ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 bbc6a230-660c-11dc-93c3-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 43, person 39, work 3, org 4
1 masthead
Ročník XXXXI.
2 masthead
V Praze, v neděli dne 19. května 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 137.
4 article
Na ranní a odpol. Ilsty předp lácí sa v Praze v adnialstrael na čtrrt leta . . . . 6 K — s dvojí don ášku ma měst na čtní lta! . . . . 7 K 50h na něsíe . . . . . . 2 K 80 Tošton: ěste . . . . . - na čtvrt leta . . .. s Hvají zísilkoe na pešaíei. . . . . na čtvrt leta
Praha
5 article Dnešní čísle pre Prahs ja a 20 stranácl.
Dnešní čísle pre Prahs ja a 20 stranácl. ok Důležité osvědčení. Takovými přáli jsme si vždy zříti zá stupce národa svého: jako pravé, celé muže, jdoucí neohroženě za přesvědčením svým, jdoucí za myšlenkou, kterou po svědomí a rozumu svém uznávají býti pravou a zdravou pro zdar a zvelebení svého ná- roda, nedadouce se zviklati ani sliby ani hrozbami, ani pokřikem neb terrorem, ni proti venstvím jakýmkoliv a odkudkoliv, ať s hora nebo z dola. A takovými poznáváme dnes svobodomyslné poslance národa našeho na radě říšské v jejich statečném, po ctivě, českém prohlášeni oppo- sičním, jakým odepřeli vládě Körbrov v nynější době vážné v rozpočtovém výboru povolení toho prozatímného státního rozpočtu, na rozdíl od Po- lákův, německých pokrokářův, německých nacionálův, velkostatkářův, křesťanských so- ciálův i katolických lidovcůy. Nechť jest vláda Körbrova spokojena s tímto zástupem. osvědčujícím jí důvěrů a nabízejícím sejí za větší menší mzdů ke sluzbám; my opět srdečně těšíme se z toho, ze zá s'tu p naši nejsou v tom tlümu a ničeho si nedělají ze svého osamocení, n ý brz poctivě, neohrozeně v zty čuji prapor rozhodné opposic'e prot této vládě a panujícímu systému, jak toho žádá věc a prospěch národa, z něhoz vyšli a jemuž jedinému sloužiti přísahali. Jak zahanbení jsou dnes všickni ti pro- Ihaní pomlouvači a křivditelé, kteří po dlouhé měsíce podezřívali a hyzdilí svobodomyslné naše poslance, že prý provozují politiku ša lebnou, která má dvojí tvář: jednu pro Vídeň a druhou pro voličstvo, doma, vůč lidu že prý se tváří ráznými a opposičním jeho bojovníky, ve Vídni před vládou však že prý se opportunisticky krčí a nesměle couvají, jako druhdy chabí politikové staro- čest.
Vídeň
6 article
Před tváří všeho světa a do očí před sedbvi ministerstva Körbrovi prohlásil včera 17. května 1901 jmenem celého če ského klubu mluvčí téhož dr. Stránský že pro ty »zvonivé milliony«, které vláda Körbrova nyní rozhazuje na hospodářské zvejebení jižních i našich zemí, neza po meneme a neodpustíme krutého příkoří, jaké učiněno našemu právu národ- nímu ordonancí ze dne 17. října 1899. »To bylo by« — dodal výborně: spromlčením zločinu bez předchozí náhrady škodya mohlo by stavu protiprávnímu dodati rázu stavu právního.« Toho nebezpečí jsme však my Čechové velice bedlivi a nedáme se proto hypnotisovat leskem a šumotem toho »zla- tého deště« národohospodářských prospě chův, jímž mají býti výkřiky naší bolesti na rodní přehlušeny. Nikoliv, ten pokus s námi se nezdaří »Nedostanete se ke klidu a ne- můžete se k němu dostati, doku se nám nedostane našeho zaru- čeněho práva. Naše nynější postavení neznamená ani dost málo, že máme ku vládě důvěru a že ji chceme podporovati. Na- opak: jsme v opposici proti ní Tato vláda od prvopočátku trvá na půdě krkolomného coup de main ze dne 17. října 1899. Ona přiostřila ještě toto bezpráví ne- návistí a nepřátelstvím, s kterým ministři financí a justice zachovali se vůči našemu národu.« — Proto ohlásili poslanci naši již v rozpočtovém výboru vládě Körbrově,ž
doktor Stránský Čecho
7 article
ša aa iiguclson taž ze-
8 article
3k a
9 article
budou v plné schůzi parlamentu delegáti národa českého za jeden muž hlasov at proti budžetnímu provisoriu. Proč ale vzdali se pak obstrukce v parlamentě? Ku vtírající se otázce této dává poselstvo české přátelům jako nepřátelům svým rovně upřímnou jako důvodnou odpo- věď: »Poněvadž jsme nechtěli z pouhé umi- něnosti a svéhlavosti setrvati při této po- vážlivé a nebezpečné methodě sebe- obrany, jakmile se nám otevřely cesty jiné: My zabájili a prováděli obstrukci hlavně pro důkaz své mohutnost proti obstrukci Němcův. Myslíme že jsme tento důkaz podali. Vy- dati však samu — existenci státu po- vážlivým otřesům v šanc, nemohlo býti zájmem naším, nýbrž my musili sobě říci, že pokračovati dále v tom za- tlačování státu do polohy, v ja- kouž byl zatlačen obstrukcí Němcův od r. 1897—1899, znamenalo by tolik, jako vydávati říši tuto záhubě v šan a hnáti vodu na mlýn těch, kdoz spekulují na úplné rozpadnutí její. My však chceme silné, neod- vislé Rakousko, poněvadž jenom ta- kové může dostáti historickému svému poslání, totiž: býti ochranou a ba- štou pro všecky své národy.« »Ale tím doznáváte,« vysmívá se »Neue Freie Presse«, »že ochromení cen- trálního rakouského parlament znamenalo by ochromení říše, pročež vy federalisté, toužící, aby tento parla- ment zhynul souchotinami nebo marasmem, usilujete konec koncův jen o zkázu a roz- klad tohoto státu. — Dokážeme snadno, jaký v této rabulistice vězí švindl. Tatáz
Němcův Rakousko Neue Frei Presse
10 article
»Neue Freie Presse« doznala nejednou, že v žádném projektu a programu federalistův nebyla popírána potřeba jakéhos ústředního říšského parlamentu pro záležitosti, jež uznají všechny země a všickni národové za sobě společné Od časův Palackého a Karla Havlíčka nenesl se také národní program náš kji nému, než k takovému federativnímu uspo- řádání Rakouska, na způsob unie severo- americké, Švýcarska neb nynějšího Německa. kde by historickým královstvím zemím byla vrácena jejich samostatnost, svézákon- nost a svéprávnost, tak aby národové jejich těsili se rovnému právu ve svobodných vla stech svých, kdežto by pro ty ktere důležitosti, všem jim společné, existo- vala spolková vláda a spolkový parlament. Nebyli jsme tedy my Čechové nikdy pro tivníky parlamentarismu vůbe ani říšského parlamentu zvlášť, ale bylí jsme zůstáváme odpůrci centralismu zá- konodárného jako administrativního a dych- tíme, aby tu revisí ústavy nastala konečně již rozumná náprava navrácení m královstvín a zemím, což jejich jest. Ale k tomu věru nepodobale se poslední dobou v Rakousku. nýbrž celá vnitřní konstel- lace hrozila jiným, zrovna opá- čným spádem věcí: takřka s hodin- kami v ruce čekali Němci, brzo-li obnovíme obstrukci a rozbivše vídeňský parlament, na- běhneme — na bodáky vojensko- poli- cejního absolutismu, který nám zruš naše sněmy, rozdělí nám Čechy, uzákont státní němčinu, zničí veškeren náš život spolkový a politický, jako náš tisk, zkrátka, zběduje a zjařmí nás knutou německou jako Poláky poznaňské, čímž rázem věc velko- eda pnlnal ,šnlen ej jli lab lustéjo a
Palacký Havlíček Čecho Němec Polák Rakousko Švýcarsko Německo Neue Frei Presse
11 article
německá posune se zde o sto honův ku předu. To bylo spekulací Němců — nuž, a tu jsme jim důkladně zkazili, vyhnuv še se obratně této na nás připravené léči a katastrofe, která byla by na konec ovšem i Rakousku zlomila vaz. Odtud ta nesmířitelná zášť Všeněmc proti nám, která věru může nám býti nej lepším a naprosto neklamným důkazem, ze jsme se potázali s dobron a uhodili na cesti pravou ku své záchraně. Že taktičkým obra tem naším tento parlamen't víden ský nikterak není zachráněn a že vše visí ve vzduchu, doku není rozřešena otázka česká: to musíla dnes již i ta »N. F. Přešse« doznáti
Němec Přešs Rakousko
12 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 18. kvěina. (Parlamentn práce.) Dvě plenární schůze sněmovny po- slanců, jedna schůze panské sněmovny a celá řada schůzí výborových vyplnily minulý parla mentní týden. Hr. Stürgk vypracoval podrobný program pro zasedání před letnicemi a sice jak pro schůze plenární, tak i pro výbory; ale jeho program se neosvědčil hned prvý týden. Nejdů ležitější jeho část, vyřízení předlohy o vodních drahách ve výboru, zůstala neprovedena. V po drobné debatě nevyčízana ani polovina paragrafů předlohy, tak že valná část práce zůstaven příštímu týdnu. Poněvadž v ponděli počnou schůze delegací a říšská rada dle Stürgkhova programu má vyříditi celou předlohu investiční a zákon o devítihodinné pracovní době v do lech, jest oprávněna pochybnost,, nezklame-li i příští týden očekávání v něj kladené. Z věcí v minulém týdnu vyřízených jest vedle zatím ného rozpočtu, jenž projednán ve výboru vinné klausule, vyřízené v plenární schůzi sně- movní, nejdůležitější zákon o kořaleční předloze, jenž přijat ve třetím čtení v úterý. Avšak už dnes se proslýchá, že sněmovna poslanecká bude nucena ještě jednou zákonem tím se za- bývati. Byl totiž, přijat dodatečný, návrh po slance Thurnherra, aby od kořaleční přirážky byl osvobozen líh, vyrobený v hospodářských závodech pro vlastní potřebu. Tento dodatek však se nelíbí vládě a panská sněmovna jest prý ochotna změniti text zákona po přání vlád- ním. Učiní-li panská sněmovna změnu v textu přijatém sněmovnou poslaneckou, vrátí se celý zákon do sněmovny pošlanecké, aby zaujalu stanovisko k takové změně. To by však zname- nalo nový průtah v předloze pro nás důležité.
Stürgkhův Praha Hradec
13 article
V Praze, 18. května. (Moravské sm- řovačky.) »N. Fr. Pr.« přináší ještě jednu podrobnost ke čtvrteční schůzi vyrovnacího vý boru moravského. Jde o rozmnožení počtu man dátů velkostatkářských. Počet ten nemá být rozmnožen jen o tři mandáty, jak včera sdélo- váno, nýbrž o sedm. Z nich tří má se do- stati statkům svěřenským, k nimž se mají při- pojiti též statky duchovenské, tak že by tat kurie měla příště osm mandátů. Zbývající čtyt nové mandáty mají připadnouti statkům nesvě- řenským. Poněvadž platnost mandátů morav- ských zemských poslanců vyprší až v listopadu r. 1902, těší se »N. Fr. Pr.«, že smiřovací výbor má ještě dosti času, aby dílo své do- konal. Nám naopak se zdá, že všeliká práce smiřovacího výboru moravského bude tak dlouho marna, dokud německá strana neustoupí od zásad svatodušního programu, neboť na ty pod- mínky, jež moravští Némci kladou výboru, žádný poctivý Čech přistoupili nemůže. Ze Lvova, 16. května. (Haličs k zemská komise pro vodní drá h měla dne 14. t. m. schůzi za předsednictví zemského maršálka hr. Stanislava Badena. Ko- mise vyslovila se pro to, aby se haličské prů plavy připojíly k dunajsko-oderskému v Hrušově a odtud přes. Krakov šly k Dněstru. Co do od- bočky, jež má jíti přes Lvov do Brodů, vyslo- vilo se 11 hlasů proti 4 pro návrh, upušlěno však od požadavku, že odbočka má počinat u Sudové Višně. Proti přispěvkům zemským i příšpěvkům interessentů vyslovila se celá ko mise; přijala však návrh, aby se žádalo sou- časné započetí prací jak při stavbě průplavů. tak I při úpravé řek. Úpravu Dunajce, Vislok a Sanu má provésti stát na svůj náklad; n úpravu jiných řek má přispěti i země. Stano- vení směru průplavů nemá se ponechati vý hradně státu, nýbrž má se díti za srozuměni se zemskými výbory.
Baden Vislok San Stano Praha Francie Lvov Hrušov Krakov Dněstr Brod Dunajec
14 article
Z Vídně, 18. května. (Hrabě K olo- man Hunyady ). Dne 17. t. m. zemře v Ivance u Prešpurku na statku své“ sestry. kněžny Arenbergovy, nejvyšší dvormistr hrab Kolom. Hunyady. Zesnulý, jenž se narodil v r 1830, byl v mládí husarským důstojníkem, zu- častnil se bojů za válek italských v r. 1849 1859 a za války pruské r. 1866, načež jako plukovník přestoupil k honvedům a postoupi po čase až na generála jízdy. R. 1874 byl jmenován nejvyšším dvormistrem, kteroužto hod- nost zastával až do smrti. Hr. Hunyady, jenz vynikal více ve sportu než v politice, má pro nás zajímavosť zvláště tím, že byl švakrem srbského knížete Michala Obre- noviče III., jenž byl zavražděn v r. 1868 v parku topčiderském. Zavražděný kníže byl ženat s jeho sestrou Julií, která ovdověvši, pro- vdala se pak za knížete Arenberga. Z Moravské Ostravy, 18. května. (Dalš znásilňování Čechů na Ostravsku. V pondělním čísle přinesli jsme zprávu o syste- matickém potlačování českého živlu na Ostravsku.
Hrabě Hunyady Kolom Michalus Obre Julie Čecho Vídeň Ivanka Prešpurk Hradec Ostrava Ostravsko
15 article
Německo-židovská strana pracuje tam plnou parou, používajíc ještě svě finanční přemoci. tak i různých úskoků, a snaží se Čechy, třeb by i tito tvořili faktickou věťšinu českého oby vatalstva, udolati. Našinci na Ostravsku bráníse seč jejich sily stačí, ale moc protivníků jes přiliš veliká, aby se mohlo za trvajících poměr pomýšleti na trvalé odrážení útoků, nebo docel snad vybojování ztracených posic. V Přivoze městě spojeném úplně s Moravskou Ostravou, má česká strana v rukou II. volební sbor do obecního zastupitelstva. L a III. sbor za pomoei severní dráhy Ferdinandovy poněmčen. Než če skému domácímu obyvatelstvu nepřeje německo- židovská strana už ani tohoto jediného sboru. Po něvadž přímou cestou nelze protivníkům při nej bližších volbách II. sboru dobýti, tu německá většina uchopila se staréhe prostředku: jmeno- vání čestných občanů, kteří by při volbě ve
Čecho Ferdinandův Ostravsko Ostrava
16 article
II. sboru majorisovali domácí české poplatníky Tiše, zcela neočekávaně přišla německá většina obecního výboru ve schůzi, konané dne 13. t. m. večer, s návrhem, aby byli následující lidé jme- nováni čestnými občany města Přivozu: D Max Menger, říšský poslanec ve Vídni, dr. Ro- chovanský, starosta opavský, známý německý nacionál, dr. V. Johanny, bývalý starosta v Mo- ravské Ostravě, Julius Heinisch, inspektor se- verní dráhy v Bilsku, Josef Ulbert, vrchn inženýr severní dráhy v Suchdole, a dále vládní radové, úřadníci v ředitelství severní dráhy ve Vídni: Kuttig, Ragl, Ast a Rauscher. Česká menšina překazila však odchodem svým ze za- sedaci síně právoplatné usnešení. Tím ovšem zá- ležitost odbyta nijak není. Německá většina — to jest zcela jisté — za nedlouho bude poku opakovati a nasadí vše, aby prorazila. Podo- týkáme, že před krátkou dobou usnesla se tatáž V drobném prodejit ranní číslo o vobě 2 vdpole nni Ve flialkách na venkovs rauíní čvola n0 odpolední . . . . . . . . 3 Inseráty platí sehetově sapře Předplreení a insrrty piijimá sdmini- strnce v Marisnské ulici č . a. Tam vsrháeelí že ték rečak tiskáirna a ezpedice „ Národnich Listu“ aukopiny sař narvrr nen- německá většina na přeměně jména Přívoz na »Oderfurt«, což docílila tím, že jeden člen obecního zastupitelstva, volený českou stranou dal se přemluviti a pro přeměnn tuto hlasoval. Obáváme se eventuality této i nyní
Menger doktor ro Johann Julius Heinisch Ulbert Přivoz Vídeň Ostrava Bilsko Suchdol Marisnský ulice Ragl Asta Rauscher
17 article Politické zprávy zahraničné. V Praze, 18. května.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 18. května. Z říše Viléma II. Redaktor řezenského místního listu byl ob- viněn z urážky císaře německého, ale strau- bingská porota sprostila ho obžaloby. Při zná- mém smýslení lidu bavorského věc to nikoli překvapující, nehledě i k chatrným důvodům o něž se obžaloba opírala. Pozoruhodnějším zjevem bylo ale, že sám státní z ás tu picle doznal v plaidoyeru, že Vilém II. v politice své jest v rozporu se smýšlením většiny německé ho lidu, anť přeje Anglii, kdežto lid sympatisuje se statečným náro- dem burským. Podobně vyjádřil se nedávno také státní zástupce v Aschaffenburgu, tedy tak- též v Bavorsku, při prodessu rovněž pro urážku německého císaře, proti »Beobachtru« vedeném. Takověto konstatování z úst — i bayorského — státního zástupce sama není bez ceny a proto je zaznamenáváme.iieu no kvpe Dva zajímavé projevy z Italie. Včera konal se v Římě tábor studentstv nniversitního, jehož se 1000 studentův zúčast- nilo. Slavena paměť bitvy u Domoka. Riceintti Garibaldi měl ohnivou řeč proti Turecku, již končil voláním »Sláva Řecku!« Na vlasském ostrově Maltě, náležejícím Anglii, konal se protestní tábor proti z a ve- dení anplické řeči úřadní. Posla- nec Muzzi volal za frenetické ho potlesku zástupův, že občanstvo nespočine, dokud nedosáhine úpl- né neodv islosti o stro v a. Na cele Maltě budou pořádány podobné tábory protestni. Ten i onen projev vlaského lidu véru ne- odpovidá anglo-italské shodě, na niž vláda fímsk tolik lpí.
Vilém II Garibaldi Sláva Řecko Posl Praha Anglie Aschaffenburg Bavorsko Řím Turecko Malta Italia
18 article Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů. Z Vídně, 18. května. (C.-B) zhejso Ve včerejší schůzi rozpočtového výbor prohlásil poslanec hr. Palífy jmenem konservativ ního velkostatkářstva, že bude hlasovati pro zatímný rozpočet, protože dle svého stanoviště vždy povoluje státu prostředky, jichž mu třeba k jeho správě. Sněmovním zpravodajem zvoten poslanec dr Kathrein. Výbor pro vodní dráhy rokoval dopoledne dále za přítomnosti ministerského předsedý dra. Körbra a ministra obchodu bar. Calla o § 1. předlohy o vod- ních cestách. Předseda dr. Lueger sdělil před tím výsledel jednání odboru s vládou. Stát provede v § 1. pro jektované průplavy, zabezpečí-li země, kudy průpla veda nebo kanalisovaná část řeky nachází se, roční příspěvek dostatečný na zúročení a úmor 11/2 dluho- pisů, jež budou vydány na pořízení průplavu nebo jeho části, resp. kanalisace řeky v té které zemí: Pří- spěvek platí se dle poměru příslušných platů státních a pomíjí, jak přijmy průplavní po srážce výloh na opatrování a plavbu, po dvě léta přesabují sumu, jíž třeba na zúročení a úmor nominálně investovaného kapitálu. Posl. Daszyňsk i přednesl některé, formáln obavy a uvažoval prospěch a hospodářský význam vodních dráh haličských. Posl. Kolischer dovozuje, že třeba tím vi přimlouvati se za průplavy jako konkurenty železnie protože mohou přijíti časy v Rakousku, kde želez- nice budou fiskálním nástrojem. Konečně líčil pro- spěšnost haličských průplavo. Dr. Mettal: Prohlašuji, že chtěl jsem na- vrhnouti ve smyslu zásad konservalivního velkostatku
Kathrein doktor Lueger Posl Mettal Vídeň Rakousko
19 article
sl laž vu mnoni nbonsn
20 article FEUILLETON.
FEUILLETON. sbe 8—. (Kronika.) Máte pravdu, korrespon dence s neznámými dopisovateli má někdy své mrzuté stránky, ale občas nemůže ani škodit dostane li se třeba ke slovu takový — ano- nymus. Dovolte tedy, vrátit se na okamžik k po- oe slední poště. — Jedno vám vytýkám, pokračuje v del- ším výkladě »pilný čtenář« — a to, že svoji thesi z pravidla dovedete až ke krajičku, ale tu, kde by člověk čekal závěr, rozhodující slovo — nedočká se, je koneč, opona padá !. Sho- duji se úplně s vývody o dvojjazyčnosti, na pří klad. Je to nebezpečný stav. Ale co mi platne vědětí o nebezpeči, nevim-li, jak mu zabrániti A to vám vylýkám.! Napovídáte, alarmujete, ale nepravítě kudy a kam, jak z nebezpečí vy- váznout? Dvojjazyčnost je stav nebezpečí ! Je, je ! Ale kde se vzala naše dvojjazyčnost?. Kdo ji zavinil? Nikdo. Je v poměrech. A poměry nelze odstranit, jsou silnější, než my všickni Dvojjazyčnost je nepřítel! Zajisté! Ale jakse ho zbavit? To povězte ! Tu“je přikop, ten pře skočte, umite-lil . . . e nej ém Až potud »pilný čtenář«.
21 article
ov O Skutečný zájem o věe zdá se mluvi z těch řádků. Nezbývá tedy, než se odhodlat- na jeho přání. Nemiluje nápovědí. Raději hne celou myšlenku! Kdo má co povědět, ať pov zřetelně a jasně : to a to prý, tak a tak l ol Zcela správnél 1 Jsou jistě chvíle, kdy takové přímé slov je na svém místě. Chvile, kdy ten, kdo uslyšei slovo, kdo přijal myšlenku, také je hned od- hodlán ji provésti. Byly snad doby, kdy slovo veřejného tisku mělo takovou činorodou moe To asi byly šťaslné doby prvních libánek tisku s mladým veřejným životem. Tenkráte tisk konal své divy. Mlěl zvláštní suggestivní silu na čtenáře. Od jeho slova ke skutku nebyo než krok. Ale ta doba šťastného dětství, kde je dnes Kdo pak čítá dnes noviny, aby se dal pohnouti k nějakému skutku? Je doba dlouhých pochod myšlénkových. Čítáme především, abychomi četli. abychom se dověděli o cízím »názoru« a » srov- nali« jej s vlastním. Čítáme, abychoml uvažo- vali, přemítali, rozpakovali se a skutek po při- padé — si rozmyslili. Nedůvěřujeme cizímu zá- věru a úsudku. Spoleháme na vlastní. Dovedeme a chceme zavírati, usuzovati — sami. Není tu pak někdy výhodnější a kratší, o- meziti se na pouhou nápověď a závěr přenechat — čtenáři? oelšvi
22 article
V Praze, 18. května.
Praha
23 article
9ála Ale, libo-li, pokračujme v otázce.ve Dvojiazyčnost! Jak se k ní postavit ? Mluvite-li za svoji osobu, nebudete na roz- pacích s odpovědí. Jako jedinei, jako členu spo- lečnosti, jako pěstiteli svého oboru, obchodníku. literátu, živnostníku, úřadníku, vychovateli je vám osobně prospěšno, znáte li dva i více ja- zyků. Znáte je, užíváte jichi. »Kolik jazyků znáš, tolikeronásob jsl vzdělaný,« říkají. Jedinci je tedy ku prospěchu dvojjazyčnost Ale národu ! Jak tu stojí věci? Národ je kulfurní organism. Jeho trvání, jeho rozkvět, jeho prospěch žádá, předpokládá vlastní svérázný život. A živoť národa je v jeho vzdělanosti. A národ bez vlastní vzdělanostije buď omdlelý, buď umírající národ. Má-li býti vzkříšen, k životu doveden, třeba mu vrátit vzdějanost. A instrumentem vzdělanosti je jazyk. Ale národ, který ve svém zřízení užívá cizího jazyka, přijímá cizí vzdělanost, neobstarává sám vlastní své kulturní potřeby, nekoná, neorgani- suje vlastní práci, je kulturně jalový organism. Snad žije ještě zdánlivý život, ale svou indivi- dualitou je mrtev. Anebo aspoň ja cestě k smrti. Dřive či později zmizí beze stopy v záplavé cizí kullury. Tak zmizela řada národo. Netřeha uváděti jména. Potomci jejich žijí, ale bytosti národní zmizely. Jak se to stalo je známo. Přijali cizí jazyk, s jazykem cizí kulturu, cizí zřízení. Nějaký čas živořili dvoj- jazyčné. Konečně vlastní nekulturní jazyk umdlel, uschl jako ratolešt připravená o živnou
Dvojiazyčnost
24 article
šťávu, odpadl docela. Národ o zřízení dvoj jazyčném je vždy na přechodu z jednoho stavu do druhého. Buď se probouzí a přechází po- mocí cizí kultury k vlastnímu životu, anebo je na přechodu — ke ztrátě, vlastní kultury. Je nom vlastní, kultura, vlastním jazykem pěstěná. zaručuje mu osobitý život. Je zřejmo, čeho si přejeme, čeho si musíme přátil Chceme, aby o nás platil případ první. Probudili jsme se z nekulturního stavu, do něhož jsme byli uvrženi a chceme zne náhla vyspěli na živý, zdravý organism, téšíc se z vlastního života. Jsmo na přechodu jednoho stavu do druhého. Příznakem pře chodu je dnešní dvojjazyčnost našeho zri zení. Je zřejmo, eo musí nadále býti ci lem našich snah. Mustme usilovati, abychomz přechodního, dospěli co nejdřive do stavu, který je zárukou i zabezpečením trvalejšího rozvoje. Tedy od zřízení dvoujazyčného k jednojazyě nosti, ab A v tom je právě obtíž! Dvoujazyčnost která ohrožuje zájmy nářodního celku, prospívá — aspoň zdánlivě — zájmům jedinců. Tedy zájmy vlastních členů přičí se, odporují, pro tiví se přímo zájmům celku. Jaký nezdravý zvrácený poměr! Jak jej překonati? Jak prospět celku a nepoškoditi členy, kteří jej tvoři ? Jaká spoutanost mravní! Jaké zotročení vůle ! Všemi svými egoistnými zájmy jsme tak vázáni, tak porobeni, tak služebnými učinění pomérům, které si ke svému prospěchu mezi námi zřídila kultura orgunísmu — sousedního)n .
25 article
Zlokovů mravních, jak zkušenost učí, vede jediná cesta, cesta mravní síly. A ta se rodí z intelligence, z vyššího poznáni. Víme, až bude přechodní stav nynější překonán, až kulturi organism náš bude zcela odevzdán svému při- rozenému rozvoji, pak že jistě dostaví se i zdravý poměr mezi celkem a jedinci, člen organismu bude pak svůj prospěch bezpečně nalezati také ve prospěchu celku. A o to jde, aby toto poznání proniklo a sílilo naše kroky. A to jest úkolem naší intelligence: poznáni pochopiti a uplatniti. Dovede-li toho? Treba dnešní dvoj- jazyčnost se zamlouvala slabým stránkám naií bytosti jedinecké, naší samolibosti, naší milov- nosti pohodli a pokoje, sladkému zvyku a naší žádostivosti zisku: tolik je jisto, že ty slabší nižší stránky našeho sobectví i ve příštím doko- nalejším, proto že přirozeném a vlastním zřízení budou neméně dobře opatřeny!
26 article
Tedy dvojjazvčnost je nebezpečí a nebezpeč třeba odstranovatil Tak postupem rozvoje vysvítají nové úkoly V první době probuzení bylo předním úkolem přichystati nástroj, opatřiti jažyku vlast- nímu možnost a schopnost uplatnění ve d l panujícího cizího! Stoleti rozvoje vymáhalo pro- vodení toho úkolu. Dnes stupeň dosažen další úkol nestává: uvnitř obrozeného organismu zjednati vlastnímu nástroji onu platnost, která ku vlastnímu životu je nezbytná.ial ,uos Řadu oborů vzdělanosti postavili jsme už do služeb vlastního životaz Máme svoje školstvi svoji literaturu, své umění, svoje mnohá odvětv obchodu, průmyslu, živnosti, máme svůj drobný život veřejný a společenský, svoji malou samo správu. Ale školství, literatura, umění nedají ještě všechen život kulturního organismu. Zbý vají ostatní sféry ustrojení. Třeba jich dobýt všech, jedné po druhé a postaviti je do služeh vlastního organismu. A v tom je všechen náš zápas národní politický. A ten není nic než zápas — kulturní. Neboť kultura národa je život národa. A nen než liché tříštění pojmů, děliti je a trhati o sebe. Všecko to souvisí. A jakmile nebezpeč poznáno, třeba je stihati a potirati v každém zjevu a na každém kroku. — Alel pak už je řada na institucích státních Ty přec se vymykají úsilí národnimu! . . b — Proč by se vymykaly ? 0— Protože je nás národů ve státě více .. — Státní instituce není také než součástk kulturné organisace a nemůže se vymykati ze souvislosti organické. To byl právě příznak přechodnosti, chtěla-li se dosud vymykati. Ideu státu nesmí se rozcházeti s ideou vzdělanosti, musí svůj prospěch viděti v její prospěchu, A prospěch vzdělsnosti je v pěstění individu- alismu . . a individualism vzdělanosti je- v národnosti ..
27 article
— Ale kterak se má státní idea stotožniti s národní, kde je národních idel více? — Není-li možno při dosavadním zřízení. pak třeba se postarati o dokonalejší. Jisto je, že způsob zřízení dosavad platný namnoze ohrožuje a překáží rozvoji individualit kultur- ních . .. — Instituce státní nejsou protinárodní, nsopak přísně neutrálné. I tam, kde jazyk národní neni nástrojem zřízení . .. — A přece ohrožují bytost národní tyto instituce. Pouhou svojíexistencí, způsobem zřízení, které neodpovídá poměrům, ji obrožují. Tyto instituce zaměstnávají a soustřeďujív sobě sumu mravních sil, náležejících organismu národnímu a přece od něho odvracovaných. Při- slušník instituce je v neustálém sporul mez svým svědomím národním a svědomím úřad- ním! Mravní bytost jeho je tak neustále pod- lamována a celek mravních sil organismu tak neustále ochuzován a třištěn. Těžká mravnt škoda všeho úštroj, vychází tak z nedokona- losti zřízení. Co je to za zřízení, kde dvě velké, mravní, kulturné idey, idea národní s. ideou státní, navzájem se podlamují a demoralisují? Špatné je takové zřizení, třeba je nahraditi lepším . . Otázka času! A jestlí věc nedozrála dosu k aktuálným krokům praktické politiky, nesmí přece ani na okamžik sejíti se zřetele národní intelligence. A zdá-li se, že to, co nás svírá, c nás přivazuje k trvalému nabezpečí, jsou dané poměry a ty že jsou železné, pak třeba uvážiti, že proti železným poměrům je výdatná ocel mravní síly. Je úkolem intelligence, uvědomiti si úkoly celku, míti nejen přehled práce, která už vykonána, ale i vědomí úkolu, který jestě vykonati zbývá. Kulturní organism není bytost o jediné generaci. A co se nepodařilo generaci jedné, připadá za dědičný úkol pokolení násle- dujícímu. A plně vědomí úkolů těch dá teprv — program národníl
národní s