3
masthead
17. července 1901.
5
article
v radomské každý jedenáctý, v plocké každý
dvanáctý. V rukou německých jsou tam nej-
lepší půdy, všechny továrny, pivovary, mlýny
pily, oni mají ve své moci tamní banky a
velký obchod, jímž razí cestu výlučně ně-
meckým tovarům. Slovem, germanisace nej-
západnějších krajů pokročila úžasně. »Polské
gubernie« — píší »Mosk. Věd.« —— leží na
hranicích Německa a proto jest věc nad míru
vážná, že tyto gubernie jsou nyní němečíější,
než baltické gubernie, nad kterými Němci pa-
novali několik věkův. Proto úžas. se nás
zmocňuje, když vidíme tento výsledek našeho
»mírného výboje« . . Naše třicetileté snahy,
abychom poruštili západní hranice, přinesly
zcela neočekávaný výsledek; dříve jsme měli
kraj polský, nyni máme polsko-německý;
ruským nebyl dříve a není ani nyní. Cel
Rusko, celá státní moc válčila s polsko-
katolickou intrikou a po tichu se tam vplížila
otázka mnohem nebezpečnějšl. Na pohraničí
vzrostl nový činitel politický: millionový zástu
Němeů, opřený o svůj mocný »vaterland«
a s ním sloučený nerozlučně.«
Chápeme, že toto přiznání jest boleslno
zvláště pro »Mosk. Vědomosti«, jež byly od let
šedesátých hlavním hlasatelem oné politiky »mí
ného výbojes v polských krajích, která se osvěd-
čila tak smutně. Němci nerozmohli se však jen
v západních krajích, nýbrž i v jihozápadních
zde stali se nebezpečnými i tím, že podkopá-
vají jeden z hlavních pilířů ruské národnosti.
pravoslaví. Malá Rus byla až do druhé polo-
viny XIX. století čistě pravoslavná. Ani ruský
rozkol, ani jiné sektářství nenacházelo tam půdy.
Němec
Německo
Rusko
6
article
Teprve němečtí kolonisté zavdali v letech šede-
sátých podnět ku vzniku sekty štundist-
ské, která jest jen ruské vydání německého
baptismu. Štundismus šířil se rychle po jiho-
západním Rusku a přes všechny obtíže, jež s
mu činí se strány vládní, vzmáhá se dosud.
Ve vydané právě zprávě vrchního prokuřátor
sv. synodu, K. P. Pobědonosceva, o stavu cír-
kevních věcí v Rusku v roce 1898 vycházíe na
jevo, že ruští štundisté jsou ve stálém styka
s německými baptisty, že pracují ve svěm okolí
v jich duchu a aby se vyhnuli pronásledováni
se strany úřadů, vydávají se prostě za baptisty.
jichž církev zákonem z r. 1879 prohlášena
v Rusku za dovolenou. Při tem se štundismus
šíří i do vlastního Ruska, bac i v Moskvě jsou
již modlitebny štundistské, v nichž se sehází
na modlitby lid nejvíce polointelligentní, mali
obchodníci, úřadníci železniční, bankovní atd.o
Jsou to smutné následky nesprávné poli-
tiky, provozované po 40 let v západních kra-
jich ruských, kde se Němci dávala přednost
před vlastním poddaným jen proto, že tento byl
Polák. Snad prohlédnou nynt i v Petrohradě
a budou se snažit napraviti to, v čem v minu-
lých desítiletích pochybili.
Pobědonoscev
Němec
Polák
Rusko
Moskva
Petrohrad
7
article
Francouzský národní svátek.
Velkolepá manifestace nedělní před sochou
města Štrassburku na náměstí de la Coneorde
byla předmětem rozhovoru na meetingu, který
konal se v sobotu dne 13. t. m. v rue d'Athěnes,
jehož zúčastnili se všichni nacionalističtí předáci.
Na počátku přečetl Galli telegram Pavla
Déroulěda a Marcela Haberta, ve kterém
se praví, že jest velice důležito pro osudy vlasti.
by pouť k soše byla tentokráte četnější, nežl
jindy a že nic nemůže nepřítomné více potěšiti,
nežli takováto věrnost vůči Elsasku a Lotrinsku.
Galli potvrdil ve své úvodní řeči názory
tyto a ostře posuzoval jednání automobilistů,
kteří zúčastnili se nedávno závodů do Berlína.
Nabádal k boji proti pangermanismu a nastinil
vřelými a dojemnými slovy obraz sokolských
slavnost v Praze, jichž se zúčastnil. Zároven
dával Sokoly členům Vlastenecké ligy za zářivý
Po řečech Maurice Barrěsa, G. T hie-
bauda, Edm. Lepelletiera, J. Roberta
schválena resoluce, kterou se přítomní zavázali,
že se dostaví na Place de la Concorde.
vzor.
Pavel Déroulěd
Habert
Elsasko
Galli
Mauric Barrěsa
G T
Lepelletier
jít le Concord
náměstí jít le Coneorde
Lotrinsko
Berlín
Praha
d ' Stones
8
article
Z Kamerunu.
»Westf. Volksbl.« přináší zprávu, pocháze
jící ze soukromého dopisu, zaslaného z Buey
v Kamerunu dne 2. června, kterou úřadní kruhy
německé dosud pečlivě tajily. Snad proto,že
jest pro ně nepříjemna.
V dopise praví: »Černoši provedli minu-
lého měsíce v měm sousedství opět jeden pro-
kletý čin. Přepadli v pralese hodného (?) okres-
ního hejtmana Meyera, nedbajíce, že mě
v průvodu 15 vojínů. Meyer postřelen byl na
čele, druhou ranou do horního rtu a jinou do
zad. Náboj výstřelu tohoto naplněn byl kousky
železa, z nichž dva projely tělem, až ku přední
části břicha, v němž uvízly. Meyer jest siee
živ, ale musí nejbližším parníkem odplouti do
Německa k operaci. Dva vojíni byli při přepad-
nutí tomto zabiti, třeti následkem těžkého pora-
nění záhy zemřel.«
Černoch
Meyer
Kamerun
Německo
9
article
Upominka z říšské rady.
Upominka z říšské rady.
Různé, s faktickým stavem se nesrovnáva-
jící posudky o parlamentní akci v příčině zá-
kona o místních dráhách činí žádou-
cím, aby na veřejnost dána byla tato upomínk
z jednání poslanecké sněmovny.
Osud zákona o lokálních drá-
hách spočíval v rukou českých poslanců z Čech
a Moravy. Jejich prozíravosti a neúmorné píl
děkuje své uskutečnění v obou sněmovnách říš-
ské rady. Zajímavy jsou podrobnosti o této věci.
V sobotu dne 8. června rozšířila se původně
neuvěřitelná a proto za smýšlenou považovaná
zpráva ve sněmovně, že vláda hodlá odročiti
projednání tohoto zákona do podzimního zase-
dání. Velmi četní poslanci obrátili se ihned na
ministerského předsedu a když seznali, že zpráva
jest pravdiva, tu dr. Pacák, Heimrich, dr. He-
rold, dr. Kramář a dr. Stránský snažili se po-
hnouti dra. Körbra, aby nekladl překážek, by
zákon ještě v tomto zasedání byl vyřízen. Po-
něvadž však žádnému z nich určitého slibu se
nedostalo, ba naopak zřetelné bylo vyhýbání se
určité přípovědi, spustila skupina několika po-
slanců za jeho řeči při debatě a kvotovém zá-
koně hluk, z něhož zřetelně vycházelo opráv-
něné rozhořčení. Dr. Brzorád a Heimrich v po-
chopitelném rozčilení živými projevy nevole pře-
rušovali ticho, jehož se jak předseda, tak poslu-
chači dra. Körbra marně domáhali.
doktor
Pacák
Heimrich
He
Kramář
Stránský
Brzorád
Čechy
Morava
poslanecký sněmovna
10
article
Dr. Körber, domluviv, vyhledal předsedu
klubu českého dra. Pacáka, jemuž si stěžoval
na odpor a ostré poznámky, kterýmiž byl drem.
Brzorádem, Heimrichem a jinými poslanci, ve
skupině živě rokujícími, přerušován. Dr. Pacák
označil mu situaci za velmi vážnou, načež dr-
Körber dal se na ústup a posléze stalo se do-
hodnutí, že, bude-li zákon v poslanecké sně-
movně v pondělní dopolední schůzi hotov, pan
ská sněmovna jej v úterý projedná.
Trvání této schůze bylo však poslaneck
sněmovně vyměřeno jen do 3 hodin odpoledne,
poněvadž na 3. hod. svolána byla schůze dele-
gační, která současně se schůzi sněmoven ko-
nati se nesmí. Poslanci češti sešli se v 9 hodin
ráno ve schůzi klubovní, kdež bylo usneseno,
že členové klubu jako řadoví řečníci nesmějí
k zákonu mluviti a byli vyzváni posl. Maštálka
dr. Brzorád, Heimrich, dr. baron Pražák atd.
aby vedle předsednictva působili na ostatní
kluby v parlamentě a vzhledem k vážnosti si-
tuace hleděli je přiměti k tomu, aby členové
jejich buď vůbec nemluvili aneb jen na
krátká prohlášení se obmezili. Intervence tato
setkala se s úspěchem, avšak ke všeobecné ne-
voli zahájil president hr. Vetler schůzi na místě
v 10 až po 101 hodině a když pak udilel slovo
ku podporování petic, bavil se s poslanci jej
obklopivšími tak, že stále musil býti upozorňo-
ván, že ten a onen poslanec domluvil. Bylo ze
všeho viděti, že vše děje se zúmyslně, jenom
aby se zákon neprojednal. Než debata vedla se
rychle, všichni řečníci obmezovali se na nejnut-
nější a posl. dr. Brzorád, Heimrich a Maštálka
jako exekutoři nutili k zakončení řeči. Došlo
i k veselým výstupům.
doktor
Körber
Pacák
Brzorád
Heimrich
Pražák
Maštálek
11
article
Některému řečníku, sotva že povstal k řeči,
už voláno »ukončit« (Schluss ! 1). Čeští poslanci
snažili se, aby byli zvoleni za generální řeč-
níky jen proto, aby rychle zakončili. S úzkosti
sledovali poslanci rychlý postup rafijí na hodi-
nách a vážné byly obavy, že i při tomto sebe-
zapření poslanců nebude lze za tak krátkou
dobu tři debaty a sice generální, pak jednu o
§ 1. a poslední o § 2. až 23. skončiti.
Při § 1. byl zvolen za generálního řečník
posl. Maštálka, který skončil řeč podáním pro-
hlášení za 6 minut. Scházely ještě 3 minuty do
3 hodin, když uděleno bylo slovo při § 2. až
23 gener, řečníku pro, posl. Heimrichovi. Ve
3 minutách měl skončiti řeč a ještě měl býti
odhlasován zákon ve čtení třetím. Proto za vše-
obocného souhlasu po krátkém prohlášení, proč
tak činí, vzdal se posl. Heimrich slova, vyhra-
div si, že jindy promluví o železniční správě,
tarifech atd, a prosil za přijetí zákona. Celá
sněmovna, mezi jinými Dr. Pacák jménem klubu,
Dr. Žáček, Dr. Pražák, Stránský, Šilený, Brzo-
rád a Maštálka mu děkovali. Zákon byl pak
i ve 3. čtení přijat a splněna byla tedy pod-
mínka, pro projednání ve sněmovně panské po-
ložená. Než nové neštěstí. Ku všeobecnému no-
vému roztrpčení železniční výbor panské sně-
movny, na odpoledna svolaný, nebyl způsobilým
k usnášení. Z 15 jeho členů dostavilo jen7.
k způsobilosti k usnášení však zapotřebí jest
nejméně 8 členů. Nyní nastal poplach. Jedni
v tom viděli nový zlomyslný čin vlády, druz
tomu odporovali, avšak praesidium klubovní, dři.
Maštálek
Pacák
doktor
Žáček
Pražák
Stránský
Šilený
12
article
Pacák, Stránský a Brzorád neúmorně pracovali,
aby navzdor tomu byl zákon panskou sněmov-
nou přijat. To se jim také podařilo. Sněmovna
panská projednala zákon jako pilný.
Dru. Pacákovi, který se osvědčil jako před-
seda klubu svobodomyslných lidových poslanců
českých po celou dobu zasedání, jehož ne
úmorné pilnosti každý musel se obdivovati, vy-
konal velké dílo. Jemu po boku pracovali oba
místopředsedové dři. Stránský a Brzorád.
Pacák
Stránský
Brzorád
13
article
Schůze voličů IV. kurie v Mladé
Boleslavi.
(Původní zpráva »Nár. Listů«.)
V Mladé Boleslavi konala se včera schůze, svolaná
poslancem strany agrární p. Práškem, který
oznámil, že pojedná »O politické situaci«. Necítě se
jistým, pozval si p. posl. Prášek patrně své přátely
z Novobenátecka a z Turnovska. Ti také s několika
málo voliči z okresu mladoboleslavského a s nevoliči
z tábora národního dělnictva byli p. Práškovou oporou,
kdežto vlastní voliči IV. kurlie z okresu
mladoboleslavského, kteří dle vlastního doznání p.
Práškova na schůzi měli většinu, stáli proti němu
v opposici, již dali na jevo už tím, že jako svého
mluvčího pozvali zem. a říš. poslance Udržala
které také na schůzi samé často a nepokrytě dávali
výraz.
Posl. Prášek promluvil »O politické situacie
dlouhou řečí, která byla sice jediným řetězem výtek
a výpadů proti poslancům národní strany svobodo-
myslné, dávno a plně vyvrácených už dříve, jíž však
o faktické nynější situaci politické nepověděl ničeho.
Prášek
Práškův
Udržal
Posl
Mladá Boleslav
Novobenátecko
Turnovsko
národní strana svoboda
14
article
Posl. Udržal výčitky posl. Práška vyvráli
jednu po druhé, úplně a účinně. Mimo to však vy-
kreslil shromážděným sytými barvami podobiznu říš-
ského poslance za venkovské obce mladoboleslavské
tak, až se posl. Prášek svíjel. Výsledek byl ten, že
poslední odpověď posl. Práška už nikdo z jeho voličů
nevyslechl do konce; všichní odešli před za-
končením schůze, jež trvala tři a půl hodiny
a všechny unavila. Do prázdného sálu volal posl.
Prášek, aby se odhlasovala důvěra straně agrární, co
hlouček národních dělníků, vesměs téměř ne-
voličů, kvapně do sálu se vrátivších, učinil. Právě
tento fakt je svědectvím, že včerejší schůze mlado-
boleslavská skončila pro posl. Práška nezdarem.
Schůze měla řízného předsedu, tak řízného, že
hned po prvním projevu nesouhlasu s výklady posl.
Práška hrozil nesouhlasícím, že je dá odstraniti z
sálu; zdá se, že k zamýšlenému odstranění chtěl
použiti přítomného zeměpanského komisaře. Nový.
bouřlivý odpor nešťastného p. předsedu učinil —
tichým. Jest otázka, pocházel-li nápad, dáti vykliditi
opposici, jež ni na okamžik se neodchýlila od forem
plné slušnosti, z vlastní hlavy p. předsedovy.
Posl
Udržal
Prášek
15
article
Schůzi, jež se konala v sále okresní hospodářské
záložny, zahájil svolavatel posl. Prášek uvítáním
přítomných, hojným počtem se sešedších.
Předsedou schůze zvolen byl p. Hrabě z Ro-
kytova, zapisovatelem p. Václ. Moc z Bukovna.
Posl. Prášek promluvil pak »O politické si-
tuaci«. Rečník počal dobou před volbami do říšské
rady, přešel pak k první části jejího zasedání, kdy
poměr mezi poslanci národní strany svobodomyslné
a sfrany agrární utěšeně se vyvíjel. Poměr ten se
však časem změnil; agrárníci nechtěli podporovati
vládu, a dle toho zařídili svůj postup.
Řečník omlouvá pak nezdařenou obstrukční vý-
pravu agrárníků a národních sociálů tím, že prý
»nikdo nevěděl, o čem se hlasuje«.
Rečník praví, že by dovedl také dělat poliliku
aktivní; ale »přijde na to, kdo tu politiku dělá, kdy
ji dělá, a co předcházelo.«
Mohlo by se při všem říci: Když to nepovolíme
my, udělá to vláda 8 14. Ale jsou věci, které si vládn
nemůže povolit článkem 14.
Tu řečník má na mysli politickou akci poslanců
národní strany svobodomyslné, počatou se strany
vlády jednáním s nimi. Kde prý zůstaly požadavky
lida, když »se povolili nováčkové «
Prášek
Hrabě
Václ
Posl
ro
Bukovno
16
article
»My agrárníci«, pokračoval řečník, »bychom třeba
i pro nováčky hlasovali, ale musilo by to býti za
něco, ne za sliby vládní«, proto řečník napadá po-
slance mladočeské, jakoby bylí jednali jinak, a líčí
dále boj agrárníků proti vládě, příznávaje, že spo-
jení agrárníci a národní sociálové boj ten prohráli.
Útočí na mladočeské poslance, kteří prý svým usne-
sením klubovním v záležilosti afféry posl. Fresla
vlastně řekli Němcům: »Natlučte těm lidem.
Po těchto slovech ozval se bouřlivý a trvalý
odpor stoupenců národní strany svobodomyslné.
Hlasy: Neurážejte ! To není pravdal
Posl. Prášek (křičí z plna hrdla): Posl. Ho-
lanský to v klubu tradoval! (Opětný bouřlivý odpor.
Předseda p. Hrabě: Buďte tišt! Kdo nebude
tichý, toho nechám odkliditi! (Bouřlivý odpor.)
Předseda: Kdo nebude tichým, toho . . .
(kyne rukou zeměpanskému komisaři.) (Opětný bouř
livý odpor.)
Postanec Prášek (po delší přestávce, když
odpor se ukliduil) mluvil o zrušení erárních mýt
jímž měla býli ukázána benevolence agrárníkům; ale
ministr financí řekl, že když mu parlament nepovol
přírážku k dani z lihu, zkrátka, když nevydělá, ne-
předloží zákon o zrušení erárních mýt ki sankci
Kdyby na říšské radě bylo jen dvacet statečných
zemědělců, nemehl by si to dovoliti.
Němec
Posl
Prášek
17
article
Řečník pojednává pak o kampani delegační. De-
legace, »to je něco, co si vláda těžko může pořídi
článkem 14.« Řečník vytýká, že Mladodeši nevyslali
do delegací žádného agrárníka.
Rečník promluvil pak o předloze investiční, vy
loživ při tom pojem kasovních přebytků, jež prý po
vstávají tím způsobem, že se daně vyšroubují o 20
až 30 millionů výše, než 'se počítaji.
Na to přešel řečník k jednání o vodních cestách
a zabýval se vypravováním o akci na změnu p
vodní vládní osnovy. Přiznal tu však výslovně
»Jak to bylo skutečně, já nevím.« Agrár
níci zvedli proti osnově odpor, ale výklady o ní dal
seod něho na čas zdržeti, »myslíce, že aspoů
něco budou moci přinésti domů«.
Předloha projednala se rychle a »nebylo — prý
— na ní co studovati, poněvadž je to cár na něko-
lika stránkách paptru. Člověk tedy musí odjinud čer
pati poučení, jak se vůči předloze zachovati ?«
Rečník pak obírá se některými oddily jmenované
osnovy a zejmena vytýká, že »při kanálech musejí
býti serpentiny«, odvolávaje se na anonymní odbor-
níky, u nichž se informoval, poněvadž se sám ve
věci nezná. Řečník vylýká dále, že situace byla
vládou utvořena tak, že byly jen dvě možnosti: bud
domoci se úpravy českých řek a povoliti současně
skanály«, nebo odmílnouti »kanály« a znemožniti
tím úpravu řek vůbeč.
Mladodeš
18
article
Rečník vyslovil se pak proti 75 mill. korun, jež
byly určeny na drobné meliorace, poněvadž prý »je
to disposiční fond proti vládě«. Řečník »tolik vládě
rozumí« a uznává, že »je tak šikovná«, že dovede
vodní předlohu zdržeti 5—10 let, ano i dvacet let,a
proto se táže: »Kde jsou ty možnosti ?«
Bude zle, až národové budou hlásiti se o svá
práva, jak ukázala žádost »deputace o nepatrnou
moravskou universitu«.
Vzhledem ke všemu, co pověděl, táže se řečník
schvalujete politiku, jakou dělala strana mladočeská?
Hlučně hlasy: Ano, schvalujeme
(Odpor u národních dělníků.)
Poslanec Prášek praví, že musí vítati odpo
proti vládě a končí projevem naděje, že s postupem
jeho strany vysloven bude souhlas. (Souhlas u ná-
rodních socialistů.)
Ke slovu přihlásil se poslanec Udržal.
Poslanec Udržal (uvítán bouřlivým, trvalým
potleském a voláním »Na zdar!«) pravil, že poslanci
Práškovi písemně sdělil, že se do této schůze do-
staví, aby se zde vytříhily názory a abychom se
pokud možná shodli. (Výborněh)
Snášelivosť je bezpečným měřítkem vyspělosti
lidu. (Souhlas.) Nezapomínejme, že přes některé
různosti jsme členy jedné a téže rodiny (Souhlas) a
že národní naši nepřátelé nevedou boj proti jednomu
členu této rodiny, nýbrž proti celému našemu rodu.
Prášek
Udržal
19
article
(Souhlas.)
Poslanec Prášek vylýkal, že poslanci národní
strany svobodomyslné nedostáli svému opposičnímu
slibu, danému před volbami. To není pravda. Již
před volbami kandidáti národní strany svobodo
myslné obdrželi od sboru důvěrníků volno st
v otázkách taktických, což je přirozeno,
kdyžtě taktiku nelze určovati předem na dobu ne
určitě dlouhou.
Poslanci mladočeští zavázali se k poctivé práci
ve prospěch národa, nikoli k určité takti ce,
a konají svědomitě to, k čemu se zavázali, bez ohledu
na popularitu. (Výborně! Hlučný potlesk.) Pro každé
jednání musí míti dokonalý a správný důvod. Ten
rozhoduje, a nesmí rozhodovati hazard s tak draho
cenným statkem národa, jaký spravují poslanci
(Výborně! Bouřlivý potlesk.) Kdyby došlo na osobní
statečnost — pokračuje řečník — tu i posl. Prášek
by mi dosvědčil, že bych se první vrhl tam, kde
seč je nejprudčí. (Výborně! Potlesk.) Ale v politice
poslední doby nešlo o žádné osobní hrdinství, nýbrž
o věc národa, která měla býti opatřena tak, jak
to jen bylo možno. Prověsti to bylo úkolem a povin-
ností svědomí poslanců národní strany svobodo-
myslné; nebyli bychom poctivými zástupci lidu,
kdybychom se v době kritické hnali jen za lesklými
hesly. (Výborně! Potlesk.)
Určivše svoji taktiku poslanci národní strany
svobodomyslné, zbraň obstrukční nezahodili; dali
jen k noze tuto zbraň. Posl. Prášek sám řekl, že
možná brzy český národ bude státi v nejpříkřejší
opposici proti vládě; poněvadž většinu jeho zástupeů
tvoří poslanci národní strany svobodomyslné, přiznai
tu posl. Prášek, že poslanci tito jsou i oné nejostřejší
opposice schopni. (Hlučný souhlas.)
Prášek
Posl
národní strana
národní strana svoboda
20
article
Přes to strana agrární sleduje taktiku zvrácenou;
tluče do nás, ale nepřátele národa nepo-
tírá, naopak tvrdí, že jsme s nimi ve spojení. Tato
agrární taktika vedla tak daleko, že předsed
této schůze dovolával se proti svobod-
ným občanům zde přílomným zakro-
čení orgánů vysoké vlády. To je přece zjev
bezpříkladný! (Výborně ! Potlesk.)
Řečník zabývá se pak vývody posl, Práška
o osnově zákona o vodních cestách
praví, že poslanci dr. Kaizl, dr. Kramář i jiní upo-
zornili zavčas na nedostatky původní předlohy, načež
klub poslanců národní strany svobodomyslné poslarn
se o nápravu. Řečník jako český sedlák zkouma
předlohu ze všech možných hledisk a nabyl přesvěd-
čení, že odpor proti ní vyvolaný pochá z
buď z neznalosti věci, u velkostatkář
z vypočítavosti, leckde také ze zlomy-
slnosti. (Souhlas.)
Řečník zabývá se pak zevrubněji stanoviskem
jež oproti předloze zaujali zástupcové velkostatkua
konstatuje v odporu jich momenty čistě politické.
V další části vývodů svých dovodil řečník, jaké
výhody přinesly vodní dráhy Francii, Belgii a Ně-
mecku. U nás od dob Karla IV. jednalo se o zřízení
vodních cest. Nevznikla tedy otázka ta teprve v době
nejnovější.
Prášek
doktor
Kaizl
Kramář
Karel Iva
Francie
Belgie
21
article
Nyní, kdy zřízení vodních cest stalo se zákonem
je povinností všech nás pečovati o to, abychom se
co nejborlivěji připravovali na dobu, kdy budou
vodní cesty odevzdány veřejnému uživání. Český ná-
rod propadl by osudu, kdyby toho neučinil.
Také rolnictvo musí provésti svoj
organisaci i vzhledem ke změnám, jež
nastanou prý stavbou vodních dráh,
jako je povinno, míti svou organisaci celkovou. Má-li
však organisace ta přinésti dobré ovoce, musí se
opírati jako o mocnou zed o velkou
politickou stranu celého českého ná-
roda. (Výborně! Hlučný potlesk.) Požadavek slou-
čení všech politických sil našeho národa je jak samo-
zřejmý, tak nutný, a proto musí býti uskutečněn.
22
article
(Výborněl
Řečník vrací se pak k podrobnému rožboru ná
mitek, pronesených proti akci pro vodní cesty a vy-
vrací námitky stran nepřekonatelné soutěže cizího
obili. Poukazuje-li se na odpor agrární ků
v říši německé proti tamějšímu středozem-
skému průplavu, a dovozuje-li se odtud oprávněnost
odporu našich agrárníků proti vodním cestám, ne
jedná se správně: agrárníci v Německu vzepřelise
středozemskému kanálu proto, že měl sloužit
z největší části přepjatým požadav
kům německého militari smu.
Rečník dokazuje pak, že při posuzování finaně
ních nákladů na stavby vodní není správno stavět
se na stanovisko fiskální, nýbrž že dlužuo víc
dbáti národohospodářského význam
věci. (Souhlas
Posl. Prášek vytýká nám, že jsme v otázce vod-
ních cest nedbali prospěchu a požadavků rolnictva
Tomu tak není. My jsme v tomto oboru pracovali
ve zvláštní korporaci, v labském komitétu, po
celou řadu let. Tam zástupcové rolnictva
uplatnili své požadavky a potřeby. Kdo
však nikdy se nedostavil do labského
komitétu, ač zván byl, byl právě posl. Prášek.
Smích). Tam byl by posl. Prášek nalezl půdu k há-
jení zájmů rolnictva. (Výborně!)
Upozornil jsem sám — dokládá řečník — posl.
Práška na komitét, ale on nepřišel přece. Také ne-
zdařila se snaha, abychom všichni společně podnikli
soustavnou práci ve prospěch českého rolnictva.
Nikoli naší vinou. Poslanci strany agrární jsou
v malé menšině proti poslancům národní strany svo-
bodomyslné; agrárníci nemají práva říkati, že za
nimi stojí veškeré rolnictvo (hlučný souhlas) a ne-
mají práva žádati, aby se veliká většina poslaneů
národní strany svobodomyslné podřídila agrárnick
menšině. (Souhlas).
Posl
Prášek
Německo
23
article
Možná, že agrárníci nyní nabudou zastoupen
většího, ale pak, budou-li chtíti v pravdě pracovat
pro dobro rolnictva, budou se musit důklad n
změniti. (Výborně!)
Předně budou musit změniti svoje nazírání na po
litickou práci. Když poslanci národní strany svobo-
domyslné musili v minulé říšské radě sáhnouti k ob-
strukci, byl tento postup sice veřejně schvalen (Sou-
hlas), ale agrárnici vytýkali nám, ž
jsme nic neprovedli ve prospěch hmot-
ných potřeb lidu a vytáhli proti nám do boje
jako strana hospodářská. Sotva však přišli do. Vídně.
jali se tlouci na obstrukční buben sami
Jak takový postup nazvati?
Nyní agrárníci soustřeďují veškeré svoje úsil
na zápas proti národní straně svobodomyslné. T
v době, kdy tolik bojů celý náš náro
má proti společnému našemu ne pří-
teli, který proti nám vystupuje se vší silou ple-
menného záští.
Tento nevyhnutelný zápas náš jen tehdy má
naději na úspěch, když všichni bez rozdilu stav
budeme konati svou povinnost a když zákonem
nade všechno bude nám prospěch celého národa
Dej hůh,aby velká doba, jež nastává, neshledala
nás malými a rozdrobenými. (Výborně! Hlučný.
trvalý potlesk.
Vídeň
národní strana
24
article
Posl. Prášek praví, že doba, kdy bylo možno
vládu poraziti, minula. V dalším hájí politiku své
strany a vytýká posl. Udržalovi, že přišel sedlák
bojovati proti sedlákovi. Řečník přiznává, že posl.
Udržalovi pravil: pojď k nám a pomoz nám zlepšo
vati, kde je toho třeba. Ale poslanec Hdržal chods
potírat sgrárníky.
Řečník praví dále, že strana mladočeská připra-
vuje velkou dobu tím, že jednotliví její poslane
chtějí smiřování z Němci. Mladočeši — prý — pod-
porují vládu
Posl. Udržal praví, že seriosní politik nesm
v ničem pracovati bez podrobně promyšleného
plánu. Tak musí uvážiti na př., chce-li poraziti
vládu, co se stane, kdyby vláda skulečně poražena
byla. Aby v tom případě politika neobrá-
tila se zase proti nám, musíme si zajistili
spojence, když sami o sobě jsme menšinou. S tím
poslanci národní strany svobodomyslné musili počí-
tati a při jejich úvaze nemohlo zůstati nepovšim-
nuto, že by se byli od nás v tom případě, že by-
chom se byli chopili takliky, jakou chtěl poslane
Prášek a jeho společníci, odvrátili i nejbližší naši
přátelé ve sněmovně, i Jihoslované a Slovinci.
Předseda vyrušuje řečníka.
Posl
Prášek
Udržal
Hdržal
Němec
Jihoslovan
25
article
Hlasy: To je pěkný předseda! Atje
předseda volán k pořádkul
Posl. Udržal v další polemice proti poslanci
Práškovi praví, že vzhledem na náklady, jichž bude
vyžadovati provedení zákona o vodních dráhách.
dlažno míti za to, že to budou náklady produktivní.
A přece pánové zvedají proti nim takový odpor
kdežto neodporůjí všem těm zalížením rozpočtu
která jsou větší než požadavek na vodní cesty.
Moderní stát není bez danr možný. To všichni
víme a uznáváme a proto naše činnost musí se
bráti tím směrem, abychom poplatnictvu placení
daní umožnili.
Posl. Prášek vyslovil nelibost z povolení 75
millionů na drobné meliorace. Jeho straně bylo to
málo, avšak týž pan Prášek zahájil svoji činnost na
sněmě království českého, by se na pomoc rolnictva
věnovalo 100.000 K. Tehda mu stačilo těch 100.000K
nyní mu nestačí milliony. (Smích.)
Posl. Prášek vytýkal řečníkovi, že prý nepraco-
val pro rolnictvo. Proti těto výtce řečník brániti se
nemusí, rolnictvo jeho činnost zná, a uznalij
agrárníci sami, když řečníkovi příznali, že pro rol-
nictvo činí vše, co vůbec je možno. (Souhlas.)
Také organisaci rolnictva řečník z plna srdce
přeje; ovšem nemůže souhlasiti se směrem, kterým
se bere »Sdružení zemědělců«, a proto neustane o
svého způsobu práce a stále bude i ve sdružení
působiti k tomu, aby nastal potřebný a spravedlivý
smír. (Souhlas.)
Řečník i s rolníky, kteří jsou členy »Sdružen
českých zemědělců«, dobře vycházel.
Posl
Udržal
Prášek
26
article
Sváry rozséval a pikle kul jedině redaktor
»Obrany zemědělců« E. J. Hrubý, který teprv
14 dní asi před posledními volbami začal se podpi-
sovati jako rolník, který však nikdy skuteč-
ným rolníkem nebyl. (Souhlas.)
Vytýká-li posl. Prášek projekty smíru s lidem
německým, není zrovna on k výtce té oprávněn, ne-
boť právě strana agrární hlásá jedno
stranný smír mezi českými a něme-
ckými sedláky.
Posl. Prášek vylýkal řečníkovi, že chodí do
schůzí mluviti proti agrárníkům.
Já — praví řečník — přišel jsem byv pozván
a příchod svůj jsem předem p. Práškovi oznámil.
Za to posl. Prášek jezdí do okresů, které parlamentně
nezastupuje, a to tajně, a tam pomlouvá. O mně
bylo řečeno, že jsem měl na sněmě řeč v nepro-
spěch rolnictva. Ale posl. Prášek si celou tu řeč
vypůjčil a odříkal ji shromáždění, před kterým
mluvil.
Usneste se, že mám býti za svoji činnost po-
staven na pranýř, usneste se požádati »Obranu ze-
mědělců«, aby ty moje nepěkné řeči otiskla. Pak
čekejme soudu! Já sám jsem prosil výbor »Sdru-
žení českých zemědělců«, abych do »Obrany země-
dělců« mohl napsati jen dva články a v nich vylo-
žiti otázku taktiky rolnictva. Všichní členové redakce
byli by mohli mi odpověděti a mne poraziti, a věc
mohla býti vyřízena. Ale pánové mé žádosti nevy-
hověli. Já jednal jsem vždy otevřeně, posl. Prášek
níkoli. (Výborně ] Potlesk.
E J Hrubá
Prášek
Posl
27
article
Pan Urbánek hájil proti poslanci Práškovi
a straně agrární postup poslanců národní strany svo-
bodomyslné; poněvadž postup ten uznává za správný
Poslanec Prášek nedokázal ničím, že by postup strany
agrární byl správným. Proto nemůžeme připustiti jeho
útoků. Víme, že poslanec Prášek nemá dosti zkuše
nosti, aby mohl pracovati v oborech, o kterých mluv
a měl by se teprve učiti, na př. od poslance Udržala
(Souhlas.)
Posl. Prášek: Nevím, čemu bych se mohl na-
učiti od poslance Udržalal
Hlasy: Velmi mnohémul
Posl. Prášek ujímá se pak redaktor E. J. Hru-
běho; všichní agrárníci chtěli přijmouti poslance
Udržala do svého středu, ale vyloučili jej, protože
viděli, že organisace a sdružení českých zemědělc
je nejhorší tam, kde působí a má vliv poslanec Udržal
Proto jsem ja učinil návrh, aby poslanec Udržal byi
vyloučen.
Hlasy: Hanba ! Hanbal
Posl. Prášek popřev, že by byl odřikal řeč po
slance Udržala, děkuje svým přátelům, kteří přišli na
schůzi a žádá je za podporu. (Odpor se strany stou
penců národní strany svobodomyslné. Souhlas u ná
rodních dělníků a několika agrárníků.)
Posl. Udržal: Abych byl usvědčen, když jsem
pravil, že poslanec Prášek odříkal tu moji sněmovn
řeč, která byla odsouzena jako nepřátelská rolnictvu
navrhuji, aby byly zjednány výpovědi posluchačů one
schůze, na které poslanec Prásek moji řeč přednesl
(Výborně!
Předseda pan Hrabě jal se hlasem, který ne
bylo slyšeti ani k sousednímu stolku, předčítati ná
vrh resoluce. Učasitníci zatím co nejr
ch 1eji opouštěli sá l. Přes to předseda dáv
Urbánek
Prášek
Udržal
Posl
E J
Hanbal Posl
Hrabě
Učasitník
28
article
hlasovati o resoluci své, jíž nikdo neslyšel. Nikdo
také pro ni nehlasoval.
V tom vrátil se hlouček národních sociála
do sálu.
Posl. Prášek (s plným napjetím hlasu volá)-
Kdo je pro důvěru poslancům strany agrární,at
hlasu je!
Několik národních sociálů zvedlo ruku.
Posl. Prášek: To stačí!
Tím schůze skončena za smíchu několika účast-
níků, kteří na konec v sále zbyli.
Posl
Prášek
29
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
K dnešnímu číslu připojena jest pravi-
delná středová příloha „Naučný Obzor“.
— Ve včerejší schůzi národně sociální
strany »u Štajgrů« uspořádané usneseno byl
jednomyslně k nastávajícím zemským volbám
prohlásiti ve všech volebních o kre-
sích samostatné národně sociální
kandidáty.. Vzhledem k usnesení tomuto
nabývá aktuality rozhovor pražského dopisovatele
olomouckého »Pozora« s čelným národne
sociálním poslancem o příštích volbách
vedený, z něhož na jevo vychází poměr
mezi stranou národně sociální
i agrární ve své pikantní interessantnosti.
V rozmluvě této prohodil čelný národné-sociální
poslanec, že strana jeho co nejpilněji pomýšlí
na zorganisování malorolnictva,
domkářů a podobných, proti straně
agrární. Poslanec zmíněný představujes
věc tak, že malý zemědělec bude potom v orga-
nisaci sociálně pokrokové (?!) i politicky radi-
kální, rolnici větší budou pak ve straně agrární,
v níž naposled asi pole opanují činitelé konser-
vativní a sociálně proti jiným vrstvám upjatější.
30
article
Toť prý vývoj samozřejmý »a nikoho nesm
klamati dnešní intimnější styk
národně-sociálních poslancůa
agrárních na radě říšské. Nebylť dů-
sledkem programové blízkosti, nýbrž násleďkem
nepřátelské taktiky mladočeského klubu, která
ostatní české poslanee mimoklubovní nutila ku
vzájemné podpoře. Hodlá tudíž býti letos na
podzim na českém venkově velmi veselol
— Proč pracují němečtí liberálové-
pro rozdělení Tyrol? S velikou otevřenost
a upřímností pojednává brněnský »Tagesbote«
o tyrolské otázce, o vlaské autonomii jižních
Tyrol a přimlouvá se za to, aby bylo Vlachům
povoleno roztržení Tyrol. Píšeť ke konci svého
včerejšího článku: »Němectví v Rakousku má
veliký zájem na tom, aby vyrovnání v Tyrolích
bylo provedeno, tak aby se mohlo říci: Šlollí
to v Tyrolich, proč by to nemělo jíti v Čechách
a na Moravě? Aby mohlo býti provedeno roz-
délení správy v Čechách, bylo by zapotřebí
změny systému, neboť Češi dobrovolině
nesvolí k tomuto rozdělení. Což
jsou snad pro nás hranice korunní země důle-
žitější, než postavení celého němectví v říší ?
Němectví rakouské v Čechách
může mnohem více z1skati, než
v Tyrolích může ztratiti. j « To jest
výmluvně řečeno ! Známé politické kruhy
brněnské, kteréž podle zpráv pražské » Politik«
teprve v kavárně po obědě počínají politisovati,
mají »Tagesbota« z první ruky i zvědí z něho
tedy, že Němci vyrovnací otázky na prospěšný
rozdil od moravských punktátorů českých řeší
se stanoviska všeho Němectva v říši. Roztržení
Vlach
Tyroly
Čech
Němec
Tyroly
Rakousko
Čechy
Morava
31
article
Tyrol, proti němuž brojí němečtí konservativci,
jest jim otázkou podružnou, neboť jak se brněn-
ský list vyjadřuje, »musí býti na poměry ty po-
hlíženo se stanovliska Němců v clelé
řiši, nikoli však pouze se stanoviska provin-
ciálního patriotismu.« Vlaši nesmějí prý býti
vehnáni do nepřátelského tábora, neboť rozváž-
livější živly v Tyrolích a jinde musí prý na-
hlédnouti, že Němci potřebují pro nastá-
vající zápasy se slavismem spo-
jence a že spojenectví německého s vlaským
kulturním živlem může míti pro říši a říšskou
politiku velikou cenu. Čeští punktátoři na Mo-
ravě by měli následovati příkladu Němcň v tom
směru, aby se především stotožnili s prospě-
chem všeho češství a Slovanův v této říši a
odtud dívali se na to, co národu chystají. Na
to však může se nám dostati z Moravy odpo-
vědi, že článek v »Tagesbote« jest pouhým
zchytralým manévrem i rafinovaným podskokem,
aby Češí vyrovnací jednání rozbili a znemožnili,
ježto prý Němcům na tom ukrutně záleží, aby
se vyrovnání neprovedlo, i aby je rozbili —
— Veřejná schůze voličů konána byla
dne 14. t. m. na Novém Hrádku (okres
Nové Město n. M.) za četného účastenství,
ačkoli se ve blízkém Bohdašíně touž dobou
konal sjezd župy hasičské. Před volbou před-
sednictva uvítal shromážděné starosta měsla pan
Václav Lepš, žádaje přílomné, aby v průběhu
schůze zachovali klid; za předsedu schůze
zvolen okresní starosta p. Václ. Bélobrádek
z Ohnišova, za místopředsedu p. Václ. Při by
měst. radní a za zapisovatele obchodník pan
Tošovský. Pan předseda děkoval za zvolení,
žádal upřímnými slovy přítomné, aby schůze měla
průběh důstojný, představil přítomné posl. pp. Ja-
roše a Formánka a udělil prvnějšímu slovo.
Němec
Vlach
Slovanův
Lepš
Václ
Tošovský
Formánek
Tyroly
Morava
Ohnišov
32
article
Posl. Jaroš v řeči přes hodinu trvající vylíčil
politický vývoj našeho národa, rozebral podrobně
dobu od hr. Badena až po nynější vládu, vy-
světlil, proč připustilo poselstvo české projednání
hospodářských předloh na radě říšské, kterých
se lid český mnoho desetiletí domáhal, a ukončil
přáním, aby lid český stál za svými po-
slanci, kteří mají snahy i vůli nejlepšl
a nejpoctivější a tím aby (postavení našeho ná-
roda vůči vládám vídeňským se stalo takovým,
jakého poměry politické i hospodářské vyžadují.
Po ukončení své řeči byl pan poslanec hojným
potleskem odměněn. Potom posl. Formánek
poje se k vývodům svého předchůdce, žádal na
voličstvu nejen nadšení, ale i vytrvalosti a roz-
vahy, aby se počítalo s tím, co máme, a ca
zmůžeme, a ne s tím, co jest mimo dosahi moci
naší. Poukázal, že rozbiti minulé říšské rady
nutným učinila nepřátelská většina, která chtěla
násilně náš národ poškoditi. Vyřízené hospo-
dářské předlohy neurovnaly poměr státu k
našemu národu; dle toho teprve, jak rozho-
dující činitelé budou dále jednati proti nám,
budeme i my jednati oproti nim. Řečník pro-
jevil na konec naději, že lid český vytrvalostí
se práv svých domůže, kterážto vlastenecká
slova s úplným souhlasem se setkala. Na to
pan předseda se tázal, má-li někdo nějaký
dotaz na poslance. Přiklásil se p. T o šor.
Češi.
Posl
Jaroš
Formánek
Čech