2
masthead
v Praze, ve středu dne 20. února 1901.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předp láeí no
v Praze v administraci
na měníe
na čtvrt leta . . . . 6 K —h
s drojí donářkou
na měste
nlta . . . : 7 K 50h
ve slislkách: aK 30h
na měsío . .
Poštout
na měsíe
ke
na čtvrt lels . . . .
s drojí zisilkon
na maěkí
n diní laa . . . :keh
Praha
5
article
Ještě otázka makedonská.
Ještě otázka makedonská.
Zůstavujíce vylíčení předvečera dnešního
pro říšskou radu »kritického Falbova dne
prvního řádu« vídeňským zprávám, poohled-
neme se zatím ještě na okamžik po neda-
lekém sousedství našeho soustátí, kteréž
nemá samojediné výsadu na spletité situace
a hrozivé krise. Již minulé soboty upozornil
jsme na základě celé řady hodnověrnýcha
zabezpečených zpráv, že poměry na jiho-
východě evropském počínají opět náhle na-
bývati hrozivé tvářnosti a že jest to tento-
kráte Makedonie, či spíše agitace v ní zvláště
z Bulharska a jeho prostřednictvím šířená,
kteráž opět pozornost diplomacie obrací
k zemím balkánským.
První poplašné zprávy týkaly se zejmena
zakročení ruského velevyslance Zinověva
v Cařihradě ve zvláštním slyšení u sultána
nejen proti činnosti tak zvaných makedon
ských výborů, ale i proti netečnost
tamních tureckých úřadů, čímž ovšem na-
značeno dosti průzračně, že se předpokládá
ještě jakási jiná součinnost s bulhar-
skými výbory na území makedonském, jež
obmezuje a svazuje ruce i Turecku.
Zatím přibylo dalších zajímavých zpráv,
kteréž dokazují, že zakročení Ruska v Caři
hradě u sultána jest v záležitosti makedonské
již jen jaksi závěrečným krokem
Ruska, kteréž ku případným
srážkám tentokráte zachová se
zcela neutrálně, a že vlastní diplo-
matická kampaň kroku tomu již dříve před
cházela.
Falbův
Makedonie
Bulharsko
Cařihrad
Turecko
Rusko
6
article
Kampaň ona se provedla v Sofii, kdez
tři velmoci Francie, Německo a Rusko žá
daly za zastavení agitační činnosti v Make-
donii a rozpuštění střeleckých spolků bul
harských, v jejichž rukou se činnost ta sou
střeďovala, kdežto jak se dovídá » Polit
Corresp.«, Rakousko-Uhersko ke kroku tomu
se nepřipojilo, protože své dotyčné stano
visko bulharskému knížeti již za jeho nedáv
ného pobytu ve Vídni oznámilo!
Tu záhodno jest připomenouti několik
slov z minulosti tak zvaných střeleckých
spolků bulharských.
Za vlády Stambulova byly zcela zreor
ganisovány někdejší makedonské komitéty a
v různých sporných otázkách bulharsko-tu-
reckých dle potřeby buď ostřeji nebo zdrže-
livěji si vedly. Když však Stambulov zpozo-
roval, že by se mu mohla organisace ta
výmknouti z rukou, dal známými způsoby
své odpůrce z ní odstraniti. Od pádu Rado-
slavova, kdy v posledních letech opět bez-
ohledněji v Bulharsku drala se do popředi
osobní politika knižete, proslula
agitace makedonských výborů podobně jako
kdysi činnost klackářů, a zvláště mnoho Srbů
a Rumunů stalo se tu jejich obětí.
Nynější předseda bulharského minister
stva Petrov náleží do řad ministrů, kteří
dle orgánu Radoslavova »Nar. Pravo« jsou
ministry státního převratu, snažíce se úplně
odstraniti národní sobrání a dopomoci takto
knížeti k moci neobmezené, při čemž se
opírá zvláště o zbytky někdejších
Stambulovcův. A tento předseda mi-
nisterstva s plány vzpomenutými byl zmí-
něným zakročením tři velmocí, již jmenova-
ných, donucen postaviti se proti organisaci.
Stambulov
Srba
Rumun
Radoslavův
Sofie
Francie
Německo
Rusko
RakouskoUhersko
Vídeň
Bulharsko
Petrov
Nara
7
article
jež byla vlastně jeho nejvydat
nější politickou zbraní!
Zda-li právě do této doby spadá ná-
vštěva knížete bulbarského, při níž mu dle
»Polit. Corresp.« bylo vyloženo stanovisko
Rakousko-Uherska pokud se týče ministra
zahraničných záležitostí Goluchovského, nedá
se dosud zjistiti, protože ještě se nikde ne-
činí přesnější zmínka o tom, kdy Némecko.
Francie a Rusko domáhaly se v Sofii potla-
čení agitace makedonských spolků.
Tím, že zakročilo, ovšem octlo se mini-
sterstvo Petrova v přímém odporu jak s ně
kdejší politikou stambulovskou, pokud se
týče otázky makedonské, tak i nynějších ná-
čelníků organisace makedonské, kteříž dle
»Petrohrad. Vědom« jsou bezprostředně pod-
řízeni knížeti bulharskému Ferdinandovi.
Odtud vznikly zároveň pověsti, že po-
stavení knížete bulharského jest otřeseno, ba
londýnské »Times« již dokonce se i vytasily
s jmenem jeho nástupce, mladším bratrem
prvního bulharského knížete Battenberga.
Jak známo, povolil zatím předseda mi
nisterstva Petrov protestní meeting proti ob
mezování střeleckých spolků a není tedy vy-
loučena možnost, že samo opatření, kteréž
bulharské ministerstvo učinilo na nátlak vel-
mocí, jest pouhá komedie, kteráž se sehrává
před zraky evropských diplomatů.
Přece však, praví »Peterb. Vědom.« ve
článku telegraficky ohlášeném, jenž prý v Sofii
způsobil zdrcující dojem, nutno přede-
vším přihlédnouti ke vnitřnímu stavu Bul-
harska, jejž tisk bulharský přímo porovnává
s dobou před r. 1883. Rozdíl jest pouze
ten, že tehdy šlo o spojení jižního Bulharska
se severním, nyní pak o připojení Makedonie
k Bulharsku. Patrně, končí list, utvářejí se
události na balkánském poloostrově vůbeca
v Bulharsku zvláště tak, že obrátí záhy na
sebe pozornost všech evropských velmocí;
záhodno připraviti se na různé případy.
Némecko
Ferdinand
Battenberg
Rakousko
Uhersko
Francie
Rusko
Sofie
Petrohrad
Petrov
Bulharsko
Makedonie
sterstvo Petrov
Times
8
article
Zatím pokračuje se v Bulharsku, jak
dokazují srážky při doplňovacích volbách do
národního sobrání a výčitky orgánů vládních,
že skupiny Cankovců a Karavelovců při vol-
bách zneužily jmena ruského caře a že účin-
kovaly na voliče »ruble«, v rozhořčeném
boji stran opposičních a vládních, a není
proto nikterak vyloučeno, že kníže bulharský
ze situace, již si připravil akcí makedonskou,
tím nesnadněji vyvázne, že zatím se změnila
valně situace i v Rumunsku i v Srbsku, že
Bulharsko samo o sobě nějakou úspěšnou
akci na Balkáně podniknouti nemůže, a že
případné nepokoje v Makedonii jen urychlí
smíšenou okupaci směrem na
Soluň.
V ohledu tom jest pozoruhodné nejen
prohlášení Zinověva vůči sultánovi, že Rusko
v případných srážkách v Makedonii zachová
neutralitu, a výtka učiněná netečnosti tam-
ních úřadů tureckých, ale i další zajímavé
projevy z kruhů ruských, že nejen balkánští
Slované, ale veškeří balkánští národové kře-
sťanští vůbec mohou své národní po-
sice uhájiti, jen budou-li všice
společně postupovati, což ovšem
jest požadavek posavadní agitaci v Make-
donii přímo vyloučený!
Snad sem náleží i nejnovější výrok
černohorského knížete Nikoly, že Bulharsko.
Srbsko a Černá Hora nemusí uzavírati
zvláštní spolek, proto že si i Černá Hora
i ostatní přejí pouze, aby byl za
chován posavadní stav na Bal.
káně; výrokem tímto se po našem náhledu
vyslovuje pochybnost v zachování nynějšího
stavu v zemích balkánských, agitaci make
donskou velice ohroženého.
Slovan
Nikola
Bulharsko
Rumunsko
Srbsko
Balkán
Makedonie
Soluň
Rusko
Bala
Cankovec
Karavelovec
9
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 19. února. (K poměru polsko-
českému.) Velice hlučná akce polských demo-
kratů, kteří od minulého léta nepřestávali útočit
na polské kolo, žádajíce za líberálnější úpravu
stanov klubovních, skončila právě výsledkem.
rovným nulle. Komise pro změnu stanov na-
vrhla a kolo přijalo, aby se presidium klubovní
rozmnožilo o jednoho místopředsedu a aby čle-
nové kola mohli podávati dotazy, seženou-li na
ně v samém kole 15 podpisů, ač nečelí-li prot
zahraničné politice, proti vnitřní politice a prot
jednotlivým členům kola. Poněvadž pak v každém
dotazu dá se nalézti místo, jež narazi na ně-
kterou z výše udaných překážek, zůstane i na
dále právo dotazů odvislým od souhlasu celěho
kola. A s těmito »změnami« stanov spokojili se
demokraté, kteří před volbami hrozili rozblti
polské kolo, nepostaví-li se na liberálnější stano-
visko! Právem vytýká dnešní »Gř. Nar. « polským
demokratům, že celá jejich předvolební akce byl
holý humbug, jenž měl pozornost voličův od-
vrátiti od důležitých aktuálních otázek, přede-
vším pak od otázky, »jaké stanovisko mají polšt
poslanci zaujíti k požadavkům pobratimského
národa českého, tedy k požadavkům, směřujícím
ku znovuzřízení státu, aby byl s něho setřen
ráz německý ...« Nyní, když je po volbách
demokraté se opět spřátelili s »milovaným před
sedou polského kola«, a budou mu pomáhat
dělat politiku protislovanskou.
Praha
Nara
10
article
Ze Lvova, 18. února. (Halič v moe
židů.) »Galičanin« otiskuje ukázky z před
nášky V. S. Drahomireckého, z níž vysvítá, jak
se za posledních třicet let rozmohl počet židů
v Haliči a zejmena jak půda haličská přecházi
znenáhla v ruce židovské. Veškeren obchod,
všechna činnost průmyslová, bankovní, b
i zemědělská nachází se v Haliči v rukou židov-
ských, tak že židé jsou skutečnými pány země
a všestranně ji vyčerpávají. Rus ani Polák
nesmí si ani pomysliti, aby s nimi konkuroval
Židé jsou tak silni a tak sjednoceni, že nikdo
z jiné národnosti nemůže se pustiti s nimi
v zápas. Do roku 1867, dokud židé neměli
práva kupovati pozemky, nacházelo se v jejich
rukou pouze 36 velkých statků. Od té doby,
co i židům přiznáno právo kupovati půdu, po-
měry se rapidně měnily. Už r. 1870 bylo
v Haliči 68 židovských velkostatkářů, r. 1876
bylo jich 289, nyni patří židům v Haliči již
850 velkostatků. Selské pozemky přecházely
v tutéž dobu do židovských rukou po tisících.
Jen od r. 1873 koupili židé v exekuční dražbě
okolo 55.000 selských usedlostí. Kolik usedlosti
získali jiným způsobem, těžko řlci, je jich však
nejméně třikrát tolik. Dnes je pětina
haličských velkostatků židovská; za nějakých
dvacet let bude v židovských rukou většina
všech velkostatků. Je to tím pravděpodobnější,
že se i počet židů v Haliči zmáhá nepoměrně
rychleji, než počet Poláků a zejmena Rusů.
R 1857 bylo v Haliči 450.000 židů; r. 1880
Drahomirecký
Polák
Rus
Lvov
Halič
Rus
11
article
už 687.000 a nyní je jich přes 900.000. Pr
tom zmáhá se mezi haličským lidem vystěhova-
lectví, k němuž jej nuti bída. Za posledních
20 let vystěhovalo se z Haliče přes 400.000
lidí, z větší části Rusů. To jsou fakta, jež
bezděky k sobě obracejí pozornost, nebot
opravňují naděje židovské, že Halič už v tomto
stoleti bude zemí čistě židovskou, v níž křesťan
budou jen otroky žídovských pánů.
Rus
Halič
12
article
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 19. února.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 19. února.
Zinovjev.
Zakročení ruského vyslance Zinovjeva u
sultana proti revolučnému Makedonskému komi
tétu bylo vyvoláno Bulhary samými, a to nejen
dějstvími řečeného komitétu, nýbrž i veřejností.
Makedonský komitét dával si ode dávna
tvářnost, jakoby za ním stálo Rusko. Makedonšt
Slované věří jen Rusku, spolehají jen na Ru
sko. Strůjci chystaného povstání, chtěli-li v
Makedonii co poříditi, museli ujišťovati lid, že
Rusko si přeje, aby se vzbouřil proti Turecku.
V tom smyslu byl nucen psát orgán Makedon-
ského komitétu »Reformy«.
V Makedonii děje se něco podobného, co
v Bosně a Hercegovině před válkou r. 1876
Mezi křesťanským lidem objevovali se agitátoři,
kteří jej nabádali k povstání a vydávali se mu
za ruské emissary. Slibovali ruskou pomoca
prohlašovali ty, kdo se neměli k činu, za zrádce
svaté věci a hříšníky proti Rusku. Celá Evropa
psala o ruských emissarech a ruských rublech.
Ruských rublů v zemích nyní okupovaných
nikdo neviděl a emissaři byli sice vídáni, ale
nebyli to Rusové a nebyli vysláni Ruskem.
Zinovjev
Bulhar
Slovan
Rus
Praha
Rusko
Makedonie
Turecko
Boseň a Hercegovina
Evropa
13
article
Povstání bosensko-hercegovské r. 1875 vy-
puklo proti přání Ruska. Ono sice chtélo vy
konávati protektorát nad Slovany tureckými
vědělo, že krvavé rozřešení je historiekou ne-
vyhnutelností, ale nebylo připraveno, aby do
řešení zasáhlo již tehdy. A také z obvyklé vá-
havosti nemělo se k tomu. Docela jiným státům
a živlům záleželo na tom, aby povstání vypuklo
bez dalších odkladů, dříve, nežli se Rusko při-
praví. Stalo se a Rusko bylo přinuceno k válce,
která je stála nesmírné oběti na lidech a peně-
zích a přinesla mu škodu, nevděk, sklamánía
posměch právě pro to, že bylo nuceno chopit
se akce předčasně, náležitě nepřipraveno, zvláště
ve smyslu politickém. Protože vojenská příprava
jeho byla větsí, zůstalo konečné na bojištích
vítězem; ale že přípravy politické téměř nebylo.
podlehlo Evropě na kongressu berlínském.
Tatáž hra opakuje se nyní. Je stejná slov
za slovem, krok za krokem s onou, která se
hrála před čtvrt stoletím.
Rusko, tak vážně zaměstnané na východě
asijském, nemůže současně ve stejné míře věno-
vati pozornost východu evropskému. Který ne-
osvobozený Jihoslovan jest opravdovým přítelem
Ruska, musí toho býti pamětliv. Revolučný Ma-
kedonský komitét nebyl toho pamětliv a preto
nevědomě nebo vědomě jednal proti Rusku.
Před několika dni sofijský »Svět« vyzval
p. Sarafova, předsedu revolučného Makedonského
komitétu, aby otevřeně prohlásil, co prohlašuje
neotevřeně, že jedná na podnět představitele
»velmoci, které je Bulharsko mnohým díkem
zavázános.
Tu ovšem ruský vyslanec v Cařihradé n
Jihoslovan
Sarafův
Rusko
Evropa
Revolučný Ma
Bulharsko
Slovan
14
article
V drobném predeji:
ranní číslo o sobě . . . za 8h
odpelodni
. za zh
Ve Hlialkách na venkově
ranní čáslo. . . . . . . . 10h
odpolední . . . . . . . . 8 h
Inserá ty
platí se hotové napře
Přečplscení a inserty přijímá zdminl-
strace v Marlanské ulici č. B.
Tam nachárají ze též rodakee
tiskárus a eapedice „ Národních Lista“.
Rukopisy so novracají-
mohl jinak, než vystoupiti s celou otevřeností,
aby nikým nemohl býti viněn z dvojsmyslnosti.
Tak došlo na to, že p. Zinovjev byl nucen
dojíti k sultánovi a učiniti krok, který bohdá
zastaví neblahou činnost Makedonského komitětu
a zároveň přiměje sultána, aby v Makedonii za-
vedl reformy a lepší správu. Proti Makadon-
skému komitétu hodlal už ministr Petrov chopiti
se důrazných opatření, ale musel zůstati při
úmyslu, protože bulharská vláda naproti Make-
donskému komitétu byla slabá a nebyla sto
ani Rumunsko upokojit pro zavraždění Mihaj-
leanovo.
Rusko energickým vyzváním sultána, aby si
udělal v Makedonii pořádek potlačením vzpoury,
strojené Makedonským komitétem, dalo nový
důkaz své loyality, jež zajisté přiměje také Ra-
kousko ke kroku podobnému.
Rusko s Rakouskem dohodlo se r. 1897
o zachování statu quo na Balkáně. Krok Zino-
vjeva je nedvojsmyslným osvědčením, že Rusko
na té smlouvé trvá. Nyní jest na Rakousko-
Uhersku, aby dalo osvědčení téhož smyslu.
Zinovjev
Zina
Marlanský ulice
Makedonie
Rumunsko
Rusko
Rakousko
Balkán
Uhersko
národní List
15
article
Rusko a Čína.
Kolují pověsti, že čínská vláda uzavřela
s rusko-čínskou bankou smlouvu o stavbě že-
lezné dráhy z Kjachty podél poušti Šamo n
Pekin do Porlarturu. Banka je povinna želez-
nici zbudovati svým nákladem, začež dostane
na lhůtu 30 let právo exploatačné. Po uplynutí
té doby Čína bude míti právo, buď sama dráhu
ve svou správu převzíti anebo privilej rusko-čínské
banky prodloužiti.
Tajnosti novin.
»Národní Listy« ve svém 198. čísle roku
1898 dne 20. července otiskly vyděračný dopis
rozkrále Milana, zaslaný dne 31. prosince 1892
(12. ledna 1893) z Bayonnu královně Natalii,
v němž žádal, aby zaplatila jeho dluhy 345.000
franků a hrozil sebevraždou, nezaplatí-li je.
Dopis Milanův byl nám dodán naším osvěd-
čeným bělehradským zpravodajem Spectatorem.
Dopis ten byl dán nyní některým čiperným
listem, umějicím dělati ze starého nové, znova
do oběhu a má dobrý odhyt.
Charakteristické je, že před půl třetím ro-
kem, když dopis Milanův v »N. L. « se objevil,
některé české listy nepovažovaly jej za pravý,
ale nyní, když přišel do Čech s cizozemskou
známkou, uveřejňují jej jako novinářskou čerto-
vinku, které se může jen světový list domakat.
Milan
Milanův
Rusko
Čína
Peking
Porlartur
Čechy
Spectator
Bayonna královna Natalia
16
article
K poměrům ve Španělsku.
Možno pokládati nyní téměř za jisté, že
m.-p. Azcarraga vystřídán bude Silvelou,
tedy mužem prostředků, tak říkaje uhlazeněj-
ších, ale konservativcem neméně tuhým, jenž
leda z počátku k vůli vyřízení předioh finan-
čních bude se chovati k liberálům zdrželivějia
zdvořileji.
Nuní teprve cestující donášejí ze Španělska
přesnější zprávy o událostech v městech špa-
nělských, kteréžto děje byly mnohem povázli-
vější, než censurované telegramy sděliti mohly.
Ve Valencii a Granadě stavěny bari-
kády, četnictvo střílelo z mausserovek, mnoho
bylo raněných. V Madridě, kdež v předvečer
sňatku princezny Asturské neustaly hlaholiti
signály trubkami k útoku dávané i výstřely z re-
Španělsko
Valencie
Granada
Madrid
17
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Říše nepovědoma.
Mnoho lidí stíženo je skutečnou duševn
krátkozrakostí. Obzor jejich zdá se jim hranie
svěla podle slov básníkat
Mnít za objeveno vše, je mylná věru víra,
as jako bráti obzor za mez všehomíra.
Nová fakta, nové myšlenky jim překážejí.
Jejich očím lidstvo bylo vždy tím, čím je dnes.
Nevzpomínají ani doby kamenné, ani vynalezení
ohně, domů, vozů, železnic, ani výbojů ducha,
ani objevů vědy.
Jsou naprosto neschopni připustiti, čeho
nechápou, a netuší, že nechápou zhola ničeho.
Za všech věků, na všech stupních vzděla-
nosti potkáváme se s těmito prostými, klidnými
lidmi, nezbavenými nicméně ješitnosti, kteří po-
pírají prostě věci nevyzkoumané a osobují s
soud o nezbadatelném ústrojí všehomíra. Jako
dva mravenci bavící se v sadě o dějinách
lidstva nebo o vzdálenosti slunce.
Jednoho dne, vypravuje C. Flammarion?),
známý učenec a skvělý spisovatel z oboru věd
světozpytných, byl jsem přítomen zasedání Aka-
demie věd, fvsik Du Moncel ukazoval učené
společnosti Edisonův fonograf. Ukázal přístroj
poslušně přednášel větu zaznamenanou na válci.
C Flammarion
Moncel
Aka
Edisonův fonograf
18
article
Tu akademik zralého věku, prosycený tradicem
klassického vzdělání, ušlechtile se vzbouřil proti
smělosti novotáře, uchopil zástupce Edisonova
za hrdlo a zvolal: »Bídníče, nedáme se bala-
mutiti břichomluvcem!« Tento člen Akademie
slul Bouilland. Bylo to 11. března 1878. Ještě
po půl letě, 30. září, v podobném zasedán
kladli si za čest prohlásiti, že po zralém zkoumán
není v tom pro něho než břichomluvectví a že
»nelze připustiti, aby prostý kov mohl nahraditi
ušlechtilý přistroj zvučnosti lidské.« Fonograt
dle něho byl jen akustickou illusí.
Když velký chemik francouzský Lavoisie
provedl rozbor vzduchu, vzrušil objev nejednu
mysl positivní a usedlou. Chemik Beaumé (vy-
nálezce hustoměru), člen Akademie, věříci pevně
ve čtyři živly starobylé vědy, psal doktorsky
»Živlové čili základové těles byli uznáni a po-
tvrzeni fysiky všech věkův a národů. Nelze
předpokládati, že by tito živlové pokládání za
*) Viz statě L'Inconnu et les Problémes Psy
zhiques a Annales littéraires et politiques 1899.
Edisonův
L Inconna
19
article
takové po dva tisíce let, dali se vřaditi za
našich dnů mezi hmoty složené . . «
A sám Lavoisier, důmyslný badatel, nen
prost výtky činěné těm, kteří »mají vše za ob-
jeveno«, neboť napsal učenou zprávu Akademii.
v níž dovodil, že »kameny nemohou padati
s nebe«. A přece lidě viděli a slyšeli prasknout
povětroň, sebrali kusy horké ještě a předložili
je Akademii ke zkoumání. Akademie pak pro
hlásila skrze svého zpravodaje, že to věc neuvě
řitelná a nepřipustitelná.
Od tisíců let kameny padaly s nebe pře
sty svědků. Množství se jich sebralo a mnohé
uchovány v kostelích, museích, sbírkách. Ale
nedostávalo se ještě na konci minulého století
samostatného muže, aby zjev dotvrdil. Muž ten
přišel, byl to Chladni (Wirtemberčan, zakladatel
vědecké akustiky).
Dějiny pokroků vědy ukazují každé chvíle,
že velké a úrodné výsledky mohou pocházeti
z prostého a téměř všedního pozorování. V řísi
studia vědeckého ničím nesmí se pohrdati. Ja-
kou zázračnou proměnu moderního života ne-
způsobila elektřina ! Telegraf, telefon, elektrické
světlo, lehké a rychlé motory atd. atd. Bez
elektřiny národy, obce, mravy byly by zcela
jiné; bez ní na př. parní jízda nebyla by se
mohla vyvinouti, neboť kdyby stanice nemohly
okamžitě spolu se dorozuměti, vlaky nemohly
by jezditi bezpečně po drahách. Nuž, kolébka
této podivuhodné síly jest skromně zastřena
v prvních sotva znatelných zásvitech vzcháze-
jící jitřenky.
Lavoisier
20
article
Vzpomínáme žabí polévky pí. Galvaniové
r. 1791. Galvani pojal za choť hezkou dceru
svého bývalého professora, Lucii Galeozziovou,
a miloval ji něžně. Ubohá zmírala prsním ne-
duhem. Lékař ji předepsal žabí polévku. Gal-
vani hleděl připraviti polévku sám. Sedě na
pavlanu, oloupal prý několik těchto zvířatek
zavěsil dolní končetiny, oddělené od trupu, na
železnou pavlač měděnými háčky. A tu s úža-
sem spatřil údy žabí křečovitě se zmitati po-
každé, kdy náhodou dotkly se železa pavlače.
Galvani, jsa professorem fysiky na universitě
boloňské, studoval zjev se vzácným důvtipema
objevil brzo nutné podmínky. Jest to objev, ne-
soucí jeho jmeno: galvanismus, jenž napotom
dal vznik sloupu Voltovu, galvanoplastice a toli-
kerým aplikacím elektřiny.
Pozorování fysika boloňského přijato s vý-
buchem smíchu. Vyjma několik učenců, kter
mu věnovali zaslouženou pozornost. Ubohý ob-
jevce byl velmi zarmoucen. »Jsem napadán, psa
r. 1792, dvěma sektami velmi protilehlými.
učenci a nevědomci. Obojí se mi smějí, nazý-
vají mne mistrem žabího tance. Nicméně vím.
že jsem objevil sílu přírodní.«
Kolem téže doby naprosto popírán magne-
tism lidský od Akademie věd a fakulty lékařské
v Paříži. Neuvěřeno, dokud J. Cloquet nezope-
roval bez bolesti ženu s rakem na prsu, již na-
před byl magnetisoval.
Galvani
Lucius Galeozziová
Gal
Voltův
J Cloquet
Paříž
akademie věda
21
article
Když r. 1853 podán návrh na zřízení pod
mořského kabelu mezi Evropou a Amerikou,
Babinet, veliká autorita ve fysice, člen Akade-
mie, zkušební komisař na technice, napsal
»Revue des Deux-Mondes«: »Nemohu poklá-
dati tyto myšlenky za vážné. Theorie o prou-
dech mohla by podati nezvratných důkazů
nemožnosti takového spojení, byť se nedbalo
ani proudů, jež nastávají samy sebou ve dlou-
hém drátě elektrickém a jež jsou velmi citelny
v malé vzdálenosti z Dovru do Calaisa. Opa-
kuji, co jsem řekl několikrát: jediný prostředek
spojiti starý svět s novým cestou podmořskou
jest možný v úžině Behringově, leda by se šlo
přes ostrovy Fero, Islam, Gronsko a Labra-
dor« . .
Příklady daly by se snášeti až na konec
světa. Poučují nás o stránce ducha lidského.
již třeba dbáti při všem vyhledávání pravdy.
Oni zkamenělci staré vědy mají svou prospěš-
nost, »jako mezníky označují cestu pokroku.«
Bylo by však mylné domnívati se, že učenci
(jistí učenci) a lidé vynikající jsou sami odpo-
vědni za tyto projevy chabosti. Hmota lid-
ského mozku podržuje svoji povahu, buď si
kdo učencem, literátem, umělcem, úřadníkem,
politikem, průmyslníkem, dělníkem, rolníkem či
darmochlebem. Výtky, jež lze činiti lidem, je-
jichžto duch jest uzavřen novým ponětím, tý
kají se takořka každého.
Člověk ostatně může velmi vynikati v ně
kterých oborech a v jiných velice pokulhávati.
Politování hodné příklady předehozí nejsou ob-
žalobou ani učenců ani vědy. Nejsme si vůbec
jisti podstatností nových věcí. První parníky
pluly špatně a nerovnaly se plachetním lodím
První plynové hořáky málo svítily a páchly
Země opravdu jeví se smyslům půdou pevnou
a stálou. Voda a vzduch zdají se prvky. Ne-
zdá se býti přirozeno, aby kamení padalo s nebe
První projevy elektřiny byly nesouvislé. Že
Behringův
Fero
Evropa
Amerika
Babinet
Gronský
DeuxMondes
22
article
lezné dráty všecko uváděly v nepořádek atd.
atd. Také často nová fakta, málo známá, ne-
vysvětlená, bývají neurčitá, zamotaná, rozboru
nesnadného, špatně zastávána těmi, kdož je po-
dávají. Jakými nesnázemi bylo projíti lidskému
magnetismu, než dospěl stavu dnešní vědecké
experimentace! A jak ho využitkovali šarla-
táni, pohrávajíce s obecnou lehkověrností
A v úkazech magnetických jako spiritistickýeh
co tu podvodů, co ošemetností, co mrzkých
lží, nepočítaje hloupých osob, které balamutí,
»aby se bavily!« A jakých fantastických kou-
sků nejsou schopni kejklíři! Lze tedy částečně
omluviti zdrželivost mužů vědy.
Nedávný objev paprsků Roentgenových, tak
víře nepodobný a tak absurdní sám v sobě,
měl by jasně poučiti o skrovné rozsáhlosti pole
našich obvyklých pozorování. Viděti skrze před-
měty neprůhledné! Dovnitř zavřeného kufru
Rozeznati kostru paže, nohy, těla skrz masoa
oděv! Takový objev jest bez odporu zcel
protivný našim obyčejným jistotám. Tento pří
klad zajisté nejvýmluvněji horli ve prospěch
zásady: jest nevědecké tvrditi, že sku-
tečnost se zastavuje na hranici našeho
vědomí a pozorováníl
A telefon, jenž převádí slovo ne vlnou
zvuku, ale pohybem elektrickým! Kdybychom
mohli mluviti pomocí roury na mnoho mil
cesty, hlas by potřeboval několik minut, aby
došel na místo určené. Odpověď o jediném
slově shaló! haló !« vrátila by se k nám teprye
za určitý počet minut.
23
article
Ani na to nemyslíme. Ale telefon je tak
absurdní jako paprsky Roenigenovy s hlediska
našeho pojímání z doby, nežli objevy byly
učiněny.
Mluvilo se o pěti branách našeho vědění
zraku, sluchu, čichu, chuti a hmatu. Těch pět
bran dovoluje však jen obmezený přístup do
světa zjevů. Zvláště tři brány poslední! Oko a
ucho sáhají dosti daleko, ale přece je světlo
téměř jediné, uvádějící ducha našeho ve styk
s vesmírem. A co je světlo? Způsob přerychlého
chvéní étheru. Pocit světla jest způsoben na
naší sítnici chvěním, které se prostirá od 450
billionů záchvěvů za vteřinu (červená krajnost
vidma světelného) do 760 billionů (krajnost
flalová). Vibrace ty jsou ode dávna přesně
změřeny.
Pod čísly i nad čísly těmi jsou jinévi
brace étheru, jichž oči naše nemohou vnímati
Pod červeným jsou tmavé vibrace tepelné. Nad
flalovým jsou vibrace chemické, rovněž temné,
jež lze fotografovati. Jest mnoho jiných ještě,
které nám zůstávají neznámy.
Nedávno uveřejnil sir William Crookes za-
jímavé srovnání ve příčině pravděpodobné kon-
tinuity úkazů světových a mezer, jimž nase
pozemská ústrojnost podlehá. Vezměme kývadlo,
kývající se za vteřinu ve vzduchu. Dvojíce po-
řadem kyvy, dostaneme následující sestavu:
rychlost za
vteřinu
Crookes
24
article
1. stupeň
zvuk
25
article
. . . . . . . 32.76
. . . . . . . 1,047.57
. . . . . . . 33.554.43
. . . . . . 1.078,741.82
34.359,738.3 8.
. . . . 1..099 511. 627.77
. . . . 35.,184.372,088 839
. . . 281.474.976,710.656
. . . 562.,949.953,421.312
. . 1.125.899.906,842.62
. . 36.028.,797.018.963.968
. . 144.115.188.075.855.872)
288.330.,376.151,711.741
2,,305.843..009.213,693. 9 2
4611.686.018.427.389.904
9.223.372,,036.854,775.80s
26
article
neznámé
elektřina
neznámé
světlo
neznán
psprsky
neznáne.
27
article
Na pátém stupní od jedničky, při 32 zá-
chvěvech za vteřinu, jsme v končině, kde chvění
atmosféry zjevuje se nám tvarem zvuku. Nale-
záme tu nejnižší notu hudební. V následujících
10 stupních záchvěvy za vteřinu stoupají od 32
do 32.768 a tu přestává končina zvuku pro oby-
čejné ucho lidské. Ale nejspíše někteří živočichové
lépe nadaní nežli my vnímají zvuky příliš ostré
našim ústrojům. Potom přícházíme do končiny,
kde chvění stoupá rychle a chvějným ústředím
není již hrubé ovzduší, nýbrž »vzduch božštější«,
éther. Tam jest chvění neznámého řádu. Pak se
potkáváme s paprsky elektrickými. Potom při-
chází končina prostirající se od 35. do 45. stupně
s chvěním od 34.359 millionů do 35 billionů
184 tisle millionů za vteřinu. Jest nám neznáma;
neznáme působnost toho chvění, ale že nějaká
jest, musíme před pokládati.
Nal