ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 bab99090-75c6-11dc-9eab-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
Chunky — 42 celkem · entity: person 34, place 25, org 11, work 1
1 masthead
17 února 1907. Císlo 48.
2 masthead
NARODNÍ LISTY-
3 masthead
Strana 13.
4 title
Veřejná správa.
5 article O jazyku v ústředních úřadech.
O jazyku v ústředních úřadech. Již kabinetním listem z 8. dubna 184 bylo slavnostně vysloveno, že česká řeč s ně meckou s e ve všech v ětv í ch státní správy v úplnou rovnost staví, kterážto zásada pojetím v čl. 19. základních zákonů státních stala s jedním z pilířů, na nichž spočívati má budova ústavy rakouské. Dle tohoto předpisu pod ochranou ústavy stojícího má skaždý národní kmen v státě nezadatelné právo na o ch ra- nu a pěstění své národnosti a svéh jazyka« a »každý jazyk v zemi ob vyklý má míti plnou i stejnou platnost »v skole, v úřadě iveřejnám životě e Ztéto normy plyne. že zákonem uznáno jest a tudíž i v praxi uznáno býti má právo každého jednotlivého příslušni ka každého národního kmene v Rakousku, tudiž do- jista i národa českého hledati a nšlézii v jazyku s věm právo u všech soudů k úřajtío státních, zřízených pro onu zemi, v níž jest jeho jazyk »jíazykemvzemi obvyklý m«, z normy této plyne, že každý Čech již po zá- konu plstném jest oprávněn žádati, aby v je ho jazyku s nim jednáno bylo a v jeho jazyku všechna podání přijimána a vyřizována u vše ch úřadů stálních, zřízených pro země koruny če- ské, poněvadž ve všech těchto zemích a to v všech jejich částech bez rozdilu jest jazyk če- ský »jazykem v zemi obvyklý m.« Než ptáme se, kleré jsou to úřady z ří- zené a ustanovené pro země ko- runy české? Jest rozuměti tím jen ony úřady státní, jíchž úřadní s Id! o jest položeno v Čechách, na Moravě či ve Slezsku ? Dojista nikoli! Ne úřadní sídlo závislé na nahodilé or- gansaci jest rozhodno, nýbrž obor půnobnosti zákonem upravený musí v přičině té býti brán v zřetel.
Ida Rakousko Čechy Morava Slezsko
6 article
Úřady pro země české zřízenými, u nichž dle čl. 19. zákl. zák. st. český jszyk rovnéh práva s němčinou má požívati, jsou nepopíra- telně i všechny úřady ve Vídni existující, je- jichž kompelence ať výlučná či částečná vzla- huje se na oblasť vlasti naší, tedy zejména i všechny úřady t. zv. centrál ní. Vzdyť tyto úřady cenfrální jeví se jen do- vršením organisace úřadů státních v jednotl vých královstvích a zemích zřízených, jsou jen vrehiolem onoho jehlance, jehož zákledna ale- spoň z části spočívá i na půdě zemí českých. žijí jako dílec celkové organisace životem úřadů, které pro ně tvoří instance podřízené a maii tudiž přirozeně istytéž potřeby a vůči obyvatel- stvu totéž postavení a tytéž povinností jako in- stance I. a II., která své sldlo ješté v zemi koruny české má. Nelze proto nikterak nahlédnouti, proč by záležitost Čecha, která v prvé a druhé instanei (na př. u okr. hejtmanství a místodržitelstv v Čechách) jest česky projednávána, nesm ěl již v témže jazyku i v instanci vyšší (u mini- sterstva, u správního soudního dvoru, u fíš- skélib soudu) ke konci býti přivedena ? Kde jest pro toto různé posuzování stránky jazykové při instancích v zemi zřízených při instaneích taktéž pro tutéž zemi ustano- vených, však náhodou mimo hranice země své stanoviště majících, věcného nebo z ákon ného podkladu ?
Čecho Vídeň Čechy úřad pro země zákon . st
7 article
Kde jest jaký zákon, jenž by ustanovo- val, že ministerstva, správní soudní dvůr, říšský soud, nejvyšší účtárna a pod. mají vyřizen svá vydávati stranám a jednati se stranami jen jazykem německým Statut nejvyššího soudu jest jediným zá- konem, jenž předpis o jazyku tohoto tribunal chová, však i předpis tento dávno nutno poklá- dati za derogovaný čl. 19., tak že není tu n- žádné zákonné závady, pro kterou by ne- mělo býti plně provedeno právo zákonem stát- ním národnostem rakouským zaručené. Omlouvá se ovšem zhusta nynější proti- zákonnost, že neni z důvodů prakti- ckých a personálních možno, rovno- právnost jazykovou ve smyslu čl. 19. u úřad centrálních provésti. Vemluva tato dozajista n- může platiti pro jazyk český, ježto agenda česká u všech úřadů centrálních tak jest značna. že bez vyjímky a snadno zřízení zvlástních o- borů nebo senátů pro země koruny české do- poušt. Netřeba k tomu více, než příslušného ob- sazení těchto odborů či senátů silami, jež oba jazyky v zemich našich obvyklé ovládají, aby mohly věci české tak jako v instancích nižšíe i zde po česku býti projednávány a vyřizovány Takým opatřením byla by odčiněna alespoň z části křivda, která dosud národnosti naší se činí germanisujícími tendencemi orgánů ústřed- Dr. Horský. ních Dobrá statistika zreadlem veřejné správy. Vážné slovo ke všem orgánům veřejné správy u nás
doktor Horská
8 article Vždy mocněji a všeobecněji cítí se potřeba
Vždy mocněji a všeobecněji cítí se potřeba a užitečnost dobré statistiky. Nejen ve vědě, ale i ve všech skoro oborech veřejného života. Po- třebuje-li kdo pádnou oporu pro jakékoliv trr zení, ohlíží se po řadě příslušných statistických čísel. A nemáli ještě, co by tvrdil, hledá-li te- prve sám poučení o nějakém předmětu jej z jimajícím, i tu shání se nejprve , není-li snad již někde nějaká statistika o předmětu tom. O »politiků u džbánku« až po předsedu minister- stva, od jednoduchého reportéra, zaznamená- vajícího denní vraždy nebo čísla tažená v malé loterii, až po nejuznanější vědeckou autoritu píšící spisy světové pověsti — každý je rád může li se doložiti statistikou. A právem. Jet dobrá statistika pro každého kdo v ní umí čísti, zdrojem nejbezpečnějšíeh poznatků, důkazem nejpádnějším. »Čísla mluví.e A mluva jejich je koncisní, zhuštěná, přesná pro zasvěcence nade vše jasná, ale i nezasvě- cenci imponující. To vše má moderní člověk nadmiru rád. Proto právě je statistika tak mo- derní. Je li však užitečnou v jiných oborech, pr moderní veřejnou správu je stati stika přímo nezbytnou. Ohromné pole vykázané správě v nynějším státě, rozmanitost a význam nesčetných jejích úkolů, spletitost vzá- jemných jejích vztahů, to vše vyžaduje nezbytně čehosi, co by v obrovský ten chaos vrhalo a v ě t lo vnášelo p řeh le d, zavádělo p o f á de k. Mají nesčetná ta kolečka nejrozmanitějších orgánů mo- derní veřejné aprávy — jak správy státní, tak i samosprávy — bezpečně do sebe zapadati, aby chod stroje celého byl nerušen a s majestátní jistotou vedl k vytčenému společnému cili, jest naprosto nutno, aby vrchní strojnici měli po ruce cosi, co by jim umožňovalo v jašném piřehlo du viděti ú či nky činnosti každého z téch koleček i celých skupin jich.
9 article
Tim neocenitelným »cosi«, jež vrhá ono světlo a umožňuje tento přehled, jest právě statistik a. On jest dobré správé tím, čím jsou dobrému ob- chodníku jeho obchodní knahy a občasná inven- tura. Jako obchodník bez těchto pomůcek může prosperovati jen výjimečně a z pravidla jen na krátko, tak i správa bez dobré statistiky tápá jen a hádá; snad na čas instinktem geniálních, svýeh hlav přece jde v před a plní zdárně své úkoly. ale i tu brzo bývá předhoněna o správou jinýeh států, s hlavami třeba méně genialními, al s pevnon oporou dobré statistiky. Chceli tudíž naše verejn správa — s důrazem opakuji: jak samo- správa, tak i správa státní — bezpečn pokračovalti, chceli vědomě postupovati vždy blíže svému cíli, nesmi za nedbá- vati svou statistiku. A to ve dvojím smáru. Na jedné straně musí plilně a v áž n užívati jejích poznatků, pilně a vážno z ní se učiti. Statistika musí jí by zreadlem, v němž věrně vídíl s a m sebe, svou pravou podobu, sv v přednosti i své vady, svůj z da nebo svůj úpadek. Bodlivě a často mu se vzhližetiv tomto zreadie, jako stárnonc panna pozorovati v něm úzkostlivět každou změnu své podoby. Ono jí ukáže, která část její činnosti jde celku k duhu, nese zdárn ovoce, a která naopak selhala, sklamala nadej v ní kladené. V první buda pokračovati, druh vynasnaží se co nejrychleji nahraditi činnost fepší, úspěšnější.
Tim
10 article
Aby však veřejná správa mjobla) takto blahodárně užívati výsledků statistiky, m us se na druhé straně také pečlive sama starati o její rozvoj a o jei správ no s t. Jen bohatá a správná stati stika skýtá s důstatek poučení poučuje s právně. Jen d obr é zreadlo, správně ukazující, má plnou cenu. ls a n n Každý nesprávný nebo leh k- miyslně povrchní úl dl aj, učiněný sta stice, vymstí se jednou samému původci neb jeho potomkům. Jest hřichem nejen proti svate Pravdě, ale i proti prospěchu celku a kone konců tudíž i proti vlastnímu prospěchu svéh původce. Rovněž tak hřeší několikeronásobně. kdo odmítne neb opomene doda statistice potřebné zprávy a tim působí její neúplnost, nebo kdo ne d - dává jich v čas a tím zaviňuje její o po- zděnost — čímž obojím těžce se snižuje její cena. Kdo chce užívati výsledků statistiky, měl by si býti také plně vědom mravní své p- vinnosti, pomáhati dle sil svých při těžké a zodpovědné práci, s po- jené s hledáním těch výsledků, sbíráním potřebného materiálu.
11 article
Tím vle platí to pro veřejnou správu, pro všechna ta kolečka, z nichž se skládá její dů- myslný stroj. Každý, kdo jakkoli k němu patřI, měl by si dobře býti vědo významu statistiky pro celek, je- hož je částí. I když snad jemu samému neudá se nikdy použiti výsledků té statistiky, na níž spolupůsobí, měl by věděti, že pro c- lek, jemuž i on slouží, pro nynější i budoucí zdar celku toho jest to věc nezbytná a ceny trvalé. Neměl by nikdy lehkomysině pohlízet na vyplňování různých těch statistických výkazů a tabulek, neměl by je považovati za zbytečnou přítěž svého úřadu, za nutné zlo, jehož radn se zhostiti jak možno nejpohodlněji. Každý článek veřejné správy. jeli na výši doby a svého úkolu, musí míti při vyplňování všell- kých statistických výkazů stále na paměti, že jest to podstatný vážný kus jeho úřadní i mrav povinnosti, by je vyplnil co ne- svědomitěji, přesně dle pravdy včas; musí si býti jasně vědom, že tím př- spívá k příštímu osudu veřejné správy u nás, že od větší nebo menší správnosti statistiky, na níž tu právě spolupracuje, bude snad jedno záviseti jakost nové úpravy poměrů v jeh vlasti. Přispějí-li tyto řádky k probuzení tohot vědomí aspoň u malé části nesčetných těch legií, jež nyní tvoří orgány veřejné správ u nás, dosáhly svého účelu. A jisté prospěly věci dobré.
12 article Dr. Dobroslav Krejčí.
Dr. Dobroslav Krejčí. Školská hlídka. Učitelstvo a sněm král. českého. Veliká řada otázek školských čeká svéh konečného rozřešení od tohoto zasedání sněmov- ního. Politická stagnace zatlačovala zájmy ško ly a učitelstva velice do pozadí. Poslední škol- skou otázkou, již se krátké sněmovní zasedán r. 1905 obíralo, byl disciplinární rád A co tu zatím nahromadilo se neodkladných po- žadavků, k nimž musí býti přihlédnuto a je musí býti učiněny předmětem jednání sněmov- ního, nemá-li utrpěti školství ve svém rozvoi a učitelstvo ve svých právech. Zcela přirozeně očekává se, že v tomto za- sedání ihned přikročí se k definitivnímu zkon- cování otázky disciplinárního řádu. Podkladem je ovšem hotový již elaborát referenta p. poslan- ce Špindlera. Přihlédne-li se v konečné redaki k návrhům, jež podaly učitelské organisace úp- ně vypr-cované a to Zemský ústřední spolek jednot učitelských r. 1904 a letos Zemská úst. jednota učitelů škol měšťanských — (a při zná- mé přízni referentově ke škole a učitelstvu ne- jsme ani na okamžik v pochybnosti, že návrhů učitelských dbáno bude plnou měrou) — dou- fám, že učitelstvu se dostane konečně discipli- nárního řádu, který bude humanně mo- derně vypracován.
doktor Krejčí Špindler jednota učitel škola měšťanský
13 article
Nejnoléhavější otázkou jeví se býti nutná změna zákona z 27. ledna 1903 a to v §§ 30. a 50. Nejdůležitějším požadavkem jest ovšem zkrácení služební doby, která dosud učiteli vy- méřena je na čtyřieet roků (!), avšal. ve skutečnosti trvá až čtyřicet čtyři i více roků. poněvadž do výslužného čítají se jen léta o zkoušky způsobilosti ztrávená, a této zkoušky není lze se podjati dříve, než uplynou aspoň dva roky praxe. Nastupuje-li dnes dvaceliletý učitel školne službu, může dle dosud platných zákon, před- pisů dosici výslužného — (podnikne-li ve třetím roce služebním zkoušku způsobilosti) — až mu bude 63 roků! Není to pak více jenom požadav- kem učitelstva, ale požadavkem prospěchu skoly, aby učiněno bylo opatření, by starci šedosátileti nebyli nuceni vyučovati. Napřed již slyšíme námitku, že toto opatření podmíněno je zvýšením nákladu. Tento požadavek učitelstva věru nevyžaduje velikých nákladů, vždyť jedná se tu pouze o postupné zařazování do výslužného nejstarších učitelských crob a přece prospěje se učitelstvu velice. V požadavku je učiteistvo jed- notné. Němečtf učitelé žádají přechodně aspon o. to, aby 40letá služební doba vůbec byla pod- tána od z koušky dospělosti a učitel škol měšťanských, poukazujíce k namáhavé vysilující práci na školách měšťanských, žádají zkršcení služební doby o pět roku aspoň pro učitele škol měšťanských a Zemský ústřední spolek žádá pak, aby po dokonaném 35. roce služebním, čítajíc od zkoušky z p- sobilosti, měl každý učitel i učitelka právní nárok, aby dáni byli na odpočinek s plným vý- služný m.
14 article
Ze § 30. svrehu zmíněného zákona, který stanoví, že učitelstvů, žijícímu v obcich do 800 obyvatelů, nemá se dostati pražád- ného aktivního přídavku, nutně potře- buje revise, nepopře ani předseda úsporně ko- mise, vzpomene-li nynějších, do nemožnosti nn- pjatých drahotních pomérů a uvede-li si na p- mět blahovolnou a spontanní péči vlády rychlé zvýšení služného státním úřadní- kům v době největší drahoty. Jiná důležitá otázka, jež nemůže již nadál zůstati nepovšimnuta sněmem naším, jest ko- nečné vypracování zákona zemského, kterým by ve smyslu § 63. říš. zákonaj ze dne 14. května 1869 konečně se ustanovilo, kdo má zřizovati byty učitelům. Bylo by zde potřebí novely ku § 30. zemského zákona z 27. ledna 1903, aby konečně i sněm království českého spoužil usta- novení řišského zákona, dle něhož zůstavenaj otázka bytová zákonodárství zemskému. Poně- vadž již zerhské sněmy ve Slezsku, Horních R- kousich, Istrii, Vorarlberku, Korutanech, Haliči a Bukovině otázku, kde má zřizovati byty uči- telům, rozhodly, nedá se nadále mysliti, že b sněm český i tentokráte k otázce třicet o sm roků (!) marně na rozřešení čekajíci, zůstal netečným.
Slezsko Istria Vorarlberk Korutany Halič Bukovina Horní R
15 article
V zájmu veškerého národního školství bude. přikročí-li sněm konečně k upravení orga- nisace měšťanských škol. I tu pone- chal říšský zákon další legislativní opatření zem- ským sněmům, ustanoviv, že zákonodárství zem- ské ustanoví, kdy a kde a z kterých důchodů s zřizovati mají školy měšťanské. Zákonodárstv zemské však neustanovilo u nás ničeho více nežli že má v každém školním okrese býti aspo jedna škola měšťanská a že školní obeí měšťan- ské školy je školní obec místa, v němž se me- šťanská škola nalézá. Jaké osudné chyby, jaké jednostrannosti, jaké škody národní a p. spa- chány byly z nedostatku určitých záka předpisů za celou řadu 38 roků od vydání říš. zákona školního, je známo. Bude jen ku prospěchu ná- rodního školství veškerého, bude-li otázka zřizo- vání měšťanských škol postavena na pevnou basis zemského zákona. Sem ovšem patří ko- nečná úprava a zákonné zabezpečen učebných kursů při školách mě- tanských (tak zv. IV. tr.). Dokud otázk zřizování a vydržování učebných kursů, spoje- ných se školou měšťanskou, nebude vyřízena zákonem zemským, dotud budou IV. třídy ohro- ženy. Budeme v této rubrice pilně registrovati, kterak a do jaké míry sněm království českého tužbám učitelským vyhovuje.
16 article Učitelské kursy pro vycházky se
Učitelské kursy pro vycházky se žáky do museí. „Má-li se poučná vycházka potkati se zda- rem očekávaným, jest potřeba, aby pořadatel s cílem jejím byl důkladně obeznámen a podal potřebný výklad,“ tak praví se ve vycházkovém řádě pro školy pražské. Ne- přebranou zásobu mnohonásobného poučení po- skytují mládeži školní naše veliká musea, zvláště museum království českého, umě- lecko-průmyslové a městské, a uči- telstvo pražské i okolní hojně používá sbírek museálních k vycházkám se žáky. Má-li býti vy- cházka do musea účelná a nemá-li se zvrhnouti na pouhou procházku s dětmi, je nutno, aby učitel před vycházkou museum navštívil a k vý- kladu se důkladně připravil. Třeha že učitel bývš často v některém oboru odborníkem, a zn některou část museálních sbírek dobře, dovede tudíž s náležitým porozuměním a dobrým úspěchem zhostiti se úkolu vykládače musejních sbírek, nieméně však i sebe obeznalejším učiteli uniknou mnohé věci, mnohé zajímavé de- taily, mnohé jednotlivosti, není-li na ně z vlá- stě upozerněn, nemá-li po ruce odbor- níka, dobrého znalce, který by mu to ono vy- světlil. Jsme-li v museu s dětmi, máme mnohem těžší úlohu jako průvoděí, než kdybychom pro- váděli dorostlé osoby. Chceme-li býti důkladnými a podrobnými, brzy znechutíme prohlídku malým těkavým zvědaveům — a procházíme-li jen zběžně museum a nemůžeme na zvlášť zajímavé
17 article
věci připnouti obsažný, jadrný výklad, zkrátk řečeno, nepodaří-li se nám děti „chytnouti“ svým připraveným výkladem, roztěká se dětský zájem po povrehnostech, a není z vycházky užitku, onoho pravého užitku, který nevězí jen v nabytí nového poučení, ale který tkví v po- vzbuzení živého zájmu pro sbírky a v dychtivosti znovu a znovu mu- seum prohližeti. Budeme-li upřínnými, musíme přiznati, že často při návštěvě musea rádi by- chom sami měli při sobě znalce, který by nám osvětlil, třeba jen několika slovy, tu onu, pro nás záhadnou věc. Což teprve děti! Což jim je cela ta vycházka, není-li provázena zajínavým vý- kladem. Nejedná se tu ani tak o sbírký přl- rodnin, pro něž přinášejí si děti dosti zájmu přípravy ze školy, jako o sbírky rukopisů, listin, tisků, praehistorických památek, o sbírky archeo- logické, ethnografické, umělecko-průmyslové ap. Nenaučí-li se děti hned ve školním věku řád ně se dívati na sbírky musejní, a navyknou-li si jen tak procházeti siněmi musei, pozbudou pro krásná naše musea všeho zájmu a nebudou v do- spělejším věku jich vyhledávati. Naše musea jsou tak neocenitelnými, znamenitými prostředky vyučovacími a výchovnými, že by bylo hřichem náležitě jich pro vzdělání mládeže ne- využiti.
18 article
Má-li se tak státi účelně, je potřebno, aby učitelé byli k úkolu průvodčích po museích do- konale připraveni. Svaz osvětový uspořádá po- čátkem března bezplatný kurs pro učitele a uči- telky a inteligenci vůbec a to za tím účelem, aby ti, kdož míní někoho po museích prováděti, byl k výkladům vycvičení o dborný mi z na le muslealních sbírek, jmenovitě mu- sealními uradníky. Doufáme, že kurs toho použije nejen učitelstvo pražské a před- městské, ale i z blízkých obcí, odkud též čast, s dětm bývají poučné vycházky do museí pod- nikány. Účastníci budou rozděleni ve zcela male skupiny, aby informace byla co nejúčelněiší. Pr- hlášky přijímá Svaz osvětový v Praze. Ze Spolku pražského uěitelstva. Výbor spolku v poslední své schůzi jednal o obviněních a podezře- ních, která a Spolku pražského učitelstva v „ěkterých listech byla šířena, jakoby spolek byl vykonával ně- jaký vliv na rozdělení výpomocí pražskému učitel- stvu, a vyšetřiv důkladně tuto záležitost, prohlašuje: Spolek pražského učitelstva ani kterýkoli jeho. člen neměl nejmenší účasti na způsobu, jakým rozdělena byla výpomoc pražskému učitelstvu, nýbrž zcela po- die usnesení učitelské rady, v níž zastoupeny jsou veškeré pražské jednoty očiteiské, ponechal rozdělení městské radě beze všeho de té věci zasahování. Jsou tudíz veškeré výtky, v tom směru mu činěné, úplne nesprávny a neodůvodněny
svaz osvětový v Praga spolek pražský uěitelstva spolek pražský učitelstvo učitelský rada
24 article Jana Frauenberga,
Jana Frauenberga, k porcna kl. t aevtr. Past Perdinans s Skonal po krátké nemoci, zaopatřen svátostmi umírajících, tiše dne 15. února 1907 v nejlepším věku 32 let. Tělesná schránka drahého našeho syna bude v neděli dne 17. února ve 3 hodiny odpoledne ve Stokravě ve vojenské nemocnici vy- kropena, odtud průvod na nádraží štokravské, na to převezena bude do Kbela u Kolína, kdež v pondělí dne 18. únorn o 3. hodině odpolední do rodinné hrobky k věčnému odpočinku uložena bude. KBEL u KOLÍNA n. L., dne 16. února 1907. Hermina Mandelíková, Mařka Frauenbergova, Božka Fraueubergova,
Frauenberg Hermin Mandelíková Frauenbergův Božek Fraueubergův Kbel Kolín Kbel u Kolín
37 article
Masopust, Fidlovačka, Nalezenec, Vdovee, Pašerové, Slepý mládenec, Zeman ze starého času, Matka a dcera, Láska v nárožním domě, Středem země do Afriky, Tvrdohtavá žena, Strakonický dudák, Jiříkovo vidění, Děvče z předměstí, Nové Amazonky, Čert na zemi, Lesní panna, Venkov- ský poslanec, Noc před Novým rokem, Pantofel a kord, Faust druhý, Enšpígl, Dva listky, Paní Marjánka, matka pluku, Srdce a svét, Život za přítele, Dědičná smlouva, Bankrotář, Brunevík, kníže české, Preciosa, spanilé děvče cikánské, Pražská děvečka a venkovský tovaryš, Spaníla Savojanka, Pražský flamendr, Chudý kejklíč, Kte- meslnická merenda, Čestmír, Jan Hus. Jan Sachs, Krvavé křtiny, Žižka z Trocnova, Krvavý soud, Staré město a Malá strana, Měšťané a studenti, Oba šelmy, Pouť k chrámu umění, Mastka Sláva, Proslov k otevření areny ve Pětrosce, Slovanská lipa, Sňatek panovníkův, Slavnostní hra v před- večer narozenin J. M. císaře a krále českého, Proslov k představení pro chrudimské pohořelce. Celkem 968 stran-
Zeman Matek Jiříkův Faust Enšpígl Marjánka Čestmír Hus Sachs Žižek císař Afrika Nová Amazonka Trocnov Malá strana nárožní dům Preciosa Spaníla Savojanka