Dne 14 prosince 1900

KATOLICKÉ LISTY.

Číslo 342. Strana 3.

vypracoval zprávu o návrních v příčině prodeje uhlí jemu komisí uloženou a žádá, aby tato svolila, by zpráva ta byla co návrh zpravodajův tištěna členům komise rozpo- čtové a komise hospodářské rozdána. K tomu navrhuje posl. Wolf, aby komise naléhala, by zpráva tato byla ještě letos v komisi projednána a aby se taktéž na denní pořádek sněmu dostala. Komise pro záležitosti okresní a obecní konala před schůzí sněmovní schůzí, ve které projednána znovu předloha zemského výboru o změně obecního zřízení ve příčině práva obcí povolovati vyšší přirážky obecní než dosud jest možno. Předloha ta projednána a přijata již v jarním zasedání sněmoním, avšak nedošla potřebné sankce z důvodu, že pominuto ustanovení, by případná nsnesení sněmovní o nejvyšší míře přiráž k podléhala také ne jvyššímu schválení. Předloha v tom sm ru také bez debaty změněna. Dále jednáno o předloze sněmem již přijaté, avšak dosud neschválené, o připojení Libně ku Praze, ohledně které mi- nisterstvo uvedlo některé formální nedostatky, jako zejména o jménu »Stará Libeň« a pak v příčině neshod českého textu předlohy s německým. Veškeré potřebné opravy a do- datky po vysvětlení předsedy komise posl. Schwa rzle bez debaty schváleny. Tím schůze skončena.

Zprávy politické. V Praze, 13. prosince. K situaci. Podle informací »Budapesti Hir- lapu« nebude dr. Körber moci provésti smír mezi rozvaděnými národy a že by Češi snad byli ochotni upustiti od obstrukce, ve volbě deputace kvotovéa do delegace, které asi potrvají dlouho, poněvadž čeští členové přednesou tam všecky svoje stížnosti. Vláda uherská prý povede svou politiku dále cestami zá- konnými, avšak rozpustila prý by sněmovnu, kdyby dr. Körber podal demissi a nebyl schopen provésti parlamentárně vyrovnání rakousko-uherské. Hanobení českého národa vídeňským tiskem. V obci Gross Weickersdorfu v Dolních Rakousích zřídil tyto dny dolnorakouský zemský vý- bor značnou nadací, kterou odkázal rytmistr Geza Palust, zemskou útulnu pro dítky, dolnorakouskému nalezinci ve Vídni příslušné. Při této příležitosti píše orgán Verganiho: Myšlénka, která se zde uskutečňuje, má význam národnostní, politický a hospodářský. O pradávna vtipkuje lid o českých kojných v nalezinci ve Vídni a to vším právem. Nejen že dcery Libuše dodávají značnou část materiálu chovanců vídeňského nalezince, nýbrž jest i nucen zemský dolnorakouský výbor pro 20 tisíc chovanců nalezince toho vyhledá- vati opatrovníky hlavně v Čechách a dokonce ji v Uhrách. Tím způsobem pozbýváme do roka mnoho jtisíc zlatých, které musíme platiti českým opatrovní- kům vídeňských nalezenců. Tito nalezenci ztrácejí se pro nás Němce a sesilují řady našich národnostních nepřátel.« Ctenáři nám zajisté odpustí další výklady vtěchto řádků, které dýchají nejen záští, ale přímo za- rážejí nelidskostí. Tím dostává orgán křesťanských dolnorakouských sociálů prazvláštní nátěr ohledně kře- sťanského směru.

Rakouský sjezd pro vodní tratě zahájen byl včera u přítomnosti ministrů bar. Calla a dra. Pien- taka a přijal resoluci na prospěch provedení zamý- šlených průplavů mezi Dunajem a Labem, po případě Odrou, žádaje, aby vláda opatřila peníze pro stavbu investiční půjčkou, pakli že však k tomu není ochotna, aby sněmy súčastněných zemí a hlavní města těchto i říšské hlavní město věc tu vzaly do rukou. Ministr obchodu bar. Call poukázal na důležitost sítě vodních tratí a pravil, že to, co vykonáno bylo v jiných zemích, musí nás naplniti závistí, poněvadž u nás předběžné studium těchto otázek se týkající trvá příliš dlouho. Při stavbě drah horských jsme my stále v po- předí, kdežto se stavbami průplavů zůstáváme pozadu. Ministr pak přál sjezdu veškerý zdar a úspěch. Po něm promluvili dr. Ebenhoch, dr. Lueger a j., načež nastala přestávka.

Uherská poslanecká sněmovna jednala včera o indemnitě. Posl Mesko jeménem neodvislých a posl. hr. Aladar Zichy jménem lidové strany mluvili proti předloze, podobně posl. Molnár. Po přestávce ujal si slova posl. Gabriel Ugron. Řečník lituje, že státní individualita Uher na venek pořád ještě nevy- stupuje. Jejich barvy nejsou na vyslanectvech a kon- sulátech pořád ještě znatelny a proto cizina Uhry považuje za Rakušany. Rakousko-Uhersko hraje v troj- spolku jen podřízenou úlohu. Dle potřeby žádá se od monarchie služby a když jsou vykonány, pak se opět ignoruje. Německo hledí bez ohledu na veterinární konvenci uherský vývoz dobytka dle možnosti obme- ziti. To jest dík za podporu dobyvatelské politiky jeho v Číně. Spojenecká věrnost Něme- cka měla by Rakousku proukázati aspoň tu službu, aby nemírným poža- davkům Němců v Rakousku až do té míry kladlo odpor, aby byl možný smír mezi Čechy a Němci. Řečník mluví pak o dualismu a lituje, že z tohoto uděláno byla dogma. Armáda jest dosud pařeništěm germanisace Místo abychom se zbavili moci svých utiskovatelů, naplňu- jeme všecky žíly našeho veřejného života plody ně- mecké kultury. Na té cestě dostanou se Uhry záhy tam, kam se dostalo Rakousko, jež po celá století

pěstovalo německou kulturu, nebylo schopno zrodití i jen jednoho rakouského národního básníka a jen v hudebním oboru vykonalo nesmrtelné dílo. Řečník vyčítá rakouským vládám, že Uhry vždy jen hmotně poškozovaly a žádá na konec samostatnost Uher. — Po Ugronovi ujal se slova ministerský předseda Kol. Széll. Přepadení turnéří. Jak německé listy štvou proti slovanskému loyalnímu lidu, vidno ze zprávy, že byli prý lublanští turnéři napadeni slovinským »rozjařeným« lidem při svém výletu do Istrie k slav- nosti sv. Barbory. Idria jest úplně slovinská osada s několika německými báňskými úředníky. Bez provokace se strany německé se tento útok dojista nestal. Poněmčení Poznaňska. Némci nemohou se dočkati úplného poněmčení Poznaňska, protože jejich pokusy doposud se potkaly s nezdarem. Proto pouka- zují nyní na toto nebezpečí polské opět a farizejsky se vymlouvají na Prahu, která prý přízní rakou- ských vlád se stala českou! A zatím se Praha poče- štila za vlád Čechům nejnepřátelštějších. Důležitý návrh na říšském sněmu ně- meckém. R. 1862 podali návrh posl. bar. Friesen, baron Hammerstein a dr. Mehnert na říšském sněmu německém, aby německá vláda zakázala spojeným vládám, aby nedovolily v Německu usazování se židů z ciziny přistěliovalých a židům, kteří nejsou příslušníky Německa, aby se nedalo právo občanské.

Návrh ten čelí hlavně proti přistěhovaleckému proudu židů z Ruska a Haliče. Dle nejnovější statistiky ně- mecké jest na příklad v Královci z 1000 židů zde žíjicích 300 původu z Ruska, v Tilsiťa 274, v Ber- líně 37. Návrh ten jest opětně podán sněmovně ně- mecké antisemitskými poslanci. Většina se pro něj dosud nenajde, ale debata bude velice prudká. Německé vojsko na svém návratu z Cíny. Do Kielu připlulo několik parníků s německým voj- skem z Číny se vrac jícím, které bylo nadšeně při- jato. Vrchní purkmistr a admirál námořní velebili udatnost vojínů. Princezna Jindřichova pozdravila sama vojsko a prohlížela raněné, jevíc s nimi nemalou útrpnost. Admirál Thomsen vydal ve Wilhelmshafenu rozkaz císařský, že vojsko, které se vrátí parníkem »Köln« 16. t. m. z Číny, bude v Berlíně slavnostně uvítáno samým císařem. Švýcarsko. Při volbě předsednictva spolkové rady na příští rok byl zvolen liberál Brenne presidentem, katolický konservativec. Zemp místo- presidentem. Usazování židů v Palestině. Z Cařihradu dochází zpráva, že turecká vláda uveřejnila iradé, dle kterého se nedovoluje židům poutníkům, přibylým do Palestiny, trvalé usídlení v Palestině. Z toho vy- chází na jevo, že ani sultán nepřeje si přílišného vzrůstu židovských poddaných. Tedy ani semita ne- chce přírůstku semitů.

Zprávy církovní. Zprávy římské. Dne 6. t. m. přijal sv. Otec deputaci řádu Božího hrobu s kardinálem Parocchim v čele. Členové podali sv. Otci svatopetrský haléř. Nový hlavní opat Olivetánů (bílých Benediktinů), Hldebrand Maria Pollinti s opatem ze San Bene- detta u Milana měli téhož dne audienci. Olivetáni založili před časem v Korutanech převorství. Dne 7. t. m. přijal sv. Otec v kostele sv. Petra poutníky diecése Frascati blíže Říma, počtem 3000, kteří nesli hojně, uctívaný obraz Panny Marie »u kaštanu«, jemuž sv. Otec rovněž vzdal úctu. Před tím poutníci vykonali pobožnost a přijali sv. přijímání v kostele Lateránském. Veřejné audienci bylo přítomno též 120 chovanců americké školní lodi, zakotvené v Neapoli. 70leté narozeniny Františka Sasinka. V úterý slavil v Mariacelli znamenitý slovácký spi- sovatel F. V. Sasinek svoje 70leté narozeniny. Na- rodil se 11. prosince 1830 v Uh. Skalici, vstoupil r. 1846 do kapucínského řádu, kde byl r. 1853 vy- svěcen na kněze. Přednášel klerikům svého řádu dě- jiny a pastorálku, r. 1863 stal se světským knězem a profesorem dogmatiky v Baňské Bystřici, kde spolu- působil k založení Matice Slovenské. Od r. 1884 žil v Praze jaho duchovní rádce Milosrdných sester, — Pracoval hlavně v oboru starožitných památek slo- vanských a jest odchovancem Martina Hattaly. Po- prvé vystoupil literárně roku 1862 v »Cyrillo- Metho- dovi«. Básně a prosaické práce uveřejňoval v »Katol, Novinách«, »Priatel'ovy školy a literatury« a ve »Slo- vesnosti«, kromě ve zmíněném listě. Na rozkaz uher- ského primasa složil »Spevnik pro lud«, sestavil též »Spevníček pro mládež«, který nebyl dosud vydán.

Roku 1858 napsal »Fabiolu« ve znělkách »Betlehem a trojkrálovou hru pre dietky«, r. 1858 »Compen- dium grammaticae latinae«, »Compendium Arithmeti- cae literalis et vulgaris«, »Plnomocné odpustky Por- cinkuly«, dále »Dějiny drievnych národov na územi terajšieho Uhorska« a »Dejiny počiatkov terajšieho Uhorska« (1867 a 1868). Pro Matici slovenskou připravil »Veliký slovensko-německo maďarský slov- ník«, pro spolek sv. Vojtěcha »Životopisy »Svätých a Svätic Božích«. Také v cizojazyčných časopisech uveřejňoval svoje příspěvky. Sasinek je synem uher- ského trpícího Šlovácka, který jako emigrant jest od- souzen žíti vzdálen svého domova. Přejeme mu jako katolickému knězi a spisovateli ještě dlouhého věku tím spíše, poněvadž jubilant byl dlouholetým přispí- vatelem do bývalého »Čecha«. Jmenování. Vdp. Jan Ježek, profesor ná- boženství na c. k. reálce v Ječné ulici v Praze, jme- nován byl pro své zásluhy o výchovu mládeže a církevní českou literaturu od J. M. ndp. knížete arcibiskupa Leona svob. pána Skrbenského kníž. arcibiskupským notáře m.

Církevní slavnost. Dnes je sv. Nikasis, biskupa a mučeníka a jeho sestry sv. Eutropie, mučenice a panny v Remeši, které bylo dobyto ne- přátely, načež spěchal biskup Nikasius od domu k domu a těšil ubyvatelstvo. Nepřátelé jej proto za- bili r. 451. S ním zahynuli jeho jáhen Florencius lektor Jucundus. Eutropia bojíc se o své panenství, raději volila téže doby smrt. Hrob svatých sourozenců byl oslaven mnoha zázraky. Později bylo na tom místě založeno opatství benediktinské ku poctě sv. Nikasia. Obnova sv. missie. Od 1.—7. prosince t. r. ko- nali v Konojedech dpp. Redemptoristé z Prahy obnovu sv. missie, a to dpp P. Bern. Čáka, P. Kar. Soukeník a P. Jos. Janda. Ač bylo deštivo, cesty polní rozmočené a obce vzdá- lené, byla návštěva velice četná a kajicníků 1039 přijalo sv. svátosti Zvláště velíce dojemná byla dušičková pobožnost, ko- naná v poslední den, při níž byl průvod na nový hřbitov, kdež posvěcen nový krásný kamený kříž jako missionární. Úchvatná výmluvnost dpp. missionářů mocně vábila věřící do chrámu Páně a s potěšením a díky vzpomínají si na po- skytnuté hody duchovní. Kéž nebes Pán provází důstojné otce všude hojnou milostí Svou a je jednou štědrým jejich odplatitelem

Schůze sboru obecních starších královského hlav. města Prahy. Ve schůzi pokračováno včera o 4. hodině odpolední ve veliké zasedací síni na radnici staroměstské za předsed- nictví starosty pana dra. Vlad. Srba vpodrobném rozhovoru o rozpočtu městských dů- chodů pražský ch. Na pořadu jest: IV. Tržnictví a zásobování města; Potřeba 18 354 kor., úhrada 315.991 kor., přebytek 297.637 korun.

Obecní starší pan Červený promlouvá o významu ústředních jatek pražských, které byly určeny také pro před- městí. To bylo před 5 loty a tehdy již předměstské obce s jatek stranily, vymlouvajíce se na nedostatečnou komunikaci k nim a pod. Nyní již zřízena silnice pod Letnou, zakoupen ostrov Štvanice, zřízen přes něj nový dřevěný most a tak se nemají obce ani na levém ani na pravém břehu Vltavy nač vymlouvati; námitky odpadly a obce předměstské přec se jatek zdržují. Maso jest sice zdravé, ale levné není, če- muž by však se mohlo odpomoci odstraněním nepraktické manipulace spojené s dopravou dobytka a pod. A proto se nelze diviti, když mají jatky přes 67.000 korun schodku. To by měly předměstské obce nahlédnouti a pomáhati Praz schodek hraditi. Řečník vyzývá pak presidium, aby v té příčině učinilo potřebné kroky Obecní starší pan Vaníček kritisuje jednotlivé položky ku vydržování jatek čelící, zejména stěžuje si na drahé osvětlování. Což se snad v příštím roce budou na jatkách pořádati »benátské noci«? ... Mimo to prudce kárá nehospodářství dřívější správy, která kupovala píci: slámu, seno, otruby a kukuřici mnohem dráže, nežli jak ji cenily záznamy pražské bursy, a že kupována píce od obchodníků a nikoliv od producentů a domácích firem, jak to jest přede- psáno. Řečník žádá pak starostu, pakli ta obvinění zakládají se na pravdě, aby dal je vyšetřiti a aby dostalo se veřej- nosti náležitého vysvětlení, zejména když v té příčině jeden z obecních starších byl obviněn, že poškozuje zájmy obce.

Starosta pan dr. Srb slíbil, že dá věc vy etřiti. Obecní starší pan Švagrovský, jako předseda správní rady podával pak k proneseným tvrzením některá vysvětlení. Otázka jateční rozvinula re během 5 let jako otázka pitné vody neb jiná a souvisí s otázkou připojení předměstí ku Praze. Řečník přimlouval se, aby se předměst- ským obcím umožnilo, aby nemusily stavěti nové jatky. Pokud se týče drahého osvětlení, dlužno poznamenati, že jest to jediným zdrojem příjmů obce z jatek a proto že za plyn počítá se cena pateronásobná, jako soukromníku a ni- koliv jako ústavu veřejnému. — K výtkám p. Vaníčka, ohledně nákupu píce — prohlásil řečník, že v té příčině dána byla plná moc inspektoru jatek p. ob. staršímu rytíři ze Pštrossů. Přiznati se musí, že se tak kupovalo. (Ob. starší p. Vaníček: Slyšte-l) V příčině té tedy pan rytíř Pštrose sám vysvětlí, jaká byla situace, kdy se nákup děl.

Obecní starší p. rytíř Pštross se vší rozhodností určitostí odmítl výtky jemu ve tvář vmetené a žádal, aby více jemu činěny nebyly. Nákup píce nebyl snadný při to- lika přáních a úkolech se strany obchodníků. Nákup děl se za souhlasu správní rady. Řečník odůvodňuje v podrobno- stech, že počínal si správně; pak trpce a rozhořčeněsi stěžuje, že se tu na něho činí útoky, na muže, který pošel z patricijské rodiny pražské, a který jest synem prvního vlasteneckého starosty pražského. (Ob. starší dr. Baštýř: Tak jest !) Pan Červený souhlasí s p. Vaníčkem. Pan Vaníček uvádí, že má právo mluviti k roz- počtu. — Řečník mluví o tom, jak se v jatkách objevil druhý i třetí kůn a nikdo neví, komu patřil (Bouřné: Oho, oho! Starosta zvoní.), dále polemisuje s vývodyp. ryt. Pštrossa, uvádí, že mluvil pravdu. Nešvarem je, aby měnil nějaký inspektor jatek důchodů obecních s obec- ními úřadníky a to byla změna, když měněn statut. Pan rytíř Pštross ospravedlňuje své jednání, uvádí, že v jednotlivých pících vydělávalo so až 40 proc. Řečník dotkl se opět toho třetího koně. Ten byl churav,