ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 b8bddff0-6615-11dc-a8ed-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 49, org 11, person 55, work 1
1 masthead
Ročník XXXX,
2 masthead
V Praze, ve středu dne 17. července 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 195.
4 article
Na ranní a odpol. listy D přílehamí („Naněný Obzor“ ve středu a „Liberární Hlidka v pátek) předelácí ss: Praze v administraci na něsi . . . . . sk=s za čtvrt leta . . . . . s dvejí denášk u Ba měste na štrt latk i ve silalkšch na město . . Pošton:
Praha Liberární Hlidek
6 article
naněsle, . . . .. s dvojí zšzilioe na měst na rs v ejea
7 article Pouliční doprava v Praze a bezpečnost chodců.
Pouliční doprava v Praze a bezpečnost chodců. V poslední době přibývá povážlivým způsobem nehod v ulicích pražských a před- městských, jejichž vznik souvisí těsně s rů- znými komunikačními prostředky, zvláště elektrickou tramwayí, jízdou povozů, spor- tovními koly a aulomobily. Místní zprávy časopisecké vykazují některého dne několik případů různých srážek a nehod, a možno říci, že nemine téměř dne, aby časopisy denní nezaznamenaly podobné větší či menš neštěstí při dopravním ruchu. Pokud případy takové spadají do oboru trestního soudnictví, zakroči ovšem pokaždé příslušná trestní instance a vinníky stihá za sloužený trest. Než podobá se, že trestní ří zení samo o sobě nikterak nejeví pronikavý účinek na zvýšení pouliční dopravní bezpeč nosti; vždyť doprava nepočíná si opatrněj a nehod jí způsobených neubývá. Již to samo o sobě nasvědčuje, že nevznikají četné srážky komunikační z pouhé osobní neopa trnosti a z rychlé jízdy, ale že jsou i okol nosti povahy jiné, řekli bychom věcné, ne osobní, nezaviněné, kteréž jsou pramenem četných vzpomenutých pouličních nehod. Nejen chodci, ale jak dokazují časté srážky různých povozů i dopravní prostředky samy jsou ohroženy, a zdá se nám tudíž, že jest konečně na čase, aby se věnovala věcem těmto pozornost, a to tím spíše, že postižený nehodou jednotlivec z pravidla zů- stává málomocným a obecenstvo znenáhla upadá v jakousi fatalistickou náladu, jakoby přečetné dopravní nehody pouliční náležely k modernímu pouličnímu ruchu dopravnímu a vylučevaly předem jakékoliv volání po nápravě.
Praha
8 article
Přijati toto stanovisko za normální, to by znamenalo převrátiti na rub pojem o jízdním pořádku, a zapomenouti, že dopravní ruch má sloužiti obecen- stvu, a že obecenstvo nesmí mu býti vy- dáno na milost a nemilost, jak tomu bez mála již bude ve skutečnosti! Spíše věc nabývá takového rázu, kterýž vyžaduje odpomoci, a účelem těchto řádků také jest jedině přání a touha, upozorniti povolané činitele na nepříznivý stav pouliční dopravy a podnítiti je, aby záležitost podro- bily žádoucímu šetření a nápravě. Nemíníme ovšem nikterak předbíhati vý sledkom případné opravní akce, a nechceme také zabíhati ani do oborů odborného zna lectví ani do oboru orgánů bezpečnostních a pouze jakožto nestranní pozorovatelé za znamenáváme tuto některé z okolností, kte- réž ve svém souhrnu vedou k nehodám velmi trapným a znepokojujícím. sa Především se nám zdá, že jest na čase, aby se přikročilo k vypracování a provádění poůličního řádu jízdního, jak jeho potřeba vznikla neobyčejným rozmnožením dopravy a rozmanitostí dopravních prostředků. Ulice pražské ve svěm celku a dle svého vzniku namnoze nestačí ani obyčej- nému proudu chodců a starších prostředků dopravních, povozů, drožek, fiakrů a pod. a k nim přidružují se v posledních letech čím dále tím četněji dopravní prostředky nejnovější, zejmena linie elektrické tramwave. Jsou ulice, kde pro obvyklý povoz zbývá sotva nejnutnější prostora, aby projel vedle kolejí tramwayových; a i tu může se v čas vyvarovati nehodě jen povoz lehký, kdežto vozy nákladní v takových ulicích na prosto nebývají s to, aby v čas mohly vy
9 article
hověti rychlé jízdě elektrické tramwaye po kolejích. Tu jsou povozy vždy ve zřejme nevýhodě a ustavičně ohroženy. Vedle vzrůstu dopravních prostředkův uvnitř Prahy přibylo neméně dopravního ruchu v předměstích, ruch tento nezbytně přelévá se do ulic pražských, a ulice, kteréž sloužívaly v dobách dřívějších ruchu, jakyž se vyvinul v obyvatelstvu stotisíc osob, musí dnešního dne snésti ruch, jenž se vyvinul v obyvatelstvu bezmála čtyř set ti'síc osob se množstvím podniků a továren které »staré« Pra ze a jejímu okoli bývaly věcí neznámou Upravování a rozšiřování ulic, velice ovšem nákladné, nebylo s to držeti stejný krok s rozmnožením dopravního ruchu, namnoze stojí i volání po zachování »staré« Prahy v křiklavém a příkrém odporu s po- třebami obrovského ruchu dopravního . Pokud se těchto okolností týče, jest nalehavou potřebou komunikační, aby se dopravní ruch dle jednotlivých ulic přesněji a přísněji reguloval, a zejmena aby se jízda povozů v ulicích užších s liniemi tramway- ovými nadobro vyloučila. Mnobé srážky a nehody dosvědčují však také, že vozkové a řidiči povozů vůbec navykli si jakémusi bezohlednému názoru na pěší obecenstvo, a že v samém způsobu. jak řídí spřežení, lze pozořovati nedostatečný výcvik koní. Známe města, kde ulice se hemží drožkami, a zvláště na křižovatkách se rojí jako hejno komárů, ale jediný stráž- ník stačí k udržení pořádku, protože koně jsou naučeni vyhýbati se chodcům. a ne hnáti se na ně, jako se to stává u nás, kde všecka pozornoist se sva- luje ustavičně jen na bedra chodců.
Praha
10 article
Pokud se týče opatrnosti při jízdě, jes na čase přesnější bdělost bezpečnostních orgánů spojená s určitostí a jasností jízdného řádu, nynějšímu ruchu dopravnímu přižpů sobeného. Co se týče elektrické tramwaye, nedo stává se vůbec bezpečnostního opatření, ač jak nedávné rozhodnutí správního soudu do svědčuje, ve Vídni již byla podobná opatřen schválena. Rovněž v Berlíně jsou vozy elektri cké tramwaye v nejnovější době opatřeny zvýšenými ochrannými prostředky. Vedle těchto opatření zdá se nám být dále nalehavě žádoucí pořádek dopravní, ze- jmena co do počtu pasažérů; přeplněne vozy, jak je denně vídáme, jsou dokladem jízdního nepořádku, nedostatečného dozoru na zachovávání jízdních pravidel a což jest nejhorší, vylučují přeplněné vozy tram- wayové naprosto potřebný klid a přehled zří- zenců. Ve vřavě, jaká panuje v přeplněných vozech, ani sebe svědomitější řidič elektrické tramwaye neubrání se nehodě; vždyť se někdy sám nemůže ani hnouti Takovéto provozování jízdy jest však i na újmu obce, protože průvodčí nestačí vydávati jízdní lístky a kontrolovati, zda pasažéři za- chovávají počet zaplacených stanie. Proč takovýto stav bez nápravy zůstává, jest naprosto nepochopitelno každému, kdo zná jízdný pořádek na pouličných dráhách elektrických v jiných velikých městech. Snažili jsme se věcně a klidně upozor niti na některé takové příčiny nehod při ko munikačním ruchu v ulicích pražských, kteréž mohou býti odstraněny anebo aspoň zmírněny. Kéž povolaní kruhové se odhodlají přikročiti k nápravě v čas a dříve, než obecenstvo ohrožené pozbude trpělivosti a než z po uličních nehod se vyvinou po uliční nepořádkyl
Vídeň Berlín
11 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 16. července. (Konec a za- čátek.) Letní kampaň politická dokonává v ně- kolika dosud neodročených neb neuzavřených zemských sněmích. Jich činnost je čístě do- mácí; zabývají se otázkami školskými, hospo- dářskými, dobročinnými ústavy. Poměrně nejvíee pozornosti budí ještě sněm dolnorakouský, kd se páni antisemité starají o »živější« debatu Jinde ani této živosti se už nedostává. Včerejš schůze sněmu štyrského musila býti skončena. poněvadž někteří poslanci odjeli na výlet a sně- movna se stala neschopnou k usnášení. Zatím co se práce v něklerých sněmích bliží ke konci, činí se v jiných korunních ze- mich již přípravy ku příští politické činnosti. Halič se chystá k volebnímu zápasu a v Ty- rolsku, kde nedávno německá města prote- stovala proti chystanému rozdělení země ve dvě samosprávné části, protestují nyní l vi l a s ká města proti německé neústupnosti. Tridentská městská rada sešla se k mimořádné schůzi, v níž jednohlasně přijala resoluci, kterouž protestuje proti chování německé sněmovní většiny a pro- hlašuje za nezbytnou úplnou správní autonomii jižního Tyrolska. Podobný protestní projev uči- nila též městská rada v Roveredě. Tam na návrh sociálního demokrata dra. Piscela přijato, aby se svolal sjezd jihotyrolských vlaských obcí, n němž by se pojednalo: 1. o hospodářských politických potřebách Tridentska a 2. doporučilo se vlaským obeím, aby přestaly vybírati zemské a státní daně. Po městských radách vyslovilase ve stejném smyslu shromáždění lidu v Tridentě. Roveredě, Clesu, Levicu a jiných místech. V Tri dentě došlo po schůzi, jíž se zúčastnilo na 4000 osob, k pouličným demonstracím, při nichž okres nímu hejtmanu uspořádána kočičina.
Levicu Praha Halič Tyrolsko
12 article
Rozumí se, že i časopisy vlaské mluví slovy nejrozhodnějšími. Hlavní orgán tyrolských Vlacho »Alto Adige«, pojednávaje o nedávné velko-ně mecké schůzi v Inšpruku, při níž Wolf radil aby se Němci vzepřeli všemi silami proti auto nomním požadavkům vlaským, praví, že Vla chové zdvihnou hozenou jim růkavici a na vy zývavá slova Wolfova odpovědí: Vlaští poslane budou tak dlouho mařiti každou činnost tyrol ského sněmu, dokud autonomní návrh nebude položen na jednaci pořad a nebude schválen tak, jak si toho přejí Vlachové. Z Terstu, 14. čerrence. (Slovinský »Národní dům«.) Minulou neděli konala se v místnostech Slovanského čtenářského spolku ustavující valná hromada nového slovinského spolku, jenž nese název »Narodni Dom«. Účelem spolku jest vystavěti v Terstu representační bu- dovu, jež by poskytla přístřeší všem slovinským spolkům terstským. Staveniště ve vhodné poloze a dosti rozsáhlé (přes 400 čtver. sáhů) zakou- pila již Terstská záložna za 320.000 K. Nová budova bude pomníkem národního probuzenía uvědomění terstských Slovinců a zbaví je ne- milé povinnosti, hledati pro své spolky přístřeš u svých nepřátel. Ze Záhřeba, 14. července. (Dozvuky k sokolskému sjezdu.) Ve věcech slovanských velice střízlivé »Hrv. Pravo« uve řejnilo za příčinou nezřízených útoků vídeňskýeh listů na sokolské slavnosti a zvláště na naše ruské a francouzské hosty stať o významu našich slavností, z níž bereme následující místo »Čechové se cíti silným národem, jenž říši mnoho dal a který je pro její moc, její pokrok a její finanční i hospodářský význam vážným činitelem. Za své nesčetné oběti Čechové se domáhají také patřiciho jim vlivu ve státě
Wolf Němec Wolfův Vlach Čecho Inšpruk Terst Záhřeb Alta Adige národní dům Narodeň Dom
13 article
Chtějí, aby také ve vzhledě politickém byl faktorem úplně rovnoprávným s Němci. Nic nen mravnějšího a oprávněnějšího, než tyto snahy českého národa. Toho však neuznávají Němei Chtějí míti výhradnou a plnou moc v Cislajtanii Jich jazyk má býti jazykem státním, všichn neněmečti národově mají užívati jejich jazyka a tím uznati jeho panství. Jest přirozeno, že se Čechové i ostatní neněmečtí národové vzpíraj tomuto požadavku a domáhají se samostatnosti snažíce se přede vším emancipovati od něme ckého vlivu. Nejméně se to smí zazlívati če skému národu. Čechy byly svobodný, nezávislý stát. Chtějí býti opět samostatny, ale uvniti říše habsburské. Český národ nikdy nejevil snah pro které by mohl býti nazván velezrádným Ale odpůrcové českého národa podkládají takový význam jeho snahám, poněvadž je leká my šlenka, že by se Čechové ve svém království českém mohli státi úplně rovnoprávnými s tamní německou menšinou. Proto užívají každé příle- žitosti, aby Čechy pomluvili a činí tak i za pří- ležitosti sokolských slavností. Chopili se přijezdu a několika řečí ruských a francouzských hostů a ovací, připravených jim od českého lidu.
Němec Čecho Čechy
14 article
Však se tím Čechové nedali v poddanství ani Francii ani Rusku. Vyjádřili jen jako zvláštno národ, jenž ve svých sympatiích muší býti svoboden, svou přizeň národu francouzskému své přálelství příbuznému národu ruskému. Če- chové jsou porobeni. Trpí křivdu od Němeů, kteří jim upirají, politické postavení, jež jim náleží po právu, A kdo trpí, hledá lásku pro své bolesti, hledá důvěrného přítele, jemuž by mohl svěřiti své stesky, u něhož by nalezi útěchy a mravní pomoci. A to, a nic více činili Čechové o pražských slavnostech.« Ze Lvova, 13. července. (Nedostatek škol a nadbytek kořalen.) V posledn schůzi obeeního zastupitelstva lvovského ukáza prof. Majerský, jak rok za rokem vzmáhá se ve Lvově počet dětí nenavštěvujících školu, ač jsou návštěvou školní povinny. V posledním školním roce dostoupil počet školu zanedbávajíefeh lvovských děti čísla 8000. Nechodí do školo z částí z nedbalosti rodičů a z nedbalosti škol nich dozorců, kteří nedbalé rodiče netrestají. z části z nedostatku škol a učitelů. — Za to kořalny kvetou. Všeobecný údiv vzbudila tyto dni zpráva z Jaremče, že je tam na 100 huculských rodin patnáct kořalen, z nichž třináct je v rukou židovských lichvářů. Kořalny ty byly do nedávna otevřeny celou noc. Teprve nyní obyvatelé tamních letních bytů výmohli na okres. hejtmanovi, aby se kořalny zavírály o 10. hod. večer. O zmensení počtu kořaler nestará se však nikdo!
Čecho profesor Majerský Francie Rusko Lvov
15 title
Politické zprávy zahraničné.
16 article
V Praze, 16. července.
Praha
17 article
Pro hr. Goluchovského. Hr. Goluchovský tvrdil v delagacfch, že vypovídání rakouských poddaných z Pruska ne děje se z pohnutek ani politických, ani národ ních. »Dz. Poznaňský« mu praví, že je špatně informován a že z Pruska jsou vypovídáni pouze čeští a polští dělníci, z čehož je zřejmo, že vy povídání děje se z pohnutek i politických, i ná rodních. List radí jak dělníkům, kterým vypovi dací dekrely doručeny budou, tak jejich přinci pálům, aby těch dekretů nepřijímali a nepodpi- sovali, protože přijatím a podepsáním zavírají si cestu reklamace, a v každém případ aby se odvolali na rakouské vysla- nectví v Berlině. Tím způsobem zjeví se i hr. Goluchovskému pravda.
Goluchovský Dz Hradec Prusko Berlín
19 article
Albanie a Rakousko. Francouzský publicista Charles Loisenu, specialista ve věcech balkánských, vydal novou knihu »Adriatická rovnováha«. Jedna hlava knihy té věnována albanské otázce. Spisovatel ukazuje, jak Rskousko po ber- linském kongresse, když bylo okupovalo Bosnu a Hercegovinu a podrobilo za Milana svému vlivu Srbsko, umělo se všech stran otočit Albanii Dohoda s Ruskem z r. 1897 o zachování statu qno na Balkánském poloostrově dává Rakousku možnost mírnou cestou, bez nových záchvatů, jen stavbou železných dráh zesilovati svůj vliv na Balkáně. Rakousko-Uhersko, svědčí Loisesu. vydržuje si v Albanii ohromné množství konsulů. Tolik je jich, že není lze najíti pro ně konsul- ské agendy. Ale za to mají tím více času, jejž věnují dělání rakouské a katolické propagandy mezi Albanci, k čemuž mají po ruce i hojnost prostředků. Konsulové navykají Albance na myšlenku, že dříve nebo později musejí se do- stati pod Rakousko. Loiseau dokazuje, že zájmy rakousk v Albanii jsou diametralně různy od italskýchi jihoslovanských. Prušácké licoměrství. V poznaňském městě Jarolíně hakatisté konali sjezd. Sjelo se přes 4000 osob, mezi nimi mnoho úřadníkův a důstojníků s ženami.
Charles Loisena Rskousko Milan Albánie Rakousko Bosna a Hercegovina Srbsko Rusko Balkán Uhersko Jarolín
20 article
Sjezd byl zahájen výstupem slečny Rüdigerovy, jež převlečena za »matku Germanii« přednesla báseň, ve které dojemně žalovala, že tu, kdo jsou shromážděny všecky zdárné a krásné děti její, schází jedno, nezdárné a ošklivé. Slzy majíc v očích »malka Germania« třesoucím se hlasem apostrofovala nepřitomného polského ne- zdaru, vyčitala mu mléko mateřské a probdělé nad jeho kolébkou noci i ten chleb, který mu dávala. A tu se rozhorlila a zvolala: »Čím jsi a co máš, za to mně jsi zavázán, nevděč- níče, hlavně za blahobyt. A jak jsi se mi od- měnil za všecku něžnou péči ?. Nevděkem, zlostí a nenávistí! Touhou tvojí je » Polonia«, ale dosud já, »matka Germania«, stojím na stráži, všecky sny tvoje rozplynou se v nici!a Hlavním řečníkem byl p. Kennemann, jeden ze zakladatelův a vůdcův hakatismu. I on plakal nad nevděkem a nesmířlivostí Poláků. » Naše rukak, pravil, »stále je k Polákům přátelsky vztažena. Ničeho od nich nežádáme, leč aby porozuměli vlastnímu prospěchu a spravovali se našimi radami, jež jiného účelu nemají, než jim prospěti. Je to nadaný a pilný národ, nejvyšší úřady a hodnosti byly by mu otevřény, jen kdyby tak tvrdohlavě nedržel se eizího jazyka, který ve své pobloudilosti nazývají svým ma- teřským a přijali a milovali jediný vlastenecký jazyk pruský, jímž jest němčina. Od sta let vý- chodní kraje jsou částí státu pruského. Léta mají silu posvěcující. Ta léta posvětila (!) ně- meckost této země!« To si chválíme české pangermány! Ti se nepřetvářejí a neschovávají zafatou pěsť za záda, nýbrž nám ji vrážejí přímo do nosu.
Rüdigerův Polonius Kennemann Polák
21 article
Němci a německý vliv v západním Rusku. Výsledky všeobecnéko sčítání lidu v Rusku v lednu r. 1897 nejsou dosud do po- drobna známy. Zejmena nebyly dosud uve- řejněny žádné úřadní zprávy o národnostních poměrech v Rusku. Ale »Mosk. Vědom.« uve- řejnily týto dni stať, osnovanou patrně na sou- kromých zprávách o výsledeích sčítání lidu dle národnosti v ruském Polsku a úžasem spráskly ruce nad neočekávaným vzrůstem německého obyvatelstva na samém rozhraní s říší ně- meckou. V guberniích petrkovské a kuronské jest prý každý devátý člověk Němee
Němec Rusko Polsko
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Castel Giubileo. Florentský rychlík opustil za časného čer- vencového jitra důležité Orte, etrurskými památ kami slynoucí, a unášel nás těsně podél nažlout- lých vln tiberských k jihu. Luzný obraz toskán- ských krajin dávno již zmizel a po obou stra- nách šířila se před námi pustá, jednotvárná Campagna, porostlá řídkou polouschlou travou a toliko na pravo k obloze trčela ostře narýso- vaná Sorakte, na levo pak v dlouhé řadě vlnily se malebné, středověkými hrady korunované pa- horky sabinské. Modenský soudruh můj, který z Chius již byl mně milým společníkem, upozorňoval mne na stanici Castel Giubileo, odkudž příchozimu z krajin, z nichž Vlachům chladná vane Tra- monlana, poprvé objeví se, byť i na okamžik jen, pohled na velebné dílo Mlichel Angelovo. basiliku valikánskou dovršující. Chvllemii zdálo se, že ranní mlhy nad Campagní visící o dojen ten nás oloupi, ale když minuli jsme stanici Monte Rolondo, počaly se mlhy rozplylovati, slunko nad modravým hřebenem Apennina zdvi- halo se do blankytné výše a když vlak opouště nevelikou jinak stanici Castel Giubileo, kolem niž po travnatých plochách čile cvičila se řím- ská posádka, zableskla se z pravé strany, nad zátočinami bystře plynoucí Tibery, běloskvoue kupole, světoslavný příznak Řlma novověkého Ale kratičký byl jen požitek tenlo, nebo po ně kolika okamžicích zastřely luzný obraz výšiny jimiž si z Říma na sever razí cestu slavná Via Salaria. Nenadál jsem se tehdy, že bude mně v ne mnolých dnech popatřiti právě v těchto místech na děsné dílo závistného osudu. Právě před sta- nicí Castel Giubileo vjel v noci ze dne 12. na 13. srpen plnou parou letící rychlik na před chůdce svého, jemuž uprostřed pusté Campagně stroj vypověděl službu a šest osobních vagonů pokrylo troskami, lidskými mrtvolami a zmrza
Castel Giubileo Ort Vlach Mlichel Angelův Rolondo Salario Giubileo Tibera Řím Castel Giubileo
23 article
čenými údy těžce raněných hluboký úvoz, kte rým od Anienského mostu dráha vbíhá do osa mělé, téměř mrtvé stanice. Nazejtří jel jsem tudy do Perugie i měl jsem příležitost popatřiti na zachraňovací práce vojínův i na řady mrtvo a raněných, rozložených na stráni dráhu vroubící. Zprávy starověké podávají ovšem jiný obraz o krajině, která dnes podobá se africké stepi, před branami věčného města rozložené. Mírně pnoucí se výšiny na severní straně města Říma, rozbrázděné Tiberem a jeho pobočkami Anienem nebo Teverorem a Cremerou, jsou proslaveným bojištěm královského a patrieijského Říma. Tu před ústím Anienským na malé výšině stávalo město Antemnae (dle výkladu starořímských gramatiků z latinského ante amnem, »před ře- kou«), jež pověst spojuje již s činy Romulo- vými, za Anienem, podél starověké cesty noment- ské, bělala se na čeřenech srázných pahorků města sabinská a za Tiberem, širé údolí ovlá- dajíe, rozkládalo se přední město jiho-etrurské Veji, zuřivý nepřílel Říma, klerý po tři stoleli mocné činil překážky rozvoji světovládného města.
Perugia Řím Antemnae
24 article
Eridiným jabíkem a klíčem spolu, jenž rozho- doval o budoucnosti dolního Potibeři, bylo město Fidenae, osada vejských Etrusků, vlastními králi spravovaná, jehož značné zbytky podnes spatřují se na výšině zvláštního způsobu, nedaleko sta nice Castel Giubileo patrné. Římské podání vy pravuje o stálých krvavých bojích mezi Řimany s jedné a Fidenaty s Vejskými se strany druhé. zejmena pak rodinná paměť slavných Fabiů za- chovala v živém vědomí tragický osud 306 při slušniků rodových, kteři, hájíce zájmy římské. zbudovali si tvrz nad ústím Cremery do Tibery ale v nerovném zápase, marně čekajíce z města pomoci, do jednoho byli porubáni. Pachole je- diné, které právě v Římě se zdržovalo, zbylo z mohutného rodu. Obestírá sice boje tyto aureola historické pověstí a není pochybnosti, že dlužno ne-li významu, tedy alespoň rozsahu je- jich uskrovňovati, ale jádro událostí těch jest historické a ještě Augustus, navštíviv chrám Iova Feretria v Římě, obdivoval se lněnému pancéři vejského krále Polumnia, iejž dle nápisu
Eridin Etrusk Augustus Fidenae Tibera Řím Castel Giubileo Iov Feretria
25 article
prastarého a sotva čitelného ve válce s Fidenaly krále poraziv a zabiv konsul r. 428 př. Kr.a Cornelius Cossus s mrtvoly sňal a v tomto chrámi zavěsil. Tato událost markantní a monumentálně zjištěná dovoluje nám souditi, že i jádro ostat- ních pohnutých styků mezi Římem a Fidenami o nichž vypovídají trosky kněžských letopisů římských, má povahu historickou. Odpor Fidenato přetrval i zkázu matičného města Vej. Dle řím- ských letopisů padly Veji r. 396 př. Kr. a vzeu jich připisováno největšímu bohatýrů patricijského Říma M. Furiu Camillovi, tep ve však po 68 letech, r. 328 př. Kr., podařilo se ztěci i Fiden a poněvadž ovládalo cesty, vedoucí údolfm tiber ským do Elrurie, Umbrie i území sabinskél o, bylo město vyvráceno a zůstávalo odtud pustým Paměť ale ani městiště jeho nezanikly a hojné paměli někdejší jeho svéráznosti přiměly mne, že jsem svěží ranni doby užil z Říma k návštěvě světo- dějného a nyní téměř opuštěného tohoto koutku klassické půdy. Cesta vede ze středu města bud nerovnou a dosti srázně se zdvihající Via Na- zionale ku thermám Dioklociánovým anebo podé severní strany Quirinálu a . nově vztýčeného bronzového pomníku nešťastného krále Karla
Fidenala Cornelius M Furia Camillo Dioklociánův Karel Řím vá Elrurie Umbria Quirinál a
26 article
Alberta skrze nádhernou novou třídu Via vent setiembre, upomínajicí na osazení Říma italským vojskem r. 1870, načež zahýbá na severdo Via Salaria, prochází branou téhož jmena uprostřed nových čtverců čtýř. až pělipatrových děsně jednotvárných a unavující žlutavou bar- vou natřených domů, jež obklopují vzácnou perlu papežského Říma, villu Albani anebo To lonia, proslavenou svými uměleckými poklady. které před 150 téměř léty nadchly Winkel manna tou měrou, že zahájil soustavné studium uměleckých památek starověkých a tak stalse zakladatelem vědy, která nejvíce k poznán antického života přispěla. Za krátko jsme před městem, na pokrají Campagně, již již za sta vební místa nové severní čtvrti římské uslano- veném. Přechod z města do Campagně jes velice náhlý: tu a tam nějaká villa nebo vigna při cestě prostá osteria s chlubným nápisem. ale s odstrašujícím zevnějskem, a již před nám Campagna, holá téměř, nebo řídká její travina jest suchá, poskytujíc toliko útulek myriádám pronikavě koncertujicích cikád. Strom jes hoslěm řídkým a oko popolétá na sever kde řada stromův ojedinělých označuje řečiste přední tepny Campagně, kalného a v četných zátočinách libujíeího si Peverona. V levo rýsuje se za Tiberem Monte Mario, jehož úpatí za- krývá bujná zeleň nedávno založeného parku »dobré« královny Margherity, v pravo, za oblou- kem dráhy florentské, zdvihají se malebná pod hůří sabinská až za nimi v širém pozadí Apen nin od Thrasimenského jezera až po malebné čeřeny Tuskulské. Kráčíme za svěžího ranníh vzduchu po silnici, oživené vojáky a dvouko lými voztky, které charakterisují Campagnu načež po malé hodince staneme u Teverona.
Albert Albani Winkel Peveron Mont Mario Řím Campagn Campagn Teverona královna Margherita
27 article
jehož dosti hluboko zarývajíeí řečiště přeplní kamenný most antiekého původu o třech oblou- cích, jedním velikým, po celé šíři řečiště rozpja- tým, a dvěma menšími, pro odtok jarních vod určenými, Ponte Salara zvaný. Sem kladli římšt annalisté dějiště souboje Tita Manlia s obrovi tým Gallem. Říman zvítězil, sňal s hrdla bar barova řetěz zlatý a ozdobil jím hruď svou odkudž získal si světodějného přímětu Torqua- tus. V levo, několik toliko minut od mostu ovládá soutok Teverona s Tiberem značně vy soký pahorek s přikrými svahy, na jehož ploše kdysi stávalo město, nejblíže Římu položené. v pověstech i písních opěvané Antemnae. Hned za mostem, v jakémsi starověkém columbariu o podobě tupé čtverhranné věže z hostila se špinavá osteria, o níž ale zkušený můj soudruh tvrdil, že poslouží poutníku výbor- ným domácím vínem. Kraj mění tvářnost svou pustá rovina ustupuje na pravé straně mírné pahorkatině, kterouž již tu a tam zdobí strom, v nižších pak vlhkých polohách mezi pahorky spatřuje se již i pole kukuřičné. Zvláště malá poříčná nížinka, která po levé straně silnice za- bíhá až k Tibeře, Prato Rotondo zvaná, mile uprostřed pusté stepi svěží zelení oku lahodí. Do této roviny kladou pčstitelé starořímské mi- nulosti dějiště krvavých bojů mezi Řimanya
Pont Salar Tito Gall Říman Řím Tibera Prata Rotondo
28 article
Vejany i s jejich spolčenci Fidenskými a opodál za Tiherem, tam kde pobřežní řada pahorkův úzkým prolamuje se údolím, tam na hřebeni stráně spatřují se beztvárné zbytky starověkých opevnění, v nichž spatřují se zbytky tvrze Fabiů nad ústím Cremery, Vejany do jednoho v boji za římskou velikost pohubených. Již se blíží cesta naše záhybu tíberskému, již vcházíme do úzkého prostoru mezi západ- ním svahem někdejšího pohřebiště fidenského řekou, kdež z levé strany silnice rozkládá se mezi řídkým stromovím villa Spada, upominající na zlověslné orgie Cesara Borgie, načež překro- čivše vyschlou ručej k Tibeře spějící, jsme na úpatí městiště slavných někdy Fiden. Po pravé straně spatřují se v polouvrši šklebící se otvory, vchody do hrobů někdejších obyvatel fidenských, nyní ovšem dávno vyloupené.
Fidenský Fabius Borgia Tiher Tibera
29 article
Jsme ve Fidenách. Co zbývá z někdejšl slávy a moci? Pusté městiště na povrchu čive- rečného pohorku, ostrými rohy tu k Tibeře, tu do okolních rovin trčící! Kromě některých je- skyň, výmolův a ložišť, které udávají směr ně- kdejších hradeb, není téměř nejmenšího zu- statku! Co nedokonali Římané, dovršili Gothové v VI. stol. po Kr. Nemálem přispěla i malaria, která od počátku středověku otravuje okolí zdejší. Na západě, těsně nad řečištěm tiberským, při- léhá k městišti fidenskému osamělá na všech stranách výšina, kdež dle polohy a podoby dlužno hledati místo dávného hradu. Ani vege- tace neuchytila se na městišti tolikerých vzpo- mínek a kosmaté ovce, které popásá osmahlý pastýř, sotva shledávají chudičkou pastvu n vyprahlém, pustém povrchu. A ještě jedna vzpomínka! Zde v okolí pu- stého městiště, o něž nyní zřidka zavadí pout- ník, stávala villa bohatého Římana Faona. Sem prchal zvrhlý Nero, senátem jsa purpuru zbaven, a kdesi před villou nalezl smrt z rukou stihatelů, kteří na něm mstili smrt tisícerých obětí tyranské zvůle. Dr. J. V. Práše k.
Říman Goth Kristus Faon doktor prášit Tibera