ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 bbea2fc0-660c-11dc-b5db-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
Chunky — 30 celkem · entity: person 86, place 42, org 13, work 1
1 masthead
19. května 1901.
2 masthead
I. Příloha „Národních Listů
3 masthead
k čislu 138.
4 masthead
Strana 13.
5 article Skolská hlídka
Skolská hlídka Studie o našem školství obecném. VIII. Vzdělávání vkusu. (Pokračování) Lidské postavy pozoruje naše žactvo také na o brazech. Avšak jenom na některých — na př. na Jeneweinových »Nástěnných obrazech dějepisných« účinkují hrdinové vyvolení jako vynikající středy, okolo nichž se ostatní kresba kupl. Na většině obrazů dějepis- ných, také biblických, máme již složité s ku- piny postav, tak říkajíc rovnoprávných, sice nejednou šťastně koncipovaní, ale většinou tak malých rozměrů, nebo tak krytých, že nedo- cházejí účinu jednotlivé postavy ale skupina. Pro naše školy reprodukované obrazy dějepisné celkem nesnesou přísnějšího měřítka uměleckého a nejsou, bohužel, školou vkusu; u některých kolorit jednou tuze křiklavý, po- druhé mdlý, pravidlem nezladěný, kazí dojem obrazův i pěkně skupených a dobře kresle- ných. Kobrovy staré obrazy Hellicha a Lhoty i černé obrazy z »Česko-moravské kroniky«, vydané A. Frumarem ve velmi příhodnéma laciném vydání, vynikají uměleckou stránkou namnoze nad novější, také z Vídně do českých škol se tlačící obrazy malované. Pravidlem však všechny tyto obrazy prozrazojí, že při jich koncepci vázal se umělec v edlejš í tendenci, by byly »pro školy« — dosud provedení čeká návrh, aby obrazy osvědčených českých mistrů, jaké během dlouhých let se shromáždily ve »Svělozoru«, obrazy, které vnuklo čisté umění a vroucí vlastenectví, v laciném otisku starých, výborných rytin utvořily »Historické album pro školu a dům!« Na školních obrazech objevují se napořád těla krytá oděvem, v němž vyskytuje se nový předmět pro pěstění vkusu.
Jeneweinův Kobrův Hellich Lhota A Frumar Vídeň Českomoravský kronika
6 article
Rozumi se, že již střih a barva oděvu učitele a učitelky působí na vkus mládeže ve smyslu příznivém však jen tehdy, jsou-li vo- leny opravdovým vkusem a nikoli dle rozmarů prchající, měnivé a nejednou nevkusné mody. Oblek jednoduchý, k tělu přiměřený, při- Jehlý, barev zladěných, především lomených, působí vždy přiznivě; oblek od těla odstávající. s nepodstatnými ozdobami a přívěsky, s nad- bytkem pentlí a krajek, oblek pestrý a strakatý, klobouky (dam učitelek), účel svůj — ochranné pokrytí hlavy — nevystihující, nejen vkus kazi, ale svádí (žákyně, zejmena z rodin městských a měšťáckých) k titěrné samolibosti, ke kladení přílišného důrazu na vnějšek člověka, kterého dnes jenom po přežilé m přísloví »dělaji šaty, ale ve skutku — povaha; svádějí k vynášení se lépe vyšňořených žaček nad prostěji oděně, ano, kladou základy k pře- pychu, jenž se nekryje s krásou a málo sluší národu našemu, který na všech stranách má ještě tolik potřebl Větši význam než běžný oblek, jenž přece jen především požadavky zdravolními spravo- vati se musí, větší význam než přepychová toilieta má v krasovědném ohledu kroj, jenž vyznačuje starlé třídy společenské a Fid růz- ných krajů, kroj lidový. Zde stýká se aesthetika jednak s dějepisem, jednak s národo- pisem.
7 article
Naše žactvo — nehledíe k vzácnějším příležitostem veřejných slavností, návštěvám výstav a museji — poznává historické a lidové kroje na obrazech, kde podporují účin postavy. V prvém ohledě upozorňujeme opět na Jene- weinovy Nástěné obrazy, jichž hrdinové vystu- pují v krojích své doby; v ohledě druhém školám mohou posloužiti nástěnné Pichlerovy obrazy národů rakouských, v nichž české kroje lidově jsou zastoupeny zatím Plzeňany. Nejsou však tyto obrazy tak životné a krásné jako Liebscherovy svého času »Květům« přikládané a o sobě vydaně, neb obrazy spisu »Národo- pisná výstava českoslovanská «il vydání . Oltova, neb chromolithografie Neuhertovy na českých kalendářích — škoda, že pro menší rozměry nehodi se k hromadnému ukazování, škoda také, že instruktivní skupina Ottova Slovniku naučného Alešovy »České kroje« není vydána v rozměru tabellovém ! (Rozumi se, že by ještě účinněji mohly působiti figuriny Národopisného musea a selské síně Českého musea na žactvo škol pražských, kdyby návštěva těchto museji stala se pro ně závaznou a povinnou, ovšem návštěva s určitým účelem a s uži- tím příslušné doby a nikoli proběhnutí síní jako o závod žacivem všech tříd školy, jednou »za onoho času« l) Obrazy, jež předvádějí postavy, krojem oděné, v jejich okolí, ve světnicích, před statky, při pracích pol širým nebem, působ životněji, než obrazy postav, ze svého okoli jako vystřižené; k nesthetickému účinu postav lidských druží se tu účin přirozeného okolí uměn, k přírodě přistupuje lidská práce, umění výtvarné. Bohužel, že takové obrazy z našich časopisů nejsou dosud v souborném otisku vy- dány, sloužily by školám znamenitě i pro pě- stování vkusu, i k vyučování vlastivědě.
Pichlerův Plzeňan Liebscherův Ottův Slovnik Alešův národopisný muzeum
8 article
»Zvíře poutá nejmocněji svým životem vidímeť na něm pohyb a opor okamžitý prot zevnějšímu působení... Zvíře má duši: ono čije a pohybuje se. Jaký hojný zdroj k aesthe- tiekému odhadování se rozlévá na vše strany Tutě znamenitý tvar tělový, výraznost pohybu i vzhledu, barva, kresba...« (Durdik.) Bohužel, se živoucí postavou zvířee naše děti jen zřídka ve škole se setkávají — také vliv starého Lübenovského pěstování při- rodopisu, jemužještě stále více jde o poznání sestrojení téla, o stránku popisnou, než o po- znání života. (Viz o tom str. 72—80 Šimáčkova vydání těchto Studií.) Málo kde chlubí se školy řádným akvariem a terrariem, které prostřed- kují nejen poznatky přírodopisné, ale také jsou „zdrojem záliby v tvarech a barvách; zoologická zahrádka při obecné škole v Žižkově je vzác- nou zvláštností, zoologická zahrada v Praze je stále jen — přáníml Zvířata vyepaná, především ssavci a ptáci. ve svých pravidlem ztrnulých pösách jen skrov- nou měrou podporují vzdělávání krasocilu. Te prve v nejnovější době v Českém Museu a ně- kdy také ve škole potěší se oko na zvířatech jako živých, poněvadž modelovaných — africká výstava Holubova pod la v tomto směru vzor nepřekonatelný ! Také na obrazech Gjež napořád
Šimáčkův Gjež Žižkov Praha Holubov pod le
9 article
jsou a pro veliký náklad dlouho ještě zůstanou podniky německými, k nimž jen české názvy se přičiňují) teprve v novější době předvádějí se zvířata v životnějších a ladnějších posicích. po případě ve skupinách a se svým okolím. takže některé z obrazů takových účinkuj již jako díla umělecká — ovšem jenom nedo- statečnou náhradou za životní společnosti pod širým nebem. S tohoto stanoviska sluší školám doporoučeti také mžikové fotografie »Ze světa zvířat«, Vilímkem vydané, byť neměly rozměrů, pro hromadné vyučování nutných a ovšem při- lohy k Brehmovu »Životu zvířat«, u něhož již černé obrazy v prvých vydáních těšily se uznání, i se stanoviska přírodopisného i se sta- noviska uměleckého plně zaslouženému; škoda, že pro české školy nebyly pořízeny jich laciné otisky, jaké již dávno mují školy německé ! Se stanoviska uměleckého zasluhují vzpomínky též Spechtovy kresby zvířat, i v našich časopisech občas reprodukované. Z drobných zvířat největší zálibu vzbuzuj motýli a lastury, a jest známo, že téměř každá škola dává si na tom záležeti, aby svému ža- ctvu tento požitek pěkně srovnanými sbírkami zjednala. »Bylina svým hotovým tvarem, svými bar vami, svou patrnou, ale tak jemnou životností svým zrůstem ode dávna zrovna symbolem prosté krásy činěna byla. Klidná krása květin čítá mnoho ctitelů; jeden z nich) pravil,že k zálibě má mu nerost příliš málo života, zvíře příliš mnoho, bylina však uprostřed stojící, že jí má právě příslušnou míru.« (Durdík.) Škol- ním dělem rostliny stávají se zdrojem záliby ve vkusně upravených zahradách školních. Mnohé školy nahražují si tyto aspoň pěstováním rostlin v hrneích a truhlfcích aneb dáváním utržených rostlin do skleniček neb zkoumavek s vodou na okna světnie a chodeb školních.
Brehmův Spechtův Durdík Života zvíře
10 article
To ovšem děje se k účelu vyučování rostlino- pisného, ale snadno by se stála tato osvědčená pomůcka také zdrojem záliby a oku lahodíe žívotnou ozdobou našich škol, kdyby na oknech neumísťovaly se květináče, skleničky, zkoumavky ledabylo, ale tak, aby stal se zjevným jisty rythmus. Obrazy rostlin v poslední době se velice barvotiskem uličují, nejednou na ujmu přesnosti v kresbě a barvě, odtud namnoze svádějí k ob- libování si rostlin tak řikajíe nalakovaných na půdě jinobarvé jako přitknutých. To již se stanoviska pravého vkusu lépe se zamlouvají Mařákovy obrazy stromův, ovšem ojedinělé a pro potřeby vyučování upravené; jak znamenitě be však působily jeho skupiny stromové, jeho lesní charaktery, také ze »Světozora« známé Rozumí se, že rostlinstvo stává se významným také pro obrazy zeměpisné, o nichž ještě pojed- »Nejlepším representantem nerostectva zůstane hlať, která i dítku jest nápadna pra- videlností, leskem, barvami, spojujíc tedy na sobě krásno barevné, temnosvitné i barvové mrtvola to z pochodu, jímž pravidelný tvai kdysi povstával.« (Durdik). I ve školních sbí- kách podobně jako lastury a motýli stávají se vybráněné nerosty zdrojem záliby a pomůckou kvypěstování vkusu, zejmena, jsou-li umístěný na vhodných podkladech, v přiměřeném pozadí. srovnané ve skřiních, náležitě upravených.
Mařákův
11 article
Skvělá v tom ohledě sbírka Českého muse ovšem zůstane školám ideálem nedostižným avšak něco málo v tomto oboru může učiniti každá škola, poněvadž nerosty a to často krásně vyvinutými, bývá štědře dárci obmýšlena. Broušené nerosty mají také svůj půvab routy drahokamův ve skleněných nápodobách po- ukazují pak k uměleckému průmyslu. Horniny jen vnějšími opatřeními mohous státi zdrojem záliby. Aestheticky dovedou se uplatniti našim žákům již jinde, totiž v kra- jinácíh. (Pokračování. ) náme.
12 article
Otázka učitelská.
13 article V. Služné.o
V. Služné.o Jak naprosto nedostatečné jest učitel ské služné, výmluvně ukazuje se při uči- telstvu, které pokládává se za nejlépe pla- cené, při učitelstvu pražské m. Je vůbec známo, že živolní potřeby nej více se podražily v Praze, ale služné učitelstva pražského se snížilo (na kvinkvenálkách) 30 zlatých ročně! Služné svému učitelstvu blahovolně obe pražská upravila r. 1873 v uznání, že třeba pražské učitele životně tak zabezpečiti, by mohli výhradně práci školské se oddávati; avšak r. 1878 toto služné značně sníženo, takže k uhražení životních potřeb již dávno nestačl. V městech pražských a obcích sousedních neni žádného učitele, jenž by jenom ze svého služného se živil; při úmorném vyučování na školách pokračovacích jest zaměstnánov Praze asi třetina učitelstva, dvě třetiny hledaj pomoc v hodinách po domech, v učení houslím a jinakých zaměstnáních. Ani příbytečně — které v Praze samé je současně honorářem z vyučování němčině — není poskytováno v míře dostatečné; dosloupiloť i nájemné takové výše, že učitelé s rodinou musí je uhražovati nejen příbytečným, ale i částkou vlastního služného.
Praha
14 article
Aby úřadníci a professoři stačili vzrůstají- címu zdražování bytů, surovin a výrobkůva zvyšování daní, bylo jejich služné náležitě zvý- šeno, také zemskému a obecnímu úřadnictvu. státnímu služebnictvu, učitelům škol evičných a trostnických polepšeno, jenom učitelstvo praž- ských škol obecných a měšťanských nechává se při služném napořád téměř jednostejném potřeby životní do únavy a vyčerpávání všech sil zápasiti! Sice zlepšilo se služné učitelům škol měšťanských o 10 zl., škol obecnýcho 90 zl., avšak za to všem podučitelům, tvořícím 34 všeho učitelstva pražského, snížen služné o 53 zlaté, klesloť ze 768 zl. na 715 zl. Nevyrovnáváť se ani služnému pražských kan- celistů (700, 800, 900 zl.), obnášejíc 360 zl. před a 715 zl. po zkoušce způsobilosti učitel- ské! Ano i písaři mají větší služné (od 1.25 do 2 zl. denně) než podučitelé př 96 kr. a 1.98 zl. denně, kteří co do platu jsou předstihováni čtyřletým i sluhy obce pražské (720 zl.). Teprve učitel se služ ným 1040 zl. předstihne platem sluhu v praž ském presidiu (960 zl.); podučitelé v Nuslích, Vršovicích a Libni o 360 a 500 zl. služnéh nikdy se platem nevyrovnají sluhům obce praž ské (600 zl.)l Úřadníkům magistrátním v X. třídě, kt rých je v Praze 324 (1320—1560) nevyrovnaj se platem 1170—1550 zl. ani učitelé škol mě sťanských, kterých jest 21 všeho učitelstva služného úřadníků třídy IX. (1680—1920 zl.) kterých je 22, nedosáhnou ani učitelé řídící služném 1170—1870 zl., kterých je pouze 6 a o velmi málo je předstihnou ředitelé školý měštanské (kterých jest jen 49) služným 2015—2175 zl. Služného úřadníků třídy VIII.
Nusle Vršovice Libeň Praha 324
15 article
VII a VI. nedosáhne nikdo ve službě učitel- ské; o zvláštních přídaveích úřadníkům 100 až 200 zl. po 16leté a 20leté službě v téže třídě není u učilelův ani řeči! Účetní úřadníci zemského výboru počínaj s 800 a končí s 3500 zlatými služného př kvinkvenátkách 100zlatových a přídavcích osob- ních 100 až 200zlatových — učitelstvo začíná se služným 360 a konči 1635 zlatými při kvin kvenálkách jen 50, 80 a 100zlatových ! Se služným úřadnictva státního v VIII.—XI. třídě nelze vůbec dnešní služné učitelské srovnávati Polovina (459) všeho učitelstva v Práze okolí po dlouhá léta zůslává podučiteli při služ- ném, které je menši než služné praktikanto (300—400) a assistentů (920—1300 zl.) po štovních; jen deselina dosáhne míst správcův škol se služným, průměrem se rovnajícím služ- nému poštovních offieiálů (1260—1700), kte- rých je však 32 všech úřadníků poštovních Brošura jednoty učitelské » Komenský« př Prahu a okolí »Čeho dožaduje se učitelstv král. hlavního města Prahy, měst a obcí sou- sedních« uvádí řadu konkretních, velmi křikla- vých případů nerovněho postupu n dráze úradnické a učítelské, zrovna na výmluv- nou výstrahu všem, kteří by ještě dne dráhu učitelskou si chtěli voliti!
Komenský Praha
16 article
Vždyť i pražský učitel školy měšť an ské, jenž více žáků po více hodin v nepřízni vějších poměrech musí vyučovati, má o 530 zl služné menší než učitel c. k. obecné školy cvičnél i bez kvalifikace pro školy měšťanské při menším počtu žákův a hodin za poměrů příznivějších — pražský učitel na městské škole obecné má o 750 zl. méně než jeho kolleg na cvičně škole obecné Trudné poměry hmotné učitelstva praž ského jsou ještě stupňovány nezajištěným, liho- volným a velmi zdlouhavým postupe m V postavení zatímných podučitelů stráví 8 i 1 let, teprve po 15 až 17 letech dosahují prvéh zvýšení služného, v Praze a na Smíchově te- prve jedenáctý stána se správcem školy. Praha je po Vídni prvním městem v Ra- kousku, ale ve služném učitelském zůstává da leko nejen za Vídní (kde má učitel průměrn o 462 zl. více), ale ti za Brnem (o 384 zl.), Štyrským Hradcem (o 383 zl.) a Solnohradem (o 104 zl.). A na tento plat cizích učitelů přispívá i království české. Praha s předměstími odvádi 32 milliony přímých daní. Vlastní školy obecné a měšťanské vydržuje nákladem 1,093.693 zl. ale mimo to na potřeby obecného skolství ven- kovského přispívá ještě 2,194.000 zl., a po- dobně děje se i v obelch soušedních. Stanese tedy i v této stránce jenom po spravedlnosti, bude-li služné učitelstva Velké Prahy upraveno tak, aby rovnalo se příjmům státních úřadniků posledních čtyř tříd hodnostních, stane-lis skutkem tento zcela oprávněný požadavek všeho učitelstva českého z r. 1898
Solnohrad Praha Smíchov Vídeň Ra Brno Štyrský Hradec Velká Praha
17 article
Místa na středních školách. Na česke obecní reálce v Kroměříži, jež požívá právn veřejnosti i reciprocity, obsadí se od 1. září 1901 následující místa učitelská: 1. místo skutečného učitele náboženství s povinností vypomáhati i v ji- ných předmětech až do plného počtu hodin ; 2. míst skutečného učitele mathematiky a deskrip- tivní geometrie; 3. místo skutečného učitel přírodopisu s vedlejšími předměty mathemati- kou a fysikou; 4. místo skutečného učitele tělo- eviku s povinností vypomáhati i v jiných předmě- ech až do plného počtu hodin. V případě, že by se nehlásili učitelé úplně approbovaní, obsadí s místa ona provisorně. Platy jsou takově, jako na ústavech státních. Žádosti na obecní výbor města Kroměříže zaslány buďtež do 30. června 1901 ředi- telství české obecní reálky v Kroměříži a budiž v nich uveden nárok na včitání let supplentských. Podpůrný spolek nčitelstva českých ško náchod., novoměst., broumovského a trut novského okresu školního ma IV. valnou hro- madu v úterý svatodušní dne 28. května t. r. 1. hod. odpol. ve II. roč. dívčí školy měšťanské tožě Náchodě. nrve Vypsání míst na c. k. státní průmyslov škole. Při státní průmyslové škole v Pardubicích obsadí se od 1. srpna jedno místo učitele stavitel- ství stavební. mechaniky a geodesie, dále 1 místo předáka pro ústavní kovárnu, slévárnu a modelárnu pak 1 místo asistenta pro stavitelství, po případěi místo asistenta strojnictví.
Kroměříž Náchod Pardubice
18 title
Výtvarné umění.
19 article Z výroční výstavy v Rudolfinu. )
Z výroční výstavy v Rudolfinu. ) = Letošní výstava mi přinesla trapné zklamání. Předchozí nikdy. Vinen jsem ale sám Proč jsem jen byl tak zvědav vidět ji dříve nežli svoji toaletu dokončila! Za pozdních od polední, dokud obrazy sem tam narovnan stály, dokud ověšovali stěny bílými a šedými látkami, zahlédl jsem tu a onde, co mnoho slibo- valo Myslil jsem, když již náhoda ukazuje věci slušné, což teprv asi se za nimi krásného skrývá? Nyní chodím výstavou, probírám ji po ctivě kus po kusu a dosud marně hiledám, co by mne uneslo, všechen odpor a všechnu slarostlivě vypěstovanou přísnost přemohlo a ve svůj vír strhlo. Ocitl jsem se v nej nepříjemnějších rozpacích, když jsem měl udati který obraz je na výslavě vše překonávajícíi vítězem. Nejspiše jsem tím všim sám vlastně vinen a nikoli vystavující, ani výstavu pořá dající. Tito zajisté vykonali poctivě, co na nich bylo, mnohdy tak svědomitě, že z toho prudké hněvy vzešly, ale vydupat arcidíla ovšem ne- mohli. Vzdal jsem se tedy hledání Montblanko a vydal se na výzkumnou cestu po tak zvaných skupinách. Snad zde najdu svoje štěstí. Účto- vání se skupinou domáci vypadlo sice, jak jes viděti, zcela slušně, ale zákupní komise pro novou zemskou galerii byla by přece jen asi příliš brzo se svojí prací hotova. Naše umělce proložili temtokráte cizinou, cizí nechali spíše pohromadě: Belgičany, Luitpoldgruppe, Skoty a Simplicissimisty. Tito nejsou úplni. Scháze ) Srov. »Nár. Listy« z 28. dubna č. 1ie a 5. května č. 123.
Belgičan Skot Simplicissimista Rudolfinum
20 article
hned kapitán celé smělé gardy, Th. Th. Heino schází Caspari a jiní, ale je tu Bruno Paul Eď. Thöny a F. von Reznicek, a ti také vydají Jejich kalené šipy míři na šlechtu, vojsko a panstvo. Jejich žíravé střely tam také trefují Jejich kousavý a lučavkový vlip podobá se Fo- rainovu nebo Gavarniho v tom, že zabírá v sobě obraz kresbu i a legendou. Obojí patrně rou se v jednom okamžiku. Nám zde imponuje smělost, ba jakás rekovská drzost jejich satyry. měla by ale také imponovat smělost jejich umění, s jakou se na život vrhá a jemu s ře- hotavým chechtotem v zrcadle ukazuje jeho bo- lestné slabiny nebo brutalní zvrácenost. Pan Reznicek, se svojí kočičí uhlazeností, je z nich nejméně karrikaturistou, v obvyklém slova smyslu. Thöny a Paul ve svě stručné. zhuštěné formě, ve svém lapidárním nazna- čování, ženou svoje oběti před sebou do škle- bivých krajností. Odkrývají závoj pozlátkae konvence a ukazují pod nimi život hrozný Starý Holbein se nad nimi raduje. Čeho je třeba k takové karrikatuře ? Na jaké půdě se daří Daumier a Monnier bili svými důtkami v do bách reakce, Simplicissimus bičuje privilegovan stavy německé dnes. Teď i tehda oni, uměle trou se zrovna životem, stojí přímo v něm a probádali jej až na dno.
Caspari Bruna Paul Eď Reznicek Gavarni Holbein Daumier Monnier Heino
21 article
S »Mladou Belgií« se utkal nedávnov Vídni náš »Manes« a vyšel vítězně z toho zá polení muže proti muži. Setkání bylo jenom ná hodné a »Mladá Belgie«, nemylme se, nikteral neznačí kvintessenci moderního umění belgického soudě podle jmén a bydlišt, spíše pouze ně který zlomek flámské mladě družiny. Tak Fe nand Khnopíf stojí mimo ni, patří k družine »La libre ésthětique«; za to mají Emila Clausa Dva krajní póly, dva body od sebe nesmírne vzdálené. »Modré křídlo« Khnopffovo a » Hodina návratu« Clansova jsou jako vůně mystická ka dídla a svěží čich čerstvé smetany. Také Franl Brangwyn je Flam, jako Khnopff z »mrtvého města« pocházející, ale mimo »Mladou Belgii« a jeho »Krev hroznů« nelze srovnati lépe sni čím jiným, než s temně sytým orientálským ko bercem, v jehož ploše kresba a forma se top ve vlnách hlubokých tónů, zde onde náhle pře rývaných jemnějšími záblesky. Z téhož kmene tři pruty a každý s jiným květem a jinou vůní a třeba že vinný bacehanal Brangwynův bez umělcova zájezdu na Východ by ve své podobě nebyl povstal, přece jen kořeny tohoto jediněa výlučně barvového koloristy, spíše koloristického tachisty, zapuštěny jsou v téže půdě, po kterě Rubens, barvou a světlem opojen, chodil.
Claus Khnopff Rubens Belgie Vídeň
22 article
Khnopffovo »Modré křídlo« jest hádanka. Konec sádrového křídla boha spánku blankytní, velké oči divky vzadu jsou otevřeny dokořán, ja kési mysteriósni tanutí je zde, ne naznačeno, nýbrž vyvoláváno těmi podivnými sestavami realistních objektů, jako vyvolává Meeterlinek. Khnopffův literární soudruh, svými skutečnými slovy ta- jemně hloubky pod naším vědomím k tesklivému pohybu. Malá večerní krajinka Khnopffova, svě- tlou zelení obalené údolí v zátopě melancholické pololmy, ukazuje, na jaké reální basi F. Khnopí svůj mysticismus buduje. Emile Claus je vlastně, v Práze, celou »Mladou Belgtí«. Julietta a Rudol Wylmannovy jdou jen za ním a Alex. Cogen Marcel Jefferys maji sice každý svoji- energickou a zdravou notu, nepatří však ke sdružení. Flam- ské lesy, flamské břehy, flamské úlice a kostely jsou výhradným předmětem všech mladých Belgo v naší výstavě.
Khnopffův Claus Julietta Rudol Wylmannův Alex Jefferys
23 article
Neopouštějí svoji půdu. Geffens vidí svoje »staré buky« až v tragické velikosti, Cogen, zná studený smutek severního moře, jak padá na plochou vlnu a písek břehu, když se nebe sy chravě zakali, ale Claus je nadšeným hlasatelem světla, bílého a zlatého, jeho chvějivé záplavy za vysokého leta i za první, dole už zamlžené jeseně, světla, v němž čistotná pokojnost dvora v Zuidě žije, které jako kdysi Lorainovo oslňuje celé nebe a světlé vody řeky »Na břehu«, Dán Hans Brassen nechává své velké slunce zapadaí »v době hnízdění« nad podřimujícím mořem. měkké, hřejivé, které však všechno obaluje, kdežto Clausovo rozkládá a oživuje. Kdo hledá atmo- sferu skrz na skrz světlem prostouplou, všechny stíny pohleující a přece prostorovou, v těchto obrazech ji nalezne. »Luitpoldgruppe« se v Mni- chově kdysi trhla od hlavního spolku uměle ckého, ne však jako tamnější Secesse z pohnu- tek a diferencí čiře uměleckých. »Mladá Belgiee je věru jednotnější lve svém výrazu nežlí tato mnichovská skupina, v níž sedí Ed. Harburger jako omládlý a zjemnělý bavorský van Ostade vedle W. Firleho, který každou chvíli s novou notou- přichází, ale kde kromě obou Schusten- Woldanů a W. Hamachera málo kdo nad prostřednost vyniká. Zase nejnápadnější Mni chovan, Max Slevogt, není v jejich kruhu Slevogt si rád hraje na enfant terrible mni chovské obce a je dost svěhlavým ve svém umění. Mám jej, sotva v bezdůvodném, pode zření, že rád vybafne na bojáené šosáky, avšak temperamentním umělcem je dozajista. Jeho
Claus Dán Brassen Clausův W Firle Woldan W Hamacher Max Slevogt
24 article
»Šehrazada« přivolává na paměť, bohužel př známou sestru svoji F. Kellera, avšak, jen aby tím vítězněji se zaskvěla nad touto sladko barvou bapalitou a nad tímto novellistickým orientem. Slevogtův obraz má dva těžké mo- menty: jemnou a bystrou psychologii povídkářky vypravovatelky v předivu svých pohádek okem i duchem cele zabrané, a dusnou poněkud zá- plavu granátového světla, kladoucí se na drah roucha i měkká, živá těla. Tento žhavě omamný ton tvoří široký a krásný podklad a zároven generální bas celé té polychromní sym fonie. G. Schuster-Woldan už titulem svého obrazu »Largo« vyznačuje jeho muzikalnost. Bilá, bledá dívka na zelenavé balustrádě sedící, s velkým, teskně tajemným okem, těžké vábivé oblaky na nebi, to vše má nepopíratelně hu- dební rys. Jeho bratr Rafael stojí realnému světu vždycky blíže. »Diana« je dobrou ukázkou jeho ženských obrazů, kypře půvabných, s kouzlem mládí ve hlavách i těle, ale žel, starobylých, velmi starožitných v pleti a tonu Willy Hammacher přenáší Dillovy laguny na Chioggi s dobrým štěstím. Má pro šeravé modro pozdních večerů a prvních nocí nad spíeím mořem a ztichlými městy v pozdálí ton pravdivý a pěkný zároveň. Také Franz Stuek ovšem nepatří k Luitpoldgruppe. Pro první návštěvu v Praze není sice úplně výrazný, ale asi ne bez úmyslu objevil se hned s několika čísly jako maliř i jako plastik. Neklame-li mne tůšení, nevydá se jeho démonicky svůdný
Keller G Schuster Woldan Bilá Rafael Diana Hammacher Dillův Stuek Praha
25 article
»Hřích« asi z Prahy na další putování. Rudol- finum spokojí se s touto replikou, bude-li třeba, ač může se při rozhodnutí bez zardívání roz- pakovat mezi touto černookou ženou, pestrým plazem ovinutou, a portretní hlavou kapelníka Leviho, po mé paměti snad nejupřímnějšía nejméně hledanou podobiznou, co jich Stuck maloval. »Hřich« má podle Stucka sílu fascinu- jící a jeho krása vábí a ničí zároveň, vypijí jako upír. To personifikuje v té tuhé nahosti ženy, v jejím z černého temna svíticím těle, v jejích žádoucích očich a v jejích jak rudé hádě se svíjejících rtech. Skoti jsou v Praze už každoročními hosly. Vždy vílanýmí. Dvojnásob měli by býti vítanými, neboť vždy posílají sem kusy své domoviny, jejími syny teple vylíčené. Pravda: prohlížíme-li je pozorně každý rok, podržíme-li pro rok budoucí dobře v paměti, co jsme minule viděli, přijdéme na to, že se jim jisté nálady, jiste motivy, jisté barevné sestavy pod rukou opakují, že mnohý z nich hude zhusta tutéž píseň, ale přece je to jen jeho píseň, melodie měkkých dud highlanderských. A to je číní vždy cennými; ať A. K. Browa líčí svoje nesmírné bažiny, smutné a rmutné, James Kay rozlehlá pobřeží, J. Lochhead citronové večery a stinný klid návsi, Andrew Black vlhký, těžký vzduch při moři, L. Morris Henderson dumu lesa a samot, jejich sylá hebkost, jejich vláčná polychromie, diskretně z aksamitových hloubek se vyhupující, jejich jemně zbarvené dumky stětce přinášejí s sebou vždy kouzlo krásné a milované přirody. I letos jsou tito Skoti nejintimnějšími malíri K. B. M. v Rudolfinu.
Levi Stuck A K Browa James Kay J Lochhead Black L Morris Henderson Praha Rudolfinum
26 article Sportovní věstník
Sportovní věstník Ryby lov a chov.
27 article
** Výstava akvarií a terarií, která u příležitosti letošního hospodářského trhu uspořádána byla ve výstavním paláci, obeslána jest velice bohatě. »Spolek přátel akvarií a terarií pro král. české« re- presentuje se celou řadou vkusné upravených nádrží zařízených k chovu ryb. Pro přátele přírodní krásy jest paludarium (nádrž s rostlinstvem bahenním) p. prof. Drahoráda pravým požitkem. Jest to miniaturní idylka ze zátiší lesního pramene. Pr akvaristy ne bez zajímavosti jsou akvaria pana Karla Fučikovského s čichovci a rájovci vlast- ního chovu. Známý zoologický velkozávod pana V. Petzolda z Havířské ulice, obesllá letošního roku odbornou tuto výstavu poprvé a to v rozměrech, které úhrnou exposici staví na roveň berlínským vý- stavám »Tritonu«, až dosud největších v celé Evropě. Vystavujeť firma tato přes 100 akvarií až do obsanu 200—300 litrů vody, osazených vesměs tropickou florou a oživenýchsnad veškerými druhy až dosud do Evropy importovaných rybek ze všech dílů světa. Jest to v prvé řadě argentinský sumec štítkový (Plecostomus comersoni), honosící se zvláštním tvarem těla složeného ze samých černých čestiček s vysoko vyčnívající ploutví hřbetní, dále obrovský exemplář brasilské ryby chanchita, měnící barvu jako chameleon, kteráž na výstavě zakoupena byla ředitelem ústavu pro chov exotických ryb v Kodani v Dánsku, kromě jiných zajímavých druhů zastoupena jest též nová rybka Girardinus decemaculatus, rodící živá mláďata.
profesor Drahorád Fučikovský V Petzold Triton havířský ulice Evropa Kodaň Dánsko spolek přátelit akvarium
28 article
Pozornost v plně míře zasluhuje však indická rybka bojovná (Bstta pugnax), která bojovnou náladoua nádherným vybárvením ploutví v nádržích až na 30 stupňů R důmyslně vytápěných, oko každéhoi laika upoutá. Ve vlasti její Siamu jsou zápasy těchto rybiček samečků nepostrádatelnou součásti programu slavností tamních domorodců, při kterýchž ani tola- lisator nesčhází. Dle úsudku znalců výstava tohoto oboru v podobných rozměrech v Rakousku vůbee dosud pořádána nebyla a obdržela tato exposice nejvyšší cenu, stříbrnou medaili státní. Vyzván de- putací spolku vídeňských akvaristů přenese pan Petzold exposicí svojí do Vídně a odtud do Petro- hradu. Stříbrnou medaili Ústřední hospodářské spo- lečnosti obdržel spolek »Akvarium« v Praze. ** Dochází nás oznámení o mezinárodn rybářské výstavě, jež bude uspořádána v Vídni r. 1902 v rozsáhlém slohu. Ministerstvo orby poskytlo k tomu účelu subvenci a bude výstava s konati v druhé polovině měsíce září, za protekto- rátu arcivévody Františka Ferdinanda z Este. Program výstavy vykazuje následující obory Živé ryby a jiná vodní zvířata, sladkovodní i mořská. 2. Ryby neživé, jakož i přírodovědeck preparáty. 3. Chov ryb. (Plány, nákresy, modely, ná- činí rybařské.) 4. Přirozené a strojené krmivo pro ryby. 5. Škodná. 6. Lov a sport. 7. Doprava. 8. Lite- ratura. 9. Historické ukázky. 10. Průmyslové výrobky a 11. příprava ryb (ochutnavárna) Jak se praví, zúčastní se též cízina výstavy měrou vydatnou. Zprávy podá výstavní výbor ve Vídni, Herrengasse 13.
Petzold František Ferdinand Rakousko Vídeň Petrahrad Praha Est
29 article
Z eyklistského ruch u. *9 Staroměstský klub českých ve- locipedistů »Praha«e pořádá dnes výlet do Říčan. Schůzka o půl 2. hod. odpol. na cvičišti, od- jezd ve 2 hod. Athletika a sportovní hry- **Match »Slavie« A-teamu proti »Karls- ruber F. V. Franconia« ve čtvrtek sehraný, (skončil značným vítězstvím českého mužstva 9: 1 svoji sai- sonu. Po neúspěchu ve Vídni zdálo se, že »Slavia« se více v první řadě neudrží, však vnitřní krise v klubu samotném brzo zažehnána a dnes stojí tu mužstvo, které, zejmena co se forwards týče, jest snad vůbec nejlepším z dosavadních »Slavie«. Mužstvo, které hrálo proti »Franconií«, odebere se tento týden do Dánska, by oplatilo loňskou návštěvu footbal- listům dánským; lze se nadíti, že i tam se cti o- stojí. Match výše zmíněný poskytnul i tentok ráte ukázku vyspělosti v kombinaci domácího můžstva. Celý forward držel se známenitě. Oba noví mužové jeho, Bloomer II. a Růžena, jenž již často do prvého mužstva zaskočil, hráli jako vycvičení zápasnícia nezůstali pozadu za Baumruckem, Havlem a Setzrem. Poslední tři hráči potvrdili na novo svoji starou pověst a předstihovali se navzájem. Že opětně Baum- ruck širšímu obecenstvu byl hrdinou dne, netřeba podotýkati. Halves i backové se řadili k forwar dům.
Match F V Růžena Baumruck Havel Setzr Baum Praha Říčany Vídeň Dánsko staroměstský klub Slavia Bloomer II
30 article
Brankař Šustera rovněž se přičinil. V prvé půli hry docíleno za pět minut prvého goalu pro »Slaviie Havlem. Hosté, kteří hlavní svoji přednost, totiž rychlý běh vyvinouti nemohli, docílili úspěchu před koncem hry, kdy jednou míč do sítě bílo-červených vpravili. Úspěch ten přijat hlučným potleskem. F. ** S. K. »Horymíre na Malé straně ulká s v matchi s Citeamem klubu »Vinohrady v neděli dne 19. t. m. o 2. hod. odpol. na hřišt vinohradském, za kteroužto příčinou sejde se A team »Horýmíru« v týž den o 1. hod. odpol. na náměst Rade ckého. Výborové schůze konají se každé pondělí o 1/29. hod. ve spolkové místnosti na Malé straně v Neru- dově ulici č. 242 v hostinci. Tamtéž řízeny buďtež i veškeré dopisy na p.V Janouška, jednatele. ** Kroužek »Karlín« II. utká se dnes se sport klubem »Plzeň« II. v zápase na hřišti proti vino- hradskému pivovaru o 4. hod. Mužstvo plzeňské na lezá se v dobré formě. Z matche se »Slavil« osvěd- čený goalman Hruška, jakož i levé křídlo Míla hrají v tomto matchi. Sportumilovné obecenstvo zajisté se dostaví, neboť tento den není v Praze žádného většího zápasu. Po tomto matchí zápasiti bude I. mužstvo A. a F. C. »Král. Vinohrady« proti I. mužstvu S. K. »Unio ne.
Šuster Slaviie Havel S K Horymír Janoušek Hruška Míl F C Král Unio Vinohrady Ner Karlín Plzeň Praha Citeam klub II