ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 8e7cf300-75c6-11dc-88a0-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 34 celkem · entity: place 23, org 6, person 71, work 3
1 masthead
Ročník XXXVII.
2 masthead
V Praze, v neděli 17. února 1907.
Praha
3 masthead
Číslo 48.
4 article
Na ranns a odpol. llstr předlelácía ne Praze v adns inl n.: : :. k=i v drojí donánke
Praha
6 article
n ne saeek Poštoni nrkit- sdvojí záalnoo
7 title
Dnešní čisle pro Prahu la a 18 stranácl.
Praha le
8 article „Nejostřejšími zbraněmi!
„Nejostřejšími zbraněmi! Liberecké »vavříny Miltiada Prada« ne- daly patrně spáti »Themistoklu« pražskéh německého kasina dru. Karlu Urbanovi proto pospíšil si rovně do Liberce, aby tam vůči vypsaným právě volbám do vídeňského parlamentu ukázal libereckým fabrikantům. jak jsou němečtí pokrokáři v Praze možnoli ještě bojovněji a zuřivěji rozkohouténi proii nám Čechům nežli sami němečtí nacioná- lové i s jejich »Miltiadem« Pradem. Ba p- dobalo se, jakoby chtěl malostranský rek o »Herrmannů« přímo přebíti nedávnou radi- kální řeč Pradovu. Neboť polemisoval s pra- vou chutí proti »nebezpečnému ná- zoru, ovládajícímu, bohužel, tak mnohe vídeňské kruhy« a způsobivšímu prý již v politice několikráte neštěstí: totiž proti názoru, »jenž hledí snížiti význam národního sporu mezi Němci Čechy na plošinu pouhých úřadnický ch otázek, nebo na rozpor v oboru ja- zykoprávném . . . Oproti tomu staví pan Urban význam národního sporu v Če- chach »na vyšší hledisko«: Je prý to za- pas o moc v zákonodárství i v správě země, — v němž Němci čeští na- lezají se v obraně proti výbojným sna- bám českým. »Denně — horlil pan Urban můžeme sledovati pokroky téchto českých rozmachů (»czechische Expansionsbestrebun- gen«) a proti nim jest výhradně fronta na- šeho obranného postavení obrácena«
Miltiades Themistoklés Urban Čecho Herrmann Němec Liberec Praha Prado
9 article
»Poněvadž se však Němci ociťují napořá v ohroženější defensivě, musejí tento boj věsti zbraněmi nejostřej- šími a politická zkušenost dala za pravdu tém stranám, které hájily náhled, že b oj ten musí býti se strany Něme veden prostředky nejrázněj ší m bez ohledu na sťátní potře by V tom pak ani na budoucně nenadejde k žádné polevě, dokud nebudou spl- něny naše nároky na zřízení ná rodní samosprávy v Čechách v čá- stečném spojení s právem vlastníh sebezdanění. Že pak tyto naše poža- davky nezrodily se ze žádného jednostran- ného národnostního chauvinismu, nýbrž že jsou i od politikův, stojících podál ná- rodního zápasu, uznávány za nejsprávnější cestu k rozřešení národnostního problému, vy- svítá z toho, že též — strana soči álné- demokratická ve svém volebním pro- gramu spatřuje jediný prostředek k doctlení národního míru v národní autonomii.« —
Němec Čechy
10 article
Adler je tedy p. Urbanovi a německým pokrokářům autoritou a korunním svědkem pro pravost jejich »státnické myšlenky«, pro výbornost jejich svrchovaného ideálu a ko nečného cíle, za nějž se hodlají bíti »nej- ostřejšími zbraněmi« a »nejradikálnějšími prostředky« beze všech ohledů na stát jeho potřeby životní. A ten cíl slove : »na rodní autonomie«, Jedno z těch hesel, s nímž tropí Něme zdejší podobný humbug, jako s jménem svobody. V Tvrolsku nechtějí z a ži vy svět dopřáti Vlachům národní autonomii v jižním vlašském Tyrolsku, ačkoliv je tam oblasť vlašská samým útvarem hor mar- kantně oddělena od oblasti živlu německého. Ale zde v Čechách, kterým sama přiroda vtiskla nejvýslovenější ráz nedílného celku, kde obyvatelstvo německé a české nežije od- děleno horami a řekami, chtějí uměle zříditi separovanou, národně uzavřenou zemi něme- ckou ve jménu »národní autonomie«. Že b v té »německé uzavřené zemi« žilo na 200.000 umlčených, majorisovaných, porobe- ných, odsouzených k osudu pariův Čechův — to »svobodomyslnosti« německé nevadí S těmi by byli již časem po prušácku »ne
Adler Urban Čechův vlašský Tyrolsko Čechy
11 article NAR
NAR ráznějšími prostředky« hotovi. — Dobrá po- lovina jižního Štvrska jest slovinská. Nuže, jsou Němci ochotni uznati zásadu národní autonomie také ve Štvrsku a rozděliti Štvr- sko na část německou a slovinskou? Kolena by si dali raději štyrští němečtí nacionálové navrtat, než by rozdělili národně Štyrskoa dopřali Slovincům v něm národní autonomii. Totéž platí o Slezsku. Slyšel kdo posud, že by Němci slezští chtěli rozdělit vévodství slezské na oblast německou, českou a polskou a dopřát Če- chům i Polákům národní autonomie? Zuby nehty by se tomu zajisté opavšti páni brá nili. Pouze a jediné Čechy mají tedy býti »pokusným králíkem« pro splnění německých choutek. Proč? »Poněvadž zde Češi svými výbojnými rozpínavými snahami čím dále tím více Němce ohrožují a do defensivy za- tlačují..« odpovídá pan Urban, aniž by se zarděl. Nálezi( právě drzá neprav da a vědomá lež k těm »nejráznějším zbra ním a prostředkům«, jimiž od věků v šude Germánstvo bojovalo proti Slovanům. Zrovna tak hakatisté prušti od Bismarka až po Bu- lowa vysvětlují cizině svůj vyhlazovací zápas proti Polákům poznaňským: Poláci jsou ži- vlem rozpínavým, výbojným, který ohrožuje ubohé Němce a proto musí býti potírána huben na potkání právem sebeobrany ohro. ženého Němectva. Na stejné brdo usilují od 60 let Němci zdejší naraziti svůj zápas s námi ve vlastech našich. My jim kalíme vodu, my je tísníme a ohrožujeme v jejich pravlasti, my jsme ježky, kteří ostny svými vypuzují ubohého německého sysla z jeho brlohu.
Němec Slovinec Polák Čech Urban Nálezi Slovan Nara Slezsko
12 article
A zatím tisícileté dějiny jsou svědkem, kterak národ český na odvěké této vlasti své od nepaměti zápolí v neustále sebeobraně, v ustavičném hájení krbů svých proti dotirajícímu naň živlu něme ckému z ciziny. Stačí jediný pohled na bi storickou mapu říše české za Karla IV. stačí srovnati její tehdejší rozsáhlost na sever a severovýchod s mapou dnešních zemí koruny české, aby každý viděl: kdo tu výbojným a dravým podmanitelem na po stupu a kdo tu bránícím se a ztracejícím vlastníkem Ale k čemuž zabíhati myslí az do časů založení Karlova mostu pražského.
Karel Iva Karlův most
13 article
Stačí konstatovati hrozný skutek, že od bitvy bělohorské ztratil národ náš toliko v krá- lovství českém — 200 čtvereéních mil své druhdy české půdy, jíž zmocnil se živel ně- mecký Tím věru nejzřejměji charakterisována jest dějinná povaha našich zápasů národ- ních, tím jest nejdrastičtěji zjištěna pravda kdo tu živlem výbojným rozpí najícím, druhého ohrožujícím a kdo se tu nalezá ve vlasti rodne od věků v sebeobraně, v postavení a zápasu defensivním. Praví li pn dr. Urban, že se tu vede zápas o mo o (v zákonodárství a správě), má pravdu po- kud se týče Němeův. Ti, jako všud ve stvcích se slovanskými národy, i zde bojovali a bojují s tále jen o sv ou mo nad námi, kdežto my stále jen o s vo bodu a dobré své právo ve vlasti praotcův svých. A také s tím nynějším svým heslem: »národní autonomie«, nemyslí to naprosto a nikterak loválně vůči nám, nýbrž jde jim při tom opět jen o etapu moci a síly své na úkor našeho národa. To autonomní německé území, které si chtějí vydobýt a které usilují »očistit ode všeho slovanského«, má jim toliko sloužiti za pev- nou německou tvrz, pošinutou až po ústí Labe a Vltavy jako klín do naší české oblasti, aby odtud mohli pohodlněji a úspěš- něji pokračovati u svém postupu výbojném dále a dále do středu země české. Čím bylo výbojným Britům před věky jejich ohra- zené přímořské území v Irsku, zvané »Pale«.
doktor Urban Brito Labe Vltava Irsko
14 article
z kteréhož odtud všemi možnými úklady dál a dále se drali do nitra Irska, až je celé sobě podmanili: tím má býti nyní to »ná- rodně autonomní území německé« v plánech německých. Pevnou oporou pro další výboje. »Proč chtějí míti uzavření svého území?« tázal se na sněmu českém 30. května 1890 náš starý poctivý dr. Pravoslav Troj an a odpověděl: »Abychom tam nemohli a ti z nás, co tam jsou, aby byli udu- šeni.« Ano, udusit těch 200.000 rodáků če- ských v krajích převahou německých, za- strčit rozdvojením správy veřejné závoru proti každé budoucí restituci státu českého a získati tvrz, z níž by se dalo neustálými nájezdy a výpady rušit a znepokojovat území české, v němž by i nadále zůstala Vídni podřízená státní německá byrokracie se svou úřadní státní němčinou, to jest vtip té krásné »národní autonomie«, po níž pp. Pradové Urbanové a Eppingrové touží Byla před 58 lety chvile, kde i náš Pa- lacký pomýšlel na přetvoření Rakouska na základě národní autonomie. Ale jak zcela jinak si ji mysli!
doktor Troj Pradová Urban Irsko Vídeň Rakousko
15 article
Tak poctivě po slovansku, dle přiroze- ného práva každého uvědomělého národa na samostatnost, jak mu dal výrazu svobodo- myslný státník anglický, Jiří Canning, a pravil: »Každý národ má výhradné právo rozhodovati sám o sobě a podle své libosti zvoliti si vládu svou i formu vlády své.« Navrhoval tedy, aby každý národ (Čecho- slované, Poláci, Malorusové, Maďaři, Němci, Jihoslované, Vlachové i Rumuni) měl svou vlastní svézákonnost, vlastní národní vládu a svého národního ministra, jenž byl by ve stá- lém styku s ústřední vládou říšskou. Avšak celý tábor Němectva zvedl se rázem proti tomuto projektudovozuje jeho nemožnost, dokazuje, jaký by z toho povstal bohopustý zmalek, čirá desorganisace veškeré správ státní a boj všech proti všem, ponévad isou v Rakousku národnosti ve všech zemíe tak mezi sebou promíseny, že nelze jich na- prosto od sebe hranicemi národními odděliti. Jakže by bylo lze si pomysliti, aby Němei v Praze patřili pod vládu německou a Čes zdejší pod vládu českou, aby Slezané patřil pod oboje vlády atd. atd. Nevime, jak si představují »národní autonemii« sociální demokraté s Adlerem. ale že Němci od Přada až po Urbana t a ko- vouto národní autonomii naprosto necktějí, nebrž že bažilgpět jen po o b my slném její zpitvořuní, jen po sv bodě pro sebe a po nesvobodě pr nás, to dokazují všechny jejich posavadní nárysy a návrhy od časův Plenerových až po dnes. Národ český však jest bohudí již přiliš politicky vyspělý, než aby se da tou německou šidbou ošáliti.
Canning Polák Malorus Maďar Němec Jihoslovan Vlach Rumun Němectva Slezan Adler Urban Plenerův Rakousko Praha
16 title
Sněm království českého.
17 article Zejtra sejde se ku pětinedělnímu zasedán
Zejtra sejde se ku pětinedělnímu zasedán sněm královatví českého. Byl tentokráte vynu- cen. Vláda nelajila se tím, že jí jarní zasedání nijak není po chuti, také nejvyšší zemský mar- sálek nebyl prý nadšen rozhodným vystoupením poslancův českých, již na svolání našeho zem- ského parlamentu neustupně trvali, a že valná část Němců zuby nehty se vzpírala snémovn kampani, jež zejíra bude zahájena, obecněje známo. Vlády vůbec nikde nejeví zvláštní touhu po parlamentní práci, i ve státech, v nichž normální panují poměry, tim měně divíme seu nás pěnům z vysoké byrokracie, nejsou-li nadšeni cisařskými patenty, jimiž zákonodárné sbory u nás z pravidla se svolávají. Vzdyť za- sedání nemá pro pány z exekutivy v následcíe nic než námahu a nepříjemnost. A že Němci sněmům vůbec nepřejí, že by nejraději uvedl je ad absurdum, rovněž není žádným tajem- stvím. A můžedi býti význam jejich důkladněj
Němec
18 article
stlačen, než tm, že nesvolávají ? Provádíse tim indirektně důkaz, že jsou vlastně zby tečny. Tentokráte však se národní odpůrci naši. pokud jde o taktiku naproti sněmu tohoto krá- lovství, rozcházeli. Většina — mezi nimi nej- radikálněji tvářili se stoupenci německého ka- sina — jak již řečeno, o svolání sněmu ne- chtěla ani elyšeti, kdežto menšina, a sice při- slušníci strany »svobodně-všeněmecké«, vy- slovila se pro svolání. Nejsme dosti naivními, abychom vyvodili z této disonance nějaké dů- sledky, víme dobře, že oba tábory německé sledovaly při tom jeden a týž cíl, založitisi obrázek u voličů pro přišu volby, jenom že ve sledování tohoto cile různé volily cesty. Jedni se domnívají, že lépe pochodí u voličů, zne- možní li vůbec nenáviděný sněm, druzí chtěji využitkovat vhodné přiležitosti a učinit ze sněmu agitační volební tribunu. Pro nás, pro věrné syny této země, pro bojovníky za její samostatnost a rozkvět ovšem nemohlo býti jiné volby, než s největším důra- zem o to se zasaditi, co káže ne pouze slušný zřetel k významu tohoto království, nýbrž co vehi zároveň polřeba a předpisuje s na prostou určitostí zákon.
19 article
Bylo povinností všech činitelů, v jejich rukou spočívá řízení politických věcí našeho národa, s největší rozhodností zasaditi se o to. aby po rozpusténí rady říšské svolán byl sněm tohoto království a dopřáno mu času ku práci Tak jednati bylo jim bez zřetele na to, jak se ten či onen tváří, i bez zřetele na to. plodno li bude zasedání, či skoněl-li opšt bez úspěchu jako tak mnohé před nim. Šlo tu o význam a vážnost instituce, kter — byť by nebyla tou, na jakou národ nás má nároky — jest přece té doby jediným zákono- dárnou moci opatřeným representantem porušene samostatnosti tohioto královstvl. Saěm je svolán a veliké, dalekosáhlé jsou ákoly, jež řešiti je povolán. Je ovšem velice skrovná jen naděje, že by vyřídil byť by jen čásť svého pensa. Již dnes oznamují německé listy, že do pořadu jednacího pranic nesmí býti pojato. o čem by Němci již napřed nevyslovili svůj souhlas. A že by nejvyšši maršálek jako před- soda sněmovní jevil chuť pustiti se v zápas s případnou německou obstrukcí, nedá se oče- kávati. Jednak si nepřeje vláda bouřných výjevů v pražské sněmovní síni a potom — nemám příčiny s tim se tajiti — nejvyšší maršálek ne- osvědčil se nijak jeko energieký, šťastný, krotitel německé obstrokční bestie, za jakého původně byl pokládán. Týž nejvysší maršálek, který jen náním svým a sice tlm, že v době punktačnl proti jednacímu řádu o své vůli vsunouti chte do debaty rozpočtové, jež v plném nalézala se proudu, jednání o krajský soud trutnovský. vzbudil spontanní obstrukci českou, submitoval ihned na své právo stanoviti pořad jednací, na nějž vždy tak byl žárlivým, jakmile do ob- strukce pustili se Němci. A jakkoli nejsme ni- kterak obhájci tohoto privilegia, máme přece za to, že tak přilis ochotně nejvyšší maršálek pře německým terorem ustoupiti neměl.
Němec
20 article
Jinými slovy, Němci budou si dnes dikto- vati, o čem na sněmu má býti jednáno a o čem ne. Stane-li se něco v příčině této, co by jim bylo proti srsti, spustí s obstrukel. Taková je situace, kterouž doporučujeme ke zvlášť pozornému studiu tém, již fabuluji o jakémsi novém smiřovacím jednání a dokázat se snaží, že nastávající zasedaci obdobi stane se příštimu vyrovnání aspoň průpravou. Trvajíce na tom, že je dobře, když stržena bude nyní na sněmu škraboška, za niž skrývá se veliká ta lež o jakýchsi smiřovacích přípra- vách, tvrdime, že snad nikdy nebyl jsme odmožnosti národního smiru v Čechách tak vzdáleni, jako dnes Důkazy k tomu, četné a výmluvné, nepře- stávají sháněti naši národní odpůrci. I tážeme V drobném proueji pl. . . . i Va nllalkách na venkorě epnl, šerlo. Inseraty plati so hotově nepřel Předplacení a lnrerty plijíná sdnlal- strace v Marianské ulicl č. 3. urlrm eotronics tívase Bpkonisy so aovrsos.
Němec Čechy Virginie
21 article
se optimistů a fanatiků smíru, zdali věří, zo uskuteční se jejich sen na základě podmínek, jež nám národní odpůrci předkládají? Zdáli do- spěti možno ke smíru na základě administrativního rozdělení země, jež by v následku mělo vyhu- bení našich národních menšin a takové postavení národa našeho v zemi, že by každý jeho pří- slušník studem a hněvem se propadl, kdyby. skutkem se stalo. Ovšem že se vysvětluje do šílonství stup- ňovaný nacionální radikalismus německý tak- likou nutnou oproti nastávajíeím volbám do par- lamentu vídeňského, však pěkně to připravená půda pro národní smír, když takovým způso- bem jedině dá se získati přízeň německého lidu .. Nedá se tedy mysliti, že by z velikých otázek dala se vytíditi v nastávajieím zasedání šněmovním jediná. Práce obmezena bude na věci druhého řádu a na záležitosti hospodářské, z nichž vyloučeny budou i ty, na něž lze po- hližeti pod zorným úhlem národního prospěchu. Nicměně klidnou a nehlučnou tato perioda sně- movní asi solva zů stane. Politický vzduch je plný elektřiny a nej- menší jiskřička stačí k výbuchu. Máma za to, že průběhem těch několika třiceti dnů, co sněmn- bude zasedati, tak mnohá bouře otřese základy vetchého zemského domu.
22 article Volební reforma a české poselstvo.
Volební reforma a české poselstvo. Píše dr. Kramák.
Kramák
23 article II.
II. V říšské radě bude nynl 108 českých po- slanců. Sporný 108 mandát přes náhodné stati- stické cifry dostane český socialista. Pro poža- davky národní, pro požadavky jazykové spra- vedlnosti a kulturní potřeby národa českého mů- žeme dojista počitati na všech 108 českých mandátů. Nebot čeští sociahisté proti národním naším požadavkům dojista hlasovati nebudou, třeba v taktickém postupu šli svou, zvláštní cestou. Za to povné douřám, že velká většina nesocialistiekých poslanců českých v taktickém postupu vůči vládě i drubým stranám tvořiti bude jeden mohutný, imponující šik. Bídeme-li rozdrobeni, pak ovšem nám vzrůst českých hlasů málo pomůže — ale pak vůbec zůstanemhe ve Vidní faktorem, s kterým naposled nikdo počí- tati nebude.
24 article
Národ sám je svého osudu strůjcem. Jak vyvolí si svě poselstvo, takými budou jeho poli- tické osudy. Posle-li zástupce své do Vidně s kategorickým příkazem, aby přes rozdily sta- vavské, přes odstíny strannické vo Vídni všichní ve společném klubu spofečně vedli českou poli- tiku, pak budou čeští poslanci na radě říšské opravdu mocí, rovnocennou s druhými. Baz nich a proti nim dá se v budouenu těžko vládnouti, V parlamentě, v kterém organisovaná většins bude skoro naprosto vyloučena, v kterém nej- silnější element, německý, sotva dovede se v dozírné době sloučiti v jedno téleso, nanejvýš, podaří-li se koncentrační snahy německé spo- jili dvě skoro stejně silné německé skupiny jen dost povrchně k jistým obranným účelům, zna- mená okolo sta českých hlasů, volných, svobod- ných, nevázaných principialným programem v rozbijení řišské rady, víe, než dovede si maohý dnes představiti. Namitá se ovšem, že zisk mandátový není velký, poněvadž jsme dnes mezi 425 poslanci měli kromě svých národních poslanců ještě 19 hlasů velkostatkářských. Myslím, že námitka ta- je víe než neoprávněna. Necitím v sobě nej- mynšího nepřátelství ke šlechtě nebo k velko- statkářům, naopak rád uznávám, že svými hlasy vždy podporovali naše spravedlivé požadav ky kulturní, ale poměry utvárily se tak, že velko- statkářské hlasy znamenaly něco jenom pro vládu, a sice ve všech záležitostech t. zv. stát- ních nezbytností, pro nás však pramálo. Byly ovšem dříve jiné poměry. V dobách Taaffových hlasy ty ovšem měly pro nás veliký význam, a rozdělením velkostatku v 5 skupin volebních
Posl Vídeň
25 title
FEUILLETON.
26 article
V Praze, 16. února.
Praha
27 article
5— (Kronik a.) Skoda, že Alexan Puškin zůstavil svého »Fausta« poubým zlom- kem! Nové divadlo na Král. Vinohradech bud- mit jistě scénicko-technický svůj aparáť v nej- modernějším pořádku a když by jednou nadešl chvile potřeby s pěkným titufem do plného třpytu a lesku jej rozehráti: byla by tu filosofická bá- seň divadelní a k tomu slovanská ! Jaks — naše »Faust« je všelidská tragedie. Moderní in- teligent nosí svého Fausta v sobě, každý odbý- váme si osobně svůj souboj s Mefistem svého nitra. Věc všelidská a zároveň individuálná. Proto má »Scéna z Fausta« mezi spisy A. S. Puškina také zvláštní zejímavost Goelhe pojal. svého reka idey pod dojmem staré lidové hry, mlade posta »Oněgina« pod dojmem Goethovy básné. Ucltil hned ponuk, sám se vyjádřit k thematu osobně tak blízkému. Kdyby byl dále žil, je pravděpodobno, že by byl svoji iden dopověděl. Také Gocthe dokončil svého Fausta až u vy- sokém věku. Výmarský olympník měl čilé styky do všech končin vzdělaného světa. Zajímal se také o li- terární červánky slovanské, jež právě vycházely. Zvěděl brzo o pokusu mladého ruského poely- Dal si veršovaný úryvek ztlumočit. Z dalek zajižděli etitelé a nadšenci poklonit se slav- nému ministru-poelovi. Po nějakém ruském ná- vštěvníku poslal starý mistr ruskému blíženci svému na Parnase symbolický pozdrav na pa- mátku: vlastní — svoje péro! Lichotný vý- rez uznání1 Puškin nemálo si vážil památky. Dal zhotovit drahocenné pouzdro s nápisem »dar Goelhův« a choval je na svém psacím stolku. Přátelé básnikovi často prý za návště vídali památku na stole.
Alexan Puškin Faust Král A S Puškin Goelh Oněgin Goethův Parnas Nová divadlo Puškin
28 article
Co u Goetha zůstává jen naznačeno, Pus kinův rek básně plně vyslovuje. L.áskou Markétk nedosáhl Faust ukojení své touhiy. Prahne p vyšší, po věčné rozkoši. Výjev odehrává se na břehu mořském Faust rozmlouvá s Mefislem. Nálada asi jako ve známé scéně na ulici před první návštěvou u Markétky v zabradě. Faust k Mefistovi : Ty zůstaneš jen sofistou a lhářkou A čert nia to — Líp seznámen jsem s lásky kalendářeml Ty zejtra ve vší počestnosti Markétku přísah výmluvnost ujistís láskou, jež tvá duše hostir A před tím v »lese a sluji«! Faust ná podobně A Mefisto — To nezdá se vám správně. vy máte právo na vše plivat mravně. V sluch cudný říci ret se bojí, bez čehož cudná srdce neobstojí A zkrátka, já mu přeji potěšení si nalhat něco k občerstvení, však dlouho on to nesnese.“) *) Goethův Faust. Přeložil Jaroslav Vreh ický. Nové vrdánt. Světová Biblioteka. Nakl.j Olto 190 U Puškina jde spor víe do živého. Epi- sodka s Markétou už je tu vzdálená pouze vzpominka Faust se nudí. Mefisto ať mu zjedná kratochvili! Oslovený ukazuje na zákon přírody vozumná bytost se musí nudit.
Goethe Markétk Faust Mefisl Markétka Mefisto Goethův Faust Vreh Puškin Markéta
29 article
Etoj ot leni, tot od děl, kto věrit, kto utratil věru tot nastadit sa (užit rozkoše) něuspěl, tot nasladil sa — čeres (přes) měrul Kdy pak Faust sám se nenudil ? Dábel mu opatřil vše, co život sladkého podává, leč marně. Faust se necítil nikdy spokojeným. Už je M tisto těch jeho věčných choutek svt. Faust se domnivá, že snad by. přece lá- ska mohla vykonat svůj div! Snad sloučení dvou duší? — Snad nevzpomínáš Markétky? A protože Faust vskulku se začne rozplývat lyrismem, přeruší ho dábel. — Ty brediš (blouzníš). Faust, najavu! Uslužlivym vospominanjen sebja obmanivajes (klames)ty Což jsem ti sám ten výlupek krásy neo patřil? Krasavice tvoje všecka ještě tonul v rozkoši a tvůj neklidný duch zatím už se zase obíral rozmanitými myšlenkami ! A to je dokázaná věc, myslenk a, je začátek —
Faust Markétka
30 article
— Fi na tebe
32 article
— I znaješ - li, Bilosoť moj. čto dumal ty v takyje vremja (čas) Kazda nědumajeť nikto Skazať li — Govori. Nu, čtor
Kazda
33 article
A Mefisto paroduje jeho hlas: ovečko sladká! Jak jsem po tobě toužil vroucně! Jak lstivě roznitií isem žsr v tvém čístém srdeil A ona uvěři! Odevzdá se všecka své nevinné lásce . . . A mně je tak hnusno, tak nudno, tak prázdno! A proč? Na oběť rozkoše své pohlížím s ošklivostí, jak na . .. Tak na prodažnuju krasu, nasytjas jeju toroplivo razvrat (prostopach) kosit sja (hledí úkosem) boja zlivo . . Faust nechce dále poslouchat. Dábel — má pravdu. Uprostřed požitku přepadá rozkošníka vzpomínka nastávajícího rozvratu. Zde je osobitý moment Puškinova Fausta- Goethův dochází vědomí své ničemnosli ješte dlouho před skutkem, v lese, v přírodě. U Puškina, psychologicky věrněji, až v rozru- chu, fysickém a duševním. Puškinův Faust zůstal nedokončen. Všal rozervanec »Oněgin« sám — není-li vlastně z téhož dřeva? Trápí se »myšlenkami« i za chvíle a přl- ležitosti, kdy z pravidla kdejaký tvor, jenžs »rád na světě cítí« nejraději — nic nemyslíl O úkolech dramatu na seéně prones Puškin, na svoji dobu, názory zcela zajímavě samostatné. — Dramatické umění vzniklo na veřejném prostranstvu — pro lidovou zábava! výkládá. Co se zamlouvá lidu? Co jej zdrcuje? Jaká řeč je mu srozumitelná? . . . .) Otázky přímo z naší moderní psychologie davu! Poeta časů byronských sám o své újmě uvědomuje si podstatu divadla jako dav o ve- ho zřízení. Upozorňuje, že v divadle počílati třeba
Faust Puškinův Faust Goethův Puškin Oněgin
34 article
) Cotnenia. Ioanoe coópanie. S. IIerepóypr Str. 1442. s vlastnostmi a schopnostmi duše davové. Kda nepočitá, marně se namáhá a kejkly na jevisti. — Lid, jako dítě, má zapotřebí zajímavá- ho děje — drama představuje mu neobyčejnou pravdivou událost; lid má zapotřebí silných vzruchů ( poprava je mu — divadlem) . . Leč návyk otupuje city, obraznost navykne při- hlížet lhostejně i vraždám a popravám; za t představa vášně a nitra lidského vždy jej upoutá, povznese a poučí . Původně přadstavovalo drama nejra ději krutou bolest, třeba i fyaickou (Filoktět, E dip, Lear). Záhy však se obrátilo k rozboru vášně a duše člověka. — Drama opustilo veřejné prostran ství a přeneslo se v okruh vzdělané, vybrané společ- nosti. Přes to však zůstává věrno původnímu svému úkolu, působit na mno žst ví, upoutat jeho zvědavost. A zde básník »Borise Godunova« dostává se k úkolu a významu dramatu h i s t o r il c k á- h o, jež ho nejvice zajímalo. Srovnává Cornail- lovy a Racinovy hry, Shakospeara i současné pokusy o historickou tragédii ruskou. Táže se, proč tou dobou (kolem 1830) Rusové nemají jestě »své« tragédle a dává si zajímavou od- — Viděli jsme, kterak národní tragédie- původně se zrodila na veřejném prostranstvu, zde vzdělána byvši přenešena teprve do vybrané společnosti. U nás bylo naopak. My jsme chtěli dvorní sumarakovské*) drama provozovat na veřejném prostranství a to — nešto A moderní tak zvané drama individualist né? Provozováno před širokým obecenstven — nedopouští-li se podobné nesrovnalosti? *) Sumarakov, skladatel divadelních her z doby carovny Jelisavety. pověd.
S IIerepóypr Godunov Racinův Shakospear Rus Lido Filoktět E dip Lear