2
masthead
NÁRODNÍÍ LISTY,
3
masthead
12. září 1901.
5
article
Z Nového Yorku, 10. září. (C.-B.) P -
licejní precent přikázal policii, aby sestavil
seznam všech anarehistů a úřadne nia ně do
hlížela.
Z Chicaga, 10. záři. (C.-B.) Zatčen
Emma Gotdmannova popřela především, že jest
tou, již polieie hledá. Když byla policii dále
vyslýchaná prohlásila, že viděla Čolgoše jen
jednou a to dne 7. července v domě rodiny
Isakovy v Chieagu, již Emima Goldmannova
tehdy navštívila. Tehdůž přál si Čolgoš sn
mluviti, však ona právě odcházela na dráhu.
Čolgoš doprovodil ji k nádraží a vyměnil sni
jen několik slov. Goldmannova popírá, že něeo
rokla, co by směřovalo k tomu, svésti Čolgoše
k zločinu jím spáchanému. Isak jest vyda-
vatelem anarchistiekých spisů n je již ve vazbě.
Morris, v jehož domě Emma Goldmannova byla
přistižena, nalezá se rovněž již ve vazbě. Emma
Goldmannova bude žalována, že spiklase
s Isakem a jinými již zatčenými osobami, aby
Mac Kinley byl usmreen.
F. Z Frankfurtu, 11. záři. Z Nového
Yorku sděluje se, že Emma Goldmanno v
popírá všelikou vinu na attentátu. Byla ale po-
nechána přece ve vyšetřovací vazbě. Policie
trvá na tom, že jde o rozvětvené spiknut.
jehož duší byla prý Goldmannova. Když byla
předvelána, pravila, že je Švédka a všemožně
zapírala, ale když ji jeden z policejních ko-
misařů přítomných oslovil švédsky, nemohla od
pověděti a musila doznati, že jest osobou hle-
danou. Trvala potom na tom, že účelem an-
archistů není nic jiného, nožli poučování lidu
a pravila, že nemůže býti činěna zodpovědnou
za to, podkládá-li některý šílený člověk jejím
slovům jiný význam a podle toho potom sllen
skutky provádi.
Z Camdenu (stát New Jersey), 11. září
(C.-B.) Včera večer zatčen byl zde jistý Stone,
jsa podezřelým ze spoluviny při útoku na Mac
Kinleve.
Gotdmannův
Emim Goldmannův
Tehdůž
Čolgoš sn
Goldmannův
Morris
Mac
Kinley
Emma Goldmanno
Švédka
Ston
Kinleve
Nový York
Chicago
Frankfurt
Camden
New Jersey
6
article
Z Buffala, 11. záři. (C.-B.) Když v páteh
po útoku na Mac Kinleye provedena byla opa-
race, bylo pozorováno, že kule strhla s sebou
útržek kubátu Mac Kinleyova, kterýž ale uvázl
hned pod kůží v otvoru rány. Byl. sice ihne
odstraněn, nieméně bylo tímto těliskem z pů-
sobeno lehké zanícení tkaniva
jež se včera večer projevilo. Ná-
sledkem této nepatrné poruchy bylo nutno od-
straniti některé stehy, jimiž rán
byla zašita a kůži nad ranou čá-
stečně otevříti. Věc ta nemůže
způsobiti žádných dalších kom-
plikacl, uvádí se ale na veřejnost, poněvadž
lékaři přejí si, aby zpráva jejich byla zcela
upřímná.
Tímto odtržením hořejších okrajů rány
zdrží se poněkud postup léčivý.
President jest dnes již dosti silen, aby
mohl počíti obyčejným způsobem pojídání, do-
stává se mu ale prozatím jen ještě pouhé šťávy
z masa.
Tato zpráva byla včera večer o 411. hod.
vydána po 13hodinné lěkařské poradě.
Z Buffala, 11. září. (C.-B.) Včerejš
dlouhá lékařská porada způsobila znepokojení
jež rozmnožilo se ješté více zprávou vydanou
včera v 10 hodin 30 minut večer. Také faktum.
že lékař Mac Burney neodjel, zavdalo podně
k obavám, avšak vysvětlilo se tím, že lékař zme-
škal vlak. Mae Burnoy tvrdí, že zdravotní stav
Mac Kinleův lepší se čím dál víc, což patrno
také z toho, že president přijímá již potravu.
Lékaři zdrželi se dále proto, že opozdil s
posel, jejž poslali pro obvaz. Tato zpráva za-
plašila zase všecky obavy.
Roosevelt odjel z Buffala včera večer
Vyjádřil se, že president — jak mysli — z
měsíc svůj úřad opět převezme.
Z Buffala, 11. září. (C.-B.) Zpráva vydaná
v 6 hodin ráno oznamuje, že prasident Mac
Kinley měl dost dobrou noc. Topů 120, teplotn
100.2 F.
Mac Kinleyův
Mac Burney
Mae Burnoy
Kinlův
Roosevelt
Mac Kinley
Buffalo
Mac Kinley
7
article
Volební ruch.
Volební ruch.
Z Plánice. Důvěrníci okres
plánickěho, shromáždění dne 7. t. m
v zasedací síni okresního zastupitelstva v Plá-
nici a pp. obecní starostové jinak pp. čle-
nové obecních zastupitelstev z Blizanov, Buršie.
Čiháně, Kolince, Letov, Vlčkovic, Mysliva, Ne-
hodíva, Plánice, Křižovic, Stobořic, Stražovie,
Struhadla, Velenov a Zborov usnesli se na tom
sotrvati na kandidatuře p. Josefa Ko vá-
řika, delegáta zemědělské rady, okresního
obecního starosty v Čiháni, jako poslance do
zemského sněmu král. českého, který dosu
zájmy okresu a obcí zdejších tak uspokojivě
zastupoval, že není příčiny, proč by k vyhle-
dávání jiného p. kandidáta přikročiti se mělo.
Z Vysokého Mýta. Zemský poslanec za
venkovské obce zdejšího okresu slovutný pan
MUDr. Edvard Grégr konati bude k vy-
zvání okresního výboru v neděli 15. t. m. ve
Vysokém Mýtě v sále »U Tejnorů« o půl
11. hodině dopolední veřejnou schůzi voličskou.
na níž promluví o významu nastávajících voleb
do sněmu království českého. Z okresního vý-
boru ve Vysokém Mýtě. Jan Cejp, okresn
starosta.
Ze Semil. Na schůzi důvěrníků okresu
zdejšího, dne 10. t. m. konané, bylo jedno-
myslně usnešeno požádati pana dra. Karl
Kramáře, aby kandidaturu do sněmu krá
českého za okresy Semily a Železný Brod přijal
Odpověď telegrafieká jest: Přijímám kandidaturu
na Semilsku a Železnobrodsku.
Křižův
Stobořice
Stražovie
ko
MUDr
Grégr
Tejnor
Cejp
Kramář
Plánice
Kolinec
Letov
Vlčkovice
Mysliva
Struhadlo
Velenov
Zborov
Vysoký Mýto
Semily
Železná Brod
Semilsko
Železnobrodsko
8
article
Žádná mystiflkace! »Obrana zeměděleů-
píše, že na schůzi zástupců obcí, svolané
stranou agrární v neděli do Č. Budějovic, byl
p. Suhradu z Račic jednomyslně ( o
uznán za kandidáta poslanectví na sněm král.
českého v česko-budějovické volební skupině
venkovských obcí. Zpráva »Nár. Listů« o této
schůzi je prý mystifikací. Toto nařčení
náš zpravodaj rozhodně odmítá. Pravda jest, že
p. Suhrada zvolen byl za kandidáta »jedno-
myslně« tím způsobem, že po dlouhém
mluvení pp. Rataje a Zázvorky a po trojím
hlasováni vyslovil se pro něj — jeden
z přítomných zástupeů. Když »Obrana země-
dělců« mluví o mystifikaci, ať nám dokáže,
v čem ta mystifikace vlastně spočívá.
Z Karlína. Seznamy voličů do
zemského sněmu za obec Karlín
jsou sdělány a k veřejnému nahlédnuti vyloženy
v kanceláři čís. 3 purkmistrovského úřadua
sice od 12. do 26. září t. r. v hodinách
úřadních. V této nepřekročitelné lhůtě lze proti
seznamům těmto pe předložení dokladů podat
námitky.
Ze Smíchova. Seznam voličů k
volbě poslance do sněmu zem-
ského za město Smíchov dne 11. října
t. r. jest v úřadní místnosti v domě čp. 235
vedle radnice městské ode dne 12. zár
1901 po dobu 11 dnů v hodinách úřadních o
8 hodin ráno do 2 hodin odpoledne k vol-
nému nahlédnuti a ku podání reklamací veřejně
vyložen.
Suhrada
Rataj
Zázvorka
Č . Budějovice
Karlín
Smíchov
obrana země
9
article
Výpravy dětí ze smišených krajů
do Prahy.
Výpravou dětí z Krumlovska, Trhovosvinenska
Prachaticka minulého těhodne péčí Nár. jednoty po
šumavské do Prahy pořádanou znova dostala se n
přetřes otázka, zda tyte výpravy jsou účelné a zd
má se v nich pokračovati
Z několika stran dostalo se Pošumavské jednolě
výtky, že výpravy dětí nemají opravdového významu.
poněvadž prý děti nepochopí řádně všeho, ce se jim
vykládá, jsou přiliš znaveny a brzy zapomenou na
všecko, co v Praze viděly. Zvlášlě z jedné známé
pražské společnosti dostalo se Jednotě odbylí, jež
opravdu zabolelo.
Budiž duvoleno předem uvésti bistorii dětských
výprav do Prahy.
Po dlouhém rozpakování se a poradách jak s
znalci poměrů menšinových tak s odborníky peda-
gogickými odhodlala se Pošumavská jednota poprvé
r. 1891 uspořádati výpravu dospělých dětí z uzaví-
raného území na jubilejní výstavu pražskou. Celkem
tehdy přijelo do Prahy ze 107 obcí jihočeských na
náklad jednoty 1116 dítek.
Jednota doplácela na tuto výpravu více než
2000 zlatých a nelitovala jich, neboť výprava značně
vzpružila veškeru činnost jednoty a měla dlé sou-
hlasného úsudku trvalý vliv na probuzení a utužení
národního vědomí nejen dětí, ale i dospělých, jimž
děti po svém návratu zažité dojmy líčily.
Druhá výprava konána byla na výstavu národo-
pisnou v r. 1895, kdy přijelo do Prahy celkem 146
dětí. Výprava tato skončila i finančně příznívě a do-
znala takového porozumění, že jednota na ni nejen
ničeho nedoplácela, ale ještě malý přebytek uchrá-
nila.
O velikosti agendy s výpravou spojené svědčiž,
že bylo k vůli ní rozesláno celkem 2096 dopisů
telegramů.
Prachaticko
Jednota
Praha
Krumlovsko
Trhovosvinensko
10
article
Zástup dětí o hlavní výpravě byl tak veliký, že
při vycházce na královský hrad první řada dětí slála
již u malostranské mostecké věže, kdy poslední byla
ještě na nábřeží. Od léto výpravy, při níž zvlášt
čilý a přátelský slyk pěstován zvláště také s prn-
vodčími dítek, datuje se nová organisace jednoty.
Ze vzájemného poznání vyprýštěla důvěra, která pak
vedla k intensivní a promyšlené práci ve prospěch
ohroženého českého jihu.
Majíe toto na paměti, pořádá jednota pošumav
ská od roku 1895 každoročně výpravy dětí do Prahy
a to flm způsobem, že každého roku přicházejí dět
z jiného kraje a jiných obcí. Pravidlem jest, že vy
bírají se děti ve věku 10—14 let, z nejchudších
rodin, tak že výpravy jsou nejen osvěžením a posí
lením, ale i odměnou dětem lěm za mnohou strast
jíž děti v území českém jsou ušetřeny.
Dítky přijíždějí na tři dny. V této době obe
známí se za řádného výkladu se všemi důležitým
památnostmi Prahy, laskavostí ředitelství Národ níh
divadla jsou přílomny některému představení diva-
delnímu, načež při společném večeru na rozloučenou
děje se malá rekapitulace všcho.
Letošního roku přibylo děti na 300 a podařil
se jednotě získati na výpravu tolik, že na ni nebude
doplaceti.
Před třemi lety byl před voíbami v jedné obe
učiněn pokus výprav i s dospělými a vypraveno 9
občanů a občanek na náklad jednoty do Prahy. Vý-
sledkem bylo, že dosud většinou německý obecn
výbor při volbách změněn byl v ryze český a je jín
do dnes.
Praha
11
article
Následek výprav dětských je daleko lepší návštěva
školy a prospěch dětí právě na místech národnostně
nejdůležitějších. Může li učitel jako odměnu nejpilněj-
ším dětem slíbiti návštěvu Prahy, je to mocná vzpruh
k učení se. Pošumavská jednota chce zavésti ve vý-
pravách turnus tak, aby vždy po čtyřech letechs
výpravy z jednoho kraje opakovaly, tak že bude
možno spatřiti Prahu každému dítěti. Jaký význam
má to pro výchovu, viděti z toho, že z jihočeských
zapadlých vísek jenom málo dospělých Prahu vidělo
a tu takovouto výpravou již dlouho před ní, ale
mnohem děle po ni jest Praha předmětem rozprav
celých vínok.
Děti naučí se tu znáti, že český národ není tak
chudý a malý, jak by se mu rádo namluvilo. Slyš
na všech stranách jen český hovor, v hostincích, n
ulicích, všude přichází se jim s největší ochotou
vstříc a tu jistě dojem Prahy stává se pro dítě ne
zapomenutelný.
Němci dobře postřehují význam našich dětských
výprav a v krajinských svých listech volají, že by
výpravy ty školními úřady měly býti zakázány
V Dánsku dějí se takověto výpravy za podpory státu
neboť uznává se jich důležitost, u nás Němcí stav
se proti nim — ovšem jen z toho důvodu, že jsou
české — všemožně a Němcům bohužel přispívají v tom
i mnozí — našinci. Potěšujícím naopak bylo, jak při-
šla jednotě vstř e pražská i předměstské rady městské
různé spolky a společnosti w většina obyvatelstva
středních tříd vůbec. Národní jednota pošumavská
která poznala ve svých řadách, jak důležitou vzpruhou
i výchovným prostředkem jsou dělské výpravy, za-
jistě bude v nich pokračovati dále a dojde v ton
podpory všech dobrých Cechů i všech přátel té drobné
chudé a odstrkované mládeže české v krajích smíše-
—ub.
ných.
Němec
Praha
Dánsko
12
article
Sloučení Libně s Prahou.
Sloučení Libně s Prahou.
Slavnost, uspořádaná za příčinou dnešního
oficiálního sloučení města Libně s král. hlav.
městem Prahou, zahájena byla již včerejšího
dne. Obec libeňská chystala se k ní se svým
četným obyvatelstvem chvatně již od rána.
Prapor za praporem vztyčován na budovách po
celém městě a vyzdobeny jimi i všechny vozy
elektrické dráhy Křižíkovy i krámky a stany
ulicích a na trhu, takže k polednímu vlály již
téměř na všech domech, zejmena na všech bu-
dovách obecních a na školách i na vychova-
telně pražské obce a na libeňském zámku. Byly
to prapory barev vesměs národních, bíločerveně
S vyvěšováním praporů zahäjena zároven
výzdoba města, jež soustředila se především
zámku a okolo něho. V průčelí zámku umístěn
velký znak král. hlav. města Prahy a okolo
něho provedena bohatá brokátová výzdoba.
Pěkně okrášlen také hlavní vchod proti parku
od něhož napnuty koberce přes schody, pře
měněné v háj exotických květin, až ke sálu.
vyzdobeném rovněž v barvách národních.
V sále zřízeno nízké podium, kol něho
rozestaveny květiny, kterě umístěny také v jeho
rozích. Na vyzdobených stěnách zavěseny jsou
podobizny všech dosavádních starostů Libně o
r. 1850 a sice prvěho starosty p. Jana Světa.
jenž byl také posledním rychtářem libeňským
(1850—1861), Ant. Kubeše (1861—1866), Mar
tina Stejskala (1866—1870), Josefa Voctáře
(1870—1894), Al. Cikánka a Ant. Svět
k nimž druží se nyní obrazy starosty král. hl.
města Prahy p. dra. Vladimira Srba a prvého
jeho náměstka p. dra. Friče.
Křižíkův
Jan svět
Antonín
Kubeš
Stejskal
Voctář
Cikánek
Srba
Frič
Libeň
Praha
Mar
13
article
Velmi pěkná a bohatá jest také výzdob
parku před zámkem, z jehož oken vyvěseny
gobelíny. Kol parku napnuty jsou pletence
z chvoje a zavěsena v nepřetržité řadě zpousta
bílo-červených praporků, nad nimiž vlají na vy-
sokých stožárech mohutné prapory rovněž v bar-
vách národních. Stejně vyzdobena jest cestička,
vedouci z ulice středem parku k hlavnímu
vchodu do zámku. Na počátku cesty této posta-
vena slavnostní brána, na které umistěn v předn
nápis: »Vitejte nám!« a na zadní straně: »Nuž.
již rádi spějem, Praho, v náruč tvou, buď nám
za to vždyeky matkou pečlivou !«
Také některé soukromé domy jsou vy-
zdobeny.
K večeru zavlálo na domech také několik
praporů černožlutých, celkem asi 5—6. Vyvě
šeny byly na škole němockého Schulvereinu, na
budovách, v nichž nalezá se poštovní úřad
policejní komisařství a na některých domech
soukromých.
Praha
Vitat já
14
article
Hlavní zájem VIII. čtvrti pražské soustředi
se včera na večerní slavnostní osvětlení města
které bylo všeobecné a působilo dojmem pře-
kvapujícím. Sotva že se poněkud setmělo, za
zářila v nedlouhé době okna všech domů, ve
řejných i soukromých, ani schulvereinské školy
nevyjímaje. Také všechny továrny byly osvětleny.
Na obecním domě plála v plynovém světle
svatováclavská koruna a na školách a na mostě
zářily plýnové hvězdice. Imposantním dojmem
působily zejmena ohně plápolající na návrších
nad Libní, na nichž vypalovány také ohně ben-
gálské. Po ulicích na četných místech zavěšeny
před obchody a v oknech také lampiony. Vše-
obecným osvětlením Libně a zapálením ohňů na
sousedních návrších překvapeno bylo zejmena
obecenstvo, jedoucí do Prahy večerním vlakem
dráhy severozápadní a severní.
Za slavnostního osvětlení byly ulice v Libn
obecenstvém přeplněny. Tisíce a tisíce lidí jim
prochůzelo a obdivovalo se jeho rozměrům.
Nálada byla všude slavnostní a velká část lidu
procházela hlavní třídou, i když poslední světlo
v oknech zhaslo. A tak jako za osvětlení, neby
do pozdní hodiny noční nikde klid v nejmenším
porušen.
Libeň
Praha
obecní dům
16
article
Dnes třiceť let
Dnes třiceť let
t. j. dne 12. září 1871 vydáno bylo králov
ské poselství sněmu královstv
českého, nesmrtelný dokument, korunou
manifestovaný o nepřetržitelno st
státniho práva českého a česke
samostatnosti, královský majestát, a
v něm nezadatelnů, drahocenna
věta, která až do dnešní doby nahražuje
českému národu přísahu milého jeho krále
»Majíce v paměti státoprávn
postavení koruny České a jsouce
sobě povědomi slávy a moci, kte-
réž propůjčila tato koruna Nám
a Našim předkům. mimo to jso nee
pamětlivi neoblomné věrnosti,
s kterou obyvatelstvo země České
podporovalo Násitrůn vi kazdé době,
UZNÁVÁME RÁDI PRÁVA TOHOT
KRÁLOVSTVÍ A JSME HOTO v
OBNOVITI TOTO UZNÁNÍ SVOU
KORUNOVAČNÍ PŘÍSAHOU.«
Do dnešního dne uplynulo třicet let o
té chvíle, co tato slova JKMsti vzbudila
v sídlech českoslovanského lidu hlahol štěstí
blaženého v naději, že po hořkém pláči
koruny české, po jejím útěku před pruským
usilovatelem o ni, otevře se její schránka
nad hroby českých králův a královský vínek
Karlův, Jiříkův a Otakarův spočine na skrá
ních nynějšího jeho dědice . . . pomazaných
křížmem královským . ..
Karlův
Jiříkův
Otakarův
TOHOT království
17
article
Třicet let! Žádná věc na světě, žádná
představa a touha nestála národ český tolik
citu, tolik energie, tolik vůle, tolik činů
tolik utrpení, tolik nadšení, tolik posměchu
tolik nepřátelství, nadějí, snů, chlouby, ne
zlomného doufání, nadšeného rozjaření, jak
tato zástava, před třiceti lety národu dana
rukama královskýma, jakožto poslední legi
timní uznání našeho práva státního nynějším
držitelem svatováclavského dědictví. Byla to
první tištěná slova, která dnešním dospělým
mužům padla před třiceti lety se stěn oteckých
do očí a na královském reskriptu učili nás
otcové číst a oči jim vlhly, když dítě vy-
slabikovalo v nádherném vydání reskriptovém
zlatem tištěný odstavec: »Majíce v paměti. ..
Třicet let minulo a nic se nezměnilo —
a nic také v české houževnatosti, v české
nezlomnosti trvání na obapolném závazku,
v jaký vešel nejjasnější rod královský i ny
nějším panovníkem zemí koruny české. Krá-
lovská poselství za rámy na parádních stě
nách českých příbytků zažloutla, skvrnam
stáří se pokryla a jedna státoprávní gene-
race byla vystřídána druhou a tato nosí krá-
lovské poselství s uznáním práv tohoto krá-
lovství v srdcích svých, kam napsána byla
otci. Skalopevné přesvědčení, že brzy se
sejdou u dvířek nad svátováclavskou kapl
majitelé klíčů ke korunovačnímu pokladu.
žije v nás neúmorně a doufáme, že nebu
deme odevzdávati synům svým v dědictv
jen pouhou blahou nadějí.
18
article
Mezi posvátnými slovy královského re
skriptu nachází se věta, jejíž prorocký vý
znam vůčihledě se naplňuje. Věta ta končí
»bychom bez porušení práv jiných Našich
království a zemí ukončiti mohli s po
ústavní, kterýž kdyby déle ještě
trval, blaho Našich věrných ná
rodů v nemalé nebezpečenství
by uvedl.«
Všichni, kdož mají oči k vidění a uši
k slyšení v této říši, vidí zcela zřetelně hma
tavě blízké toto nebezpečí všech věrných
národů a vědí zcela bezpečně, že by toho
nebezpečí nebylo, kdybychom dnes nebyli
nuceni měřiti dobu od vydání královského
poselství třemi již dekadami, po kteréž totc
nebezpečí rostlo, A tak, jako královské po-
selství, dnes před třiceti lety vydané, jes
»písemným ztvrzením« výslovně slíbeným
v reskriptu ke sněmu, rok před tím daném
(26. září 1870) královými slovy: »My jsme
se také na tom ustanovili, království tomu
znova nedílnost a neodcizitel-
nost země nezrušitelně písemně
ztvrditi ...« tak jest nezvratně jisto,že
právě tato nedilnost a neodcizitelnost země,
nezrušitelně korunou písemně ztvrzená, to
bude, která vstaví svatováclavskou korunu
na posvátnou hlavu krále českého a vedle
žezla mu do ruky vtiskne i svatováclav-
ský meč!
19
article
— Slavný den obou nejpřednějších
egrárních myslitelů jest středa, den, kdy
spouštějí oba agrární orgány kaskády svých
přes neděli nadržených odpadných vod. Take
včera ukázalo se, jak přeplněny byly oba ba
sény. Orgán pp. Hrubého a Práška, jejž vždy
do očí píchá především rozměr našich agrár-
ních úvah, hned na třech místech obírá se na
šimi příslušnými články i uveřejňuje tu marne
pokusy věcného vyvrácení našich výtek, učině
ných nezdravotě stavovského hnutí t. zv. agrár-
ními poslanci českými vyvolaného, vyvyšujícího
v době nejvýš k tomu nepříležité za s účely vo
lebně bojovnými hmotný zájem jednoho stavu.
jedné třídy národa nad národní zájem všeho
českoslovanského lidu. Řečený list pokouší se
o to úvodním článkem pod záhlavím »Svornos
a jednota«, v němž vystupuje znovu se starou
a odbytou výčitkou, že národní strana svobodo-
myslná v době nejprudčích bojů pranic se neohlí-
žela na požadavek svornosti, kdežlo dnes jme-
nem jednolitosti národního zastupitelstva bojuje
proti rozkolu agrárnímu. Jest nám líto, že mu
síme ještě jednou obírati se touto věcí, vy
počtenou agrárními mysliteli na politiekou ne-
soudnost a povrchní chápání, těchto dvou úto
čišť volební fortuny agrární. V boji národní
strany svobodomyslně proti straně staročeské
byla to právě svornost národa, jeho
politická disciplina a rychlé pochopení nebezpeči
národní pohromy z punktací zející, kterážv
době úžasně krátké vedla k sjednocení vešker
národní energie a k povalení strany, národní
program zradivší, k násilnému odpoutání jejímu
od mandátů, když jich přes vůli národa, tak
Hrubý
Prášek
národní strana svoboda
20
article
živelně projevenou, mermomocí využitkovat
chtěla k uskutečnění nešťastné smlouvy punk-
tační, jejíž zlo ještě ani dnes není do čist
udoláno. Tenkráte byl to právě český venkov,
statečné české rolnictvo, kurie venkovských
obcí, ktoráž ze všeho lidu českého nejdřive
porozuměla poplašnému volání našemu a první
dostavila se pod prapor jednoty a svornosti ná-
rodní, pod nímž se v krátce selkala s národem
celým. Nelze si představit hned tak bizarnějš
politické frašky jako této, v níž úlo h
mstitelů porážky staročeský ch
punktací přejímají pp. Kubr, Hrubý, No-
votný, Prášek, Rataj a Zázvorka, dávajíce svou
»Obranou« nad desltiletým jich rovem roniti
slzy hořce krvavé. Ejhle pekaře staročeskýeh
oplatek z pšenice seté Alfonsem Šťastným ! Tá-
žeme se, v čem zradila národní strana svobo-
národ český, v čem je
lomyslná progra
opuslila, že se tento sbor staročeskyen msrIrer
odvažuje hroziti jí osudem staročeským ? Št
národní strany svobodomyslné jest tak čestný,
tak poctivý, tak bezúhonný, že každý pokus,
poskvrniti jej strannickým blátem, odmitnut byl
se všeobecným rozhořčením všech Čechů a že
ten, kdo se o to pokusil, propadl všeobecnému
opovržení, anebo nesmrtelné směšnosti, jako pří-
kladně v těchto dnech národně-sociální klepny ! Až
dosud neudali strůjcové agrární revoluce žádný
důvod vzbouření, jež ve venkovských obcleh
k sněmovním volbám strojí, leč dosti nezaha-
leného: »Teď chceme býti poslanci také my !s
Včerejší »O. z.« mluví o »struně touhy po Ar-
cadii (!), pravé svornosti národní« — odtu
hromadné vystupování agrárních pretendento
mandátových z podsvětí a každý z nich zpívá
Kubr
Hrubá
Prášek
Rataj
Zázvorka
Šťastná
Čecho
21
article
»Také já jsem princem z Arkádie!« Ale př
tom se zemědělecký orgán posmívá požadavku
jednolitosti národního zastupitelstva poslaneckého,
ačkoli se neodvažuje ani jediným slovem do-
tknouti se nevývratných důvodů, jakéž jsme
uvedli pro nevyhnutelnost posílení videňské naší
posice nastávajícími zemskými volbami. Ž
posice tato by podryta byla agrárními volbami
ve venkovských obeích českých, jest přece
zjevno, neboť každé energické nakročení našich
poslanců na vládu bude předseda ministerstva
odmitati výrokem: »Národ? To nejste vy ! Hlo.
výsledek zemských voleb !« A jak odbude po-
hrůžku ještě radikálnější a rozhodnější delegaci,
kteráž by po případě vystřídala národní stranu
svobodomyslnou? Poukáže jednoduše na při
padné zemské vyvolence strany agrární a vy-
hrůžka — oněmí! »Selské Noviny« padařov-
ského národního filosofa počínají si včera jako
torpědo, ačkoli jsou jenom žokém — »pou
dretty«. Toto označení plným právem zasluhují
za sprostě nizkosti svě, pro kteréž nám nelze
se podrobněji obírati pustým jich obsahem. Ale
jeden včerejší výrok Alfonsův budiž zvěčněn
to jest odstavec, jímž svou stranu karakterisuje
nezištně takto: »Na místě věci stavíte
osoby«, vyčítají nám, »jakoby osoby byly naším
programem. A jelikož náhodou dnes ne-
čítáme ještě mezi sebou žádn
věhlasné muže, před nimiž by měli
Hla
Alfonsův
Arkádie
22
article
Mladočeši respekt, jsme všichni agrárníci a
všichni kandidáti sněmovní neschopní lidé, sto
jící pod prostřední úrovní politického vzdělání,
kteří neposlouží nikterak ke cti, ale k nesti
národa!« Opakujeme, že nikoli! Nechceme
přičiniti k této samoděčně karakteristice agrární
ani slova, leda to, že s tímto nedostatkem
respektu setká se galerie agrárních mužů, pro
oždobu zemského sněmu chystaná, u všech
stran a ještě to, že velmi živě a opravdove
protestujeme proti tomu, aby se
agrárníci tito ztotožňovali s ve-
škerým českým rolnictvem, jak t
činí jich tisk a jich řečníci. Agrárníky, bohudík,
nejsou dnes ještě všichni češt
rolníci a statisíce zeměděleů českých hro-
movým hlasem opřeli by se tomu, kdyby je
někdo chtěl čítati k stoupencům strany, kteráž
zahodivši neklamně nacionální národnostní ka
rakter českého sedláka a přijavši jmeno mezi
národní platnosli, volá do světa: » Agrárniei
všech národů spojie seJ« kterýmžto heslem
končí »Ob. zemědělců« své úvodniky. Tak da
leko český rolník ještě neklesl
— »Tajné punktace«. Vzhledem mn
známá tvrzení »České Demokracie« telegrafuj-
nám poslanec dr. Kramář z Koreizu na Krymu:
»Tvrzení Klofáčovo jest hloupá a o zemřelém
dru. Kaizlovi bídná lež! Dr. Kram ář.«
— Dr. Zdenko Schücker před voliči.
Volební agitace je v plném proudu, zejmena
v německých částech Čech, kde dojde mezi
stranou staroliberální, nyní pokrokovou a mezi
Všeněmci k zápasu na život a na smrt. Však
kandidáti liberální nalezají se v náladě velmi
sentimentální, jako gladiátoři, zdravíce majestát
německý lid, jenž od nich se odvrací a kup
se kolem nového praporu zjevného pru-
šáctví. Domnívá se patrně, že nadešla už
doba, kdy není potřebí více skrývati se s vlast-
ním programem všeněmeckým, jenž je zrovna
tak programem Mchönerera jako programem
doktor
Kramář
Klofáčův
Kaizl
Kram
Zdenko Schücker
Krym
Čechy
23
article
Sehückra a jenž zní: jeden jazyk, jedna řiše
a jeden císař! — Pan Zd. Schücker, kterého
mnohem výše stavíme než dra. Funka a jemuž
vůdcovství německé jen proto uklouzlo, že je
skromnější, především odhalil ve své řeči, kterou
měl v neděli v Horním Litvinově, proč vlastně
jsou Němci v Rakousku centralisty a ne federa-
listy. Proto, poněvadž jsou v menšině a poně-
vadž následkem toho nechtějí pozbýti souvislosti
s ostatními Němci. Jinak byli by tedy autono-
misty jako my. Pan dr. Schücker doznal tím
více než máme zapotřebí k zaslouženému pra-
nýřování švindlu, že Němci jsou stoupenei
soustavy centralistické k vůli tomuto státu,
k vůli jeho velikosti a slávě. Ne k vůli státu,
ne k vůli očividné lži, že Rakousko na ředera-
listickém podkladu zbudované pozbylo by konsi-
stence, stalo se slabým a nezpůsobilým čelit
nepřátelům, nýbrž k vůli německé
hegemonii Němci tak houževnatě háji sou-
stavu centralistickou. Co jim stát, co jim říše,
její minulost a budouenost? Vždyť mají kamse
obrátiti. Tam za černožlutými hraničními sloupy
očekává je dobré, příjemné bydlo, tam teplým
ramenem přivine je k prsoum všematka Ger-
manie. Pan dr. Zdenko Schücker konečně
doznal pravdu a nechť nám obhájcí centra-
lismu nepřicházejí již s bajkou, že oni,
hájíce centralism, hájí tím jednotu, sílu a exi-
stenci Rakouska. Tolik ví každý politický abe-
cedař, co v Rakousku centralism znamená. Cen-
tralismus a germanisace je nerozlučitelná dvo-
jice. Germanisace je proto nezbytná, že je při-
rozeným důsledkem centralisace. A není to tedy
nic jiného, než čistě národně sobecký zájem,
který z Němců činí centralisty. — Dr. Zdenko
Schücker další materiál ke své řeči čerpal
z úvodních článků »Bohemic«. Vykládal totiž
o tom, jak dobrými zemskými hospodáři byl
Sehücker
Zdeněk
Schücker
Funk
Litvinův
Němec
doktor
Zdenko
Rakousko
Gera
24
article
Němci a jak naproti tomu my prý penězi plýt-
váme. To ale všechno mu nevadí velice katego-
ricky hlásati, že Němci nedají sebou, pokud jde
o zvýšení platů učitelských v roce 1903, za-
hrávat, i kdyby rozpočet zemský z 50 millionů
korun stoupl na 60 millionů. V tom umění s
ovšem čeští zástupci lidu nevyznají, vydávat
peníze plnou hrstí a žádných nepřijímat. Jinak
byl dr. Schücker pro to, aby stát spokojil se
s daněmi nepřímými a přímé ponechal zemím
ostatnímkorporaeím varajným. Zajímavým
způsobem vysvětlil též dr. Schücker, proč Němcí
byli proti známému návrhu hr. Buquoie n
změnu volebního řádu ve prospěch německých
velkostatkářů. Němci prý zádají za radikální
změnu řádu toho, za takovou, aby na sněmě
byly zastoupeny též vrsítvy lidu dělného.
Je to zase švindl. Za jakých ale jedíně pod-
mínek chtějí Němci přistoupiti k této opravě,
pan dr. Zd. Schücker neřekl. Chtějí »opraviti«
volební řád, je pravda, však žádají, abychom
jim to zaplatili cenou, na jakouž my nikdy ne-
přistoupíme. A sice administrativním
rozdělením země dle národností
a zřízením národních kurií s prá-
vem veta.
Němec
Schücker
doktor
Zdeněk
25
article
— Výstava miniatur ve vídeňském
císařském hradě. Když ředitelství c. k. dvorní
knihovny loňského roku Gutenbergovu výstava
uspořádalo, zmínili jsme se s rozhořčenímo
tom, jak si její pořadatelé oproti českým pa-
mátkám bezohledně počínali, označivše skříň,v
níž překrásné české prvotisky z Prahy, Plzné
Brna uloženy byly, nadpisem »Oesterreichisehe
Druckstätten ausserhalb Wiens«, místo aby po-
užili dějepisně správného označení »böhmische«,
ježto v XV. století Čechy a Morava k Rakousku
ještě nepatřily. Při tak historicky nesprávném
označení původu českých inkunabulí mnohý
navštévovatel výstavy, který z nedostatku času
knihu za knihou prohližeti nemohl a jen před
skříněmi se pozastavil, jichž nadpisy ho zají-
maly, z uvedeného nesprávného nadpisu soudil,
že se jedná o prvotisky horno- nebo dolno-
rakouských měst mimo Vídeň, knih tam vysta-
vených blíže neprohlédl a tak ani nepoznal, jak
drahocenné památky tiskařského umění českého
císařská knihovna ve Vídni chová. Toto umlčo-
vání českých památek bylo tím nápadnější, že
všechny ostatní skříně správnými nadpisy
»deutsche, italienische, ungarische, arabische,
südslavische Druckstätten atd. označeny byly.
Gutenbergův
Druckstätten
Wiens
Praha
Čechy
Morava
Rakousko
Vídeň
Plzný Brno
císařský hradit
26
article
Letos pořádá ředitelství c. k. dvorní knihovny vý-
stavu nejstarších památek knihovního umění malíř-
ského a příjalo v ni zase 17 drahocenných děl če-
ského původu, mezi nimiž obzvláště modlitebí
kniha arcibiskupa Zbyňka Zajíce z Hasenburka,
obrovské kutnohorské graduale, velká bible krále
Václava IV. se záhadnými lazebnicemi, dále
česky psaná autobiografie císaře Karla IV. s
velká husitská bible, zvláště vynikají. Tento-
kráte pořadatelé jinak si počínali, takže tuto
výstavu každý Čech a Slovan navštivíti může
bez obavy, že i v této dvoraně duch všemu
českému nepřátelský jeho skráně ovane. Jseut
letos všechny ty drahocenně perly českého
maliřského umění XIV. a XV. věku pohromadů
v několika skříních vyloženy, tvoří takto zvláštní
české oddělení výstavy a každá skříň, jakož
i každá vysvětlivka u jednotlivých děl je tento-
kráte nadpisem opatřena. Ano, u německého
díla »Schwabenspiegel« je ve vysvětlivce po-
dotknuto, že malby v něm »unter dem boh-
mischen Einflusse« provedeny byly. Na tento
obrat v jednání pánů pořadatelů letošní výstavy
oproti českým památkám poukazujíce, můžeme
doporučiti krajanům, kteří v tyto dny do Vídně
zajeti míní, aby dvorní knihovny na Josefském
dvoře císařského hradu navštíviti a si ty skvosty
českého knihovního umění maliřského z dob
Karla a Václava IV. prohlédnouti neopomenuli,
Zajíc
Václav Iva
Karel Iva
Karel
Václav
Hasenburk
Čechy
Vídeň