1
masthead
17. července 1901. Císlo 195
2
masthead
NÁRODNÍ LINTY.
4
article
ministerským předsedou, ruským vyslancem,
divisionářem, prefektem a mairem. Hudba
hrála ruskou hymnu. Velkokníže a následník
prohlíželi 2. střelecký prapor, jenž vyzname-
nal se při útoku na Grivici. Při defilování
velkokníže salutoval uctivě prapor. Velko-
kníže s následníkem jeli potom ozdobenými
ulicemi do kasáren pěchoty a jízdy. Obecen-
stvo stálo ve špalíru a aklamovalo oba
prince. Následník vrátil se potom na lod
»Král Karel« a velkokníže na obrněnee
»Rostislava«.
V poledne byla hostina u ruského vy
slance, jíž zúčastnil se velkokníže, m. p.
Sturdza, ruský hlavní konsul, prefekt, ruští
a rumunští důstojníci.
Querin ve vyhnanství.
Z Paříže, 16. července. (C.-B.) Vláda
změnila státním soudem Julin Querinovi vy
měřený trest 10letého vězení, které odpykává
si ve věznici v Clairvaux, nyní ve vyhnanství.
Querin byl dnes odpoledne dopraven na švý
carské hranice. Trest změněn Querinovi
k vůli jeho nepříznivému zdravotnímu stavu.
Karel
Rostislav
Sturdza
Querin
Paříž
Clairvaux
5
article
Španělská sněmovna.
Z Madridu, 16. července. (C.-B:) Sně-
movna pokračovala v poradě o rozpočtu
Posl. Pi y Margall žádal oddělení státu
od církve a zrušení rozpočtu kultu.
Předsedou sněmovny zvolen byl Moret
Útok na ministra Baudina.
Z Paříže, 16. července. (C.-B.) Když
jel dnes ráno ministr veřejných prací Bau-
din do elysejského paláce, vypálila nan
jakási paní na rohu avenue Marigny
ránu z revolveru. Rána minula se
cílem Ministr jel dále k paláci. Útočnice
byla zatčena. Při výslechu prohlásila, že se
jmenuje Olszewská a že bydlí v Pantině
Její manžel jest prý původu polského a by
až do roku 1894 zaměstnán jako stavite.
v Nizze.
Z Paříže, 16. července. (»Havas«.
Zjistilo se, že pí. Olszewská vystřelila do
vzduchu, kdy ministr Baudin jel mimo, aby
obrátila na sebe pozornost. Její manžel, hr.
Olszewski, naturalisovaný Francouz, jest
úřadníkém pokladny pro nepřímé daně v
okolí Paříže. Po mnohá leta obracel se
prosebně na mínisterstvo zahraničných věci
a dostal několikráte podporu, až konečně,
kdy prosby jeho i jeho paní opakovaly se
tuze často, byl mu přístup do ministerstva
zahraničných věcí zakázán. Pí. Olszewská
byla od té doby velice rozčilena. Dnes stře-
lila po prvním ministerském kočáře, jejž
spatřila. V revolveru byl pouze jeden
náboj
Pí. Olszewská vyjádřila se, že podrob
nosti sdělí jen svému obhájci.
Z Paříže, 16. července. (Havas.) Paní
Olszewská nechtěla střeliti po ministru Bau-
dinovi, nýbrž po ministru zahraničných věch
Delcasséovi. Neznala jednoho ani druhého.
Před tím poslala ministrovi zahraničných
věcí výhrůžný list, v němž tvrdila, že
ministerstvo jest jí dlužno mnoho peněz za
pamětní spisy, jež mu dodala, a za sluzby,
jež prokázala prý Francii.
noln
Posl
Moret
Baudin
Olszewská
Havas
Olszewski
Francouz
Madrid
Paříž
Bao
Nizza
Francie
6
article
R. Z Paříže, 16, července. Rána,
kterou vystřelila dnes hraběnka Ol sze w s ká
na ministra veřejných prací Baudina,
náležela vlastně mini stru zahranič-
ních záležitostí
Hraběnka Olszewská jest Francouzka
Její chot pochází z polských rodičů vystěho-
vavších se do Francie.
Hr. Olszewský obdržel prostřednictvím
ministra zahraničních záležitostí malé úřad
nické místo v Nauterre, ale nebyl s ním
spokojen.
oJeho choť zasílala pak stále výhrůžné
listy ministru zahraničních záležitostí. Když
to nemělo výsledku, sahla k revolveru.
Delcasséa osobně neznala. Když
dnes ráno přišla do Paříže se svým synkem.
chtěla jej zastřeliti. Věděla, ze dopoledne
přijdle do ministerské rady v paláci ely-
sejském.
Čekala naň nedalekos paláce Elysejského
a když jel první kočár, vystřelila, domnívajie
se, že v něm sedí ministr zahraničních zá-
ležitostí. Zatím však jel v kočáru ministr
veřejných prací. Hraběnce jest 47 roků
Domnívá se, že má právo žádati, aby Del-
cassé udělil jejímu choti lepší místo úřad-
nické, protože byl zasvěcen ve vyzvědačskou
afféru a po delší dobu dostával odš ministrů
vojenství a zahraničních záležitostí peněžní
podpory-
Rán
Ola
Baudin
Olszewská
Francouzek
Olszewský
Elysejský
Paříž
Francie
Hradec
del
7
article
Anglická sněmovna.
Anglická sněmovna.
Z Londýna, 16. srpha. (C-B.) V doln
sněmovně odpověděl ministr vojenství Brou-
rick na příslušný dotaz, že zpráva o odvo-
lámi valné části anglické pě-
choty z jižní Afriky a změnáchi v
nynějším vedení války nemá úřadní he
podkladu a není správna. Jiného pro-
hlášení o té věci učiniti nemůže.
Telegrafické zprávy hospodářské.
Mostaru, 16. července. (C.-B.) 0 6. hod
rapní výjel první vlak, jímž zahájena jízda po
nové trati z Gabely do Hunit u, Hunt,
z něhož vede odbočka“ do Trebině, je stanicí
na trati pabelsko-zelenické. Cesta z Gabely pře
Hunt do Trebině vede skalnatou neschůdnou
krajinou krasskou. Vzdor velkým. technickým
překážkám, nepřesahoval náklad na 1 km. stavby
140.000 K. Zemská vláda bosenská stavěla ji ve
vlastní režii. Obyvatelstvo hrnulo se ke trati
vlak byl všude slavně vitán. Za 51a hodiny do-
razil vlak do Trebiné. Na tamájším nádraží
stála setnina 83. pěšího pluku s generál-majorem
Csmndyem a jehoštáhem. Měslo bylo ozdobeno
prabory. O hostině říšský ministr K a l! a
v srbskorchorvatském připitku poukazoval ne
velikou důležilost nové tratě a připil na zdraví
chaže. Zemský chef podmaršálek.s Ap pel. ve
svém přípitku líčil ve vojenském i politicko-
lskiřním ohledu důležitou dráhu, jež spojuje
říši s odlellým pobřežím jihodalmatským, v jež
dosud bylo skoro osamoceno. Zásluha o tuto
železnier zabranými zeměmi přídiušío císařské
milosti, pěči ministra Kallave a výdatné podpoře
vlád obou států říše. Připil jmenem bosenské
Hunt
Csmndy
Kallave
Londýn
Afrika
Mostar
Gabel
Hunit
anglický sněmovna
km
8
article
vlády rakouské a uhorské vládě a ministru
Kallayovi. Po hostině jelo se z Trebině do
Uskoplje, kde bylo setkání s vídeňským
hosty, již přibyli z Dubrovníka. Zde byla slavně
otevřena trať vedoucí bosenske-hercegovským
územím, jež přechází potom na území dalmatské.
Sem dostavili se ministr železnie dr. Wittek
námořní velitel baron Spaun, podmaršálek David
býv. ministr Guttenberg, biskup Marcelič z No
vého a j. vynikající osobnosti. Ministr K a llay
měl před nádražím řeč, jíž otevřel bosensko-
hercegovskou trať, odevzdávaje ji veřejné do
pravě. Společnost vrátila se potom do Du
brovníka.
— V Novém přijímal ministr dr. Wittel
deputace, odpoledne byla hostina na lodi »Habs-
burg«. Ve 3 hod. podnikla se první jízdado
Uskoplje. Vlak byl všude slavnostně vítán. Do
Uskoplje dojelo se o 15. hod. a tam byli ji
bosenští hosté. Po uvílání měl ministr Kallay
»arbsko-chorvatský« proslov, líče význam dráhy.
ne
Kallay
doktor
Wittek
Spaun
David
Guttenberg
Marcelič
Wittel
Uskoplje
Uskoplj
9
article
již potom odevzdal veřejnosti.
V 6 hodin ráno odjeli hosté do Gru že.
kde je vítal ministr dr. Wittek, líče význam
dráhy přes Dubrovník a jižní Dalmacil. V 8 hodi
byla hostina v hotelu »Imperiale, při niž pro-
nešena celá řada přípitků. Večer proliliželi s
hosté osvětlenf v Dubrovníku a gružský přístav
kde lodi a domy byly osvětleny.
st. Z Pešti, 16. července. (Zvlonteleg
»Nár. Listů«.) Na trhu prodalo se 20.000 metr
centů o 5 haléřů levněji. Platila: psemi ce
tisská 78 kg K 8.—, nová 80 kg K 8.15, 79k
K 8.10, malosalašská nová 80 kg K 8.221.
peštská 72.5 kg K 8.074. 76.2 kg K 7.70
75.3 kg K 7.— s příměsí, nová 79.5 kg K 8.50.
78.8 kg K 8.05, stolno bělehradská nová 79 k
K 8.15, horňácká nová 80 kg K 8.—, skladn
78.3 kg K 7.92, 75.8 kg K 7..80 na čtvrt. leta
žito (—5 h) K 6.90, nové K 6.90 až 7.10.
ječmen nový K 6:25, ovesa K 7.20, ku-
kuřice K 5.20 až 5.25, stuchlá K 5.—, cin-
quant. K 6.07, řepka K 12.40 až 12.50.
Terminový obehod byl sestupný n
mdlou cizinu. — K večeru znamenala: pšenice
na měsíc červenec K 794, pšenice na říjen
K 8.05, pšenice na duben K 8.15, žito na říjen
K 6.75, oves na říjen K 6.28, kukuřice na
červenec K 5.23, kukuřice na srpen K 5.29.
kukuřice na květen K. 5.—, řepka na srpen
K 12. 80.
Sádlo smluveno po K 49.50; jiné zbok
bez orbylu a změny.
Počasí: parno.
Z Nevého Yorku, 16. července. (C.-H.
V kukuřicových krajích byla vedra ješté včera.
V Kansasu okřála kukuřice dešti, zvlášť v jižní
a východní části střední.
Washingtonská kancelář předpovídá bouř
livé počast pro jednotlivé kukuřičné kraje.
Wittek
Imperial
Platil
Sádlo
Grus
Dubrovník
jižní Dalmacil
Pešť
Nevý York
Kansas
kg
10
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
tsn
O slevě poplatku převodního pro
novostavby.
Dne 25. června 1901 vešel v platnost zá-
kon ze dne 18. června 1901 č. 74 ř. z., který
stanoví slevu poplatku převodního pro novo-
stavby a přestavby. Dle § 3. tohoto zákona
dlužno toliž z převodu stavení, kterému do-
časně osvobození od celé daně domovní uděleno
jest, vyměřili na místé sazeb 3, 31, a 4 proe.
(v § 1. čis. 3. toho zákona uvedených) pouze
poplatek 2proc., když posledni přel v o
majetkový nastal ve 4 letech,
3proc., když převod poslední na-
stal sice po 4 letech, ale ještě
před 6 léty, a když zároveň novostavba
přestavba v těchto lhůtách dokončena a k obý-
vání způsobilou učiněna byla.
Tyto snížené sazby 219 a 3proc. mají ovšem
— jak samozřejmo — místo tehdy, když dl
ostatních ustunovení citovaného zákona nelze
užiti sazby ještě nižší, jako na přiklad při pře-
vodech bezúplatných, při převodech mezi pří-
buznými v linii přímé a mezi manželi, nebo
při převodech do 10.000 K, kdýž stavení
i předchůdcem i nástupcem je aspoň částečn
obýváno. volsl eí
Podminky, za jakých zmíněné nižší
sazby při převodech vlastnického práva k plat-
nosti přicházeji, jsou následující:
1. Musí se jednati o novostavbu nebo pře-
stavbu ve smyslu § 1. a), b) zákona ze dne
25. března 1880 čís. 39. ř. z. Za novostavbu
ve smyslu tohoto zákona pokládá se taková bu-
dova, která na požemku dřive nezastaveném
nově postavena jest, o přestavbě lze mluvit
tehdy, když trvající stavení až na povrch země
je zbouráno a nové pak znovu postaveno.
2. Novostavha a přestavba musí ve lhůt
4, resp. 6 let dokončena a k obývání
způsobilou učiněna býti.
3. Budova musí od celé daně (čin
žovní neb třídní) osvobozena býti.
11
article
4. Úleva vztáhuje se jen na pryn i př-
vod majetkový bezprostředně po dokončené stavb
následující a nikoli na všecky převody ve lhůt
4- a 6leté nastavšl.
5. Při společném převodu takových budov
se stavením, na které se podmíňky právě vytčené
nehodí, má místa zmírněná sazba 21% a 36ní
jen při budovách prvnějších. V tomto případě
vypočílá se cena připadající na novostavbu a
přestavbu mírnějšímu poplatku podlehající dle
poměru vy měřené, resp. vypadající daně
činžovní a podlehá-li některé z prodaných
stavení daní třídni, dle poměru daně tří d nlk.
6. Za úlevu poplatkovou musí se ž áld a ti
ve 30 dnech po nastalém převodu majetko-
vém u úřadu finančního I. instance (okresního
finančního ředitelství nobo poplatkového úřadu),
buď přímo nebo prostřednictvím berního úřeaedu
okresu, kde převedená reslita leži. Žádostza
úlevu poplatkovou může býti spojena s ozná-
měním právního jednání k vyměření poplatku
ohlášení právního jednání musí však dle § 44
zákona, ze dne 9. února 1850 č. 50 ř. z. j
v8 dnecl učiněno býti. (§ 8. min. nař. ze dne
21. června 1901 č. 75ř. z.) a de
7. K zádostem za úlevu poplatkovou dlužn
dle § 9. cit. min. nařízení ze dne 21. června 1901
připojiti: aoosi
a) výtah z knihy po zie miko v
o posledním převodu stavební parcely a není-li
převod ten v knihách veřejných posud vyžnačen,
tedy listinu o onom převodu (kupn
smlouvu, odevzdací listinu a pod.) nebo aspon
jít 7
12
article
p latební rozka z na poplatek z onoho pře-
vodu vyměřený;
b)rozhodnutífinančního úřadu
o tom, že novostavba nebo pře
stavba úplně od daně je osvobo-
zena;
e) vysvědčení stavebního úřadu
o době dokončení stavby onoho ob-
jektu, pro který osvobození od daně žádáno
poskytnuto bylo;
d) svolení kobývání a uži ván
budovy příslušným úřadem vydané. Když tyto
pod a) až d) zmíněné doklady nejsou po ruce.
může se žádost prozatím bez nich podati, avšak
nesmí lhůta 30denní zmeškána býti.
Není-li připojen průkaz o osvobození o
daně, předepíše se prozatím celý poplatek, avšak
ve třech letech může býti za odepsání vyššího
poplatku žádáno, když zatím osvobození od daně
bylo opatřeno. (§ 3. posl. odst. cit. zákona.)
Této 3leté lhůtě nesmí býti však taki rozuměno
jakoby se mohlo za slevu poplatkovou teprve
ve třech letech žádati, nýbrž lhůta ta je je
připuštěna pro průkaz o osvobození ododaně
a to jen v tom případě, když žádost za úlevu
poplatku byla v čas, totiž ve 30 dnech, sku-
tečně podána.
13
article
Dle § 10. prováděcího nařízení není pod-
mínkou pro slevu poplatkovou knihovn i vy-
značení předešlého převodu (jak tomu bývalo
za platnosti min. nař. ze dne 3. května 1850
č. 181. ř. z.)
Lhůta 4 resp. 6letá, v § 3. cit. zák. st
novená, počílá se dle kalendáře a sice od uply-
nutí dne posledního převodu stavební parcely
až do dne uzavření právního jednání, pro
něž za slevu se žádá (nikoli do dne ohlášení
onoho právního jednání).
Žádosti za slevu poplatkovou jsou dle sazb
položky 50/44 — q — poplatkového zákona
kodku prosty; rovněž přílohy těchto žádosti
nepodiehají kolku příloho vému (8 11. pro
váděcího nařízení).
Rozhodování o žádostech těch přísluší finan-
čním úřadům první instance. Stížnosti prot
rozhodnutím takovým musí býti podány ve lhůte
30 dnů po doručení a podiehají kolku za 30 hal.
neho 72 hal., dle toho, zdali poplatek, o který
se jedná, činí více než 100 K neb méně (saz
pol. 50/44 — q — a) b) popl. zák.).
14
article
Z trhů cukerních.
V Praze, 17. července.
(Pův. zpráva »Nát. Listůt.)
Minulý týden nepřinesl cukerním trhům nijakéh
ožívení a bilance na konci týdne vykazuje opětně
ztrálu 10 h při zboží starém a 15 h při zboží na
novou kam paň.
Cukerní trhy jeví, jak již minule bylo pověděno
všečky známky parného léla, neboť k obchodům či
lejším skoro vůbec již nedochází; za částečnou vy
jimku mohla bybýti do jisté míry považováne
Praha. kde také v tomto témdni docházelo stále
k závěrkám, ač — jak již výše zmíněno — k něja-
kému zlepšení cen to nepřispělo.
Počet továren, které veškeré své zásoby úplne
již vyprodaly, množí se nyní den za dnem, nebot
závěrky dostoupily na pražské burse až číslice
10.000 pytlů za den, z čehož možno souditi na to,
že cukrovary dnes zanechaly již nedávné své zdrže-
livosti a počínají se zbylých zásob zbavovati kvapem
napomáhajíce takto ovšem dalšímu drobení cen. Du-
vodem k tomuto jejich jednání jest jedině vyhlídka
do příští kampaně, pro kterou dnes skoro všeobecně
očekává se dobrá sklizeň řepní.
Nát
Praha
15
article
Proměnlivé počasí na začátku minulého téhodne,
které místy přineslo menší srážky, oživilo valně na-
děje do příští sklizně, a jest samezřejmo, že okol-
nost ta nezůstává nevyužiikována se strany těch
pro které znamená vodu na mlýn. Ačkoliv jes
pravdou, že deště v poslední době značně přispěly
k zotavení se řepy, takže rolník pro nynější dobu
může býti s její vývojem spokojen, přece nemožno
popříti, jednak že znatelný jest ještěh velký rozdí
mezi řepami rannými a později sázenými, který
v normálním roce touto dobou měl by býti již úpln
vyrovnán, jednak že rozhodující slovo promluví zde
teprve počasí v době od druhé polovice července asi
do polovice až do konce září. Jaké převraty mohou
zde nastati v těch »nejlepších« výpočtech a odhadech
o tam nás. poslední léta poučila zajisté více ne
s dostatek. S nějakou, absolutní jistotou nelze ztle
tedy ani počítati, ba skoro ani ne s přavděpodob-
nosti která— měla-li by býti mathomaticky správně
vyjádřena — rovnala by se poměru 1: 1.
16
article
Ačkoli tedy všeliké výpočty o výsledku příšt
sklizně a zpracování řepy touto doboul jsou ještě
vesměs předčasny, neopomíjí přece baissa, byli nej
nepatrnějšího deště nevyužitkovala na svůj prospěch
a na druhé straně opět opatrnost radí cukrovarům
by zbylých ještě zásob na dále tak houževnatěs
nedržely, jako činily posud.
sje
Tak dochází u nás poměrně k nejčilejším vybí
kám starého zboží, jež zvláště v ústeckých rafine
riích našlo dosti ocholněho kupce, třeha že v ně
klerý den umfstění zboží možným jest jen po ne
jakém ústupku.
nst
Z dtrhů zahraničných poskytuje Londýn obra
úplného klidu, neboť Anglie obmezuje se ve svém
nákupu stále ještě jen na míru nejnulnější ; do-
dávkou do Anglie zabývala se v poslední době nej
více asi Francie, kde cukrovarníci obávají se znae
nějsílio sníženíi svél vývozné prémie, následkem čehnoi
hledi se zásob zbaviti ještě za platnosti nynějšíh
pro ně tak výhedného zákona cukerního. Trhy n
mecké jeví rovněž skoro stálý klid při úplné stabi
litě cen; řepa v Německu vykazuje napořad ješt
stav velmi nestejný, což přiznává i sám Licht, ač
koliv ve svých e zozhorech řepových vzorků z okol
Magdeburku uvečejňuje číslice příznivé.
Neobyčejně vysoká cukernatost tamějších, řep
prozrazuje však velké sucho, kturým řepy trpí
malou šťávnatost řepy.
Londýn
Anglie
Francie
Německo
Magdeburk
17
article
Za těchle okolnostě jeví trhy samozřejmou vyčká
vavost, se kterou jen hledí vývinu příštích věcí
vstřico Do
Zatím co rakouští a zejmena čeští cukrovarníci
podávají vládě a říšské radě petici za petici, jež tý-
kají se žádoucího zlevnění drahé u nás dopravy
železničné, přicliází uherská vláda svému vývoznímu
průmyslu cukernímu sama vstříe, byť i dělo se tak
nepřímo. Uherské sazby vývozní jsou ve-
směs levnější našich, takže soutěž českých cukrovarů
v Levantě přes Terst s továrnami uherskými, jež vy-
vážejí přes Rěku, jest dnes skoro nemožnou. Nyní
přiměla uhierskávládu uherskou akciovau společnost
pro plavbu do Levaniy k vydání nevého tazifu pro
ceslu přes Galac, klerým sazba pro vývoz cukru
z Uher ještě dále se zlevní; kdežto dříve z levnější
dopravy přeš Galac těžil hlavně cukrovar v Szerencst.
Terst
Galac
Uhry
18
article
budcu míti nyní z teheto zlevnění zisk skoro všechn
uherské cukrovaty, poněvadž platnost zmíněného ta-
rifu byla značně rozšířena. Tak vychází se cuker-
nímy průmyslu jinde vstřic, kdežto u nás na odů-
vodněné petice, jejiehž vyřízení přinesto by velký
prospěclí celému státu, nedá se ani odpovědí, a
urguje-li se tato veřejně (jako na př. v záležitosti
sestátnění severovápadní dráhy), tu ministr Wittek
stejně veřejně prohlásí, že na dotaz ten smusfal jakou-
kofiv odpověď odepříti! Uvážíme-li však i ten zvláštní
případ-z nedávné dobyt kdy rakouskom vládou aub-
veneionovaný Lloyd pomáhal soutěži cuherské proti
našemu cukernímu vývozu, nesmí nás již nic pře-
kvapiti-a musíme býli připraveni stále ještě na horši
věci, neboť v Rakousku jest již dávno opravduj v i
možným, o
Na konci minulého téhodne uvolněná další 29%
z kontingdnuit hílé ho zboží byla rychle vypro-
dána, takže první ruka tou dobou nijakého volného
zboží nemá. Následkem toho panuje též na trhu
s rafinádou klid za cen stále nezměněných, to jest
K. 84.— při dodávkách vagonových a K 85.— při
dodávkách pod 100 metr. centů.
Wittek
84
Rakousko
19
article
Ústřední odbor rady zemědělské pro
král. české rozesílá právě zprávu za období 1897—1899.
Těžisko vlastních prací zemědělské rady leží v její
odborech. Zákonně ponecháno ústřednímu sboru jen
dosti obmezené pole působnosti a tak i jeho práce
se pohybuje v malém prostoru. Zeměděls kt
anketa, jejíž provedení svěřeno bylo sněmem
ústřednímu sboru, zaměstnávala jeho síly po celé
tříletí a nyní pracuje se na vydání výsledků ankety
této. Náklady správní vzrostiy z 131.680 zl.
r. 1897 na 142.442 zl. r. 1899. Ze speciálních oboro
činnosti zasluhuje zmínky činnost stálého vý.
boru pro záležitosti zemského chovu
koní, činnosť zemědělsko- technické
kanceláře, rolnicko-lučební stanice.
rada zemědělský pro král
zemědělskýtechnický
20
article
ústavu pro zkonmání semen, příprava
k novým obchodním smlouvám atd. Po-
těšitelným dílem zprávy jsou výsledky
melioračního ruchu ve vlasti naší. Roste
každým rokem a nalézá stále větší porozumění mezi
rolnictvem. Tyto svépomocné snahy rolnictva byly
vlastně doplňovány zvýšením zem skné h
malého fondu melioračního a čin-
ností autorisovaných zemědělskýcl
techniků. Zemská dotace na podporování ma-
lých meliorací zařaděna byla poprve do rozpoči
zemského r. 1893 obnosem 10.000 zl. a byla po-
stupně zvyšovaná až na 80.000 K. O vzrůstu ruchu
melioračního v Čechách svědčí, že technic ka
kancelář vypracovala 85 projektů, vzlahu
jících asi na 184 km. úprav toků a 8270 ha plochy
meliorační s rozpočtem 6,230.000 K, kromě 27 pro-
jektů, které pro provedení ediktálního řízení byly
doplněny. Vedle toho revidováno 71 projektů sou-
kromými techniky vypracovaných, vztabujícíchs
na 44 km úprav toků a 7629 ha meliorace po-
zemků s rozpočtem 5,326.000 K. Koncem r. 1899
zůstalo v technické kanceláři nedokončených 74 pro-
jektů v práci, jež vztahují se na délku asi 443 km
úprav toků a ploch 25.600 ha. Během uvedeného
tříletí došlo celkem 399 nových žádo stí z
vyhotovení projektů melioračních. Příspě ví ky
státní na Čechy jsou minimální, nedosahují ani
poloviny skutečné potřeby. Proto vyzývá zpráva,
aby povolané instance a sbory uči-
nily mimořádná budžetní opatření.
Čechy
km
ha
21
article
aby alespoň z větší části vyhovětd
se potřebám melioračním země čles ké.
Ke zprávě připojena jest velice pěkná a ná-
zorná mapa podniků melioračních
a regulačních v král. českém za období
1884—1899.
Ministr Böhm-Bawerk jest mužem bursy
Má pro ni pochopení a pro její přední hlavy něžné
ohledy. Když nastoupil netleskala mu bursa uvítání
jako své doby beriínská Miquelovi, spíše se zachmu-
řovala jeho pověstí sociálního politika. Pan Böhm
slovy ji neukonejšoval. Dokazoval jen
systematicky, že teorie a praxe jest docela
něco jiného, že knižní socialista může býti
mužem velkofinančníků a — dnes jest mu že m a
nadějí bursy. Rozehřívala se proň jen zvolna
a jakoby s nedůvěrou, ale při uzavření) a zadání
investiční půjčky tleskala již z plna sndce a po
známém rozhodnuti nejvyššího soudu v otázce námitky
diflerenční obrátila se k němu jako k otci. A ne-
zklamala se ve své již pevné důvěře, která tak jasně
propukala na schůzi vídeňské bursovní komory,
když se jednalo o podání memoranda ve věci téta.
Böhm
Bawerk
22
article
Pan Böhm přijal deputanty, odevzdávající mu pa-
mětní spis, neobyčejně vlídně, kladl jistě pozoru-
hodný důraz na veliký význam bursy a na nutnos
stejnoměrné judikatury, která jedině může býti zá-
kladem právní bezpečností. Nápravy v otázce díffe-
renční prý lze dosíci dvojí ceslou: buď plenissi-
márním rozhodnutím, které by pak přesně udalo
cestu dalším rozhodnutím, nebo zákonodárně. Prvý
i druhý způsob může přinésti zklamání, že dopadne
v neprospěch bursy, a proto myslí pan Böhm, že
prozatím nutno vyčkati, až mínění s
vyjasní a pak voliti teprve jednu neb
druhou formu. Do prosté mluvy si tento mini-
steriální závěr dovede přeložiti každý. V nejbližší
době budou časopisy, listy, přednášky atd. »jasnětie
mínění — a pak se také pozná, která cesta, povede
k doplnění bursovních tužeb. Deputanti mohou býti
s panem Böhmem spokojeni. Více ani ministr učiniti
nemůže, alespoň v dnešní situaci ne. Nepišeme tyto
řádky, že bychom se stavěli proti vyjasnění a stabili-
sování judikatury v této závažné věci. Dokázali jsme
to úvahami otázce této vénovanými — ale nás pan
Böhm zajímá. Dovede býti dobrým rádcem a chytrým.
Dokazuje, že zná svět a lidi. A nyní si představme,
co by as p. Böhm říkal depulaci na př. pohořelých,
kteží by přišli žádat o slevu daní. . . Ale nechei
tvořiti úsudky a contrario, jen toho tíživého dojmu
fiskalistních návrbů pana Böhma se zbýti nemohu
a teho přímo chorobného odporu proti českým po-
třebám a žádostem. Jedno ale z celé té příhody
plyne: želi neutrální hospodářský ministr jest non-
sens, jak se projeví při prvém styku s životem. Ž
ta tvářená neutralita se zvrhla na
prospěch vídeňské buray. nepřekvapi
nikoho, kdo zná dobré styky velikých finančníků
a ministeriálních kancelářů. Pan Böhm v nich
vyrostl.
Böhm
23
article
Zpáteční lístky pro jízdu dráhou. Jak
známo, zavedeny byly pruskými státními dráhami
zpáteční lístky s platností 45d ennl
Opatření loto zavdalo podnět k prudkým kontrover-
sám mezi sněmeckým severem a jihem«. Jak se nam
sděluje, byly tyto 45denní listky zpáteční zavedeny
také ve slyku s Rakouskem a to od 15
července. Jediná česká dráha severní vý
hodu tuto na svých tralích nepovolila.
Průplav rěckorpeštský. Rěcká obchodní ko-
mora podala uberskému ministeriu obchodu žádost
ve kleré se obšírně ohírá průplavem rěcko peštským.
Komora přeje si, aby vláda se otázkou touto co nej-
pilněji zabývala, ježto stavha druhého spojení s Te
stem vážně ohrožuje rěcký (obchod, ježto hospo
dářské interossy země výstavbu této vodní dráhy
nutně vyžadují. Jde o zajištění neodvislosti uhe
ského obchodu. K žádosti přiložen plán vypracn
vaný gen. Türrem již v létech sedmdasátých. Uberské
ministerstvo zabývalo se však již před tímto podá
ním otázkou touto a vykonalo již veškeré připravné
práce. Při průplavu má býti užito systému nakloně-
ných rovin.
Bulharský cukr. Jak známo, hradilo Bulhar
sko do r. 1898 skoro veškoru svou potřehu cukerní
z Rakouska a jen nepatrný její díl z Ruska. V r. 1898
založen belgickou společností u Srědce cukrovar
vyrábějící ročně 41/2 mill. kg cukru. Dovoz cukru do
Bulharska následkem toho r. 1899 klesí s 91 mill. k
na 6.8 mill. kg, současně vyskytl se však na bulhar
ském trhu silně prémiovaný a chráněný cukr ru
munský. Tuto změnu situace pocítil náš vývoz nej-
více. Dosavad poskytovalo Buiharsko svému cukru
prémii 5 fr. na 1000 kg zpracované řepy. V posledním
segení sobranje byla tato premie zrušena. Má se zn
to, že usnesení toto bylo s velmi nepříznivým vlivem
na cukerní produkci bulharskou.
Bulhar
Rakousko
Rusko
Bulharsko
u Srědka
kg
24
article
Analyso dovážených nápojů do Srbska.
Sebské finanční ministurstvo ustanovilo, aby celní
úřady žádaly od každého dovozce nápojů, který ne-
předloží vysvědčení o rozboru jich, aby poznamena
na deklarso, přeje-li si rozboru čili nic. Nebude-li
si ho přáti, a bude-li předepsaným úřadním rozbo-
zem shledáno, že nápoj podléhá dani potravní, ne
bude dovuleno ani vrátiti jej do ciziny ani jej roz-
řediti a davozce bude nad to stíhán pokutou. Roz-
ředění bude výjimečně jen tehdy povoleno, bude i
deklarant rozhor žádati a bude li jím zjištěno,ž
nápoj dani potravní padléhá.
Z vý vozního epolku pro Čechy, Moravu a
Slezsko v Praze. V červnu t. ri upozornil Vývozní
spolek své členy (skoro 900), že má o 81. firmě
adůležité zpnávy« a o některých firmách
svelmi důležités správy, dále oznámil členům
76einsolweneí a 121 konkurs. lníonmae
o solidnosti flrem domácích i cizích podáno písemno
vtéžem dohě 1030 stnanám celkem 1853, od-
bytných a nákupních pnamenů rozličného
zboží, agentů, zástupců, sazeb celních a dopravních.
dále přelladů z cizích a do cizích jázýků opatřeno
949 ač konečně návštěv přijato a ústnícho dotaze
mimo telelonické) vyšízeno 240.
Illustrovaná nanka o polním hospodář
ství pro žactvo ústavů učitelských, učiteistvo ško
Srbsko
Čechy
Morava
Slezsko
Praha
25
article
obecných,- chovance škol hospodářských, jakož i
rolnictvo vůbec. Napsáli Rudolf Treybal, ředitel
a Frant. Novák, učitel rolnické školy. Svazek I
Všeobecné rostlinářství. Třetí doplněné
vydání. S četnými vyobrazeními. V Praze. Nákladem
A. Reinwarla. Cena K 1.50. Již sám fakt, že kniha
tato vychází ve třetím vydání, svědčí o její oblíbě
ceně. Díl prvý jedná o rostlině a jejím životě, půdo-
znalství, melioraci půdy, nauce o mrvení, o setbě,
ošetřování rostlin atd. Spisek vypraven jest velice
slušně.
Dodávky pro dráhy. Ředitelství c. k
rakouskouherské společnosti stát-
ních drah zadá veřejným konkursem dodávku
měkkého řezaného dříví pro potřebu dílen r. 1902.
Treybal
František
Novák
A Reinwarla
Praha
učitel rolnický škola
26
article
Podmínky dodávací vyloženy jsou v kancelářích
spol. státních drah ve Vídni (Šüdbahnstrasse 1) meni
10—12 hod. dop. Nabídky zapečetěné a 1 K kolko-
vané podány buďtež do 6. srpna t. r. do 12 hod.
v poledne u podacího protokolu společnosti ve Vídni
(Schwarzenhergovo nám. čís. 3). Na nabídky později
došlé nebude bráno zřetele. Nabídky podržují plat-
nost do 30. září t. r. Ředitelství vyhražuje si úplnou
volnost při rozhodování o nabídkách. Podolýká se,
že se reflektuje jen na vyspělé, hladké dříví (vyjímaje
haličské) a zvláště na smrkové. — C. k. ředitel-
ství státních drah v Praze zadá na dobu
oď 1. ledna do 31. prosince 1902 dodávku Hlučeného
štěrku pro trať a pro silnice, stavebního lámaného
kamene, tašek a cihel, kamene dlažebního, říčníhoa
kopaného štěrku říčního a kopaného písku atd. Pl-
semné oferty na formulářích lištěných, které vydá
ředitelství, podati sluší do 22. července 1901 do 12
hod. v poledne.
Prodoj starého materiálu. C. k. ředitelství
státních drah v Plzni nabízí ke koupi starý materiál,
který se nahromadí v materiálním skladišti v Plzni
v III. čtvrtleti 1901 t. j. od 1. července až do 30.
září 1901. Bližší zvěděti lze z ofertních formulářů
podmínek, které po zaslání porta vydá ředitelstvi.
Nabídky na těchto formulářích podati jest do 30.
července 1901 do 12 hod. v poledne.
Insolvence. Spolek věřitelů k ochraně pohle-
dávek při insolvencích v Praze oznamuje tyto in-
solvence: Frant. Wohlraba synové, prot. firmu
v Jihlavě. Matylda Kučerová, obchodnice n
Kladně.
František
Wohlrab
Kučerová
Vídeň
Šüdbahnstrass 1
Praha
Plzeň
Jihlava
Kladno
27
article
Trhy poněžnt
Trhy poněžnt
Bursa.
Bursa
28
article
V Praze, 16. července. (Pův. zpr. »N. L. e)
Dnešní bursa minula zcela bez obchodu a podá-
váno za akcie: Živnostenské banky K 266.50,
České banky »Union« K 260.—, České spoleě-
nosti pro průmysl cukerní K 225.—, strojírny
Daňkovy K 436.—, Královéhradeckého úvěrního
ústavu K 485.—
Ostatní papíry zůstaly nepovšimnuty.
Officiální záznamy znějí:
Daňkův
Praha
živnostenský banka
Český banka
Český spole
29
article
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1899
Č. Budějovie 1893
»» Plzně r. 1886 . .
Teplice r. 1887
Smíchova r. 1888
Zástavní listy české hyp. banky
Zemská b. král. čes. zákl. úpisy
» kom. dl. úp.
„. » » mel. úpisy
»»»» želez. úpisy
Česká prům. banka dlužní úpisy
Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy-
poteční lisly důchodkové
Česká severní dráha . . .
Buštěhradská dráha . .
dto. Em. 1871
» 1872
dto.
Místní dráha N. Brod-Humpole
Duchc.-Podm. dráha Em. 1869
1871
dlo.
„ 1874
dto.
Česká montanní Em. 1896
Rak. severo západní dráha
dto.
lit. B.
dto. Em. 1874
Česká eskomptní banka . .
» banka »Union« . . .
Česká průmyslová banka
Hosp. úvěrní banka pro Čechy
Moravská eskomptní banka.
Pražská úvěrní banka . . . .
Živnostenská banka pro Čechya
Moravu
Ústecko-teplická dráha . . . .
Česká severní dráha . . .
Buštěhiradská dráhac . (lit. A.í
(lit. B.
Duchcovsko-podmokelská dráha
Ferdinandova severní draha.
Rakouská sev.-zapadní drasha
(lit. B.)
dto.
Pražsko-duchcovská dráha
Pražská sp. par. po VItavé a Labi
Jiho-sev. německa spoj. dráha
Akc. tov. na vyráb. umél. hnojiv
v Kolíně
Podolská cementárna . . .
Česká spol. pro prům. cukerní
Český akc. piv. v Č. Budějovicích
První česká všeob. zajišť. banka
První česká spol. pro raf cukru
(Modřany)
Strojnická spol. dř. Daněk a spol-
Pražská železářská společnost
stroj. spol. (dř. Ruston)
„ akc. spol. řelěz. lávky
První českomorav. tov. na stroje
Z Vídně, 16. července. (Závěrečné úřadn
kursy.)
475.—
Únorová renta . 99.15
rak. severozáp. dr.
Ferdinandův
Daněk
Č . Budějovie
Plzeň
Teplice
Smíchov
Čechy
N . Brod
Kolín
Č . Budějovice
Modřany
Vídeň
Český průmyslový . banka
úvěrní banka
Humpola Duchce
Český eskomptní banka
Český průmyslový banka
hospodářský . úvěrní banka
moravský eskomptní banka
živnostenský banka
Čechya Morava Ústecko
Český akciový . pivo
první český společenský
stroj . společenský
30
article
společná » květ. 99. 25
pblabská úráha
» stříb.
99. 15
pražsko-duchcov.
639.—
rakouská » zlatá 118 10
spol. st. dr. rak. - uh.
» kor.
95.65
jižní dráha . .
118.15
silniční dr. lit. A.
234.—
uherská » zlatá
230.—
» kor.
800.—
182.50
státní losy 1854
dunaj, paroplaveb.
845.—
» 1860
rakouský Lloyd .
1570.—
pražská žeiez. sp.
po 500 zl. . .
1063.—
po 100 zl.
česká montan. sp.
416.50
státní losy 1804
alpská montan. sp.
437.—
rým.-muráň. spol.
losy tisské .
rak. zbrojovka
» úvěrního úst.
vídeň. stavební sp.
vídeň. 1. komun.
turecké losy.
peštská vagonka.
272.—
b. anglo-rakouská
severočeska uhlář.
446.—
242.—
vídeň. b. jednota
západočeská uhl.
856.—
mostecká uhl. sp.
730.—
r. úst. pro úv. poz.
rak. úvěrní úskav
638.—
Schodnica . .
1260
642.—
turecká tabák. rež.
uh. úvěrní banka
276.—
402. 50
devisa německá.
b. pro země rak.
117.50
539.—
» londýnská 239.60
vídeňská unionka
, pařížská . 95.17
česká b. Union.
Lloyd
úvěrní banka
jižní dráha
33
article
266. 75
curvěská . 95.15
Živnost. banka n .
bustěhradská A .
dvacetifrank . . 19.04
1030
marka papírová . 117.47
rubl
» . 253.—
duchcov. podmok. —.—
lvovskočernovická 0 —.—
Vzdor americkým zprávám počátek
slibuý: kreditky astátná driika ná-
sledkem úhradních koupí stouply, pak
smýšlení klidné. Montanní hodnoty
oslabeny.
Eskontní sazby 3, 4 procenta.