ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 b8bfdbc0-6615-11dc-858b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 32 celkem · entity: person 101, place 29, org 6
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LIS
3 masthead
17. července 1901.
4 masthead
Číslo 195.
5 article
v radomské každý jedenáctý, v plocké každý dvanáctý. V rukou německých jsou tam nej- lepší půdy, všechny továrny, pivovary, mlýny pily, oni mají ve své moci tamní banky a velký obchod, jímž razí cestu výlučně ně- meckým tovarům. Slovem, germanisace nej- západnějších krajů pokročila úžasně. »Polské gubernie« — píší »Mosk. Věd.« —— leží na hranicích Německa a proto jest věc nad míru vážná, že tyto gubernie jsou nyní němečíější, než baltické gubernie, nad kterými Němci pa- novali několik věkův. Proto úžas. se nás zmocňuje, když vidíme tento výsledek našeho »mírného výboje« . . Naše třicetileté snahy, abychom poruštili západní hranice, přinesly zcela neočekávaný výsledek; dříve jsme měli kraj polský, nyni máme polsko-německý; ruským nebyl dříve a není ani nyní. Cel Rusko, celá státní moc válčila s polsko- katolickou intrikou a po tichu se tam vplížila otázka mnohem nebezpečnějšl. Na pohraničí vzrostl nový činitel politický: millionový zástu Němeů, opřený o svůj mocný »vaterland« a s ním sloučený nerozlučně.« Chápeme, že toto přiznání jest boleslno zvláště pro »Mosk. Vědomosti«, jež byly od let šedesátých hlavním hlasatelem oné politiky »mí ného výbojes v polských krajích, která se osvěd- čila tak smutně. Němci nerozmohli se však jen v západních krajích, nýbrž i v jihozápadních zde stali se nebezpečnými i tím, že podkopá- vají jeden z hlavních pilířů ruské národnosti. pravoslaví. Malá Rus byla až do druhé polo- viny XIX. století čistě pravoslavná. Ani ruský rozkol, ani jiné sektářství nenacházelo tam půdy.
Němec Německo Rusko
6 article
Teprve němečtí kolonisté zavdali v letech šede- sátých podnět ku vzniku sekty štundist- ské, která jest jen ruské vydání německého baptismu. Štundismus šířil se rychle po jiho- západním Rusku a přes všechny obtíže, jež s mu činí se strány vládní, vzmáhá se dosud. Ve vydané právě zprávě vrchního prokuřátor sv. synodu, K. P. Pobědonosceva, o stavu cír- kevních věcí v Rusku v roce 1898 vycházíe na jevo, že ruští štundisté jsou ve stálém styka s německými baptisty, že pracují ve svěm okolí v jich duchu a aby se vyhnuli pronásledováni se strany úřadů, vydávají se prostě za baptisty. jichž církev zákonem z r. 1879 prohlášena v Rusku za dovolenou. Při tem se štundismus šíří i do vlastního Ruska, bac i v Moskvě jsou již modlitebny štundistské, v nichž se sehází na modlitby lid nejvíce polointelligentní, mali obchodníci, úřadníci železniční, bankovní atd.o Jsou to smutné následky nesprávné poli- tiky, provozované po 40 let v západních kra- jich ruských, kde se Němci dávala přednost před vlastním poddaným jen proto, že tento byl Polák. Snad prohlédnou nynt i v Petrohradě a budou se snažit napraviti to, v čem v minu- lých desítiletích pochybili.
Pobědonoscev Němec Polák Rusko Moskva Petrohrad
7 article
Francouzský národní svátek. Velkolepá manifestace nedělní před sochou města Štrassburku na náměstí de la Coneorde byla předmětem rozhovoru na meetingu, který konal se v sobotu dne 13. t. m. v rue d'Athěnes, jehož zúčastnili se všichni nacionalističtí předáci. Na počátku přečetl Galli telegram Pavla Déroulěda a Marcela Haberta, ve kterém se praví, že jest velice důležito pro osudy vlasti. by pouť k soše byla tentokráte četnější, nežl jindy a že nic nemůže nepřítomné více potěšiti, nežli takováto věrnost vůči Elsasku a Lotrinsku. Galli potvrdil ve své úvodní řeči názory tyto a ostře posuzoval jednání automobilistů, kteří zúčastnili se nedávno závodů do Berlína. Nabádal k boji proti pangermanismu a nastinil vřelými a dojemnými slovy obraz sokolských slavnost v Praze, jichž se zúčastnil. Zároven dával Sokoly členům Vlastenecké ligy za zářivý Po řečech Maurice Barrěsa, G. T hie- bauda, Edm. Lepelletiera, J. Roberta schválena resoluce, kterou se přítomní zavázali, že se dostaví na Place de la Concorde. vzor.
Pavel Déroulěd Habert Elsasko Galli Mauric Barrěsa G T Lepelletier jít le Concord náměstí jít le Coneorde Lotrinsko Berlín Praha d ' Stones
8 article
Z Kamerunu. »Westf. Volksbl.« přináší zprávu, pocháze jící ze soukromého dopisu, zaslaného z Buey v Kamerunu dne 2. června, kterou úřadní kruhy německé dosud pečlivě tajily. Snad proto,že jest pro ně nepříjemna. V dopise praví: »Černoši provedli minu- lého měsíce v měm sousedství opět jeden pro- kletý čin. Přepadli v pralese hodného (?) okres- ního hejtmana Meyera, nedbajíce, že mě v průvodu 15 vojínů. Meyer postřelen byl na čele, druhou ranou do horního rtu a jinou do zad. Náboj výstřelu tohoto naplněn byl kousky železa, z nichž dva projely tělem, až ku přední části břicha, v němž uvízly. Meyer jest siee živ, ale musí nejbližším parníkem odplouti do Německa k operaci. Dva vojíni byli při přepad- nutí tomto zabiti, třeti následkem těžkého pora- nění záhy zemřel.«
Černoch Meyer Kamerun Německo
9 article Upominka z říšské rady.
Upominka z říšské rady. Různé, s faktickým stavem se nesrovnáva- jící posudky o parlamentní akci v příčině zá- kona o místních dráhách činí žádou- cím, aby na veřejnost dána byla tato upomínk z jednání poslanecké sněmovny. Osud zákona o lokálních drá- hách spočíval v rukou českých poslanců z Čech a Moravy. Jejich prozíravosti a neúmorné píl děkuje své uskutečnění v obou sněmovnách říš- ské rady. Zajímavy jsou podrobnosti o této věci. V sobotu dne 8. června rozšířila se původně neuvěřitelná a proto za smýšlenou považovaná zpráva ve sněmovně, že vláda hodlá odročiti projednání tohoto zákona do podzimního zase- dání. Velmi četní poslanci obrátili se ihned na ministerského předsedu a když seznali, že zpráva jest pravdiva, tu dr. Pacák, Heimrich, dr. He- rold, dr. Kramář a dr. Stránský snažili se po- hnouti dra. Körbra, aby nekladl překážek, by zákon ještě v tomto zasedání byl vyřízen. Po- něvadž však žádnému z nich určitého slibu se nedostalo, ba naopak zřetelné bylo vyhýbání se určité přípovědi, spustila skupina několika po- slanců za jeho řeči při debatě a kvotovém zá- koně hluk, z něhož zřetelně vycházelo opráv- něné rozhořčení. Dr. Brzorád a Heimrich v po- chopitelném rozčilení živými projevy nevole pře- rušovali ticho, jehož se jak předseda, tak poslu- chači dra. Körbra marně domáhali.
doktor Pacák Heimrich He Kramář Stránský Brzorád Čechy Morava poslanecký sněmovna
10 article
Dr. Körber, domluviv, vyhledal předsedu klubu českého dra. Pacáka, jemuž si stěžoval na odpor a ostré poznámky, kterýmiž byl drem. Brzorádem, Heimrichem a jinými poslanci, ve skupině živě rokujícími, přerušován. Dr. Pacák označil mu situaci za velmi vážnou, načež dr- Körber dal se na ústup a posléze stalo se do- hodnutí, že, bude-li zákon v poslanecké sně- movně v pondělní dopolední schůzi hotov, pan ská sněmovna jej v úterý projedná. Trvání této schůze bylo však poslaneck sněmovně vyměřeno jen do 3 hodin odpoledne, poněvadž na 3. hod. svolána byla schůze dele- gační, která současně se schůzi sněmoven ko- nati se nesmí. Poslanci češti sešli se v 9 hodin ráno ve schůzi klubovní, kdež bylo usneseno, že členové klubu jako řadoví řečníci nesmějí k zákonu mluviti a byli vyzváni posl. Maštálka dr. Brzorád, Heimrich, dr. baron Pražák atd. aby vedle předsednictva působili na ostatní kluby v parlamentě a vzhledem k vážnosti si- tuace hleděli je přiměti k tomu, aby členové jejich buď vůbec nemluvili aneb jen na krátká prohlášení se obmezili. Intervence tato setkala se s úspěchem, avšak ke všeobecné ne- voli zahájil president hr. Vetler schůzi na místě v 10 až po 101 hodině a když pak udilel slovo ku podporování petic, bavil se s poslanci jej obklopivšími tak, že stále musil býti upozorňo- ván, že ten a onen poslanec domluvil. Bylo ze všeho viděti, že vše děje se zúmyslně, jenom aby se zákon neprojednal. Než debata vedla se rychle, všichni řečníci obmezovali se na nejnut- nější a posl. dr. Brzorád, Heimrich a Maštálka jako exekutoři nutili k zakončení řeči. Došlo i k veselým výstupům.
doktor Körber Pacák Brzorád Heimrich Pražák Maštálek
11 article
Některému řečníku, sotva že povstal k řeči, už voláno »ukončit« (Schluss ! 1). Čeští poslanci snažili se, aby byli zvoleni za generální řeč- níky jen proto, aby rychle zakončili. S úzkosti sledovali poslanci rychlý postup rafijí na hodi- nách a vážné byly obavy, že i při tomto sebe- zapření poslanců nebude lze za tak krátkou dobu tři debaty a sice generální, pak jednu o § 1. a poslední o § 2. až 23. skončiti. Při § 1. byl zvolen za generálního řečník posl. Maštálka, který skončil řeč podáním pro- hlášení za 6 minut. Scházely ještě 3 minuty do 3 hodin, když uděleno bylo slovo při § 2. až 23 gener, řečníku pro, posl. Heimrichovi. Ve 3 minutách měl skončiti řeč a ještě měl býti odhlasován zákon ve čtení třetím. Proto za vše- obocného souhlasu po krátkém prohlášení, proč tak činí, vzdal se posl. Heimrich slova, vyhra- div si, že jindy promluví o železniční správě, tarifech atd, a prosil za přijetí zákona. Celá sněmovna, mezi jinými Dr. Pacák jménem klubu, Dr. Žáček, Dr. Pražák, Stránský, Šilený, Brzo- rád a Maštálka mu děkovali. Zákon byl pak i ve 3. čtení přijat a splněna byla tedy pod- mínka, pro projednání ve sněmovně panské po- ložená. Než nové neštěstí. Ku všeobecnému no- vému roztrpčení železniční výbor panské sně- movny, na odpoledna svolaný, nebyl způsobilým k usnášení. Z 15 jeho členů dostavilo jen7. k způsobilosti k usnášení však zapotřebí jest nejméně 8 členů. Nyní nastal poplach. Jedni v tom viděli nový zlomyslný čin vlády, druz tomu odporovali, avšak praesidium klubovní, dři.
Maštálek Pacák doktor Žáček Pražák Stránský Šilený
12 article
Pacák, Stránský a Brzorád neúmorně pracovali, aby navzdor tomu byl zákon panskou sněmov- nou přijat. To se jim také podařilo. Sněmovna panská projednala zákon jako pilný. Dru. Pacákovi, který se osvědčil jako před- seda klubu svobodomyslných lidových poslanců českých po celou dobu zasedání, jehož ne úmorné pilnosti každý musel se obdivovati, vy- konal velké dílo. Jemu po boku pracovali oba místopředsedové dři. Stránský a Brzorád.
Pacák Stránský Brzorád
13 article
Schůze voličů IV. kurie v Mladé Boleslavi. (Původní zpráva »Nár. Listů«.) V Mladé Boleslavi konala se včera schůze, svolaná poslancem strany agrární p. Práškem, který oznámil, že pojedná »O politické situaci«. Necítě se jistým, pozval si p. posl. Prášek patrně své přátely z Novobenátecka a z Turnovska. Ti také s několika málo voliči z okresu mladoboleslavského a s nevoliči z tábora národního dělnictva byli p. Práškovou oporou, kdežto vlastní voliči IV. kurlie z okresu mladoboleslavského, kteří dle vlastního doznání p. Práškova na schůzi měli většinu, stáli proti němu v opposici, již dali na jevo už tím, že jako svého mluvčího pozvali zem. a říš. poslance Udržala které také na schůzi samé často a nepokrytě dávali výraz. Posl. Prášek promluvil »O politické situacie dlouhou řečí, která byla sice jediným řetězem výtek a výpadů proti poslancům národní strany svobodo- myslné, dávno a plně vyvrácených už dříve, jíž však o faktické nynější situaci politické nepověděl ničeho.
Prášek Práškův Udržal Posl Mladá Boleslav Novobenátecko Turnovsko národní strana svoboda
14 article
Posl. Udržal výčitky posl. Práška vyvráli jednu po druhé, úplně a účinně. Mimo to však vy- kreslil shromážděným sytými barvami podobiznu říš- ského poslance za venkovské obce mladoboleslavské tak, až se posl. Prášek svíjel. Výsledek byl ten, že poslední odpověď posl. Práška už nikdo z jeho voličů nevyslechl do konce; všichní odešli před za- končením schůze, jež trvala tři a půl hodiny a všechny unavila. Do prázdného sálu volal posl. Prášek, aby se odhlasovala důvěra straně agrární, co hlouček národních dělníků, vesměs téměř ne- voličů, kvapně do sálu se vrátivších, učinil. Právě tento fakt je svědectvím, že včerejší schůze mlado- boleslavská skončila pro posl. Práška nezdarem. Schůze měla řízného předsedu, tak řízného, že hned po prvním projevu nesouhlasu s výklady posl. Práška hrozil nesouhlasícím, že je dá odstraniti z sálu; zdá se, že k zamýšlenému odstranění chtěl použiti přítomného zeměpanského komisaře. Nový. bouřlivý odpor nešťastného p. předsedu učinil — tichým. Jest otázka, pocházel-li nápad, dáti vykliditi opposici, jež ni na okamžik se neodchýlila od forem plné slušnosti, z vlastní hlavy p. předsedovy.
Posl Udržal Prášek
15 article
Schůzi, jež se konala v sále okresní hospodářské záložny, zahájil svolavatel posl. Prášek uvítáním přítomných, hojným počtem se sešedších. Předsedou schůze zvolen byl p. Hrabě z Ro- kytova, zapisovatelem p. Václ. Moc z Bukovna. Posl. Prášek promluvil pak »O politické si- tuaci«. Rečník počal dobou před volbami do říšské rady, přešel pak k první části jejího zasedání, kdy poměr mezi poslanci národní strany svobodomyslné a sfrany agrární utěšeně se vyvíjel. Poměr ten se však časem změnil; agrárníci nechtěli podporovati vládu, a dle toho zařídili svůj postup. Řečník omlouvá pak nezdařenou obstrukční vý- pravu agrárníků a národních sociálů tím, že prý »nikdo nevěděl, o čem se hlasuje«. Rečník praví, že by dovedl také dělat poliliku aktivní; ale »přijde na to, kdo tu politiku dělá, kdy ji dělá, a co předcházelo.« Mohlo by se při všem říci: Když to nepovolíme my, udělá to vláda 8 14. Ale jsou věci, které si vládn nemůže povolit článkem 14. Tu řečník má na mysli politickou akci poslanců národní strany svobodomyslné, počatou se strany vlády jednáním s nimi. Kde prý zůstaly požadavky lida, když »se povolili nováčkové «
Prášek Hrabě Václ Posl ro Bukovno
16 article
»My agrárníci«, pokračoval řečník, »bychom třeba i pro nováčky hlasovali, ale musilo by to býti za něco, ne za sliby vládní«, proto řečník napadá po- slance mladočeské, jakoby bylí jednali jinak, a líčí dále boj agrárníků proti vládě, příznávaje, že spo- jení agrárníci a národní sociálové boj ten prohráli. Útočí na mladočeské poslance, kteří prý svým usne- sením klubovním v záležilosti afféry posl. Fresla vlastně řekli Němcům: »Natlučte těm lidem. Po těchto slovech ozval se bouřlivý a trvalý odpor stoupenců národní strany svobodomyslné. Hlasy: Neurážejte ! To není pravdal Posl. Prášek (křičí z plna hrdla): Posl. Ho- lanský to v klubu tradoval! (Opětný bouřlivý odpor. Předseda p. Hrabě: Buďte tišt! Kdo nebude tichý, toho nechám odkliditi! (Bouřlivý odpor.) Předseda: Kdo nebude tichým, toho . . . (kyne rukou zeměpanskému komisaři.) (Opětný bouř livý odpor.) Postanec Prášek (po delší přestávce, když odpor se ukliduil) mluvil o zrušení erárních mýt jímž měla býli ukázána benevolence agrárníkům; ale ministr financí řekl, že když mu parlament nepovol přírážku k dani z lihu, zkrátka, když nevydělá, ne- předloží zákon o zrušení erárních mýt ki sankci Kdyby na říšské radě bylo jen dvacet statečných zemědělců, nemehl by si to dovoliti.
Němec Posl Prášek
17 article
Řečník pojednává pak o kampani delegační. De- legace, »to je něco, co si vláda těžko může pořídi článkem 14.« Řečník vytýká, že Mladodeši nevyslali do delegací žádného agrárníka. Rečník promluvil pak o předloze investiční, vy loživ při tom pojem kasovních přebytků, jež prý po vstávají tím způsobem, že se daně vyšroubují o 20 až 30 millionů výše, než 'se počítaji. Na to přešel řečník k jednání o vodních cestách a zabýval se vypravováním o akci na změnu p vodní vládní osnovy. Přiznal tu však výslovně »Jak to bylo skutečně, já nevím.« Agrár níci zvedli proti osnově odpor, ale výklady o ní dal seod něho na čas zdržeti, »myslíce, že aspoů něco budou moci přinésti domů«. Předloha projednala se rychle a »nebylo — prý — na ní co studovati, poněvadž je to cár na něko- lika stránkách paptru. Člověk tedy musí odjinud čer pati poučení, jak se vůči předloze zachovati ?« Rečník pak obírá se některými oddily jmenované osnovy a zejmena vytýká, že »při kanálech musejí býti serpentiny«, odvolávaje se na anonymní odbor- níky, u nichž se informoval, poněvadž se sám ve věci nezná. Řečník vylýká dále, že situace byla vládou utvořena tak, že byly jen dvě možnosti: bud domoci se úpravy českých řek a povoliti současně skanály«, nebo odmílnouti »kanály« a znemožniti tím úpravu řek vůbeč.
Mladodeš
18 article
Rečník vyslovil se pak proti 75 mill. korun, jež byly určeny na drobné meliorace, poněvadž prý »je to disposiční fond proti vládě«. Řečník »tolik vládě rozumí« a uznává, že »je tak šikovná«, že dovede vodní předlohu zdržeti 5—10 let, ano i dvacet let,a proto se táže: »Kde jsou ty možnosti ?« Bude zle, až národové budou hlásiti se o svá práva, jak ukázala žádost »deputace o nepatrnou moravskou universitu«. Vzhledem ke všemu, co pověděl, táže se řečník schvalujete politiku, jakou dělala strana mladočeská? Hlučně hlasy: Ano, schvalujeme (Odpor u národních dělníků.) Poslanec Prášek praví, že musí vítati odpo proti vládě a končí projevem naděje, že s postupem jeho strany vysloven bude souhlas. (Souhlas u ná- rodních socialistů.) Ke slovu přihlásil se poslanec Udržal. Poslanec Udržal (uvítán bouřlivým, trvalým potleském a voláním »Na zdar!«) pravil, že poslanci Práškovi písemně sdělil, že se do této schůze do- staví, aby se zde vytříhily názory a abychom se pokud možná shodli. (Výborněh) Snášelivosť je bezpečným měřítkem vyspělosti lidu. (Souhlas.) Nezapomínejme, že přes některé různosti jsme členy jedné a téže rodiny (Souhlas) a že národní naši nepřátelé nevedou boj proti jednomu členu této rodiny, nýbrž proti celému našemu rodu.
Prášek Udržal
19 article
(Souhlas.) Poslanec Prášek vylýkal, že poslanci národní strany svobodomyslné nedostáli svému opposičnímu slibu, danému před volbami. To není pravda. Již před volbami kandidáti národní strany svobodo myslné obdrželi od sboru důvěrníků volno st v otázkách taktických, což je přirozeno, kdyžtě taktiku nelze určovati předem na dobu ne určitě dlouhou. Poslanci mladočeští zavázali se k poctivé práci ve prospěch národa, nikoli k určité takti ce, a konají svědomitě to, k čemu se zavázali, bez ohledu na popularitu. (Výborně! Hlučný potlesk.) Pro každé jednání musí míti dokonalý a správný důvod. Ten rozhoduje, a nesmí rozhodovati hazard s tak draho cenným statkem národa, jaký spravují poslanci (Výborně! Bouřlivý potlesk.) Kdyby došlo na osobní statečnost — pokračuje řečník — tu i posl. Prášek by mi dosvědčil, že bych se první vrhl tam, kde seč je nejprudčí. (Výborně! Potlesk.) Ale v politice poslední doby nešlo o žádné osobní hrdinství, nýbrž o věc národa, která měla býti opatřena tak, jak to jen bylo možno. Prověsti to bylo úkolem a povin- ností svědomí poslanců národní strany svobodo- myslné; nebyli bychom poctivými zástupci lidu, kdybychom se v době kritické hnali jen za lesklými hesly. (Výborně! Potlesk.) Určivše svoji taktiku poslanci národní strany svobodomyslné, zbraň obstrukční nezahodili; dali jen k noze tuto zbraň. Posl. Prášek sám řekl, že možná brzy český národ bude státi v nejpříkřejší opposici proti vládě; poněvadž většinu jeho zástupeů tvoří poslanci národní strany svobodomyslné, přiznai tu posl. Prášek, že poslanci tito jsou i oné nejostřejší opposice schopni. (Hlučný souhlas.)
Prášek Posl národní strana národní strana svoboda
20 article
Přes to strana agrární sleduje taktiku zvrácenou; tluče do nás, ale nepřátele národa nepo- tírá, naopak tvrdí, že jsme s nimi ve spojení. Tato agrární taktika vedla tak daleko, že předsed této schůze dovolával se proti svobod- ným občanům zde přílomným zakro- čení orgánů vysoké vlády. To je přece zjev bezpříkladný! (Výborně ! Potlesk.) Řečník zabývá se pak vývody posl, Práška o osnově zákona o vodních cestách praví, že poslanci dr. Kaizl, dr. Kramář i jiní upo- zornili zavčas na nedostatky původní předlohy, načež klub poslanců národní strany svobodomyslné poslarn se o nápravu. Řečník jako český sedlák zkouma předlohu ze všech možných hledisk a nabyl přesvěd- čení, že odpor proti ní vyvolaný pochá z buď z neznalosti věci, u velkostatkář z vypočítavosti, leckde také ze zlomy- slnosti. (Souhlas.) Řečník zabývá se pak zevrubněji stanoviskem jež oproti předloze zaujali zástupcové velkostatkua konstatuje v odporu jich momenty čistě politické. V další části vývodů svých dovodil řečník, jaké výhody přinesly vodní dráhy Francii, Belgii a Ně- mecku. U nás od dob Karla IV. jednalo se o zřízení vodních cest. Nevznikla tedy otázka ta teprve v době nejnovější.
Prášek doktor Kaizl Kramář Karel Iva Francie Belgie
21 article
Nyní, kdy zřízení vodních cest stalo se zákonem je povinností všech nás pečovati o to, abychom se co nejborlivěji připravovali na dobu, kdy budou vodní cesty odevzdány veřejnému uživání. Český ná- rod propadl by osudu, kdyby toho neučinil. Také rolnictvo musí provésti svoj organisaci i vzhledem ke změnám, jež nastanou prý stavbou vodních dráh, jako je povinno, míti svou organisaci celkovou. Má-li však organisace ta přinésti dobré ovoce, musí se opírati jako o mocnou zed o velkou politickou stranu celého českého ná- roda. (Výborně! Hlučný potlesk.) Požadavek slou- čení všech politických sil našeho národa je jak samo- zřejmý, tak nutný, a proto musí býti uskutečněn.
22 article
(Výborněl Řečník vrací se pak k podrobnému rožboru ná mitek, pronesených proti akci pro vodní cesty a vy- vrací námitky stran nepřekonatelné soutěže cizího obili. Poukazuje-li se na odpor agrární ků v říši německé proti tamějšímu středozem- skému průplavu, a dovozuje-li se odtud oprávněnost odporu našich agrárníků proti vodním cestám, ne jedná se správně: agrárníci v Německu vzepřelise středozemskému kanálu proto, že měl sloužit z největší části přepjatým požadav kům německého militari smu. Rečník dokazuje pak, že při posuzování finaně ních nákladů na stavby vodní není správno stavět se na stanovisko fiskální, nýbrž že dlužuo víc dbáti národohospodářského význam věci. (Souhlas Posl. Prášek vytýká nám, že jsme v otázce vod- ních cest nedbali prospěchu a požadavků rolnictva Tomu tak není. My jsme v tomto oboru pracovali ve zvláštní korporaci, v labském komitétu, po celou řadu let. Tam zástupcové rolnictva uplatnili své požadavky a potřeby. Kdo však nikdy se nedostavil do labského komitétu, ač zván byl, byl právě posl. Prášek. Smích). Tam byl by posl. Prášek nalezl půdu k há- jení zájmů rolnictva. (Výborně!) Upozornil jsem sám — dokládá řečník — posl. Práška na komitét, ale on nepřišel přece. Také ne- zdařila se snaha, abychom všichni společně podnikli soustavnou práci ve prospěch českého rolnictva. Nikoli naší vinou. Poslanci strany agrární jsou v malé menšině proti poslancům národní strany svo- bodomyslné; agrárníci nemají práva říkati, že za nimi stojí veškeré rolnictvo (hlučný souhlas) a ne- mají práva žádati, aby se veliká většina poslaneů národní strany svobodomyslné podřídila agrárnick menšině. (Souhlas).
Posl Prášek Německo
23 article
Možná, že agrárníci nyní nabudou zastoupen většího, ale pak, budou-li chtíti v pravdě pracovat pro dobro rolnictva, budou se musit důklad n změniti. (Výborně!) Předně budou musit změniti svoje nazírání na po litickou práci. Když poslanci národní strany svobo- domyslné musili v minulé říšské radě sáhnouti k ob- strukci, byl tento postup sice veřejně schvalen (Sou- hlas), ale agrárnici vytýkali nám, ž jsme nic neprovedli ve prospěch hmot- ných potřeb lidu a vytáhli proti nám do boje jako strana hospodářská. Sotva však přišli do. Vídně. jali se tlouci na obstrukční buben sami Jak takový postup nazvati? Nyní agrárníci soustřeďují veškeré svoje úsil na zápas proti národní straně svobodomyslné. T v době, kdy tolik bojů celý náš náro má proti společnému našemu ne pří- teli, který proti nám vystupuje se vší silou ple- menného záští. Tento nevyhnutelný zápas náš jen tehdy má naději na úspěch, když všichni bez rozdilu stav budeme konati svou povinnost a když zákonem nade všechno bude nám prospěch celého národa Dej hůh,aby velká doba, jež nastává, neshledala nás malými a rozdrobenými. (Výborně! Hlučný. trvalý potlesk.
Vídeň národní strana
24 article
Posl. Prášek praví, že doba, kdy bylo možno vládu poraziti, minula. V dalším hájí politiku své strany a vytýká posl. Udržalovi, že přišel sedlák bojovati proti sedlákovi. Řečník přiznává, že posl. Udržalovi pravil: pojď k nám a pomoz nám zlepšo vati, kde je toho třeba. Ale poslanec Hdržal chods potírat sgrárníky. Řečník praví dále, že strana mladočeská připra- vuje velkou dobu tím, že jednotliví její poslane chtějí smiřování z Němci. Mladočeši — prý — pod- porují vládu Posl. Udržal praví, že seriosní politik nesm v ničem pracovati bez podrobně promyšleného plánu. Tak musí uvážiti na př., chce-li poraziti vládu, co se stane, kdyby vláda skulečně poražena byla. Aby v tom případě politika neobrá- tila se zase proti nám, musíme si zajistili spojence, když sami o sobě jsme menšinou. S tím poslanci národní strany svobodomyslné musili počí- tati a při jejich úvaze nemohlo zůstati nepovšim- nuto, že by se byli od nás v tom případě, že by- chom se byli chopili takliky, jakou chtěl poslane Prášek a jeho společníci, odvrátili i nejbližší naši přátelé ve sněmovně, i Jihoslované a Slovinci. Předseda vyrušuje řečníka.
Posl Prášek Udržal Hdržal Němec Jihoslovan
25 article
Hlasy: To je pěkný předseda! Atje předseda volán k pořádkul Posl. Udržal v další polemice proti poslanci Práškovi praví, že vzhledem na náklady, jichž bude vyžadovati provedení zákona o vodních dráhách. dlažno míti za to, že to budou náklady produktivní. A přece pánové zvedají proti nim takový odpor kdežto neodporůjí všem těm zalížením rozpočtu která jsou větší než požadavek na vodní cesty. Moderní stát není bez danr možný. To všichni víme a uznáváme a proto naše činnost musí se bráti tím směrem, abychom poplatnictvu placení daní umožnili. Posl. Prášek vyslovil nelibost z povolení 75 millionů na drobné meliorace. Jeho straně bylo to málo, avšak týž pan Prášek zahájil svoji činnost na sněmě království českého, by se na pomoc rolnictva věnovalo 100.000 K. Tehda mu stačilo těch 100.000K nyní mu nestačí milliony. (Smích.) Posl. Prášek vytýkal řečníkovi, že prý nepraco- val pro rolnictvo. Proti těto výtce řečník brániti se nemusí, rolnictvo jeho činnost zná, a uznalij agrárníci sami, když řečníkovi příznali, že pro rol- nictvo činí vše, co vůbec je možno. (Souhlas.) Také organisaci rolnictva řečník z plna srdce přeje; ovšem nemůže souhlasiti se směrem, kterým se bere »Sdružení zemědělců«, a proto neustane o svého způsobu práce a stále bude i ve sdružení působiti k tomu, aby nastal potřebný a spravedlivý smír. (Souhlas.) Řečník i s rolníky, kteří jsou členy »Sdružen českých zemědělců«, dobře vycházel.
Posl Udržal Prášek
26 article
Sváry rozséval a pikle kul jedině redaktor »Obrany zemědělců« E. J. Hrubý, který teprv 14 dní asi před posledními volbami začal se podpi- sovati jako rolník, který však nikdy skuteč- ným rolníkem nebyl. (Souhlas.) Vytýká-li posl. Prášek projekty smíru s lidem německým, není zrovna on k výtce té oprávněn, ne- boť právě strana agrární hlásá jedno stranný smír mezi českými a něme- ckými sedláky. Posl. Prášek vylýkal řečníkovi, že chodí do schůzí mluviti proti agrárníkům. Já — praví řečník — přišel jsem byv pozván a příchod svůj jsem předem p. Práškovi oznámil. Za to posl. Prášek jezdí do okresů, které parlamentně nezastupuje, a to tajně, a tam pomlouvá. O mně bylo řečeno, že jsem měl na sněmě řeč v nepro- spěch rolnictva. Ale posl. Prášek si celou tu řeč vypůjčil a odříkal ji shromáždění, před kterým mluvil. Usneste se, že mám býti za svoji činnost po- staven na pranýř, usneste se požádati »Obranu ze- mědělců«, aby ty moje nepěkné řeči otiskla. Pak čekejme soudu! Já sám jsem prosil výbor »Sdru- žení českých zemědělců«, abych do »Obrany země- dělců« mohl napsati jen dva články a v nich vylo- žiti otázku taktiky rolnictva. Všichní členové redakce byli by mohli mi odpověděti a mne poraziti, a věc mohla býti vyřízena. Ale pánové mé žádosti nevy- hověli. Já jednal jsem vždy otevřeně, posl. Prášek níkoli. (Výborně ] Potlesk.
E J Hrubá Prášek Posl
27 article
Pan Urbánek hájil proti poslanci Práškovi a straně agrární postup poslanců národní strany svo- bodomyslné; poněvadž postup ten uznává za správný Poslanec Prášek nedokázal ničím, že by postup strany agrární byl správným. Proto nemůžeme připustiti jeho útoků. Víme, že poslanec Prášek nemá dosti zkuše nosti, aby mohl pracovati v oborech, o kterých mluv a měl by se teprve učiti, na př. od poslance Udržala (Souhlas.) Posl. Prášek: Nevím, čemu bych se mohl na- učiti od poslance Udržalal Hlasy: Velmi mnohémul Posl. Prášek ujímá se pak redaktor E. J. Hru- běho; všichní agrárníci chtěli přijmouti poslance Udržala do svého středu, ale vyloučili jej, protože viděli, že organisace a sdružení českých zemědělc je nejhorší tam, kde působí a má vliv poslanec Udržal Proto jsem ja učinil návrh, aby poslanec Udržal byi vyloučen. Hlasy: Hanba ! Hanbal Posl. Prášek popřev, že by byl odřikal řeč po slance Udržala, děkuje svým přátelům, kteří přišli na schůzi a žádá je za podporu. (Odpor se strany stou penců národní strany svobodomyslné. Souhlas u ná rodních dělníků a několika agrárníků.) Posl. Udržal: Abych byl usvědčen, když jsem pravil, že poslanec Prášek odříkal tu moji sněmovn řeč, která byla odsouzena jako nepřátelská rolnictvu navrhuji, aby byly zjednány výpovědi posluchačů one schůze, na které poslanec Prásek moji řeč přednesl (Výborně! Předseda pan Hrabě jal se hlasem, který ne bylo slyšeti ani k sousednímu stolku, předčítati ná vrh resoluce. Učasitníci zatím co nejr ch 1eji opouštěli sá l. Přes to předseda dáv
Urbánek Prášek Udržal Posl E J Hanbal Posl Hrabě Učasitník
28 article
hlasovati o resoluci své, jíž nikdo neslyšel. Nikdo také pro ni nehlasoval. V tom vrátil se hlouček národních sociála do sálu. Posl. Prášek (s plným napjetím hlasu volá)- Kdo je pro důvěru poslancům strany agrární,at hlasu je! Několik národních sociálů zvedlo ruku. Posl. Prášek: To stačí! Tím schůze skončena za smíchu několika účast- níků, kteří na konec v sále zbyli.
Posl Prášek
29 article Denní zprávy.
Denní zprávy. K dnešnímu číslu připojena jest pravi- delná středová příloha „Naučný Obzor“. — Ve včerejší schůzi národně sociální strany »u Štajgrů« uspořádané usneseno byl jednomyslně k nastávajícím zemským volbám prohlásiti ve všech volebních o kre- sích samostatné národně sociální kandidáty.. Vzhledem k usnesení tomuto nabývá aktuality rozhovor pražského dopisovatele olomouckého »Pozora« s čelným národne sociálním poslancem o příštích volbách vedený, z něhož na jevo vychází poměr mezi stranou národně sociální i agrární ve své pikantní interessantnosti. V rozmluvě této prohodil čelný národné-sociální poslanec, že strana jeho co nejpilněji pomýšlí na zorganisování malorolnictva, domkářů a podobných, proti straně agrární. Poslanec zmíněný představujes věc tak, že malý zemědělec bude potom v orga- nisaci sociálně pokrokové (?!) i politicky radi- kální, rolnici větší budou pak ve straně agrární, v níž naposled asi pole opanují činitelé konser- vativní a sociálně proti jiným vrstvám upjatější.
30 article
Toť prý vývoj samozřejmý »a nikoho nesm klamati dnešní intimnější styk národně-sociálních poslancůa agrárních na radě říšské. Nebylť dů- sledkem programové blízkosti, nýbrž násleďkem nepřátelské taktiky mladočeského klubu, která ostatní české poslanee mimoklubovní nutila ku vzájemné podpoře. Hodlá tudíž býti letos na podzim na českém venkově velmi veselol — Proč pracují němečtí liberálové- pro rozdělení Tyrol? S velikou otevřenost a upřímností pojednává brněnský »Tagesbote« o tyrolské otázce, o vlaské autonomii jižních Tyrol a přimlouvá se za to, aby bylo Vlachům povoleno roztržení Tyrol. Píšeť ke konci svého včerejšího článku: »Němectví v Rakousku má veliký zájem na tom, aby vyrovnání v Tyrolích bylo provedeno, tak aby se mohlo říci: Šlollí to v Tyrolich, proč by to nemělo jíti v Čechách a na Moravě? Aby mohlo býti provedeno roz- délení správy v Čechách, bylo by zapotřebí změny systému, neboť Češi dobrovolině nesvolí k tomuto rozdělení. Což jsou snad pro nás hranice korunní země důle- žitější, než postavení celého němectví v říší ? Němectví rakouské v Čechách může mnohem více z1skati, než v Tyrolích může ztratiti. j « To jest výmluvně řečeno ! Známé politické kruhy brněnské, kteréž podle zpráv pražské » Politik« teprve v kavárně po obědě počínají politisovati, mají »Tagesbota« z první ruky i zvědí z něho tedy, že Němci vyrovnací otázky na prospěšný rozdil od moravských punktátorů českých řeší se stanoviska všeho Němectva v říši. Roztržení
Vlach Tyroly Čech Němec Tyroly Rakousko Čechy Morava
31 article
Tyrol, proti němuž brojí němečtí konservativci, jest jim otázkou podružnou, neboť jak se brněn- ský list vyjadřuje, »musí býti na poměry ty po- hlíženo se stanovliska Němců v clelé řiši, nikoli však pouze se stanoviska provin- ciálního patriotismu.« Vlaši nesmějí prý býti vehnáni do nepřátelského tábora, neboť rozváž- livější živly v Tyrolích a jinde musí prý na- hlédnouti, že Němci potřebují pro nastá- vající zápasy se slavismem spo- jence a že spojenectví německého s vlaským kulturním živlem může míti pro říši a říšskou politiku velikou cenu. Čeští punktátoři na Mo- ravě by měli následovati příkladu Němcň v tom směru, aby se především stotožnili s prospě- chem všeho češství a Slovanův v této říši a odtud dívali se na to, co národu chystají. Na to však může se nám dostati z Moravy odpo- vědi, že článek v »Tagesbote« jest pouhým zchytralým manévrem i rafinovaným podskokem, aby Češí vyrovnací jednání rozbili a znemožnili, ježto prý Němcům na tom ukrutně záleží, aby se vyrovnání neprovedlo, i aby je rozbili — — Veřejná schůze voličů konána byla dne 14. t. m. na Novém Hrádku (okres Nové Město n. M.) za četného účastenství, ačkoli se ve blízkém Bohdašíně touž dobou konal sjezd župy hasičské. Před volbou před- sednictva uvítal shromážděné starosta měsla pan Václav Lepš, žádaje přílomné, aby v průběhu schůze zachovali klid; za předsedu schůze zvolen okresní starosta p. Václ. Bélobrádek z Ohnišova, za místopředsedu p. Václ. Při by měst. radní a za zapisovatele obchodník pan Tošovský. Pan předseda děkoval za zvolení, žádal upřímnými slovy přítomné, aby schůze měla průběh důstojný, představil přítomné posl. pp. Ja- roše a Formánka a udělil prvnějšímu slovo.
Němec Vlach Slovanův Lepš Václ Tošovský Formánek Tyroly Morava Ohnišov
32 article
Posl. Jaroš v řeči přes hodinu trvající vylíčil politický vývoj našeho národa, rozebral podrobně dobu od hr. Badena až po nynější vládu, vy- světlil, proč připustilo poselstvo české projednání hospodářských předloh na radě říšské, kterých se lid český mnoho desetiletí domáhal, a ukončil přáním, aby lid český stál za svými po- slanci, kteří mají snahy i vůli nejlepšl a nejpoctivější a tím aby (postavení našeho ná- roda vůči vládám vídeňským se stalo takovým, jakého poměry politické i hospodářské vyžadují. Po ukončení své řeči byl pan poslanec hojným potleskem odměněn. Potom posl. Formánek poje se k vývodům svého předchůdce, žádal na voličstvu nejen nadšení, ale i vytrvalosti a roz- vahy, aby se počítalo s tím, co máme, a ca zmůžeme, a ne s tím, co jest mimo dosahi moci naší. Poukázal, že rozbiti minulé říšské rady nutným učinila nepřátelská většina, která chtěla násilně náš národ poškoditi. Vyřízené hospo- dářské předlohy neurovnaly poměr státu k našemu národu; dle toho teprve, jak rozho- dující činitelé budou dále jednati proti nám, budeme i my jednati oproti nim. Řečník pro- jevil na konec naději, že lid český vytrvalostí se práv svých domůže, kterážto vlastenecká slova s úplným souhlasem se setkala. Na to pan předseda se tázal, má-li někdo nějaký dotaz na poslance. Přiklásil se p. T o šor. Češi.
Posl Jaroš Formánek Čech