Periodikum ALTO Viewer

1 article

válka jest nasiedkem vpádu Jamesonova, kterýž vyvolal zbrojení Burů. Jest prý nutné novým vyšetřováním vyvrátiti pověsti, že vláda se vpádem Jamesona souhlasila. Válka musí býti vedena až k trpkému konci. Chamberlain pravil, že promluví o vpádu Jamesona teprve, až se bude jed- nati o návrhu Thomasově. Situace je prý vážná, ale nikoliv nebezpečná. Chování se Anglie i kolonií zasluhuje podiv. Válka jest prý nutnou a spravedlivou. Převážná většina země přeje si, aby válka byla příznivě skončena a jest ochotna ke každé oběti. Burové nesmějí prý zříditi v jižní Africe už žádnou citadelu z níž by se šířilo záští ple- menné. Válka jiho-africká. Z Londýna, 6. února. (C.-B.) »Reute- rova kancelář« oznamuje z Pretorie ze dne 3. t. m.: V souhlase s resolucí, usnesenou v národní radě dne 28. prosince m. r., bude se vybírati zvláštní válečná daň od všech občahů, kteří nejsou starousedlíky, ode všech obchodů a syndikátů, jichž členové nejsou veskrze občany republiky a od splnomoc- něnců. Ruský zdravotní sbor odebere se v nej- bližších dnech do Volksrustu. Část belgi ckého oddělení Červeného kříže odebere se dnes do Mafekingu. Z Paříže, 5. února. (C.-B.) Naciona- listický poslanec Firmin Faure ohlási dotaz na ministra zahraničních záležitostí jeli pravda, že hodlá Italiejme nem velmocí zakročiti na ukon čení jihoafrické vál ky. Z Kapského města, 5. února. (C.-B.

Jamesonův Bur Jameson Chamberlain Thomasův Burová Pretorius Faur Anglie Afrika Londýn Reut Paříž

2 article

»Reuterova kancelář« oznamuje: Z Naama- portu došel tento telegram: Zde, v Rens- burgu a v Hanner-Roodu je živý ruch ná- sledkem události, že byl vyslán sil ný oddíl pěchoty, aby se zmocni Norwalportu. Jízda, jež byla vykonala obhlídku, vrátila se nazpět, aby si nahradila utrpěné ztráty. — Do Kapského města došla zpráva, že Burové Colesberg sku tečně obklíčili. Z Londýna, 6. února. (C.-B.) Reut kancelář oznamuje opravu z Kapského Města, že tam došla zpráva, že Burové byl v Colesbergu skutečně zaj a ti. samy a to jak dlouho jen mohou. Jinak je vy chovatelskou zásadou u Burů: »Čím více se dítě venku při hraní zamaže, tím jest zdra- vější.« Cizinci bývá následkem toho někdy až úzko, když na něho při vstupu do burské farmy tento sílou kypící »zdravý« dorost nespočtěných ročníků, jednočat, dvojčat a trojčat, pod stolem, na lavicích, za pecí a z každého koutu zvě- davě čumi. To je »fécondité«, to by měl Zol radost! Vychovatelských starostí si Burové žád- ných nepřipouštějí a Burkyně podobně; při ob- starávání různých přirozených záležitostí a po- třeb té dětské havěti nebývá žádného nervos- niho rozčilení. Propuká-li mezi dětmi křika spor, zavolá se s největším klidem sloužící ka- ferské děvče a to zjedná záhy pokoj. Světnice v burské farmě vypadá obyčejně úhledně útulně, ačkoli je vzorem jednoduchosti a pro- stoty.

Reuterův Burová Colesberg Burová Hanner Londýn kapský město

3 article

Prostinká na pohled burská hospodyn v černých kartounových šatech má často, ne z pravidla, na svého manžela rozhodující vliv. Výřečnost, kteréž jihoafrické slunce nikterak není na újmu a jiné pomůcky ženské diploma- tiky (mezi nimi i slzy !) jsou při tom velmi ná- pomocny. A není také dívu, že má burská ho- spodyně na svého muže vliv tak valný. Jeť ona z téhož dřeva, jak Germáni říkají a ovládá také všechna odvětví farmářského hospodářství, tak že je muži oporou, na kterouž se za všech okol- ností může spoléhat. Za dřívějších dob sdílela burská žena r- dostněa statečně i nebezpečí mužův, ona na- bíjela pušky, jež nepřátele kolily a když tíse byla největší, sama také bez rozpaků střílela Ona je dosud statečnou ženou. Na farmách kteréž od mužů nyní opuštěny jsou (všechno mužské pokolení od 16 do 60 let je na bojišti) hospodaří ona, komandujíc do práce kaferský lid a děti svoje, jež desátý rok překročily, tak že pole jsou náležitě obdělána. Burská ho- spodyně sama nepracuje, ale jejímu bystrému oku nie neuchází a sloužící Kafři jsou jí na- mnoze více poslušni, než pána. vo debr ojove

Germán

4 article Projevy českého lidu.

Projevy českého lidu. Starostové obcí okresu jaroměřské ho shromáždění ve společné schůzi v zasedací sín okresního zastupitelstva v Jaroměři dne 23 t. m., činí následující jednomyslné prohlášení: 1. Schvalujeme s plným uspokojením mužné jednání českých členů delegace pro společné záležitosti říšské za posledního jejího zasedání a vyslovujeme jim za jejich neohrožené a sta- tečné hájení práv českého národa svůj nejvře- lejší dík a neobmezenou důvěru. Členu dele- gace dru. Stránskému za jeho hrdinné zastání se práv českého jazyka ve vojště voláme hří- mavé »Sláva!« 2. V uvážení nepřátelského ducha, jaký proti národu českému panuje ve správě vojenské, odmítáme c. k. okresním hejt- manstvím ve Dvoře Králové žádané opatření místností a potřebného nářadí k vojenskému odvodu. 3. Zavazujeme se vespolek na novo od- pírati výkony přenesené působnosti do nejkraj- nější možnosti a slibujeme setrvati v takovéto posici proti správě do té doby, dokud právům národa českého ve všech směrech a plné míře nebude dáno průchodu. 4. Vzhledem k událo- stem v době poslední se sběhnuvším, nemáme žádné důvěry k chystané akci smiřovací mezi národem českým v zemích koruny české a spolu- obyvateli jeho národnosti německé. Očekáváme od zástupců národa českého, že nevstoupí žádné vyjednávání s Němci neb vládou, v němž by pospolitost zemí koruny české vůbec, nedil- nostakrálovství českého pak zvlášť, plná rovno- právnost a rovnocennost jazyka českého i jen v nejmenším mohla býti porušena a zavazujeme je, aby jen takového jednání se zúčastnili, němž by nejen spory jazykové byly urovnány, ale při kterém by státoprávní postavení zemí koruny české k ostatním zemím Rakouska na trvalém základě býlo upraveno. — V Ja- roměři, dne o 23. ledna 1900. —

Stránský Němec Jaroměř Dvůr Králové Rakousko

5 article

Kratochvíl, starosta obce Jerbin, Václav Franz, sta- rosta v Šestovicích, Jos. Fejgl, starosta v Rodově, Jan Koza, starosta v Semonicích, Frant. Prokop, starosta v Holohlavech, Alois Hlaváček, výbor v Ži- želovsi, Václav Jirsák, starosta v Rychnovce, Jan Kohl, starosta vé Zvoli, Jan Skalický, radní v Ne- znášově, František Bejr, starosta v Miskolesích, Václ. Bartoš, radní v Nov. Plese, V. Hroch, starosta ve Rtyni, Václav Rezek, radní ve Vikově, Jan Jaroš, starosta okresů, K. Lanský, starosta města Jaroměře, Jan Rejchrt, starosta v Jasené, Jos. Potůček, starosta v Černožicích, Škořepa, starosta v Máslovědech, Hojný, starosta města Smiřic, Jan Hrnčíř, starosta v Rožnově, Pilnáček, starosta v Račicích, Ant. Pácalt, starosta v Čáslavkách, V. Sedláček, starosta v Hustí- řanech, Petera, starosta v Lužanech, Daniel Klos. starosta ve Velichovkách, Jan Hynek, starosta v Lejšovce.

Kratochvíl Jerbin Václav Franz Fejgl Rodův Koza František Hlaváček Jirsák Kohl Skalický Bejr Václ Bartoš V Hroch Rezek Jaroš K Lanský Rejchrt Potůček Hojná Hrnčíř Pilnáček Antonín Pácalt V Sedláček Petera Klos Jan Hynek Jos Semonice Holohlavy Rychnovka Zvol Miskolese Rtyně Jaroměř Jasený Černožice Máslovědy Smiřice Rožnov Čáslavka Velichovky

7 article Denní zprávy.

Denní zprávy. K dnešnímu číslu přiloženo jest po- vto kračování románu anglického spisovatele Halla Caina „Křesťan“, str. 149—152. — Německá Staatssprache. Hned v první formální schůzi smiřovací konference vytasili se Němci s konečným cílem svých jazykových snah — se všeobecnou německou řečí sprostředkovací, jinými slovy s německou řečí státní. Při tom prohlásili, že prý tato státní řeč a jednotná správa jsou nejen s nerušeným soužitím veškerých národů v Rakousku slučitelné, nýbrž nerozlučné s vel- mocenským postavením a vážností státu, který prý je postaven v mezi- národní souutěži před nejobtíž- nější problémy. — Budiž konsta- továno především, že oč Němci v první řadě a především jiným hned v první schůzi usilovali, je ponížením a pohanou všech ostat- ních národů, zejmena národa českého. Nepřišli, aby hájili snad některé z domnělých svých práv a stěžovali si do nějaké domnělé křivdy, nýbrž za tím účelem, aby dobyli, čeho dosud nebyli dosáhli a po čem touží jejich zpupnost. To jedna věc. Druhá, jež týká se »klidného soužití národů při německé řeči státní«, nezasluhuje nic než odkopnutí zá- stupcův národa sebevědomého. Vždyt přece jasno, jaké to soužití mohli míti Funkové, Pergeltové, Chlumečtí a Fürstenbergové na mysli. Sou- žití pánův se sluhy a otroky. Sou- žití těch, kteří poroučejí a těch, již poslouchají! Nejsměšnější je ale dovolávání se velmocenského posta- vení říše v interesu německé řeči státní. Především se říše, která svou vnitřní strukturou k tomu se nehodí, po velmocenském postavení nedere. Štěstí lidu — a to je vlastní účel státní — nemá naprosto nic společného s »vel- mocenským postavením« naopak, choutka po

Hall Cain Němec Vždyt Funk Pergeltová Chlumecký Fürstenberg Rakousko anglický spisovatel

8 article

takovém postavení bývá často neštěstím a státu záhubou, poněvadž vyžaduje hrozných obětí f- nančních, vyssávání poplatní síly lidu do kraj- nosti a má za následek konečnou zkázu. Tá- žeme se ostatně, co má velmocenské postavení co činiti s tím, jak v českém kraji čeští úřad- níci spolu jednají, v jakém jazyku si do- pisují a předkládají své kvitance na služné? A co lhou ti lidé, kteří chtějí roz- hodovati o osudu této říše a ani nevědí, že jednotnou správu dávno již nemá a že o nějakém německém jazyku státním vůbec ne- možno tu mluviti? Cislajtanie snad nárok na velmoc dělati nebude. Což nevidí pání němečtí důvěrníci, že z ní učinili pouhý přívěsek Uher? Mluví-li se o velmoci, třeba míti přece na zře- teli celou monarchii. A v té se úraduje dnes ještě uvnitř pěti různými jazyky!Kdo smí odvážit se tvrditi, že by velmocenské postavení této říše utrpělo, kdyby na příklad se úřadovalo uvnitř v Čechách a na Moravě ve všem též česky? Kdy přiznáno bylo národu tak četnému, tak v každém ehled zdatnému, co bez odporu přiznává se 600.000 Vlachů, třem millionům Poláků a dvěma mil- lionům Chorvatů? — O, mají pěkne chance, ty vídeňské konference. — Netečnost vlády k hospodářským našim potřebám. Ke schůzi komitétu pro úpravu Labe, která konala se dne 31. ledna t.r. v Poděbradech, bylo pozváno také c. k. místo- držitelství království českého, aby do porady delegáta vyslalo. Pan místodržitel zaslal komitétu sdělení, že pro nával jiných důleži- tých prhcí snolze nikoho vyslati.

Vlach Polák Chorvat Uhry Čechy Morava Poděbrady češtit úřad

9 article

Oznámení toto má číslo 16.014. Patrno, že re- gulování Labe, které každoročně na milliony škod nadělá, považuje se za práci méně důle- žitou nežli běžné práce administrativní. Zdá se, jakoby vládě a kruhům vládě blízkým právě bylo vhod neustálé klesání národohospodářské Čechách, aby lid chudobou donucen byl k poddajnosti a poslušnosti. C. k. okresní soud na Křivoklátě láme opposici obecních starostů. Starostové obecní okresu křivoklátského zastavili výkon přenesené působnosti, pokud k tomu zákonem nejsou po- vinni. Mezi jiným usnesli se též, že nebudou opatřovati úmrtní zápisy pro soudy, poněvadž dle nálezu správního soudu ze dne 27. února 1884 č. 441 k tomu nejsou povinní. Ale c. k. okresní soud na Křivoklátě chce tento odpor obecních starostů zlomit. Vynalezl na to násle- dující formulku: Nejdříve předvolal obecní sta- rosty obsílkou Nc. I. 411/00 —k soudu »k sly- šení (!) ohledně odepření podání úmrtních za- psání!« a když se starostové nedostavili, před- volává je jako svědky k zjištění té které po- zůstalosti ! Rozumí se, že starostové takové jed- nání líbiti si nedají a povedou sobě stížnost k vrchnímu zemskému soudu. Při tom budou také žádati, aby jim od českého soudu křivo- klátského zasílány byly české výkazy o poku- tách, složených do fondů chudinských a nikoliv německé, jimž čeští starostové nerozumějí.

Čechy Křivoklát

10 article

— Jen radikálně. Sotva čeští delegáti zavítali do Vídně na »vyrovnávací« konference, již sypou se tam za nimi žádosti, aby »puco- vali kliky«. Tak pevný jest v jistých kruzích opposiční duch! První žádost — aby došla v čas — zaslána byla dru. Englovi telegra- ficky. Čeští poslanci mají dle jejího obsahu v konferencích tlumočiti nejprve (1) poža- davek, aby všem osobám, jež odsouzeny byly pro říjnové a listopadové demonstrace neb jsou k vůli nim ve vyšetřování, udělena byla amne- stie . . .. — Paní Karolina Klenková z Vlasti- milu mrtva. Včera o půl 12. hod. noční ze- mřela v Praze paní Karolina Klenková šlecht. z Vlastimilu roz. Komeníkova, ve 49. roce svého věku. Zesnulá byla vdovou po primáři brněnské nemocnice, muži velice šlechetném a vlasteneckém, který o českou společnost v Brně získal sobě velikých zásluh. Ovdovělá paní Klenková odstěhovala se do Prahy, osvědčovala zvláště horlivou činnost ve spolkových a národních snahách českých dam a byla známou dobroditelkou chudiny. Pohřeb koná se ve čtvrtek o 3. hod. odpol. z chrámu sv. Petra v Praze. — Úmrtí. Na Král. Vinohradech zemřel v noci na dnešek náhle majitel restaurace pan František Možný, člen obecního zastupitelstva vinohradského, rytmistr škadrony priv. měšť. sboru ostrostřeleckého, čien mnohých spolků národních. Pan Možný v od- borných kruzích hostinských požíval všestranné úcty a vážnosti. V letech sedmdesátých býval hostinským u dvou kosů« v Panské ulici, odkudž přestěhoval

Engl Karolina klenkový Karolina Vlastimil Petro Král Možná Vídeň Praha Brno panská ulice