Periodikum ALTO Viewer

1

Nové lidové divadlo v Praze VIII. Penn

Nová lidový divadlo v Praga

2

Letošní novinka: Právě vyšlo: Skvostný dárek k ležišku pro mladeža NEIKRÁSNĚIŠÍ BÁCHORKY

3

Žofinský ostrov.

4

Zítra v pátek, dne 22. t. m.

5

Z TSÍC A JEDNĚ NOcI

6

v re klensrk.

7

velký koncert České FILHARMONIE ve velkém sále. Zač. o 7. hod. Program vybraný bohatý 2583.

Český filharmonie

8 article Deutschů

Deutschů Ředítelka Mary Kučerová- Groszova. Ve čtvrtek 21. prosince Začátek o 1/28. hod Slavnostní představení tělocvičné jednoty »Sokol« Praha—VIII. Sokol. Hra o dvou jednáních. Napsal K. Leger. Režisér František Zvikovský. Maroušek. Veselohra o jednom jednání Napsal Luděk Archleb Režisér František Zvíkovský 2763 Po divadle spojení elektrickou drahou všemi směry

Deutsch Maro Kučerová Groszův Sokol K Leger Zvikovský Maroušek Archleb František zvíkovský Praha Sokol

14 article

Se čtyřmi barvotiskovými obrázky dle akvarelů K. v MUTTICHA. II., valně rozmnožené vydání. OBSAH: Pověst o králi Mahmudovi úvodem. Prin Zeyn Alasnam a král duchů. O třech derviších a růz- ných jiných příhodách. Příhody prvního derviše. O prin- cezně v podzemním zámku a pohádka o Záviděncia Závistivci. Kterak král Adžib o své oko přišel. O zka- menělém městě. Co vyprávěla druhá dívka. Město šejdířů. Kouzelný kůň. Řybář a duch. Princ Netrpělivec- Ali Baba. Král Vidovid perský a princezna Mořena. Závistivé sestry. Sen. Chodadad a bratři jeho. Příhody Aliho. Egvpťana. O malém hrbáčkovi. Kupec Sindbad O živém ostrově a šťastné náhodě. Pták Noh a dé- mantové údolí. Ostrovy trpasličí a obři lidojedi. Mezi barbary a za živa pohřben. O mořském dědkovi.o štěstí v neštěstí. Sindbadova poslední cesta. Ali Chodžá. Kupec a syn. Slepý Abdalah. O třech princích. Hřeben paní zahradnice. Hasan z Bassrahu a princezny z ostrovů Tak-Tak. Kupcův osud. Král Ibrahim. Aladin a divo- tvorný kahan. Hasan provazník. O mosazném městě. Kupec a duch. Princ Achmed a víla Raribanu. Bráh- man Padmanaba a Hasan, mladý prodavač fiků. Chudý rybář a opice štěstí. Kniha eleg v přeskvostné celoplátěné vazbě s barvo- tiskovým obrázkem pouze 4 K, pošt. franko o 30 h (v doporučené zásilce 60 h) více, kdo obnos předem pošt. poukázkou zašle nakladateli Ru- dolfu Storchovi, knihkupci v Karlíně. — Na skladě u všech knihkupců.

Muttich Mahmudov Příhoda Adžib Al Sen Ali Kupec Sindbad Sindbadův Chodžá Hasan Bassrah Kupcův Ibrahim Achmed Rariban Padmanaba Storch mantová údolí Bráh Karlín Prin Zeynamo Alasnam

41 article

— Na shledanou, spolukmotře a mnoho zdaru l A poručík, libaje podanou ručku, zlobil se sám na sebe, že nebyl s to nalézti vhodného slova na rozlou- čenou . .. ... Za malou chvíli potom ubíral se s Célinou k Bílému Mlýnu. Hlavou honily se mu myšlenky v nej- větším zmatku a on marně snažil se je spořádati. Ale i ten zmatek byl mu příjemný a žvatlání jeho sestřičky bylo mu v té chvíli velmi nemilé, neboť ho vyru- šovalo . .. — Jak je to možné, hovořila Célina, že člověk po leta zná lidi a přece je posuzuje docela nesprávně?. Ne- byla bych nikdy věřila, že slečna Alice je tak prostá a milá . . . Je roztomilá, viď? . .. — Ano, řekl Petr krátce. — Bavili jste se spolu velmi dobře, jak jsem po zorovala — Dosti .. . ano. A urychlil krok, aby ušel otázkám, které ho vyrušo- valy ze sladkého snění. Célina zavěsila se mu na rámě. snažíc se ho přiměti k volnější chůzi a ta buclatá, růžová její ruka mu připomínala jinou bílou a jemnou ručku, která dnes také v jeho rámě byla zavěšena a jemu se zdálo, že není na celém světě ruky krásnější a dokona- Ale jakmile vstoupil Petr pod otcovskou střechu, byl vytržen ze svého poetického snění a octl se před drsnou skutečností. Antonín se ještě nevrátil; místo něho přišel telegram, v němž oznamoval, že nepřítomnost jeho pro- dlouží se na dva, tři dni ještě, neboť se rozhodl dopro- voditi přítele svého Karsaca na výletu do Poitou za úče- lem vyzkoušení nového automobilu. Pan Florent, popuzen touto smělostí, bouřil v záchvatu krutého hněvu a paní Florentová, ač v nitru svém tuto novou ztřeštěnost Anto- nínovu rovněž odsuzovala, zastávala se ho velice horlivé, omlouvajíc ho všemožně.

Céline Alica Petr Antonín Florent Florentová Poitou Anta

42 article

Když Petr vešel, použila zase obvyklé své zbraně: jednomu se ponechává úplná volnost a druhý nesmí na oblíbenou zábavu svou ani pomysliti. Petr byl takto ne- mile vytržen ze své štastné nálady, pocítil prudkou lítost a řekl trpce: — Matko, moje dovolená vyprší zejtra; chtěla-li jste snad, abych se těšil zase na odjezd, podařilo se vám to !. . . Nikdy ještě nedal bolesti své takto průchod, vždy ji hrdě skrýval a nyni přešla ta slova přes jeho rty skoro proti jeho vůli. Paní Florentová se zachvěla, sklopila oči a neříkala již ani slova. Petr po chvilce vyšel ven a hleděl rychlou chůzí na svěžím vzduchu utišiti své pobouření; pak si vzpomněl na otce, s kterým přece chtěl tento poslední večer ztrá- viti a na tu milou Célinu a vrátil se domů. Ale po ve- čeři neseděli dlouho pohromadě, všichni byli zamlklí a smutní. Poručík brzy se odebral do svého pokoje; otevřel okno a dival se ven. Objevilo se celé údolí, stopené v modravé měsíční záři, všechny předměty rýsovaly se zčela zřetelně a řeka třpytila se jako stříbrná; oči Petrovy bloudily kolem a spočinuly pak trvale na zámku ter- treském. Krásné dojmy, nedávno zažité, znovu mu zata- nuly na mysli, cosi neznámého proniklo duši Petra Flo-

Petr Florentová Céline Petro Flo