2
masthead
V Praze, v neděli dne 19. května 1901.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. Ilsty
předp lácí sa
v Praze v adnialstrael
na čtrrt leta . . . . 6 K —
s dvojí don ášku
ma měst
na čtní lta! . . . . 7 K 50h
na něsíe . . . . . . 2 K 80
Tošton:
ěste . . . . . -
na čtvrt leta . . ..
s Hvají zísilkoe
na pešaíei. . . . .
na čtvrt leta
Praha
5
article
Dnešní čísle pre Prahs ja a 20 stranácl.
Dnešní čísle pre Prahs ja a 20 stranácl.
ok Důležité osvědčení.
Takovými přáli jsme si vždy zříti zá
stupce národa svého: jako pravé, celé muže,
jdoucí neohroženě za přesvědčením svým,
jdoucí za myšlenkou, kterou po svědomí a
rozumu svém uznávají býti pravou a
zdravou pro zdar a zvelebení svého ná-
roda, nedadouce se zviklati ani sliby ani
hrozbami, ani pokřikem neb terrorem, ni proti
venstvím jakýmkoliv a odkudkoliv, ať s hora
nebo z dola. A takovými poznáváme
dnes svobodomyslné poslance národa našeho
na radě říšské v jejich statečném, po
ctivě, českém prohlášeni oppo-
sičním, jakým odepřeli vládě Körbrov
v nynější době vážné v rozpočtovém
výboru povolení toho prozatímného
státního rozpočtu, na rozdíl od Po-
lákův, německých pokrokářův, německých
nacionálův, velkostatkářův, křesťanských so-
ciálův i katolických lidovcůy. Nechť jest
vláda Körbrova spokojena s tímto zástupem.
osvědčujícím jí důvěrů a nabízejícím sejí
za větší menší mzdů ke sluzbám; my opět
srdečně těšíme se z toho, ze zá s'tu p
naši nejsou v tom tlümu a ničeho
si nedělají ze svého osamocení, n ý brz
poctivě, neohrozeně v zty čuji
prapor rozhodné opposic'e prot
této vládě a panujícímu systému, jak
toho žádá věc a prospěch národa, z něhoz
vyšli a jemuž jedinému sloužiti přísahali.
Jak zahanbení jsou dnes všickni ti pro-
Ihaní pomlouvači a křivditelé, kteří po dlouhé
měsíce podezřívali a hyzdilí svobodomyslné
naše poslance, že prý provozují politiku ša
lebnou, která má dvojí tvář: jednu pro
Vídeň a druhou pro voličstvo, doma, vůč
lidu že prý se tváří ráznými a opposičním
jeho bojovníky, ve Vídni před vládou však
že prý se opportunisticky krčí a nesměle
couvají, jako druhdy chabí politikové staro-
čest.
Vídeň
6
article
Před tváří všeho světa a do očí před
sedbvi ministerstva Körbrovi prohlásil včera
17. května 1901 jmenem celého če
ského klubu mluvčí téhož dr. Stránský
že pro ty »zvonivé milliony«, které vláda
Körbrova nyní rozhazuje na hospodářské
zvejebení jižních i našich zemí, neza po
meneme a neodpustíme krutého
příkoří, jaké učiněno našemu právu národ-
nímu ordonancí ze dne 17. října 1899. »To
bylo by« — dodal výborně: spromlčením
zločinu bez předchozí náhrady škodya
mohlo by stavu protiprávnímu dodati rázu
stavu právního.« Toho nebezpečí jsme však
my Čechové velice bedlivi a nedáme se proto
hypnotisovat leskem a šumotem toho »zla-
tého deště« národohospodářských prospě
chův, jímž mají býti výkřiky naší bolesti na
rodní přehlušeny.
Nikoliv, ten pokus s námi se nezdaří
»Nedostanete se ke klidu a ne-
můžete se k němu dostati, doku
se nám nedostane našeho zaru-
čeněho práva. Naše nynější postavení
neznamená ani dost málo, že máme ku vládě
důvěru a že ji chceme podporovati. Na-
opak: jsme v opposici proti ní
Tato vláda od prvopočátku trvá na půdě
krkolomného coup de main ze dne 17. října
1899. Ona přiostřila ještě toto bezpráví ne-
návistí a nepřátelstvím, s kterým ministři
financí a justice zachovali se vůči našemu
národu.« — Proto ohlásili poslanci naši již
v rozpočtovém výboru vládě Körbrově,ž
doktor
Stránský
Čecho
7
article
ša aa iiguclson
taž ze-
9
article
budou v plné schůzi parlamentu delegáti
národa českého za jeden muž hlasov at
proti budžetnímu provisoriu.
Proč ale vzdali se pak obstrukce v
parlamentě? Ku vtírající se otázce této dává
poselstvo české přátelům jako nepřátelům
svým rovně upřímnou jako důvodnou odpo-
věď: »Poněvadž jsme nechtěli z pouhé umi-
něnosti a svéhlavosti setrvati při této po-
vážlivé a nebezpečné methodě sebe-
obrany, jakmile se nám otevřely cesty
jiné: My zabájili a prováděli obstrukci
hlavně pro důkaz své mohutnost
proti obstrukci Němcův. Myslíme
že jsme tento důkaz podali. Vy-
dati však samu — existenci státu po-
vážlivým otřesům v šanc, nemohlo
býti zájmem naším, nýbrž my musili sobě
říci, že pokračovati dále v tom za-
tlačování státu do polohy, v ja-
kouž byl zatlačen obstrukcí Němcův
od r. 1897—1899, znamenalo by tolik, jako
vydávati říši tuto záhubě v šan
a hnáti vodu na mlýn těch, kdoz
spekulují na úplné rozpadnutí její.
My však chceme silné, neod-
vislé Rakousko, poněvadž jenom ta-
kové může dostáti historickému svému
poslání, totiž: býti ochranou a ba-
štou pro všecky své národy.«
»Ale tím doznáváte,« vysmívá se »Neue
Freie Presse«, »že ochromení cen-
trálního rakouského parlament
znamenalo by ochromení říše,
pročež vy federalisté, toužící, aby tento parla-
ment zhynul souchotinami nebo marasmem,
usilujete konec koncův jen o zkázu a roz-
klad tohoto státu. — Dokážeme snadno,
jaký v této rabulistice vězí švindl. Tatáz
Němcův
Rakousko
Neue Frei Presse
10
article
»Neue Freie Presse« doznala nejednou, že
v žádném projektu a programu federalistův
nebyla popírána potřeba jakéhos ústředního
říšského parlamentu pro záležitosti, jež uznají
všechny země a všickni národové za sobě
společné
Od časův Palackého a Karla Havlíčka
nenesl se také národní program náš kji
nému, než k takovému federativnímu uspo-
řádání Rakouska, na způsob unie severo-
americké, Švýcarska neb nynějšího Německa.
kde by historickým královstvím zemím
byla vrácena jejich samostatnost, svézákon-
nost a svéprávnost, tak aby národové jejich
těsili se rovnému právu ve svobodných vla
stech svých, kdežto by pro ty ktere
důležitosti, všem jim společné, existo-
vala spolková vláda a spolkový parlament.
Nebyli jsme tedy my Čechové nikdy pro
tivníky parlamentarismu vůbe
ani říšského parlamentu zvlášť, ale bylí jsme
zůstáváme odpůrci centralismu zá-
konodárného jako administrativního a dych-
tíme, aby tu revisí ústavy nastala konečně
již rozumná náprava navrácení m královstvín
a zemím, což jejich jest.
Ale k tomu věru nepodobale
se poslední dobou v Rakousku.
nýbrž celá vnitřní konstel-
lace hrozila jiným, zrovna opá-
čným spádem věcí: takřka s hodin-
kami v ruce čekali Němci, brzo-li obnovíme
obstrukci a rozbivše vídeňský parlament, na-
běhneme — na bodáky vojensko- poli-
cejního absolutismu, který nám zruš
naše sněmy, rozdělí nám Čechy, uzákont
státní němčinu, zničí veškeren náš život
spolkový a politický, jako náš tisk, zkrátka,
zběduje a zjařmí nás knutou německou jako
Poláky poznaňské, čímž rázem věc velko-
eda
pnlnal ,šnlen ej jli
lab lustéjo a
Palacký
Havlíček
Čecho
Němec
Polák
Rakousko
Švýcarsko
Německo
Neue Frei Presse
11
article
německá posune se zde o sto honův ku
předu.
To bylo spekulací Němců — nuž, a tu
jsme jim důkladně zkazili, vyhnuv še
se obratně této na nás připravené léči a
katastrofe, která byla by na konec ovšem
i Rakousku zlomila vaz.
Odtud ta nesmířitelná zášť Všeněmc
proti nám, která věru může nám býti nej
lepším a naprosto neklamným důkazem, ze
jsme se potázali s dobron a uhodili na cesti
pravou ku své záchraně. Že taktičkým obra
tem naším tento parlamen't víden
ský nikterak není zachráněn a
že vše visí ve vzduchu, doku
není rozřešena otázka česká: to
musíla dnes již i ta »N. F. Přešse« doznáti
Němec
Přešs
Rakousko
12
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 18. kvěina. (Parlamentn
práce.) Dvě plenární schůze sněmovny po-
slanců, jedna schůze panské sněmovny a celá
řada schůzí výborových vyplnily minulý parla
mentní týden. Hr. Stürgk vypracoval podrobný
program pro zasedání před letnicemi a sice jak
pro schůze plenární, tak i pro výbory; ale jeho
program se neosvědčil hned prvý týden. Nejdů
ležitější jeho část, vyřízení předlohy o vodních
drahách ve výboru, zůstala neprovedena. V po
drobné debatě nevyčízana ani polovina paragrafů
předlohy, tak že valná část práce zůstaven
příštímu týdnu. Poněvadž v ponděli počnou
schůze delegací a říšská rada dle Stürgkhova
programu má vyříditi celou předlohu investiční
a zákon o devítihodinné pracovní době v do
lech, jest oprávněna pochybnost,, nezklame-li
i příští týden očekávání v něj kladené. Z věcí
v minulém týdnu vyřízených jest vedle zatím
ného rozpočtu, jenž projednán ve výboru
vinné klausule, vyřízené v plenární schůzi sně-
movní, nejdůležitější zákon o kořaleční předloze,
jenž přijat ve třetím čtení v úterý. Avšak už
dnes se proslýchá, že sněmovna poslanecká
bude nucena ještě jednou zákonem tím se za-
bývati. Byl totiž, přijat dodatečný, návrh po
slance Thurnherra, aby od kořaleční přirážky
byl osvobozen líh, vyrobený v hospodářských
závodech pro vlastní potřebu. Tento dodatek
však se nelíbí vládě a panská sněmovna jest
prý ochotna změniti text zákona po přání vlád-
ním. Učiní-li panská sněmovna změnu v textu
přijatém sněmovnou poslaneckou, vrátí se celý
zákon do sněmovny pošlanecké, aby zaujalu
stanovisko k takové změně. To by však zname-
nalo nový průtah v předloze pro nás důležité.
Stürgkhův
Praha
Hradec
13
article
V Praze, 18. května. (Moravské sm-
řovačky.) »N. Fr. Pr.« přináší ještě jednu
podrobnost ke čtvrteční schůzi vyrovnacího vý
boru moravského. Jde o rozmnožení počtu man
dátů velkostatkářských. Počet ten nemá být
rozmnožen jen o tři mandáty, jak včera sdélo-
váno, nýbrž o sedm. Z nich tří má se do-
stati statkům svěřenským, k nimž se mají při-
pojiti též statky duchovenské, tak že by tat
kurie měla příště osm mandátů. Zbývající čtyt
nové mandáty mají připadnouti statkům nesvě-
řenským. Poněvadž platnost mandátů morav-
ských zemských poslanců vyprší až v listopadu
r. 1902, těší se »N. Fr. Pr.«, že smiřovací
výbor má ještě dosti času, aby dílo své do-
konal. Nám naopak se zdá, že všeliká práce
smiřovacího výboru moravského bude tak dlouho
marna, dokud německá strana neustoupí od
zásad svatodušního programu, neboť na ty pod-
mínky, jež moravští Némci kladou výboru,
žádný poctivý Čech přistoupili nemůže.
Ze Lvova, 16. května. (Haličs k
zemská komise pro vodní drá h
měla dne 14. t. m. schůzi za předsednictví
zemského maršálka hr. Stanislava Badena. Ko-
mise vyslovila se pro to, aby se haličské prů
plavy připojíly k dunajsko-oderskému v Hrušově
a odtud přes. Krakov šly k Dněstru. Co do od-
bočky, jež má jíti přes Lvov do Brodů, vyslo-
vilo se 11 hlasů proti 4 pro návrh, upušlěno
však od požadavku, že odbočka má počinat
u Sudové Višně. Proti přispěvkům zemským
i příšpěvkům interessentů vyslovila se celá ko
mise; přijala však návrh, aby se žádalo sou-
časné započetí prací jak při stavbě průplavů.
tak I při úpravé řek. Úpravu Dunajce, Vislok
a Sanu má provésti stát na svůj náklad; n
úpravu jiných řek má přispěti i země. Stano-
vení směru průplavů nemá se ponechati vý
hradně státu, nýbrž má se díti za srozuměni
se zemskými výbory.
Baden
Vislok
San
Stano
Praha
Francie
Lvov
Hrušov
Krakov
Dněstr
Brod
Dunajec
14
article
Z Vídně, 18. května. (Hrabě K olo-
man Hunyady ). Dne 17. t. m. zemře
v Ivance u Prešpurku na statku své“ sestry.
kněžny Arenbergovy, nejvyšší dvormistr hrab
Kolom. Hunyady. Zesnulý, jenž se narodil v r
1830, byl v mládí husarským důstojníkem, zu-
častnil se bojů za válek italských v r. 1849
1859 a za války pruské r. 1866, načež jako
plukovník přestoupil k honvedům a postoupi
po čase až na generála jízdy. R. 1874 byl
jmenován nejvyšším dvormistrem, kteroužto hod-
nost zastával až do smrti. Hr. Hunyady, jenz
vynikal více ve sportu než v politice, má pro
nás zajímavosť zvláště tím, že byl švakrem
srbského knížete Michala Obre-
noviče III., jenž byl zavražděn v r. 1868
v parku topčiderském. Zavražděný kníže byl
ženat s jeho sestrou Julií, která ovdověvši, pro-
vdala se pak za knížete Arenberga.
Z Moravské Ostravy, 18. května. (Dalš
znásilňování Čechů na Ostravsku.
V pondělním čísle přinesli jsme zprávu o syste-
matickém potlačování českého živlu na Ostravsku.
Hrabě
Hunyady
Kolom
Michalus Obre
Julie
Čecho
Vídeň
Ivanka
Prešpurk
Hradec
Ostrava
Ostravsko
15
article
Německo-židovská strana pracuje tam plnou
parou, používajíc ještě svě finanční přemoci.
tak i různých úskoků, a snaží se Čechy, třeb
by i tito tvořili faktickou věťšinu českého oby
vatalstva, udolati. Našinci na Ostravsku bráníse
seč jejich sily stačí, ale moc protivníků jes
přiliš veliká, aby se mohlo za trvajících poměr
pomýšleti na trvalé odrážení útoků, nebo docel
snad vybojování ztracených posic. V Přivoze
městě spojeném úplně s Moravskou Ostravou,
má česká strana v rukou II. volební sbor do
obecního zastupitelstva. L a III. sbor za pomoei
severní dráhy Ferdinandovy poněmčen. Než če
skému domácímu obyvatelstvu nepřeje německo-
židovská strana už ani tohoto jediného sboru. Po
něvadž přímou cestou nelze protivníkům při nej
bližších volbách II. sboru dobýti, tu německá
většina uchopila se staréhe prostředku: jmeno-
vání čestných občanů, kteří by při volbě ve
Čecho
Ferdinandův
Ostravsko
Ostrava
16
article
II. sboru majorisovali domácí české poplatníky
Tiše, zcela neočekávaně přišla německá většina
obecního výboru ve schůzi, konané dne 13. t. m.
večer, s návrhem, aby byli následující lidé jme-
nováni čestnými občany města Přivozu: D
Max Menger, říšský poslanec ve Vídni, dr. Ro-
chovanský, starosta opavský, známý německý
nacionál, dr. V. Johanny, bývalý starosta v Mo-
ravské Ostravě, Julius Heinisch, inspektor se-
verní dráhy v Bilsku, Josef Ulbert, vrchn
inženýr severní dráhy v Suchdole, a dále vládní
radové, úřadníci v ředitelství severní dráhy ve
Vídni: Kuttig, Ragl, Ast a Rauscher. Česká
menšina překazila však odchodem svým ze za-
sedaci síně právoplatné usnešení. Tím ovšem zá-
ležitost odbyta nijak není. Německá většina —
to jest zcela jisté — za nedlouho bude poku
opakovati a nasadí vše, aby prorazila. Podo-
týkáme, že před krátkou dobou usnesla se tatáž
V drobném prodejit
ranní číslo o vobě 2
vdpole nni
Ve flialkách na venkovs
rauíní čvola
n0
odpolední . . . . . . . . 3
Inseráty
platí sehetově sapře
Předplreení a insrrty piijimá sdmini-
strnce v Marisnské ulici č . a.
Tam vsrháeelí že ték rečak
tiskáirna a ezpedice „ Národnich Listu“
aukopiny sař narvrr nen-
německá většina na přeměně jména Přívoz na
»Oderfurt«, což docílila tím, že jeden člen
obecního zastupitelstva, volený českou stranou
dal se přemluviti a pro přeměnn tuto hlasoval.
Obáváme se eventuality této i nyní
Menger
doktor
ro
Johann
Julius Heinisch
Ulbert
Přivoz
Vídeň
Ostrava
Bilsko
Suchdol
Marisnský ulice
Ragl
Asta
Rauscher
17
article
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 18. května.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 18. května.
Z říše Viléma II.
Redaktor řezenského místního listu byl ob-
viněn z urážky císaře německého, ale strau-
bingská porota sprostila ho obžaloby. Při zná-
mém smýslení lidu bavorského věc to nikoli
překvapující, nehledě i k chatrným důvodům
o něž se obžaloba opírala. Pozoruhodnějším
zjevem bylo ale, že sám státní z ás tu picle
doznal v plaidoyeru, že Vilém II.
v politice své jest v rozporu se
smýšlením většiny německé ho
lidu, anť přeje Anglii, kdežto lid
sympatisuje se statečným náro-
dem burským. Podobně vyjádřil se nedávno
také státní zástupce v Aschaffenburgu, tedy tak-
též v Bavorsku, při prodessu rovněž pro urážku
německého císaře, proti »Beobachtru« vedeném.
Takověto konstatování z úst — i bayorského —
státního zástupce sama není bez ceny
a proto je zaznamenáváme.iieu no
kvpe
Dva zajímavé projevy z Italie.
Včera konal se v Římě tábor studentstv
nniversitního, jehož se 1000 studentův zúčast-
nilo. Slavena paměť bitvy u Domoka. Riceintti
Garibaldi měl ohnivou řeč proti Turecku, již
končil voláním »Sláva Řecku!«
Na vlasském ostrově Maltě, náležejícím
Anglii, konal se protestní tábor proti z a ve-
dení anplické řeči úřadní. Posla-
nec Muzzi volal za frenetické ho
potlesku zástupův, že občanstvo
nespočine, dokud nedosáhine úpl-
né neodv islosti o stro v a. Na cele
Maltě budou pořádány podobné tábory protestni.
Ten i onen projev vlaského lidu véru ne-
odpovidá anglo-italské shodě, na niž vláda fímsk
tolik lpí.
Vilém II
Garibaldi
Sláva Řecko
Posl
Praha
Anglie
Aschaffenburg
Bavorsko
Řím
Turecko
Malta
Italia
18
article
Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 18. května. (C.-B)
zhejso
Ve včerejší schůzi rozpočtového výbor
prohlásil poslanec hr. Palífy jmenem konservativ
ního velkostatkářstva, že bude hlasovati pro zatímný
rozpočet, protože dle svého stanoviště vždy povoluje
státu prostředky, jichž mu třeba k jeho správě.
Sněmovním zpravodajem zvoten poslanec dr
Kathrein.
Výbor pro vodní dráhy rokoval dopoledne
dále za přítomnosti ministerského předsedý dra. Körbra
a ministra obchodu bar. Calla o § 1. předlohy o vod-
ních cestách.
Předseda dr. Lueger sdělil před tím výsledel
jednání odboru s vládou. Stát provede v § 1. pro
jektované průplavy, zabezpečí-li země, kudy průpla
veda nebo kanalisovaná část řeky nachází se, roční
příspěvek dostatečný na zúročení a úmor 11/2 dluho-
pisů, jež budou vydány na pořízení průplavu nebo
jeho části, resp. kanalisace řeky v té které zemí: Pří-
spěvek platí se dle poměru příslušných platů státních
a pomíjí, jak přijmy průplavní po srážce výloh na
opatrování a plavbu, po dvě léta přesabují sumu, jíž
třeba na zúročení a úmor nominálně investovaného
kapitálu.
Posl. Daszyňsk i přednesl některé, formáln
obavy a uvažoval prospěch a hospodářský význam
vodních dráh haličských.
Posl. Kolischer dovozuje, že třeba tím vi
přimlouvati se za průplavy jako konkurenty železnie
protože mohou přijíti časy v Rakousku, kde želez-
nice budou fiskálním nástrojem. Konečně líčil pro-
spěšnost haličských průplavo.
Dr. Mettal: Prohlašuji, že chtěl jsem na-
vrhnouti ve smyslu zásad konservalivního velkostatku
Kathrein
doktor
Lueger
Posl
Mettal
Vídeň
Rakousko
19
article
sl
laž vu
mnoni
nbonsn
20
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
sbe
8—. (Kronika.) Máte pravdu, korrespon
dence s neznámými dopisovateli má někdy své
mrzuté stránky, ale občas nemůže ani škodit
dostane li se třeba ke slovu takový — ano-
nymus. Dovolte tedy, vrátit se na okamžik k po-
oe
slední poště.
— Jedno vám vytýkám, pokračuje v del-
ším výkladě »pilný čtenář« — a to, že svoji
thesi z pravidla dovedete až ke krajičku, ale tu,
kde by člověk čekal závěr, rozhodující slovo
— nedočká se, je koneč, opona padá !. Sho-
duji se úplně s vývody o dvojjazyčnosti, na pří
klad. Je to nebezpečný stav. Ale co mi platne
vědětí o nebezpeči, nevim-li, jak mu zabrániti
A to vám vylýkám.! Napovídáte, alarmujete, ale
nepravítě kudy a kam, jak z nebezpečí vy-
váznout? Dvojjazyčnost je stav nebezpečí ! Je,
je ! Ale kde se vzala naše dvojjazyčnost?. Kdo
ji zavinil? Nikdo. Je v poměrech. A poměry
nelze odstranit, jsou silnější, než my všickni
Dvojjazyčnost je nepřítel! Zajisté! Ale jakse
ho zbavit? To povězte ! Tu“je přikop, ten pře
skočte, umite-lil . . . e
nej
ém Až potud »pilný čtenář«.
21
article
ov
O Skutečný zájem o věe zdá se mluvi
z těch řádků. Nezbývá tedy, než se odhodlat-
na jeho přání. Nemiluje nápovědí. Raději hne
celou myšlenku! Kdo má co povědět, ať pov
zřetelně a jasně : to a to prý, tak a tak l
ol Zcela správnél
1 Jsou jistě chvíle, kdy takové přímé slov
je na svém místě. Chvile, kdy ten, kdo uslyšei
slovo, kdo přijal myšlenku, také je hned od-
hodlán ji provésti. Byly snad doby, kdy slovo
veřejného tisku mělo takovou činorodou moe
To asi byly šťaslné doby prvních libánek
tisku s mladým veřejným životem. Tenkráte
tisk konal své divy. Mlěl zvláštní suggestivní
silu na čtenáře. Od jeho slova ke skutku nebyo
než krok.
Ale ta doba šťastného dětství, kde je dnes
Kdo pak čítá dnes noviny, aby se dal pohnouti
k nějakému skutku? Je doba dlouhých pochod
myšlénkových. Čítáme především, abychomi četli.
abychom se dověděli o cízím »názoru« a » srov-
nali« jej s vlastním. Čítáme, abychoml uvažo-
vali, přemítali, rozpakovali se a skutek po při-
padé — si rozmyslili. Nedůvěřujeme cizímu zá-
věru a úsudku. Spoleháme na vlastní. Dovedeme
a chceme zavírati, usuzovati — sami.
Není tu pak někdy výhodnější a kratší, o-
meziti se na pouhou nápověď a závěr přenechat
— čtenáři?
oelšvi
22
article
V Praze, 18. května.
Praha
23
article
9ála
Ale, libo-li, pokračujme v otázce.ve
Dvojiazyčnost! Jak se k ní postavit ?
Mluvite-li za svoji osobu, nebudete na roz-
pacích s odpovědí. Jako jedinei, jako členu spo-
lečnosti, jako pěstiteli svého oboru, obchodníku.
literátu, živnostníku, úřadníku, vychovateli je
vám osobně prospěšno, znáte li dva i více ja-
zyků. Znáte je, užíváte jichi. »Kolik jazyků
znáš, tolikeronásob jsl vzdělaný,« říkají.
Jedinci je tedy ku prospěchu dvojjazyčnost
Ale národu ! Jak tu stojí věci?
Národ je kulfurní organism. Jeho trvání,
jeho rozkvět, jeho prospěch žádá, předpokládá
vlastní svérázný život. A živoť národa je v jeho
vzdělanosti. A národ bez vlastní vzdělanostije
buď omdlelý, buď umírající národ. Má-li býti
vzkříšen, k životu doveden, třeba mu vrátit
vzdějanost. A instrumentem vzdělanosti je jazyk.
Ale národ, který ve svém zřízení užívá cizího
jazyka, přijímá cizí vzdělanost, neobstarává sám
vlastní své kulturní potřeby, nekoná, neorgani-
suje vlastní práci, je kulturně jalový organism.
Snad žije ještě zdánlivý život, ale svou indivi-
dualitou je mrtev. Anebo aspoň ja cestě k smrti.
Dřive či později zmizí beze stopy v záplavé
cizí kullury. Tak zmizela řada národo.
Netřeha uváděti jména. Potomci jejich
žijí, ale bytosti národní zmizely. Jak se to stalo
je známo. Přijali cizí jazyk, s jazykem cizí
kulturu, cizí zřízení. Nějaký čas živořili dvoj-
jazyčné. Konečně vlastní nekulturní jazyk
umdlel, uschl jako ratolešt připravená o živnou
Dvojiazyčnost
24
article
šťávu, odpadl docela. Národ o zřízení dvoj
jazyčném je vždy na přechodu z jednoho stavu
do druhého. Buď se probouzí a přechází po-
mocí cizí kultury k vlastnímu životu, anebo je
na přechodu — ke ztrátě, vlastní kultury. Je
nom vlastní, kultura, vlastním jazykem pěstěná.
zaručuje mu osobitý život.
Je zřejmo, čeho si přejeme, čeho si musíme
přátil Chceme, aby o nás platil případ první.
Probudili jsme se z nekulturního stavu,
do něhož jsme byli uvrženi a chceme zne
náhla vyspěli na živý, zdravý organism, téšíc
se z vlastního života. Jsmo na přechodu
jednoho stavu do druhého. Příznakem pře
chodu je dnešní dvojjazyčnost našeho zri
zení. Je zřejmo, eo musí nadále býti ci
lem našich snah. Mustme usilovati, abychomz
přechodního, dospěli co nejdřive do stavu, který
je zárukou i zabezpečením trvalejšího rozvoje.
Tedy od zřízení dvoujazyčného k jednojazyě
nosti,
ab
A v tom je právě obtíž! Dvoujazyčnost
která ohrožuje zájmy nářodního celku, prospívá
— aspoň zdánlivě — zájmům jedinců. Tedy
zájmy vlastních členů přičí se, odporují, pro
tiví se přímo zájmům celku. Jaký nezdravý
zvrácený poměr! Jak jej překonati? Jak prospět
celku a nepoškoditi členy, kteří jej tvoři ? Jaká
spoutanost mravní! Jaké zotročení vůle ! Všemi
svými egoistnými zájmy jsme tak vázáni, tak
porobeni, tak služebnými učinění pomérům,
které si ke svému prospěchu mezi námi zřídila
kultura orgunísmu — sousedního)n .
25
article
Zlokovů mravních, jak zkušenost učí, vede
jediná cesta, cesta mravní síly. A ta se rodí
z intelligence, z vyššího poznáni. Víme, až bude
přechodní stav nynější překonán, až kulturi
organism náš bude zcela odevzdán svému při-
rozenému rozvoji, pak že jistě dostaví se i zdravý
poměr mezi celkem a jedinci, člen organismu
bude pak svůj prospěch bezpečně nalezati také
ve prospěchu celku. A o to jde, aby toto
poznání proniklo a sílilo naše kroky. A to jest
úkolem naší intelligence: poznáni pochopiti a
uplatniti. Dovede-li toho? Treba dnešní dvoj-
jazyčnost se zamlouvala slabým stránkám naií
bytosti jedinecké, naší samolibosti, naší milov-
nosti pohodli a pokoje, sladkému zvyku a naší
žádostivosti zisku: tolik je jisto, že ty slabší
nižší stránky našeho sobectví i ve příštím doko-
nalejším, proto že přirozeném a vlastním zřízení
budou neméně dobře opatřeny!
26
article
Tedy dvojjazvčnost je nebezpečí a nebezpeč
třeba odstranovatil
Tak postupem rozvoje vysvítají nové úkoly
V první době probuzení bylo předním
úkolem přichystati nástroj, opatřiti jažyku vlast-
nímu možnost a schopnost uplatnění ve d l
panujícího cizího! Stoleti rozvoje vymáhalo pro-
vodení toho úkolu. Dnes stupeň dosažen
další úkol nestává: uvnitř obrozeného organismu
zjednati vlastnímu nástroji onu platnost, která
ku vlastnímu životu je nezbytná.ial ,uos
Řadu oborů vzdělanosti postavili jsme už
do služeb vlastního životaz Máme svoje školstvi
svoji literaturu, své umění, svoje mnohá odvětv
obchodu, průmyslu, živnosti, máme svůj drobný
život veřejný a společenský, svoji malou samo
správu. Ale školství, literatura, umění nedají
ještě všechen život kulturního organismu. Zbý
vají ostatní sféry ustrojení. Třeba jich dobýt
všech, jedné po druhé a postaviti je do služeh
vlastního organismu.
A v tom je všechen náš zápas národní
politický. A ten není nic než zápas — kulturní.
Neboť kultura národa je život národa. A nen
než liché tříštění pojmů, děliti je a trhati o
sebe. Všecko to souvisí. A jakmile nebezpeč
poznáno, třeba je stihati a potirati v každém
zjevu a na každém kroku.
— Alel pak už je řada na institucích státních
Ty přec se vymykají úsilí národnimu! . . b
— Proč by se vymykaly ?
0— Protože je nás národů ve státě více ..
— Státní instituce není také než součástk
kulturné organisace a nemůže se vymykati ze
souvislosti organické. To byl právě příznak
přechodnosti, chtěla-li se dosud vymykati. Ideu
státu nesmí se rozcházeti s ideou vzdělanosti,
musí svůj prospěch viděti v její prospěchu,
A prospěch vzdělsnosti je v pěstění individu-
alismu . . a individualism vzdělanosti je-
v národnosti ..
27
article
— Ale kterak se má státní idea stotožniti
s národní, kde je národních idel více?
— Není-li možno při dosavadním zřízení.
pak třeba se postarati o dokonalejší. Jisto je,
že způsob zřízení dosavad platný namnoze
ohrožuje a překáží rozvoji individualit kultur-
ních . ..
— Instituce státní nejsou protinárodní, nsopak
přísně neutrálné. I tam, kde jazyk národní neni
nástrojem zřízení . ..
— A přece ohrožují bytost národní tyto
instituce. Pouhou svojíexistencí, způsobem
zřízení, které neodpovídá poměrům, ji obrožují.
Tyto instituce zaměstnávají a soustřeďujív
sobě sumu mravních sil, náležejících organismu
národnímu a přece od něho odvracovaných. Při-
slušník instituce je v neustálém sporul mez
svým svědomím národním a svědomím úřad-
ním! Mravní bytost jeho je tak neustále pod-
lamována a celek mravních sil organismu tak
neustále ochuzován a třištěn. Těžká mravnt
škoda všeho úštroj, vychází tak z nedokona-
losti zřízení. Co je to za zřízení, kde dvě velké,
mravní, kulturné idey, idea národní s. ideou
státní, navzájem se podlamují a demoralisují?
Špatné je takové zřizení, třeba je nahraditi
lepším . .
Otázka času! A jestlí věc nedozrála dosu
k aktuálným krokům praktické politiky, nesmí
přece ani na okamžik sejíti se zřetele národní
intelligence. A zdá-li se, že to, co nás svírá, c
nás přivazuje k trvalému nabezpečí, jsou dané
poměry a ty že jsou železné, pak třeba uvážiti,
že proti železným poměrům je výdatná ocel
mravní síly. Je úkolem intelligence, uvědomiti
si úkoly celku, míti nejen přehled práce, která
už vykonána, ale i vědomí úkolu, který jestě
vykonati zbývá. Kulturní organism není bytost
o jediné generaci. A co se nepodařilo generaci
jedné, připadá za dědičný úkol pokolení násle-
dujícímu. A plně vědomí úkolů těch dá teprv
— program národníl
národní s