2
masthead
V Praze, ve středu dne 17. července 1901.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
D přílehamí („Naněný Obzor“ ve
středu a „Liberární Hlidka
v pátek) předelácí ss:
Praze v administraci
na něsi . . . . .
sk=s
za čtvrt leta . . . . .
s dvejí denášk u
Ba měste
na štrt latk i
ve silalkšch
na město . .
Pošton:
Praha
Liberární Hlidek
6
article
naněsle, . . . ..
s dvojí zšzilioe
na měst
na rs v ejea
7
article
Pouliční doprava v Praze a
bezpečnost chodců.
Pouliční doprava v Praze a
bezpečnost chodců.
V poslední době přibývá povážlivým
způsobem nehod v ulicích pražských a před-
městských, jejichž vznik souvisí těsně s rů-
znými komunikačními prostředky, zvláště
elektrickou tramwayí, jízdou povozů, spor-
tovními koly a aulomobily. Místní zprávy
časopisecké vykazují některého dne několik
případů různých srážek a nehod, a možno
říci, že nemine téměř dne, aby časopisy
denní nezaznamenaly podobné větší či menš
neštěstí při dopravním ruchu.
Pokud případy takové spadají do oboru
trestního soudnictví, zakroči ovšem pokaždé
příslušná trestní instance a vinníky stihá za
sloužený trest. Než podobá se, že trestní ří
zení samo o sobě nikterak nejeví pronikavý
účinek na zvýšení pouliční dopravní bezpeč
nosti; vždyť doprava nepočíná si opatrněj
a nehod jí způsobených neubývá. Již to samo
o sobě nasvědčuje, že nevznikají četné
srážky komunikační z pouhé osobní neopa
trnosti a z rychlé jízdy, ale že jsou i okol
nosti povahy jiné, řekli bychom věcné, ne
osobní, nezaviněné, kteréž jsou pramenem
četných vzpomenutých pouličních nehod.
Nejen chodci, ale jak dokazují časté
srážky různých povozů i dopravní prostředky
samy jsou ohroženy, a zdá se nám tudíž,
že jest konečně na čase, aby se věnovala
věcem těmto pozornost, a to tím spíše, že
postižený nehodou jednotlivec z pravidla zů-
stává málomocným a obecenstvo znenáhla
upadá v jakousi fatalistickou náladu, jakoby
přečetné dopravní nehody pouliční náležely
k modernímu pouličnímu ruchu dopravnímu
a vylučevaly předem jakékoliv volání po
nápravě.
Praha
8
article
Přijati toto stanovisko za normální, to
by znamenalo převrátiti na rub pojem o
jízdním pořádku, a zapomenouti, že
dopravní ruch má sloužiti obecen-
stvu, a že obecenstvo nesmí mu býti vy-
dáno na milost a nemilost, jak tomu bez mála
již bude ve skutečnosti!
Spíše věc nabývá takového rázu, kterýž
vyžaduje odpomoci, a účelem těchto řádků
také jest jedině přání a touha, upozorniti
povolané činitele na nepříznivý stav pouliční
dopravy a podnítiti je, aby záležitost podro-
bily žádoucímu šetření a nápravě.
Nemíníme ovšem nikterak předbíhati vý
sledkom případné opravní akce, a nechceme
také zabíhati ani do oborů odborného zna
lectví ani do oboru orgánů bezpečnostních
a pouze jakožto nestranní pozorovatelé za
znamenáváme tuto některé z okolností, kte-
réž ve svém souhrnu vedou k nehodám
velmi trapným a znepokojujícím. sa
Především se nám zdá, že jest na čase,
aby se přikročilo k vypracování a provádění
poůličního řádu jízdního, jak jeho potřeba
vznikla neobyčejným rozmnožením dopravy
a rozmanitostí dopravních prostředků.
Ulice pražské ve svěm celku a dle
svého vzniku namnoze nestačí ani obyčej-
nému proudu chodců a starších prostředků
dopravních, povozů, drožek, fiakrů a pod.
a k nim přidružují se v posledních letech
čím dále tím četněji dopravní prostředky
nejnovější, zejmena linie elektrické tramwave.
Jsou ulice, kde pro obvyklý povoz zbývá
sotva nejnutnější prostora, aby projel vedle
kolejí tramwayových; a i tu může se v čas
vyvarovati nehodě jen povoz lehký, kdežto
vozy nákladní v takových ulicích na
prosto nebývají s to, aby v čas mohly vy
9
article
hověti rychlé jízdě elektrické tramwaye po
kolejích. Tu jsou povozy vždy ve zřejme
nevýhodě a ustavičně ohroženy.
Vedle vzrůstu dopravních prostředkův
uvnitř Prahy přibylo neméně dopravního
ruchu v předměstích, ruch tento nezbytně
přelévá se do ulic pražských, a ulice, kteréž
sloužívaly v dobách dřívějších ruchu, jakyž
se vyvinul v obyvatelstvu stotisíc osob,
musí dnešního dne snésti ruch,
jenž se vyvinul v obyvatelstvu
bezmála čtyř set ti'síc osob se
množstvím podniků a továren
které »staré« Pra ze a jejímu okoli bývaly
věcí neznámou
Upravování a rozšiřování ulic, velice
ovšem nákladné, nebylo s to držeti stejný
krok s rozmnožením dopravního ruchu,
namnoze stojí i volání po zachování »staré«
Prahy v křiklavém a příkrém odporu s po-
třebami obrovského ruchu dopravního .
Pokud se těchto okolností týče, jest
nalehavou potřebou komunikační, aby se
dopravní ruch dle jednotlivých ulic přesněji
a přísněji reguloval, a zejmena aby se jízda
povozů v ulicích užších s liniemi tramway-
ovými nadobro vyloučila.
Mnobé srážky a nehody dosvědčují
však také, že vozkové a řidiči povozů
vůbec navykli si jakémusi bezohlednému názoru
na pěší obecenstvo, a že v samém způsobu.
jak řídí spřežení, lze pozořovati nedostatečný
výcvik koní. Známe města, kde ulice se
hemží drožkami, a zvláště na křižovatkách
se rojí jako hejno komárů, ale jediný stráž-
ník stačí k udržení pořádku, protože koně
jsou naučeni vyhýbati se chodcům.
a ne hnáti se na ně, jako se to stává u nás,
kde všecka pozornoist se sva-
luje ustavičně jen na bedra
chodců.
Praha
10
article
Pokud se týče opatrnosti při jízdě, jes
na čase přesnější bdělost bezpečnostních
orgánů spojená s určitostí a jasností jízdného
řádu, nynějšímu ruchu dopravnímu přižpů
sobeného.
Co se týče elektrické tramwaye, nedo
stává se vůbec bezpečnostního opatření, ač
jak nedávné rozhodnutí správního soudu do
svědčuje, ve Vídni již byla podobná opatřen
schválena. Rovněž v Berlíně jsou vozy elektri
cké tramwaye v nejnovější době opatřeny
zvýšenými ochrannými prostředky.
Vedle těchto opatření zdá se nám být
dále nalehavě žádoucí pořádek dopravní, ze-
jmena co do počtu pasažérů; přeplněne
vozy, jak je denně vídáme, jsou dokladem
jízdního nepořádku, nedostatečného
dozoru na zachovávání jízdních pravidel a což
jest nejhorší, vylučují přeplněné vozy tram-
wayové naprosto potřebný klid a přehled zří-
zenců. Ve vřavě, jaká panuje v přeplněných
vozech, ani sebe svědomitější řidič elektrické
tramwaye neubrání se nehodě; vždyť se
někdy sám nemůže ani hnouti
Takovéto provozování jízdy jest však i na
újmu obce, protože průvodčí nestačí vydávati
jízdní lístky a kontrolovati, zda pasažéři za-
chovávají počet zaplacených stanie.
Proč takovýto stav bez nápravy zůstává,
jest naprosto nepochopitelno každému, kdo
zná jízdný pořádek na pouličných dráhách
elektrických v jiných velikých městech.
Snažili jsme se věcně a klidně upozor
niti na některé takové příčiny nehod při ko
munikačním ruchu v ulicích pražských, kteréž
mohou býti odstraněny anebo aspoň zmírněny.
Kéž povolaní kruhové se odhodlají přikročiti
k nápravě v čas a dříve, než obecenstvo
ohrožené pozbude trpělivosti a než z po
uličních nehod se vyvinou po
uliční nepořádkyl
Vídeň
Berlín
11
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 16. července. (Konec a za-
čátek.) Letní kampaň politická dokonává v ně-
kolika dosud neodročených neb neuzavřených
zemských sněmích. Jich činnost je čístě do-
mácí; zabývají se otázkami školskými, hospo-
dářskými, dobročinnými ústavy. Poměrně nejvíee
pozornosti budí ještě sněm dolnorakouský, kd
se páni antisemité starají o »živější« debatu
Jinde ani této živosti se už nedostává. Včerejš
schůze sněmu štyrského musila býti skončena.
poněvadž někteří poslanci odjeli na výlet a sně-
movna se stala neschopnou k usnášení.
Zatím co se práce v něklerých sněmích
bliží ke konci, činí se v jiných korunních ze-
mich již přípravy ku příští politické činnosti.
Halič se chystá k volebnímu zápasu a v Ty-
rolsku, kde nedávno německá města prote-
stovala proti chystanému rozdělení země ve dvě
samosprávné části, protestují nyní l vi l a s ká
města proti německé neústupnosti. Tridentská
městská rada sešla se k mimořádné schůzi, v níž
jednohlasně přijala resoluci, kterouž protestuje
proti chování německé sněmovní většiny a pro-
hlašuje za nezbytnou úplnou správní autonomii
jižního Tyrolska. Podobný protestní projev uči-
nila též městská rada v Roveredě. Tam na návrh
sociálního demokrata dra. Piscela přijato, aby
se svolal sjezd jihotyrolských vlaských obcí, n
němž by se pojednalo: 1. o hospodářských
politických potřebách Tridentska a 2. doporučilo
se vlaským obeím, aby přestaly vybírati zemské
a státní daně. Po městských radách vyslovilase
ve stejném smyslu shromáždění lidu v Tridentě.
Roveredě, Clesu, Levicu a jiných místech. V Tri
dentě došlo po schůzi, jíž se zúčastnilo na 4000
osob, k pouličným demonstracím, při nichž okres
nímu hejtmanu uspořádána kočičina.
Levicu
Praha
Halič
Tyrolsko
12
article
Rozumí se, že i časopisy vlaské mluví slovy
nejrozhodnějšími. Hlavní orgán tyrolských Vlacho
»Alto Adige«, pojednávaje o nedávné velko-ně
mecké schůzi v Inšpruku, při níž Wolf radil
aby se Němci vzepřeli všemi silami proti auto
nomním požadavkům vlaským, praví, že Vla
chové zdvihnou hozenou jim růkavici a na vy
zývavá slova Wolfova odpovědí: Vlaští poslane
budou tak dlouho mařiti každou činnost tyrol
ského sněmu, dokud autonomní návrh nebude
položen na jednaci pořad a nebude schválen
tak, jak si toho přejí Vlachové.
Z Terstu, 14. čerrence. (Slovinský
»Národní dům«.) Minulou neděli konala se
v místnostech Slovanského čtenářského spolku
ustavující valná hromada nového slovinského
spolku, jenž nese název »Narodni Dom«. Účelem
spolku jest vystavěti v Terstu representační bu-
dovu, jež by poskytla přístřeší všem slovinským
spolkům terstským. Staveniště ve vhodné poloze
a dosti rozsáhlé (přes 400 čtver. sáhů) zakou-
pila již Terstská záložna za 320.000 K. Nová
budova bude pomníkem národního probuzenía
uvědomění terstských Slovinců a zbaví je ne-
milé povinnosti, hledati pro své spolky přístřeš
u svých nepřátel.
Ze Záhřeba, 14. července. (Dozvuky
k sokolskému sjezdu.) Ve věcech
slovanských velice střízlivé »Hrv. Pravo« uve
řejnilo za příčinou nezřízených útoků vídeňskýeh
listů na sokolské slavnosti a zvláště na naše
ruské a francouzské hosty stať o významu
našich slavností, z níž bereme následující místo
»Čechové se cíti silným národem, jenž říši
mnoho dal a který je pro její moc, její pokrok
a její finanční i hospodářský význam vážným
činitelem. Za své nesčetné oběti Čechové se
domáhají také patřiciho jim vlivu ve státě
Wolf
Němec
Wolfův
Vlach
Čecho
Inšpruk
Terst
Záhřeb
Alta Adige
národní dům
Narodeň Dom
13
article
Chtějí, aby také ve vzhledě politickém byl
faktorem úplně rovnoprávným s Němci. Nic nen
mravnějšího a oprávněnějšího, než tyto snahy
českého národa. Toho však neuznávají Němei
Chtějí míti výhradnou a plnou moc v Cislajtanii
Jich jazyk má býti jazykem státním, všichn
neněmečti národově mají užívati jejich jazyka
a tím uznati jeho panství. Jest přirozeno, že se
Čechové i ostatní neněmečtí národové vzpíraj
tomuto požadavku a domáhají se samostatnosti
snažíce se přede vším emancipovati od něme
ckého vlivu. Nejméně se to smí zazlívati če
skému národu. Čechy byly svobodný, nezávislý
stát. Chtějí býti opět samostatny, ale uvniti
říše habsburské. Český národ nikdy nejevil snah
pro které by mohl býti nazván velezrádným
Ale odpůrcové českého národa podkládají takový
význam jeho snahám, poněvadž je leká my
šlenka, že by se Čechové ve svém království
českém mohli státi úplně rovnoprávnými s tamní
německou menšinou. Proto užívají každé příle-
žitosti, aby Čechy pomluvili a činí tak i za pří-
ležitosti sokolských slavností. Chopili se přijezdu
a několika řečí ruských a francouzských hostů
a ovací, připravených jim od českého lidu.
Němec
Čecho
Čechy
14
article
Však se tím Čechové nedali v poddanství ani
Francii ani Rusku. Vyjádřili jen jako zvláštno
národ, jenž ve svých sympatiích muší býti
svoboden, svou přizeň národu francouzskému
své přálelství příbuznému národu ruskému. Če-
chové jsou porobeni. Trpí křivdu od Němeů,
kteří jim upirají, politické postavení, jež jim
náleží po právu, A kdo trpí, hledá lásku pro
své bolesti, hledá důvěrného přítele, jemuž by
mohl svěřiti své stesky, u něhož by nalezi
útěchy a mravní pomoci. A to, a nic více činili
Čechové o pražských slavnostech.«
Ze Lvova, 13. července. (Nedostatek
škol a nadbytek kořalen.) V posledn
schůzi obeeního zastupitelstva lvovského ukáza
prof. Majerský, jak rok za rokem vzmáhá se ve
Lvově počet dětí nenavštěvujících školu, ač jsou
návštěvou školní povinny. V posledním školním
roce dostoupil počet školu zanedbávajíefeh
lvovských děti čísla 8000. Nechodí do školo
z částí z nedbalosti rodičů a z nedbalosti škol
nich dozorců, kteří nedbalé rodiče netrestají.
z části z nedostatku škol a učitelů. — Za to
kořalny kvetou. Všeobecný údiv vzbudila tyto
dni zpráva z Jaremče, že je tam na 100
huculských rodin patnáct kořalen, z nichž
třináct je v rukou židovských lichvářů. Kořalny
ty byly do nedávna otevřeny celou noc. Teprve
nyní obyvatelé tamních letních bytů výmohli na
okres. hejtmanovi, aby se kořalny zavírály
o 10. hod. večer. O zmensení počtu kořaler
nestará se však nikdo!
Čecho
profesor
Majerský
Francie
Rusko
Lvov
15
title
Politické zprávy zahraničné.
16
article
V Praze, 16. července.
Praha
17
article
Pro hr. Goluchovského.
Hr. Goluchovský tvrdil v delagacfch, že
vypovídání rakouských poddaných z Pruska ne
děje se z pohnutek ani politických, ani národ
ních. »Dz. Poznaňský« mu praví, že je špatně
informován a že z Pruska jsou vypovídáni pouze
čeští a polští dělníci, z čehož je zřejmo, že vy
povídání děje se z pohnutek i politických, i ná
rodních. List radí jak dělníkům, kterým vypovi
dací dekrely doručeny budou, tak jejich přinci
pálům, aby těch dekretů nepřijímali a nepodpi-
sovali, protože přijatím a podepsáním zavírají si
cestu reklamace, a v každém případ
aby se odvolali na rakouské vysla-
nectví v Berlině. Tím způsobem zjeví se
i hr. Goluchovskému pravda.
Goluchovský
Dz
Hradec
Prusko
Berlín
19
article
Albanie a Rakousko.
Francouzský publicista Charles Loisenu,
specialista ve věcech balkánských, vydal novou
knihu »Adriatická rovnováha«. Jedna hlava knihy
té věnována albanské otázce.
Spisovatel ukazuje, jak Rskousko po ber-
linském kongresse, když bylo okupovalo Bosnu
a Hercegovinu a podrobilo za Milana svému
vlivu Srbsko, umělo se všech stran otočit Albanii
Dohoda s Ruskem z r. 1897 o zachování statu
qno na Balkánském poloostrově dává Rakousku
možnost mírnou cestou, bez nových záchvatů,
jen stavbou železných dráh zesilovati svůj vliv
na Balkáně. Rakousko-Uhersko, svědčí Loisesu.
vydržuje si v Albanii ohromné množství konsulů.
Tolik je jich, že není lze najíti pro ně konsul-
ské agendy. Ale za to mají tím více času, jejž
věnují dělání rakouské a katolické propagandy
mezi Albanci, k čemuž mají po ruce i hojnost
prostředků. Konsulové navykají Albance na
myšlenku, že dříve nebo později musejí se do-
stati pod Rakousko.
Loiseau dokazuje, že zájmy rakousk
v Albanii jsou diametralně různy od italskýchi
jihoslovanských.
Prušácké licoměrství.
V poznaňském městě Jarolíně hakatisté
konali sjezd. Sjelo se přes 4000 osob, mezi
nimi mnoho úřadníkův a důstojníků s ženami.
Charles Loisena
Rskousko
Milan
Albánie
Rakousko
Bosna a Hercegovina
Srbsko
Rusko
Balkán
Uhersko
Jarolín
20
article
Sjezd byl zahájen výstupem slečny Rüdigerovy,
jež převlečena za »matku Germanii« přednesla
báseň, ve které dojemně žalovala, že tu, kdo
jsou shromážděny všecky zdárné a krásné děti
její, schází jedno, nezdárné a ošklivé. Slzy
majíc v očích »malka Germania« třesoucím se
hlasem apostrofovala nepřitomného polského ne-
zdaru, vyčitala mu mléko mateřské a probdělé
nad jeho kolébkou noci i ten chleb, který
mu dávala. A tu se rozhorlila a zvolala: »Čím
jsi a co máš, za to mně jsi zavázán, nevděč-
níče, hlavně za blahobyt. A jak jsi se mi od-
měnil za všecku něžnou péči ?. Nevděkem,
zlostí a nenávistí! Touhou tvojí je » Polonia«,
ale dosud já, »matka Germania«, stojím na
stráži, všecky sny tvoje rozplynou se v nici!a
Hlavním řečníkem byl p. Kennemann, jeden ze
zakladatelův a vůdcův hakatismu. I on plakal
nad nevděkem a nesmířlivostí Poláků. » Naše
rukak, pravil, »stále je k Polákům přátelsky
vztažena. Ničeho od nich nežádáme, leč aby
porozuměli vlastnímu prospěchu a spravovali se
našimi radami, jež jiného účelu nemají, než jim
prospěti. Je to nadaný a pilný národ, nejvyšší
úřady a hodnosti byly by mu otevřény, jen
kdyby tak tvrdohlavě nedržel se eizího jazyka,
který ve své pobloudilosti nazývají svým ma-
teřským a přijali a milovali jediný vlastenecký
jazyk pruský, jímž jest němčina. Od sta let vý-
chodní kraje jsou částí státu pruského. Léta
mají silu posvěcující. Ta léta posvětila (!) ně-
meckost této země!«
To si chválíme české pangermány! Ti se
nepřetvářejí a neschovávají zafatou pěsť za
záda, nýbrž nám ji vrážejí přímo do nosu.
Rüdigerův
Polonius
Kennemann
Polák
21
article
Němci a německý vliv v západním
Rusku. Výsledky všeobecnéko sčítání lidu
v Rusku v lednu r. 1897 nejsou dosud do po-
drobna známy. Zejmena nebyly dosud uve-
řejněny žádné úřadní zprávy o národnostních
poměrech v Rusku. Ale »Mosk. Vědom.« uve-
řejnily týto dni stať, osnovanou patrně na sou-
kromých zprávách o výsledeích sčítání lidu dle
národnosti v ruském Polsku a úžasem spráskly
ruce nad neočekávaným vzrůstem německého
obyvatelstva na samém rozhraní s říší ně-
meckou. V guberniích petrkovské a kuronské
jest prý každý devátý člověk Němee
Němec
Rusko
Polsko
22
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Castel Giubileo.
Florentský rychlík opustil za časného čer-
vencového jitra důležité Orte, etrurskými památ
kami slynoucí, a unášel nás těsně podél nažlout-
lých vln tiberských k jihu. Luzný obraz toskán-
ských krajin dávno již zmizel a po obou stra-
nách šířila se před námi pustá, jednotvárná
Campagna, porostlá řídkou polouschlou travou
a toliko na pravo k obloze trčela ostře narýso-
vaná Sorakte, na levo pak v dlouhé řadě vlnily
se malebné, středověkými hrady korunované pa-
horky sabinské.
Modenský soudruh můj, který z Chius již
byl mně milým společníkem, upozorňoval mne
na stanici Castel Giubileo, odkudž příchozimu
z krajin, z nichž Vlachům chladná vane Tra-
monlana, poprvé objeví se, byť i na okamžik
jen, pohled na velebné dílo Mlichel Angelovo.
basiliku valikánskou dovršující. Chvllemii zdálo
se, že ranní mlhy nad Campagní visící o dojen
ten nás oloupi, ale když minuli jsme stanici
Monte Rolondo, počaly se mlhy rozplylovati,
slunko nad modravým hřebenem Apennina zdvi-
halo se do blankytné výše a když vlak opouště
nevelikou jinak stanici Castel Giubileo, kolem
niž po travnatých plochách čile cvičila se řím-
ská posádka, zableskla se z pravé strany, nad
zátočinami bystře plynoucí Tibery, běloskvoue
kupole, světoslavný příznak Řlma novověkého
Ale kratičký byl jen požitek tenlo, nebo po ně
kolika okamžicích zastřely luzný obraz výšiny
jimiž si z Říma na sever razí cestu slavná Via
Salaria.
Nenadál jsem se tehdy, že bude mně v ne
mnolých dnech popatřiti právě v těchto místech
na děsné dílo závistného osudu. Právě před sta-
nicí Castel Giubileo vjel v noci ze dne 12. na
13. srpen plnou parou letící rychlik na před
chůdce svého, jemuž uprostřed pusté Campagně
stroj vypověděl službu a šest osobních vagonů
pokrylo troskami, lidskými mrtvolami a zmrza
Castel Giubileo
Ort
Vlach
Mlichel Angelův
Rolondo
Salario
Giubileo
Tibera
Řím
Castel Giubileo
23
article
čenými údy těžce raněných hluboký úvoz, kte
rým od Anienského mostu dráha vbíhá do osa
mělé, téměř mrtvé stanice. Nazejtří jel jsem
tudy do Perugie i měl jsem příležitost popatřiti
na zachraňovací práce vojínův i na řady mrtvo
a raněných, rozložených na stráni dráhu vroubící.
Zprávy starověké podávají ovšem jiný obraz
o krajině, která dnes podobá se africké stepi,
před branami věčného města rozložené. Mírně
pnoucí se výšiny na severní straně města Říma,
rozbrázděné Tiberem a jeho pobočkami Anienem
nebo Teverorem a Cremerou, jsou proslaveným
bojištěm královského a patrieijského Říma. Tu
před ústím Anienským na malé výšině stávalo
město Antemnae (dle výkladu starořímských
gramatiků z latinského ante amnem, »před ře-
kou«), jež pověst spojuje již s činy Romulo-
vými, za Anienem, podél starověké cesty noment-
ské, bělala se na čeřenech srázných pahorků
města sabinská a za Tiberem, širé údolí ovlá-
dajíe, rozkládalo se přední město jiho-etrurské
Veji, zuřivý nepřílel Říma, klerý po tři stoleli
mocné činil překážky rozvoji světovládného města.
Perugia
Řím
Antemnae
24
article
Eridiným jabíkem a klíčem spolu, jenž rozho-
doval o budoucnosti dolního Potibeři, bylo město
Fidenae, osada vejských Etrusků, vlastními králi
spravovaná, jehož značné zbytky podnes spatřují
se na výšině zvláštního způsobu, nedaleko sta
nice Castel Giubileo patrné. Římské podání vy
pravuje o stálých krvavých bojích mezi Řimany
s jedné a Fidenaty s Vejskými se strany druhé.
zejmena pak rodinná paměť slavných Fabiů za-
chovala v živém vědomí tragický osud 306 při
slušniků rodových, kteři, hájíce zájmy římské.
zbudovali si tvrz nad ústím Cremery do Tibery
ale v nerovném zápase, marně čekajíce z města
pomoci, do jednoho byli porubáni. Pachole je-
diné, které právě v Římě se zdržovalo, zbylo
z mohutného rodu. Obestírá sice boje tyto
aureola historické pověstí a není pochybnosti, že
dlužno ne-li významu, tedy alespoň rozsahu je-
jich uskrovňovati, ale jádro událostí těch jest
historické a ještě Augustus, navštíviv chrám
Iova Feretria v Římě, obdivoval se lněnému
pancéři vejského krále Polumnia, iejž dle nápisu
Eridin
Etrusk
Augustus
Fidenae
Tibera
Řím
Castel Giubileo
Iov Feretria
25
article
prastarého a sotva čitelného ve válce s Fidenaly
krále poraziv a zabiv konsul r. 428 př. Kr.a
Cornelius Cossus s mrtvoly sňal a v tomto chrámi
zavěsil. Tato událost markantní a monumentálně
zjištěná dovoluje nám souditi, že i jádro ostat-
ních pohnutých styků mezi Římem a Fidenami
o nichž vypovídají trosky kněžských letopisů
římských, má povahu historickou. Odpor Fidenato
přetrval i zkázu matičného města Vej. Dle řím-
ských letopisů padly Veji r. 396 př. Kr. a vzeu
jich připisováno největšímu bohatýrů patricijského
Říma M. Furiu Camillovi, tep ve však po 68
letech, r. 328 př. Kr., podařilo se ztěci i Fiden
a poněvadž ovládalo cesty, vedoucí údolfm tiber
ským do Elrurie, Umbrie i území sabinskél o,
bylo město vyvráceno a zůstávalo odtud pustým
Paměť ale ani městiště jeho nezanikly a hojné
paměli někdejší jeho svéráznosti přiměly mne, že
jsem svěží ranni doby užil z Říma k návštěvě světo-
dějného a nyní téměř opuštěného tohoto koutku
klassické půdy. Cesta vede ze středu města bud
nerovnou a dosti srázně se zdvihající Via Na-
zionale ku thermám Dioklociánovým anebo podé
severní strany Quirinálu a . nově vztýčeného
bronzového pomníku nešťastného krále Karla
Fidenala
Cornelius
M Furia Camillo
Dioklociánův
Karel
Řím
vá
Elrurie
Umbria
Quirinál a
26
article
Alberta skrze nádhernou novou třídu Via vent
setiembre, upomínajicí na osazení Říma italským
vojskem r. 1870, načež zahýbá na severdo
Via Salaria, prochází branou téhož jmena
uprostřed nových čtverců čtýř. až pělipatrových
děsně jednotvárných a unavující žlutavou bar-
vou natřených domů, jež obklopují vzácnou
perlu papežského Říma, villu Albani anebo To
lonia, proslavenou svými uměleckými poklady.
které před 150 téměř léty nadchly Winkel
manna tou měrou, že zahájil soustavné studium
uměleckých památek starověkých a tak stalse
zakladatelem vědy, která nejvíce k poznán
antického života přispěla. Za krátko jsme před
městem, na pokrají Campagně, již již za sta
vební místa nové severní čtvrti římské uslano-
veném. Přechod z města do Campagně jes
velice náhlý: tu a tam nějaká villa nebo vigna
při cestě prostá osteria s chlubným nápisem.
ale s odstrašujícím zevnějskem, a již před nám
Campagna, holá téměř, nebo řídká její travina
jest suchá, poskytujíc toliko útulek myriádám
pronikavě koncertujicích cikád. Strom jes
hoslěm řídkým a oko popolétá na sever
kde řada stromův ojedinělých označuje řečiste
přední tepny Campagně, kalného a v četných
zátočinách libujíeího si Peverona. V levo rýsuje
se za Tiberem Monte Mario, jehož úpatí za-
krývá bujná zeleň nedávno založeného parku
»dobré« královny Margherity, v pravo, za oblou-
kem dráhy florentské, zdvihají se malebná pod
hůří sabinská až za nimi v širém pozadí Apen
nin od Thrasimenského jezera až po malebné
čeřeny Tuskulské. Kráčíme za svěžího ranníh
vzduchu po silnici, oživené vojáky a dvouko
lými voztky, které charakterisují Campagnu
načež po malé hodince staneme u Teverona.
Albert
Albani
Winkel
Peveron
Mont Mario
Řím
Campagn
Campagn
Teverona
královna Margherita
27
article
jehož dosti hluboko zarývajíeí řečiště přeplní
kamenný most antiekého původu o třech oblou-
cích, jedním velikým, po celé šíři řečiště rozpja-
tým, a dvěma menšími, pro odtok jarních vod
určenými, Ponte Salara zvaný. Sem kladli římšt
annalisté dějiště souboje Tita Manlia s obrovi
tým Gallem. Říman zvítězil, sňal s hrdla bar
barova řetěz zlatý a ozdobil jím hruď svou
odkudž získal si světodějného přímětu Torqua-
tus. V levo, několik toliko minut od mostu
ovládá soutok Teverona s Tiberem značně vy
soký pahorek s přikrými svahy, na jehož ploše
kdysi stávalo město, nejblíže Římu položené.
v pověstech i písních opěvané Antemnae.
Hned za mostem, v jakémsi starověkém
columbariu o podobě tupé čtverhranné věže z
hostila se špinavá osteria, o níž ale zkušený
můj soudruh tvrdil, že poslouží poutníku výbor-
ným domácím vínem. Kraj mění tvářnost svou
pustá rovina ustupuje na pravé straně mírné
pahorkatině, kterouž již tu a tam zdobí strom,
v nižších pak vlhkých polohách mezi pahorky
spatřuje se již i pole kukuřičné. Zvláště malá
poříčná nížinka, která po levé straně silnice za-
bíhá až k Tibeře, Prato Rotondo zvaná, mile
uprostřed pusté stepi svěží zelení oku lahodí.
Do této roviny kladou pčstitelé starořímské mi-
nulosti dějiště krvavých bojů mezi Řimanya
Pont Salar
Tito
Gall
Říman
Řím
Tibera
Prata Rotondo
28
article
Vejany i s jejich spolčenci Fidenskými a opodál
za Tiherem, tam kde pobřežní řada pahorkův
úzkým prolamuje se údolím, tam na hřebeni
stráně spatřují se beztvárné zbytky starověkých
opevnění, v nichž spatřují se zbytky tvrze Fabiů
nad ústím Cremery, Vejany do jednoho v boji
za římskou velikost pohubených.
Již se blíží cesta naše záhybu tíberskému,
již vcházíme do úzkého prostoru mezi západ-
ním svahem někdejšího pohřebiště fidenského
řekou, kdež z levé strany silnice rozkládá se
mezi řídkým stromovím villa Spada, upominající
na zlověslné orgie Cesara Borgie, načež překro-
čivše vyschlou ručej k Tibeře spějící, jsme na
úpatí městiště slavných někdy Fiden. Po pravé
straně spatřují se v polouvrši šklebící se otvory,
vchody do hrobů někdejších obyvatel fidenských,
nyní ovšem dávno vyloupené.
Fidenský
Fabius
Borgia
Tiher
Tibera
29
article
Jsme ve Fidenách. Co zbývá z někdejšl
slávy a moci? Pusté městiště na povrchu čive-
rečného pohorku, ostrými rohy tu k Tibeře, tu
do okolních rovin trčící! Kromě některých je-
skyň, výmolův a ložišť, které udávají směr ně-
kdejších hradeb, není téměř nejmenšího zu-
statku! Co nedokonali Římané, dovršili Gothové
v VI. stol. po Kr. Nemálem přispěla i malaria,
která od počátku středověku otravuje okolí zdejší.
Na západě, těsně nad řečištěm tiberským, při-
léhá k městišti fidenskému osamělá na všech
stranách výšina, kdež dle polohy a podoby
dlužno hledati místo dávného hradu. Ani vege-
tace neuchytila se na městišti tolikerých vzpo-
mínek a kosmaté ovce, které popásá osmahlý
pastýř, sotva shledávají chudičkou pastvu n
vyprahlém, pustém povrchu.
A ještě jedna vzpomínka! Zde v okolí pu-
stého městiště, o něž nyní zřidka zavadí pout-
ník, stávala villa bohatého Římana Faona.
Sem prchal zvrhlý Nero, senátem jsa purpuru
zbaven, a kdesi před villou nalezl smrt z rukou
stihatelů, kteří na něm mstili smrt tisícerých
obětí tyranské zvůle.
Dr. J. V. Práše k.
Říman
Goth
Kristus
Faon
doktor
prášit
Tibera