ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 9bfc35b0-6601-11dc-84de-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 69, person 37, org 12, work 2
1 masthead
Ročník XXXXI.
2 masthead
v Praze, ve středu dne 20. února 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 5l.
4 article
Na ranní a odpol. listy předp láeí no v Praze v administraci na měníe na čtvrt leta . . . . 6 K —h s drojí donářkou na měste nlta . . . : 7 K 50h ve slislkách: aK 30h na měsío . . Poštout na měsíe ke na čtvrt lels . . . . s drojí zisilkon na maěkí n diní laa . . . :keh
Praha
5 article Ještě otázka makedonská.
Ještě otázka makedonská. Zůstavujíce vylíčení předvečera dnešního pro říšskou radu »kritického Falbova dne prvního řádu« vídeňským zprávám, poohled- neme se zatím ještě na okamžik po neda- lekém sousedství našeho soustátí, kteréž nemá samojediné výsadu na spletité situace a hrozivé krise. Již minulé soboty upozornil jsme na základě celé řady hodnověrnýcha zabezpečených zpráv, že poměry na jiho- východě evropském počínají opět náhle na- bývati hrozivé tvářnosti a že jest to tento- kráte Makedonie, či spíše agitace v ní zvláště z Bulharska a jeho prostřednictvím šířená, kteráž opět pozornost diplomacie obrací k zemím balkánským. První poplašné zprávy týkaly se zejmena zakročení ruského velevyslance Zinověva v Cařihradě ve zvláštním slyšení u sultána nejen proti činnosti tak zvaných makedon ských výborů, ale i proti netečnost tamních tureckých úřadů, čímž ovšem na- značeno dosti průzračně, že se předpokládá ještě jakási jiná součinnost s bulhar- skými výbory na území makedonském, jež obmezuje a svazuje ruce i Turecku. Zatím přibylo dalších zajímavých zpráv, kteréž dokazují, že zakročení Ruska v Caři hradě u sultána jest v záležitosti makedonské již jen jaksi závěrečným krokem Ruska, kteréž ku případným srážkám tentokráte zachová se zcela neutrálně, a že vlastní diplo- matická kampaň kroku tomu již dříve před cházela.
Falbův Makedonie Bulharsko Cařihrad Turecko Rusko
6 article
Kampaň ona se provedla v Sofii, kdez tři velmoci Francie, Německo a Rusko žá daly za zastavení agitační činnosti v Make- donii a rozpuštění střeleckých spolků bul harských, v jejichž rukou se činnost ta sou střeďovala, kdežto jak se dovídá » Polit Corresp.«, Rakousko-Uhersko ke kroku tomu se nepřipojilo, protože své dotyčné stano visko bulharskému knížeti již za jeho nedáv ného pobytu ve Vídni oznámilo! Tu záhodno jest připomenouti několik slov z minulosti tak zvaných střeleckých spolků bulharských. Za vlády Stambulova byly zcela zreor ganisovány někdejší makedonské komitéty a v různých sporných otázkách bulharsko-tu- reckých dle potřeby buď ostřeji nebo zdrže- livěji si vedly. Když však Stambulov zpozo- roval, že by se mu mohla organisace ta výmknouti z rukou, dal známými způsoby své odpůrce z ní odstraniti. Od pádu Rado- slavova, kdy v posledních letech opět bez- ohledněji v Bulharsku drala se do popředi osobní politika knižete, proslula agitace makedonských výborů podobně jako kdysi činnost klackářů, a zvláště mnoho Srbů a Rumunů stalo se tu jejich obětí. Nynější předseda bulharského minister stva Petrov náleží do řad ministrů, kteří dle orgánu Radoslavova »Nar. Pravo« jsou ministry státního převratu, snažíce se úplně odstraniti národní sobrání a dopomoci takto knížeti k moci neobmezené, při čemž se opírá zvláště o zbytky někdejších Stambulovcův. A tento předseda mi- nisterstva s plány vzpomenutými byl zmí- něným zakročením tři velmocí, již jmenova- ných, donucen postaviti se proti organisaci.
Stambulov Srba Rumun Radoslavův Sofie Francie Německo Rusko RakouskoUhersko Vídeň Bulharsko Petrov Nara
7 article
jež byla vlastně jeho nejvydat nější politickou zbraní! Zda-li právě do této doby spadá ná- vštěva knížete bulbarského, při níž mu dle »Polit. Corresp.« bylo vyloženo stanovisko Rakousko-Uherska pokud se týče ministra zahraničných záležitostí Goluchovského, nedá se dosud zjistiti, protože ještě se nikde ne- činí přesnější zmínka o tom, kdy Némecko. Francie a Rusko domáhaly se v Sofii potla- čení agitace makedonských spolků. Tím, že zakročilo, ovšem octlo se mini- sterstvo Petrova v přímém odporu jak s ně kdejší politikou stambulovskou, pokud se týče otázky makedonské, tak i nynějších ná- čelníků organisace makedonské, kteříž dle »Petrohrad. Vědom« jsou bezprostředně pod- řízeni knížeti bulharskému Ferdinandovi. Odtud vznikly zároveň pověsti, že po- stavení knížete bulharského jest otřeseno, ba londýnské »Times« již dokonce se i vytasily s jmenem jeho nástupce, mladším bratrem prvního bulharského knížete Battenberga. Jak známo, povolil zatím předseda mi nisterstva Petrov protestní meeting proti ob mezování střeleckých spolků a není tedy vy- loučena možnost, že samo opatření, kteréž bulharské ministerstvo učinilo na nátlak vel- mocí, jest pouhá komedie, kteráž se sehrává před zraky evropských diplomatů. Přece však, praví »Peterb. Vědom.« ve článku telegraficky ohlášeném, jenž prý v Sofii způsobil zdrcující dojem, nutno přede- vším přihlédnouti ke vnitřnímu stavu Bul- harska, jejž tisk bulharský přímo porovnává s dobou před r. 1883. Rozdíl jest pouze ten, že tehdy šlo o spojení jižního Bulharska se severním, nyní pak o připojení Makedonie k Bulharsku. Patrně, končí list, utvářejí se události na balkánském poloostrově vůbeca v Bulharsku zvláště tak, že obrátí záhy na sebe pozornost všech evropských velmocí; záhodno připraviti se na různé případy.
Némecko Ferdinand Battenberg Rakousko Uhersko Francie Rusko Sofie Petrohrad Petrov Bulharsko Makedonie sterstvo Petrov Times
8 article
Zatím pokračuje se v Bulharsku, jak dokazují srážky při doplňovacích volbách do národního sobrání a výčitky orgánů vládních, že skupiny Cankovců a Karavelovců při vol- bách zneužily jmena ruského caře a že účin- kovaly na voliče »ruble«, v rozhořčeném boji stran opposičních a vládních, a není proto nikterak vyloučeno, že kníže bulharský ze situace, již si připravil akcí makedonskou, tím nesnadněji vyvázne, že zatím se změnila valně situace i v Rumunsku i v Srbsku, že Bulharsko samo o sobě nějakou úspěšnou akci na Balkáně podniknouti nemůže, a že případné nepokoje v Makedonii jen urychlí smíšenou okupaci směrem na Soluň. V ohledu tom jest pozoruhodné nejen prohlášení Zinověva vůči sultánovi, že Rusko v případných srážkách v Makedonii zachová neutralitu, a výtka učiněná netečnosti tam- ních úřadů tureckých, ale i další zajímavé projevy z kruhů ruských, že nejen balkánští Slované, ale veškeří balkánští národové kře- sťanští vůbec mohou své národní po- sice uhájiti, jen budou-li všice společně postupovati, což ovšem jest požadavek posavadní agitaci v Make- donii přímo vyloučený! Snad sem náleží i nejnovější výrok černohorského knížete Nikoly, že Bulharsko. Srbsko a Černá Hora nemusí uzavírati zvláštní spolek, proto že si i Černá Hora i ostatní přejí pouze, aby byl za chován posavadní stav na Bal. káně; výrokem tímto se po našem náhledu vyslovuje pochybnost v zachování nynějšího stavu v zemích balkánských, agitaci make donskou velice ohroženého.
Slovan Nikola Bulharsko Rumunsko Srbsko Balkán Makedonie Soluň Rusko Bala Cankovec Karavelovec
9 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 19. února. (K poměru polsko- českému.) Velice hlučná akce polských demo- kratů, kteří od minulého léta nepřestávali útočit na polské kolo, žádajíce za líberálnější úpravu stanov klubovních, skončila právě výsledkem. rovným nulle. Komise pro změnu stanov na- vrhla a kolo přijalo, aby se presidium klubovní rozmnožilo o jednoho místopředsedu a aby čle- nové kola mohli podávati dotazy, seženou-li na ně v samém kole 15 podpisů, ač nečelí-li prot zahraničné politice, proti vnitřní politice a prot jednotlivým členům kola. Poněvadž pak v každém dotazu dá se nalézti místo, jež narazi na ně- kterou z výše udaných překážek, zůstane i na dále právo dotazů odvislým od souhlasu celěho kola. A s těmito »změnami« stanov spokojili se demokraté, kteří před volbami hrozili rozblti polské kolo, nepostaví-li se na liberálnější stano- visko! Právem vytýká dnešní »Gř. Nar. « polským demokratům, že celá jejich předvolební akce byl holý humbug, jenž měl pozornost voličův od- vrátiti od důležitých aktuálních otázek, přede- vším pak od otázky, »jaké stanovisko mají polšt poslanci zaujíti k požadavkům pobratimského národa českého, tedy k požadavkům, směřujícím ku znovuzřízení státu, aby byl s něho setřen ráz německý ...« Nyní, když je po volbách demokraté se opět spřátelili s »milovaným před sedou polského kola«, a budou mu pomáhat dělat politiku protislovanskou.
Praha Nara
10 article
Ze Lvova, 18. února. (Halič v moe židů.) »Galičanin« otiskuje ukázky z před nášky V. S. Drahomireckého, z níž vysvítá, jak se za posledních třicet let rozmohl počet židů v Haliči a zejmena jak půda haličská přecházi znenáhla v ruce židovské. Veškeren obchod, všechna činnost průmyslová, bankovní, b i zemědělská nachází se v Haliči v rukou židov- ských, tak že židé jsou skutečnými pány země a všestranně ji vyčerpávají. Rus ani Polák nesmí si ani pomysliti, aby s nimi konkuroval Židé jsou tak silni a tak sjednoceni, že nikdo z jiné národnosti nemůže se pustiti s nimi v zápas. Do roku 1867, dokud židé neměli práva kupovati pozemky, nacházelo se v jejich rukou pouze 36 velkých statků. Od té doby, co i židům přiznáno právo kupovati půdu, po- měry se rapidně měnily. Už r. 1870 bylo v Haliči 68 židovských velkostatkářů, r. 1876 bylo jich 289, nyni patří židům v Haliči již 850 velkostatků. Selské pozemky přecházely v tutéž dobu do židovských rukou po tisících. Jen od r. 1873 koupili židé v exekuční dražbě okolo 55.000 selských usedlostí. Kolik usedlosti získali jiným způsobem, těžko řlci, je jich však nejméně třikrát tolik. Dnes je pětina haličských velkostatků židovská; za nějakých dvacet let bude v židovských rukou většina všech velkostatků. Je to tím pravděpodobnější, že se i počet židů v Haliči zmáhá nepoměrně rychleji, než počet Poláků a zejmena Rusů. R 1857 bylo v Haliči 450.000 židů; r. 1880
Drahomirecký Polák Rus Lvov Halič Rus
11 article
už 687.000 a nyní je jich přes 900.000. Pr tom zmáhá se mezi haličským lidem vystěhova- lectví, k němuž jej nuti bída. Za posledních 20 let vystěhovalo se z Haliče přes 400.000 lidí, z větší části Rusů. To jsou fakta, jež bezděky k sobě obracejí pozornost, nebot opravňují naděje židovské, že Halič už v tomto stoleti bude zemí čistě židovskou, v níž křesťan budou jen otroky žídovských pánů.
Rus Halič
12 article Politické zprávy zahraničně. V Praze, 19. února.
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 19. února. Zinovjev. Zakročení ruského vyslance Zinovjeva u sultana proti revolučnému Makedonskému komi tétu bylo vyvoláno Bulhary samými, a to nejen dějstvími řečeného komitétu, nýbrž i veřejností. Makedonský komitét dával si ode dávna tvářnost, jakoby za ním stálo Rusko. Makedonšt Slované věří jen Rusku, spolehají jen na Ru sko. Strůjci chystaného povstání, chtěli-li v Makedonii co poříditi, museli ujišťovati lid, že Rusko si přeje, aby se vzbouřil proti Turecku. V tom smyslu byl nucen psát orgán Makedon- ského komitétu »Reformy«. V Makedonii děje se něco podobného, co v Bosně a Hercegovině před válkou r. 1876 Mezi křesťanským lidem objevovali se agitátoři, kteří jej nabádali k povstání a vydávali se mu za ruské emissary. Slibovali ruskou pomoca prohlašovali ty, kdo se neměli k činu, za zrádce svaté věci a hříšníky proti Rusku. Celá Evropa psala o ruských emissarech a ruských rublech. Ruských rublů v zemích nyní okupovaných nikdo neviděl a emissaři byli sice vídáni, ale nebyli to Rusové a nebyli vysláni Ruskem.
Zinovjev Bulhar Slovan Rus Praha Rusko Makedonie Turecko Boseň a Hercegovina Evropa
13 article
Povstání bosensko-hercegovské r. 1875 vy- puklo proti přání Ruska. Ono sice chtélo vy konávati protektorát nad Slovany tureckými vědělo, že krvavé rozřešení je historiekou ne- vyhnutelností, ale nebylo připraveno, aby do řešení zasáhlo již tehdy. A také z obvyklé vá- havosti nemělo se k tomu. Docela jiným státům a živlům záleželo na tom, aby povstání vypuklo bez dalších odkladů, dříve, nežli se Rusko při- praví. Stalo se a Rusko bylo přinuceno k válce, která je stála nesmírné oběti na lidech a peně- zích a přinesla mu škodu, nevděk, sklamánía posměch právě pro to, že bylo nuceno chopit se akce předčasně, náležitě nepřipraveno, zvláště ve smyslu politickém. Protože vojenská příprava jeho byla větsí, zůstalo konečné na bojištích vítězem; ale že přípravy politické téměř nebylo. podlehlo Evropě na kongressu berlínském. Tatáž hra opakuje se nyní. Je stejná slov za slovem, krok za krokem s onou, která se hrála před čtvrt stoletím. Rusko, tak vážně zaměstnané na východě asijském, nemůže současně ve stejné míře věno- vati pozornost východu evropskému. Který ne- osvobozený Jihoslovan jest opravdovým přítelem Ruska, musí toho býti pamětliv. Revolučný Ma- kedonský komitét nebyl toho pamětliv a preto nevědomě nebo vědomě jednal proti Rusku. Před několika dni sofijský »Svět« vyzval p. Sarafova, předsedu revolučného Makedonského komitétu, aby otevřeně prohlásil, co prohlašuje neotevřeně, že jedná na podnět představitele »velmoci, které je Bulharsko mnohým díkem zavázános. Tu ovšem ruský vyslanec v Cařihradé n
Jihoslovan Sarafův Rusko Evropa Revolučný Ma Bulharsko Slovan
14 article
V drobném predeji: ranní číslo o sobě . . . za 8h odpelodni . za zh Ve Hlialkách na venkově ranní čáslo. . . . . . . . 10h odpolední . . . . . . . . 8 h Inserá ty platí se hotové napře Přečplscení a inserty přijímá zdminl- strace v Marlanské ulici č. B. Tam nachárají ze též rodakee tiskárus a eapedice „ Národních Lista“. Rukopisy so novracají- mohl jinak, než vystoupiti s celou otevřeností, aby nikým nemohl býti viněn z dvojsmyslnosti. Tak došlo na to, že p. Zinovjev byl nucen dojíti k sultánovi a učiniti krok, který bohdá zastaví neblahou činnost Makedonského komitětu a zároveň přiměje sultána, aby v Makedonii za- vedl reformy a lepší správu. Proti Makadon- skému komitétu hodlal už ministr Petrov chopiti se důrazných opatření, ale musel zůstati při úmyslu, protože bulharská vláda naproti Make- donskému komitétu byla slabá a nebyla sto ani Rumunsko upokojit pro zavraždění Mihaj- leanovo. Rusko energickým vyzváním sultána, aby si udělal v Makedonii pořádek potlačením vzpoury, strojené Makedonským komitétem, dalo nový důkaz své loyality, jež zajisté přiměje také Ra- kousko ke kroku podobnému. Rusko s Rakouskem dohodlo se r. 1897 o zachování statu quo na Balkáně. Krok Zino- vjeva je nedvojsmyslným osvědčením, že Rusko na té smlouvé trvá. Nyní jest na Rakousko- Uhersku, aby dalo osvědčení téhož smyslu.
Zinovjev Zina Marlanský ulice Makedonie Rumunsko Rusko Rakousko Balkán Uhersko národní List
15 article
Rusko a Čína. Kolují pověsti, že čínská vláda uzavřela s rusko-čínskou bankou smlouvu o stavbě že- lezné dráhy z Kjachty podél poušti Šamo n Pekin do Porlarturu. Banka je povinna želez- nici zbudovati svým nákladem, začež dostane na lhůtu 30 let právo exploatačné. Po uplynutí té doby Čína bude míti právo, buď sama dráhu ve svou správu převzíti anebo privilej rusko-čínské banky prodloužiti. Tajnosti novin. »Národní Listy« ve svém 198. čísle roku 1898 dne 20. července otiskly vyděračný dopis rozkrále Milana, zaslaný dne 31. prosince 1892 (12. ledna 1893) z Bayonnu královně Natalii, v němž žádal, aby zaplatila jeho dluhy 345.000 franků a hrozil sebevraždou, nezaplatí-li je. Dopis Milanův byl nám dodán naším osvěd- čeným bělehradským zpravodajem Spectatorem. Dopis ten byl dán nyní některým čiperným listem, umějicím dělati ze starého nové, znova do oběhu a má dobrý odhyt. Charakteristické je, že před půl třetím ro- kem, když dopis Milanův v »N. L. « se objevil, některé české listy nepovažovaly jej za pravý, ale nyní, když přišel do Čech s cizozemskou známkou, uveřejňují jej jako novinářskou čerto- vinku, které se může jen světový list domakat.
Milan Milanův Rusko Čína Peking Porlartur Čechy Spectator Bayonna královna Natalia
16 article
K poměrům ve Španělsku. Možno pokládati nyní téměř za jisté, že m.-p. Azcarraga vystřídán bude Silvelou, tedy mužem prostředků, tak říkaje uhlazeněj- ších, ale konservativcem neméně tuhým, jenž leda z počátku k vůli vyřízení předioh finan- čních bude se chovati k liberálům zdrželivějia zdvořileji. Nuní teprve cestující donášejí ze Španělska přesnější zprávy o událostech v městech špa- nělských, kteréžto děje byly mnohem povázli- vější, než censurované telegramy sděliti mohly. Ve Valencii a Granadě stavěny bari- kády, četnictvo střílelo z mausserovek, mnoho bylo raněných. V Madridě, kdež v předvečer sňatku princezny Asturské neustaly hlaholiti signály trubkami k útoku dávané i výstřely z re-
Španělsko Valencie Granada Madrid
17 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Říše nepovědoma. Mnoho lidí stíženo je skutečnou duševn krátkozrakostí. Obzor jejich zdá se jim hranie svěla podle slov básníkat Mnít za objeveno vše, je mylná věru víra, as jako bráti obzor za mez všehomíra. Nová fakta, nové myšlenky jim překážejí. Jejich očím lidstvo bylo vždy tím, čím je dnes. Nevzpomínají ani doby kamenné, ani vynalezení ohně, domů, vozů, železnic, ani výbojů ducha, ani objevů vědy. Jsou naprosto neschopni připustiti, čeho nechápou, a netuší, že nechápou zhola ničeho. Za všech věků, na všech stupních vzděla- nosti potkáváme se s těmito prostými, klidnými lidmi, nezbavenými nicméně ješitnosti, kteří po- pírají prostě věci nevyzkoumané a osobují s soud o nezbadatelném ústrojí všehomíra. Jako dva mravenci bavící se v sadě o dějinách lidstva nebo o vzdálenosti slunce. Jednoho dne, vypravuje C. Flammarion?), známý učenec a skvělý spisovatel z oboru věd světozpytných, byl jsem přítomen zasedání Aka- demie věd, fvsik Du Moncel ukazoval učené společnosti Edisonův fonograf. Ukázal přístroj poslušně přednášel větu zaznamenanou na válci.
C Flammarion Moncel Aka Edisonův fonograf
18 article
Tu akademik zralého věku, prosycený tradicem klassického vzdělání, ušlechtile se vzbouřil proti smělosti novotáře, uchopil zástupce Edisonova za hrdlo a zvolal: »Bídníče, nedáme se bala- mutiti břichomluvcem!« Tento člen Akademie slul Bouilland. Bylo to 11. března 1878. Ještě po půl letě, 30. září, v podobném zasedán kladli si za čest prohlásiti, že po zralém zkoumán není v tom pro něho než břichomluvectví a že »nelze připustiti, aby prostý kov mohl nahraditi ušlechtilý přistroj zvučnosti lidské.« Fonograt dle něho byl jen akustickou illusí. Když velký chemik francouzský Lavoisie provedl rozbor vzduchu, vzrušil objev nejednu mysl positivní a usedlou. Chemik Beaumé (vy- nálezce hustoměru), člen Akademie, věříci pevně ve čtyři živly starobylé vědy, psal doktorsky »Živlové čili základové těles byli uznáni a po- tvrzeni fysiky všech věkův a národů. Nelze předpokládati, že by tito živlové pokládání za *) Viz statě L'Inconnu et les Problémes Psy zhiques a Annales littéraires et politiques 1899.
Edisonův L Inconna
19 article
takové po dva tisíce let, dali se vřaditi za našich dnů mezi hmoty složené . . « A sám Lavoisier, důmyslný badatel, nen prost výtky činěné těm, kteří »mají vše za ob- jeveno«, neboť napsal učenou zprávu Akademii. v níž dovodil, že »kameny nemohou padati s nebe«. A přece lidě viděli a slyšeli prasknout povětroň, sebrali kusy horké ještě a předložili je Akademii ke zkoumání. Akademie pak pro hlásila skrze svého zpravodaje, že to věc neuvě řitelná a nepřipustitelná. Od tisíců let kameny padaly s nebe pře sty svědků. Množství se jich sebralo a mnohé uchovány v kostelích, museích, sbírkách. Ale nedostávalo se ještě na konci minulého století samostatného muže, aby zjev dotvrdil. Muž ten přišel, byl to Chladni (Wirtemberčan, zakladatel vědecké akustiky). Dějiny pokroků vědy ukazují každé chvíle, že velké a úrodné výsledky mohou pocházeti z prostého a téměř všedního pozorování. V řísi studia vědeckého ničím nesmí se pohrdati. Ja- kou zázračnou proměnu moderního života ne- způsobila elektřina ! Telegraf, telefon, elektrické světlo, lehké a rychlé motory atd. atd. Bez elektřiny národy, obce, mravy byly by zcela jiné; bez ní na př. parní jízda nebyla by se mohla vyvinouti, neboť kdyby stanice nemohly okamžitě spolu se dorozuměti, vlaky nemohly by jezditi bezpečně po drahách. Nuž, kolébka této podivuhodné síly jest skromně zastřena v prvních sotva znatelných zásvitech vzcháze- jící jitřenky.
Lavoisier
20 article
Vzpomínáme žabí polévky pí. Galvaniové r. 1791. Galvani pojal za choť hezkou dceru svého bývalého professora, Lucii Galeozziovou, a miloval ji něžně. Ubohá zmírala prsním ne- duhem. Lékař ji předepsal žabí polévku. Gal- vani hleděl připraviti polévku sám. Sedě na pavlanu, oloupal prý několik těchto zvířatek zavěsil dolní končetiny, oddělené od trupu, na železnou pavlač měděnými háčky. A tu s úža- sem spatřil údy žabí křečovitě se zmitati po- každé, kdy náhodou dotkly se železa pavlače. Galvani, jsa professorem fysiky na universitě boloňské, studoval zjev se vzácným důvtipema objevil brzo nutné podmínky. Jest to objev, ne- soucí jeho jmeno: galvanismus, jenž napotom dal vznik sloupu Voltovu, galvanoplastice a toli- kerým aplikacím elektřiny. Pozorování fysika boloňského přijato s vý- buchem smíchu. Vyjma několik učenců, kter mu věnovali zaslouženou pozornost. Ubohý ob- jevce byl velmi zarmoucen. »Jsem napadán, psa r. 1792, dvěma sektami velmi protilehlými. učenci a nevědomci. Obojí se mi smějí, nazý- vají mne mistrem žabího tance. Nicméně vím. že jsem objevil sílu přírodní.« Kolem téže doby naprosto popírán magne- tism lidský od Akademie věd a fakulty lékařské v Paříži. Neuvěřeno, dokud J. Cloquet nezope- roval bez bolesti ženu s rakem na prsu, již na- před byl magnetisoval.
Galvani Lucius Galeozziová Gal Voltův J Cloquet Paříž akademie věda
21 article
Když r. 1853 podán návrh na zřízení pod mořského kabelu mezi Evropou a Amerikou, Babinet, veliká autorita ve fysice, člen Akade- mie, zkušební komisař na technice, napsal »Revue des Deux-Mondes«: »Nemohu poklá- dati tyto myšlenky za vážné. Theorie o prou- dech mohla by podati nezvratných důkazů nemožnosti takového spojení, byť se nedbalo ani proudů, jež nastávají samy sebou ve dlou- hém drátě elektrickém a jež jsou velmi citelny v malé vzdálenosti z Dovru do Calaisa. Opa- kuji, co jsem řekl několikrát: jediný prostředek spojiti starý svět s novým cestou podmořskou jest možný v úžině Behringově, leda by se šlo přes ostrovy Fero, Islam, Gronsko a Labra- dor« . . Příklady daly by se snášeti až na konec světa. Poučují nás o stránce ducha lidského. již třeba dbáti při všem vyhledávání pravdy. Oni zkamenělci staré vědy mají svou prospěš- nost, »jako mezníky označují cestu pokroku.« Bylo by však mylné domnívati se, že učenci (jistí učenci) a lidé vynikající jsou sami odpo- vědni za tyto projevy chabosti. Hmota lid- ského mozku podržuje svoji povahu, buď si kdo učencem, literátem, umělcem, úřadníkem, politikem, průmyslníkem, dělníkem, rolníkem či darmochlebem. Výtky, jež lze činiti lidem, je- jichžto duch jest uzavřen novým ponětím, tý kají se takořka každého. Člověk ostatně může velmi vynikati v ně kterých oborech a v jiných velice pokulhávati. Politování hodné příklady předehozí nejsou ob- žalobou ani učenců ani vědy. Nejsme si vůbec jisti podstatností nových věcí. První parníky pluly špatně a nerovnaly se plachetním lodím První plynové hořáky málo svítily a páchly Země opravdu jeví se smyslům půdou pevnou a stálou. Voda a vzduch zdají se prvky. Ne- zdá se býti přirozeno, aby kamení padalo s nebe První projevy elektřiny byly nesouvislé. Že
Behringův Fero Evropa Amerika Babinet Gronský DeuxMondes
22 article
lezné dráty všecko uváděly v nepořádek atd. atd. Také často nová fakta, málo známá, ne- vysvětlená, bývají neurčitá, zamotaná, rozboru nesnadného, špatně zastávána těmi, kdož je po- dávají. Jakými nesnázemi bylo projíti lidskému magnetismu, než dospěl stavu dnešní vědecké experimentace! A jak ho využitkovali šarla- táni, pohrávajíce s obecnou lehkověrností A v úkazech magnetických jako spiritistickýeh co tu podvodů, co ošemetností, co mrzkých lží, nepočítaje hloupých osob, které balamutí, »aby se bavily!« A jakých fantastických kou- sků nejsou schopni kejklíři! Lze tedy částečně omluviti zdrželivost mužů vědy. Nedávný objev paprsků Roentgenových, tak víře nepodobný a tak absurdní sám v sobě, měl by jasně poučiti o skrovné rozsáhlosti pole našich obvyklých pozorování. Viděti skrze před- měty neprůhledné! Dovnitř zavřeného kufru Rozeznati kostru paže, nohy, těla skrz masoa oděv! Takový objev jest bez odporu zcel protivný našim obyčejným jistotám. Tento pří klad zajisté nejvýmluvněji horli ve prospěch zásady: jest nevědecké tvrditi, že sku- tečnost se zastavuje na hranici našeho vědomí a pozorováníl A telefon, jenž převádí slovo ne vlnou zvuku, ale pohybem elektrickým! Kdybychom mohli mluviti pomocí roury na mnoho mil cesty, hlas by potřeboval několik minut, aby došel na místo určené. Odpověď o jediném slově shaló! haló !« vrátila by se k nám teprye za určitý počet minut.
23 article
Ani na to nemyslíme. Ale telefon je tak absurdní jako paprsky Roenigenovy s hlediska našeho pojímání z doby, nežli objevy byly učiněny. Mluvilo se o pěti branách našeho vědění zraku, sluchu, čichu, chuti a hmatu. Těch pět bran dovoluje však jen obmezený přístup do světa zjevů. Zvláště tři brány poslední! Oko a ucho sáhají dosti daleko, ale přece je světlo téměř jediné, uvádějící ducha našeho ve styk s vesmírem. A co je světlo? Způsob přerychlého chvéní étheru. Pocit světla jest způsoben na naší sítnici chvěním, které se prostirá od 450 billionů záchvěvů za vteřinu (červená krajnost vidma světelného) do 760 billionů (krajnost flalová). Vibrace ty jsou ode dávna přesně změřeny. Pod čísly i nad čísly těmi jsou jinévi brace étheru, jichž oči naše nemohou vnímati Pod červeným jsou tmavé vibrace tepelné. Nad flalovým jsou vibrace chemické, rovněž temné, jež lze fotografovati. Jest mnoho jiných ještě, které nám zůstávají neznámy. Nedávno uveřejnil sir William Crookes za- jímavé srovnání ve příčině pravděpodobné kon- tinuity úkazů světových a mezer, jimž nase pozemská ústrojnost podlehá. Vezměme kývadlo, kývající se za vteřinu ve vzduchu. Dvojíce po- řadem kyvy, dostaneme následující sestavu: rychlost za vteřinu
Crookes
24 article
1. stupeň zvuk
25 article
. . . . . . . 32.76 . . . . . . . 1,047.57 . . . . . . . 33.554.43 . . . . . . 1.078,741.82 34.359,738.3 8. . . . . 1..099 511. 627.77 . . . . 35.,184.372,088 839 . . . 281.474.976,710.656 . . . 562.,949.953,421.312 . . 1.125.899.906,842.62 . . 36.028.,797.018.963.968 . . 144.115.188.075.855.872) 288.330.,376.151,711.741 2,,305.843..009.213,693. 9 2 4611.686.018.427.389.904 9.223.372,,036.854,775.80s
26 article
neznámé elektřina neznámé světlo neznán psprsky neznáne.
27 article
Na pátém stupní od jedničky, při 32 zá- chvěvech za vteřinu, jsme v končině, kde chvění atmosféry zjevuje se nám tvarem zvuku. Nale- záme tu nejnižší notu hudební. V následujících 10 stupních záchvěvy za vteřinu stoupají od 32 do 32.768 a tu přestává končina zvuku pro oby- čejné ucho lidské. Ale nejspíše někteří živočichové lépe nadaní nežli my vnímají zvuky příliš ostré našim ústrojům. Potom přícházíme do končiny, kde chvění stoupá rychle a chvějným ústředím není již hrubé ovzduší, nýbrž »vzduch božštější«, éther. Tam jest chvění neznámého řádu. Pak se potkáváme s paprsky elektrickými. Potom při- chází končina prostirající se od 35. do 45. stupně s chvěním od 34.359 millionů do 35 billionů 184 tisle millionů za vteřinu. Jest nám neznáma; neznáme působnost toho chvění, ale že nějaká jest, musíme před pokládati.
Nal