1
masthead
17 února 1907. Císlo 48.
2
masthead
NARODNÍ LISTY-
5
article
O jazyku v ústředních úřadech.
O jazyku v ústředních úřadech.
Již kabinetním listem z 8. dubna 184
bylo slavnostně vysloveno, že česká řeč s ně
meckou s e ve všech v ětv í ch státní správy
v úplnou rovnost staví, kterážto zásada pojetím
v čl. 19. základních zákonů státních stala s
jedním z pilířů, na nichž spočívati má budova
ústavy rakouské.
Dle tohoto předpisu pod ochranou ústavy
stojícího má skaždý národní kmen v
státě nezadatelné právo na o ch ra-
nu a pěstění své národnosti a svéh
jazyka« a »každý jazyk v zemi ob
vyklý má míti plnou i stejnou platnost »v
skole, v úřadě iveřejnám životě e
Ztéto normy plyne. že zákonem uznáno
jest a tudíž i v praxi uznáno býti má právo
každého jednotlivého příslušni ka
každého národního kmene v Rakousku, tudiž do-
jista i národa českého hledati a nšlézii
v jazyku s věm právo u všech soudů k úřajtío
státních, zřízených pro onu zemi, v níž jest
jeho jazyk »jíazykemvzemi obvyklý m«,
z normy této plyne, že každý Čech již po zá-
konu plstném jest oprávněn žádati, aby v je ho
jazyku s nim jednáno bylo a v jeho jazyku
všechna podání přijimána a vyřizována u vše ch
úřadů stálních, zřízených pro země koruny če-
ské, poněvadž ve všech těchto zemích a to v
všech jejich částech bez rozdilu jest jazyk če-
ský »jazykem v zemi obvyklý m.«
Než ptáme se, kleré jsou to úřady z ří-
zené a ustanovené pro země ko-
runy české? Jest rozuměti tím jen ony
úřady státní, jíchž úřadní s Id! o jest položeno
v Čechách, na Moravě či ve Slezsku ? Dojista
nikoli! Ne úřadní sídlo závislé na nahodilé or-
gansaci jest rozhodno, nýbrž obor půnobnosti
zákonem upravený musí v přičině té býti brán
v zřetel.
Ida
Rakousko
Čechy
Morava
Slezsko
6
article
Úřady pro země české zřízenými, u nichž
dle čl. 19. zákl. zák. st. český jszyk rovnéh
práva s němčinou má požívati, jsou nepopíra-
telně i všechny úřady ve Vídni existující, je-
jichž kompelence ať výlučná či částečná vzla-
huje se na oblasť vlasti naší, tedy zejména
i všechny úřady t. zv. centrál ní.
Vzdyť tyto úřady cenfrální jeví se jen do-
vršením organisace úřadů státních v jednotl
vých královstvích a zemích zřízených, jsou jen
vrehiolem onoho jehlance, jehož zákledna ale-
spoň z části spočívá i na půdě zemí českých.
žijí jako dílec celkové organisace životem úřadů,
které pro ně tvoří instance podřízené a maii
tudiž přirozeně istytéž potřeby a vůči obyvatel-
stvu totéž postavení a tytéž povinností jako in-
stance I. a II., která své sldlo ješté v zemi
koruny české má.
Nelze proto nikterak nahlédnouti, proč by
záležitost Čecha, která v prvé a druhé instanei
(na př. u okr. hejtmanství a místodržitelstv
v Čechách) jest česky projednávána, nesm ěl
již v témže jazyku i v instanci vyšší (u mini-
sterstva, u správního soudního dvoru, u fíš-
skélib soudu) ke konci býti přivedena ?
Kde jest pro toto různé posuzování stránky
jazykové při instancích v zemi zřízených
při instaneích taktéž pro tutéž zemi ustano-
vených, však náhodou mimo hranice země své
stanoviště majících, věcného nebo z ákon
ného podkladu ?
Čecho
Vídeň
Čechy
úřad pro země
zákon . st
7
article
Kde jest jaký zákon, jenž by ustanovo-
val, že ministerstva, správní soudní dvůr, říšský
soud, nejvyšší účtárna a pod. mají vyřizen
svá vydávati stranám a jednati se stranami jen
jazykem německým
Statut nejvyššího soudu jest jediným zá-
konem, jenž předpis o jazyku tohoto tribunal
chová, však i předpis tento dávno nutno poklá-
dati za derogovaný čl. 19., tak že není tu n-
žádné zákonné závady, pro kterou by ne-
mělo býti plně provedeno právo zákonem stát-
ním národnostem rakouským zaručené.
Omlouvá se ovšem zhusta nynější proti-
zákonnost, že neni z důvodů prakti-
ckých a personálních možno, rovno-
právnost jazykovou ve smyslu čl. 19. u úřad
centrálních provésti. Vemluva tato dozajista n-
může platiti pro jazyk český, ježto agenda
česká u všech úřadů centrálních tak jest značna.
že bez vyjímky a snadno zřízení zvlástních o-
borů nebo senátů pro země koruny české do-
poušt.
Netřeba k tomu více, než příslušného ob-
sazení těchto odborů či senátů silami, jež oba
jazyky v zemich našich obvyklé ovládají, aby
mohly věci české tak jako v instancích nižšíe
i zde po česku býti projednávány a vyřizovány
Takým opatřením byla by odčiněna alespoň
z části křivda, která dosud národnosti naší se
činí germanisujícími tendencemi orgánů ústřed-
Dr. Horský.
ních
Dobrá statistika zreadlem veřejné
správy.
Vážné slovo ke všem orgánům veřejné správy u nás
doktor
Horská
8
article
Vždy mocněji a všeobecněji cítí se potřeba
Vždy mocněji a všeobecněji cítí se potřeba
a užitečnost dobré statistiky. Nejen ve vědě, ale
i ve všech skoro oborech veřejného života. Po-
třebuje-li kdo pádnou oporu pro jakékoliv trr
zení, ohlíží se po řadě příslušných statistických
čísel. A nemáli ještě, co by tvrdil, hledá-li te-
prve sám poučení o nějakém předmětu jej z
jimajícím, i tu shání se nejprve , není-li snad
již někde nějaká statistika o předmětu tom. O
»politiků u džbánku« až po předsedu minister-
stva, od jednoduchého reportéra, zaznamená-
vajícího denní vraždy nebo čísla tažená v malé
loterii, až po nejuznanější vědeckou autoritu
píšící spisy světové pověsti — každý je rád
může li se doložiti statistikou.
A právem. Jet dobrá statistika pro každého
kdo v ní umí čísti, zdrojem nejbezpečnějšíeh
poznatků, důkazem nejpádnějším. »Čísla mluví.e
A mluva jejich je koncisní, zhuštěná, přesná
pro zasvěcence nade vše jasná, ale i nezasvě-
cenci imponující. To vše má moderní člověk
nadmiru rád. Proto právě je statistika tak mo-
derní.
Je li však užitečnou v jiných oborech, pr
moderní veřejnou správu je stati
stika přímo nezbytnou. Ohromné pole
vykázané správě v nynějším státě, rozmanitost
a význam nesčetných jejích úkolů, spletitost vzá-
jemných jejích vztahů, to vše vyžaduje nezbytně
čehosi, co by v obrovský ten chaos vrhalo a v ě t lo
vnášelo p řeh le d, zavádělo p o f á de k. Mají
nesčetná ta kolečka nejrozmanitějších orgánů mo-
derní veřejné aprávy — jak správy státní, tak
i samosprávy — bezpečně do sebe zapadati, aby
chod stroje celého byl nerušen a s majestátní
jistotou vedl k vytčenému společnému cili, jest
naprosto nutno, aby vrchní strojnici měli po ruce
cosi, co by jim umožňovalo v jašném piřehlo du
viděti ú či nky činnosti každého z téch koleček
i celých skupin jich.
9
article
Tim neocenitelným »cosi«, jež
vrhá ono světlo a umožňuje tento
přehled, jest právě statistik a. On
jest dobré správé tím, čím jsou dobrému ob-
chodníku jeho obchodní knahy a občasná inven-
tura. Jako obchodník bez těchto pomůcek může
prosperovati jen výjimečně a z pravidla jen na
krátko, tak i správa bez dobré statistiky tápá jen
a hádá; snad na čas instinktem geniálních, svýeh
hlav přece jde v před a plní zdárně své úkoly.
ale i tu brzo bývá předhoněna o správou jinýeh
států, s hlavami třeba méně genialními, al
s pevnon oporou dobré statistiky.
Chceli tudíž naše verejn
správa — s důrazem opakuji: jak samo-
správa, tak i správa státní — bezpečn
pokračovalti, chceli vědomě postupovati
vždy blíže svému cíli, nesmi za nedbá-
vati svou statistiku. A to ve dvojím
smáru.
Na jedné straně musí plilně a v áž n
užívati jejích poznatků, pilně a vážno
z ní se učiti. Statistika musí jí by
zreadlem, v němž věrně vídíl s a m
sebe, svou pravou podobu, sv v
přednosti i své vady, svůj z da
nebo svůj úpadek. Bodlivě a často mu
se vzhližetiv tomto zreadie, jako stárnonc
panna pozorovati v něm úzkostlivět každou
změnu své podoby. Ono jí ukáže, která část
její činnosti jde celku k duhu, nese zdárn
ovoce, a která naopak selhala, sklamala nadej
v ní kladené. V první buda pokračovati, druh
vynasnaží se co nejrychleji nahraditi činnost
fepší, úspěšnější.
Tim
10
article
Aby však veřejná správa mjobla) takto
blahodárně užívati výsledků statistiky, m us
se na druhé straně také pečlive
sama starati o její rozvoj a o jei
správ no s t.
Jen bohatá a správná stati
stika skýtá s důstatek poučení
poučuje s právně. Jen d obr é zreadlo,
správně ukazující, má plnou cenu. ls a n n
Každý nesprávný nebo leh k-
miyslně povrchní úl dl aj, učiněný sta
stice, vymstí se jednou samému původci neb
jeho potomkům. Jest hřichem nejen proti svate
Pravdě, ale i proti prospěchu celku a kone
konců tudíž i proti vlastnímu prospěchu svéh
původce. Rovněž tak hřeší několikeronásobně.
kdo odmítne neb opomene doda
statistice potřebné zprávy a tim
působí její neúplnost, nebo kdo ne d -
dává jich v čas a tím zaviňuje její o po-
zděnost — čímž obojím těžce se snižuje
její cena.
Kdo chce užívati výsledků statistiky, měl
by si býti také plně vědom mravní své p-
vinnosti, pomáhati dle sil svých
při těžké a zodpovědné práci, s po-
jené s hledáním těch výsledků,
sbíráním potřebného materiálu.
11
article
Tím vle platí to pro veřejnou správu, pro
všechna ta kolečka, z nichž se skládá její dů-
myslný stroj. Každý, kdo jakkoli k němu
patřI, měl by si dobře býti vědo
významu statistiky pro celek, je-
hož je částí. I když snad jemu samému
neudá se nikdy použiti výsledků té statistiky,
na níž spolupůsobí, měl by věděti, že pro c-
lek, jemuž i on slouží, pro nynější i budoucí
zdar celku toho jest to věc nezbytná a ceny
trvalé. Neměl by nikdy lehkomysině pohlízet
na vyplňování různých těch statistických výkazů
a tabulek, neměl by je považovati za zbytečnou
přítěž svého úřadu, za nutné zlo, jehož radn
se zhostiti jak možno nejpohodlněji.
Každý článek veřejné správy.
jeli na výši doby a svého úkolu,
musí míti při vyplňování všell-
kých statistických výkazů stále
na paměti, že jest to podstatný
vážný kus jeho úřadní i mrav
povinnosti, by je vyplnil co ne-
svědomitěji, přesně dle pravdy
včas; musí si býti jasně vědom, že tím př-
spívá k příštímu osudu veřejné správy u nás,
že od větší nebo menší správnosti statistiky, na
níž tu právě spolupracuje, bude snad jedno
záviseti jakost nové úpravy poměrů v jeh
vlasti.
Přispějí-li tyto řádky k probuzení tohot
vědomí aspoň u malé části nesčetných těch
legií, jež nyní tvoří orgány veřejné správ
u nás, dosáhly svého účelu. A jisté prospěly
věci dobré.
12
article
Dr. Dobroslav Krejčí.
Dr. Dobroslav Krejčí.
Školská hlídka.
Učitelstvo a sněm král. českého.
Veliká řada otázek školských čeká svéh
konečného rozřešení od tohoto zasedání sněmov-
ního. Politická stagnace zatlačovala zájmy ško
ly a učitelstva velice do pozadí. Poslední škol-
skou otázkou, již se krátké sněmovní zasedán
r. 1905 obíralo, byl disciplinární rád
A co tu zatím nahromadilo se neodkladných po-
žadavků, k nimž musí býti přihlédnuto a je
musí býti učiněny předmětem jednání sněmov-
ního, nemá-li utrpěti školství ve svém rozvoi
a učitelstvo ve svých právech.
Zcela přirozeně očekává se, že v tomto za-
sedání ihned přikročí se k definitivnímu zkon-
cování otázky disciplinárního řádu. Podkladem
je ovšem hotový již elaborát referenta p. poslan-
ce Špindlera. Přihlédne-li se v konečné redaki
k návrhům, jež podaly učitelské organisace úp-
ně vypr-cované a to Zemský ústřední spolek
jednot učitelských r. 1904 a letos Zemská úst.
jednota učitelů škol měšťanských — (a při zná-
mé přízni referentově ke škole a učitelstvu ne-
jsme ani na okamžik v pochybnosti, že návrhů
učitelských dbáno bude plnou měrou) — dou-
fám, že učitelstvu se dostane konečně discipli-
nárního řádu, který bude humanně mo-
derně vypracován.
doktor
Krejčí
Špindler
jednota učitel škola měšťanský
13
article
Nejnoléhavější otázkou jeví se býti nutná
změna zákona z 27. ledna 1903 a to v §§ 30.
a 50. Nejdůležitějším požadavkem jest ovšem
zkrácení služební doby, která dosud učiteli vy-
méřena je na čtyřieet roků (!), avšal. ve
skutečnosti trvá až čtyřicet čtyři i více roků.
poněvadž do výslužného čítají se jen léta o
zkoušky způsobilosti ztrávená, a této
zkoušky není lze se podjati dříve, než uplynou
aspoň dva roky praxe.
Nastupuje-li dnes dvaceliletý učitel školne
službu, může dle dosud platných zákon, před-
pisů dosici výslužného — (podnikne-li ve třetím
roce služebním zkoušku způsobilosti) — až mu
bude 63 roků! Není to pak více jenom požadav-
kem učitelstva, ale požadavkem prospěchu
skoly, aby učiněno bylo opatření, by starci
šedosátileti nebyli nuceni vyučovati. Napřed již
slyšíme námitku, že toto opatření podmíněno je
zvýšením nákladu. Tento požadavek učitelstva
věru nevyžaduje velikých nákladů, vždyť jedná
se tu pouze o postupné zařazování do výslužného
nejstarších učitelských crob a přece prospěje se
učitelstvu velice. V požadavku je učiteistvo jed-
notné. Němečtf učitelé žádají přechodně aspon
o. to, aby 40letá služební doba vůbec byla pod-
tána od z koušky dospělosti a učitel
škol měšťanských, poukazujíce k namáhavé
vysilující práci na školách měšťanských, žádají
zkršcení služební doby o pět roku
aspoň pro učitele škol měšťanských a Zemský
ústřední spolek žádá pak, aby po dokonaném 35.
roce služebním, čítajíc od zkoušky z p-
sobilosti, měl každý učitel i učitelka právní
nárok, aby dáni byli na odpočinek s plným vý-
služný m.
14
article
Ze § 30. svrehu zmíněného zákona, který
stanoví, že učitelstvů, žijícímu v obcich do 800
obyvatelů, nemá se dostati pražád-
ného aktivního přídavku, nutně potře-
buje revise, nepopře ani předseda úsporně ko-
mise, vzpomene-li nynějších, do nemožnosti nn-
pjatých drahotních pomérů a uvede-li si na p-
mět blahovolnou a spontanní péči vlády
rychlé zvýšení služného státním úřadní-
kům v době největší drahoty.
Jiná důležitá otázka, jež nemůže již nadál
zůstati nepovšimnuta sněmem naším, jest ko-
nečné vypracování zákona zemského, kterým by
ve smyslu § 63. říš. zákonaj ze dne 14. května
1869 konečně se ustanovilo, kdo má zřizovati
byty učitelům. Bylo by zde potřebí novely ku
§ 30. zemského zákona z 27. ledna 1903, aby
konečně i sněm království českého spoužil usta-
novení řišského zákona, dle něhož zůstavenaj
otázka bytová zákonodárství zemskému. Poně-
vadž již zerhské sněmy ve Slezsku, Horních R-
kousich, Istrii, Vorarlberku, Korutanech, Haliči
a Bukovině otázku, kde má zřizovati byty uči-
telům, rozhodly, nedá se nadále mysliti, že b
sněm český i tentokráte k otázce třicet o sm
roků (!) marně na rozřešení čekajíci, zůstal
netečným.
Slezsko
Istria
Vorarlberk
Korutany
Halič
Bukovina
Horní R
15
article
V zájmu veškerého národního školství bude.
přikročí-li sněm konečně k upravení orga-
nisace měšťanských škol. I tu pone-
chal říšský zákon další legislativní opatření zem-
ským sněmům, ustanoviv, že zákonodárství zem-
ské ustanoví, kdy a kde a z kterých důchodů s
zřizovati mají školy měšťanské. Zákonodárstv
zemské však neustanovilo u nás ničeho více
nežli že má v každém školním okrese býti aspo
jedna škola měšťanská a že školní obeí měšťan-
ské školy je školní obec místa, v němž se me-
šťanská škola nalézá. Jaké osudné chyby, jaké
jednostrannosti, jaké škody národní a p. spa-
chány byly z nedostatku určitých záka předpisů
za celou řadu 38 roků od vydání říš. zákona
školního, je známo. Bude jen ku prospěchu ná-
rodního školství veškerého, bude-li otázka zřizo-
vání měšťanských škol postavena na pevnou
basis zemského zákona. Sem ovšem patří ko-
nečná úprava a zákonné zabezpečen
učebných kursů při školách mě-
tanských (tak zv. IV. tr.). Dokud otázk
zřizování a vydržování učebných kursů, spoje-
ných se školou měšťanskou, nebude vyřízena
zákonem zemským, dotud budou IV. třídy ohro-
ženy.
Budeme v této rubrice pilně registrovati,
kterak a do jaké míry sněm království českého
tužbám učitelským vyhovuje.
16
article
Učitelské kursy pro vycházky se
Učitelské kursy pro vycházky se
žáky do museí.
„Má-li se poučná vycházka potkati se zda-
rem očekávaným, jest potřeba, aby pořadatel
s cílem jejím byl důkladně obeznámen
a podal potřebný výklad,“ tak praví se
ve vycházkovém řádě pro školy pražské. Ne-
přebranou zásobu mnohonásobného poučení po-
skytují mládeži školní naše veliká musea, zvláště
museum království českého, umě-
lecko-průmyslové a městské, a uči-
telstvo pražské i okolní hojně používá sbírek
museálních k vycházkám se žáky. Má-li býti vy-
cházka do musea účelná a nemá-li se zvrhnouti
na pouhou procházku s dětmi, je nutno, aby
učitel před vycházkou museum navštívil a k vý-
kladu se důkladně připravil. Třeha že učitel bývš
často v některém oboru odborníkem, a zn
některou část museálních sbírek dobře,
dovede tudíž s náležitým porozuměním a dobrým
úspěchem zhostiti se úkolu vykládače musejních
sbírek, nieméně však i sebe obeznalejším
učiteli uniknou mnohé věci, mnohé zajímavé de-
taily, mnohé jednotlivosti, není-li na ně z vlá-
stě upozerněn, nemá-li po ruce odbor-
níka, dobrého znalce, který by mu to ono vy-
světlil. Jsme-li v museu s dětmi, máme mnohem
těžší úlohu jako průvoděí, než kdybychom pro-
váděli dorostlé osoby. Chceme-li býti důkladnými
a podrobnými, brzy znechutíme prohlídku malým
těkavým zvědaveům — a procházíme-li jen
zběžně museum a nemůžeme na zvlášť zajímavé
17
article
věci připnouti obsažný, jadrný výklad, zkrátk
řečeno, nepodaří-li se nám děti „chytnouti“
svým připraveným výkladem, roztěká se dětský
zájem po povrehnostech, a není z vycházky
užitku, onoho pravého užitku, který nevězí jen
v nabytí nového poučení, ale který tkví v po-
vzbuzení živého zájmu pro sbírky
a v dychtivosti znovu a znovu mu-
seum prohližeti. Budeme-li upřínnými, musíme
přiznati, že často při návštěvě musea rádi by-
chom sami měli při sobě znalce, který by nám
osvětlil, třeba jen několika slovy, tu onu, pro nás
záhadnou věc. Což teprve děti! Což jim je cela
ta vycházka, není-li provázena zajínavým vý-
kladem. Nejedná se tu ani tak o sbírký přl-
rodnin, pro něž přinášejí si děti dosti zájmu
přípravy ze školy, jako o sbírky rukopisů, listin,
tisků, praehistorických památek, o sbírky archeo-
logické, ethnografické, umělecko-průmyslové ap.
Nenaučí-li se děti hned ve školním věku řád ně
se dívati na sbírky musejní, a navyknou-li si jen
tak procházeti siněmi musei, pozbudou pro
krásná naše musea všeho zájmu a nebudou v do-
spělejším věku jich vyhledávati. Naše musea
jsou tak neocenitelnými, znamenitými prostředky
vyučovacími a výchovnými, že by bylo
hřichem náležitě jich pro vzdělání mládeže ne-
využiti.
18
article
Má-li se tak státi účelně, je potřebno, aby
učitelé byli k úkolu průvodčích po museích do-
konale připraveni. Svaz osvětový uspořádá po-
čátkem března bezplatný kurs pro učitele a uči-
telky a inteligenci vůbec a to za tím účelem, aby
ti, kdož míní někoho po museích prováděti, byl
k výkladům vycvičení o dborný mi z na le
muslealních sbírek, jmenovitě mu-
sealními uradníky. Doufáme, že kurs
toho použije nejen učitelstvo pražské a před-
městské, ale i z blízkých obcí, odkud též čast,
s dětm bývají poučné vycházky do museí pod-
nikány. Účastníci budou rozděleni ve zcela male
skupiny, aby informace byla co nejúčelněiší. Pr-
hlášky přijímá Svaz osvětový v Praze.
Ze Spolku pražského uěitelstva. Výbor spolku
v poslední své schůzi jednal o obviněních a podezře-
ních, která a Spolku pražského učitelstva v „ěkterých
listech byla šířena, jakoby spolek byl vykonával ně-
jaký vliv na rozdělení výpomocí pražskému učitel-
stvu, a vyšetřiv důkladně tuto záležitost, prohlašuje:
Spolek pražského učitelstva ani kterýkoli jeho. člen
neměl nejmenší účasti na způsobu, jakým rozdělena
byla výpomoc pražskému učitelstvu, nýbrž zcela po-
die usnesení učitelské rady, v níž zastoupeny jsou
veškeré pražské jednoty očiteiské, ponechal rozdělení
městské radě beze všeho de té věci zasahování. Jsou
tudíz veškeré výtky, v tom směru mu činěné, úplne
nesprávny a neodůvodněny
svaz osvětový v Praga
spolek pražský uěitelstva
spolek pražský učitelstvo
učitelský rada
24
article
Jana Frauenberga,
Jana Frauenberga,
k porcna kl. t aevtr. Past Perdinans s
Skonal po krátké nemoci, zaopatřen svátostmi umírajících, tiše
dne 15. února 1907 v nejlepším věku 32 let.
Tělesná schránka drahého našeho syna bude v neděli dne 17.
února ve 3 hodiny odpoledne ve Stokravě ve vojenské nemocnici vy-
kropena, odtud průvod na nádraží štokravské, na to převezena bude
do Kbela u Kolína, kdež v pondělí dne 18. únorn o 3. hodině odpolední
do rodinné hrobky k věčnému odpočinku uložena bude.
KBEL u KOLÍNA n. L., dne 16. února 1907.
Hermina Mandelíková,
Mařka Frauenbergova,
Božka Fraueubergova,
Frauenberg
Hermin Mandelíková
Frauenbergův
Božek Fraueubergův
Kbel
Kolín
Kbel u Kolín
37
article
Masopust,
Fidlovačka, Nalezenec, Vdovee,
Pašerové, Slepý mládenec, Zeman ze starého času,
Matka a dcera, Láska v nárožním domě, Středem
země do Afriky, Tvrdohtavá žena, Strakonický
dudák, Jiříkovo vidění, Děvče z předměstí, Nové
Amazonky, Čert na zemi, Lesní panna, Venkov-
ský poslanec, Noc před Novým rokem, Pantofel
a kord, Faust druhý, Enšpígl, Dva listky, Paní
Marjánka, matka pluku, Srdce a svét, Život za
přítele, Dědičná smlouva, Bankrotář, Brunevík,
kníže české, Preciosa, spanilé děvče cikánské,
Pražská děvečka a venkovský tovaryš, Spaníla
Savojanka, Pražský flamendr, Chudý kejklíč, Kte-
meslnická merenda, Čestmír, Jan Hus. Jan Sachs,
Krvavé křtiny, Žižka z Trocnova, Krvavý soud,
Staré město a Malá strana, Měšťané a studenti,
Oba šelmy, Pouť k chrámu umění, Mastka Sláva,
Proslov k otevření areny ve Pětrosce, Slovanská
lipa, Sňatek panovníkův, Slavnostní hra v před-
večer narozenin J. M. císaře a krále českého,
Proslov k představení pro chrudimské pohořelce.
Celkem 968 stran-
Zeman
Matek
Jiříkův
Faust
Enšpígl
Marjánka
Čestmír
Hus
Sachs
Žižek
císař
Afrika
Nová Amazonka
Trocnov
Malá strana
nárožní dům
Preciosa
Spaníla Savojanka