1
masthead
16. července 1901. Císlo 194
4
article
předpokládání. Ostatně poukázuje na to, že provedl
II. vodovod v Lipsku nákladem desíti millionů marek
bez předchozích zkoušek vrtacích a taktéž v Magde
burku pouze a jedině na základě svého vědeckého
posudku. Konečně poukazuje k tomu, že vrtání stu-
den bylo prováděno dřívějšími znalci české spoři-
telny beze všeho systému, že nám tudíž nalezené
výsledky nepraví nic určitého, k čemuž dodává pan
dr. Slavík, že i geologické zkoumání povahy půdy
dálo se tam velmi povrchně. Po přednášce p. stav
rady Thiema rozpředla se debata, nevedla ale k žád-
nému výsledku a bude na správní radě Společných
vodáren, aby nyní učiněny byly konečné krokyv
této palčivé olázce. Ze všeho dosavadního vyplývá
následující: 1. Dosud byli slyšeni přivrženci zave-
dení spodní vody a ti doporučují oblasť u Káraného
za určitých podmínek. Pan inž. Prinz žádá, aby zří-
zeny byly nové studně pokusné. Pan stav. rada
Thiem míní konati pokusy zcela nové na základě
měření vodstva řek Labé a Jizery. 2. V obou pří-
padech bude náklad s tím spojený obnášet as
50—100.000 K a vyžadovati bude času několika mě-
síců. 3. Nebyly slyšáni znalci a přívrženci umělého
filtrování vody říční. 4. Nebyla slyšena dosud an-
kela domácích znalců. 5. Nebylo rozhodnuto, má-li
být zavedena i užitková voda anebo pouze pitná.
Ing
Prinz
Lipsko
5
article
Tato okolnost zasluhuje obzvláštní pozornosti, nebot
voda vllavská po provedení syst. kanalisace vyčistí
se tou měrou, že bude mocí sloužit dobře k hospo-
dářským účelům (kropení ulic, zalávání sadů, pro-
plachování kanálů) a nemusí k tomu brána býti
draho sem přiváděná voda. 6. Nebylo provedeno do-
sud řádné a systematické chemické zkoumání vody
z oblasti u Käraného.
— Prudká bouře povstala včera odpoledne po
2. hodině v okolí Prahy. Obloha byla zatažena čer
nými mraky, z nichž blesky křižovaly a prudký liják
se spostil. V Košířích sjel blesk dvakrát a sice
Plzeňské třídě do vrchního vedení elektrické dráhy
a pak do komínu domu č. p. 119 v Košířích. Obe
bylo bleskem značně poškozeno.
— Velký požár v Novém Bydžově. Včera
o 1/25. hodině odpolední vypukl z neznámé dosu
příčiny požár ve Starém židovském městě
v Novém Bydžově a s velkou rychlostí se šířil.
Ve Starém židovském městě, jež probíhají 3 většinou
úzké ulice, byly vetché až 200 let staré domky
zbudované ze dřeva a tak zvané lepenice, jež obý
vány byly nejchudší třídou města. Bydleli
tam dělníci, zvláště dělníci ze skřivanské rafine-
rie, z bývalé továrny Bergmannovy, ze tkalcovny
Bergmannův
Praha
Košíře
Nový Bydžov
6
article
Pourovy a okolních průmyslových závodů. Židů bylo
v něm velmi málo. Oheň vypukl v jednom z hustě
semknutých domků, vedry úplně vyschlýcha
nalézaje všude hojně potravy, šířil se tak
rychle, že do 346 hodin večer za-
chvátil již 18 domků, objímajících tř
ulíčky. Při požáru došlo ke vzrušujícím, srdnervoucím
scénám. Kde kdo v městě chvátal, aby pomáhal př
zachraňování skrovného majetku obyvatelů požárem
zachvácené části města, ale všechna pomoc ukázala
se býti téměř marnou. Dravý rozpoutaný živel ne-
dovoloval přístupu do bytů hořicích domků, z nichž
vyneseno následkem toho velice málo, zvláště
jen peřiny a část šatstva. Obyvatelé hořících domků
nuceni byli uchýliti se se svými rodinami na blízký
hřbitov nebo do vůkolních zděných budov. K požáru
přibyly záhy četné sbory hasičské a sice novobydžov-
ský, z továrny Bergmannovy, ze Skřivanské raffinerie
a z vůkolních vesnic, ale práce jejich, ač předem
nebylo lze mysliti na záchranu starých, vyschlých
dřevěných domků, stěžována byla ještě nedostatkem
vody, jež musila býti čerpäna z míst vzdálených
až 400—500 kroků. Jelikož tok Cidliny se upravuje,
nebyla v jejím řečišti žádná voda. Všoch 18
domků vyhořelo do základů a zbyly
jenhromady rozvalin, z nichž ční do výše
holé komíny. Obstála do večera jedině zděná syna-
goga ve středu vyhořelé části se nalezající, Při po-
žáru přihodily se také některé menší úrazy
a několik osob — i děti — utrpělo lehčí po-
páleniny. Pohořelé očekává velká bída.
Pourův
Žid
7
article
k jejímuž zmírnění již za požáru pořádány ve městě
sbírky. Bez přístřeší jest 80—100 rodin,
tak chudých, že i po dvou bydlely v malých nuzných
svěfníčkách. Některé domky měly dva až pět ma
jitelů. O 347. hodinu večerní při odjezdu
pražského vlaku požár ve Starém ži-
dovském městě ještě v plné síle z uři
a hasiči, pokud bylo to možno, všemožně se namá-
hali, by jej zdolali a zabránili dalšímu jeho šíření.
8
article
— Trampotami v náruč smrti. Jméno
18lelé služky Aloisie Burešovy vícekráte již objevilo
se na tomto místě a vždy vzbudilo soustrast i těch.
kdož Burešovy neznali. Před dvěma roky dívka
sloužila ve třetím patře jednoho domu na Spälené
ulici. Při věšení prádla jednoho dne na pavlači pře-
houpla se a spadla se závratné výše na nádvoří.
Sťastným řízením osudu sice se neusmrtila, ale
utrpěla pohmoždění pravé ruky tak značně, že stala
se k další službě nezpůsobilou. Když po několika tý-
dnech byla ze všeobecné nemocnice propuštěna, hle-
dala nové zaměstnání, ale mrzáka nechtěl do do-
mácnosti nikdo vziti. Nechtěla nikomu přijit na obtíž
a neblahý osud tak na ni dolehl, že v zoufalstv
pokusila se o sebevraždu. Provedla ji ve vyšehrad-
ských lázních, kde vypila značné množství kostíku.
Pomoc byla jí však záhiy poskytnuta a Burešova
vyšla z nemocnice opět uzdravena. Potom odjela do
rodné obce na venkově, kde ji klamně považovali za
lenocha. Oklamána vrátila se do Prahy. Dne 24. dubna
na hěbitově olšanském na hrobu své matky požíla
opět značné množství kostíku. Byla po třetí přivezena
do všeobecné nemocnice, kde včera utrpení svému
podlehla. Mrtvola její byla odvezena do pathologi-
ckého ústavu.
— Nehoda. Malířský pomocník Alois Skalák
19 roků starý, včera odpoledne při práci na Karlově
náměstí spadl s malířského žebříku a utrpěl těžké
poranění na hlavě. První pomoc poskytl mu in-
spekční lékař ze záchranné slanice a pak byl Skalák
odvezen do nemocnice.
Burešův
Nehoda
Skalák
Spälený ulice
Praha
Olšanský
Karlov náměstí
všeobecný nemocnice
9
article
— Náhlá úmrtí. V čís. 180—VII. bydlící 58lely
dělník Antonín Potužák v noci na včerejšek náhle
zemčel. Mrtvola byla odvezena do pathologického
ústavu za účelem zjištění příčiny smrti. Tamtéž při-
vezena mrtvola J. Mejzlika ze Smíchova č. 849.
— Motař přejet. V Kinského třídě na Smí-
chově byl včera ráno metař Jan Zimmerman z čísla
264—III. povalen koněm drožky a přejet. Kočí drožky
rychlou jízdou vyhnul se zjištění svého jmena. Me-
taři poskytl policejní lékař p. dr. Musii příslušnou
pomoe.
— Smrtelný úraz. V závodě p. Rob. Endra
sklad minerálních vod ve Ferdinandově třídě, zaměst-
naný 18lelý sluha Jaroslav Čepelák byl včera do-
poledne stižen smrtelným úrazem. Když nesí totiž
do silepa hotelu »u arcivévody Štěpána« na Václav-
ském náměstí 50 láhví minerální vody, osudnou ná
hodou sklouzl a spadl se značné výše do sklepa
kde zůstal v bezvédomí ležeti. Nešťastník utrpěi
otřesení mozku a zlomení páteře. O uzdravení jeho
se pochybuje. Zrančný byl v ambulančním voze
záchranné stanice odvezen do všeobecné nemocnice
— Prvni česká opera »Drátonik«. Do vče-
rejší naší zprávy o oslavě stoletého výroči narozenin
Františka Škroupa vloudila se malá, ale ru
šivá tisková chyba. Uvádí se tam totiž rok 1966 ja
kožto doba vzniku první české opery »Drátenik«
kdežto opera tato složena byla roku 1826.
— Cenníky bohatě illustrované svých osvěd-
čených pat. regul. cirkul. kamen bezdýmných, ventil
kamen soustavy Meidingerovy, moderních tabul. spo-
ráků atd. výdala firma Horák a spol., Žitná ul.2
Potužák
J Mejzlik
Zimmerman
Musie
Rob
Čepelák
Štěpán
Václav
Zrančný
Škroup
Horák
Smíchov
Ferdinandov třída
Žitná ulice
všeobecný nemocnice
12
article
= Orispl. Z Ríma, 15. července. (C.-B.) Časo-
pisy oznamují, že Crispi zolavil se ze své chura vosl
již úplně.
Crispi
13
article
= Ochuravění belgieké královny. Z Brus-
selu, 15. července. (C.-B.) Královna se ze své lebké
choroby již úplně zotavila a podnikla dnes vyjíždku
v kočáře.
= O střelecké slavnosti v Slegenu (Vest
fálsko) vzňal se v neděli sud prachu 50lib. Stavení
v němž sud stál, sřítilo se a 4 lidé byli zabiti,
těžce raněni.
= Poprava. Z Cradocku telegrafují: Vrak
Coetael byl dnes, v pondělí, ráno popraven.
= Neštěstí. O nedělní tělocvičné produkei
v Havru probořila se tribuna pro diváky. Šest osol
poranilo se, z nichž dvě těžce.
= Vedra v Americe. Z Washingtonu se sdě-
luje: Na západě a jihu trvá vedro dále. V západním
Missouri, Kansasu, Oklahomě a v territoriu Indiano
jest velké sucho.
Vedra
Cradocko
Havre
Amerika
Washington
Missouri
Kansas
Oklahoma
Indiana
14
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Z kanceláře smíchovského dlvadla.
Dnes opakuje se po osmnácté a předposledně Vala-
breguč-Heuequinova fraška »Coralie a Com p.e
v druhém obsazení. Začátek o 7. hod. več., kone
po 9. hod.
+ Pištěkovo divadlo na Kr. Vinohradech.
Dnes dává se po prvé »Kean, slavný bere
anglický«. Drama o 5 jednáních od A. Dumasn
otce. Pan Jos. Strouhal vystoupí jako host v titulní
úloze Keana, Za nejbližší novinku připravuje se
»Elektra«, sensační drama o 5 jedn. Napsal B.
Perez Galdos. Dle španělského originálu zpracoval
J. Kühnl.
+ Libeňské divadlo. (Reditel A. J. Frýda.
Dnes v úterý hraje se ve prospěch p. J. Blažka Ši-
máčkova hra »Jiný vzd uc h«.
Vala
Heuequinův
Coralie
Kean
A Dumasn
Jos
Strouhal
B Perez Galdos
J Kühnl
J Frýd
J Blažek
Como
Pištěkův divadlo
na Králové . Vinohrady
libeňský divadlo
Reditel A
ša
15
article
Ze soudní síně.
Ze soudní síně.
Pro několik stovek ...
(Čivrtého porotního období líčení deváté.)
(Pokračování.)
, té vzorné, veškerým pohodlím opatřené praž
ské porotní síněl
Opravdu líto nám bylo tří tuctů as étherickýc
zjevů útlocitných slečinek a dam, když viděli jsme
borečnou činnost jejich něžných šátečků batistových,
které nestačily ovivati se a stírati prýštlcí se perly
s uzarděných čílek a tvářiček. Bylo ale také horko
Jako ve výhni sopeční, jáko v kráteru, z něhož vy
cházejí spousty vodních par. Opravdu nám bylo lito
našich útlocitných něžných dam! Nemají-l
už páni na místech kompetentních slitování nad
hlasy veřejného tisku a stížnostmi porotců, snad
tolik ohledu a galantnosti mohli by mít ke krás-
nému pohlaví našemu, aby nebylo při líčeních tak
»sensačních« a »zábavnýche, jakýmje
proces se Slaničkovými, nuceno zmírati v parnu!
Ci snad nepomůže ani tento argument? . ..
Než k věci samě.
Především zahájen byl výslech prvního z obžalo
vaných, Antonína Slaničky. Ostatní obžalovan
byli prozatím ze soudní síně vyvedeni.
Předseda p. ryt. Patera: Jste vinen
Obžal. (neslyšitelným hlasem): Tak, jak to povídá
žaloba, nezakládá se to na pravdě. Předs.: Mluvte
nahlas. Co je vám o věci známo? Obžal.: Ja jen
pomáhal otce odnášet... Předs.: Především řekněte,
jak jste se snášel s otcem? Obžal.: Já ješt
dost dobře. Předs.: Proč pak jste tedy nebydlel
doma? (Obžalovaný přebýval u svého švakra Kindla.
Slaničkův
Slanička
Kindl
Předs
16
article
Pozn. ref.) Obžal.: Já chtěl jíti na vandr a otee
začal nadávat. Tak jsem se sebral a šel jsem pryč
ke švakrovi. Předs.: Proto byste se ale nebyl
musil rozhněvat tak, abyste musil odejíti z domu
Co víte o vraždě samé? Obžal.: 25. března ráno,
byl tehdá svátek, přišel ke mně ke Kindlovům asi
ve 347. hod. bratr Vaclav a řekl mi: »Přijď domů,
já ti něco povím!« Šel jsem tedy domů a Emil mně
přišel naproti do průjezdu. Když jsem přišel do zad-
ního pokojíku, viděl jsem, že otei, který ležel
na posteli, teče z hlavy krev. . . Ptal jsem
se bratra Emila, co dělal a Emil povídal, že budeme
mít všichni pokoj. Já se ho ptal, kdo to udělal a tu
on řekl, že mu (otci) dal tři rány a žádal mne hned,
bých mu pomohl otce odněst. Předs.: Co dělal
Václav? Obžal. : Ten potom také pomáhal. Já jim
pomohl ho donést jen ke kůlně. Předs.: To byi
již otec mrtev? Obžal.; Tomu už skoro do-
cházelo . .. Předs.: Jak jste ho odnesli?
Obžal.: Nu, Emil mu strčil hlavu do
pytle. Předs.: Jak mohl míti hlavu v pytli,
když ještě ležel na posteli? Obžal.: No, ten
pytel měl už pod hlavou. Předs.: Byl
tedy ten pytel už připravený? Obžal.: Ano.
Předs.: Kdo ho dával do pytle? Obžal.: My
všichní tři. Předs.: Zavázali jste ten pytel?
Obžal.: To už se neramatuji. Předs.: Jak pak
jste otce odnesli ke kolně? Obžal.: Já nesl ho
za nohy a Anlonín za hlav u. Václav uklízel
zatím v pokoji cejchy. Olce jsme položili na zem a
pak jsem odešel. Emil tam zůstal sám. Před s.
Byl otec již mrtev, když jste ho vynesli ven
Obžal. ? To nevím. Já jsem ihned odešel. Předs.
Vaclav
Emil
Václav uklízet
Předs
17
article
Co jste dělali po tom? Obžal.: Emil přišel na-
zpátek do pokoje a zapírali jsme cejchy. Před s.
Dle výpovědí svědků a nálezu soudních lékařů byla
však smrtelná rána vašemu otci zasazena teprve na
dvoře před záchodem. Obžal: Já nevím, já tam
nebyl. Předs.: Kde byla vaše matka? Obž a l.
Já ji neviděl. Předs.: Udal jste dříve, že jste ji
potkal na dvoře, když jste otce vynášeli. Obžal.
Já ji neviděl.
Předseda předčítá na důkaz protokolární vý
pověď Slaničkovu, dle níž Slaničková jemu při onom
selkání řekla: »Kde jsi se tu vzal?«
Obžalovaný mlčí.
Předs.: Co se stalo dále? Obžal.: Umyl
jsme podlahu a povlékli peřiny Na to jsem šel opě
ke Kindlovům. Předs.: Co stalo se potom s mrtvo-
lou? Obžal.: Emil říkal, že ji někam odneseme
ke »štrece«. Když jsem přišel večer domů k bratrovi,
vzal tento mrtvolu otce z toho uhlí a já mu ji po
mohl naložit na ramena a dival jsem se pak, nejde-i
nikdo. To bylo asi ve 3/48. hod. Emil ho nesl ze sta-
vení ven uličkou k židovské zahradě. Tam jsme pře-
lezli zeď, otce jsme si pokaždé přehodil
a pak jsme šli polem až na cestu, která vede ke
dráze. Když jsme přišli pod násep, vylezl bratr na
horu, udělal ve sněhu od hora až dolu rýhu, a by
to vypadalo, jako by otec spadl. Předs.
Kdo otce vyndal z pytle? Obžal.: Já. Před s.
Věděli jste, že má otec peníze? Pídili jste se po
nich? Obžal.: Emil mi říkal, že peníze otec žádně
u sebe neměl. Předs.: Prý jste se ptal Václava,
jak je to s penězi. Obžal.: Ja se ho neptal, on
mi začal povídat sám. Předs.: Ale Emil vypovídá
zcela jinak. Doznává, že mu dal jednu ránu a že mu
také jednu dal Václav. Obžal.: To já nevím. Ja
při tom nebyl. Votant rada Jenikovský: Do-
cházel jste domů častěji? Obžal.: Ano, na večer.
Emil
Slaničkův
Václav
Předs
18
article
Votant: S dovolením otcovým? Obžal.: Jenom
když nebyl doma. Votant: Nedělato to na vás žád-
ného zvláštního dojmu, když jste viděl otce zabitého
Obžaí.: Já v prvním okamžiku nevěděl, co dělám
Obhájce obžal. p. tajemník Scheidler: Vložil
jste někdy ruku na otce? Obžal.: Nikdy! Ob-
hájce: Tenkráte také ne? Obžal.: To se neza-
kládá na pravdě. Obhajce: Dal jsle mu tenkráte
nějakou ránu? Obžal.: Žádnou. Obháj ce
Vy jste tedy vůbec na svého otce ruku zločinně ne-
vložil? Obžal.: Ne. Předs.: Žaloba ale dovo-
zuje, že jste se chtěli zmocniti otcových peněz, bylo
prý to asi šest nebo sedm set zlatých, protože byl
přisný a ničeho vám nedával. Obžal.: Když jsem
nic nepracoval, nedostal jsem ničeho. Obhájce ob-
žalovanéno Emila p. dr. Freund: Proti dřívějším
svým udáním sobě odporujete. Emil prý vám řekl,
dle dnešního doznání vašeho, že dal olci tři rány?
jednu do hlavy, druhou se strany a třetí do týla,
To se ale neshoduje s nálezem soudních lékařů. —
Obžal.: Říkám jen to, co mi pověděl bratr. Obh.
p. dr. Freund: Řikal jste dnes, že otec ležel na
posteli a hlavu měl v pytli. Při prvním výslechu
jste však řekl, že měl hlavu a tělo už na zemia
nohy na posteli. Dnes jste udal dále, že jste otci
dávali všichni tři hlavu do pytle. Dne 28. března
jste ale uvedl, že když jste příšel, dával mu Emil
Scheidler
Emil
doktor
Freund
Ob
Předs
19
article
Llavu do pytle a 30. března jste řekl: »Když jsem
Llavu do pytle a 30. března jste řekl: »Když jsem
přišel, měl otec již hlavu v pylli.« Co je tedy
pravda? Obžalo vaný mičí. Porotce p. Kaura:
Jak pak jste otce přendavali přes ty zdi? Obž al.
Já vylezl nahoru a bratr mi ho podal, načež si ho
Emil, když přelezl, převalil přes ramena. Na jednom
byly nohy, na druhém ruce otcovy. Porotce pan
Ladislav Čech: Od čeho pak byl ten pytel?
Obžalovaný: Od soli. Porotce: To musil
přece býti úzký a krátký? Jak pak by se
do něho dostal takový statný muž? To jste ho tam
musili pořádně vecpat? Obžal.: Ten pytel byl tak
velký jako »štrozok«. Porotce: Když jste večer
zase pro otce přišli, byl ještě v pytli? Obžal.: Ano
Předseda ukazuje členům poroty onen pytel,
v němž mrtvola byla uschována. Je z hrubého ko-
nopí a je celý téměř potřísněn ssedlou krví. Obhájee
Emila Slaničky p. dr. Freund: Svědkové ale udá-
vají, že slyšeli až do sousedního dvorečka vašeho
otce křičeti: »Achich, ouvej!« To křičel v tom pytli?
Obžal.: To nevím, za mně nekřičel. Obhájce dr
Freund: Měl něco Emil v ruce, když vám příšel
vstříc do průjezdu? Obžal.: Sekeru.
Předvádějí druhého obžalovaného, Václ av
Slaničku. Předs.: Jste vinen? Obžal.: Prosím,
já o ničem nevěděl. Předs.: Co a jak jste zvěděl
o tom, co se přihodilo? Vy jste domů vůbec nesměl,
protože, jak sám doznáváte, nežil jste s otcem v dobr
vůli. Obžal.: My se spolu nikdy nehádali. Já s ním
nikdy ničeho neměl. Otec jenom nechtěl, abych mu
přišel domů. Předs.: Tedy jste vlastně doma vůbe
nespal, vyjma oné noci? Obžal.: Ne. Pře d s.
Kaura
Emil
Čo
Slanička
doktor
Freund
Václ
Předs
20
article
Proč jste spal oné noci doma? Obžal.: Neměl jsem
kam jíti na noc. Předs.: Jak jste se dověděl o tom
co se stalo? Obžal.: Když jsem vstal, vešel jsem do
světnice. Předs.: Ač jste věděl, že je otec doma
a že to máte zakázáno? Bylo 34 na 7. hodinu
a tu mohl jste si přece myslit, že otec bude doma.
Obžal: To jsem nevěděl. Já jsem viděl jen
z přední světnice, jak uhodil olce, když ležel na po-
steli, bratr Emil sekerou. Předs.: Z toho místa
jež jste udal původně, totiž z prahu, nebylo jej možno
vidět. Obžal.: Já šel trochu dál do svělnice
díval jsem se ode zdi mezi okny. Předs.: Tvrdíte
tedy zase něco nového. Kde byla matka ? O bž a l.
Neviděl jsem tehdá než Emila v okamžiku, když dá-
val otci ránu sekerou. Ja nevěděl co dělám, nemě
jsem ani pomyšlení na něco. Předs.: Proč pak
jste nešel otci na pomoc? Obž al.: Já nevěděl
co dělám. Šel jsem ke Kindlovům a řekl jsemt
bratru Antonínovi. Předs.: Byla tam vaše matka?
Obžal.: Já byl tak pitomý, že ani nevím, že lam
byla matka. Já řekl »Antoníne, pojď domů, Emi
uhodil otce a on krvácí!« Antonín pak šel se mnou.
Když jsme přišli do stavení, šel jsem na dvůr, dal
jsem dobytku žrát, sebral jsem se a jel jsem pryč.
Do světnice jsem už nešel. Předs.: Kam pak jste
jel? Obžal.: Sedl jsem si na vlak a odjel do
Smečna. Já to nemohl sněsti. Předs.: Antonín
však udává, že jste byl ve světnici s ním a že jste
vy dal otci druhou ránu sekerou. Obžal.: Prosím,
já ani nesáhl na otce. Předs.: Prý jste také po-
máhal uklizeli světnici Antonínu a Emilovi? O bž a l.
Na nic jsem nesáhl. Předs: Také vaše matk
potvrzuje, že jste byli doma všichni tři a že vás,
když se od Kindlů vrátila, zastihla zase všecky
Kromě toho měl jste ještě krvavé skvrny na kalho
tách. Obžal.: O tom úplně ničeho nevím. Před s.
Emil
Antonín
Kindl
Předs
Smečno
21
article
Antonín udává, že jste byl také při tom, když on
s Emilem strkali otce do pytle. Obžal.: O tom
také ničeho nevím. Předs.: Proč jste odejel7
Obžal.: Protože jsem nechtěl o tom, co se stalo.
dočista nic vědět. Předs.: Mluvil jste s Antoní-
nem o otcových penězích? Obžnl.: O penězíe
já nevím a nic jsem o tom nemluvil. Předs.
Prý jste s Emilem otce šacovali. Obžal,: O tom
dočista nic nevím. Já úplně nic nevlm. Předs.
Druhý den dopoledne, když jste přijel vlakem, byla
již mrtvola nalezena a lidé vám sami povídali,
že je to váš tatínek. Obžal.: Šel jsem se
na něho podívat. Ale četník mne k němu nepustil.
Tak jsem šel do Strašecího. Předs.: Ale svědky
je zjištěno něco jiného: že jsťe si, když jst
měl viděti otce, odplivl a ani se naň ne-
podíval. (Pohnutí.) Ob žal. mlčí. Pře d s.
Odkud pak jste měl na dráhu peníze? O bž a l.
Matka mi dala 60 krejcarů, kromě toho jsem prodal
kalhoty a za kabát dostal jsem asi dvě zlatky. Měl
jsem dohromady něco přes tři zlatky. Státní zá-
stupce: Váš bývalý spoluvězeň Lihovický udává.
že jste se s Antonínem umlouvali, že všechno sve-
dete na Emila a pak prý jste také na Emila volal.
aby aspoň matku z toho vysekal? Obž al.: Prosím
já s nikým nemluvil, já o ničem nevím. Obhájce
Anežky Slaničkové, p. dr. Zítek: Váš otec měl
jak bylo udáno, stále u sebe několik set zlalých.
Jak to přijde, že jste se nevyučili žádnému řemeslu
Obžal.: Když jsem byl v učení, stavěl se náš do
mek a poněvadž kromě malého tehda Emila nebyl
nikdo jiný doma, musil jsem přidávat zedníkům.
Antonín
Emil
Emil otec
Slanička
doktor
Zítek
Předs
22
article
Obhájce: Udal jste však sám v předběžném ří
zení, že jste chodíval tajně domů a že jste spal ve
chlévě. Což pak vám otec nedovolil přespati ve svět
nici? Obžal.: On mně nikdy nic neřekl, když
jsem přišel domů a teprve, když jsem odešel, dělal
rámus. Následuje výslech třetího obžalovaného,
18letého Emila Slaníčky. Předs.: Jste
vinen činu, který se vám klade za vinu? Obžal.
Ne. Předseda: Jak jste zvěděl o vraždě!
Obžal.: Když jsem přišel od pana správce Čipery
asi o 1/29. hod. dopolední, bratr Václav mně řekl
jak se to stalo. Předs.: Co vám říkal? Obžal.
Že se pohádal na záchodě s otcem a že prý otce,
když ho chtěl udeřit, udeřil sekerou. Potom do mne
Václav pořád hučel, až jsem byl celej pitomej, abych
ho odnes. Předs.: Kde ležel otec? Obž a l.: Na
uhlí. Díval jsem se jen na kraj a viděl jsem ten
hadr. Předs.: Krev jste neviděli? Obžal.: Ne-
všiml jsem si. Předs.: Vždyť jste ještě odhazovali
potom krvavý sníh! Obžal.: To jsme dělali, když
měla přijíti komise. Předs.: Vaclav a Antonín
udávají, že vy jste to byl, který otce uhodil sekerou.
Obžal.: Já ho neuhodil, milostpane. Já ho také
nepomáhal odnášet ze svělnice a přišel jsem teprve,
když byl otec už pryč. Předs.: Nepral jste žadné
cýchy? Doznal jste to původně sám. Obžal.: Ne-
říkal jsem to žádnému. Předs.: Jak jste se snášel
s olcem? Obžal.: Otec mně řekl, že mne doma
nepotřebuje a vyhnal mne. Od 14 let jsem byl
z domu pryč. Předs.: Antonín udává, že vás
viděl dávat otce do pytle. Obžal.: To není pravda.
Jak jsem ho mohl dávat do pytle, když jsem tam
nebyl? Předs.: Proč jste otce šacoval a hledal
peníze. Obžal,: O tom nevím ničeho. Před s.
Slaníčka
Václav
Antonín
Předs
23
article
Jak jste odnesli mttvolu ke dráze? Obžal.: Vyndali
jsme ji z uhelníku s Antoninem. On šel napředa
říkal mi, bych to kousek cesty nesl. Kousek jsem
tedy nesl já, kousek on, v pytli na zádech. Antonín
mně pak u náspu řekl, abych udělal ve sněhu
stružku, načež on pytel rozvázal a obalil si jej pod
pažím. Obžal. Antonín (povstává): To se ne-
zakládá na pravdě. Obžal. Václav: Já o ničem
nevím. Porotce p. Babánek: Tak kdo ho vlastně
zabil? Byli jste patrně dobře smluveni, všichní tři
jste to udělali. Předs. k obžalovanému: Vaše sestra
udala, že vás často viděla se umlouvat a že peníze
otec váš měl, víte sám. Vždyť jste ještě naváděl
sestru a maminku, by tatínka hledaly po
hospodách a vaše matka skutečně tak
učinila, ač věděla, že otec je již od rána
zavražděn! Snášel jste se s bralry? Obžal.
Emil Slanička: Málo. Jednou mně nabili, až
fsem zůstal ležet.
Antoninus
Antonín
Václav
Babánek
Slanička
24
article
Konečně podrobena výslechu 56letá žena za-
vražděného, Anežka Slaničková. Tvrdí, že
o ničem nevi. V 6 hodin prý tehdá muž její vstal,
umyl se a vzal si kalhoty a boty. Ona prý mu
zatím uvařila kávu. Synové byli prý té doby na
dvoře. Odešla prý asi po půl 7. hodině ke Kindlům,
kam za chvíli přišel Váciav a povídal něco Anto-
nínovi, který odešel domů. Když se za půl hodiny
vrátila, byli všichni tři synové ještě pohromadě.
Muže prý neviděla, myslila prý, že půjde do neda-
lekého svého krámu. Po osmé hodině šla prý pro
maso a zastihla Antonína, Václava a Emila ještě
v domě. Předseda: Neříkali vám ničeho? Obžal.
Ne. Předseda: Do prvotního protokolu jste udala,
že vám říkali, že zavraždili otce, aby
měli od něho pokoj. Věděla jste tedy snad
od dřívějška, že ho chtějí zavražditi? Obžal.: Ne,
to jsem nevěděla. Předseda: Václav a Emil vám
na dvoře ještě řekli před vaším odchodem, »že se
to dnes musí udělat«. Obžal.: Václav mi řekl, že
to musí udělat dnes, že jako chlějí domů. Pře d s.
Slaničková
Kindl
Antonín
Václav
Emil
25
article
Ale vždyť jate tenkrát udala, že jste je prosila, aby
Ale vždyť jate tenkrát udala, že jste je prosila, aby
tak neučinili. Obžal.: Poněvadž jsem si myslila.
že se budou hádat. Teprv odpoledne mně Emil vy-
právěl, že otce uhodil sekerkou. Já nechtěla ale
ničem slyšet. Předseda: Na dvoře jste přece
musila vídět krvavé stopy. Obžal.: Neviděla
Předseda: Nevšímla jste si ani peřin? Obž a l.
Já je jen tak přehodila a neviděla jsem ničeho
Předseda: Odpoledne vám řekl Emil, že otce
zabil. Jak pak jste se mohla večer ještě po vašem
muži sháněti po hospodách? Chtěla jste patrně
vraždu zakrýti. O bžal.: Ne, já bych to byla ozná-
mila druhého dne. Předseda: Ale vytasila
jste se s tím teprve v červnu, když
to udala vaše dcera. Jak pak jste žila svaším
mužem? Obžal.: Kolikráte přišel v noci domůa
hrozil nám, že nás musí všecky povraždit. Jednou
běhal za námi po ulici se sekerou. Porotce pan
Čech: Poněvadž synové na ulici pod okny
mluvili s děvčaty. — Já musila tehdá utéci, poněvadž
mne podezříval, že jim nadržuji. Byl k nám
vždycky surový, dej mu Pámbu nebe. Jednou
chytil syna, dal mu hlavu na špalek a chtěl muji
useknout. Kdyby nebylo dcery, byl by ho zabil.
Emil
Čechy
26
article
Předseda: Ale to všecko jste dříve nevědělal
Obh. dr. Zítek: Když jste žila se svým mužem
37 let (Úžas mezi damským posluchačstvem), byla
byste zajisté ten zbytek ještě s ním mohla ztráviti.
O bžal.: Byla bych to ještě vydržela, ale tohohle
jsem se nenadála. Jeden z porotců: Býval váš
muž opilý? Obžal.: Každý den! Porotce-
Proč se zlobil na syny? Obžal.: Vyhnal je ještě
za malička a nechtěl je dát na řemeslo. Porotce-
Proč jako matka jste nehleděla, by se děti něco vy
učily? Obžal.: Nechtěla jsem jednat proti jeho
vůli. Stát. zást.: Vždyť vám dal připsat po-
zemky! Obžal.: To bylo za moje nahospodařené
peníze. Stát. zást.: Vždyť jste říkala, že vám
dává do domácnosti málo. Obžal.: Prosím, to
jsem si vydělala svým vlastním přičiněním. Stát.
zást.: Proč jste mu neřekla, co mu hrozí? Ob ž.
doktor
Zítek
Vyhnal
27
article
Řikala jsem mu to několikrát. On nosil s sebou hůl
a říkal, že se nebojí. Stát. zást.: Ale slíbila
jste mu před ollářem, že s ním budete snášet všecky
svízele . . . Obžal.: Já jsem nevěděla, že to
takhle dopadne. Stát. zást.: Proč jste ho ne-
upozornila, že mu onoho dne hrozí nebezpečí
Ob žal. mlčí.
Čte se potom z usnesení senátu, proti čemuž
dr. G. Freund ohlásil zmateční stížnost, protokolárn
výpověď dcery zavražděného, Anny Kindiové, ktera
kryje se celkem s důvody obžaloby, načež podávaji
soudní znalci pp. dři. Řeinsberg a Slavík
dobré zdání, jehož obsah uvedli jsme již v čísle
včerejším.
Po polední přestávce vyslýcháni svědci. Okresní
soudce novostrašecký p. Fr. Künzl byl asi 5 týdnů
před vraždou dožádán Josefem Slaničkou, by zavola
jeho syna Václava a zakázal mu přístup do otcov-
ského domu, poněvadž Václav svému otci bral vždý
klíč od krámu a tam kradl. Václav slíbil k domluv
soudcově, že domů více nepůjde. Josef Slanička žil
v dobrých poměrech, naříkal jen na své děti, na něž
je prý jeho manželka slabá. Matka prý dětem nad-
držovala a tím je také kazila. Policejní komisa
Vojtěch Svoboda líčil zavražděného jako řádného
byť i přísnějšího muže, který se opíjel ze zlosti
když mu synové něco vyvedli. (K obžalované Sl-
ničkové obrácen:) »Vy jste kradla svém
muži obilí a naučila jste tomu take
děti. Nebýti vás, nebyly by zdel“
Neméně chvalně vyznělo vysvědčení, které dal
obviněným četnický strážmistr Václav Vlastník,
jenž v domku hned po vraždě vykonal prohlídkua
všecky tři syny zatkl, Václava právě když ze Smečna
se vracel.
Sousedky Slaničkových Marie Tysová a Marie
Kuthanová potvrdily, že ze dvorka u domku
Slaničkových slyšely zavražděného sténání a nářek.
doktor
G Freund
Kindiová
Řeinsberg
Slavík
Künzl
Slanička
Václav
Svoboda
Vlastník
Slaničkův
Tysová
Kuthanová
Smečno
senát
28
article
Svědek Václav Šteiner udal, že Josef Slanička
rád jídal kozí maso, nebo telecí nožičky. Když s tím
domů přišel, říkala Slaničková: »My to žádný ne
jime, nejlíp to vyhodit a jeho tím praštit!« Sla-
níčková prý říkala o svém muži: »Jen ho bouchnoui,
starou potvoru!« Když se svědek šel dívat k náspu
na mrtvolu, řekl to Antonínovi, který se však roz-
křikl: »Ty pach...., vždyť on doma snídá!« Svědel
také viděl, jak jednou zbili Antonín a Václav Emila
tak, že zůstal bez vědomí ležet.
Františku Krausovi ukazoval jednou Václav
oprať, řka: »Ta bude dobrá, my máme plán a po-
daří-li se nám, budeme mít peněz jako hnoje!-
Tulák Ferdinand Libovický, který byl vězněn
u novostrašeckého soudu v téže době, jako synové
Slaničkovi, potvrzuje v protokolu, že Václav a Anto-
nín se umlouvali a že Václav řekl: »Na Emila to
píchnem, ať si to odbručí!« Jindy prý volal Václav
na Emila, aby »vysekal aspoň matku«.
Ant. Svoboda potvrdil, že Anežka Slaničková
s dcerou 25. března večer Josefa Slaničku po hospo-
dách hledaly, čehož jindy nečinily, svědek Alois
Čipera udává, že druhý den po vraždě syn
Václav u mrtvely otcovy si odplivl a řekl: »To je
našeho táty!« a odešel.
Po výslechu svědků Václ. Čížka a Prein-
hältra, kteří vesměs potvrdili okolnosti v obža-
lobě uvedené, byl čten také »moták«, který psal
z vězení Václav sestře své Josefě. Obsah jeho je ná-
sledující:
»Milá sestro
Ty píšeš, že jsme to dopracovali, já na olce
nesáh — — — — — Já tě za to prosím, abys
řekla mamince, aby si z toho nic nedělala, že vše
viš a víc neříkej. Jen ty buď při mně a při matce.
jako já při vás.« — — — —
V líčení pokračovati se bude zejtra.
(Pokračování.)
Šteiner
Slanička
Sl
Antonín
Svědel
Václav Emil
Kraus
Václav oprať
Ferdinand libovický
Václav
Emil
Svoboda
Slaničková
Čipera
Václ
Josefa
Anta
29
article
Věstník živnostenský a dělnický.
Věstník živnostenský a dělnický.
* Měšť společenstvo výčepníků v Praze
upozorňuje své pp. členy, že k podání prohlášení ku
všeobecné daní výdělkové pro třetí období ukládaci
(r. 1902 a 1903) ustanovena jest lhůta do 31. čer-
vence t. r. Prohlášení tato mohou býti podána pí-
semně nebo protokolárně u berní správy nebo okr.
hejtmanství. Pro písemná prohlášení dlužno užiti
úřadních vzorců, kteréž lze obdržeti bezplatněu
úřadu vyměřovacího.
* Z nemocenské pokladny gremia knih-
kupoů v Praze. Druhá výroční řádná valná bro-
mada koná se dnes v úterý 16. t. m. o 8. hod. ve
černí v restauraci »u Štajgrů«, Vodičkova ulice.
stávky.
* Z Pittaburgu, 14. července. (Reuter.) Před
seda ocelářského svazu nařídil, aby zastavila se
práce u tří společností. Jedná se tu asi o 70.00
dělníků.
Praha
Vodičkův ulice
Reuter
ocelářský svaz
30
article
Menšinový věstník.
Menšinový věstník.
Schůze ústředního výboru Národní jednoty
pošumavské koná se dnes v úterý 16. červenc
o 7. hod. več. v místnostech jednoty ve Vodičkovi
ulici čís. 36 (v domě Národní kavárny v I. posch.
Přitomnost členů dlicích v Praze žádoucna.
Schůze ústředního výboru Národní jednoty
severočeské koná se dnes 16. července t.r
přesně o 6. hodině večer v místnostech Jednoly.
Vodička
Praha
národní jednota
národní kavárna
Jednola
31
article
Věstník spolkový.
Věstník spolkový.
Sehůze.
Klub ůčetních úřadníků zemskéh
výboru království českého má ve středu
dne 17. července členskou schůzi v místnostech re-
staurace »u Pokorných« (Ječná ulice) o 8. hod. več
Na programu jest: 1. rozprava o revisi o kr es
ních účtů, již v rozhovor uvede místopředseda
klubu JUDr. Kotal, zem, účetní úřadník. 2. Volne
návrhy, dotazy a přání členů.
Zábavy.
Měšťanská Beseda na Král. Vino
hradech uspořádá již dnes v úterý dne 16. t. m
oblíbený zahradní koncert v letní zahradě »Národ
ního domu«. Začátek o 7. hod. več. Přístup pro
členy Besedy schodištěm ze třídy Korunní. Nečlenové
mají přístup hlavním vchodem zahradním, plati však
vstupné 20 h za osobu.
Vlast. a dobroč. spolek »Medák« pořádá dne
28.5července koncertní zábavu v zahradní restauraci
p. Em. Němečka ve Vyšehradské třídě ve prospěch
vdov a sirotků. Hra v kuželky o tři ceny
Situace Angličanů na jižním anglickém bojišti
stále se zhoršuje, což vidí již také značná čásť an-
glické veřejnosti, která uvažuje nyní, v jakém
poměru jsou ztráty a výlohy, jež válka pobleuje,
kvýsledkům a prospěchům, které přiněsti může
Anglíi v případě nejpříznivějším.
Jestliže londýnský vojenský úřad (čteme na př.
v londýnském dopise »Tägl. Rundschau«), uveřej-
ňuje týdenní výkazy lorda Kitchenera uvádí
pravidelných již 25 mrtvých, 50 raněných a 100 za-
jatých Burů, měl by vlastně poctivě připojiti také
vždy počet anglických ztrát, při čemž ukázalo by se
téměř vždy, že ztráty Angličanů jsou větší, nehle-
díli se ani k tomu, že Velká Britanie musí za 100
až 150 Burů v týdnu domněle neškodnými učině-
ných zaplatiti jeden a půl millionu liber
šterlinků.
JUDr
Kotal
Král
Němeček
Angličan
Tägl
Rundschau
Kitchener
Velká Británie
32
article
Dle úřadního výkazu ztratili Angličané v šesti
dnech od 4. do 10. července 37 mrtvých, 81 raně-
ných a 7 zajatých, kdežto 38 důstojníků a vojínů
zemřelo a 156 jich onemocnělo. Anglická armá da
ztrácí tudíž v Jižní Africe měsíčně průměrně 1500
mužů, pakliže Burové pří zvláštních příležitostech
nezpůsobí jim větší škody a číslice této nezvětsí,
1500 mužů a 125 millionů marek za měsíe jest
hrozná cena za válečnou výpravu, která jest těmět
naprosto beznadějnou a jíž kromě toho musila býti
v tak piné míře obětována čest Anglie!
Za poměrů těchto nemůže překvapiti, že v an-
glickém národě malomyslnost a válečná nechuť den
po dni se vzmáhá a stále nabývá důraznějšího, bez-
ohlednějšího a pro vládu hrozivějšího výrazu. Poža-
davek brzkého uzavření míru, nechť stojí co chce,
stává se stále mocnějším a hlasitějším. Jinak ne-
bylo by možným, jak děje se i nyní, aby každého
týdne vyskytovaly se nové pověsti o míru.«
»Daily Mail« prohlašuje v delším článku, že
vláda pravý stav věci soustavně zata-
juje. Situace jest mnohem příznivější,
nežli se s úřadní strany 11čí. Válka ne-
může se dříve skončiti, dokud Botha a Dewe
nebudou zajati. Úřady, jak se zdá, v nejmenším se
nenamáhají, by toho docilily.
Angličan
Burová
Both
jižní Afrika
Anglie
33
article
»Morning Leader« jest přesvědčen, že hrůzy,
které připisují se Burům, jsou vymyšleny.
aby zakryly se tím sveřeposti páchane
Angličany, a ospravedlnilo se tím kruté vedení
války.
Z bojiště došla zpráva od lorda Kitchenera
ze dne 13. t. m, která neliší se od předešlých.
Praví se v ní, že Burové zapálili veřejné budovya
několik farem v Mareisburgu v kapské Koloniia
že dva anglické oddíly přibyly do Zeerustu po
srážce, při níž prý několik Burů zajali. Z Angličanů
byl v ní zabit důstojník a 3 důstojníci a 24 voj ni
byli raněni. »Vítězství« Angličanů nebylo tu asi
příliá valné a jest ceny velice pochybné, když
Kitchener jest nucen uváděli ztráty Angličanů,
kdežto ztráty Burů označuje jen neurčitě »několika«
zajatci.
Angličan
Kitchener
Burová
Kitchener
Morning leader
34
article
Čeho však nedocflili Angličané zmužilostí, na-
hradili si v minulém týdnu po svém způsobu jinak.
Lord Kitchener totiž ve své zprávě dále sděluje,
že několik oddílů anglického vojska přibylo na cestě
do Pretorie do Heilbronu se vzácnou kořistí.
Brigáda Broadwoodova přepadla za pochodu
osadu Reitz a zajala v ní bratry presi-
denta Stejna a četné jiné osoby, presi-
dent Steijn, po kterém Angličané v první řadě
pásli, jim uni kl.
Z Freinetu, 14. července. (Reuter.) V Camp.
Boe překvapen burský tábor. 31 Burů bylo
zajato a ukořisténo 56 koní.
Z Londýna, 15. července. (C. B.) Telegram
lorda Kitchenera ze dne včerejšího sděluje:
K včerejšímu telegramu dodávám, že zatčena byla
vláda oranžského státu. President Stejn
a jiný člen vlády zajetí unikli.
Z Londýna, 15. července. (C.-B.) »Daily
News« oznamují z Bloemfonteinu z neděle: Broad-
wood zatknul v Reitzu 29 osob, mezi nimi
burského generála Clonwe Vesselsa a velitele
Divaala. Myslí se, že v Reitzu přítomen byl také
Dewet.
Z Londýna, 15. července. (C.-B.) »Daily
Newsa oznamují, že lord Kitchener vládě sdělil,
že velký počet pěších pluků, nalézajících se v jižní
Africe, může býti die jeho náhledu nyní odvol án.
Zároveň však žádá, by místo nich dán mu byl
velký počet jízdy. Bude-li, praví list dále, roz-
hodnuto, by se pěchota odvolala, soustředí se
anglické vojsko mezi Durbanem, Maraisburgema
Jobannesburgem.
Z Londýna, 15. července. (C. B.) Lord
Kitchener telegrafoval z Pretorie: Od 8. t. m.
byli různými oddíly anglického vojska zabiti 32 Bu-
rové, 34 ranění, 307 zajato a 140 se jich vzdalo.
Ukořistěno bylo 218 ručnic, 15.870 nábojů, 475 vozů,
4825 koní a hojně dobytka.
Angličan
Kitchener
Freinet
Camp
Stejn
Clonwe Vesselsa
Dewet
Jobannesburg
Pretorie
Heilbron
Reitz
Londýn
Bloemfontein
jižní Afrika
Durban
Reuter
Daily News
Daily Newsa
35
title
Válka jihoafrická.
36
article
V Praze, 15. července.
Praha
37
article
Válčení s Čínou.
Válčení s Čínou.
V Praze, 15. července.
Trest smrti, který stihl k žádosti zástupců evrop-
ských stálů v Čině osnovatele boxerského povstání,
proveden byl, jak známo, za dozoru jelich jen na
třech osobách. U příto mnosti Evropanů popraveni
byli pouze bývalý guvernér v Šansi Yühsien
oba státní ministři Čihsin a Hšitšengi, kteří
skončili na popravišti v Pekině. O tom, zdali prove-
deny byly také ostatní rozsudky, znějící na trest
smrli osob dlících mimo Pekin, nebylo dosud žádné
jistoty kromě ujišťování čínské vlády. Nyní vylíčeno
v pekinském čínském listě provedení trestu i na ji-
ných mandarinech a doloženo jest takovými podrob-
nostmi, že zdá se býti pravdivým.
Dle zprávy zmíněného časupisu skončili vysocl
čínští úřadníci Čaušučian, Yungnien a prine
Čvan z rozkazu císaře skutečně sebevraždoua
princ Tuan poslán do vyhnanství na západní hra-
nici říše. S největšími obtížemi setkalo se odklizení
Čaušučiana, bývalého předsedy soudní správy,
proto že zastalo se ho obyvatelstvo Hsinanfu, jež
podalo dne 17. února císaři hromadnou prosbu, by
život jeho i ostatních k smrti odsouzených vysokých
mandarinů byl ušetřen. Zároveň pořádána shromá-
ždění na veřejných místech a hrozivým chováním
dáváno na jevo, že obecenstvo popravy jeho nedo-
pustí. Cisařovna, ocitnuvši se tím v nesnázích, svo-
lala dne 20. únura na 6. hodinu státní radu, která
však ani po čtyřhodinné poradě nemohla dospěti
k žádnému výsledku. Teprve když lid hrozil, že do-
nutí císařovnu k návratu do Pekina, což dle činského
názoru bylo by pro ni potupou, přistoupila na navrh
státní rady a změnila rozsudek trestu smrti v rozkaz
k sebevraždě.
Evropan
Čihsin
Hšitšengi
Čvan
Tuan
Čaušučian
Čína
Praha
Šansi Yühsien
Peking
38
article
Guvernér Cen sdělil rozhodnutí toto Čaušu-
čianovi dne 21. února o 6. hodině ranní s do-
datkem, že císařovna vyžádala si zpřávu o jeho smrti
do 6. hodiny večerní. Caušučian spoléhal však na
velkou oporu v lidu a jsa přesvědčen, že přijde ještě
další rozkaz císařovny, kterým bude mu život za-
chován, k smrti se nehotovil.
Toužebně očekávaný druhý rozkaz císařovnin
však nepřicházel, až nezbylo, nežli provésti prvý.
Čaušučian zvolil způsob sebevraždy oblíbený u za-
možných Číňanů a požil jemné listky zlata. Smrt
nenaslává při tom otravou, nýbrž zadušením tím, že
tenounké zlaté lístky ucpou průdušky. Sebevrah
počínal si však při tom opatrně: čekal stále druhý
rozkaz císařovny a požil proto zlata málo. Smrt se
následkem toho nedostavovala, až konečně čas
minul, tak že zpráva o smrti musila býti císařovně
odesläna.
Čaušučianoví za těchto okolností nezbylo, nežli
aby sebevraždu svou rychle dokonal požitím morfia
jiných sebevražedných prostředků. — Prin
Čvang obdržel rozsudek v Pučoufu, větším městé
jihozápadní části provineie Šansi a oběsil se ne-
prodleně před očima říšského komisaře Kopanluvy,
který mu rozkaz přinesl ze Siganfu, a sice v chrámu
místního mandarina, u něhož bydlel, na bílé hed-
vábné šňůře, kterou iu poslal císař,, jako známku
»zmírnění« rozsudku smrti. Prine Čvang. obdržev
rozsudek, zvolal: »Tedy jen sebevražda? Věděl jsem
dávno, že musím umříti, Obávám se, že cisař take
Číňan
Čvang
Kopanluva