromě nejstarší 14leté dívčiny. Po jídle, když si počaly dítky stěžovati na bolesti, smísila petrolej s morfiem a dala jim smíše- ninu tu píti. Alberton, jenž dle vypravování matky- vražednice slíbil Brokwellové sňatek, zbaví-li se dítek, byl také zatčen, obžalován byv ze spoluviny na vražedném činu. Zemřelí v Praze. Dne 5. dubna 1905: Šulcová Cecilie, vdova, 72 roky, 288—II. Nemanská Antonie, níťařka, 62 roky, 273—III. Depréé Vilém, plavec, 43 roky, 83—VI. Procházka Josef, rolník, 82 roky, 527—VIII. — Ve všecbecné nemocnici: Balounová Barbora, manželka dělníka, 46 roků. — V židovské ne- mocnici: Podrazká Kateřina, kolovrátkářka, 64r.

Král. české zem. divadlo v Praze. Národní divadlo. O 3. hod. odpol. Ve středu 12. dubna. Její systém. Veselohra o třech dějstvích. Napsal Josef Štolba. Režisér Josef Šmaha. 170. hra v předpl. Ve středu 12. dubna. (2. čtvrtka.) SNĚGUROČKA. (Jarní pohádka.) Opera o čtyrech dějstvích s prologem. Text dle A. N. Ostrovského napsal a hudbu složil N. A. Rimskij Korsakov. Dirigent Karel Kovařovic. Režisér Robert Polák. Konec o 1/211. hod.

Začátek o 7. hod.

Aréna na Smíchově Ve středu 12. dubna

Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy. V zahradě I. pražského měšť. pivovaru Začátek o 1/24. hod. Ve středu 12. dubna. Po 32.: Pohádka o Kryšpínkovi. Velká výpravná hra v 7 obrazech. Napsal K. Že- lenský. Hudba od E. Starého. Režisér B. Kovář. Dirigent E. Starý Začátek o 1/28. hod. Ve středu 12. dubna. Poprvé: Luzetta de Radey. Novinka. Fraška o 3 jednáních. Napsal J. Řudloff. Režisér Fr. Hlavatý. (blíže Palackého mostu). Začátek o 7. hod.

Modrovous. Velká komická operetta o 4 jednáních. Slova napsali A. Mailhac a L. Halévy. Přeložil Em. Züngel. Hudbu složil J. Offenbach. Režisér Jos. Kubík.

Pištěkovo lidové divadlo vnehradect. na Král. Začátek o 7. hod. Ve středu 12. dubna. Raskolnikov. (Po stopě zločinu.) Činohra o 9 obr. s epilogem. Dle románu F. M. Do- stojevského napsal J. A. Plučevskij-Pljuščík. Autor. 804i překlad dra. Boř. Prusíka.

Mladý Caddles přicházel do dvora za dům matky svojí a když byl se dokonale rozhledl po dvorci, po sle- picích a kuřatech, usedl si polehoučku, zády ke stodole obrácen. V okamžiku kuřata, jež ho ráda měla, vyskákala na tělo jeho a klofala ve švech šatů jeho po měkkých zbyt- cích vápna a když kynulo vlhké počasí, kočka paní Cadd- lesové, jež nebyla nikdy pozbyla důvěry svojí k němu, přihrbila záda, vzchopila se, skočila nejprv na kamna ku- chyňská, skočila ven, skočila na nohu jeho, vydrápala se mu po prsou až na jeho rámě — pravý okamžik to k zahloubání se — a potom hop! opět s těla dolů a tak několikrát sem tam. Někdy ze samé bujnosti vrazila mu drápky i do obličeje, ale on, vzhledem na nevypočítatelný účinek tíže ruky své na tvora tak slabounkého, neodvážil se nikdy dotknouti se jí. Mimo to šimrati nechal se rád. Po nějaké pak době jal se mladý Caddles klásti matce svojí otázky »Matko,« pravil, »když jest dobře pracovati, p roč nepracuje každý?« Matka pohledla k němu překvapena a odpověděla jen: »Pracovati jest dobře pro lidi našeho stavu.« Hoch hloubal: »Proč ?e A poněvadž zůstával bez odpovědi, pokračoval: »Práce — k čemu ta jest, matko? Proč musím já den jak den kámen lámati a ty den jak den šaty práti, kdežto lady Wondershootová projíždí se jen v povoze svém, matko, a jezdívá i do cizích krásných zemí, jichž ty, matko, ni já, nemůžeme spatřiti nikdy ?« Paní Caddlesová odtušila:

Brzy ale Krmě bohův počala projevovati v něm nový způsob účinků svých. Přes prosté poučky vikářovy, poučky, kteréž měly přirozeně skrovný život, jakýž obrov- skému synu selskému sluší, co nejúplněji a nejdokonaleji zaokrouhliti, počal mladý Caddles klásti otázky, počal bá- dati o věcech, počal mysliti. Když mladý Caddles dorůstal z hocha v jinocha, bylo viděti stále více, že duch jeho prodělává vlastní pro- cessy — processy, jež vikář ovládati nedovedl. Činil se tedy pan vikář všemožně, aby tento zarmu- cující zjev ignoroval, avšak neustále — musil čeliti tr- vání jeho. Látka k přemyšlení naskytala se mladému obru kolem kol. I docela bez úmyslu obr při svém vysokém roz- hledu, při svém stálém přezírání věcí viděti musil velikou čásť lidského života a když stalo se mu zřejmým, že také on, nehledě k jeho těžkopádné velikosti, jest lidské pod- staty, musil cítiti stále více a více, jak mnoho zůstalo mu uzavřeno trudnou předností jeho.

-Zápas s obry“. 221-

»Proč nepracuje každý ?-