ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 bc548b50-6601-11dc-a51f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 57 celkem · entity: person 51, place 77, org 36, work 24
1 masthead
20. února 1901.
2 masthead
Číslo 51
3 masthead
NÁROBNÍ LISTTY
4 masthead
Strana 5.
5 article
Termínový obchod byl z prv pevný, ke konci mdlý na menší záznamy cizin- ské a předpovídané slabší mrazy. K večeru znamenala: pšenice obchodní na duben k 7.46, mezinárodní obchodní pšenice na říjen K 7.63, uherská obchodní pšenice na říjen K 7.69lg, žito na duben K 7.28, na říjen K 6.66, oves na duben K 6.27, kukuřice na květen K 5.22, na červen K 5.35, řepka na srpen K 12.70. Sádlo po K 55, jiné zboží beze změny Mráz. ch. Z Pešti, 19. února, Mimořádná valná hromada »Všeobecné uherské spo- lečnosti na dolování uhlí« schválila smlouvu s franko-ruským družstvem, zastou- peným ženevskou firmou »L. Cheneviěre a sp.«, v příčině emisse 4'sprocentních obligací obnosem 12 millionů franků k účelům zminěné společ- nosti. Obligace mají býti do 41 let umořeny. Družstvo převezme na určito 9 millionů franků a vyhražuje převzíti po případě i zbylé 3 mill.
Sádlo Mráz L Cheneviěre Pešť všeobecný uherský spo
6 article
Iranků. V zastoupení družstva toho, jež získalo také 21.000 akcií zmíněné společnusti, kteréž dosud byly majetkem »Vídeňského bankovního spolku« a »Uherské komerční banky«, zvoleni byli do ředitelství společnosti Bisteghi z Vídně a Renneville ze Ženevy. a. Z Říma, 19. února. »Tribuna« — list nyní oficiosní — tvrdí, že větší dovozz Rakousko-Uherska dokazuje prý, že při obnově smluv celních dlužno sazby změniti jedině prý na prospěch Italie. List vidí ale v prohlásení uherského ministra obchodu ze dne 13. t. m předzvěsť obchodně politického konfliktu. Z Paříže, 19. února. (C.-B.) Presiden Loubet přijal včera v audienci na rozlou- čenou rakouského generálního komisaře světové výstavy odborného chéfa Exnera s přidě- leným jemu úřadníkem konceptním. Slyšení bylo velice srdečné. President vzpomenul velice úspěšného a všeobecně vděčně uznávaného účastenství Rakouska a pravil, že světová vý stava nepopíratelně prospěla vzájemnému sbl žení a zvýšení úcty. Z Berlína, 19. února. (C.-B.) V dnešn sehůzi dozorčí rady diskontní barnk vratislavské bylo navrženo vyplácee 4 proc. dividendu. Hrubý zisk činí 5,445.241 mk., čistý 3,769.881 (naproti 6,767.263, resp 5,253.227 mk. loňským); 29.500 mk. přenese se na účet pensijního fondu úřadnického 1 mill. mk. na účet cenných hodnot a spo- lečných obchodů, ly mill. na běžný úče a 122.881 na nový účet.
Loubet Exner Vídeň Ženeva Řím RakouskoUhersko Paříž Rakousko Berlín komerční banka Bisteghi
7 article
Z Brusselu, 19. února. (C.B.) Dle »3 de Bruxelles« Belgie vyjednává již několik mě- síců o svolání nově cukerni konle rence, ale setkává se s tuhým odporem, zvláště Spojených obcí amerických. Ale proto přece sluši očekávati brzké rozřešení této otázky. Z Petrohradu, 19. února. (C.-B.) P - jednávajíce o tom, jak Rusko chystá se k ob- chodním smlouvám, dovídá se »Obchodní a průmyslový Věstník«, že Rusko sotva věnuje věci menší pozornost než Némecko. Německý kancléř hr. Bülow svou zprávou o zvýšení ochranných cel sotva chtěl. v někom vzbuditi domněnku, že Rusko přistoupí na smlouvu, jíž by se uvalovalo na jeho plodiny ještě větší clo. Kdyby Německo svůj záměr skutečně provedlo, mohlo by to míli jen ten následek, že by se rozmnožil odbyt Ruska ve státech, kde není obilních cel. Rusko má ustavičně úplnou svo- bodu v příštích mezinárodních poměrech a je zcela přirozeno, že by musilo užiti podobných opatření, kdyby někdo omezoval odbyt jeho zboží. Dovoz cizího zboží do Ruska zmohl se velice, zvláště za poslední doby. List podotýká. že do Ruska valí se ohromné množství cizinců. kam je lákají obchodní a průmyslové záleži tosti, kdežto rušti příslušníci v cizině zřídka kd- provozují obchod a průmysl. Z Nového Yorku, 19. února. (»Times«. Pokladní tajemník Gage vyjádřil se, že ne- změní svou nynější hospodářskou poli- tiku naproti Rusku. Ocelářství americk není prý zničeno, neboť Rusko neobejde se prý bez amerických strojův a samo zaplatí vyšší ceny zboží, jež budou následkem zvýšených cel
jít Brusel Bülow Brusel Belgie spojený obec americký Petrohrad Rusko Německo Nový York Gage
8 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Zemědělská politika. *) B. V Tyrolsku provedli si r. 1899 zákonem obmezení dělitel- nosti selských dvorců a pokusili se o úpravu zvláštního práva dědického na dvorcích těchto- Tyrolský sněm byl si vědom, že krokem tímt učiněn jen částečný náběh na poli zemědělského zákonodárství, kterým má chráněn býti selský stav střední, a proto pokoušel se i o řešení otázky druhé, stejně důležité a snad pro při- tomnou dobu nejaktuálnější: otázky úvěru zemědělského. Ale zde octnul se pře problémem speciálně moderním. Obmezení děli- telnosti, zvláštní selské právo dědické — too zásady, které potřebují jen moderní formulace a přizpůsobení, věc sama novou není. Ale př řešení otázky úvěrové zákonodárná odhodlanost tyrolského sněmu se zastavila a uloženo zem- skému výboru, aby podnikl důkladné šetření. nebylo-li by záhodno vylknouti určitou mez zadlužitelnosti a provésti akci oddlužovací. Tyto rozpaky tyrolského zákonodárství ne jsou mu k necti. Ono alespoň hledá si nové dráhy, chce pomáhati; českému sněmu ani tato možnost pracovní přána není. Nescházelo mu podnětů a vůle a také viny na něm není. Kdyby sněmu českému přáno bylo času ku prác a kdyby národnostní nespravedlnost vídleňských vlád sil mu nepodlamovala, kráčel by jistě v čele zákonodárných pokusů zemědělských. Ale abychom se vrátili k věci: v Tyrolsku se tedy pokoušejí o úpravu zemědělského úvěru.
Tyrolsko
9 article
Pan posl. Grabmayr vystoupil s hotovým projektem. Navrhuje vytčení meze zadlužitelnosti a svedení nemo vitostního úvěru zemědělského výhradně do hypoteční banky. Zákaz zadlužení odmítá a priori. Ukazuje správně na to, že by to bylo ochromením zemědělské výroby vzíti jí v době hospodářství úvěrového možnost úvěru. Ona potřebuje ho stejně jak jiné obory národohospodářské práce a jeho pů- *) Sr. Dr. Buchenberger: Bodenentschul dung und Verschuldungsgrenze, v Schäfflově »Zeit schriít I. g. Stw.«, stejnojmenný spisek C. v. G riab mayra a Buchenbergrovo dílo »Agrarwesen und Agrarpolitik«. sobení může zde býti stejně zúrodňující jako jinde. Jde jen o to nalézti mez, do které by bylo lze připustiti reální zatížení. Pan posl. Grabmayr mez tuto vytýká sou hlasně s § 230. vš. obč. zák., ona nemá po- sunouti se za jistotu pupilární. Až do této hranice statek zadlužiti lze, úvěr možno však vzíti jen u hypotečního ústavu. Ú vi ěn o sobní zůstane timto ustanovením nedotčen. Ten může vlastník statku vyčerpati až na dno a také exekuční právo z dluhů osobních na statek nemovitý zůstane v platnosti. Zachován volnosti úvěru osobního pokládá p. Grabmayr za nutné. Jak ale uvésti v život ty to reformy? Pan Grabmayr cestu k tomu také navrhuje Dvory, které by pod ustanovení zákona podob- ného spadaly a které jsou vylčeny v zákonné osnově z r. 1899, podiéhaly by mu postupně.
Grabmayr doktor Buchenberger Buchenbergrův Dvůr Bodenentschul dung und Verschuldungsgrenza Zeit schriít I . g . Stw Agrarwesen und Agrarpolitik
10 article
Při každé změně vlastnické, ať následkem práva dědického, ať prodejem dobrovolným neb nu- ceným, nabyl by zákon pro nového vlast- níka platnosti. Poněvadž zde jde o určitou, všeobecně známou kategorii dvorců, věděl by kupec, jaká zvláštní ustanovení zde platí, kdyby dědicové nebyli s to, aby ustanovením zákonným vyhověli, lze snadno v povinném prodeji východiska nalézti. A tak zevšeobecní zákon v době jedné generace, aniž by způsobil otřesy ve výrobě a úvéru zemědělském. Pan Grabmayr jest si něklerých nedostatků a příkrosti svého návrhu vědom. Ale »kdo chce eíl, nesmí se lekati prostředků«. Dvě zásady jsou mu směrodatny: nutnost udržet kategorii středních statků sel- ských a nepřesunovati umořován dluhů zemědělských do oboru pu- sobnosti státu a země. Sedlák s zaplatiž dluhy své sám Vývody páně Grabmayrovy nezůstaly nepo- všimnuty. Známý německý agrární politik, mi nistr Buchenberger, na ně reagoval Ministr dr. Buchenberger otázkou touto již sám dříve se obíral. Ve svých studiích pochopi zkázu, která zemědělství hrezi z úža snéh vzrůstu hypotekárního obtižen půdy, které rok za rokem nabývá nebezpeč nějšího rozsahu, a hledal rovněž cesty, vedoue k obmezení zadlužitelnosti nemovitostí selských.
Grabmayr Sedlák Buchenberger
11 article
Vytčení meze zadlužitelnosti i jemu zdálo se býti počátkem lepších dob. Ale při určení. jakou mez ta býti má, stanul nerozhodnut. ba seznal, že všeobecného pravidla o nejvyšš míře zadlužitelnosti určiti nelze. A tak, obíraje se návrhem Grabmayrovým, jemuž neupírá dobrě vůle, projevil právě v tomto směru vážné pochybnosti. Bude přece jen vždy záležeti na osobních vlastnostech toho, kdo úvěr bere, a jeho poměrech hospodářských. Úvěr může býti právě tak oživujícím jako záhubným. Ale jak tedy určiti onu mez? Buchenberger sám nejvýše připustil by, aby zadlužení dovo- leno bylo do té výše, by úrok a amorti- sace nepřesahovaly obnos prů měrné renty pachtovní, takže by dlužník v nejhorším případě byl v hospodářském posta- vení pachtýře. K jině mezi dopracoval se Schäffle který žádá, aby v každém případu zbylo dluž- níku po zaplacení úroků a nákladů hospodaření tolik, kolik potřebuje k živobytí stavu svému přiměřenému, včítaje v to i pojistné všeho druhu a umořovací kvotu rozpočtenou na umo- ření dluhu během jedné generace. Jak patrno, rozcházejí se mínění thenrie značně. Jest to důsledkem toho, že jde o to, aby v hospo- dářskou organisaci, která předpokládá hospo- dářskou svobodu, vštípeny byly kroky vedonei k postupnému vyloučení svobody této. Jsou to počátky konce éry liberalismu, které v jiných oborech ostře pronikají, které však nikde ne- znamenají tak zásadný obrat v celém systému společenském, jako právě u zemědělství. Zde má býti rázem rozhodnuto, zda má učiněn býti konec dosavadním liberalistickým zřízením zda má nastoupena býli cesta opáčná. V zá- konodárství dělnickém jest věc daléko snazší.
Grabmayrův Buchenberger dářský svoboda
12 article
Zde se obratem ruky platný řád nemění. Ale u zemědělství půjde ruku v ruce s otázkou úpravy úvěrové otázka práva dědického, děli- telnosti a povinné organisace stavovské (jak po úvěrné stránce, tak po stránce, abych tak řekl. hospodářsko-obchodní). Odtud a právě odtud námitky Buchen- bergrovy, které se obracejí ostatně také prot monopolisaci úvěru zemědělského v jediné by- poteční bance (B. nejvýše připouští místo hypoteční banky nu cené úvěrové spo- lečenstvo zemiědělstva) a proti ne- obmezené volnosti osobního úvěru, v čemz správně zří při možnosti exekuce pro dluhy osobní na statek nemovitý negaci obmezení za- dlužitelnosti. Neb je-li osobní úvěr volný, na- stane jen ta změna, že knihovně bude mez úvěrová dodržena, ve skutečnosti bude však zachován — a snad i zhoršen — stav dnešní! Jak patrno, zasahují problémy politiky zemědělské hluboko, hlouběji než agitnce, která tak ráda vše řeší, i jen chápe. Ony vtisknou celému řádu společenskému nový ráz. Ale právě proto tím více stoupá u nich momen zodpovědnosti. Léta dlouhé práce při- nesou jasno do problémů těch. Budou svedeny o ně boje a zápasy dalekosáhlé. Proto tím tí- nivěji doléhá na ty, kdož chápou význam země- dělství pro národ, povinnost hledat v daných poměrech cestu rychlé plo mos ci.
13 article
Stesky do úvěru zemědělského jsou jiste více než oprávněny. Rostou každým rokem. A kdo jest zasvěcen v život našeho rolnictva ví, že jest sice dosti lehkomyslnosti v hledán půjček, ale že tato lehkomyslnost převahy nemá Při převodech — ať dědictvím ať odstupem do- savadního vlastníka, při sňatcích bývá úvěr nej častěji hledán, a poslední nepříznivá léta tot hledání značně sesílila. Když tedy již zatížení zde jest, nutno především o to usilovati, aby úvěr existentní byl zlaciněn a pozvolné, hospodářské situaci odpovídající a jí se) řídleí umoření půjček umožňováno. Úvěr jest tím dražší, čím knihovní pojištění jest zad- nější. Začastě i v zadních hypotekách jest dost jistoty, ale pod 6 na ně dlužník peněz nedo stane a mnohdy platí i více. Není vzáeností, že na jednom statku po- jistěny jsou peníze celé řady peněžních ústavů a za nimi jednotliveů. Peníze lyto, samy o sohě
Steska
14 article
již dražší, opatřeny bývají nad to pravidelně drahými sprostředkovateli, a právě tato des- organisace zemědělského úvěru jest jednou z jeho nejhoršleh stránek. Tedy předovším svěpomocná organisace úvěrovál Není tak těžkou, jak by se zdálo. Rolnictvo má většinu v celé řadě peněžních ústavů ven- kovských a nelze ho sprostiti té viny, že právě této organisace samo nedbá. Vždyť máme do dnes na Podřipsku knihovně zjištěné 129 dluhy knihovní a v okresním městě jest ústa peněžní nalézající se de faeto v rukou rolnických Ovšem, zde musí každý sám v prvé řadě pra- covati. To jest pro nune to hlavní! Právě tak jako se vyvíjí utěšený ruch organisační při zakládání skladišť — právě tak musí rolnictvo upraviti si své postavení úvěrové. Práce bude snazší, než se zdá! A bude, rozumi se samo sebou, povinností země i státu, aby tuto akci podporovaly! A touto skolou života a práce dopracuje se zemědělstvo k řešení velkých, dalekosáhlých problémů svého stavu. Jiné cesty není a nebude
15 article
Hospodářské přednášky, pořádané českým odborem rady zemědělské pro království české, konat bude v měsíci březnu 1901 kočovný učitel rady zemědělské p. Richard Purghart. 3. dop. Blatná 3. odp. Bělčice, 10. dop. Ml. Vožico, 10. odp. Ml Vožice, 17. dop. Lukavec, 17. odp. Pacov, 23. a 24 Cuclav nad Orlici, 25. Česká Třebová, 31. dop. Hlu boká, 231. odp. Kostelec. Orédit Lyonnais snížil u veškerých svých kasovních papírů (dépůts d'argent) od 20. ledna 1901 platnou míru úrokovou o 1/290. Semenářský závod V. Petzolda v Praze, v Havířské ul. č. 394, vydal právě bohatý cenní semen, který interessentům doporučujeme. Daň ze saccharinu v Němeoku. »Berlínský Tageblatt« oznamuje, že pruské státní ministerstv bude se v nejbližších dnech zabývati osnovou zá- kona o dani ze saecharinu, vypracovanou v říšském pokladním úřadě. Dražba v zastavárně První všeobecné zá ložny v Žižkově koná se v domě čís. 219 v Husově třídě dne 6. a 7. března vždy mezi 2. a 6. hodinou odpoledne.
Purghart Vožice Orlik Hla Lyonnais V Petzold Husův Blatná Bělčice Vožiko Lukavec Pacov Český Třebová Kostelec Praha Žižkov rada zemědělský pro království rada zemědělský p
16 article
Insolvence. Spolek věřitelů ku ochraně pohle dávek při insolvencích v Praze oznamuje následujíe insolvence: Šimek a Knapp, prot. firma v Praze Železná ulice, Anna Svamberová, obchodnie v Libni, Emilie Richtrová, obchodnice ve Varns- dorfn. Konkurs prohlášen byl včera zemským souden v Praze na jmění Leopolda Kociána, neprot. ob- chodníka se smíšeným zbožím v Bubenči č. 77. Kon- kursní komisař rada p. dr. Pradl, správce p. dr. Aloi Koldínský, advokát na Smichově. Schůze věřítelů 1. března, přihlášky do 22. března, stání likvidační 2. dubna. Hanky, záložny a spořitelny. Zemská banka království českého vyplá- ceti počne dnem 23. února 1901 kupon čís. 9 želez- ničních úpisů beze vší srážky dnem 1. března t. r splatný u pokladny své v Praze, ve Vídni pak u c. k. priv. rakouského úvěrního ústavu. u Vídeňské ban- kovní jednoty a u tamější filiálky Živnostenské banky pro Čechy a Moravu.
Šimek Knapp Svamberová Richtrová Kocián doktor Pradnout Koldínský Hank Praha Železná ulice Libeň Bubeneč Vídeň Čechy Morava Kon zemský banka živnostenský banka
17 article Trhy peněžní
Trhy peněžní Bursa. V Praze, 19. února. (Pův. zpr. »N. L.e) Na dnešní burse nebyl žádný obchod a podá- váno pouze, za akcie: Živnostenské banky K 266.—, České banky Union K 259.—, České společnosti pro průmysl cukerní K 211.—, Po- dolské cementárny K 145.—. Ostatní papíry zůstaly nepovšímnuty. Orílciální záznamy znějí
Bursa Praha Český banka Union
18 article Půjčka m. Ústi n. L. r. 1898 » Č. Budějovie 1893
Půjčka m. Ústi n. L. r. 1898 » Č. Budějovie 1893 » » Plzně r. 1885 „ » Teplice r. 1887 Smíchova r. 1838 Zástavní listy české hyp. banky Zemská b. král. čes. zákl. úpisy » » » kom. dl. ú » , » mel. úpisy , „ , , želez. úpisy Česká prům. banka dlužní úpisy Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy- poteční listy důchodkové. Česká severní dráha . . . Buštěhradská drába . . Em. 1871 dto. dto., 1872 Místní dráha N. Brod-Humpolee Duche.-Podm. dráha Em. 1859 dlo. 1871 dto. „ 1874 Česká montanní Em. 1896 . Rak. severo-západní dráha . dlo. lit. B. dlo. Em. 1874 Česká eskompiní banka .. » banka »Union« . . .. Česká průmyslová banka . . Hosp. úvěrní banka pro Čechy Moravská eskomptní banka . Pražská úvěrní chanka . . . Živnostenská banka pro Čechy a Moravu Ústeckosteplická dráha . . .. Česká severní dráha . . . Buštěhradská dráha . (lit. A.) . (lil. B.) Duchcovsko-podmokelská dráha Ferdiandova severní dráha . Rakouská sev. západní dráha dto. (lit. B.) Pražskoduchicovská dráha. Pražská sp. par. po Vllavě a Lab Jiho sev. německá spoj. dráha Akc. tov. na vyráb. uměl. hnojnv v Kolině . . . . . . . Podolská cementárna . . . Česká spol. pro prům. cukerní Český akc. piv. v Č. Budějovicích První česká všeob. zajišť. bank První česká spol. pro raf cukru (Modřany) Strojnická spol. dř. Daněk a spol. Pražská železařská společnost » stroj. spol. (dř. Ruston) „akc. spol. řetěz. lavky První českomorav. tov. na stroje
Ferdiandův Daněk Plzeň Teplice Smíchov Čechy N . Brod Morava Laba Č . Budějovice Modřany Český průmyslový . banka úvěrní banka Humpolee Duche Český eskompinit banka Český průmyslový banka moravský eskomptní banka živnostenský banka Český akciový . pivo první český společenský
19 article
Z Vídně, 19. února. (Telefonogram »Nár Listů«.) (Denní bursa.) Vídeňský i pešťský trh zabýval se dnes politickými starostmi. Zde byl obchod váznoucí a smýšlení mdlé pro ne- vyjasněnou situnci vnitropolitickou. V Berlíně nepříznivě působila činská otázka. Na zdejší burse zlaciněly skoro všechny papíry, někter dosti značně. Příznivé posuzování bilance kre- ditního ústavu nemělo dnes žádného účinku. Teprve před samým sklonkem bursy se smý- šlení poněkud zlepšilo, poněvadž v Berlíně s na uzavření velikého amerického ocelového trustu situace poněkud zlepšila. Původní ztráty však nebylo možno odčiniti. Hodnoty šraňkovn setrvaly v úplné stagnaci, takže kursy jsou po- nejvíce nominální. Ukládací trh za velice ti- chého obchodu chabější. Z bankovních na- posledy kreditky, anglobanka, bankverein, dolno- rakouské eskomptní a rakouskosuherská banka zlaciněly. Dražší byly bodenkreditky, länder- banky a uherské kreditky. Z dopravních státní, oboje severozápadní, vídeňské městské a paro- plavební zlaciěly. Na trhu průmyslovém alpinky, rýmavsko-muráňské, tabákové, haličské petrolejové lacinější. Dražší byly mostecké uhelné, uherské všeobecné uhelné, rosické. Schodnica a uherské cukerní. Devise a valuty bez značnějších změn. Na trhu eskomptním pe- níze poněkud dražší. První hankovní 311/16—33 proc. Z Vídně, 19. února. (Závěrečné úřadn bursy.) duchcov. podmok. —.— Únorová renta . 98.35 Ivovskočernovická 541.— společná » květ. 98.40 » » stříb. 98.15 rakouský Lloyd . 827.— rak, severezáp. dr. 469.— rakouská » zlatá 118.10 480.— » » kor. 98.15 polabská dráha 182.— pražsko duchcov. uherská zlatá 118.10 669.— » kor. 93.25 spol. st. dr. rak.-ub. 182.— jižní dráha . 106.50 státní losy 1854 267.— silniční dr. lit. A. » » 1860 286.—
Vídeň Berlín rakouskosuherský banka Ivovskočernovická 541
20 article
137.50 po 500 zl. . 433.— alpská montan. sp. po 100 zl.. 168.25 severočeská uhlář. státní losy 1864 203.25 1540.— 141.40 pražská želez. sp. losy tisské . .. 392.— rým.- muráň. spol. 473.50 » úvěrního úst. 295.— turscká tabák. rež. 391.— vídeň. 1. komun. 110.— rak. zbrojovka. turecké losy . západočeská ubl. 272.— b. anglo-rakouská 467.— 150.— vídeň. stavební sp. vídeň. b. jednota 887.— r. úst. prol úv poz. peštská vagonka 669.50 mostecká uhl. sp. rak. úvěrní ústav Schodnica . . . 1420 — uh. úvěrní banka 682.— devisa německá . 117.45 b. pro země rak. 412.— » londýnská 240 65 vídeňská unionka 537.— » pařížská . 95 4 česká b. Union » curyšská . 95 10 Zivnost. banka . 265.50 19.10 buštěhradská A . 3120.— dvacelifrank marka papirová . 117.45 B . 1112.— rubl » . 253.00 dunaj. paroplaveb. 769.— Rskontní sazby 334, 41 procent. Obchodni klid jakoži zprávy čínské působily tisnivé. Konee byl pevnější na Berlín. x. Z Vídně, 19. února. (Telef. »N. L.«) (Večerní bursa.) Kreditky 669.75 (po —.—) uherské kreditky 683.—, anglobanka 273.— bankovní jednota 469.—, unionka 538.— länderbanba 412.50, státní dráha 669.—, jižní dráha 106.75, polabská dráha 480.—, severo- západní dráha 469.—, turecké tabákové 295.50. rýmavsko-muráňské 474.50, alpinky 434.— (po —.—), květnová renta 98.40, uherská ko- runová 93.25, turecké losy 110.25, markyza hotové 117.48, na ultimo 117.53. Smýšlen klidné.
Berlín Vídeň ústav Schodnica buštěhradský A . 3120
25 article
za 100 hol. zl. delší Ihůty Brussel šek a kr. lh. za 100 k delší lhůty Německo šek a kr. lh. za 100 m. delší lhůty . . . Londýn šek a kr. lh. za 10 1. st. delší lhůty . . . . Nový York za 10 doll. . . Ilalie šek a kr. lh. za 100 lir „ delší lhůty . . . Petrohrad a ruská města šeka kr. lh. za 100 rublů . . „ delší lhůty Paříž šek a kr. lh. za 190 fr. » delší lhůty . Curych a Basilej šek a kr. lh. », delší thůty Švýcary žek a kr. lh. . . . delší lhůty . . . .
Německo Londýn Nová York Petrohrad Paříž Curych Basilej Ihůta Brusel
29 article
Berlínská bursa, 19. února. (Zvl telefonogr. »Nár. Listů«.) Také dnes zahájen byl obchod smýšlením vyčkávacím. V průběhu podrobeno bylo kursovní niveau dosti četným variacím, jež řídily se dle toho, jaké zprávy nošly. Lepšení se anglického trhu železářského jakož i zpráva, že trust amerických oceláren jest prý uskutečněn, daly podnět k stoupání. jež však brzo vystřídáno bylo volným a mírným klesáním, poněvadž říšská banka nesnížila sazbu bankovní. Na konec pak byla zase nálada lepš a vysloveny naděje, že banka anglická sníží ve čtvrtek míru úrokovou. Na trhu báňském ne- účinkovaly pranic podrobnosti semestrálního vý- kazu Lauřiny huti. Obchod v papírech železár ských a uhlářských nebyl velký, přece však vykazují oboje mírné zlepšení. Také podrobnosti bilance rak. úvěrního ústavu zůstaly tentokráte bez značnějšího vlivu; na začátku byly papíry bankovní klidné, na konec pak slabší a konč vesměs kursy o něco nižšími. Na kasovním trhu byla nálada dosti dobrá, kursovní nivenu o něco vyšší. Větší obchod byl na trhu do- pravním, kde stály v popředí dráhy švýcarské zvláště dráha transvaalská, jež o 4.75%%, podražilat za důvod toho uváděly se lepší zprávy z bo jiště afrického, zejmena že prý Dewett jest zajat. Švýcarské dráhy znamenají: gotthardská 170.40, Union 100.75, severovýchodní 114 . 90 Jura 101.60. Paroplavební, státní dráha a dráhy americké nižší. Na trhu ukládneím španělské exterieury na klidnější zprávy z Madridu dražší, turecké losy a půjčky argentinské realisovány následkem čehož klesly prvnější o 1.5 proe. Soukromý diskont nižší 34 proe. Záznamy papírů, pro něž jest tou dobou větší zájem:
Lauřin Jura 101.60 Madrid říšský banka Union 100.75
41 article
Rakouské kreditky Diskonto . . . . . . . . . Německá banka . . . . . . Obchodní společnost . . . . Drážďanská banka . . . . . Španělské exterieury . . .. Bochumské ocelárny . . .. Lauřina hut Dostmund Union lit. C. . .. Harpenské uhil. doly . . .. Gelsenkirchenské uhl. doly .. Hibernia . . . . . . . . . Consolidace. . . . . . .. Dannenbaum . . . . . . . Severoněmecký Lloyd . . .. Hamb. amer. dopravní spol. . Kanada. . . . . . . . Transvaal . . . . . . . . Turecké losy . . . . . .
Lauřin Lloyd Hamb Kanada Transvaal drážďanský banka Hibernia
46 article
Z kasovních papírů: Concordia 249.75 Eschweiler 201.—, Geisweider 170.—, Hoch. dahl 144.50, Kalovické 192 50, Wilhelm 163.50. Phönix 150.40, Rh. Stahl 160.50, Schalker Gr- 326.—, Westfalia 184.—, Orenstein 159.25. Rh. Metall 121.—, Hasper 164.—, Donner- mark 194.25, Huldschinský 116.—, Valean 19410, Bismark 226.25, Caro 107.40, Hoesch 157 90, Georg Marie 113.50, Königsborn 151. 50, Boesperde 113.—, Nordstern 204..60, Stadt- berger 174.—, Kölner Bgw. 315.— Dodatečná bursa. Z Berlína, 19. února. — hod. — minut. (C.B) Státní dráha 143.25. jížn dráha 25.25, darmštadtská banka 134.—, národní banka 128.10, dortmundské 153.40, buštěhradská B. —.—, Northern 86.90, středomořské 99.30, meri- dional 135.—, gotthardská 170.—, švýc. centrál. —.— švýc. severovýchodní 11490, uherská zlatá —.— uherská korunová —.—, italská 96.30. Za hotovét Lauřina huť 198.40, dortmundské 77.—, bochumské 178.40, gelsenkirchenské 173.75, Hibernia 179.75, harpenské 168.—, Consolidace 306.50. — Kolísavé. Z Paříže, 19. února. (Tlgr. závěrečné kursy.) Bpct. umořitelná renta —.—, Bpct. renta 102 30, Bt/zpct. renta 102.95, italská renta 95.85, rakouský pozemkový úvěrní ústav —.—, státní dráha —.—, lambardy —.—, turecké losy 117.75, směnky na Londýn 25.231/2, rakouská zlatá renta 101.20. uher- ská zlatá renta 99.17, otomanská banka 553.— tabáková režie 321.— Smýšlení upevněno. Z Frankfartu, 19. února. (Tigr. závěrečná kursy.) Úvěrní akcie 211.30, akcie společn. státní dráhy 143 30, papírová renta 98.40, stříbrná renta 98.35, zlatá renta 100.30, uherská zlatá renta 99.35, uherská korunová renta 94.10, lombardy 25.440. Smýšlení klidné.
Wilhelm 163.50 Stahl Donner Cara 107.40 Georg Marie 113.50 Kölner Bgw Schalker Gr Stadt Berlín Paříž Londýn Phönix 150.40 Huldschinský 116 národní banka 128.10 Lauřin huť 198.40 dortmundský 77 Hibernia 179.75 Geisweider 170 Kalovický 192 50 Westfalia 184 Orenstein 159.25 Hasper 164 Bismark 226.25 Boesperde 113 Nordstern 204 Northern 86.90 Consolidace 306.50
47 article
Trhy na zbotl. Bursa plodinová. x. V Praze, 19. února. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) Na dnešní burse byly obraty ve pšenici a v žitě skrovné, poněvadž byli mlynáři jen skrovně zastoupeni. Pšenice zlaciněla o 5 h. Česká pšenice znamenala K 8.45 až K 8.85, uherská K 8.60 až K 8.95, ale v této nedošlo k závěrům. Nové žito české znamenalo z Prahy K 8.65 až K 8.90, staré K 8 40 až K 8 60, uherské K 7.45 až K 8.— z vídeňského skla- diště. Po ječmeni byla dobrá poptávka pro spo- třebu. Jemné druhy byly upevněny, skrovnější o 5—10 h zlaciněly. Z Prahy placen K 7.80 až 8.75. Jinak byl placen z Poděbrad K 7.85, z Kouřimi K 7.95 až K 8.10, z Měšic K 8.15, z Nymburka K 7.80, z Peček K 7.25, z Čá- slavi K 7.85, z Chlumce K 7.55, z Kolina K 7.70 až K 8.10, z Roztok K 8.55, z Bene- šova K 7.80 až K 7.85, z Tábora K 7.90 K 8.10. Čilý obchod při zvýšených cenách byl s pícninami. Ceny ovsa podražily opětně o 5h. Placen byl oves na krmení K 6.85 až K 7.05, k setí K 7.25 až K 7.40, kukuřice na dodání z Vídně K 6.—, vikav z Prahy K 8.75 a 9.—. Také po otrubách byla lepší poptávkaa znamenaly pšeničné K 11.10 až K 11 20, žitn K 12.— až K 12.10.
Bursa Praha Poděbrady Kouřim Měšice Nymburk Pečky Čá Chlumec Ben Tábor Vídeň 60
48 article
Obili. Znamená se za 50 kg transito: pše- nice česká jakosti 76—80 kg K 8.45 až K 8.85, uhersků 76 až 81 kg K 8 60 až K 8.95, moravská — až — kg K 0.— až K 0.—, rakouská — až — kg K 0.— až K 0.—. česká stará jakost — kg až — kg K —.— až K —.—, vadná jakosti — kg až — kg K —.— až K —.—; žito české jakosti 72 až 74 kg K 8.70 až 8.85, uherské ja- kosti až 74 kg K 0.— až K 8.80, rakouské ja- kosti — až — kg K 0.— až —.—, vadné — až — kg K —.— až K —.—; ječmen výběr K 8.75 až 0.—, první jakosti K 8.50 až K 0.— střední K 8.— až K 8.15, merkantilní K 7.80 až K 7.90, ječmen k setí K 0.— až K 0.—, vadný K 0.— až K 0.—, oves bílý K 7.— nž 7.95, rychlík K 7.15 až 0.—, merkantilní K 6.80 až 6.90, oves k setí K 0.— až K 7.25, oves vadný K 0.— až K —.—, kukuřice uherská K 0.— až K 0.— cizozemská K 0.— až 0.—, ciquantinová 1899 K 0.— až K —.—, nová kukuřice K 6.775 až 6.80, cinquant. 1900 K 7.75 až 0.—; vikev česká K 8.85 až 9.— haličská K 0.— až K 0.—, uherská K 0.— až 0 0.— pohanka K —.— až —.—, proso K —.— a Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kilogramo transito: pšeničná mouka č. 0 K 28.50 až K 29 50 č. 1 K 27.— až K 28.—, č. 2 K 26.— až 26.50, č. 212 —.— až K —.—, č. 3 K 25.— až 25.50, č. 4 K 23.— až 23.50, č. 5 K 21.— až K 21.50, č. 6 K 18.50 a 20.—, č. 7 K 17.50 až 18.—, č. 8 K 13.50 až K 14.— Žitná mouka č. 1. K 24.— až 25 —, č. II. K 23.— až 24.—, č. IIl. K 18.50 až —.—, č. IV. K 14.— ž — Pšenčné otruby jemné K 11.10 až K 11.20, hrubě K 11.10 až 11.20, otruby žitné K 12.— až K 12 10, krupice K 29.— až 30.—, zadíina K 12.—, tluč K 12.50 až K 0.—, kroupy. čís. 40 K 44.—, čís. 3/0 K 44.—, čís. 2/0 K 43.—, čís. o K 42.—, čís. 1 K 40.—, čís. 2 K 39.—, čís.3 K 37.—, čís. 4 K 35.—, čís. 5 K 34.—, čís.e K 32.—, čís. 7 K 29.—.
žitná K kg 60 K 7
49 article
Semena. Ceny za 50 kg. Repka sklize 1900 zimní K —.— až —.—, mák modrý český K 24.— až K 25.—, modrý ruský K 23.— až 24—, šedý český K —.— až —.—, šedý ruský K —. - kmín český K —.—— až K —.—, holandský K 40 50 až K 41.—, baličský K —. nž K —.—, jetei bílý K 85.— až 70.—, červený K 48.—až K 56.— konopná semena uherská K —.— až K —.—,ha- ličska K —.— až K —.— Luštěniny. Ceny za 50 kg transito (azole k vaření K 9.50 až K 10.75, ke krmení K 0.— až 0.—, hoby K 0— až 0—, hrach Viktoria K 14.— až 14.50, k vaření žlutý K 10.— už K 11.50, k vatení zelený K 12.50 až K 13.50, ke krmení K 0.— a 0.—, čočka K 12 — až 16.50. Škrob. Ceny za 50 kg. transito: pšeničný K 17.50 až K 21.50 rýžový K 30.— až K 32.—, bramborový K 8.80 až K 11.— Sušené ovoce. Ceny za 50 kg. Švastky če- ské K 12.50 až K 15.—, bosenské 110/120 až 80/85 K 16.50 až K 1975, srbské K —.— až K —. vešně K 48.— až K 50.—, třešně K 30.— až K 32.—, hrušky K 12 — až K 26.—, křížaly K 8.— až K 0.—.
Repka Viktoria kg K 48 rýžový K
52 article
Zvířecí tuky. Ceny za 50 kg transito sádlo uherské K 60.— až K 61.50, sádio americké K —.— až K —.—, lůj K —.— až K — Seno a sláma. Ceny za 50 kg transito seno lisovaně K 3.90 až K 4.30, nelisované K 4.— až 4.60, cizé K 3.75 až 4.—; sláma cepy miscená K 3.80 až K 4.—, ke krmení K 2.50 až 3.—, ke stlaní K 2.50 až 3.—, cizá K 2.30 až 2.50. Kvasuice a výpalky. Ceny za 50 kg: Kvasnice lisované obilní K 70.— až K 80.—, kvas- nice lisované pivní K 20.— až K 24.—; výpalky K —.— nž K —.— Čekanka. Sušená čekanka po 50 kilogramech K 8.40 až K 8.50 Zeměata. Ceny za 50 kg: zemčata k jídlu K 2.30 až K 2.40, k jidlu cizl K —.— až K —.— k pálení lihu K 1.75 až K 1.95
Čekanka kg Zeměata
55 article
M. Z Vídně, 19. února. (Telefonogram »Nár. Listů«.) Plodánová bursa. Za mi- nimálního obchodu ceny effektivního zboží úplně nezměněny. Na trhu terminovém mrazivým po- čusím smýšlení pevné. Později obchod ochrabl, kursy pak nepatrně se zhorsily. Prodávána pše- nice na jaro 7.771%, 7.77, žito na juro 7.75, 7.74, kukuřice na květen-červen 5.57, 5 56. kukuřice na červenec srpen 5.68, oves na jaro 7.68. Odpoledne nepříznivě působily chabé zá- znamy zahraniční. Naposledy zůstaly v platnosti nejnižší dnešní záznamy: pšenice na jaro 7.72, 7.73, pšenice na květen-červen 7 82, 7.83, žito na jaro 7.70, 7.71, kukuřice na květen-červen 5.52, 5.53, oves na jaro 6.65, 6.66. Z Vídně, 19. února. (Telegram.) Pšenice na jaro K 7.76 až 7.77, pšenice na květen-červen K 7. 86 až 7.87, pšenice na podzim K 7.94 až 7.96, žito na
Vídeň