ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 b8cc10c0-6615-11dc-8a93-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 45 celkem · entity: person 52, place 61, org 21, work 8
1 masthead
17. července 1901. Císlo 195
2 masthead
NÁRODNÍ LINTY.
3 masthead
Strana 5.
4 article
ministerským předsedou, ruským vyslancem, divisionářem, prefektem a mairem. Hudba hrála ruskou hymnu. Velkokníže a následník prohlíželi 2. střelecký prapor, jenž vyzname- nal se při útoku na Grivici. Při defilování velkokníže salutoval uctivě prapor. Velko- kníže s následníkem jeli potom ozdobenými ulicemi do kasáren pěchoty a jízdy. Obecen- stvo stálo ve špalíru a aklamovalo oba prince. Následník vrátil se potom na lod »Král Karel« a velkokníže na obrněnee »Rostislava«. V poledne byla hostina u ruského vy slance, jíž zúčastnil se velkokníže, m. p. Sturdza, ruský hlavní konsul, prefekt, ruští a rumunští důstojníci. Querin ve vyhnanství. Z Paříže, 16. července. (C.-B.) Vláda změnila státním soudem Julin Querinovi vy měřený trest 10letého vězení, které odpykává si ve věznici v Clairvaux, nyní ve vyhnanství. Querin byl dnes odpoledne dopraven na švý carské hranice. Trest změněn Querinovi k vůli jeho nepříznivému zdravotnímu stavu.
Karel Rostislav Sturdza Querin Paříž Clairvaux
5 article
Španělská sněmovna. Z Madridu, 16. července. (C.-B:) Sně- movna pokračovala v poradě o rozpočtu Posl. Pi y Margall žádal oddělení státu od církve a zrušení rozpočtu kultu. Předsedou sněmovny zvolen byl Moret Útok na ministra Baudina. Z Paříže, 16. července. (C.-B.) Když jel dnes ráno ministr veřejných prací Bau- din do elysejského paláce, vypálila nan jakási paní na rohu avenue Marigny ránu z revolveru. Rána minula se cílem Ministr jel dále k paláci. Útočnice byla zatčena. Při výslechu prohlásila, že se jmenuje Olszewská a že bydlí v Pantině Její manžel jest prý původu polského a by až do roku 1894 zaměstnán jako stavite. v Nizze. Z Paříže, 16. července. (»Havas«. Zjistilo se, že pí. Olszewská vystřelila do vzduchu, kdy ministr Baudin jel mimo, aby obrátila na sebe pozornost. Její manžel, hr. Olszewski, naturalisovaný Francouz, jest úřadníkém pokladny pro nepřímé daně v okolí Paříže. Po mnohá leta obracel se prosebně na mínisterstvo zahraničných věci a dostal několikráte podporu, až konečně, kdy prosby jeho i jeho paní opakovaly se tuze často, byl mu přístup do ministerstva zahraničných věcí zakázán. Pí. Olszewská byla od té doby velice rozčilena. Dnes stře- lila po prvním ministerském kočáře, jejž spatřila. V revolveru byl pouze jeden náboj Pí. Olszewská vyjádřila se, že podrob nosti sdělí jen svému obhájci. Z Paříže, 16. července. (Havas.) Paní Olszewská nechtěla střeliti po ministru Bau- dinovi, nýbrž po ministru zahraničných věch Delcasséovi. Neznala jednoho ani druhého. Před tím poslala ministrovi zahraničných věcí výhrůžný list, v němž tvrdila, že ministerstvo jest jí dlužno mnoho peněz za pamětní spisy, jež mu dodala, a za sluzby, jež prokázala prý Francii. noln
Posl Moret Baudin Olszewská Havas Olszewski Francouz Madrid Paříž Bao Nizza Francie
6 article
R. Z Paříže, 16, července. Rána, kterou vystřelila dnes hraběnka Ol sze w s ká na ministra veřejných prací Baudina, náležela vlastně mini stru zahranič- ních záležitostí Hraběnka Olszewská jest Francouzka Její chot pochází z polských rodičů vystěho- vavších se do Francie. Hr. Olszewský obdržel prostřednictvím ministra zahraničních záležitostí malé úřad nické místo v Nauterre, ale nebyl s ním spokojen. oJeho choť zasílala pak stále výhrůžné listy ministru zahraničních záležitostí. Když to nemělo výsledku, sahla k revolveru. Delcasséa osobně neznala. Když dnes ráno přišla do Paříže se svým synkem. chtěla jej zastřeliti. Věděla, ze dopoledne přijdle do ministerské rady v paláci ely- sejském. Čekala naň nedalekos paláce Elysejského a když jel první kočár, vystřelila, domnívajie se, že v něm sedí ministr zahraničních zá- ležitostí. Zatím však jel v kočáru ministr veřejných prací. Hraběnce jest 47 roků Domnívá se, že má právo žádati, aby Del- cassé udělil jejímu choti lepší místo úřad- nické, protože byl zasvěcen ve vyzvědačskou afféru a po delší dobu dostával odš ministrů vojenství a zahraničních záležitostí peněžní podpory-
Rán Ola Baudin Olszewská Francouzek Olszewský Elysejský Paříž Francie Hradec del
7 article Anglická sněmovna.
Anglická sněmovna. Z Londýna, 16. srpha. (C-B.) V doln sněmovně odpověděl ministr vojenství Brou- rick na příslušný dotaz, že zpráva o odvo- lámi valné části anglické pě- choty z jižní Afriky a změnáchi v nynějším vedení války nemá úřadní he podkladu a není správna. Jiného pro- hlášení o té věci učiniti nemůže. Telegrafické zprávy hospodářské. Mostaru, 16. července. (C.-B.) 0 6. hod rapní výjel první vlak, jímž zahájena jízda po nové trati z Gabely do Hunit u, Hunt, z něhož vede odbočka“ do Trebině, je stanicí na trati pabelsko-zelenické. Cesta z Gabely pře Hunt do Trebině vede skalnatou neschůdnou krajinou krasskou. Vzdor velkým. technickým překážkám, nepřesahoval náklad na 1 km. stavby 140.000 K. Zemská vláda bosenská stavěla ji ve vlastní režii. Obyvatelstvo hrnulo se ke trati vlak byl všude slavně vitán. Za 51a hodiny do- razil vlak do Trebiné. Na tamájším nádraží stála setnina 83. pěšího pluku s generál-majorem Csmndyem a jehoštáhem. Měslo bylo ozdobeno prabory. O hostině říšský ministr K a l! a v srbskorchorvatském připitku poukazoval ne velikou důležilost nové tratě a připil na zdraví chaže. Zemský chef podmaršálek.s Ap pel. ve svém přípitku líčil ve vojenském i politicko- lskiřním ohledu důležitou dráhu, jež spojuje říši s odlellým pobřežím jihodalmatským, v jež dosud bylo skoro osamoceno. Zásluha o tuto železnier zabranými zeměmi přídiušío císařské milosti, pěči ministra Kallave a výdatné podpoře vlád obou států říše. Připil jmenem bosenské
Hunt Csmndy Kallave Londýn Afrika Mostar Gabel Hunit anglický sněmovna km
8 article
vlády rakouské a uhorské vládě a ministru Kallayovi. Po hostině jelo se z Trebině do Uskoplje, kde bylo setkání s vídeňským hosty, již přibyli z Dubrovníka. Zde byla slavně otevřena trať vedoucí bosenske-hercegovským územím, jež přechází potom na území dalmatské. Sem dostavili se ministr železnie dr. Wittek námořní velitel baron Spaun, podmaršálek David býv. ministr Guttenberg, biskup Marcelič z No vého a j. vynikající osobnosti. Ministr K a llay měl před nádražím řeč, jíž otevřel bosensko- hercegovskou trať, odevzdávaje ji veřejné do pravě. Společnost vrátila se potom do Du brovníka. — V Novém přijímal ministr dr. Wittel deputace, odpoledne byla hostina na lodi »Habs- burg«. Ve 3 hod. podnikla se první jízdado Uskoplje. Vlak byl všude slavnostně vítán. Do Uskoplje dojelo se o 15. hod. a tam byli ji bosenští hosté. Po uvílání měl ministr Kallay »arbsko-chorvatský« proslov, líče význam dráhy. ne
Kallay doktor Wittek Spaun David Guttenberg Marcelič Wittel Uskoplje Uskoplj
9 article
již potom odevzdal veřejnosti. V 6 hodin ráno odjeli hosté do Gru že. kde je vítal ministr dr. Wittek, líče význam dráhy přes Dubrovník a jižní Dalmacil. V 8 hodi byla hostina v hotelu »Imperiale, při niž pro- nešena celá řada přípitků. Večer proliliželi s hosté osvětlenf v Dubrovníku a gružský přístav kde lodi a domy byly osvětleny. st. Z Pešti, 16. července. (Zvlonteleg »Nár. Listů«.) Na trhu prodalo se 20.000 metr centů o 5 haléřů levněji. Platila: psemi ce tisská 78 kg K 8.—, nová 80 kg K 8.15, 79k K 8.10, malosalašská nová 80 kg K 8.221. peštská 72.5 kg K 8.074. 76.2 kg K 7.70 75.3 kg K 7.— s příměsí, nová 79.5 kg K 8.50. 78.8 kg K 8.05, stolno bělehradská nová 79 k K 8.15, horňácká nová 80 kg K 8.—, skladn 78.3 kg K 7.92, 75.8 kg K 7..80 na čtvrt. leta žito (—5 h) K 6.90, nové K 6.90 až 7.10. ječmen nový K 6:25, ovesa K 7.20, ku- kuřice K 5.20 až 5.25, stuchlá K 5.—, cin- quant. K 6.07, řepka K 12.40 až 12.50. Terminový obehod byl sestupný n mdlou cizinu. — K večeru znamenala: pšenice na měsíc červenec K 794, pšenice na říjen K 8.05, pšenice na duben K 8.15, žito na říjen K 6.75, oves na říjen K 6.28, kukuřice na červenec K 5.23, kukuřice na srpen K 5.29. kukuřice na květen K. 5.—, řepka na srpen K 12. 80. Sádlo smluveno po K 49.50; jiné zbok bez orbylu a změny. Počasí: parno. Z Nevého Yorku, 16. července. (C.-H. V kukuřicových krajích byla vedra ješté včera. V Kansasu okřála kukuřice dešti, zvlášť v jižní a východní části střední. Washingtonská kancelář předpovídá bouř livé počast pro jednotlivé kukuřičné kraje.
Wittek Imperial Platil Sádlo Grus Dubrovník jižní Dalmacil Pešť Nevý York Kansas kg
10 article Národní hospodář.
Národní hospodář. tsn O slevě poplatku převodního pro novostavby. Dne 25. června 1901 vešel v platnost zá- kon ze dne 18. června 1901 č. 74 ř. z., který stanoví slevu poplatku převodního pro novo- stavby a přestavby. Dle § 3. tohoto zákona dlužno toliž z převodu stavení, kterému do- časně osvobození od celé daně domovní uděleno jest, vyměřili na místé sazeb 3, 31, a 4 proe. (v § 1. čis. 3. toho zákona uvedených) pouze poplatek 2proc., když posledni přel v o majetkový nastal ve 4 letech, 3proc., když převod poslední na- stal sice po 4 letech, ale ještě před 6 léty, a když zároveň novostavba přestavba v těchto lhůtách dokončena a k obý- vání způsobilou učiněna byla. Tyto snížené sazby 219 a 3proc. mají ovšem — jak samozřejmo — místo tehdy, když dl ostatních ustunovení citovaného zákona nelze užiti sazby ještě nižší, jako na přiklad při pře- vodech bezúplatných, při převodech mezi pří- buznými v linii přímé a mezi manželi, nebo při převodech do 10.000 K, kdýž stavení i předchůdcem i nástupcem je aspoň částečn obýváno. volsl eí Podminky, za jakých zmíněné nižší sazby při převodech vlastnického práva k plat- nosti přicházeji, jsou následující: 1. Musí se jednati o novostavbu nebo pře- stavbu ve smyslu § 1. a), b) zákona ze dne 25. března 1880 čís. 39. ř. z. Za novostavbu ve smyslu tohoto zákona pokládá se taková bu- dova, která na požemku dřive nezastaveném nově postavena jest, o přestavbě lze mluvit tehdy, když trvající stavení až na povrch země je zbouráno a nové pak znovu postaveno. 2. Novostavha a přestavba musí ve lhůt 4, resp. 6 let dokončena a k obývání způsobilou učiněna býti. 3. Budova musí od celé daně (čin žovní neb třídní) osvobozena býti.
11 article
4. Úleva vztáhuje se jen na pryn i př- vod majetkový bezprostředně po dokončené stavb následující a nikoli na všecky převody ve lhůt 4- a 6leté nastavšl. 5. Při společném převodu takových budov se stavením, na které se podmíňky právě vytčené nehodí, má místa zmírněná sazba 21% a 36ní jen při budovách prvnějších. V tomto případě vypočílá se cena připadající na novostavbu a přestavbu mírnějšímu poplatku podlehající dle poměru vy měřené, resp. vypadající daně činžovní a podlehá-li některé z prodaných stavení daní třídni, dle poměru daně tří d nlk. 6. Za úlevu poplatkovou musí se ž áld a ti ve 30 dnech po nastalém převodu majetko- vém u úřadu finančního I. instance (okresního finančního ředitelství nobo poplatkového úřadu), buď přímo nebo prostřednictvím berního úřeaedu okresu, kde převedená reslita leži. Žádostza úlevu poplatkovou může býti spojena s ozná- měním právního jednání k vyměření poplatku ohlášení právního jednání musí však dle § 44 zákona, ze dne 9. února 1850 č. 50 ř. z. j v8 dnecl učiněno býti. (§ 8. min. nař. ze dne 21. června 1901 č. 75ř. z.) a de 7. K zádostem za úlevu poplatkovou dlužn dle § 9. cit. min. nařízení ze dne 21. června 1901 připojiti: aoosi a) výtah z knihy po zie miko v o posledním převodu stavební parcely a není-li převod ten v knihách veřejných posud vyžnačen, tedy listinu o onom převodu (kupn smlouvu, odevzdací listinu a pod.) nebo aspon
jít 7
12 article
p latební rozka z na poplatek z onoho pře- vodu vyměřený; b)rozhodnutífinančního úřadu o tom, že novostavba nebo pře stavba úplně od daně je osvobo- zena; e) vysvědčení stavebního úřadu o době dokončení stavby onoho ob- jektu, pro který osvobození od daně žádáno poskytnuto bylo; d) svolení kobývání a uži ván budovy příslušným úřadem vydané. Když tyto pod a) až d) zmíněné doklady nejsou po ruce. může se žádost prozatím bez nich podati, avšak nesmí lhůta 30denní zmeškána býti. Není-li připojen průkaz o osvobození o daně, předepíše se prozatím celý poplatek, avšak ve třech letech může býti za odepsání vyššího poplatku žádáno, když zatím osvobození od daně bylo opatřeno. (§ 3. posl. odst. cit. zákona.) Této 3leté lhůtě nesmí býti však taki rozuměno jakoby se mohlo za slevu poplatkovou teprve ve třech letech žádati, nýbrž lhůta ta je je připuštěna pro průkaz o osvobození ododaně a to jen v tom případě, když žádost za úlevu poplatku byla v čas, totiž ve 30 dnech, sku- tečně podána.
13 article
Dle § 10. prováděcího nařízení není pod- mínkou pro slevu poplatkovou knihovn i vy- značení předešlého převodu (jak tomu bývalo za platnosti min. nař. ze dne 3. května 1850 č. 181. ř. z.) Lhůta 4 resp. 6letá, v § 3. cit. zák. st novená, počílá se dle kalendáře a sice od uply- nutí dne posledního převodu stavební parcely až do dne uzavření právního jednání, pro něž za slevu se žádá (nikoli do dne ohlášení onoho právního jednání). Žádosti za slevu poplatkovou jsou dle sazb položky 50/44 — q — poplatkového zákona kodku prosty; rovněž přílohy těchto žádosti nepodiehají kolku příloho vému (8 11. pro váděcího nařízení). Rozhodování o žádostech těch přísluší finan- čním úřadům první instance. Stížnosti prot rozhodnutím takovým musí býti podány ve lhůte 30 dnů po doručení a podiehají kolku za 30 hal. neho 72 hal., dle toho, zdali poplatek, o který se jedná, činí více než 100 K neb méně (saz pol. 50/44 — q — a) b) popl. zák.).
14 article
Z trhů cukerních. V Praze, 17. července. (Pův. zpráva »Nát. Listůt.) Minulý týden nepřinesl cukerním trhům nijakéh ožívení a bilance na konci týdne vykazuje opětně ztrálu 10 h při zboží starém a 15 h při zboží na novou kam paň. Cukerní trhy jeví, jak již minule bylo pověděno všečky známky parného léla, neboť k obchodům či lejším skoro vůbec již nedochází; za částečnou vy jimku mohla bybýti do jisté míry považováne Praha. kde také v tomto témdni docházelo stále k závěrkám, ač — jak již výše zmíněno — k něja- kému zlepšení cen to nepřispělo. Počet továren, které veškeré své zásoby úplne již vyprodaly, množí se nyní den za dnem, nebot závěrky dostoupily na pražské burse až číslice 10.000 pytlů za den, z čehož možno souditi na to, že cukrovary dnes zanechaly již nedávné své zdrže- livosti a počínají se zbylých zásob zbavovati kvapem napomáhajíce takto ovšem dalšímu drobení cen. Du- vodem k tomuto jejich jednání jest jedině vyhlídka do příští kampaně, pro kterou dnes skoro všeobecně očekává se dobrá sklizeň řepní.
Nát Praha
15 article
Proměnlivé počasí na začátku minulého téhodne, které místy přineslo menší srážky, oživilo valně na- děje do příští sklizně, a jest samezřejmo, že okol- nost ta nezůstává nevyužiikována se strany těch pro které znamená vodu na mlýn. Ačkoliv jes pravdou, že deště v poslední době značně přispěly k zotavení se řepy, takže rolník pro nynější dobu může býti s její vývojem spokojen, přece nemožno popříti, jednak že znatelný jest ještěh velký rozdí mezi řepami rannými a později sázenými, který v normálním roce touto dobou měl by býti již úpln vyrovnán, jednak že rozhodující slovo promluví zde teprve počasí v době od druhé polovice července asi do polovice až do konce září. Jaké převraty mohou zde nastati v těch »nejlepších« výpočtech a odhadech o tam nás. poslední léta poučila zajisté více ne s dostatek. S nějakou, absolutní jistotou nelze ztle tedy ani počítati, ba skoro ani ne s přavděpodob- nosti která— měla-li by býti mathomaticky správně vyjádřena — rovnala by se poměru 1: 1.
16 article
Ačkoli tedy všeliké výpočty o výsledku příšt sklizně a zpracování řepy touto doboul jsou ještě vesměs předčasny, neopomíjí přece baissa, byli nej nepatrnějšího deště nevyužitkovala na svůj prospěch a na druhé straně opět opatrnost radí cukrovarům by zbylých ještě zásob na dále tak houževnatěs nedržely, jako činily posud. sje Tak dochází u nás poměrně k nejčilejším vybí kám starého zboží, jež zvláště v ústeckých rafine riích našlo dosti ocholněho kupce, třeha že v ně klerý den umfstění zboží možným jest jen po ne jakém ústupku. nst Z dtrhů zahraničných poskytuje Londýn obra úplného klidu, neboť Anglie obmezuje se ve svém nákupu stále ještě jen na míru nejnulnější ; do- dávkou do Anglie zabývala se v poslední době nej více asi Francie, kde cukrovarníci obávají se znae nějsílio sníženíi svél vývozné prémie, následkem čehnoi hledi se zásob zbaviti ještě za platnosti nynějšíh pro ně tak výhedného zákona cukerního. Trhy n mecké jeví rovněž skoro stálý klid při úplné stabi litě cen; řepa v Německu vykazuje napořad ješt stav velmi nestejný, což přiznává i sám Licht, ač koliv ve svých e zozhorech řepových vzorků z okol Magdeburku uvečejňuje číslice příznivé. Neobyčejně vysoká cukernatost tamějších, řep prozrazuje však velké sucho, kturým řepy trpí malou šťávnatost řepy.
Londýn Anglie Francie Německo Magdeburk
17 article
Za těchle okolnostě jeví trhy samozřejmou vyčká vavost, se kterou jen hledí vývinu příštích věcí vstřico Do Zatím co rakouští a zejmena čeští cukrovarníci podávají vládě a říšské radě petici za petici, jež tý- kají se žádoucího zlevnění drahé u nás dopravy železničné, přicliází uherská vláda svému vývoznímu průmyslu cukernímu sama vstříe, byť i dělo se tak nepřímo. Uherské sazby vývozní jsou ve- směs levnější našich, takže soutěž českých cukrovarů v Levantě přes Terst s továrnami uherskými, jež vy- vážejí přes Rěku, jest dnes skoro nemožnou. Nyní přiměla uhierskávládu uherskou akciovau společnost pro plavbu do Levaniy k vydání nevého tazifu pro ceslu přes Galac, klerým sazba pro vývoz cukru z Uher ještě dále se zlevní; kdežto dříve z levnější dopravy přeš Galac těžil hlavně cukrovar v Szerencst.
Terst Galac Uhry
18 article
budcu míti nyní z teheto zlevnění zisk skoro všechn uherské cukrovaty, poněvadž platnost zmíněného ta- rifu byla značně rozšířena. Tak vychází se cuker- nímy průmyslu jinde vstřic, kdežto u nás na odů- vodněné petice, jejiehž vyřízení přinesto by velký prospěclí celému státu, nedá se ani odpovědí, a urguje-li se tato veřejně (jako na př. v záležitosti sestátnění severovápadní dráhy), tu ministr Wittek stejně veřejně prohlásí, že na dotaz ten smusfal jakou- kofiv odpověď odepříti! Uvážíme-li však i ten zvláštní případ-z nedávné dobyt kdy rakouskom vládou aub- veneionovaný Lloyd pomáhal soutěži cuherské proti našemu cukernímu vývozu, nesmí nás již nic pře- kvapiti-a musíme býli připraveni stále ještě na horši věci, neboť v Rakousku jest již dávno opravduj v i možným, o Na konci minulého téhodne uvolněná další 29% z kontingdnuit hílé ho zboží byla rychle vypro- dána, takže první ruka tou dobou nijakého volného zboží nemá. Následkem toho panuje též na trhu s rafinádou klid za cen stále nezměněných, to jest K. 84.— při dodávkách vagonových a K 85.— při dodávkách pod 100 metr. centů.
Wittek 84 Rakousko
19 article
Ústřední odbor rady zemědělské pro král. české rozesílá právě zprávu za období 1897—1899. Těžisko vlastních prací zemědělské rady leží v její odborech. Zákonně ponecháno ústřednímu sboru jen dosti obmezené pole působnosti a tak i jeho práce se pohybuje v malém prostoru. Zeměděls kt anketa, jejíž provedení svěřeno bylo sněmem ústřednímu sboru, zaměstnávala jeho síly po celé tříletí a nyní pracuje se na vydání výsledků ankety této. Náklady správní vzrostiy z 131.680 zl. r. 1897 na 142.442 zl. r. 1899. Ze speciálních oboro činnosti zasluhuje zmínky činnost stálého vý. boru pro záležitosti zemského chovu koní, činnosť zemědělsko- technické kanceláře, rolnicko-lučební stanice.
rada zemědělský pro král zemědělskýtechnický
20 article
ústavu pro zkonmání semen, příprava k novým obchodním smlouvám atd. Po- těšitelným dílem zprávy jsou výsledky melioračního ruchu ve vlasti naší. Roste každým rokem a nalézá stále větší porozumění mezi rolnictvem. Tyto svépomocné snahy rolnictva byly vlastně doplňovány zvýšením zem skné h malého fondu melioračního a čin- ností autorisovaných zemědělskýcl techniků. Zemská dotace na podporování ma- lých meliorací zařaděna byla poprve do rozpoči zemského r. 1893 obnosem 10.000 zl. a byla po- stupně zvyšovaná až na 80.000 K. O vzrůstu ruchu melioračního v Čechách svědčí, že technic ka kancelář vypracovala 85 projektů, vzlahu jících asi na 184 km. úprav toků a 8270 ha plochy meliorační s rozpočtem 6,230.000 K, kromě 27 pro- jektů, které pro provedení ediktálního řízení byly doplněny. Vedle toho revidováno 71 projektů sou- kromými techniky vypracovaných, vztabujícíchs na 44 km úprav toků a 7629 ha meliorace po- zemků s rozpočtem 5,326.000 K. Koncem r. 1899 zůstalo v technické kanceláři nedokončených 74 pro- jektů v práci, jež vztahují se na délku asi 443 km úprav toků a ploch 25.600 ha. Během uvedeného tříletí došlo celkem 399 nových žádo stí z vyhotovení projektů melioračních. Příspě ví ky státní na Čechy jsou minimální, nedosahují ani poloviny skutečné potřeby. Proto vyzývá zpráva, aby povolané instance a sbory uči- nily mimořádná budžetní opatření.
Čechy km ha
21 article
aby alespoň z větší části vyhovětd se potřebám melioračním země čles ké. Ke zprávě připojena jest velice pěkná a ná- zorná mapa podniků melioračních a regulačních v král. českém za období 1884—1899. Ministr Böhm-Bawerk jest mužem bursy Má pro ni pochopení a pro její přední hlavy něžné ohledy. Když nastoupil netleskala mu bursa uvítání jako své doby beriínská Miquelovi, spíše se zachmu- řovala jeho pověstí sociálního politika. Pan Böhm slovy ji neukonejšoval. Dokazoval jen systematicky, že teorie a praxe jest docela něco jiného, že knižní socialista může býti mužem velkofinančníků a — dnes jest mu že m a nadějí bursy. Rozehřívala se proň jen zvolna a jakoby s nedůvěrou, ale při uzavření) a zadání investiční půjčky tleskala již z plna sndce a po známém rozhodnuti nejvyššího soudu v otázce námitky diflerenční obrátila se k němu jako k otci. A ne- zklamala se ve své již pevné důvěře, která tak jasně propukala na schůzi vídeňské bursovní komory, když se jednalo o podání memoranda ve věci téta.
Böhm Bawerk
22 article
Pan Böhm přijal deputanty, odevzdávající mu pa- mětní spis, neobyčejně vlídně, kladl jistě pozoru- hodný důraz na veliký význam bursy a na nutnos stejnoměrné judikatury, která jedině může býti zá- kladem právní bezpečností. Nápravy v otázce díffe- renční prý lze dosíci dvojí ceslou: buď plenissi- márním rozhodnutím, které by pak přesně udalo cestu dalším rozhodnutím, nebo zákonodárně. Prvý i druhý způsob může přinésti zklamání, že dopadne v neprospěch bursy, a proto myslí pan Böhm, že prozatím nutno vyčkati, až mínění s vyjasní a pak voliti teprve jednu neb druhou formu. Do prosté mluvy si tento mini- steriální závěr dovede přeložiti každý. V nejbližší době budou časopisy, listy, přednášky atd. »jasnětie mínění — a pak se také pozná, která cesta, povede k doplnění bursovních tužeb. Deputanti mohou býti s panem Böhmem spokojeni. Více ani ministr učiniti nemůže, alespoň v dnešní situaci ne. Nepišeme tyto řádky, že bychom se stavěli proti vyjasnění a stabili- sování judikatury v této závažné věci. Dokázali jsme to úvahami otázce této vénovanými — ale nás pan Böhm zajímá. Dovede býti dobrým rádcem a chytrým. Dokazuje, že zná svět a lidi. A nyní si představme, co by as p. Böhm říkal depulaci na př. pohořelých, kteží by přišli žádat o slevu daní. . . Ale nechei tvořiti úsudky a contrario, jen toho tíživého dojmu fiskalistních návrbů pana Böhma se zbýti nemohu a teho přímo chorobného odporu proti českým po- třebám a žádostem. Jedno ale z celé té příhody plyne: želi neutrální hospodářský ministr jest non- sens, jak se projeví při prvém styku s životem. Ž ta tvářená neutralita se zvrhla na prospěch vídeňské buray. nepřekvapi nikoho, kdo zná dobré styky velikých finančníků a ministeriálních kancelářů. Pan Böhm v nich vyrostl.
Böhm
23 article
Zpáteční lístky pro jízdu dráhou. Jak známo, zavedeny byly pruskými státními dráhami zpáteční lístky s platností 45d ennl Opatření loto zavdalo podnět k prudkým kontrover- sám mezi sněmeckým severem a jihem«. Jak se nam sděluje, byly tyto 45denní listky zpáteční zavedeny také ve slyku s Rakouskem a to od 15 července. Jediná česká dráha severní vý hodu tuto na svých tralích nepovolila. Průplav rěckorpeštský. Rěcká obchodní ko- mora podala uberskému ministeriu obchodu žádost ve kleré se obšírně ohírá průplavem rěcko peštským. Komora přeje si, aby vláda se otázkou touto co nej- pilněji zabývala, ježto stavha druhého spojení s Te stem vážně ohrožuje rěcký (obchod, ježto hospo dářské interossy země výstavbu této vodní dráhy nutně vyžadují. Jde o zajištění neodvislosti uhe ského obchodu. K žádosti přiložen plán vypracn vaný gen. Türrem již v létech sedmdasátých. Uberské ministerstvo zabývalo se však již před tímto podá ním otázkou touto a vykonalo již veškeré připravné práce. Při průplavu má býti užito systému nakloně- ných rovin. Bulharský cukr. Jak známo, hradilo Bulhar sko do r. 1898 skoro veškoru svou potřehu cukerní z Rakouska a jen nepatrný její díl z Ruska. V r. 1898 založen belgickou společností u Srědce cukrovar vyrábějící ročně 41/2 mill. kg cukru. Dovoz cukru do Bulharska následkem toho r. 1899 klesí s 91 mill. k na 6.8 mill. kg, současně vyskytl se však na bulhar ském trhu silně prémiovaný a chráněný cukr ru munský. Tuto změnu situace pocítil náš vývoz nej- více. Dosavad poskytovalo Buiharsko svému cukru prémii 5 fr. na 1000 kg zpracované řepy. V posledním segení sobranje byla tato premie zrušena. Má se zn to, že usnesení toto bylo s velmi nepříznivým vlivem na cukerní produkci bulharskou.
Bulhar Rakousko Rusko Bulharsko u Srědka kg
24 article
Analyso dovážených nápojů do Srbska. Sebské finanční ministurstvo ustanovilo, aby celní úřady žádaly od každého dovozce nápojů, který ne- předloží vysvědčení o rozboru jich, aby poznamena na deklarso, přeje-li si rozboru čili nic. Nebude-li si ho přáti, a bude-li předepsaným úřadním rozbo- zem shledáno, že nápoj podléhá dani potravní, ne bude dovuleno ani vrátiti jej do ciziny ani jej roz- řediti a davozce bude nad to stíhán pokutou. Roz- ředění bude výjimečně jen tehdy povoleno, bude i deklarant rozhor žádati a bude li jím zjištěno,ž nápoj dani potravní padléhá. Z vý vozního epolku pro Čechy, Moravu a Slezsko v Praze. V červnu t. ri upozornil Vývozní spolek své členy (skoro 900), že má o 81. firmě adůležité zpnávy« a o některých firmách svelmi důležités správy, dále oznámil členům 76einsolweneí a 121 konkurs. lníonmae o solidnosti flrem domácích i cizích podáno písemno vtéžem dohě 1030 stnanám celkem 1853, od- bytných a nákupních pnamenů rozličného zboží, agentů, zástupců, sazeb celních a dopravních. dále přelladů z cizích a do cizích jázýků opatřeno 949 ač konečně návštěv přijato a ústnícho dotaze mimo telelonické) vyšízeno 240. Illustrovaná nanka o polním hospodář ství pro žactvo ústavů učitelských, učiteistvo ško
Srbsko Čechy Morava Slezsko Praha
25 article
obecných,- chovance škol hospodářských, jakož i rolnictvo vůbec. Napsáli Rudolf Treybal, ředitel a Frant. Novák, učitel rolnické školy. Svazek I Všeobecné rostlinářství. Třetí doplněné vydání. S četnými vyobrazeními. V Praze. Nákladem A. Reinwarla. Cena K 1.50. Již sám fakt, že kniha tato vychází ve třetím vydání, svědčí o její oblíbě ceně. Díl prvý jedná o rostlině a jejím životě, půdo- znalství, melioraci půdy, nauce o mrvení, o setbě, ošetřování rostlin atd. Spisek vypraven jest velice slušně. Dodávky pro dráhy. Ředitelství c. k rakouskouherské společnosti stát- ních drah zadá veřejným konkursem dodávku měkkého řezaného dříví pro potřebu dílen r. 1902.
Treybal František Novák A Reinwarla Praha učitel rolnický škola
26 article
Podmínky dodávací vyloženy jsou v kancelářích spol. státních drah ve Vídni (Šüdbahnstrasse 1) meni 10—12 hod. dop. Nabídky zapečetěné a 1 K kolko- vané podány buďtež do 6. srpna t. r. do 12 hod. v poledne u podacího protokolu společnosti ve Vídni (Schwarzenhergovo nám. čís. 3). Na nabídky později došlé nebude bráno zřetele. Nabídky podržují plat- nost do 30. září t. r. Ředitelství vyhražuje si úplnou volnost při rozhodování o nabídkách. Podolýká se, že se reflektuje jen na vyspělé, hladké dříví (vyjímaje haličské) a zvláště na smrkové. — C. k. ředitel- ství státních drah v Praze zadá na dobu oď 1. ledna do 31. prosince 1902 dodávku Hlučeného štěrku pro trať a pro silnice, stavebního lámaného kamene, tašek a cihel, kamene dlažebního, říčníhoa kopaného štěrku říčního a kopaného písku atd. Pl- semné oferty na formulářích lištěných, které vydá ředitelství, podati sluší do 22. července 1901 do 12 hod. v poledne. Prodoj starého materiálu. C. k. ředitelství státních drah v Plzni nabízí ke koupi starý materiál, který se nahromadí v materiálním skladišti v Plzni v III. čtvrtleti 1901 t. j. od 1. července až do 30. září 1901. Bližší zvěděti lze z ofertních formulářů podmínek, které po zaslání porta vydá ředitelstvi. Nabídky na těchto formulářích podati jest do 30. července 1901 do 12 hod. v poledne. Insolvence. Spolek věřitelů k ochraně pohle- dávek při insolvencích v Praze oznamuje tyto in- solvence: Frant. Wohlraba synové, prot. firmu v Jihlavě. Matylda Kučerová, obchodnice n Kladně.
František Wohlrab Kučerová Vídeň Šüdbahnstrass 1 Praha Plzeň Jihlava Kladno
27 article Trhy poněžnt
Trhy poněžnt Bursa.
Bursa
28 article
V Praze, 16. července. (Pův. zpr. »N. L. e) Dnešní bursa minula zcela bez obchodu a podá- váno za akcie: Živnostenské banky K 266.50, České banky »Union« K 260.—, České spoleě- nosti pro průmysl cukerní K 225.—, strojírny Daňkovy K 436.—, Královéhradeckého úvěrního ústavu K 485.— Ostatní papíry zůstaly nepovšimnuty. Officiální záznamy znějí:
Daňkův Praha živnostenský banka Český banka Český spole
29 article
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1899 Č. Budějovie 1893 »» Plzně r. 1886 . . Teplice r. 1887 Smíchova r. 1888 Zástavní listy české hyp. banky Zemská b. král. čes. zákl. úpisy » kom. dl. úp. „. » » mel. úpisy »»»» želez. úpisy Česká prům. banka dlužní úpisy Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy- poteční lisly důchodkové Česká severní dráha . . . Buštěhradská dráha . . dto. Em. 1871 » 1872 dto. Místní dráha N. Brod-Humpole Duchc.-Podm. dráha Em. 1869 1871 dlo. „ 1874 dto. Česká montanní Em. 1896 Rak. severo západní dráha dto. lit. B. dto. Em. 1874 Česká eskomptní banka . . » banka »Union« . . . Česká průmyslová banka Hosp. úvěrní banka pro Čechy Moravská eskomptní banka. Pražská úvěrní banka . . . . Živnostenská banka pro Čechya Moravu Ústecko-teplická dráha . . . . Česká severní dráha . . . Buštěhiradská dráhac . (lit. A.í (lit. B. Duchcovsko-podmokelská dráha Ferdinandova severní draha. Rakouská sev.-zapadní drasha (lit. B.) dto. Pražsko-duchcovská dráha Pražská sp. par. po VItavé a Labi Jiho-sev. německa spoj. dráha Akc. tov. na vyráb. umél. hnojiv v Kolíně Podolská cementárna . . . Česká spol. pro prům. cukerní Český akc. piv. v Č. Budějovicích První česká všeob. zajišť. banka První česká spol. pro raf cukru (Modřany) Strojnická spol. dř. Daněk a spol- Pražská železářská společnost stroj. spol. (dř. Ruston) „ akc. spol. řelěz. lávky První českomorav. tov. na stroje Z Vídně, 16. července. (Závěrečné úřadn kursy.) 475.— Únorová renta . 99.15 rak. severozáp. dr.
Ferdinandův Daněk Č . Budějovie Plzeň Teplice Smíchov Čechy N . Brod Kolín Č . Budějovice Modřany Vídeň Český průmyslový . banka úvěrní banka Humpola Duchce Český eskomptní banka Český průmyslový banka hospodářský . úvěrní banka moravský eskomptní banka živnostenský banka Čechya Morava Ústecko Český akciový . pivo první český společenský stroj . společenský
30 article
společná » květ. 99. 25 pblabská úráha » stříb. 99. 15 pražsko-duchcov. 639.— rakouská » zlatá 118 10 spol. st. dr. rak. - uh. » kor. 95.65 jižní dráha . . 118.15 silniční dr. lit. A. 234.— uherská » zlatá 230.— » kor. 800.— 182.50 státní losy 1854 dunaj, paroplaveb. 845.— » 1860 rakouský Lloyd . 1570.— pražská žeiez. sp. po 500 zl. . . 1063.— po 100 zl. česká montan. sp. 416.50 státní losy 1804 alpská montan. sp. 437.— rým.-muráň. spol. losy tisské . rak. zbrojovka » úvěrního úst. vídeň. stavební sp. vídeň. 1. komun. turecké losy. peštská vagonka. 272.— b. anglo-rakouská severočeska uhlář. 446.— 242.— vídeň. b. jednota západočeská uhl. 856.— mostecká uhl. sp. 730.— r. úst. pro úv. poz. rak. úvěrní úskav 638.— Schodnica . . 1260 642.— turecká tabák. rež. uh. úvěrní banka 276.— 402. 50 devisa německá. b. pro země rak. 117.50 539.— » londýnská 239.60 vídeňská unionka , pařížská . 95.17 česká b. Union.
Lloyd úvěrní banka jižní dráha
33 article
266. 75 curvěská . 95.15 Živnost. banka n . bustěhradská A . dvacetifrank . . 19.04 1030 marka papírová . 117.47 rubl » . 253.— duchcov. podmok. —.— lvovskočernovická 0 —.— Vzdor americkým zprávám počátek slibuý: kreditky astátná driika ná- sledkem úhradních koupí stouply, pak smýšlení klidné. Montanní hodnoty oslabeny. Eskontní sazby 3, 4 procenta.