Telegrafcké zprávy.

Osobní. Z Vidně, 8. února. (C.-B.) Finanční ministr jmenoval finančního komisaře Gu- stava Ros'su, vrchní berní inspektory Roberta Forkla a dra. Karla W a- g nera, vrchního finančního komisaře Jo- sefa Summa, jakož i finančního komisaře Jana Nepustila finančními sekretáři a finanční komisaře Karla Köhlera a Karla Lenka vrchními finančními komisary pro obvod finančního zemského ředitelství v Praze. Dle »N. Fr. Pr.« bude v nejbližších dnech jmenován posl. dr. ryt. Bilins ki guvernérem rakousko-uherského banku, sekční chef v ministerstvu financí Bedřich svob. pán Winterstein viceguvernérem a nynější generální rada Lieben jeho náměstkem. Rozbitá schůze křesťanských sol socialů. sZ Vídně. 9. února. (C.-B.) Spolek kře- sťanských socialů pro Dolní Rakousy svolal včera do sálu radničního veřejnou schůzi ve prospěch stávkujících horníků. Při hlasování o navržené resoluci došlo k bouřlivým vý- jevům, poněvadž předseda prohlásil přes protest přítomných socialních demokratů. kteří byli ve většině, resoluci za přijatou dělníky křesťansko-socialními. Následkem ve- likého hluku a rvačky skončil předseda schůzi. Stráž ponté sál vyklidila. Před rad- nicí zabránila stráž shluku. Klid nebyl dále porušen.

Z anglického parlamentu. Z Londýna, 8. února. (C.-B.) V doln sněmovně konstatoval parlamentní sekretář ministerstva války, že se 2283 důstoj- níků a vojáků od počátku vlálky pohřešuje. Vláda neví přesně, kolik z nich jest zajatých v Pretorii. »Pokud se tyče mého nedávného sdělení«, pokračoval Wyndham, »že ve třech nedělích budev jižní Africe 180.000 mužů, tedy skládá se počet ten okrouhle takto: Z pravidelného vojska 126.000 mužů, z námořnictva 1000, z milice 9000, Yeomanry 5000, dobrovolníků 10.000 a osadnického vojska 26.000 mužů. Od doby, kdy jsem toto sdělení učinil, bylo usneseno vyslati do jižní Afriky dal- ších 17 praporů milice a ještě dalších 3000 mužů Yeomanry, čímž bude dovršen počet vojska Yeomanry na 8000 mužů, milice na více než 20.000 a celkový počet všech vojů teď víte co je uhlí; písek je docela něcoji- ného,« vykládá pán. »No, milostpane, to se pozná v knize, ale ne ve sklepě — tam je to docela něco jiného, míní Barča. »Barčo — Barčo, ve knize to musí by tak jako ve sklepě — nebo naopak, od tohoje přece věda, aby to bylo správné,« dokládá pan professor. »No, já nevím — milostpane,s nedůvěřuje pořád ještě Barča. »Víš — muži — abys raději došel do sklepa s ní — kdož ví, co by donesla,s na- vrhuje paní. A pan professor že půjde. Barča vzal nůši a lucernu a šli. Přišli do sklepa — tam všecko černé. Pan professor se dívá a zkoumá — lucernička blíká — nelze rozeznat, co je písek a co je uhlí. Černé je to všecko. Nic naplat, k výzkumům je třeba především světla. Barča donesla ze salonu velikou lampu bleskovku, pan pro- fessor lupu, knihu a papír ke zkouškám, Barča kopala a pan professor zkoušel. Všecko — vše- cinko zde je mour — drobné uhlí — za dlouh léta zde nastřádaný. Vítězoslavně se vrátil nahoru. »Viktoria — ženuško — vzácný objev

Ve sklepě máme mocnou vrstvu uhlí — totiž mouru,« oznamuje radosten. »Bohudíky, jen když nezmrzneme, «dí paní, »teď nechať jen stávka trvá sebe déle. aby ubohé hornictvo domohlo se na nelidských utiskovatelích svých lepšího postavení,« lidu- milně touží paní, majíc sama teplo zajištěno. A Barča nosila mour ze sklepa, pan pro- fessor vyhrabal staré nějaké přednášky a milo- stivá z nich klovatinou lepila sáčky na mour- A pražské sklepy jsou vyčištěny od mouru kopuletého; přemnozí dělají právě tak, jako u professorů. na 194.000 mužů. (Souhlas.) Musím arcit oněm, kdož nejsou do podmínek vedení války zasvěceni dodati, že od celkového počtu vojska, vyslaného do jižní Afriky musí se značný počet odečísti, abychom dostali počet vojínů, kteří jsou skutečně k boji pohotovi. Nový velký kníže. Z Petrohradu, 8. února. (C.-B.) Za přítomnosti císaře a císařovny vykonán včera křest syna velkého knížete Ale- xandra Michajloviče a velké kněžny Xenie. Křtěnec obdržel jmeno Mikuláš. Kmotry byli císařovna Alexandra, velký kníže Michal Nikolajevič, dále císařovna Marie a velká kněžna Olga Alexandrovna jakožto zástupkyně dánské královny. Odmítnutý dotaz. Z Paříže, 8. února. (C.-B.) Ministr Delcassé dopsal poslanci za Oran Fir- minovi Faurovi, že nemůže příjati jeho za- mýšleného dotazu ve příčině případného zakročení Italie ve sporu Anglie s jihoafrickými republikami. Velká obava v Indii. Z Kalkuty, 6. února. (C.-B.) »Reute- rova kancelář« oznamuje: Vrchní velitel vojska v Indii William Lockhart vážně onemocněl. Tato okolnost vzbuzuje ve- liké obavy, ježto Lockhart nepochybně nucen bude Indii opustit.

Odsouzení záložnici kyjovští. Jak už ze zpráv dnešního ranního čísl čtenářům známo, je rozsudek vynešený nad kyjovskými záložníky mnohem těžší a ostřejší, než včera bylo oznámeno. Reservista Ignác Kalivoda, účetní okresní záložny v Kyjově odsouzen na 15 měsíců do pevnosti a k degra- daci, reserv. nadmyslivec Otomar Dufek, sla- dovnický z Kyjova, na 8 měsíců do pevnosti a k degradaci, dále odsouzeno bylo 5 reservistů, synů majitelů domů a domkářů, každý na 6 měsíců do těžkého žaláře a to všechno pro pouhé hlášeni se českým slovem »zde!« Roz- sudek tento způsobil ve vší veřejnosti české trapnou sensaci a v kruzích právnických čirý úžas. Odsouzení ohlásili a podají proti roz- sudku tomu odvolání, avšak na tom ne- může věc přestati a také nepřestane. Není žádné pochybnosti, že zástupcové českého národa na říšské radě použijou všech zákonem jim daných prostředků, aby zraněnému a zji- třenému cítu českého lidu učinili zadost. Případ- nými způsobem činí to již orgán svobodomyslných poslanců moravských, brněnské »Lidové Noviny«, kteréž jsouce na místě samém svědky, jaký dojem rozsudek vojenského soudu na český lid na Moravě učinil, o věci takto s pronášejí:

»Jest pochopitelné, že včerejší rozsudek vojenského soudu v Brně, o jehož publikaci bez- prostředně po jeho vynešení postarali jsme se svědomitě, nešetříce žádné námahy, setkal se v celé české veřejnosti s jednomyslným pocitem odporu. Rozsudkem tím jasně bylo tlumočeno smýšlení armády vůči českému lidu. Aféra tato dospěla do takového stadia, že — jak děl ote- vřeně posl. dr. Stránský v delegacích dne 9. ledna t. r. »bylo by přímo pokryte- ctvím, kdyby kdo chtěl zavír ati oči a ignorovati propast, kte rá náhle se objevilavmezi českým národem a vojenskou správo u.« Místné jest opět při této příležitosti opakovati, co řekl opět v delegačním sezení dne 9. ledna poslanec dr. Stránský, že totiž »máme právo vznésti žalobu a stížnost na vojen- skou správu, že svými opatřeními provokovala k nenávisti a opov- žení proti české národnosti, že co nejcitelněji urazila oprávněné city českého národa, že porušila ústavně zanučená práva národa českého, že těmito rozsudky,k nimž došlo v Kyjově, dotyčně v Brně, že těmito drakonickými rozsudky huma- nitu, spravedlivost a slušnost šla- pala nohama, trestajíc nevinné muže aže tím poškodilasvé vlastní zájmy, zájmy armády, zájmy ná- roda a státu.« Bohužel, jsme s to dnes s veřejností sděliti, že včera námi publikovaný rozsudek nebyl co do výměry trestu správný. Trest vyměřen byl kyjovským záložníkům vět ší nežli včera jsme udali. Udání naše zakládalose

potud na skutečnosti, že totiž námi udanou dobu trestu mají si záložníci ještě odpykati, kdežto doba, kterou strávili ve vazbě, následkem odvo- lání se velícího generála Vivenota proti rozsudku, jímž prý vyměřen záložníkům malý trest (! !)a jemuž vyhověno nebylo, včítána byla jim do trestu. — Včera vynešený rozsudek zněl správně následovně: Hynek Kalivoda odsu- zuje se pro zločin vzpoury na pat- náct měsíců na pevnost a k degra- daci; Otm. Dufek (nadmyslivee) pro zločin proti subordinaci na osm měsíců na pevnost a k de- gradaci a další záložníci a sice: Petr Měchura, Jan Měchura, Petr Pekárek, Fr. Hlaváč a Jos. Polcer, každý do těžkého žaláře na 6 mě- síců. Dnes ráno odebral se p. dr. Fiša oka- mžitě k odsouzeným, aby jim udělil potřebné informace, avšak nebyl k nim připuštěn. Rov- něž bylo mu odepřeno nahlednouti do rozsudku. Jelikož však p. dr. Fiša v době vyšetřování zá- ložníky patřičně poučil, ohlásili tito cestou slu- žební proti rozsudku revisní stížnost k nejvyš- šímu vojenskému soudu. K této stížnosti při- pojí se i p. dr. Fiša jmenem rodičů odsouze- ných záložníků. Afféra, jejíž původ datuje se památným kontrolním shromážděním v Kyjově, není tedy včerejším rozsudkem nadobro ukon- čena. Revisní stížností budou i nejvyšší vojen- ské kruhy donuceny, aby ukázaly barvu v této otázce hlášení se českým »zde« na kontrolních shromážděních, kterou přivlastnil si český národ za svou,«

Denní zprávy. K dnešnímu číslu přiloženo jest po- kračování románu anglického spisovatele Halla Caina „Křesťanít, str. 161—164. —Na radnici už to začíná. Již včera jevil se ve schůzi sboru obecních starších patrný vliv éry staročeské. Jakkoli obec víden- ská, v jejíž representaci nalezá se řada práv- níků, obec pražská a celá řada jiných, velice vážných korporací oproti nynější kalamitě uhelné kategoricky žádaly na státu, aby uhelné doly sekvestroval — prohlásil jurista pan dr. Baštýř rozhodně a kate- gorieky, že sekvestraci dolu provésti nelze. Druhý pán, který mu po- máhal v důkazu, že vykořisťovatelé našich dolů mají pravdu a nikdo jiný, byl pan dr. Vlček. Nevíme, kde čerpal moudrost svouo vlastnictví a vyvlastnění, ale smělou vyslovi myšlenku, že »svobodomyslnost je proti každému vyvlastnění«. To prý je sociálně-demokratický princip. O jakémsi rozdílu v záležitostech soukromoprávných a ve věcech práva veřejného pan doktor nezdá se věděti a také mu dle všeho není s do- statek jasný objem svobody politickéa omezeného práva, disponovati dle chuti s majetkem.

Omezovati práva a svpbody jednotlivce v inte- ressu práv a svobody všech je úkolem každé spořádané státní společnosti a nikoli zásada »sociálně-demokratická«. Zejmena v případě, o kterémž se mluvilo včera na radnici, nešlo snad o konfiskaci neb zabrání majetku, nýbrž pouze o dočasnou jeho správu v zájmu veřej- ného dobra a v okamžiku takovém, kdy další trvání stávky mělo by v následcích hroznou pohromu. A kdyby došlo ku sestátnění neb pozemštění dolů, z majitelů při tom nikdo škody neutrpí, naopak dostalo by se jim náhrady v nadbytku, jak oby- čejně v podobných případech bývá. Kdyby bylo se vždy dělo tak, jak dle názoru pana dra. Vlčka jedině správno, nebyli by dnes ještě selské pozemky u nás svobodným majetkem rolníků a také bychom sotva měli nějakých železnic. Pan dr. Vlček však i tomu od- poroval, že by se bylo provozovalo kde v če- ských dolech také zv. »hospodářství lupičské«. Nepopíráme, že v některých dolech v poslední době zavládly poměry v ohledu tom snesitel- nější, však odbýti žaloby v tomto směru prone- sené slovy, že to všechno není pravda, je fri- volnost, která právě v tomto okamžiku není na místě. Je to až příliš smutná pravda a pan dr. Vlček může ji zvěděti od od- borníkůl P. dr. Vlěkovi ovšem »do toho všeho nic není«, jak se pronesl, však na štěstí ne- soudí tak jako on ostatní zástupci obyvatelstva pražského, jemuž »do toho je«, poněvadž mu nemůže býti lhostejno, platí-li za metrický cent slušného uhlí 70 kr. anebo za mizerný uhelný prach 1 zl. 50 kr., neb za nehořlavé německé brikety 2 zl. 20 kr. a ještě více