ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 bb60b6a0-661b-11dc-9e1c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 26 celkem · entity: person 82, place 47, org 4, work 4
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍÍ LISTY,
3 masthead
12. září 1901.
4 masthead
Číslo 252.
5 article
Z Nového Yorku, 10. září. (C.-B.) P - licejní precent přikázal policii, aby sestavil seznam všech anarehistů a úřadne nia ně do hlížela. Z Chicaga, 10. záři. (C.-B.) Zatčen Emma Gotdmannova popřela především, že jest tou, již polieie hledá. Když byla policii dále vyslýchaná prohlásila, že viděla Čolgoše jen jednou a to dne 7. července v domě rodiny Isakovy v Chieagu, již Emima Goldmannova tehdy navštívila. Tehdůž přál si Čolgoš sn mluviti, však ona právě odcházela na dráhu. Čolgoš doprovodil ji k nádraží a vyměnil sni jen několik slov. Goldmannova popírá, že něeo rokla, co by směřovalo k tomu, svésti Čolgoše k zločinu jím spáchanému. Isak jest vyda- vatelem anarchistiekých spisů n je již ve vazbě. Morris, v jehož domě Emma Goldmannova byla přistižena, nalezá se rovněž již ve vazbě. Emma Goldmannova bude žalována, že spiklase s Isakem a jinými již zatčenými osobami, aby Mac Kinley byl usmreen. F. Z Frankfurtu, 11. záři. Z Nového Yorku sděluje se, že Emma Goldmanno v popírá všelikou vinu na attentátu. Byla ale po- nechána přece ve vyšetřovací vazbě. Policie trvá na tom, že jde o rozvětvené spiknut. jehož duší byla prý Goldmannova. Když byla předvelána, pravila, že je Švédka a všemožně zapírala, ale když ji jeden z policejních ko- misařů přítomných oslovil švédsky, nemohla od pověděti a musila doznati, že jest osobou hle- danou. Trvala potom na tom, že účelem an- archistů není nic jiného, nožli poučování lidu a pravila, že nemůže býti činěna zodpovědnou za to, podkládá-li některý šílený člověk jejím slovům jiný význam a podle toho potom sllen skutky provádi. Z Camdenu (stát New Jersey), 11. září (C.-B.) Včera večer zatčen byl zde jistý Stone, jsa podezřelým ze spoluviny při útoku na Mac Kinleve.
Gotdmannův Emim Goldmannův Tehdůž Čolgoš sn Goldmannův Morris Mac Kinley Emma Goldmanno Švédka Ston Kinleve Nový York Chicago Frankfurt Camden New Jersey
6 article
Z Buffala, 11. záři. (C.-B.) Když v páteh po útoku na Mac Kinleye provedena byla opa- race, bylo pozorováno, že kule strhla s sebou útržek kubátu Mac Kinleyova, kterýž ale uvázl hned pod kůží v otvoru rány. Byl. sice ihne odstraněn, nieméně bylo tímto těliskem z pů- sobeno lehké zanícení tkaniva jež se včera večer projevilo. Ná- sledkem této nepatrné poruchy bylo nutno od- straniti některé stehy, jimiž rán byla zašita a kůži nad ranou čá- stečně otevříti. Věc ta nemůže způsobiti žádných dalších kom- plikacl, uvádí se ale na veřejnost, poněvadž lékaři přejí si, aby zpráva jejich byla zcela upřímná. Tímto odtržením hořejších okrajů rány zdrží se poněkud postup léčivý. President jest dnes již dosti silen, aby mohl počíti obyčejným způsobem pojídání, do- stává se mu ale prozatím jen ještě pouhé šťávy z masa. Tato zpráva byla včera večer o 411. hod. vydána po 13hodinné lěkařské poradě. Z Buffala, 11. září. (C.-B.) Včerejš dlouhá lékařská porada způsobila znepokojení jež rozmnožilo se ješté více zprávou vydanou včera v 10 hodin 30 minut večer. Také faktum. že lékař Mac Burney neodjel, zavdalo podně k obavám, avšak vysvětlilo se tím, že lékař zme- škal vlak. Mae Burnoy tvrdí, že zdravotní stav Mac Kinleův lepší se čím dál víc, což patrno také z toho, že president přijímá již potravu. Lékaři zdrželi se dále proto, že opozdil s posel, jejž poslali pro obvaz. Tato zpráva za- plašila zase všecky obavy. Roosevelt odjel z Buffala včera večer Vyjádřil se, že president — jak mysli — z měsíc svůj úřad opět převezme. Z Buffala, 11. září. (C.-B.) Zpráva vydaná v 6 hodin ráno oznamuje, že prasident Mac Kinley měl dost dobrou noc. Topů 120, teplotn 100.2 F.
Mac Kinleyův Mac Burney Mae Burnoy Kinlův Roosevelt Mac Kinley Buffalo Mac Kinley
7 article Volební ruch.
Volební ruch. Z Plánice. Důvěrníci okres plánickěho, shromáždění dne 7. t. m v zasedací síni okresního zastupitelstva v Plá- nici a pp. obecní starostové jinak pp. čle- nové obecních zastupitelstev z Blizanov, Buršie. Čiháně, Kolince, Letov, Vlčkovic, Mysliva, Ne- hodíva, Plánice, Křižovic, Stobořic, Stražovie, Struhadla, Velenov a Zborov usnesli se na tom sotrvati na kandidatuře p. Josefa Ko vá- řika, delegáta zemědělské rady, okresního obecního starosty v Čiháni, jako poslance do zemského sněmu král. českého, který dosu zájmy okresu a obcí zdejších tak uspokojivě zastupoval, že není příčiny, proč by k vyhle- dávání jiného p. kandidáta přikročiti se mělo. Z Vysokého Mýta. Zemský poslanec za venkovské obce zdejšího okresu slovutný pan MUDr. Edvard Grégr konati bude k vy- zvání okresního výboru v neděli 15. t. m. ve Vysokém Mýtě v sále »U Tejnorů« o půl 11. hodině dopolední veřejnou schůzi voličskou. na níž promluví o významu nastávajících voleb do sněmu království českého. Z okresního vý- boru ve Vysokém Mýtě. Jan Cejp, okresn starosta. Ze Semil. Na schůzi důvěrníků okresu zdejšího, dne 10. t. m. konané, bylo jedno- myslně usnešeno požádati pana dra. Karl Kramáře, aby kandidaturu do sněmu krá českého za okresy Semily a Železný Brod přijal Odpověď telegrafieká jest: Přijímám kandidaturu na Semilsku a Železnobrodsku.
Křižův Stobořice Stražovie ko MUDr Grégr Tejnor Cejp Kramář Plánice Kolinec Letov Vlčkovice Mysliva Struhadlo Velenov Zborov Vysoký Mýto Semily Železná Brod Semilsko Železnobrodsko
8 article
Žádná mystiflkace! »Obrana zeměděleů- píše, že na schůzi zástupců obcí, svolané stranou agrární v neděli do Č. Budějovic, byl p. Suhradu z Račic jednomyslně ( o uznán za kandidáta poslanectví na sněm král. českého v česko-budějovické volební skupině venkovských obcí. Zpráva »Nár. Listů« o této schůzi je prý mystifikací. Toto nařčení náš zpravodaj rozhodně odmítá. Pravda jest, že p. Suhrada zvolen byl za kandidáta »jedno- myslně« tím způsobem, že po dlouhém mluvení pp. Rataje a Zázvorky a po trojím hlasováni vyslovil se pro něj — jeden z přítomných zástupeů. Když »Obrana země- dělců« mluví o mystifikaci, ať nám dokáže, v čem ta mystifikace vlastně spočívá. Z Karlína. Seznamy voličů do zemského sněmu za obec Karlín jsou sdělány a k veřejnému nahlédnuti vyloženy v kanceláři čís. 3 purkmistrovského úřadua sice od 12. do 26. září t. r. v hodinách úřadních. V této nepřekročitelné lhůtě lze proti seznamům těmto pe předložení dokladů podat námitky. Ze Smíchova. Seznam voličů k volbě poslance do sněmu zem- ského za město Smíchov dne 11. října t. r. jest v úřadní místnosti v domě čp. 235 vedle radnice městské ode dne 12. zár 1901 po dobu 11 dnů v hodinách úřadních o 8 hodin ráno do 2 hodin odpoledne k vol- nému nahlédnuti a ku podání reklamací veřejně vyložen.
Suhrada Rataj Zázvorka Č . Budějovice Karlín Smíchov obrana země
9 article
Výpravy dětí ze smišených krajů do Prahy. Výpravou dětí z Krumlovska, Trhovosvinenska Prachaticka minulého těhodne péčí Nár. jednoty po šumavské do Prahy pořádanou znova dostala se n přetřes otázka, zda tyte výpravy jsou účelné a zd má se v nich pokračovati Z několika stran dostalo se Pošumavské jednolě výtky, že výpravy dětí nemají opravdového významu. poněvadž prý děti nepochopí řádně všeho, ce se jim vykládá, jsou přiliš znaveny a brzy zapomenou na všecko, co v Praze viděly. Zvlášlě z jedné známé pražské společnosti dostalo se Jednotě odbylí, jež opravdu zabolelo. Budiž duvoleno předem uvésti bistorii dětských výprav do Prahy. Po dlouhém rozpakování se a poradách jak s znalci poměrů menšinových tak s odborníky peda- gogickými odhodlala se Pošumavská jednota poprvé r. 1891 uspořádati výpravu dospělých dětí z uzaví- raného území na jubilejní výstavu pražskou. Celkem tehdy přijelo do Prahy ze 107 obcí jihočeských na náklad jednoty 1116 dítek. Jednota doplácela na tuto výpravu více než 2000 zlatých a nelitovala jich, neboť výprava značně vzpružila veškeru činnost jednoty a měla dlé sou- hlasného úsudku trvalý vliv na probuzení a utužení národního vědomí nejen dětí, ale i dospělých, jimž děti po svém návratu zažité dojmy líčily. Druhá výprava konána byla na výstavu národo- pisnou v r. 1895, kdy přijelo do Prahy celkem 146 dětí. Výprava tato skončila i finančně příznívě a do- znala takového porozumění, že jednota na ni nejen ničeho nedoplácela, ale ještě malý přebytek uchrá- nila. O velikosti agendy s výpravou spojené svědčiž, že bylo k vůli ní rozesláno celkem 2096 dopisů telegramů.
Prachaticko Jednota Praha Krumlovsko Trhovosvinensko
10 article
Zástup dětí o hlavní výpravě byl tak veliký, že při vycházce na královský hrad první řada dětí slála již u malostranské mostecké věže, kdy poslední byla ještě na nábřeží. Od léto výpravy, při níž zvlášt čilý a přátelský slyk pěstován zvláště také s prn- vodčími dítek, datuje se nová organisace jednoty. Ze vzájemného poznání vyprýštěla důvěra, která pak vedla k intensivní a promyšlené práci ve prospěch ohroženého českého jihu. Majíe toto na paměti, pořádá jednota pošumav ská od roku 1895 každoročně výpravy dětí do Prahy a to flm způsobem, že každého roku přicházejí dět z jiného kraje a jiných obcí. Pravidlem jest, že vy bírají se děti ve věku 10—14 let, z nejchudších rodin, tak že výpravy jsou nejen osvěžením a posí lením, ale i odměnou dětem lěm za mnohou strast jíž děti v území českém jsou ušetřeny. Dítky přijíždějí na tři dny. V této době obe známí se za řádného výkladu se všemi důležitým památnostmi Prahy, laskavostí ředitelství Národ níh divadla jsou přílomny některému představení diva- delnímu, načež při společném večeru na rozloučenou děje se malá rekapitulace všcho. Letošního roku přibylo děti na 300 a podařil se jednotě získati na výpravu tolik, že na ni nebude doplaceti. Před třemi lety byl před voíbami v jedné obe učiněn pokus výprav i s dospělými a vypraveno 9 občanů a občanek na náklad jednoty do Prahy. Vý- sledkem bylo, že dosud většinou německý obecn výbor při volbách změněn byl v ryze český a je jín do dnes.
Praha
11 article
Následek výprav dětských je daleko lepší návštěva školy a prospěch dětí právě na místech národnostně nejdůležitějších. Může li učitel jako odměnu nejpilněj- ším dětem slíbiti návštěvu Prahy, je to mocná vzpruh k učení se. Pošumavská jednota chce zavésti ve vý- pravách turnus tak, aby vždy po čtyřech letechs výpravy z jednoho kraje opakovaly, tak že bude možno spatřiti Prahu každému dítěti. Jaký význam má to pro výchovu, viděti z toho, že z jihočeských zapadlých vísek jenom málo dospělých Prahu vidělo a tu takovouto výpravou již dlouho před ní, ale mnohem děle po ni jest Praha předmětem rozprav celých vínok. Děti naučí se tu znáti, že český národ není tak chudý a malý, jak by se mu rádo namluvilo. Slyš na všech stranách jen český hovor, v hostincích, n ulicích, všude přichází se jim s největší ochotou vstříc a tu jistě dojem Prahy stává se pro dítě ne zapomenutelný. Němci dobře postřehují význam našich dětských výprav a v krajinských svých listech volají, že by výpravy ty školními úřady měly býti zakázány V Dánsku dějí se takověto výpravy za podpory státu neboť uznává se jich důležitost, u nás Němcí stav se proti nim — ovšem jen z toho důvodu, že jsou české — všemožně a Němcům bohužel přispívají v tom i mnozí — našinci. Potěšujícím naopak bylo, jak při- šla jednotě vstř e pražská i předměstské rady městské různé spolky a společnosti w většina obyvatelstva středních tříd vůbec. Národní jednota pošumavská která poznala ve svých řadách, jak důležitou vzpruhou i výchovným prostředkem jsou dělské výpravy, za- jistě bude v nich pokračovati dále a dojde v ton podpory všech dobrých Cechů i všech přátel té drobné chudé a odstrkované mládeže české v krajích smíše- —ub. ných.
Němec Praha Dánsko
12 article Sloučení Libně s Prahou.
Sloučení Libně s Prahou. Slavnost, uspořádaná za příčinou dnešního oficiálního sloučení města Libně s král. hlav. městem Prahou, zahájena byla již včerejšího dne. Obec libeňská chystala se k ní se svým četným obyvatelstvem chvatně již od rána. Prapor za praporem vztyčován na budovách po celém městě a vyzdobeny jimi i všechny vozy elektrické dráhy Křižíkovy i krámky a stany ulicích a na trhu, takže k polednímu vlály již téměř na všech domech, zejmena na všech bu- dovách obecních a na školách i na vychova- telně pražské obce a na libeňském zámku. Byly to prapory barev vesměs národních, bíločerveně S vyvěšováním praporů zahäjena zároven výzdoba města, jež soustředila se především zámku a okolo něho. V průčelí zámku umístěn velký znak král. hlav. města Prahy a okolo něho provedena bohatá brokátová výzdoba. Pěkně okrášlen také hlavní vchod proti parku od něhož napnuty koberce přes schody, pře měněné v háj exotických květin, až ke sálu. vyzdobeném rovněž v barvách národních. V sále zřízeno nízké podium, kol něho rozestaveny květiny, kterě umístěny také v jeho rozích. Na vyzdobených stěnách zavěseny jsou podobizny všech dosavádních starostů Libně o r. 1850 a sice prvěho starosty p. Jana Světa. jenž byl také posledním rychtářem libeňským (1850—1861), Ant. Kubeše (1861—1866), Mar tina Stejskala (1866—1870), Josefa Voctáře (1870—1894), Al. Cikánka a Ant. Svět k nimž druží se nyní obrazy starosty král. hl. města Prahy p. dra. Vladimira Srba a prvého jeho náměstka p. dra. Friče.
Křižíkův Jan svět Antonín Kubeš Stejskal Voctář Cikánek Srba Frič Libeň Praha Mar
13 article
Velmi pěkná a bohatá jest také výzdob parku před zámkem, z jehož oken vyvěseny gobelíny. Kol parku napnuty jsou pletence z chvoje a zavěsena v nepřetržité řadě zpousta bílo-červených praporků, nad nimiž vlají na vy- sokých stožárech mohutné prapory rovněž v bar- vách národních. Stejně vyzdobena jest cestička, vedouci z ulice středem parku k hlavnímu vchodu do zámku. Na počátku cesty této posta- vena slavnostní brána, na které umistěn v předn nápis: »Vitejte nám!« a na zadní straně: »Nuž. již rádi spějem, Praho, v náruč tvou, buď nám za to vždyeky matkou pečlivou !« Také některé soukromé domy jsou vy- zdobeny. K večeru zavlálo na domech také několik praporů černožlutých, celkem asi 5—6. Vyvě šeny byly na škole němockého Schulvereinu, na budovách, v nichž nalezá se poštovní úřad policejní komisařství a na některých domech soukromých.
Praha Vitat já
14 article
Hlavní zájem VIII. čtvrti pražské soustředi se včera na večerní slavnostní osvětlení města které bylo všeobecné a působilo dojmem pře- kvapujícím. Sotva že se poněkud setmělo, za zářila v nedlouhé době okna všech domů, ve řejných i soukromých, ani schulvereinské školy nevyjímaje. Také všechny továrny byly osvětleny. Na obecním domě plála v plynovém světle svatováclavská koruna a na školách a na mostě zářily plýnové hvězdice. Imposantním dojmem působily zejmena ohně plápolající na návrších nad Libní, na nichž vypalovány také ohně ben- gálské. Po ulicích na četných místech zavěšeny před obchody a v oknech také lampiony. Vše- obecným osvětlením Libně a zapálením ohňů na sousedních návrších překvapeno bylo zejmena obecenstvo, jedoucí do Prahy večerním vlakem dráhy severozápadní a severní. Za slavnostního osvětlení byly ulice v Libn obecenstvém přeplněny. Tisíce a tisíce lidí jim prochůzelo a obdivovalo se jeho rozměrům. Nálada byla všude slavnostní a velká část lidu procházela hlavní třídou, i když poslední světlo v oknech zhaslo. A tak jako za osvětlení, neby do pozdní hodiny noční nikde klid v nejmenším porušen.
Libeň Praha obecní dům
15 title
Denní zprávy.
16 article Dnes třiceť let
Dnes třiceť let t. j. dne 12. září 1871 vydáno bylo králov ské poselství sněmu královstv českého, nesmrtelný dokument, korunou manifestovaný o nepřetržitelno st státniho práva českého a česke samostatnosti, královský majestát, a v něm nezadatelnů, drahocenna věta, která až do dnešní doby nahražuje českému národu přísahu milého jeho krále »Majíce v paměti státoprávn postavení koruny České a jsouce sobě povědomi slávy a moci, kte- réž propůjčila tato koruna Nám a Našim předkům. mimo to jso nee pamětlivi neoblomné věrnosti, s kterou obyvatelstvo země České podporovalo Násitrůn vi kazdé době, UZNÁVÁME RÁDI PRÁVA TOHOT KRÁLOVSTVÍ A JSME HOTO v OBNOVITI TOTO UZNÁNÍ SVOU KORUNOVAČNÍ PŘÍSAHOU.« Do dnešního dne uplynulo třicet let o té chvíle, co tato slova JKMsti vzbudila v sídlech českoslovanského lidu hlahol štěstí blaženého v naději, že po hořkém pláči koruny české, po jejím útěku před pruským usilovatelem o ni, otevře se její schránka nad hroby českých králův a královský vínek Karlův, Jiříkův a Otakarův spočine na skrá ních nynějšího jeho dědice . . . pomazaných křížmem královským . ..
Karlův Jiříkův Otakarův TOHOT království
17 article
Třicet let! Žádná věc na světě, žádná představa a touha nestála národ český tolik citu, tolik energie, tolik vůle, tolik činů tolik utrpení, tolik nadšení, tolik posměchu tolik nepřátelství, nadějí, snů, chlouby, ne zlomného doufání, nadšeného rozjaření, jak tato zástava, před třiceti lety národu dana rukama královskýma, jakožto poslední legi timní uznání našeho práva státního nynějším držitelem svatováclavského dědictví. Byla to první tištěná slova, která dnešním dospělým mužům padla před třiceti lety se stěn oteckých do očí a na královském reskriptu učili nás otcové číst a oči jim vlhly, když dítě vy- slabikovalo v nádherném vydání reskriptovém zlatem tištěný odstavec: »Majíce v paměti. .. Třicet let minulo a nic se nezměnilo — a nic také v české houževnatosti, v české nezlomnosti trvání na obapolném závazku, v jaký vešel nejjasnější rod královský i ny nějším panovníkem zemí koruny české. Krá- lovská poselství za rámy na parádních stě nách českých příbytků zažloutla, skvrnam stáří se pokryla a jedna státoprávní gene- race byla vystřídána druhou a tato nosí krá- lovské poselství s uznáním práv tohoto krá- lovství v srdcích svých, kam napsána byla otci. Skalopevné přesvědčení, že brzy se sejdou u dvířek nad svátováclavskou kapl majitelé klíčů ke korunovačnímu pokladu. žije v nás neúmorně a doufáme, že nebu deme odevzdávati synům svým v dědictv jen pouhou blahou nadějí.
18 article
Mezi posvátnými slovy královského re skriptu nachází se věta, jejíž prorocký vý znam vůčihledě se naplňuje. Věta ta končí »bychom bez porušení práv jiných Našich království a zemí ukončiti mohli s po ústavní, kterýž kdyby déle ještě trval, blaho Našich věrných ná rodů v nemalé nebezpečenství by uvedl.« Všichni, kdož mají oči k vidění a uši k slyšení v této říši, vidí zcela zřetelně hma tavě blízké toto nebezpečí všech věrných národů a vědí zcela bezpečně, že by toho nebezpečí nebylo, kdybychom dnes nebyli nuceni měřiti dobu od vydání královského poselství třemi již dekadami, po kteréž totc nebezpečí rostlo, A tak, jako královské po- selství, dnes před třiceti lety vydané, jes »písemným ztvrzením« výslovně slíbeným v reskriptu ke sněmu, rok před tím daném (26. září 1870) královými slovy: »My jsme se také na tom ustanovili, království tomu znova nedílnost a neodcizitel- nost země nezrušitelně písemně ztvrditi ...« tak jest nezvratně jisto,že právě tato nedilnost a neodcizitelnost země, nezrušitelně korunou písemně ztvrzená, to bude, která vstaví svatováclavskou korunu na posvátnou hlavu krále českého a vedle žezla mu do ruky vtiskne i svatováclav- ský meč!
19 article
— Slavný den obou nejpřednějších egrárních myslitelů jest středa, den, kdy spouštějí oba agrární orgány kaskády svých přes neděli nadržených odpadných vod. Take včera ukázalo se, jak přeplněny byly oba ba sény. Orgán pp. Hrubého a Práška, jejž vždy do očí píchá především rozměr našich agrár- ních úvah, hned na třech místech obírá se na šimi příslušnými články i uveřejňuje tu marne pokusy věcného vyvrácení našich výtek, učině ných nezdravotě stavovského hnutí t. zv. agrár- ními poslanci českými vyvolaného, vyvyšujícího v době nejvýš k tomu nepříležité za s účely vo lebně bojovnými hmotný zájem jednoho stavu. jedné třídy národa nad národní zájem všeho českoslovanského lidu. Řečený list pokouší se o to úvodním článkem pod záhlavím »Svornos a jednota«, v němž vystupuje znovu se starou a odbytou výčitkou, že národní strana svobodo- myslná v době nejprudčích bojů pranic se neohlí- žela na požadavek svornosti, kdežlo dnes jme- nem jednolitosti národního zastupitelstva bojuje proti rozkolu agrárnímu. Jest nám líto, že mu síme ještě jednou obírati se touto věcí, vy počtenou agrárními mysliteli na politiekou ne- soudnost a povrchní chápání, těchto dvou úto čišť volební fortuny agrární. V boji národní strany svobodomyslně proti straně staročeské byla to právě svornost národa, jeho politická disciplina a rychlé pochopení nebezpeči národní pohromy z punktací zející, kterážv době úžasně krátké vedla k sjednocení vešker národní energie a k povalení strany, národní program zradivší, k násilnému odpoutání jejímu od mandátů, když jich přes vůli národa, tak
Hrubý Prášek národní strana svoboda
20 article
živelně projevenou, mermomocí využitkovat chtěla k uskutečnění nešťastné smlouvy punk- tační, jejíž zlo ještě ani dnes není do čist udoláno. Tenkráte byl to právě český venkov, statečné české rolnictvo, kurie venkovských obcí, ktoráž ze všeho lidu českého nejdřive porozuměla poplašnému volání našemu a první dostavila se pod prapor jednoty a svornosti ná- rodní, pod nímž se v krátce selkala s národem celým. Nelze si představit hned tak bizarnějš politické frašky jako této, v níž úlo h mstitelů porážky staročeský ch punktací přejímají pp. Kubr, Hrubý, No- votný, Prášek, Rataj a Zázvorka, dávajíce svou »Obranou« nad desltiletým jich rovem roniti slzy hořce krvavé. Ejhle pekaře staročeskýeh oplatek z pšenice seté Alfonsem Šťastným ! Tá- žeme se, v čem zradila národní strana svobo- národ český, v čem je lomyslná progra opuslila, že se tento sbor staročeskyen msrIrer odvažuje hroziti jí osudem staročeským ? Št národní strany svobodomyslné jest tak čestný, tak poctivý, tak bezúhonný, že každý pokus, poskvrniti jej strannickým blátem, odmitnut byl se všeobecným rozhořčením všech Čechů a že ten, kdo se o to pokusil, propadl všeobecnému opovržení, anebo nesmrtelné směšnosti, jako pří- kladně v těchto dnech národně-sociální klepny ! Až dosud neudali strůjcové agrární revoluce žádný důvod vzbouření, jež ve venkovských obcleh k sněmovním volbám strojí, leč dosti nezaha- leného: »Teď chceme býti poslanci také my !s Včerejší »O. z.« mluví o »struně touhy po Ar- cadii (!), pravé svornosti národní« — odtu hromadné vystupování agrárních pretendento mandátových z podsvětí a každý z nich zpívá
Kubr Hrubá Prášek Rataj Zázvorka Šťastná Čecho
21 article
»Také já jsem princem z Arkádie!« Ale př tom se zemědělecký orgán posmívá požadavku jednolitosti národního zastupitelstva poslaneckého, ačkoli se neodvažuje ani jediným slovem do- tknouti se nevývratných důvodů, jakéž jsme uvedli pro nevyhnutelnost posílení videňské naší posice nastávajícími zemskými volbami. Ž posice tato by podryta byla agrárními volbami ve venkovských obeích českých, jest přece zjevno, neboť každé energické nakročení našich poslanců na vládu bude předseda ministerstva odmitati výrokem: »Národ? To nejste vy ! Hlo. výsledek zemských voleb !« A jak odbude po- hrůžku ještě radikálnější a rozhodnější delegaci, kteráž by po případě vystřídala národní stranu svobodomyslnou? Poukáže jednoduše na při padné zemské vyvolence strany agrární a vy- hrůžka — oněmí! »Selské Noviny« padařov- ského národního filosofa počínají si včera jako torpědo, ačkoli jsou jenom žokém — »pou dretty«. Toto označení plným právem zasluhují za sprostě nizkosti svě, pro kteréž nám nelze se podrobněji obírati pustým jich obsahem. Ale jeden včerejší výrok Alfonsův budiž zvěčněn to jest odstavec, jímž svou stranu karakterisuje nezištně takto: »Na místě věci stavíte osoby«, vyčítají nám, »jakoby osoby byly naším programem. A jelikož náhodou dnes ne- čítáme ještě mezi sebou žádn věhlasné muže, před nimiž by měli
Hla Alfonsův Arkádie
22 article
Mladočeši respekt, jsme všichni agrárníci a všichni kandidáti sněmovní neschopní lidé, sto jící pod prostřední úrovní politického vzdělání, kteří neposlouží nikterak ke cti, ale k nesti národa!« Opakujeme, že nikoli! Nechceme přičiniti k této samoděčně karakteristice agrární ani slova, leda to, že s tímto nedostatkem respektu setká se galerie agrárních mužů, pro oždobu zemského sněmu chystaná, u všech stran a ještě to, že velmi živě a opravdove protestujeme proti tomu, aby se agrárníci tito ztotožňovali s ve- škerým českým rolnictvem, jak t činí jich tisk a jich řečníci. Agrárníky, bohudík, nejsou dnes ještě všichni češt rolníci a statisíce zeměděleů českých hro- movým hlasem opřeli by se tomu, kdyby je někdo chtěl čítati k stoupencům strany, kteráž zahodivši neklamně nacionální národnostní ka rakter českého sedláka a přijavši jmeno mezi národní platnosli, volá do světa: » Agrárniei všech národů spojie seJ« kterýmžto heslem končí »Ob. zemědělců« své úvodniky. Tak da leko český rolník ještě neklesl — »Tajné punktace«. Vzhledem mn známá tvrzení »České Demokracie« telegrafuj- nám poslanec dr. Kramář z Koreizu na Krymu: »Tvrzení Klofáčovo jest hloupá a o zemřelém dru. Kaizlovi bídná lež! Dr. Kram ář.« — Dr. Zdenko Schücker před voliči. Volební agitace je v plném proudu, zejmena v německých částech Čech, kde dojde mezi stranou staroliberální, nyní pokrokovou a mezi Všeněmci k zápasu na život a na smrt. Však kandidáti liberální nalezají se v náladě velmi sentimentální, jako gladiátoři, zdravíce majestát německý lid, jenž od nich se odvrací a kup se kolem nového praporu zjevného pru- šáctví. Domnívá se patrně, že nadešla už doba, kdy není potřebí více skrývati se s vlast- ním programem všeněmeckým, jenž je zrovna tak programem Mchönerera jako programem
doktor Kramář Klofáčův Kaizl Kram Zdenko Schücker Krym Čechy
23 article
Sehückra a jenž zní: jeden jazyk, jedna řiše a jeden císař! — Pan Zd. Schücker, kterého mnohem výše stavíme než dra. Funka a jemuž vůdcovství německé jen proto uklouzlo, že je skromnější, především odhalil ve své řeči, kterou měl v neděli v Horním Litvinově, proč vlastně jsou Němci v Rakousku centralisty a ne federa- listy. Proto, poněvadž jsou v menšině a poně- vadž následkem toho nechtějí pozbýti souvislosti s ostatními Němci. Jinak byli by tedy autono- misty jako my. Pan dr. Schücker doznal tím více než máme zapotřebí k zaslouženému pra- nýřování švindlu, že Němci jsou stoupenei soustavy centralistické k vůli tomuto státu, k vůli jeho velikosti a slávě. Ne k vůli státu, ne k vůli očividné lži, že Rakousko na ředera- listickém podkladu zbudované pozbylo by konsi- stence, stalo se slabým a nezpůsobilým čelit nepřátelům, nýbrž k vůli německé hegemonii Němci tak houževnatě háji sou- stavu centralistickou. Co jim stát, co jim říše, její minulost a budouenost? Vždyť mají kamse obrátiti. Tam za černožlutými hraničními sloupy očekává je dobré, příjemné bydlo, tam teplým ramenem přivine je k prsoum všematka Ger- manie. Pan dr. Zdenko Schücker konečně doznal pravdu a nechť nám obhájcí centra- lismu nepřicházejí již s bajkou, že oni, hájíce centralism, hájí tím jednotu, sílu a exi- stenci Rakouska. Tolik ví každý politický abe- cedař, co v Rakousku centralism znamená. Cen- tralismus a germanisace je nerozlučitelná dvo- jice. Germanisace je proto nezbytná, že je při- rozeným důsledkem centralisace. A není to tedy nic jiného, než čistě národně sobecký zájem, který z Němců činí centralisty. — Dr. Zdenko Schücker další materiál ke své řeči čerpal z úvodních článků »Bohemic«. Vykládal totiž o tom, jak dobrými zemskými hospodáři byl
Sehücker Zdeněk Schücker Funk Litvinův Němec doktor Zdenko Rakousko Gera
24 article
Němci a jak naproti tomu my prý penězi plýt- váme. To ale všechno mu nevadí velice katego- ricky hlásati, že Němci nedají sebou, pokud jde o zvýšení platů učitelských v roce 1903, za- hrávat, i kdyby rozpočet zemský z 50 millionů korun stoupl na 60 millionů. V tom umění s ovšem čeští zástupci lidu nevyznají, vydávat peníze plnou hrstí a žádných nepřijímat. Jinak byl dr. Schücker pro to, aby stát spokojil se s daněmi nepřímými a přímé ponechal zemím ostatnímkorporaeím varajným. Zajímavým způsobem vysvětlil též dr. Schücker, proč Němcí byli proti známému návrhu hr. Buquoie n změnu volebního řádu ve prospěch německých velkostatkářů. Němci prý zádají za radikální změnu řádu toho, za takovou, aby na sněmě byly zastoupeny též vrsítvy lidu dělného. Je to zase švindl. Za jakých ale jedíně pod- mínek chtějí Němci přistoupiti k této opravě, pan dr. Zd. Schücker neřekl. Chtějí »opraviti« volební řád, je pravda, však žádají, abychom jim to zaplatili cenou, na jakouž my nikdy ne- přistoupíme. A sice administrativním rozdělením země dle národností a zřízením národních kurií s prá- vem veta.
Němec Schücker doktor Zdeněk
25 article
— Výstava miniatur ve vídeňském císařském hradě. Když ředitelství c. k. dvorní knihovny loňského roku Gutenbergovu výstava uspořádalo, zmínili jsme se s rozhořčenímo tom, jak si její pořadatelé oproti českým pa- mátkám bezohledně počínali, označivše skříň,v níž překrásné české prvotisky z Prahy, Plzné Brna uloženy byly, nadpisem »Oesterreichisehe Druckstätten ausserhalb Wiens«, místo aby po- užili dějepisně správného označení »böhmische«, ježto v XV. století Čechy a Morava k Rakousku ještě nepatřily. Při tak historicky nesprávném označení původu českých inkunabulí mnohý navštévovatel výstavy, který z nedostatku času knihu za knihou prohližeti nemohl a jen před skříněmi se pozastavil, jichž nadpisy ho zají- maly, z uvedeného nesprávného nadpisu soudil, že se jedná o prvotisky horno- nebo dolno- rakouských měst mimo Vídeň, knih tam vysta- vených blíže neprohlédl a tak ani nepoznal, jak drahocenné památky tiskařského umění českého císařská knihovna ve Vídni chová. Toto umlčo- vání českých památek bylo tím nápadnější, že všechny ostatní skříně správnými nadpisy »deutsche, italienische, ungarische, arabische, südslavische Druckstätten atd. označeny byly.
Gutenbergův Druckstätten Wiens Praha Čechy Morava Rakousko Vídeň Plzný Brno císařský hradit
26 article
Letos pořádá ředitelství c. k. dvorní knihovny vý- stavu nejstarších památek knihovního umění malíř- ského a příjalo v ni zase 17 drahocenných děl če- ského původu, mezi nimiž obzvláště modlitebí kniha arcibiskupa Zbyňka Zajíce z Hasenburka, obrovské kutnohorské graduale, velká bible krále Václava IV. se záhadnými lazebnicemi, dále česky psaná autobiografie císaře Karla IV. s velká husitská bible, zvláště vynikají. Tento- kráte pořadatelé jinak si počínali, takže tuto výstavu každý Čech a Slovan navštivíti může bez obavy, že i v této dvoraně duch všemu českému nepřátelský jeho skráně ovane. Jseut letos všechny ty drahocenně perly českého maliřského umění XIV. a XV. věku pohromadů v několika skříních vyloženy, tvoří takto zvláštní české oddělení výstavy a každá skříň, jakož i každá vysvětlivka u jednotlivých děl je tento- kráte nadpisem opatřena. Ano, u německého díla »Schwabenspiegel« je ve vysvětlivce po- dotknuto, že malby v něm »unter dem boh- mischen Einflusse« provedeny byly. Na tento obrat v jednání pánů pořadatelů letošní výstavy oproti českým památkám poukazujíce, můžeme doporučiti krajanům, kteří v tyto dny do Vídně zajeti míní, aby dvorní knihovny na Josefském dvoře císařského hradu navštíviti a si ty skvosty českého knihovního umění maliřského z dob Karla a Václava IV. prohlédnouti neopomenuli,
Zajíc Václav Iva Karel Iva Karel Václav Hasenburk Čechy Vídeň