Číslo 342.

V Praze, dne 14. prosince 1900.

Ročník IV.

kodakce, administracea sxpedice Praha, Pštrossova ulice, číslo 200—I Refrankované dopisy se nepřijímají, rukopísy se nevracejí ozapečetěnéreklamace jaou porta prosty nserty účtujeme levně 1 při častější inserci po- skytujeme výhody. Pycházejí denně o'šesté hodině ranní v pondělí a po svátku vzdy po dvanácté ho- dině polední. Jednotlivé číslo za 8 7elefon redakce č. 1126 Slunce vychází v 7 hodin 53 minuty ráno. Slunce zapadá ve 3 hodiny 57 minut večer.

KAl

DLLKt

Pátek: S v. Nikas ia Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu Páně v Emausích na Slovanech od 13.—17. t. m. Předplatne pro Prahu s donáčkou do domu: měsíčně. . . .. K 2.80 čtvrtletně . .. K 8.40 celoročně . . .. K 38.60 Pro tuzemsko poštou: měsíčně . . . .. čtvrtletně ... K 8.— celoročně.. . . K 36.— Předplatné do cizozem- ska: Německa a Srbska: čtvrtletně ... K 12.— celoročně.... K 48.— Do Ameriky, Francie, Švýcarska, Italie, Bel- gie. Anglie a Ruska: Stvrtletně . K 13.20 celoročně . . . K 52.80 Telefon redakce č. 1126.

Mnoho-li platí u nás rolnictvo daní. —a. Ministerstvo financí vydává na šestý rok zprávy z ministerstva financí, ve kterých letos po- nejprv jsme našli cenný přehled přímých daní a s nimi spojených samosprávných přirážek Tím nám Ize přesně stanoviti materiál, kterak je majetek ne- movitý, hlavně ledy rolnický, stižen daněmi. V do- bách feudálních odváděli rolníci desátý díl sklizně pánům. Po francouzské revoluci byl rolnický lid zda- něn státem. Již ve století 17. a 18. činili vladařové různé pokusy, aby rolnictvo odvádělo daně přímo státní pokladně, ale feudálové zoufale bránili sea hájili svých výsad. Aby stát přesně mohl vybírati daň z pozemků, jest třeba předběžných prací a to vyměřování země a odhadování jakkosti půdy. Vý- sledek těchto obtížných a nákladných šetření se přesně zanese do seznamu, který zoveme katastr po- zemkový. První takový státní katastr založil r. 1718 císař Karel VI. v území milánském. Teprve r. 1759 bylo vyměřování skončeno. Obsahovalo pozemkya parcely celého Lombardska rozprostírajícího se na 334 čtver. mil. Druhý rozsáhlejší katastr byl založen vládou josefínskou od r. 1785—1789. Veliké kom- plexy lesů a hornatin byly tenkráte vyměřeny stát- ními zeměměřiči, selské pak parcely byly sepsány berními orgány pomocí rolníků samých. Výnos pol- ností se zanesl, jak který rolník sám se přiznal. Jo- sefínský tento katastr neměl žádného trvání. R. 1817 bylo nařízeno nové vyměřování pozemků a odhad vý- nosu. Tento katastr ze dne 23. prosince 1817 po- jímal 5980 čtver. mil. Do r. 1850 byla obtížná práce přesně provedena v obvodu-1949 čtver. mil.

Zákonem ze dne 24. května 1869 byla stano- vena paušálně daň z pozemků pro celé Rakousku na 15 let. Od r. 1881 byla na 15.let stanovena na 37.5 milionů zl. Byl vzat za základ klíč, že daň pozem- ková má činiti 22 7 proc. čistého výnosu pozemku. Čistý výnos jest počítán tak, že se od sklizně odpo- čítává výdaj na obdělání pole, na ostatní poměry ho- spodáře, zda-li je zadlužen, má-li výměnek a pod. nebere se zřetel. Rolnický majetek jest přímo zatížen daní pozemkovou a třídní daní z domu. Dle vý- nosu z r. 1897 bylo zaplaceno daně této následovně ve zlatých! a) české země:

daň pozem. daň třídní Čechy . . . . . . . 11,347.233 1,392.349 Morava . . . . . . 5,539.386 584 741 Slezsko 769.960 132.528 b) země polské: Halič . . . . . . . 5.524.806 Bukovina 475.847 c) země jihoslovanské: Krajina 636.314 Přímoří s Terstem . . 652 251. Dalmacie. 322.058 d) země alpské: 4,394.479 Dolní Rakousy . . . 595.162 2,688.267 328 624 Horní Rakousy . . . Solnohrady . . . . . 1,070.674 215.963 Tyrolsko a Vorarlsberg 2,524.338 413.930 677.189 106.496 Korutany . . . . . Úhrnem . . 36,951.433 6,132 114 Srovnání, mnoho-li z těchto 2 daní platí země české a ostatní skupiny, byly by velice zajímavé, přenecháváme je však čtenářům samým, ale pocho- pujeme, proč sám baron Dipauli ve volebních pro- mluvách svých pravil, že Němci nemohou připustiti, aby země české staly se samostatnými. Nyní přicházíme ke kapitole druhé. Na přímé daně jsou uvaleny zemské, okresní a obecní přirážky. Jmenovaného roku 1897 bylo na obě daně vybráno zemských, okresních a obecních přirážek ve zlatých a) země české: přirážka k přirážka k dani pozem. dani třídní Čechy . . . . . . . 10,995.798 1,388.901 651.063 Morava . . . . . . 6,051. 125 Slezsko . . . . . . 954.404 166.389 b) země polské: Halič . . . . . . . 5,998.008 1,998.639 252.941 572.738 Bukovina . . . . . 1,682.500 199.283 150.776 168 639 93.517

přirážka k dani pozem. c) země jihoslovanské: Krajina . . . . . . 552.597 Přímoří . . . . . . 701.687 Dalmacie . . . . . 510.145 d) země alpské: Dolní Rakousy . . . 3,931.943 623.236 2,001.433 255.538 Horní Rakousy . . . 374.790 Solnohrady . . . .. 79 546 229.179 Tyrolsko a Vorarlsberg 1,925.706 Korutany . . . . . 667.910 106.037

2.370.354 Štýrsko 368.813. Úhrnem . . 37,608 638 6,473.533 Rolnictvo v Rakousku zaplatilo tedy roku 1897 daně pozemkové 36.95, daně třídní 6.13 milionů zl. do Vídně a mimo to bylo nuceno ještě více než je- dnou tolik zaplatiti na potřeby zemské 37.6 mil. zl. přirážky na daň pozemkovou a 6 47 mil. zl. na daň třídní, což činí dohromady 87,150.000 zl. Poněvadž čistý katastrální výnos veškerých pozemků v Rakou- sku stanoven jest na 163 a půl milionu zl., odvádí rolnictvo ve skutečnosti více než 50 procenst z či- stého katastrálního výnosu daní. Krátce řečeno, rol- nictvo jest onou třídou poplatnickou, kterou se nej- více ždímá. V těchto zde uvedených číslicích, které ponejprv ze všech českých listů my přinášíme na ve- řejnost, vysvítá celá ta příšernost vídeňského centra- lismu. Náš rolnický lid jest dvojnásobně zdaněn! Ale nedosti na tom! Nesmíme pouštěti se zřetele, že máme ještě daně potravní, a to z piva, masa, cukru, kořalky. Poněvadž v Rakousku se živí země- dělstvím 13 milionů lidí, tedy dobrá polovina všeho obyvatelstva, nechybíme, pak-li aspoň polovinu vý- nosu z daní potravních připíšeme na bedra rolníků. Potravní daně mají nyní ročně vynésti v Ra- kousku 294 milionů korun! Z toho tedy musíme aspoň polovinu připsati rolnictvu. Dále nesmíme zapome- nouti na příjem státu z prodeje soli a tabáku. Prodej soli vynáší 45 a tabák 209 milionů kor. Z toho musíme opět aspoň polovinu připsati na vrub rolnictva. Konečně platí rolnictvo kolky a poplatky z právních původů majetku, které nyní vynesou do roka 149 a půl milionu korun. Z toho opět aspoň polovinu musíme připsati na bedra rolnictva. Nyní nezbývá nic jiného, než aby čtenáři naši sami si spočtli dohromady, mnoho li rolnictvo v Ra- kousku platí daní. O dalších z toho plynoucích vývo- dech mlčíme.

Sněm království českého. (IV. výroční zasedání z r. 1895. Schůze 24.) V Praze, dne 13. prosince 1900. Jednací pořádek dnešní schůze byl jednotvárný Přes to došlo při něm na debaty nejen rozvleklé nýbrž v některých okamžicích také poněkud pohnuté. Ale žádná súčastněná strana nevybočila z mezí po- vinné slušnosti. Srazil se princip autonomie s prin- eipem centralismu, ale válečná píseň vyzněla celkem akkordem klidným. Stalo se to při prvním čtení vládní předlohy s osnovou zákona, týkajícího se zavedení při- rážky ke státní dani z kořalky. Jakkoliv již ve dnešním čísle přinesli jsme hlavní její ustano- vení, dodáváme ještě za příčinou důležitosti věci,co následuje. Jak známo, podala vláda současně s vládními předlohami r. 1898, podanými v obnově hospodář- ského vyrovnání s Uhry, kteréž m. j. směřovaly ke značnému zvýšení daně z piva a z kořalky, návrh zákona, jímž měl zem. fondům království a zemí na říšské radě zastoupených, kdyby vzdaly se vybírání dosavadních samostatných zemských dávek z pivaa kořalky, přidělen býti obnos ročně aspoň 10.5 mil. zl. Poněvadž sešlo s navrženého zvýšení daně, musilo také býti upuštěno od zamýšleného údělu zemským fondům. Přes to však vláda nevzdala se péče o zem- ské finance, které skoro bez výjimky nezbytně potře- bují sesílení, nýbrž snažila se, aby dosažení cíle vytčeného v řečeném návrhu zákona bylo jistou ce- stou umožněno. Poněvadž alespoň na ten čas nelze přirážka k dani třídní 132.947 168.230

pomýšleti na to, aby zemím byly opatřeny značnější příjmy na jiném místě nežli při daních spotřebních, a to v první řadě při dani z kořalky, rozhodla se vláda propůjčiti zemím právo, aby měly účastenství v dani z kořalky tím způsobem, kterýž dosud nepo- píratelně vyhrazen byl jediné potřebě státní, ovšem toliko pod tou podmínkou, že budou odstraněny mnohé dosavadní zemské samostatné dávky ze spo- třeby kořalky, kteréž v obchodě jsou velmi obtížné a při tom přece poskytují poměrně toliko skrovného výtěžku. Přihlédajíc k podstatě daně z kořalky jako ke spotřební dávce předmětu velmi pohyblivého, musilo již předem býti šetřeno toho, že účastenství zemí ve státní dani z kořalky, jež bylo obmýšleno tak, že vybírána bude přirážka, je možno toliko tenkrát, když tato přirážka vybírati se bude ve všech královstvích a zemích na říšské radě zastoupených ve stejné výšce a stejným způsobem a že jednotlivé zemské fondy mohou míti podíl ve výtěžku přirážky zásadně podle spotřeby kořaleční. Výměra, až do které by se země ve zdanění kořalky mohly súčastniti, byla přirozně dána ohledy ke státním financím a za nejvyšší dávku byla od počátku pokládána jednotná výměra 20 ha- léřů z litru alkoholu.

Vláda vypracovala na základě těchto základních myšlének zvlástní náčrt zákona, který však byl od některých zemských výborů zamítnut. Teprve porada přednostův autonomních zemských správ dne 25. června 1900 měla za následek, že zemští sněmové těch zemí, kteréž by předvídatelným ročním podílem ve výtěžku přirážky nenalezly aspoň úplné náhrady za výtěžek dosavadní zemské dávky z kořalky, toliko tenkráte jistě se usnesli, aby zavedena byla přirážka podle spotřeby rozvrhovaná, když by tyto země ná- náhradou práva k dalšímu vybírání samostatné dávky zemské z kořalky byly chráněny od menšího příjmu. Při tomto stavu věcí rozhodla se vláda ve vyjí- mečných případech upustiti od podmínky, kterou z po- čátku kladla zemským zastupitelstvům, a alespoň k tomu svoliti, aby vedle přirážky dále byly vybírány samostatné zemské dávky, ovšem přiměřeně snížené.

Předložený vládní návrh zákona je sdělán tak, že vybírání přirážky, jak se to právě srovnává s po- jmem přirážky, úplně se přimyká k vybírání státní daně z kořalky, takže přirážka vůbec zároveň i týmž způsobem má býti vybírána jako státní daň, při čemž není rozdílu, zdali jest kořalka určena ke spotřebě v té zemi, ve které státní daň z kořalky a zároveň přirážka byla vybrána, nebo v některém jiném krá- lovství neb zemi na říšské radě zastoupené. Poněvadž jednotlivým zemským fondům z výtěžku přirážky ve všech zemích vybírané, nepřipadnou obnosy u státních výběrčích úřadů v území jednotlivých zemí bezpro- středně zapravené, nýbrž země účastní se ve výtěžku přirážky podle spotřeby kořalky. Proto jest způsob, jak přirážka se zapravuje, beze vší důležitosti pro fi- nanční zájmy zemského fondu. Nápravy zemských financí nemůže trvale dosa- ženo býti tím, žs bez soustavy a po kusech přenechá se jim část jednotlivých přímých nebo nepřímých daní. Náprava tato vyžaduje organického vytváření, kteréž ovšem dá se provésti jen postupně a vyžaduje také zásadného rozdělení pomůcek, jež státu i zemím jsou po ruce.

Ve smyslu těchto vývodů promluvil Jeho Excel- lence pan místodržitel, jenž hledě k zuboženým fi- nancím zemským, vřele se přimlouval za nejrychlejší projednání podané předlohy. Čeští poslanci neměli ani z daleka úmyslu roz- přísti v této věci nějakou debatu. Jinak arciť bylo na straně Němců. Ustanovení, že přirážky 20 haléřů z každého hektolitrového stupně kořalky má ve stejné výši do- stati se všem královstvím a zemím na říšské radě za- stoupeným, zajelo do jejich centralistického svědomí jako ostrý nůž. Tvrdili proto, že tato předloha dýše až přespříliš duchem federalistickým a dokazovali, hlavně ústy posl. dra. Pergelta a posl. dra. Zd. Schückra, že patří nikoliv před forum sněmu, nýbrž před forum vídeňského parlamentu. Tvrzení, jehož absurdnost bije přímo do očí. Hravě proto také na pravou míru je uvedl posl. dr. Fořt a vládní

152.064