2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 12. záři 1901.
Praha
4
article
s prlohani anený Svapr s
středu ak iplseís
nžij ze v sdninistn
n tvrt ieta.. . .
s dvojí donáškoe
nvrl
vě ninsikán
6
article
s nlle pbitoni
trunr sáinie
8
article
Nové volby pro říšský sněm
uherský.
Nové volby pro říšský sněm
uherský.
Trůnní řečí dne 9. září říšský sněm
uberský, zvolený r. 1896, byl uzavřen; po-
slanci vrátili se ke svým krbům domácím,
obdarováni uznalostí a díky svého krále za
vykonanou práci zákonodárnou, a co nejdříve
rozvlní, rozpoutá se nový hluk, rej a boj
volební na širém prostranství koruny svato-
štěpánské. Nynější ministerský předseda uher-
ský, p. Szell, vložil do trůnní řeči dvě věci:
předně velmi mnoho chvály pro svůj vládní
systém a stroj; za druhé nové, vznešené
heslo, v jehožto smyslu provésti se mají
volby nové. Posavadní vládní strana v Úhrách,
jakožto většina říšského sněmu, právě uza-
vřeného, zahalena byla minulého pondělka
hustými mraky libovonného, opojného ka-
didla a může s největším uspokojením po-
ukázati na slova uznání, jehož s nejvyššího
místa dostalo se jí za řadu nových zákonu
politických a hospodářských, sjednaných
v šestiletí právě ukončeném. Mezi těmito
novými zákony jsou dva, na nichž p. Szell
zbudoval heslo pro nové, všeobecné volb
uherské. V trůnní řeči ze dne 9. září nale-
zají se totiž slova: čistota nových
voleb«, slova úplně neznámá v posavad-
ním parlamentním životě uherském, slov
v celé politické činnosti a v celém státním
jednání za Litavou do té chvíle neslýchaná.
Szell
Úhra
9
article
Teprve p. Szell slibuje, že nejblíže příšt
volby do říšského sněmu uherského budou
volby čisté, volby čistých rukou
Posavadní zvyky při sněmovních vol-
bách uherských prosluly skandální povahou
svou po celém světě. Volby uherské od jak-
živa nebyly zápasem mezi ideami, ale jen
svrchovaně pohoršlivými, až na nůž svádě-
nými rvačkamí peněz, dobrodružných lžía
silných paží. Jistěji, než kdekoliv jindev
některé zemi ústavní, vědělo se posud v
Uhrách vždy napřed, jak nové volby sně-
movní dopadnou. Dopadlyť vždycky po přání
tamější strany vládní. Kandidátní listina
této strany zvítězila v Uhrách posud vždycky,
poněvadž tamější volby sněmovní posu
byly vždy jen výsledkem úplatkův a ná-
silí a v obou těchto směrech uherská
strana vládní nikdy neměla vážného sou-
peře. Co pak kdy která opposice mohl
tamějším voličům jen nabídnout a slíbit, ne-
řku-li dát? A voličové uherští už jsou tak
Výcvičení, naučení a navyklí, že za vykonání
svého práva ústavního, za své hlasy také
něco chtějí! Voličský hlas za Litavou
od jaktěživa byl zbožím, zbožím prodejným.
Výcvičení
Uhry
10
article
Nabyl ho, kdo více za ně dal, ať už to byly
peníze, nebo víno, nebo kořalka, nebo guláš,
nebo úřady, vyznamenání, sinekury atd. Ale
zadarmo nebyly posud nikdyl
Od nynějška, od 9. září 1901, sněmovní
volby v Uhrách mají poprvé býti volbam
čistými; sama trůnní řeč se zvláštním důra-
zem to slibuje. Pan Szell má k té opovězené
čistotě sněmovních voleb uherských v zásob
dva nové zákony. První z nich jest zřízen
zvláštního řádu soudního v otáz-
kách voleb poslaneckých; druhý
tak zvaná inkompatibilita, totiž ne-
shoda, nesrovnalost mandátu po-
slaneckého se soukromými pro
spěchy poslancovými.
Oba tyto nové zákony uherské mají pro
vésti úplnou očistu nových voleb sněmov
ních od hanebností, bez nichž žádný mandát
poslanecký za Litavou posud nebyl osazen.
Na základě zákona o kurialním soud-
nictví nebude prý na příště už možno,
aby někdo v Uhrách nabyl mandátu posla-
neckého penězi, úplatky. V zásadě za-
povídá se v Uhrách kupován
mandátův. Ba prokáže-li se právoplatně
že někdo získal mandátu poslaneckého třeba
Szell
Uhry
11
article
jen vystrojením hostiny pro voliče, postave-
ním mezi ně několika kotlů guláše, nebo vy-
valením několika sudů vína, po případě jen
nejsprostší kořalky, může ho býti zbaven
soudem kurialním. Týmž zákonem o soud-
nictví kurialním zapovídá se politickým
úřadníkům v Uhrách, že nesmějí
účastniti se agitace volební, a
na nejmenší míru ztenčené diety ce-
stovní k ústředním místům volebním ne-
dostane prý kandidát už nikdy do ruky.
nýbrž dostane je přímo vozka! A rovněž
přísně zní nový zákon, že příští poslanci
mají státi tak nezávislí na vládě,
že se jim zakáže, aby mandátů svých
nevyužitkovali k účelům osobním, ku
prospěchům soukromým. Tento zákon, dle
výkladu samé vlády Szellovy, byl zdělán
proto, aby na příště nikdo mandátu ne-
kupoval, věda, že už není spojen s mimo-
řádným, ale tím větším užitkem osobním
plynoucím ze stykův s vládou!
Tímto dvojím opatřením proti posavad-
ním zlořádům vláda Szellova chystá se pro-
vésti v Uhrách nové volby sněmovní úplně
čisté, aby nový sněm říšský za Litavou
konečně se stal obrazem vůle a přesvědčení
voličstva neporušeného úplatky a nezastraše-
ného hrozbami a násilím. V Uhrách má
konečně býti zastaveno a navždy odklizeno
nevýslovně pohoršlivě divadlo, jakéhož každé
tamější volby sněmovní poskytovaly celému
světu; nová doba voleb opravdu svobodných
a čistých prý tam nastane, aby nezkalené
nepotlačené a neporušené mínění a snažení
voličstva se dostalo k platnosti a k právu.
Szellův
Uhry
12
article
V theorii mluví se v Uhrách o čistotě
nových voleb sněmovních, o úplné volnosti
při hlasování pro kandidáta toho nebo onoho,
o nestrannosti vlády a orgánův jejich při
aktu volebním, o nemožnosti, aby někdo na
příště předně si koupil mandát poslanecký a
za druhé, aby ho využitkoval na prospěch
svůj osobní. Ale, jak možno vybroditi se
z hlubokého bahna, do něhož celé Uhry ve
čtyřech desítiletích minulých volbami svými
sněmovními se zabořily? Jak možno mlu-
viti o čistotě voleb už nejblíže příštích, když
všichní slovanští kmenové v obvodu
koruny svatoštěpánské do té chvíle držáni
jsou v nejtužší porobě, v naprostém
otroctví politickém i jazykovém?
Čistotu sněmovních voleb v Uhrách mu-
silo by předcházeti prohlášení ú plné rov-
noprávnosti všech národův za
Litavou ve všech oborech správy
státní. Pokud bude trvati pronásledování
a utiskování Slovákův, Chorvatův, Srbův a
Rusův ve státu uherském, všechna slovao
čistotě nových voleb sněmovních jsou a zů-
stanou planou řečí, byť se i podařilo odstra-
niti dosavadní zlopověstnou soustavu voleb-
ního kortešování v občanstvu ryze ma-
ďarském a byť sama správa státní v tomto
občanstvu chtěla na dále zachovávati při
volbách úplnou nestrannost. Celé dosavadní
zřízení státní v Uhrách jest založeno na bez
ohledné nadvládě jediného živlu maďarského.
Proto nemohou býti a nebudou čisty an
nové sněmovní volby tamější.
Uher
Slovákův
Chorvatův
Srbův
Rusův
Uhry
13
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
Opatření v Haliči, aby se lid nemohl
vzdělati.
Že je v Haliči tak ohromné procento lid
negramolných, neumějících číst ani psát, vy-
světlují nám nedostatkem učitelů; až bude
dostatek učitelských sil, Halič pořídí dostatek
škol a školní vzdělání lidu povznese se v ně-
kolika letech.
Množství vzdělávající se mládeže obojího
pohlaví v Haliči chce se věnovati povolání uči-
telskému a sloužiti nejpalčivější potřebě lidu
Do ženských pedagogií přihlásilo se letos tolik
Halič
14
article
posluchaček, že pro velkou většinu jich nebylo
místa. Do ženského pedagogia ve Lvově při-
hlásilo se jich tolik, že přijali jen desátou
čásť. Interessovaní chtěli poslati deputaci k ná-
městníkovi a prositi ho, aby nařídil otevřiti při
ženském pedagogiu ve Lvově paralelky. Mezitím
vyšlo v úřadních novinách ohlášení, že v te
věci náměstník nemůže nic udělati, neboť podle
zákona o pedagogiich nesmí v jedné třídě ta-
kového ústavu býti víc posluchačů nad 40,
zřizování paralelek zákon zapo-
vídá.
Že tendencí takového zákona jest nedopu-
stiti, aby lid vyvázl ze své dosavadní duševn
temnoty, jest na bíledni.
Organisace Srbů dalmatských.
Klub srbských poslanců dalmatských svo-
lává na den 20. a 21. října schůzi dalmatských
Srbů do Knína. Všechny srbské obce v Dalmacii
vyšlou do schůze své zástupce. Pozváni jsou
také redaktoři obou srbských listů v Dalmaci.
Účelem schůze jest nová organisace strany.
Interessovanit
Srba
Lvov
Knín
Dalmacie
15
article
Morské oko.
V záležitosti Morského oka Tatranský spolek
polský vyslal k halickému náměstníku hrabět
Pininskému deputaci, v níž byli pp. Bednarský
a Václav Ančic. Deputace odevzdala náměstníkovi
pamětný spis, ve kterém trpce žaluje se na ne-
tečnosť rakouských úřadů v této otázce. Maďaři
území Morského oka obsadili, aby se ve sporu
zdáli stranou, která je skutečně držela. Avšak
obsazení stalo se neprávem a bylo možno jen
tím, že rakouské úřady, povolané hájiti celistvost
celé říše i každé země, hrubě svou povinnost
zanedbaly. Avšak my se již neprosíme, aby
úřady konaly naproti hranicím království halie-
kého svou povinnosť, žádajíce pouze tolik: Je-li
sporné území neutrálné, pak žádná z obou stran
nesmí na něm vykonávati nijakých veřejně prá-
vných aktů jako jeho držitelka a obě strany
mají tam vykonávati společně službu bezpečnou,
pokud spor nebude pravné rozřešen. To je nej-
menším naším požadavkem. Nebude-li mu vy-
hověno, bude to kapitulace, klerou by rakouská
držba přešla v uherskou, což muselo by v Haliči
vyvolati nejvyšší rozhořčení a pobouření oby
vatelstva halického, a následky toho byly by
nedohledné.
Vzdávajíce chválu polské neustupnosti, kde
jde o neporušení hranie Haliče, vyzýváme Čechy.
aby byli neméně stateční a bděli, kde se ději
úklady o jednotu a hranice státu českého.
Chorvaté pro jeronymskou kolej.
V Šibeníku v Dalmacii udály se demon
strace v chorvatském smyslu. Jich se zúčastnil
také auskultant Iljadica. Když druhého dne do-
stavil se do úřadu, c. k. soudní rada Persikali
jej přede vším přítomným soudním personálem
zpeskoval a ze soudní budovy vyhnal. Chor
vatské obecenstvo tím ještě více popuzeno prot
Italům a Italomanům.
Bednarský
Ančic
Maďar
Chorvat
Italos
Halič
Čechy
Šibeník
Dalmacie
16
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 12. září.
Hromadný process proti polským
gymnasistům v Torüni.
Před pruský hrdelný soud v Toruni posta
vili včera neméně nežli 60 polských studují-
cích, po většině gymnasistův, obžalovaných
z tajného spolkaření. Mezi obžalova-
nými jsou také bohoslovci, posluchači zvěrolékar-
ství, kontoaristé, medikové, soudní prakti-
kanti atd.
Obžalobu podal a hájí státní prokuráto
Cielav. Její obsah:
Od r. 1858 trvalo mezi polskými studují-
cími několika poznaňských gymnasii trpěne
spolčení, nazvané »Polský spolek pro historii
literaturu.« Cilem tajného spolku bylo »pomocí
Praha
Toruň
17
article
vědeckých cvičení, zvláště z oboru polských
dějin a literatury vychovávati dozralou mládez
polskou v pravdivé Poláky a osvoboditele ujař-
mené vlasti.«
Spolek měl čtyři filialky se zvláštními ná-
zvy na gymnasíích v Poznani, Třemešně, Ostrově
a Lešně. Schůze spolku byly obyčejné a slavné.
Tyto konaly se na paměť velkých pro Poláky
historických udalostí. Tu shromáždění řečnili,
zpívali, deklamovali, se modlili, odtud společně
chodili na mši sv. do kostela. V obyčejných
schůzích konávaly se přednášky z oboru vlaste-
necké polské historie a literatury a členové cvi-
čili se v jazyku polském v slově i písmě. Nej-
více se bavili polskými povstáními. Noví čle-
nově musili skládati přísahů, vážicí je pro celý
život: »Já N. N. přístupuji po rozvaze a roz-
myslu ke spolku národnímu, vpřisahám před
členy tuto shromážděnými: . . . . ., že nikdy
nevyzradím tajemství jsoucnosti a činnosti to-
hoto spolku a pracovati budu horlivě podle před-
pisů spolku. Současně přísahám, že nevýstoupím
ze spolku před ukončením studia gymnasialného
a horlivě plniti budu své povinnosti, pokud budu
členem jeho. Hlavně přísahám, že obraceti budn
všecky své síly k osvobození ujařmené vlasti.
Kdybych kdykolivěk přisahu svou zrušil, necht
mne potká zasloužený trest jako člověka beze
cti a náboženství. A nyní přísahám na vlast, n
obrození svého národu i na jmeno Poláka, že
vše, co jsem nyní ve přítomnosti zde shromáždě-
ných členů přisáhl, stále a plně budu zácho-
vávati.«
Nový člen dal si slovanský přídomek, jímž
byl zapsán v seznamu členův a jímž byl na-
zýván ve všech stycích spolkových.
Příspěvek obnášel 219—5 grošů měsičně
Z příspěvků kupovaly se knihy a brošury, ma-
jící význam pro cil spolku.
Polák
N N
Poznaň
Lešno
18
article
R. 1862 stal se pokus vyloučiti politiku
cil tajného spolku omeziti na vychovávání děl
ných a dobrých osvoboditelů vlasti. Ale návrh
ten zamítnut, že prý by tajný spolek bez poli-
tiky pozbyl všeho významu.
Že takové spolčení mezi polskými studenty
v Německu trvá, bylo známo úřadům školským
i politickým. Avšak dokud Němci myslili, ž
»Moskalé« jsou polským studentům jedinými
nepřáteli vlasti, tajného jejich spolčení si nevší-
mali. Teprve r. 1900 je podrobili policejní pře-
hlídce, a tu se dopátrali, že studenti modlivali
se ve schůzích litanii, v níž říkali: »Z nevol
moskevské, rakouské i pruské vysvoboď nás,
Pane!« — a odtud začalo vyhledávání a vyše-
třování, jež nyní dospělo k soudní dohře.
Němec
Německo
19
article
Ke schůzce v Gdansku.
Německé loďstvo vojenské cara očekávajíe,
kotvilo od včerejška v zátoce helské u Gdanska.
Sestává ze 24 lodí a postaveno jest ve dvou
řadách, mezi nimiž jest volná široká cesta. Na
jedné straně seskupeny jsou lodě divisi, z Číny
právě přibyvší.
Yachta carova »Standard« měla připlouti
již ráno do gdanské zátoky, ale pochroumal
prý se na cestě — jakým způsobem, soukromá
depeše nedodává — tak že připlula tam s »Hohen-
zollerem« teprve ve 2 hod. odpoledne.
O programu návštěvy carovy zachovaly
úřady německé i ruské přísné mlčení, takže
po dnešek ráno i gdánské listy nevěděly o něm
pranic. Znám bude obecenstvu program ten
nepochybně teprv, až bude již — odbyt. Z
pravděpodobné pokládá se jen, že se panovníci
na vzájem na lodích svých k hostině pozvou.
Pobřežní úřad německý sdělil také již zpravo-
dajům, že celý obvod, v němž německé loďstvo
před carem a Vilémem II. manevrovati bude.
bude i pro ně uzavřen. Vůbec žádný soukromý
parník nesmí se k obvodu tomu na tisíc metr
přiblížiti
V Gdansku nekonají až po dnešek žádne
přípravy k uvílání cara a dle toho soudí se,
že car tam nepřibude. V ústí viselském zřízen
ale na kvap vedle přístavního můstku pro yachtu
Vilém II
Čína
20
article
V drobném prodcjii
rznní čísle o sobě .
cdpcie dni
Vo nlislkách na venkovt
n2h
sanbiedni. . . : . . . . s
Inseraty
platí va ho t ov ě nopřed
race nlarty pljimá , dminl-
m nacházejí ze tés redskoe,
tskárna a skpedice , Nákodnich Lista“.
Eakopisy se zevraesi
Nákodnich List
21
article
»Hohenzollern« prý ještě můstek a z toho ně-
kteří domnívají se, že car přece snad z de na
německou půdu vstoupí. Jisto to ale není a
ji sto není také, kdy car odjede.
Sotva kdy byla schůzka panovnická zaha-
lována tajemstvím, jako právě tato.
Attentát na Mac Kinley.
Velmi nespolehlivé »New-York Timese
tvrdí, že u vraha krále Humberta I., Brescia,
nalezen byl lístek se třemi jmeny: první bylo
císařovna Alžběla, druhé Humbert I. a třet
Mac Kinley. Italské úřady prý to před časem
sdělily Mac Kinleyovi, alo tento prý přes to
odmítl (?) nabízenou mu tělesnou stráž. Gu-
verněr státu newyorského svolal dle jedné
tamní depeše sněmovnu tohoto státu k mimo-
řádnému zasedání v záležitosti soudního řízení
proti Čolgošoví. Včerejší dlouhé trvání večerní
konsultace lékařské vyvolalo v Buffalu veliké
znepokojení. Způsobeno bylo, že posel vyslaný
pro obvaz, se zdržel. Tím větší pak bylo.
uspokojení, když konečně vydán byl bulletin
příznivý.
Včera prý také na poprvé prohlásili l6-
kaři, Kinleve lečící, jednohlasně, že se
uzdraví. Hojení rány pokročilo prý tak, že
chirurgické přispění jest teď méně již důležito,
nežli celková bdělá péče o chorého. President
již několikráte dal si podati noviny a tázal se,
kdy bude moci již se posaditi. Londýnská lé-
kařská »Lancet« dostala z Buffala telegram od
dra. Manna, dle něhož stav presídentův jest
neobyčejně uspokojivý.
Jedna z hlavních agitátorek anarchistických
v Americe Goldmannova, o jejíž činnosti mi-
nule jsme se šíře zminili, byla v Chicagu za-
tčena. Bližší zprávy najde čtenář o tom v de-
peších. Nalezena u ní obsáhlá korrespondence
anarchistická, ale v této ani stopy po nějakém
spiknuti. V Cinctinnati degradován
byl jeden policista, poněva dž
schvaloval útok na Mac Kinleve.
Hohenzollern
Humbert I
Alžbět
Mac Kinley
Goldmannův
NewYork Times
Brescia
Buffalo
Manna
Amerika
Chicago
22
article
Guvernér státu New Jersey v Unii byl prý po-
žádán od tří evropských vlád, aby provedl vy-
šetřování o spiknuti, jež kuje prý se na půdé
jeho státu za účelem zavraždění panovníků ev-
ropských. Newyorská policie sestavila prý již
listinu nejnebezpečnějších mužských i ženských
anarchistův.
Z Buffala, 10. září. (C.-B.) C a r zaslal
z Fredensborgu presidentu Me. Kinleyovi tuto
depeši: »Jsem velmi potěšen slyše, že po ha-
nebném vražedněm útoku, jenž byl na Vás
spáchán, vede se Vám lépe. Připojují se
k přání všeho amerického lidu, abyste se
rychle pozdravil.« — Král řecký telegrafoval:
»Těší mne, že slyším, že unikl jste šťastně
děsnému vražednému útoku na Váš drahocenný
život, kterýžto útok způsobil ve vzdělaném
světě rozhořčení i douřám v boha, že uzdravíto
se k štěstí a slávě svého lidu.
Z Buffala, 10. září. (C.-B.) Dle bulletinu
lékařů z dneška odpoledne o 3 hod. 20 min.
neudála se ve stavu presidenta Mac Kinleye od
přTznivé zprávy dnes dopoledne vy-
dané žádná změna. Tepna 100, teplota 100,
dech 28.
Z Buffala, 10. září. (C.-B.) Ranní bu-
letin o stavu presidentově způsobil všude radost
a když byl vyvěšen ve výstavě, s jásotem byl
pozdraven.
Z Buffala, 11. záři. (C-B.) Zpráva o stavu
presidenta Mac Kinleve, výdaná včera večer
o 10. hod. 20 min. konstatuje, že stav pre-
sidentův jest ve všech směrech beze změny.
Teplota 100.6, tep 114, dech 28.
w. Z Londýna, 11. záři. Lékaři soudí, ž
minulo akutní nebezpečí ve stavu presi-
dentově a že lze již presidenta pokládati za re-
konvalescenta.
Dnes odjel specialista dr. Mac Burney pro-
hlásiv, že ho již nenl u lože nemocného třeba.
Také mistopředseda Rossevelt odjel z Buffala d
Washingtonu.
Mac Kinley
Mac Kinleve
doktor
Mac Burney
Rossevelt
New Jersey
Buffalo
Londýn
Washington
23
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 11. záři.
V přízemí Národního divadla
před prvním aktem.
»Jste už také doma? Už to bylo na ven
kově hloupě, vidte?
»Praha je Praha. Na konec po ni člověk
přece jen touží.e
»Třeba že byla začouzena, věčně rozko
paná, zdrátovaná a bez prvního tenora.«
»Zdali pak se opět předplatíte ?«
»Ani nevím. Já bych ještě, ale můj se
k tomu nemá. Má prý té fňukanice doma dost-
a ani prý mu nenapadne chodit si na ní do
divadla.«
»Můj zrovna tak. A potom mu pozdě
začínají. Kdyby byl konec o půl deváté, dal
by si říci. Pořádný člověk chce prý ale vypíti
po divadle aspoň ještě tři plzeňské a při tom
přijít před půlnoci do postele. Ale takhle! Vidi
prý každého roku aspoň dvacet nových kusů.
ale žádného konce.«
»Nu, a co říkáte těm tenorům, my luftác
jsme se rozpadli ve dva nepřátelské, krutě se
potírající tábory. Jedni pro ně, druzí proti nim.
Byli by blázni, kdyby jim zde zůstali, není-liž
pravda? Smlouva? Co je smlouva? Kus pa-
píru a k vůli tomu měli by zahrabat v Praz
svě štěstí. Kdo ví, jak dlouho jim hlas vydrž
a jak dlouho se jim zlaté dvacetimarky po-
sypou. Byli by vlastními svými nepřáteli, kdyb
nevykořistili, co jim pán bůh dal a nepojisti
si pro stáří dobré bydlo, dokud je čas. Vždyt
jsou ženatí a mají děti.
»Mařák nemá nikoho.«
»Ale bude mít, to je jedno. Tenoristése
vžení všickni, zejmena ti, co zpívají Lohen-
grina. Třeba jen, aby prstem hnul, labuť je tu
hnedle.
Mařák
Praha
národní divadlo
24
article
»Vlastenectví a čestné slovo muže. Ty
můj bože, vlastenectví. Tenorů máme celé
garnitury, jenom doma není v okamžiku tom
žádného a divadlo prozatím jen jedno. Kdyby
z tenorů všickni chtěli býti vlastenci a dali se
angažovat k Národnímu divadlu, nestačilo by
jim celé Nábřeží. A čest? Čest je sice tuze
hezká věc, ale tak hloupým ani tenor není,
aby ji za několik tisíc neprodal. Některý z di-
vadelních recensentů náhodou se špatně vyspí,
strhá ho, obecenstvo, které posuzuje umění
vždy jen brejlemi cizími, ho vypíská a on se
může pak sebrat i se svou ctí a kus po kuse
dát si ji smažit k obědu. Zajisté, že se mnou
plně souhlasíte ?«
»Toť se ví. Je to sice mrzuté, zvykati
na jiného, ale jde to. Ani nevíte, jak mi bylo,
když se loučil Florjanski. Byl by z toho má-
lem býval u nás rozvod, než ale minuly čtyr
neděle, rozplynula se mi všecka vzpomínka na
něho, jako pára nad švestkovými knedlíky. Z
to ale můj muž zuří, když si na některého
z obou našich bývalých tenorů vzpomene.«
»Zrovna jako můj.«
»Tu hubu co prý měl, že ho, upřímného
Čecha, necháme bloudit po cizíně a nespočetnými
tisíci zde krmíme Poláka. Engažujem ho,
dáme mu, co chce a více než měl v Německu
a než mine rok, je »vlastenec« frnk. Her
Burrian. — Pan Burián. — Burryian úrl
Eljen! — zvolá po každé můj muž a dá se
do čardaše.
»A to kotě druhé, před rokem ještě nni
dobře nevidělo a dnes už má kuráž rušit
smlouvy. Ale dobře tak. Seberou ho kdes, dají
ho do některého z našich »rychlolisů« na dě-
lání umělců, vtlukou do něho nějakou partii,
Čecho
Polák
Burrian
Burián
Burryian
Německo
25
article
pustí ho na jeviště a zakokrhá-li ji aspoň tak,
že lidé neprchají z divadla, pasují ho hned
na — »mistra«. Není pak folografa v Praze,
který by si nepokládal za velikou česť, nej-
méně ve dvaceti ho »chytit« posicích a není
kněhkupce, který by nevyzdobil umělcem
prvého řádu výkladní skříň. Před rokem pro-
dával ještě slanečky neb žehlil sametové límce
a pojednou tak slavným mužem — mistrem.
Zavřit bych je dal, oba zavřít,« tak konči
zpravidla svůj monolog. A tuhle mi četl do-
konce paragraf, dle něhož by to šlo.«
»A co bys z toho měl?« já na to.
»Já nic, ale divadlo. Potom by si to každý
rozmyslil, vyletět z něho, jako lajdák z okresní
stravovny. Však pozor, opona jde vzhůru«
Před druhým aktem.
»Nu, a jak pak jste se měli na venkově
letos P
»Co nám bůh poskytl zadarmo, byl
skvostné, ale ne to, zač si dali lidé draze
platit. Ani si nedovedete představit, jak kultura
rychle se šíři. Je jako prach ze silnice, pro-
dere se všude. Věděl kdo na příklad před de-
síti lety tam u nás na venkově, co je to ča-
jové máslo? To co navrtěli, bylo dobré všechno
a bylo laciné. Teď mají špatné a drahé — ale
čajové.«
»Upřímně řečeno, my si děláme na ven-
kově drahotu sami. Jeden druhého přeplácíme
a co za něco stojí, v pravém slova toho
smyslu na vzájem od úst si trháme. Byli b
tedy hlupáci, aby se nedrželi.«
»Máte snad do jisté míry pravdu, ale venkov
už není dnes tím, čím byl dříve. Což jste ne-
pozorovala, jak nás Pražany nenávidí? A přece
jsme tak hodni. Spokojíme se se světničkou po
celé měsíce, v níž by jen trochu vyběravější
Pražan
Praha
26
article
kaprál při vojenském ubytování přes noc nez-
stal a platíme z ní šedesát korun měsíčně.
V Praze nás tlači matrace žiněné, venku
spíme na holé slámě, polažené režným prostě-
radlem. Služku, která by se opovážila v Praze
nám přinésti maso, na němž ve vesnici si po-
chutnáváme jako na delikatesse, třikrát bychom
vrátili s ním nazpět k řezníkovi, a potom ty
bryndy ve venkovských hospodách . . .«
»Za to ale položit se v lese pod strom na
mech a vdechovat vůni pryskyřice a suché trávy
»A dát se poštípat mravenci a celou no
potom nespat, děkuji pěkně. Měla bych les ráda,
jen kdyby nebylo v něm tolik těch mušek. Ně-
komu to nepřekáží, mně ale naběhne hned kůže
když mně některá kousne. Ostatně nebude p-
malu moci nikdo do lesa už ani se odvážiti.
Kavaliři prý si chtějí nechat lesy pro sebe. Dají
prý je otočit všechny drátěným plotem a budou
v nich žíti — aby se snad neponížili — společně
se samou vysokou zvěří. Jiní prý u vědomí
povinností, jež káže noblessa, budou prý vybírati
do lesů vstupné. U každé borovice bude sedět
hajný u stolečku s talířem a každá holčička,
každý kluk s hlíněným hrnečkem, již dostanou
zálusk na jahody, ne snad aby je snědli, nýbrž
aby je prodali a koupili si za peníze chleba,
budou nuceni zaplatit desetník entrée. Leč ticho
již, opona jde vzhůru.«
Praha
27
article
Před aktem posledním.
»Nu a jak jste se potěšila s Prahou, když
jste ji opět spatřila ?«
»Abych vám upřímně řekla, novotin jsem
tu mnoho ještě neviděla. Venkovské slečinky si
umějí pospíšit. A což teprve paničky ! Řekne se,
že proto venkov je tak příjemný, že můžeme
tam jíti volně bez korsetu a že není vůbec
potřebí tam dbáti parády. Však jsme se my
Pražanky také dle toho řídily. Co byste ale
tomu řekla, že tím byla krásná pleť venkovská
uražena? Čeho prý se to domýšlíme, jaké prý
máme ponětí o damách mimopražských, domní-
vajíce se, že mimo obvod hlavního města pří-
kazy mody neplati? Vyhýbáme se proto Išlu,
Gmundenu, Zellu nad jezerem a Alpám vůbec
a zalím žádají na nás, abychom se i pod
Blanikem, nad Nežárkou, u Trosek a v údol
Orlice šněrovaly, rýžovou moučkou sypaly a
denně aspoň třikrát garderobu měnily. Než to,
raději na příště zůstaňme doma.«
Blanik
Praha
Išlu
Gmunden
Zell nad jezero
Nežárka
Orlice
Alpa
28
article
»Také to řikám, když po každém návratu
prohlížím doma tu spoustu. Co byste tomu
řekla, že našla jsem na parketách v saloně ne
méně než dvě stě tři a čtyřicet ohořelých zbytků
viržinek, tolikéž viržinkových slámek a nejméně
třikrát tolik ohořelých sirek. V panské ratejně
to vypadalo elegántněji. Do ložníce vniknouti
jsem mohla jen s použitím násilí. Dvéře byly
totiž zataraseny ve výši metru starými novinami,
všemi, co jich od 5. června do 10. záři bylo
v Praze vyšlo. Představte si to. Nejhůře ale vy-
padalo to v. koupelně. Víte, co udělal pan
manžel, neboť tušíte již asi, že nikdo jiný ani
tak hospodařiti nemohl? Zapomněl zatočiti ko-
houtkem, tak že vody nateklo plná vanaa
potom se lila do koupelny. A to nestalo se
jednou, nýbrž třikrát, jak bylo pozorovati na
šmouhách na zdi. A domníváte se, že ho to
snad mrzelo? I toto. Napsal ku takovéto šmouze
po každé: »Výška vody dne 24. června 1901.
— Výška vody dne atd. atd.«
»Co tomu říkáte? Však již zase se hlás
odporný zvoneček.«
»Po druhé budu vypravovati o svých zku-
šenostech já vám.«
Praha