3
masthead
19. května 1901.
5
article
zlomek určitě původu českého, při němž nám
tane na mysli: liška v líščí neděli a chozen
s liškou.
Přistupme nyní ještě k objasnění dodatků
v obou nejstarších zprávách o liščí neděli.
U Krolmusa čteme, že liška přináší novorozence
a u Houšky, že preclíky, nadělené dětem o lišč
neděli, chrání před bolením zubů.
Není to zajisté zjev jen tak nahodilý a n
zajímavý, že liščí neděle i s oběma dodatky
týká se výhradně života dětského, jakož i poně
kud jihočeského chození s liškou. Liška pak sama
vyskytuje se též v národních pohádkách, hrách,
příslovích a říkadlech dětských. Něco o tom
tušil Krolmus i Hanuš a od nich přejal to-
Reinsberg-Düringsfeld a Grohmann, ale pochybyli
davše se svésti s pole střízlivé kritiky, k myl-
ným dohadům bájeslovným. Nám nezbývá než
doplniti dodatek Krolmusův výpisky z Groh
manna, že na Plzeňsku a Příbramsku liška při-
náší děti, tedy přiřaditi je k oblasti zprávo
lišči neděli. V Mešně na Plzeňsku říká se
»Běhá tam liška«, což znamená: dítě se narodl.
K dodatku Houškovu, že zmíněné preclíky
ebrání před bolením zubů, připisuji prostě:v
Čechách podnes děti zoubek vytrhnutý neb vy-
padlý za kamna neb do kouta přes hlavu há-
zejíce říkají: »Jahodo bábo,« jinde » Liško, li-
ško, zde ti dávám koštěný, dej mi za něj že-
lezný.« Tedy liška dává dle toho zuhy i pro-
středky k ochraně jich t. j. preclíky. O těchto
podal jsem i doklady již ve stati loňské, nyní
pak připojují jen dodatkem, že precliky bývaly
oblíbeným pečivem v Rakovníku pode jmenem
spreole«; doklady nejstarší jsou teprvez
16. stolelí.
Houška
Krolmus
Hanuš
Reinsberg
Düringsfeld
Grohmann
Krolmusův
Groh
Houškův
Liška
Ted
Plzeňsko
Příbramsko
Čechy
Rakovník
6
article
Lišku pozorujeme ve hrách s malými dětmi
jako: »Vařila liška kašičku« atd. nebo »Běžela
liška, běžela ..« Totéž znají na Horácku
»Vařila liška kašičku...« Tamže děti odrost
lejší provozují také hru na lišku. Lišku spatřu-
jeme i v počítadle dětském, na př. »Běží lišk
k Táboru, nese pytel zázvoru .. .« nebo »Líško
liško, pověz pravdu ...« Liška neschází aniv
koledách vánočních, jak svědči ukázky: »Be-
žela liška po ledu ...« a »Koleda, koleda
oknem ven, liška běží z háje ven . . .«
A tak proskakují zmínky o lišce vše, c
souvisí s životem dětským a nepochybíme tudíž,
když je navazujeme ke zprávám o liščí neděli a
chození s liškou, týkajícím se též dětí.
Vařil
Horácko
Tábor
7
article
Různě zprávy.
Různě zprávy.
Liščí neděle.
Zvyk patrně prastarý, připomínající do jist
míry ctění přírody v dávných dobách, ač během
času pozměněný, jeví se nám v lidových obřa-
dech o tak zvaně liščí neděli v západních Če-
chách. Nemožno se ovšem na základě zpráv
jež jsou po ruce, pouštěti v dohady mytholo-
gické, ale celý ráz tohoto obyčeje má ráz roz-
hodně starý. Podáváme tuto zvykoslovnou
úvahu p. J. Soukupa o tomto obyčeji z vyda-
ného právě pátého sešitu »Českého Lidu«, jenž
se opět vyznamenává obsahem rovněž rozmani
tým, jako zajímavým.
Když jsem loni uveřejnil črtu o liščí ne-
děli, prohlásil jsem, že pokud bylo lze dopá-
trati se, zapsal zprávu o ní nejprve Houšk
r. 1853. Ale není tomu tak. Zásluha ta nálež
patriarchovi zvykosloví českého, Václavu Krol
musovi, jehož sběratelské dovednosti a činnost
zúplna věřím (pomijeje arci jeho nepřijatelné
dohady a výklady bájeslovně). Krolmus vskutku
poprve zaznamenal liščí neděli a doklad jím
šťastně zachycený jest tudíž nejstarší, neboť vy-
šel tiskem již r. 1847. Popisuje ji pod názvem
»Lisčí neděle v březnu. První neděle postn
(quadrag.) na Hořovicku, v Berounsku, na Kři-
voklatsku, v Rakovnicku a j. v. lidé slovou
neděli liščí a za onou příčinou na těchto mi-
stech hospodyně pekou jednou v roce na prvnt
neděli postní preclíky, těsto z pšeničné mouky.
J Soukup
Krol
Krolmus
Hořovicko
Berounsko
Rakovnicko
8
article
jež sena tvrdo utluče, z něho precliky udělaji
a když skynou, v kotli se uvaři, napolomse
mákem a solí posypou a posléze v peci nebo
troubě se dopíct nechají. To vše matky činí
noci, aby děti nevěděly. Na to každá matk
kolik dětí má, tolik prontků vrbových sobě za-
opatří a na každý proutek několik preeliků na-
vlékne a na stromy do zahrady je zavěsí a před
slunce východem děti své vzbudí, vypravujíc
jim: »Milé děti, běžela tudy liška a nechala
vám zde (v. ztratila) precliky na zahradě na
stromě; protož vstaňte, omejte se a jděte do
zahrady, nebo je na proutku, na stromích za-
věšené naleznete, však ale dříve se každý pod
stromkem pomodlete a potom je sobě vezměte
a spoživejte.« — »Zde jest záhodno připama-
tovati,« píše Krolmus dále, »že na těchto mí
stech o lišce se pověst trousí: že nejen vrána
alebrž i liška ženám zrozeňátka uděluje a do
domu přináší.«
Pro úplnost a snažší srovnání opakuji zde
i zápis Houškův z r. 1853: »První neděl
postní napekou matky v noci precliky, aby děti
nevěděly, navlekou je na proutky a navěsí je
na stromy. Kolik dětí — tolik proutků. Ráno
se řekne dětem: »Jděte do zahrady, ztratila
tam liška preclíky! V zahradě se děti pomodlí,
precliky snědí a nikdy prý je zuby nebolí«. Že
tu jde o neděli liščí z některého místa někde
u Berounky nebo i severněji od Ohře, patrno
jest se srovnání s dokladem u Krolmusa a
z úvodu ke sbírce Houškově, kde sběratel tento
jmenuje západní Čechy nalezištém většiny pověr
a zvyklostí tamže uložených.
Krolmus
Houškův
Ohře
Čechy
9
article
Kritickým ohledáním dalších zpráv o lišč
neděli přicházíme k poznání, že Hanuš
Remsberg Düringsfeld čerpali z obou sbírek uve-
dených. Nepřijatelné dohady Krolmusovy, rozší-
řené Hanušem a přejaté Reinsbergem Düringsfel-
dem opakuje i Grohmann.
Poznavše tyto dva základní prameny, poroz-
umíme rázem i pořekadlu, zařaděnému od Er-
bena mezi postní: »Liška rozdává precliky, « jež
spolu se zprávou Houškovou přojal i Koštál.
Tolik uznal jsem za dobré pověděti o původno-
sti a vzájemném poměru našich zpráv o lišč-
neděli, aby tím vynikla cena dvou prvých.
Nejpozdnější zpráva o této neděli jest
Jedličkova ze Zbirova: »Na družebnou lišči
neděli (4. v postě) pověšuji rodiče přede dnem
v zahradě nebo na jiné stromy, které jest
z okna viděti, precliky, říkajíce dělem, že tam
liška skákala a majíc preclíky navěšené na
ocase, některé tam ztratila.« Tato zpráva liši
se od předehozích přeložením neděle liščí s 1.
na 4. neděli postní; zda jest přemistění to
správné nebo-ne, jde-li tu snad o nějaký omyl,
možný zvláště dnes při klesající znalosti dědič-
ného zvykoslovného kalendáře lidového, či o ně-
jakou úchylku, nechci rozhodovati. Avšak v
všem vlastním shoduje se se zprávami, poda-
nými v řádeích dřívějších. Všem jsou společny
tyto body; 1. Název neděle liščí. 2. S hlediska
širšího i doba: postní. 3. Místo: krajina o
Hořovie na sever přes Berounku až ke Žbánu.
Remsberg Düringsfeld
Krolmusův
Hanuš
Reinsberg Düringsfel
Grohmann
Houškův
Koštál
Jedličkův
Berounka
10
article
4. Precliky navlečené na proutky vrbové. Rodi-
čové nadělují dětem, ale tajně. 6. Nadělování
přičítá pak vypravování rodičů lišce.
Přidejme k tomu ještě zprávu Kašparovu
o chození s liškou, jak se konávalo v Kostelei
u Vorlíka třetí týden postní ve středu. Žena,
v přestrojení za lišku, s košíkem precliků do-
chůzela do stavení, vykropujíc a dávajíc hospo-
dáři i hospodyni malé odlivky kořalky. Pak ho-
nila malé děti i dospělé. Ostatní nepadá tu na
váhu; dílem vyložil jsem v črtě prvé, za to
však dlužno připomenouti, že chození toto sho-
duje se s liščí neděli: v době postní (povšechně),
uvedením přestrojení za lišku, jež dobře odpo-
vídá liščí neděli a přinášením precliků. Tyto
společné rysy obou obyčejův přímo nutí k
srovnávání a zřejmě mluví o přibuzenství.
Preclik
Kašparův
Kostelei
11
article
Poněvadž lišči neděle nebyla zapsána ni-
kým před Krolmusem, není uvedena ani ve
slovníku Jungmannově, týž však jako náhradou
za to překvapuje nás zprávičkou stručnou, ale
velmi zajímavou pro tuto stať. »Lišák a liška
nazývají se rusalky, o kterých bájí se, že za-
loudivše člověka, ušlehají a jimž na velikonoční
neděli jídlo ve skřínkách nosí. Šír ex Us.« Dl
závěrečné poznámky této zapsal ji pro slovník
Jungmannův prof. Frant. Šir, kterého Jungman
uvádí na prvém místě mezi těmi, kteří mu při-
spěli výpisky z knih, nebo něčím »z úst ná-
rodu.« Z tohoto posledního zdroje jest jiste
naše zprávička. Šír narodil se r. 1796 v Bu-
dyni nad Ohří, tedy v té oblasti, odkudž mám
zprávy o lišči neděli. Výsledek tento překvapuje.
neboť vysvitá z uvedeného jakási souvislost do
kladu Šírova (z r. 1836, hledíme li k roku, kdy
vyšel II. díl slov. Jungm.) s liščí nedělí, byt
i snad zbarven byl jmenem rusalek a zamlžen
přílišnou stručnosti. Škoda, že neudal, jaká jídla
a v jakých skřínkách byla donášena, kým, zda
ženami, muži nebo kýmkoliv a ve které době
denní. Přes to vše jsme povděčni i za tento
Krolmus
Jungmannův
Lišák
Šír
profesor
František
Jungman
Šírův
Šira
dyně nad Ohře
12
article
= Sprýmovnou historku o řádech vypra
vuje u příležitosti procesu domnělého knížete La-
forge de Vintaeval, o němž jsme také přinesli zprávu,
Ernest Blum ve svých »Vzpomínkách vaudevillisty«.
Vypravuje.: »Byl jsem ještě mtád, a nováček ve
svých úspěších, když mne kdysi navštívil režisér
jednoho z pařížských divadel a tázal se mne, ne-
přejí li si řád. Ovšem nemyslil jsem na nic jiného,
než na řád čestné legie a přisvědčil jsem. — »Chcete
kříž rytířský či důstojnický ?« tázal se mne host. —
»Myslím u čestné legie dlužno míti dříve kříž rytíř-
ský.« — »Ano, u čestné legie. Ale já vám na bízím
řád železné koruny araucanské.« — Pan de Thor-
neyns, původně advokát v Perigueux byl toliž
několik letkrálem indianského kmene v Arau-
canii v Jižní Americe a založil tam tento
řád. Ale pak jej vyhnali a od té doby žil ve Francii
z udílení svého řádu in parlibus infidelium. Poděkoval
jsem se za tuto čest. »Ale způsobil byste mi velkou
laskavost, kdybyste ode mne tento řád příjal,« pravil
režisér. »Král, můj přítel, daroval mi diplom a rytíř-
ský kříž a jsem právě v peněžité tísni.« Koupil jsem
tedy řád za 50 franků, ale ne pro sebe, nýbrž pro
svého domácího, jemuž jsem vyprávoval, že král
arankanský se dozvěděl, kterak znamenitě se stará
o svoje nájemníky. Domácí byl bez sebe radostí, tak
že jsem litoval, že jsem mu oněch 50 franků neúčto-
val. Ale každý dobrý čin dochází odměny. Když jsem
se brzy po té vrátil z krátké cesty, nalezl jsem v ku-
chyni nová kamna, hotový ideál kamen, opatření
veškerým moderním raffinementem, jež stála nejméně
300 franků. A pak se mi ještě posmívejte železně
koruně arankanské. Nová kamna za rytířský kříž —
toť přece nanejvýše chvalitebnél
jít Vintaevat
Blum
jít Thor
Král
Arau
jižní Amerika
Francie
13
article
= O dědéní snů podnikl v poslední době
italský paycholog Gianelli výzkumy, při nichž zjistil
následující případy, o nichž se dověděl a jež na-
svědčují vlivu dědění na ráz snů. Šestilelý hoch
míval po tyfu vídění velké černé postavy, jež krá-
čela v nohách postele a hleděla na něj žhav ýma
očima. Právě totáž zjevení míval jeho otec,
něhož tento abnormální zjev snu vzníkl násled
kem náhlého leknutí. Toto vidění přeneslos
s otce na syna. V jiném případě vypravoval
27letý úřadník, že se mu velmi často zdá o černém
kocouru s ohnivýma očima, což se také často při-
házelo jeho otci. Jiné abnormální sny způsobeny
byly pádem na hlavu a právě tyto sny dědily se
pak s nápadným souhlasem veškerých vedllejších
okolností sotce na syna. Mimo takováto zranění
hlavy také jiná těžká onemocnění způsobují schop-
nost sny děditi. Učenec vykládá tyto úkazy názorem,
že organická práce, již se různé psychické stavy
vtiskují mozku, způsobují trvalou modifikaci tohot
ústrojí, jež umožňuje přenášení.
14
article
= Dvojí cesta kolem světa. Z Paříže se
oznamuje: Dva zdejší časopisy »Matin« a »Journal«
uspořádají hotové závody v cestě kolem světat
Aspoň se cesta kolem světa, již dva spolupracovníe
obou listů těchto dnů nastoupí, podobá jízděl o závod-
Před několika dny oznámil »Matin« svým čte
nářům, že vyšle jednoho ze svých spolupracovníků
aby zkusil, v které nejkratší době možno obejet
zeměkouli, neboť Verncova »Cesta kolem světa v 8o
dnech« jest dávno překonána. »Matin« se domnívá,
že jeho spolupracovník docílí rekordu as 30 dnů.
Tento podnik »Malinu« nedal pokoje »Journalu«.
Ihned se odhodlal, že zářoveň s redak to-
rem »Matinu« pošle vlastního svého
spolupracovníka na cestu kolem světa, ale směrem
opáčným. Kdežto spolupracovník »Matinu« cestuje
na východ přes Berlín, Moskvu, Sibiř, Jokohamu,
San Francisco a New-York, pocestuje spolupracovník
»Journalu« směrem západním přes New- York a vrát
se přes Berlin. Na cestě budou jen nejnutnější za-
stávky. Cestovní rozvrby sestaveny tím způsobem,
aby se připojení k různým tratím parníků a železnie
docílilo pokud možno bez dlouhého čekání.
svi
až zl. 3.65 za metr na bluzy a roby, jakož i „Henne-
bergovo hedvábí“, černé, bílé a barevné od 65 kr. až zl
14.65 za metr. Každému franlo a vyčlené do domu
Vzorky obratem. Dvojité porto na psaní do Švýcarska
6. Henneberg, továrník hedvábí (c. a ka dv. dod.) v Curychu
Malin
Matin
Henneberg
Paříž
Berlín
Moskva
Sibiř
Jokohama
San Francisko
NewYork
Henne
Švýcarsko
Curych
27
article
Lékařské dějiny manželů ve zvláštních podrobnostech
Theorie o určení pohlaví při plození
neschopnost, neplodnost a prostředky proti tomu.
Hygiena ženy těhotné a novorozeňátka
Cena zl. 180, váz. zl. 2.20, poštou o 10 kr. více
z povolání i pro zábavu, jakoži
všem přátelům přírody vůbec, do-
poručujeme novou, české houbě n
přírodě věnovanou, illustrov. knihovnu
který podává JUDr. Hruška, c. k. okresní hejtman
JUDr
Hruška
29
article
Tento důkladný, každému snadno pochopitelný,
vysvětlivkami a formuláři opatřený spisek, jest vítanou
pomůckou pro obce i jednotlivce. Cena 70 haléřů, po-
štou 80 haléřů.
12553
Přírodověda od jich zjevení se kinašim
dným. Proměny plamen, plodnost a prodlužováni
života. Plození zdravých a hezkých dětí.
jež přinášeti bude pojednání ze
všech odvětví myslivosti a od-
borů příbuzných, monografické
obrazy, popisy zvěře a jejíko
života, statě o psech honebních,
studie ornithologické atd. atd.
Redakci povede osvědčený spisovatel a
odborník JAN SEIDL, známý stejně jako
vynikající znalec české myslivosti i jako
oblíbený literát.
První dva dosud vydané svazky LESENa
LUHEMÍ obsahují tyto knihy:
Několik obrázků
O dějinách lidských monstruosit.
Cena I zl. 60 kr., váz. 2 zl
8312
receptů obsahuje Velká
nejlevněji.
Seidl
LESEN LUHEMÍ
37
article
Dle spisů Rettigové, Hansgirgové, „Domáeno
sti“ a za přispění vynikajících kuchařek napsal
Bohumila Jermářová.
100 illnstrací. Úprava pokrmý. Cukrovinky. Zava
řeniny. Nápoje. Servirování. Úprava tabule. Sklá-
dání ubrousků. Kuchyň pro nemoené.
Vydání obsahující 1504 recepty 2 zl.
váz. zl. 2.40, vyd. s 2448 recepty 3 zl.
váz. zl. 3.50.
Rettig
Hansgirg
Domáit
Jermářová
40
article
lihová laková barva na podlahu
světle nebo tmavožlutá jest bez zánachu a schne pod
štětcem. Dá krásný lesk, sneše vlhko a nechá se mo-
krým i suchým hadrem čistiti. TTato barva doporučuje
psal JAN SEIDL.
S 11 vyobrazěními. Obsah dle kapitol: Sipor
dvou pražských nimrodů. — Pan
Kajetán jede na Závisť. — Tetří-
vek v kajutě. — Na Závisti (V teplém
závětří. — Jarní sněhy. — Když vyjede parník).
—— U revírnika Březlny.
Cena 80 k.
jeho nstálená pleme-
u na. přednesti a vady.
Napsal JAN SEIDL S 13 vy-
obrazeními. — Obsah dle kapitol: Úvod. —
Ohař ve službách myslivosti.
Dobré i špatné vlastnosti a ple-
menné vlohy ohařův. — Ohaři sta-
rých českých myslivců. — Chov
ohaře čistokrevného v Čechácl.
— Duešní názory o chovu ohařů
čistokrevných. — Ustálená ple-
meua ohařů. — Vzorné tvary ustá-
tených plemen ohařů dle dra.
Strbse. — Vady zevnějšku. — Otáz.
ka českého ohaře.
Cena 1 K
První svazek zašle se na
ukázku každému, kdo požádav oň, za-
váže se, že jej zaplatí neb nebude-li
mu konvenovati, vrátí.
Hlustrovaný prospekt zdar-
ma a franko. — Objednávky přijímá
a vyřizuje každé řádné knihkupectví neb
se, když podlaha musí býti rychle natřena, nebet
uschne za 1 hodinu. 1kilová láhev za 1 zl. stačí na
plochu 8 až 10 čtver. metrů. — K dostání jedině u J.
PEXIDRA, materinlisty na Král. Vinohradech,
v Palackého tř. č. 299. — Telefon 1669.
1112t
Seidl
Kajetán
Závisť
J Pexidr
Král
55
article
1265
Skvostné tabule barvotiskovél a 145 obr
v textu.
Léčivé účinky a návod, kterak se upra-
vují. Menší vyd. se 27 barev. tah., váz.
zl. 2.30, větěí vyd. se 72 tab. 5 zl.
58
article
ýroba lučehnin
v chemickém velkoprůmyslu
Dle vlastních zkušenosti popisuje a vykládá professor
FR. FAKTOR, prakt. chemik
sešitech hojně illustrovaných po 30 k
Žádejte zdarma na ukázku velký illustrovaný o
bor ný časopis
vycházející každých čtrnácte dnů
v Praze (Klamovka).
Celorační předpiatné pouze 3 zl. ae
1058
Nádherné dílo pro přátele myolivosti o
předních autorů českých.
S 37 skvostnými tabulemi v jemném bar-
votisku a četnými obrazy v textu.
Vychází v sešitech po 35 k
11226
čistí
Elegant. str
již za 20
korunl
zameví
U jednotli-
vých strojů
proti loňsku
o více než
70 korun
levnějii
Francie
Praha
Elegant
Klamovka