Strana 3..

Číslo 342

KATOLICKÉ LISTY.

Dne 14. prosince 1900

předloha přikázá a byla rozpočtovému výboru, jak navrhoval posl. dr. Metal z Frýwaldu. Ostatní čtyři předměty jednacího pořádku vyří- zeny byly celkem hladce. Průběh jednání vypisujeme v krátkosti níže. Nejv. zem. maršálek Jiří kníže Lobko- vic, zahájiv schůzi o 11. hod. 25 min. dopol, sděluje, že návrhy pozl. Steinera a soudr. ohlednž opatření proti moru vepřového dobytka a posl. Práška a soudr ohledně poskytnusí pod or rolnictvu životními pohromami postiže- nému podané v minulém zasedání zem. sněmu byly přiká- zány bez prvního čtení příslušné komisi. Žádosti za povolení k soudnímu stíhání posl. Dole- žala a Šťastného odkazují se legitimačnímu výboru. Posl. dr. Paeák a soudr. dotazují se místodržitele ohledně nepředložení k sankci zákonů zrušujících mýta erární. Nejv. maršálek zemský: Prvním předmětem jednacího pořádku jest první čtení vládní předlohy s osno- vou zákona týkajícího se zavedení přirážek k státní dani zkořalky. Místodržitel hrabě Coudenhove: Slavný sněm a také zastupitelstva jiných království a zemí žádaly opětně, aby se strany vlády byl vzat zřetel na nepříznivé finanční poměry jednotlivých království a zemí a aby jim byla zá- konnými prostředky poskytnuta možnost dostáti oněm úko- lům, které země podle stávajících zákonů mají obstarávati.

Mohu se na to odvolat, že v posledních letech ministerstva této otázce věnovala nejen vždycky svou pozornost, nýbrž, že také učinila jednotlivá opatření, aby finanční síle krá- lovství a zemí bylo pomoženo. Prvním krokem. v tomto směru bylo přikázání určité částky z výnosu osobní daně z příjmů zemím. Druhý krok pak učinila vláda tím, že po- dala jednotlivým sněmům stejně znějicí osnovu zákona o za- vedení zemské přirážky k státní dani z lihu. Přirážka tato má obnášeti 20 haléřů z jednoho litru čistého alkohelu a výnos její má se rozděliti mezi jednotlivé země podle výšky spotřeby. Na to podotýká pan místodržitel, že zamý- šlená daň nebude nikterak tísnivou Pro příští leta pomýšlí se na to, aby království českému přikázán byl obnos 3 mil. zlatých a přibližně asi 800.000 korun ročního přídavku. Řečník doufá, že sněm schválí zákon beze vší změny, pro- tože ode všech sněmů musí býti beze změny schválen. protože zákon má nabýti platnosti již 1. lednem příštího roku, žádá sněm, aby jej vyřídil se všemožným urychlením. Posl. dr. Mettal z Frývaldu navrhuje, aby vládní předloha přikázána byla rozpočtové komisi. Návrh je dosta- tečně podporován.

Posl. Iro prohlašuje jménem Wolffovců, že budou sice hlasovati pro návrh posl. dra. Mettala, ale že nepova- žují za správné, aby sněm usnášel se o přirážkách, poněvadž dle zákona ukládají se přirážky jenom na přímé daně, ale jen říšským zákonodárstvím. Rečník praví, že by neměly ukládány býti na nepřímé a reální daně, nýbrž na bursu, jež jest obdaněna ještě málo. Hlavně na bursu vídeň kou, kdež jest investováno v papírech 40 00) mil. Řečník jest pro největší zdanění kořalky, aby položena byla hráz kořa- lečnímu moru a konečně takí pro monopolisování výroby kořalky. Posl. dr. Pergelt jest rovněž proti předloze, poněvadž ruší prý zásadu, že přímé daně patří zemím a nepřímé říši. Řečník dovolává se prohlášení vlády při zavádění osobní daně z příjmu, ve kterém zmíněná zásada byla uznánaa dovozuje, že předloženým zákonem zbědovaným financím zemským přece se nepomůže. I se stránky věcné vyskytují se proti zákonu četné námitky, zejména tím, že v 17 rakou- ských zemích má býti zavedeno jakési samostatné hospo- dářství, vzájemné mezi nimi účtování a tudíž potřeba čet- ného úřednictva a veliký náklad. Řečník dokazuje, že země dle zřízení zemského nemají práva ukládati přirážky k ne- přímým daním.

Dr. Pergelt dokazuje potom, že sněm není kom- petentní usnášeti se o takovém zákoně, jenž patří rozhodně před říšskou radu. Předložená osnova zákona posiluje jen nešťastné naše hospodářství přirážkové. Takové zákony bylo by pak nesnadno zrušiti, i když byly usneseny jen na říšské radě, což teprv když byly vydány v 17 zemích. Ale poně- vadž každá předloha vládní přikazuje se komisi, budeme hlasovati pro přikázání předlohy komisi. Posl. dr. Fořt odbyv nicotné námitky poslance I ra, pravil: Mnohem vážnější námitky přednesl p. dr. Pergelt. Obrátil se v první řadě proti předlore z důvodů finančně theoretických. Pravil, že ode dávna v zákonodárství panuje úmysl, aby uvedeno bylo ve skutek přiměřené rozdělení mezi zdroji berními a potřebami, které země obstarávati mají. Princip koincidence mezi podstatou potřeby a zdrojem finanč- ním vedl také nedávno v Prusku k tomu, že daně přímé od- kánány tam byly správním sborům nižšího řádu, kdežto stát omezil se na daně nepřímé. My jsme tutéž zásadu hájili způ- sobem co nejenergičtějším v oné veliké řečnické bitvě, která se strhla na říšské radě při příležilozti projednávání nyněj- ších berních zákonů z r. 1896. Tenkráte však p. dr. Pergelt stál nikoliv na straně obhájců myšlénky přiměřeného rozdě- lení berní na potřeby zemské, nýbrž na straně ministra Ple- nera. Konstatuji to za tou příčinou, že ony finančně theore- tické důvody, které přiměly dra. Pergelta k tomu, že potíral předlohu dnešní, měly býti tenkráte uváženy, když jednalo se o poslední velikou berní reformu v Rakouskn. Nikoliv tato nepatrná předloha, nýbrž ona veliká reforma to byla, která na dlouhou dobu zatarasila možnost vhodné úpravy a rozdělení berních zdrojů na potřeby státní a zemské.

Ale tato předloha není také žádné novum, novum je v ní pouze onen centralistický moment, který žádá, aby před- loha v stejném znění ve všech 17 zemských zastupitelstvech byla přijata, nemá-li býti přivedena k pádu, ale věc sama jest stará. Přirážka zemská k nepřímým daním vybírá se již od let asi v 5 zemích rakouských a v Tyrolsku dokonce mají samostatnou nepřímou zemskou dávku z obilí. Nejdůle- žitější námitka však jest námitka povahy kompetenční. Pan dr. Pergelt upírá na základě zvláštní interpretace jednak zá- kona říšského o zástupitelstvu říšském, jednak zřízení zem- ského sněmu království českého vůbec oprávněnosti tuto před- lohu projednávati. Však druhý odstavec § 422 zems. zřízení dává také sněmu právo usnésti se na přirážkách k nepřímým daním a jiným dávkám, takže o nějaké nekompetenci zem- ského sněmu vzhledem k jasnému znění zákona nemůže býti naprosto řeči. Řečník doporučuje přijetí návrhu na odkázání předlohy budgetnímu výboru již vzhledem k tomu, že ne- učiní-li sněm tak v dnešním okamžiku učiní tak co nejdříve stát sám, jak měl v úmyslu před dvěma lety, kdy chtěl vin- dikovat celou přírážku pro sebe. Pak nedostanou země z toho nic, nežli nepatrné bonifikace. (Výborně! Výborně! Po nové řeči dra. Pergelta, jenž, arciť marně, snažil se vyvrátiti vývody posl. dra Fořta, ujal se slova posl. Anýž: Budiž mi dovoleno — pravil — pouká- zati k jednomu momentu, který je velice charakteristický.

Žádáme-li, aby země konala jisté povinnosti, pak musíme se také starat o to, aby země k tomu měla přiměřený finanční zdroj. Velmi často a velmi mnoho se mluví o tom, že jest velenutno, aby jedna otá ka naší zemské správy byla co mo- žná záhy a příznivě vyřízena. Jest to otázka úpravy platů učitelských. A zejména pánové z německé atrany hlasovali. že rozřešení otázky této nelze déle odkládati. Víle, pánové, že při naší nejlepší snaze na azila otázka tato vždycky na nepřekonatelnou překážku, že totiž není příjmů, ze kterých zvýšení nákladu na platy učitelské mohlo by se uhraditi. Vám je také známo, že vláda nechce označiti své stanovisko v této věci do té chvíle, dokud nebude hotova příslušná osnova zákona a že také zemský výbor nemohl ve věci té zaujati určité stanovisko, dokud nebyl zjednán žádoucí zdroj příjmů. Ve zprávě zemského výboru týkající se záležitosti úpravy právních poměrů učitelstva, která dnes byla rozdána, praví se výslovně, že vyšší náklad na úpravu platů učitel- ských bude možno krýti přikázáním podílu z upravené osobní daně z příjmů a výnosem nově zavedené přirážky zemské ke státní dani z líhu. To znamená jinými slovy, že všichni, kdož vzpírají se tomu, aby tato dávka z líhu sku- tečně byla uzákoněna, vzpírají se současně úpravě platů učitelských. Aby to bylo známe a aby tonto moment nebyl přehlédnut, přivádíme jej k vědomosti slavného sněmu. Ono se pěkně deklamuje, že smýšlí se s učitelstvem dobře, ale když se jedná o reální řešení této otázky, tu najdou se vždy- cky postranní cestičky, aby se nemusilo vyhověti této velice naléhavé otázce.

Posl. dr. Schücker odmítá výčitku posl. Anýže, že by němečtí poslanci nepřáli si co nejrychlejšího upravení učitelských platův. Jsou jenom proti rozšiřování pravomoci sněmu a zúžování agendy říšské rady. Chtějí důkladnou re- vici zemských financí, ale ne takovou práci, kteráž k ni- čemu nevede, Při hlasování přijat byl návrh posl. dra. Mettala, aby předloha s osnovou zákona týkajicí se zavedení zemské přirážky ke státní dani z líhu, přikázána byla komisi rozpočtové. Dalším předmětem jednacího pořádku je zpráva komise pro záležitosti zemědělství o peticích za vydání zá- kona ohledně odměny za hubení hra- bošů. Zpravodaj posl. Kudrnka doporučuje ku schválení následující návrh zemědělského výboru: Slavný sněme račiž se usnésti: Zemskému výboru se ukládá:1. aby uvažoval o změně zákona ze dne 30. dubna 1870 z. z. č. 38, týkají- cího se ochrany zemědělství proti zhoubě housenkami a ji- ným hmyzem působené, rozšířením působnosti jeho též na hraboše polní; II. aby vyjednával s c. k. vládou, aby tato nákladem státním opatříla prostředky k intensivnímu ničení hraboše polního, v případě, že by i opatření sub. I. nedo- statečným bylo, o výsledku podal zprávu. Posl. Doležal přimlouvá se za tento návrh a žádá zemský výbor, aby hleděl k tomu, aby hubení hrabošů dálo se soustavně a pak aby také nedbalí hospodáři byli přinu- ceni k hubení hrabošů.

Posl. Adámek. V otázce hrabošské vidíme opět otčimskou ruku vlády. Záplava hrabošů jest pohromou, která stihne náš nejchudší kraj a následky hospodářské budou nedozírného rozsahu. Proto jest povinností vlády tuto pohromu odstraniti. Řečník souhlasí s prvním odstavcem návrhu, ale s druhým nikoliv. Kdyby se přijalo navržené znění odstavce druhého, znamenalo by to, že dokud nebude rozšířen zákon z roku 1870 také na hraboše, a dokud se neukáže, že se zákon ten osvědčil, nemusila by vláda do té doby nic dělat Jest však zapotřebí akce parallelní a proto navrhuje, aby v odstavci druhém škrtnuta byla věta : »v případu, že by i opatření sub I. nedostatečným byly«, (Výborně!) Při hlasování přijímá se odst. 1. ve znění navrženém komisí, odst. 2. dle návrhu posl. Adámka. Dále přijaty byly bez debaty po přímluvě referentů posl. Posselta, Mayera. Kudrnky, Steinera, dra.

Malýho, Frant. Dostála tyto návrhy; Petice městské obce Krásné Lípy za zřízení c. k. okresního soudu tamže, přikazuje se zemskému výboru, aby zavedl příslušné šetření a po úplném provedení jeho spisy znovu předložil. — Petice hospodářského spolku stra- konického odevzdává se zemskému výboru a ukládá se mu, by po slyšení zemědělské rady, po případě podal sněmu zprávu s případnými návrhy. — Petice hospodářské jednoty v Řepníkách, obecních úřadů v Řepníkách, Svaření, Brči, Vanicích a hospodářského spo- lečenstva pro okres vysokomýtský odstupuje se c. k. vládě k příznivému vyřízení. — Petice okresního výboru ve Vysokém Mýtě odstupuje se c. k. vládě k přízni- vému vyřízení. — C. k. vláda se vyzývá, aby učinila opa- tření, aby královská bavorská vláda nepro- dleně zrušila uzavření hranic pro dobytek rakouského pů- vodu. — Slavný sněme račiž o petici Frant. Stei- nera za opětné propůjčení daru z milosti jemu původně částkou 1360 zl. vyměřeného přejíti k dennímu pořádku.- Petice městské rady v Chrasti za zřízení nového okres- ního soudu se sídlem tamtéž, odstupuje se zemskému vý- boru za tím účelem, aby vykonal potřebná šetření a o vý- sledku zprávu s případnými návrhy podal.

Dalším předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise rozpočtové o zprávě zemského výboru v zále- žitosti úpravy služného a pensijních předpisů pro profesory zemských vyšších hospodářských ústavů a s osnovou pravidel, jimiž se mají upraviti služební a osobní poměry profesorů těchto ústavů. K návrhu zpravodaje posl. dra. Mettala z Frývaldu přijímají se návrhy komise. dalším předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise pro záležitosti zemědělství o zprávě zemského výboru v příčině změny pravidel, jimiž se upravují slu- žební poměry učitelů na hospodářských školách, zemí podporovaných v království českém. Zpravodaj Ferd. hr. Chotek doporučuje jménem komise pro záležitosti zemědělské k přijetí návrh: Slavný sněme, račiž schváliti s platností od 1. července 1900 násle- dující ustanovení pravidel, jimiž se upravují osobní poměry učitelů na hospodářských školách, zemí podporovaných. Ohledně druhého odstavce tištěného návrhu sděluje zpravo- daj, že jednání odpadá, jelikož tvoří předmět jednání při následujícím bodu denního pořádku. Odstavec první návrhu komise se přijímá. Dalším bodem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise rozpočtové o z právě zemského výbo rn v příčině změny pravidel, jimižse upra- vují služební poměry učitelů na hospo- dářský chškolách, zemí podporovaných, v království českém.

Zpravodaj dr. Mettal z Frývaldu: Je- likož první osnova návrhu komise rozpočtové právě vyko- naným hlasováním byla přijat, odpadá tudíž další jeho pro- jednávání. Pokud se týče osnovy návrhu, aby vložena byla do zemského rozpočtu na rok 1900 okrouhlá suma 18 800 K, potřebná ku hražení vyššího nákladu na platy učitelů ho- spodářských škol zemí poďporovaných v druhé polovici roku 1900 Navrhuji, aby j dnání o tom bylo odročeno, poněvadž nelze dnes jednatí samostatné o jednotlivé položce při ny- nějším stavu rozpočtu, a aby věc ta byla pezději pravidelně s rozpočtem vyřízena.

Přísedící zemského výboru posl. Adámek pokládá za nutné, aby konečně právní poměry učitelstva rolnických a zimních hospodářských škol byly upraveny tak, aby ruči- telstvo toto po stránce hmotné co možná bylo samostatné, aby se na ně mohly činiti nároky, které činiti se musí, mají-li školy tyto býti tím, čím míti si je přejeme, aby školy tyto byly v zájmu našeho rolnictva. Zemský výbor maje zřetel k stísněným poměrům finančním země, nevy- hověl všem žádostem, kter učitelstvo těchto škol činilo, ale každý musí uznati, že stalo se již, co bylo možno. Ani zemský výbor, ani učitelstvo samo není tím vinno, že tato úprava platů nebyla provedena v čas. Tím vinna jest vláda, která nám neposkytla dosti času, aby otázka tato mohla již býti vyřízena. Proto myslím, že opatrnost pana zpravodaje není na místě, a přimlouvám se, aby hlasování o druhé osnově návrhu nebylo odročeno, nýbrž, aby bylo hlasováno hned, ježto jest také prineipielně správnější, aby slavný sněm rozhodl, že se tak má státi a nikoliv, aby dával plnou moc zemskému výboru. Bude-li návrh dnes přijat, pak zemský výbor jej provede. Nenalézáme věcnou příčinu, proč by se hlasování mělo odročiti, a prosím, aby se hlaso- valo positivně o předloženém návrhu rozpočtové komise.

Po řeči posl. Peschky, jenž podporoval návrh posl. Adámka, poukazuje přísedící zemského výboru V. hr. Schönborn k tomu, že již usnesením sněmu ze dne 10. května t. r. bylo uděleno zemskému výboru zmocnění, aby v rámci a na základě rozpočtu jím sdělaného a dle doda- tečných úvěrů jím předložených, potřebné výplaty čínil. Je tedy zemský výbor již k vydávání tomu zmocněn a není ni- kterak třeba, aby dnes znovu byl zmocněn k výplatě vyšších nákladů souvisejících se zvýšením platů učitelů hospo- dářských škol. Přimlouvá se za návrh zpravodaje na odro- čení hlasování. Zpravodaj dr. Mettal trvá na svém návrhu na odročení projednávání návrhu. Při hlasování byl návrh zpravodaje, aby záležitost byla odročena, zamítnut. Nejvyšší maršálek zemský: Mám za to, že jest úmyslem sl. suěmu, aby se nyní hlasovalo o druhém odstavci návrhu rozpočtové komise. Dám tedy o něm hlasovati! Druhý odstavec návrhu se na to přijímá při hla- sování.

Nejvyšší maršálek zemský: Tim jest denní pořádek vyčerpán. Ve příčině poskytnutí úlev a podpor rolnictvu stiže- nému živelními pohromami podali posl Kovářík a soudr, Niklfeld a soudr, Kasper a soudr., Rataj a soudr., Suda a soudr. Příští schůze v úterý, dne 18. prosince 1900 o 11. hod. dopol. Na denním pořádku druhé čtení návrhu posl. Anýže a soudr. a Šigmunda a soudr. na úpravu platů učitelských na školách obecných a měšťanských v král. českém. Konec schůze ve 2 hod. 3) min odpol. Ze sněmovních komisí. Rozpočtová komise konala schůzi po sezení sně- movním. Předseda kn. dr. Bedřich Schwarzen- berg přednáší své názory o projednání rozpočtu pro rok 1900, týkající se: 1. povolení indemnity vybírati 55 proc. přirážky pro listopad a prosinec 1900. 2. prodloužení do- datečného úvěru ohledně výpůjčky 6,000 000 K. 3. zpravo- dajové sepíší odchylné položky, které schváliti třeba.4. resoluce, návrhy o minoritní vota měla by se připojiti ve zvláštním výtisku. Posl. dr. Fořt prohlašuje způsob zkrá- ceného jednání o rozpočtu za velmi nebezpečný, spíše je pro indemnitu a pozdější řádné projednání rozpočtu pro r. 1900 v budoucím roce, čímž by se práva zemská ne- zkracovala. Ležíť v navrhovaném „zkráceném řízení“ velice povážlivý prejudic, proti němuž nutno se již předem co nejrozhodněji ohraditi. Posl. dr. Schücker souhlasí s návrhy předsedy ohledně rozpočtu pro rok 190 0, ohledně provisoria pro r 1901 přimlouvá se za povolení na půl roku, jak se to navrhuje na dolnorakouském sněmu, při čemž by položky, jež se mnoho nemění, mohly býti stabi- lisovány. S těmito výklady souhlasí hr. Zedtwitz.

Posl. dr. Podlipnlý souhlasí s vyjádřením posl. dra. Fořta, avšak vzhledem k nutnosti přistupuje na tuto formu s ohražením: Třeba zjistiti, že se nemá upustiti od způ- sobu dřívějšího projednávání rozpočtu. Posl. Kaftan se ohražuje proti způsobu projednávání rozpočtu, který byl vnucen c. k. vládou, ač bylo dosti času sněm k řádné čin- nosti včas svolati a rozpočet za r. 1900 řádně vyříditi. Jestliže z ohledu na hospodářství zemské k návrhu J. J. na zkrácené projednání zbývajících položek přistupujeme, obražujeme se co nejdůrazněji, aby tento způsob byl pre- judicem pro budoucí jednání. Předseda dr. Bedřich Schwarzenberg dodává na konec, že jenom pod tíží poměrů tento zkrácený postup navrhl a souhlasí s ohra- žením, by z tohoto projednání žádný prejudic nebyl odvo- zován. Dr. Fořt žádá, by toto ohražení s důrazem co největším byle pojato do zprávy, kterou rozpočtová ko- mise podá sněmu se žádostí, aby sněm ohražení tomuto svým usnesením dal nepokrytý výraz. Po té návrhy před- sedy s ohražením dra. Fořta byly přijaty. Na to přednáší hr. Zedtwitz o nevyřízených předmětech, týkajících se humanitních účelů. Dr. Zintl žádá zvýšení podpor ústavu pro slabomyslné. Dr. Záhoř se připojuje ohledně úpravy hygien. nedostatků v ústavě. Vzhledem ke zkráce- nému jednání bere dr. Zintl návrh svůj zpět. Dr. Eppinger navrhuje schválení pol. 4. pro střední školy a 7. k účelům vědeckým. Posl. Kafta n oznamaje, že