zot asstž aa bure

e nnn

nlone

mnnencen

Lset

V Praze, v pátek dne 9. ünora

Na »Národní Listy« ranní a odpolední předplácí se v Praze v administrac na měsíc 2. K — b- ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Pošton: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h Telefonické zprávy „Nár. Listů“. K českoněmeckým konferencím. Z Vídně. 9. února. Stejně jako obecní zastupitelstvo opavské usneslo se i těšín- ské na resoluci, kterou prote- stuje proti usnesení sboru po- slaneů národní strany svobo do- myslné o úpravě jazykových poměrů i ve Slezsku. Páni na radnici hlavního města dolnoslezského a hornoslezského jsou prapo- divní logikové. Českým poslancům z království a mar- krabství vytýkají, že zasahují do věcí slezských, pokud jde o úpravu jazykové otázky česko-německé, avšak slami nejen skrze své poslance Hofmanna, Kaisera a jiné, nýbrž také přímo pletou se do jazykových věcí v Čechach a na Moravě. Německé souručenství, ve kterém se nalezají také poslancí ze Štyrska, Tyrol a Ko- rutan — toto spoluručenství, založené vý- hradně proti jazykovým výnosům, tedy proti věci, která se týká jenom království českého a markrabství moravského, — to může být, ale spoluručenství české, které se týká vý- hradně zemí českých, dle logiky těchto pánův existovati nesmí. ae K situaci. psdo sl Ze Štyrského Hradce, 9. února. Zdejší konservativní »Volksblatt« přináší přípis poslance na říšské radě, kde se praví; »Úplný zmar komferencí viden- ských bude míti neodvratný ná- sledek, že parlamentarism us rozbije se vůbec a nepochý bně také na zemských sněmie c h. Toho jsou si vědomy nejen vláda, nýbrž i kruhy rozhodující, že kdyby se provedly nove volby na základě nynějšího volebního řádu, nebyl by z toho pražádný pro-

ARUDNl spěch, protože by naopak vyšel z nich parlament ještě horší, který by po ná- rodní stránce pöskytoval ještěméně naděje na plodnou práci. Lze tudíž určitě předpo- kládati, že rozpuštění říšské rady bude míti tyto účinky: Zastaví se činnost zemských sněmů a po fási abso- lutistické bude ústava oktrojo- vána. Dojde-li ke státnímu převratu, může míti jen ten účel, aby ony strany občan- ské, které částečně nebo hlavně stojí na programu národním, byly roz- drceny. V těchto stranách má pohříchu kořeny své příčina všech zmatků. Bylo-li by toto rozdrcení šťastným činem, jest otázkou. Ale ono je hazardní hrou, do které se může pustiti jen silný stát.« vo Jazykový zákon. ozh Z Vídně, 9. února. Dle »Neue Freie Presse« předseda ministerstva dr. Körber v jedné z nejbližších schůzí vyrovnací kon- ference sdělí hlavní zásady jazyko vého zákona. V rozmluvách s delegáty projeveno přání, by vláda oznámila je kon- ferenci co nejdříve. Jmenování. Z Vídně, 9. února. Pokladník poštov- ního ředitelství v Brně, poštovní kontrolor Em. Ondráček, jmenován vrchním po- štovním kontrolorem v Jihlavě. Poštovní správce L. Fichtenthal Moravské Třebové jmenován vrchním po- štovním správcem v Jihlavě a poštovní kontrolor Vojt. Spitzer v Těšíně jmeno- ván vrchním poštovním správcem tamtéž. Koloman Szell. Z Vídně. 9. února. Uherský předseda ministerstva, Szell, sem v neděli ráno na

Z čislu 39. Čislo v Praze za 2h a na venkově za 3l Předplaceni a inseráty přijímá admínistrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.

Posl. P. Stojalovský. Ze Lvova, 9. února. Správcové far diecése tarnovské zakázali Stojalov- skému sloužiti mše v jich chrámech a konati jiné duchovní funkce. Stojalovský podal biskupu Loboszovi žádost, by zákaz tento zrušil, poněvadž by nemohl ručiti za následky, které by mohly postihnouti správ- ce far. Pro „zde“ na pevnost. Z Vídně, 9. února. Zaznamenávajíe rozsudek vojenského soudu proti záložníkům kyjovským, praví »Arbeiter Ztg.«: »Doufáme, že čeští poslanci v parlamentě naléhati budou, aby akta, o něž se tento drakonický nález opírá, byla poslanecké sněmovně předložena.« Zajímavě odhalení. Z Pešti, 9. února. Velkou sensaci pů- sobí zde publikace nového orgánu barona Banffa, »Magyar Szó«. Bývalý předseda ministerstva v něm uveřejňuje nótu, kterou zaslal bývalý rumunský ministrpre- sident Demeter Sturdza býva- lému rakouskému vyslanci v Bu- kurešti, bar. Aehrenthalovi, nynějšímu velevyslanci v Petrohradě, stran pod- pory rumunských škol v Bra- šově. Bar. Banffy chce dokázati, že Szell přijal nové nabídnutí, kteréž byl on, Banffy, z národních důvodů zamítl. Věc způsobila veliký poplach a myslí se, že bude míti následky. V okolí Kolomana Szella se tvrdí, že nová nabídka, maďarské vládě v této příčině učiněná, byla daleko příznivější, než jaká se stala dřívějšímu před- sedovi ministerstva.

FEUILLETON. Nemame hlí. mOd Poplelky Billiano v é.vemo II. onemo Uprofessorů. — Pan professor — egyptolog — jeho choť hezoučká mimosa služka Barča z venku.omobnljos olen Barča jde ze sklepa nesouc v nůši uhlí »Milostpaní— tohle je poslední,« ozn muje ledabylo. Milostpaní vyskoči s pohovky kde s migrénou ležela. »Barčo! Co to pravíte l« b »Že nemáme ve sklepě uhlí,« prostě zá vece Barča.bo obl »Pro boha věčného!« lomí paní rukama a letí za mužem do jeho pracovny. »Muži — nemáme uhlí,« spíná ruce n onv psacím sfolem. Muž — pan professor — vstane od psa- cího stolku a zadívá se na ženušku elonou egyptské pyramidy, z jejíchž vykopávek právě studoval, náleži-li třinácté nebo patnácté dynastíi a zrovna již hromadil důkazy pro patnáctou, když mu ženuška přiletěla s uhlím. A to uhlí rázem zbortilo mu všecky pracně sestavené studie a přiletělo mu do hlavy, jako když do bělostného sněhu fůru štěrku pře- vrhne. ikmrs l a»Uhlí? Co je s uhlím ?« mne si pan pro- jn fessor čelo! 5 b ě v odněv »Muži! — Nemáme uhlí!« opáčí ženušk ještě zoufaleji. svle »Nemáme uhlí?« opakuje pan professor stož je koupíme,« dodává s přesvědčujíeím klidem a již zase vkládá se do výzkumů egypt- ské vykopávky radosten, že nebylo nic° horšího, než toliko uhlí. »Koupíme!1 — Muži! — Vždyť je stávkal- zas hořekuje paní. oln

krátko přijede, by podal císaři zprávu.

Panu professorovi je, jakoby ho i s egypt- skou pyramidou a všemi jejími vykopávkami do skluzavky naložil a frrr — už jako drak letí po skluzavce dolů a silou setrvačnosti zas na- horu a zas a zase tak, až konečně v nárazišti svých myšlenek uvázl a dospěl k jasnému vidmu: nemají uhlí a je stávka. Blesky Jovovy! Praha je bez uhlí! Pěkné nadělení. — Čím tedy topit ? Dřívíml Dobrá. — Barča topila dřívím; za týden ho spálila hnedle fůru — a skoro nic kromě topení nedělala. Tu přiloží — dříví jen spláchne — než Barčaodněkud přijde, oheň vyhaslýa v pokojích zimal; v kuchyni jen aby před plot- nou seděla a přikládala.iv Pán se vadí, že se Barča ustavičně vrzá k němu do pracovny přikládat, paní nařiká, že se nastudí a stávku životem zaplatí a Barča klidně topí.ise o Pán se dodatečně nahněval: Barčaje bedna zabedněná — měla říci, že ve sklepě už je uhlí na doběrku — mohli v čas přece ještě nějaké sehnat. Teď ať se Barča stará, kde by jaké uhlí dostala ov o Tož Barča došla obstarat uhlí. Vedlejší uhlíř vypomůže, když je to professorům. A do- nesl putnu mouru. oa »I božínku — vždyť jste donesl mour Co s ním?« spráskla rüce Barča. »Co s ním? — Spálit! — Jen ať dá ku- chařka hezky dřívi pod něj, mour skropí, nandá do sáčků od mouky, rýže atd., vstrčí do ka- men — kuchařinka uvidí, jak mour bude ho- řet a oheň dlouho udrží — ostatně — když kuchařinka nechce — on si uhlíř — mour — zase odnese, dobře je prodá a lidé ještě mu podě- kujíe a uhlíř už zase bral putnu na záda. »I jen nechte, nechte to zde — lepší mour než nic,« vkládá se do jednání milo- stivá paní. žan jnšbu ebo amer sr »I bodejť že — vždyť mour je také uhlí,

jen že drobně a když kamna mají dobrý tah, hoří jako uhlí kusové,« vykládá uhlíř, vysypal mour a štrachá se s putnou ven. »Mour nemusila milostpaní kupovat — toho máme dost ve sklepě,« povídá Barča s vý- čitkou. »Barčo! Osobo! Proč jste to neřekla dřív ?!« a milostivá zas letí se žalobou k manželu. »Muži !— Ve sklepě máme mour ! — Světe — div se! — Naše Barča je husa !« »Nu, což mour — to přece není dynamit, abys se proto takhle děsila,« vece pan profes- sor, vyhrabávaje se s úsilím ze třinácté svojí dynastie, odoeě« cnn d »Mour, pravda, není dynamit — ale je to uhlí — muži — slyšíš! — uhlí! — Barča je husa — proč to neřekla dřív,« zas vykládá paní. »Muži, jdi a výsvětli Barči, že mour je také uhlí a sice drobné — rozdrobené — jak uhlíř pravil,« vybízí znova chotě. Pán vstal a došel do kuchyně. »Barčo, Barčo, osobo zpozdilá, mour je také uhlí a sice drobné — rozdrobené,« vykládá. »To já vím — milostpane; jen není-li ten mour smíšen s pískem,« namítá. »Nu — to lze přece rozeznat; jiný je pí- sek a jiné je uhlí,« zase pán. »Bodějť že, ale když je to všecko černé,« zase Barča. »Ale — ale! Písek má jiné hráně, jiný lom než uhlí — od čeho pak by byla věda, aby se to nerozeznalo,« vykládá pán. »Počkejte,« a odběhl do pokoje a ve chvilce vrací se s knihou. »Tak, Barčo, po- slechněte, co je uhlí. Uhlí je vlastně uhlíkem beztvárným; má chemickou značku Cy, jeho rovnomoenina je 6, váha atomová 12, hustota 3.5, máme uhlí kamenné, barvy černé nebo hnědé jako kapucín; je neprůhledné, má lom lasturný, lesk polokovový a dobře hoří. Barčo,