ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 be5b35a0-6752-11dc-bbab-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 15 celkem · entity: place 13, person 27, work 3, org 1
1 masthead
V Praze, v uterý dne 13. února.
Praha
2 masthead
číslu 43. Čislo v Praze za 2h a na venkově za 3h
Praha
3 article
Na „Národnf Listye ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K —b ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou na měsíc 3 K 20 s dvojí zásilko na měsíc 3 K S0
Praha
4 title
NARODNL LISTY
5 article
Předplaceni a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo3. Tam je též redakce a expedice.
6 article Telefonické zprávy „Nár. Listi“
Telefonické zprávy „Nár. Listi“ Svolání říšské rady. Z Vídně, 13. února. Úřadní no viny uveřejňují tento list: »Milý dre. Körbre l Vidí se mi svolati říšskou radu k obnově jejích prací n 22. února 1900 a ukládám vám, byste podle toho učinil, čeho třeba. Ve Vídni, 11. února 1900.
Vídeň
7 article
František Josef m. p. Körber m. p.
František Josef Körber
8 article
Prognose, jez činí listy k nastáva jící kampani vídeňského parlamentu jsou vesměs ponuré a nepříznivé Sám polovládní »Fremdenblatt« ne může tajiti, že situace vážná trv dále a že dosud nemohly býti zjednány záruky pro jistý a pravidelný pohyb parla- mentního apparátu. Oba hlavní orgány bývalé německé ob- strukce, »Neue Freie Pre's'se« »Neues Wiener Tagblatt«, zabývají se výhradně peremptorickým požadavkem, který položily v nedělním čísle » Národn Listy« »Právo vzaté vrátit — to je pro české poslance prvním po- žadavkem. Proto musí býti čeleno všem rejdům německým, jejichž patrným účelem je, zachovati nadále stav, jaký byl zjednán kabinetem hr. Clara 17. října m. r. a který je stavem, jaký nastal výnosem Stremay rovým ze dne 30. dubna 1880. Pro české zástupce je tedy příkaz prostý, takovýto nalehati na restauraci řádů, vy hovujících rovnému právu obo jazyků také ve vniterním úřado- vání. Naší věcí je žádat. V jaké z pu- sobě bude moci vláda vyhověti postulátu českému — budiž její starostí. Dokud tato restituce se nestane, dokud zůstane čeština ze vniterní h jednání vyloučena, nemůže po- měr české delegace k vídeňske
Neue Claro Frei Pre ' s Neue Wiener Tagblatt
9 article
vládě býti jiným, než krajně op posičním a válečný m.« Dotýká se také prohlášení dra. Engla v zahajovací schůzi českoněmecké konference, že totiž vstup českých důvěr- níků do ní nemůže býti ž ádný m pre ju- dicem pro jejich stanovisko na říšské radě. »Máli tato — praví »N. Fr. Pres se- shromáždíti se za takovýchto poměrů, pak by zajisté bylo lépe ji vůbec ne- svolávati. Přípustnost českého úřadního jazyka ve vnitřním jednání v území Čechy obývaném a v dolních instancích přizná- vá se i v německém programu svatodušním. To však předpokládá, by v německém území úřadní němčina měla neobmezenou úřadní platnost, aby tudíž německé území v Čechách nebylo stiženo povinností, které není také v německých územích jiných zemí, činiti výminku pro če- ská podání. Bez praejudice pro stále nalé- havější nezbytnost, stanoviti zákonně vše- obecný sprostředkovací jazyk a bez rozře- šení ostatních národních sporů, kterými se vídeňská konference zabývá, dalo by se nic- méně na takovém nebo podobném podkladě v ohraničeném území úřadního jazyka najíti způsob, kterým by se vyhovělo českému po- žadavku postupem zákonným a ústavním a při tom přece také na druhé straně nároku Němců na rovnoprávnost.« V »N. W. Tagblattu« pronáší se patrně dr. Bärenreither sám. Píše: »Myslí se, že vláda na tuto žádost (po vnitřní če- štině) před kampaní říšské rady přistoupiti nemůže a také na ni nepřistoupí. Po- volení vnitřní češtiny, odloučené od ostat- ního souboru sporných otázek, než se aspoň docílí dohody o velkém vyrovnacím díle, bylo by recidivou, bylo by o pětným za- ujatím stanoviska, jež prohlá- šeno bylo Němci za naprosto nepřijatelné. Zapomíná se již, že po- volení takovéhoto precipua bylo před něko- lika nedělemi za vlády hr. Clara přetřá- sáno v parlamentní komisi vyrovnací a tam zamítnuto.
Němec V N W Bärenreither Claro Čechy
10 article
Posl. Bilinski tehdá návrh ten učinil a posl. Bärenreither to byl, který jmenem le- vice učinil vyjádření, že rozprava a rozhod- nutí o vnitřní češtině závisí na dohoděo všech částech, které souvisí s úpravou českoněmeckého sporu. Tímto osvědčením německých stran poslanecké sněmovně je dáno junctim a praeci- pua jedné části Čechům výhodné by Němci nyní nepřiznali, jako ho nepřiznali dříve. Obnovení požadavku toho může tudíž zavésti jen celou vyrovnací akci do slepé ulice. Před samým zasedáním parlamentu činiti požadavek, že musí býti napřed pro- vedena vnitřní čeština, jest chopiti se nůžek, aby se parlamentu pře- střihla nit života.« K českoněmeckým konferencím. Z Vídně, 13. února. Dnes dopo ledne zasedá užší výbor sekce česko- německé konference prokrá- lovství české, který jest pověřen pokusem o dohodu stran reformy voleb- ního řádu pro království české a věcí s ním souvisících, hlavně se zřízením ná- rodních kurií s prável., veta. Roz- pory v této příčině jsou veliké a je skrovná naděje, ba skoro žád- ná, že bude dnes docíleno nějaké shody. Nejspornější otázkou je zřízení vel ko- statkářské kurie s právem v eta.
Posl Bilinský Němec Vídeň
11 article
Nová místní dráha.
12 article
Z Vídně, 13. února. Ministr vnitra do- volil Václavu K abeláčovi, starostovi v Ně- meckém Brodě, dru. Fr. Malínskému, továrníku v Ronově a členu obecního zastu- pitelstva ve Žďáru, Jos. A ppetauerovi, zříditi akciovou společnost místní dráhy Ně- mecky Bro d—Ž ďár se sídlem ve Vídni a schválil její stanovy Sněm gorický. Z Gorice, 13. února. Goricky sněm sejde se v druhé polovině března v Pulji.
Václav František Malínský Vídeň mecký Brod Ronov Žďár Jos Gorica Ž ďár
13 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Ve svatém zápalu. Do pošmůrné klášterní cely zasvitlo opět jed- dnou po dlouhé době slunko a ozářilo čtyři jedno- duché pulty, na nichž spočívaly noty. Zvědavý paprsek prohlédl si nejdřive bidnou konstrukci pultů, pak skočil na sešity, prohlížel desky, jejich barvu, ozdobné ornamenty, potom postřehnuv nápis, dlouho na něm spočinul. Dále se mu jaksi nechtělo ! Proč as ? Zarazilo jej patrně slo- vanské jmeno, na němž spáchala cizí ruka těžky hřích. Na barevných deskách černal se nápis Quatuor opus 11. de P. Tschaiko w s ky Jaké to barbarství, jaká smělost! Konečně přece nasytil se toho pěkného nápisu a ohlédl se ko- lem. Nešetrně zajel do rozcuchaných vlasů ci- hodného opata, jenž lehkou rukou řídil smyčec po strunách červeného violoncella. Za chvíli usedl kmetu na poněkud větší nos a odtamtud přímo se mu podíval do oči. To již bylo přece trochu mnoho. Opat sebou trhl, zaškaredil se — a v zápětí zaúpěla struna falešným tonem. Toho se paprsek ulekl a hbitě odskočil na hladkou pleš patera Pia. Ta zářila jako zrcadlo. Dobře, že toho Pius nepozoroval. Ladil právě svoji violu, jež mu spočívala více na břiše než pod bradou, zatím co čtveračivý paprsek neustálesi hrál s hladkou koulí; ba povolal si nal svou zá- bavu jednoho ze svých soudruhů, jenž usednuv na křížek opatův, způsobil na stěně odraz s nímž si počal skotačiti V tom sebou hnula za jiným pultem nepa trná osobička patera Pavla. Nejprve objovilyse nad pultem šedivé vlasy, pak jiskrné oči, poně- kud načervenalý, ušňupaný nos, špičatá brada — již bylo viděti celou hlavu, jež se neustále vrtěla na dlouhém krku. Pater Pavel ohlížels po stěnách, po stropě, opět zadival se na sebe, na svůj hábit, a nespokojeně zavrtěl hlavou.
P Tschaiko Pius Pavel
14 article
Najednou vyskočil, ústa jeho sešpoulilase k úsměvu a vyhrkl: »Ach, zlaté prasátko — bratr Pius dělá zlatá prasátka.« Soused jeho, frater Petr smál se z plného hrdla. I přísný opat zmírnil vážnost tahů v svém obličeji a s lehkým úsměvem pozoroval divný přírodní zjev. Zlaté prasátko poskakovalo z místa na místo, sledujíc pohyb hlavy Piovy, jenž si něco brnkal na c struně. Konečně slito- val se paprsek nad ubohým bratrem a usedl na kuličkách růžence patera Petra. Však dlouho se nemodlil. Opat pokynul, Petr dal áčko a již se nesl vysokou celou lahodný čtverozvuk. Všecky obličeje zvážněly jako na Velk Pátek, oči všech upřely se na noty a zdálo se, že city všech čtyř bratrů spojovaly se ve sva- tém zápalu v nebeskou harmonii. I paprsek za- nechal skotačení a opřel se o protější zeď zbožně poslouchaje. Z housli patera Petra vytryskly stříbrné, kulaté tony jako vlnky horského pra- mene, jenž vyskočil ze skály a spěl do údolí, raduje se ze své volnosti. Lahodné ty tóny došly ohlasu v houslích Pavlových, jenž loudi z nich vlny nové, mohutnější, jež podporovaly své družky na těžké pouti světem. A vlny ty znenáhla mohutněly, let jejich byl čím dále tím téžší, pomalu sílily, až přešly v mohutné dutí, jež jako vzdálená bouře valilo se z violoncella opatova, A opět nastávalo uklidnění. Obloha se
Pius Petr Piův Petro Lahodná Pavlův
15 article
vyjasňovala. Avšak s přechodem bouře do klidu nebyl asi páter Petr dostatečně spokojen, nebot neustále pohlížel na tlustého Pia a občas pře- nesl přes rty sotva slyšitelné »pst!« Konečně dozněl poslední akkord, spojený s nadšeným povzdechem opatovým. »Ach, jaká to krásal To »andante cantabile, to jest modlitba. Člověk by při tom ani nedýchal!« »Ano, ano, nedýchal, to bych si dal,« bručel Pius. »Mně to tady na- mastil! Jsem celý mokrý!« »Bratře,« pravil Petr, škrábaje se za uchem, »tím tě právě autor vyznamenal, že tu největší tíži složil na tvoje bedra. Ale s jakou něžností to musí byt předneseno ! Ta viola musí jen vzdychat, plakat, ach, bože, do přednesu se musí vložit všechno sjá«. Jen s citem !« Pius obrátil stránku a pře- hrával si dále. Ostatní si oddychovali pohrou- ženi v slastném rozjímání. I paprsek odvážil se opět odskočit se svého místa na Piovu pleš, odtud podíval se na noty, hrál si se strunami, prohlížel Piovy nehty — patrně ho kontroloval, nepouští-li noty pod pult. Teď zaznělo klekání. Všichni na sebe po- hledli. Opat podíval se na hodiny a nechtěl svému zraku věřit. Tak to odpoledne uteklo Již je po zábavě, nastává modlitba. Však pozor Opat pomalu zdvihl svůj drahý nástroj, přejel smyčcem po strunách a najednou zvolal : »Ne. nemohu se od té krásy odtrhnout. Bratři, ještě to nebeské „andante contabile“. Pán Bůh nám to odpustí!« A temnou celou zavzněl »Anděl Páně« v melodii tak dojemné a lahodné, že opatovi pa- dla z oka slza jako perla na strunu. oz nOtakar Mýtský etov
Petr Pius Piův bůh Piovo Anděl Páně