ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 b8a7e6f0-6615-11dc-9d0c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 38 celkem · entity: person 137, place 53, org 14, work 4
1 masthead
16. července 1901. Císlo 194
2 masthead
NÁRODN Y
3 masthead
Strana 3.
4 article
předpokládání. Ostatně poukázuje na to, že provedl II. vodovod v Lipsku nákladem desíti millionů marek bez předchozích zkoušek vrtacích a taktéž v Magde burku pouze a jedině na základě svého vědeckého posudku. Konečně poukazuje k tomu, že vrtání stu- den bylo prováděno dřívějšími znalci české spoři- telny beze všeho systému, že nám tudíž nalezené výsledky nepraví nic určitého, k čemuž dodává pan dr. Slavík, že i geologické zkoumání povahy půdy dálo se tam velmi povrchně. Po přednášce p. stav rady Thiema rozpředla se debata, nevedla ale k žád- nému výsledku a bude na správní radě Společných vodáren, aby nyní učiněny byly konečné krokyv této palčivé olázce. Ze všeho dosavadního vyplývá následující: 1. Dosud byli slyšeni přivrženci zave- dení spodní vody a ti doporučují oblasť u Káraného za určitých podmínek. Pan inž. Prinz žádá, aby zří- zeny byly nové studně pokusné. Pan stav. rada Thiem míní konati pokusy zcela nové na základě měření vodstva řek Labé a Jizery. 2. V obou pří- padech bude náklad s tím spojený obnášet as 50—100.000 K a vyžadovati bude času několika mě- síců. 3. Nebyly slyšáni znalci a přívrženci umělého filtrování vody říční. 4. Nebyla slyšena dosud an- kela domácích znalců. 5. Nebylo rozhodnuto, má-li být zavedena i užitková voda anebo pouze pitná.
Ing Prinz Lipsko
5 article
Tato okolnost zasluhuje obzvláštní pozornosti, nebot voda vllavská po provedení syst. kanalisace vyčistí se tou měrou, že bude mocí sloužit dobře k hospo- dářským účelům (kropení ulic, zalávání sadů, pro- plachování kanálů) a nemusí k tomu brána býti draho sem přiváděná voda. 6. Nebylo provedeno do- sud řádné a systematické chemické zkoumání vody z oblasti u Käraného. — Prudká bouře povstala včera odpoledne po 2. hodině v okolí Prahy. Obloha byla zatažena čer nými mraky, z nichž blesky křižovaly a prudký liják se spostil. V Košířích sjel blesk dvakrát a sice Plzeňské třídě do vrchního vedení elektrické dráhy a pak do komínu domu č. p. 119 v Košířích. Obe bylo bleskem značně poškozeno. — Velký požár v Novém Bydžově. Včera o 1/25. hodině odpolední vypukl z neznámé dosu příčiny požár ve Starém židovském městě v Novém Bydžově a s velkou rychlostí se šířil. Ve Starém židovském městě, jež probíhají 3 většinou úzké ulice, byly vetché až 200 let staré domky zbudované ze dřeva a tak zvané lepenice, jež obý vány byly nejchudší třídou města. Bydleli tam dělníci, zvláště dělníci ze skřivanské rafine- rie, z bývalé továrny Bergmannovy, ze tkalcovny
Bergmannův Praha Košíře Nový Bydžov
6 article
Pourovy a okolních průmyslových závodů. Židů bylo v něm velmi málo. Oheň vypukl v jednom z hustě semknutých domků, vedry úplně vyschlýcha nalézaje všude hojně potravy, šířil se tak rychle, že do 346 hodin večer za- chvátil již 18 domků, objímajících tř ulíčky. Při požáru došlo ke vzrušujícím, srdnervoucím scénám. Kde kdo v městě chvátal, aby pomáhal př zachraňování skrovného majetku obyvatelů požárem zachvácené části města, ale všechna pomoc ukázala se býti téměř marnou. Dravý rozpoutaný živel ne- dovoloval přístupu do bytů hořicích domků, z nichž vyneseno následkem toho velice málo, zvláště jen peřiny a část šatstva. Obyvatelé hořících domků nuceni byli uchýliti se se svými rodinami na blízký hřbitov nebo do vůkolních zděných budov. K požáru přibyly záhy četné sbory hasičské a sice novobydžov- ský, z továrny Bergmannovy, ze Skřivanské raffinerie a z vůkolních vesnic, ale práce jejich, ač předem nebylo lze mysliti na záchranu starých, vyschlých dřevěných domků, stěžována byla ještě nedostatkem vody, jež musila býti čerpäna z míst vzdálených až 400—500 kroků. Jelikož tok Cidliny se upravuje, nebyla v jejím řečišti žádná voda. Všoch 18 domků vyhořelo do základů a zbyly jenhromady rozvalin, z nichž ční do výše holé komíny. Obstála do večera jedině zděná syna- goga ve středu vyhořelé části se nalezající, Při po- žáru přihodily se také některé menší úrazy a několik osob — i děti — utrpělo lehčí po- páleniny. Pohořelé očekává velká bída.
Pourův Žid
7 article
k jejímuž zmírnění již za požáru pořádány ve městě sbírky. Bez přístřeší jest 80—100 rodin, tak chudých, že i po dvou bydlely v malých nuzných svěfníčkách. Některé domky měly dva až pět ma jitelů. O 347. hodinu večerní při odjezdu pražského vlaku požár ve Starém ži- dovském městě ještě v plné síle z uři a hasiči, pokud bylo to možno, všemožně se namá- hali, by jej zdolali a zabránili dalšímu jeho šíření.
8 article
— Trampotami v náruč smrti. Jméno 18lelé služky Aloisie Burešovy vícekráte již objevilo se na tomto místě a vždy vzbudilo soustrast i těch. kdož Burešovy neznali. Před dvěma roky dívka sloužila ve třetím patře jednoho domu na Spälené ulici. Při věšení prádla jednoho dne na pavlači pře- houpla se a spadla se závratné výše na nádvoří. Sťastným řízením osudu sice se neusmrtila, ale utrpěla pohmoždění pravé ruky tak značně, že stala se k další službě nezpůsobilou. Když po několika tý- dnech byla ze všeobecné nemocnice propuštěna, hle- dala nové zaměstnání, ale mrzáka nechtěl do do- mácnosti nikdo vziti. Nechtěla nikomu přijit na obtíž a neblahý osud tak na ni dolehl, že v zoufalstv pokusila se o sebevraždu. Provedla ji ve vyšehrad- ských lázních, kde vypila značné množství kostíku. Pomoc byla jí však záhiy poskytnuta a Burešova vyšla z nemocnice opět uzdravena. Potom odjela do rodné obce na venkově, kde ji klamně považovali za lenocha. Oklamána vrátila se do Prahy. Dne 24. dubna na hěbitově olšanském na hrobu své matky požíla opět značné množství kostíku. Byla po třetí přivezena do všeobecné nemocnice, kde včera utrpení svému podlehla. Mrtvola její byla odvezena do pathologi- ckého ústavu. — Nehoda. Malířský pomocník Alois Skalák 19 roků starý, včera odpoledne při práci na Karlově náměstí spadl s malířského žebříku a utrpěl těžké poranění na hlavě. První pomoc poskytl mu in- spekční lékař ze záchranné slanice a pak byl Skalák odvezen do nemocnice.
Burešův Nehoda Skalák Spälený ulice Praha Olšanský Karlov náměstí všeobecný nemocnice
9 article
— Náhlá úmrtí. V čís. 180—VII. bydlící 58lely dělník Antonín Potužák v noci na včerejšek náhle zemčel. Mrtvola byla odvezena do pathologického ústavu za účelem zjištění příčiny smrti. Tamtéž při- vezena mrtvola J. Mejzlika ze Smíchova č. 849. — Motař přejet. V Kinského třídě na Smí- chově byl včera ráno metař Jan Zimmerman z čísla 264—III. povalen koněm drožky a přejet. Kočí drožky rychlou jízdou vyhnul se zjištění svého jmena. Me- taři poskytl policejní lékař p. dr. Musii příslušnou pomoe. — Smrtelný úraz. V závodě p. Rob. Endra sklad minerálních vod ve Ferdinandově třídě, zaměst- naný 18lelý sluha Jaroslav Čepelák byl včera do- poledne stižen smrtelným úrazem. Když nesí totiž do silepa hotelu »u arcivévody Štěpána« na Václav- ském náměstí 50 láhví minerální vody, osudnou ná hodou sklouzl a spadl se značné výše do sklepa kde zůstal v bezvédomí ležeti. Nešťastník utrpěi otřesení mozku a zlomení páteře. O uzdravení jeho se pochybuje. Zrančný byl v ambulančním voze záchranné stanice odvezen do všeobecné nemocnice — Prvni česká opera »Drátonik«. Do vče- rejší naší zprávy o oslavě stoletého výroči narozenin Františka Škroupa vloudila se malá, ale ru šivá tisková chyba. Uvádí se tam totiž rok 1966 ja kožto doba vzniku první české opery »Drátenik« kdežto opera tato složena byla roku 1826. — Cenníky bohatě illustrované svých osvěd- čených pat. regul. cirkul. kamen bezdýmných, ventil kamen soustavy Meidingerovy, moderních tabul. spo- ráků atd. výdala firma Horák a spol., Žitná ul.2
Potužák J Mejzlik Zimmerman Musie Rob Čepelák Štěpán Václav Zrančný Škroup Horák Smíchov Ferdinandov třída Žitná ulice všeobecný nemocnice
10 title
Různě zprávy.
12 article
= Orispl. Z Ríma, 15. července. (C.-B.) Časo- pisy oznamují, že Crispi zolavil se ze své chura vosl již úplně.
Crispi
13 article
= Ochuravění belgieké královny. Z Brus- selu, 15. července. (C.-B.) Královna se ze své lebké choroby již úplně zotavila a podnikla dnes vyjíždku v kočáře. = O střelecké slavnosti v Slegenu (Vest fálsko) vzňal se v neděli sud prachu 50lib. Stavení v němž sud stál, sřítilo se a 4 lidé byli zabiti, těžce raněni. = Poprava. Z Cradocku telegrafují: Vrak Coetael byl dnes, v pondělí, ráno popraven. = Neštěstí. O nedělní tělocvičné produkei v Havru probořila se tribuna pro diváky. Šest osol poranilo se, z nichž dvě těžce. = Vedra v Americe. Z Washingtonu se sdě- luje: Na západě a jihu trvá vedro dále. V západním Missouri, Kansasu, Oklahomě a v territoriu Indiano jest velké sucho.
Vedra Cradocko Havre Amerika Washington Missouri Kansas Oklahoma Indiana
14 article Dramatické umění.
Dramatické umění. + Z kanceláře smíchovského dlvadla. Dnes opakuje se po osmnácté a předposledně Vala- breguč-Heuequinova fraška »Coralie a Com p.e v druhém obsazení. Začátek o 7. hod. več., kone po 9. hod. + Pištěkovo divadlo na Kr. Vinohradech. Dnes dává se po prvé »Kean, slavný bere anglický«. Drama o 5 jednáních od A. Dumasn otce. Pan Jos. Strouhal vystoupí jako host v titulní úloze Keana, Za nejbližší novinku připravuje se »Elektra«, sensační drama o 5 jedn. Napsal B. Perez Galdos. Dle španělského originálu zpracoval J. Kühnl. + Libeňské divadlo. (Reditel A. J. Frýda. Dnes v úterý hraje se ve prospěch p. J. Blažka Ši- máčkova hra »Jiný vzd uc h«.
Vala Heuequinův Coralie Kean A Dumasn Jos Strouhal B Perez Galdos J Kühnl J Frýd J Blažek Como Pištěkův divadlo na Králové . Vinohrady libeňský divadlo Reditel A ša
15 article Ze soudní síně.
Ze soudní síně. Pro několik stovek ... (Čivrtého porotního období líčení deváté.) (Pokračování.) , té vzorné, veškerým pohodlím opatřené praž ské porotní síněl Opravdu líto nám bylo tří tuctů as étherickýc zjevů útlocitných slečinek a dam, když viděli jsme borečnou činnost jejich něžných šátečků batistových, které nestačily ovivati se a stírati prýštlcí se perly s uzarděných čílek a tvářiček. Bylo ale také horko Jako ve výhni sopeční, jáko v kráteru, z něhož vy cházejí spousty vodních par. Opravdu nám bylo lito našich útlocitných něžných dam! Nemají-l už páni na místech kompetentních slitování nad hlasy veřejného tisku a stížnostmi porotců, snad tolik ohledu a galantnosti mohli by mít ke krás- nému pohlaví našemu, aby nebylo při líčeních tak »sensačních« a »zábavnýche, jakýmje proces se Slaničkovými, nuceno zmírati v parnu! Ci snad nepomůže ani tento argument? . .. Než k věci samě. Především zahájen byl výslech prvního z obžalo vaných, Antonína Slaničky. Ostatní obžalovan byli prozatím ze soudní síně vyvedeni. Předseda p. ryt. Patera: Jste vinen Obžal. (neslyšitelným hlasem): Tak, jak to povídá žaloba, nezakládá se to na pravdě. Předs.: Mluvte nahlas. Co je vám o věci známo? Obžal.: Ja jen pomáhal otce odnášet... Předs.: Především řekněte, jak jste se snášel s otcem? Obžal.: Já ješt dost dobře. Předs.: Proč pak jste tedy nebydlel doma? (Obžalovaný přebýval u svého švakra Kindla.
Slaničkův Slanička Kindl Předs
16 article
Pozn. ref.) Obžal.: Já chtěl jíti na vandr a otee začal nadávat. Tak jsem se sebral a šel jsem pryč ke švakrovi. Předs.: Proto byste se ale nebyl musil rozhněvat tak, abyste musil odejíti z domu Co víte o vraždě samé? Obžal.: 25. března ráno, byl tehdá svátek, přišel ke mně ke Kindlovům asi ve 347. hod. bratr Vaclav a řekl mi: »Přijď domů, já ti něco povím!« Šel jsem tedy domů a Emil mně přišel naproti do průjezdu. Když jsem přišel do zad- ního pokojíku, viděl jsem, že otei, který ležel na posteli, teče z hlavy krev. . . Ptal jsem se bratra Emila, co dělal a Emil povídal, že budeme mít všichni pokoj. Já se ho ptal, kdo to udělal a tu on řekl, že mu (otci) dal tři rány a žádal mne hned, bých mu pomohl otce odněst. Předs.: Co dělal Václav? Obžal. : Ten potom také pomáhal. Já jim pomohl ho donést jen ke kůlně. Předs.: To byi již otec mrtev? Obžal.; Tomu už skoro do- cházelo . .. Předs.: Jak jste ho odnesli? Obžal.: Nu, Emil mu strčil hlavu do pytle. Předs.: Jak mohl míti hlavu v pytli, když ještě ležel na posteli? Obžal.: No, ten pytel měl už pod hlavou. Předs.: Byl tedy ten pytel už připravený? Obžal.: Ano. Předs.: Kdo ho dával do pytle? Obžal.: My všichní tři. Předs.: Zavázali jste ten pytel? Obžal.: To už se neramatuji. Předs.: Jak pak jste otce odnesli ke kolně? Obžal.: Já nesl ho za nohy a Anlonín za hlav u. Václav uklízel zatím v pokoji cejchy. Olce jsme položili na zem a pak jsem odešel. Emil tam zůstal sám. Před s. Byl otec již mrtev, když jste ho vynesli ven Obžal. ? To nevím. Já jsem ihned odešel. Předs.
Vaclav Emil Václav uklízet Předs
17 article
Co jste dělali po tom? Obžal.: Emil přišel na- zpátek do pokoje a zapírali jsme cejchy. Před s. Dle výpovědí svědků a nálezu soudních lékařů byla však smrtelná rána vašemu otci zasazena teprve na dvoře před záchodem. Obžal: Já nevím, já tam nebyl. Předs.: Kde byla vaše matka? Obž a l. Já ji neviděl. Předs.: Udal jste dříve, že jste ji potkal na dvoře, když jste otce vynášeli. Obžal. Já ji neviděl. Předseda předčítá na důkaz protokolární vý pověď Slaničkovu, dle níž Slaničková jemu při onom selkání řekla: »Kde jsi se tu vzal?« Obžalovaný mlčí. Předs.: Co se stalo dále? Obžal.: Umyl jsme podlahu a povlékli peřiny Na to jsem šel opě ke Kindlovům. Předs.: Co stalo se potom s mrtvo- lou? Obžal.: Emil říkal, že ji někam odneseme ke »štrece«. Když jsem přišel večer domů k bratrovi, vzal tento mrtvolu otce z toho uhlí a já mu ji po mohl naložit na ramena a dival jsem se pak, nejde-i nikdo. To bylo asi ve 3/48. hod. Emil ho nesl ze sta- vení ven uličkou k židovské zahradě. Tam jsme pře- lezli zeď, otce jsme si pokaždé přehodil a pak jsme šli polem až na cestu, která vede ke dráze. Když jsme přišli pod násep, vylezl bratr na horu, udělal ve sněhu od hora až dolu rýhu, a by to vypadalo, jako by otec spadl. Předs. Kdo otce vyndal z pytle? Obžal.: Já. Před s. Věděli jste, že má otec peníze? Pídili jste se po nich? Obžal.: Emil mi říkal, že peníze otec žádně u sebe neměl. Předs.: Prý jste se ptal Václava, jak je to s penězi. Obžal.: Ja se ho neptal, on mi začal povídat sám. Předs.: Ale Emil vypovídá zcela jinak. Doznává, že mu dal jednu ránu a že mu také jednu dal Václav. Obžal.: To já nevím. Ja při tom nebyl. Votant rada Jenikovský: Do- cházel jste domů častěji? Obžal.: Ano, na večer.
Emil Slaničkův Václav Předs
18 article
Votant: S dovolením otcovým? Obžal.: Jenom když nebyl doma. Votant: Nedělato to na vás žád- ného zvláštního dojmu, když jste viděl otce zabitého Obžaí.: Já v prvním okamžiku nevěděl, co dělám Obhájce obžal. p. tajemník Scheidler: Vložil jste někdy ruku na otce? Obžal.: Nikdy! Ob- hájce: Tenkráte také ne? Obžal.: To se neza- kládá na pravdě. Obhajce: Dal jsle mu tenkráte nějakou ránu? Obžal.: Žádnou. Obháj ce Vy jste tedy vůbec na svého otce ruku zločinně ne- vložil? Obžal.: Ne. Předs.: Žaloba ale dovo- zuje, že jste se chtěli zmocniti otcových peněz, bylo prý to asi šest nebo sedm set zlatých, protože byl přisný a ničeho vám nedával. Obžal.: Když jsem nic nepracoval, nedostal jsem ničeho. Obhájce ob- žalovanéno Emila p. dr. Freund: Proti dřívějším svým udáním sobě odporujete. Emil prý vám řekl, dle dnešního doznání vašeho, že dal olci tři rány? jednu do hlavy, druhou se strany a třetí do týla, To se ale neshoduje s nálezem soudních lékařů. — Obžal.: Říkám jen to, co mi pověděl bratr. Obh. p. dr. Freund: Řikal jste dnes, že otec ležel na posteli a hlavu měl v pytli. Při prvním výslechu jste však řekl, že měl hlavu a tělo už na zemia nohy na posteli. Dnes jste udal dále, že jste otci dávali všichni tři hlavu do pytle. Dne 28. března jste ale uvedl, že když jste příšel, dával mu Emil
Scheidler Emil doktor Freund Ob Předs
19 article Llavu do pytle a 30. března jste řekl: »Když jsem
Llavu do pytle a 30. března jste řekl: »Když jsem přišel, měl otec již hlavu v pylli.« Co je tedy pravda? Obžalo vaný mičí. Porotce p. Kaura: Jak pak jste otce přendavali přes ty zdi? Obž al. Já vylezl nahoru a bratr mi ho podal, načež si ho Emil, když přelezl, převalil přes ramena. Na jednom byly nohy, na druhém ruce otcovy. Porotce pan Ladislav Čech: Od čeho pak byl ten pytel? Obžalovaný: Od soli. Porotce: To musil přece býti úzký a krátký? Jak pak by se do něho dostal takový statný muž? To jste ho tam musili pořádně vecpat? Obžal.: Ten pytel byl tak velký jako »štrozok«. Porotce: Když jste večer zase pro otce přišli, byl ještě v pytli? Obžal.: Ano Předseda ukazuje členům poroty onen pytel, v němž mrtvola byla uschována. Je z hrubého ko- nopí a je celý téměř potřísněn ssedlou krví. Obhájee Emila Slaničky p. dr. Freund: Svědkové ale udá- vají, že slyšeli až do sousedního dvorečka vašeho otce křičeti: »Achich, ouvej!« To křičel v tom pytli? Obžal.: To nevím, za mně nekřičel. Obhájce dr Freund: Měl něco Emil v ruce, když vám příšel vstříc do průjezdu? Obžal.: Sekeru. Předvádějí druhého obžalovaného, Václ av Slaničku. Předs.: Jste vinen? Obžal.: Prosím, já o ničem nevěděl. Předs.: Co a jak jste zvěděl o tom, co se přihodilo? Vy jste domů vůbec nesměl, protože, jak sám doznáváte, nežil jste s otcem v dobr vůli. Obžal.: My se spolu nikdy nehádali. Já s ním nikdy ničeho neměl. Otec jenom nechtěl, abych mu přišel domů. Předs.: Tedy jste vlastně doma vůbe nespal, vyjma oné noci? Obžal.: Ne. Pře d s.
Kaura Emil Čo Slanička doktor Freund Václ Předs
20 article
Proč jste spal oné noci doma? Obžal.: Neměl jsem kam jíti na noc. Předs.: Jak jste se dověděl o tom co se stalo? Obžal.: Když jsem vstal, vešel jsem do světnice. Předs.: Ač jste věděl, že je otec doma a že to máte zakázáno? Bylo 34 na 7. hodinu a tu mohl jste si přece myslit, že otec bude doma. Obžal: To jsem nevěděl. Já jsem viděl jen z přední světnice, jak uhodil olce, když ležel na po- steli, bratr Emil sekerou. Předs.: Z toho místa jež jste udal původně, totiž z prahu, nebylo jej možno vidět. Obžal.: Já šel trochu dál do svělnice díval jsem se ode zdi mezi okny. Předs.: Tvrdíte tedy zase něco nového. Kde byla matka ? O bž a l. Neviděl jsem tehdá než Emila v okamžiku, když dá- val otci ránu sekerou. Ja nevěděl co dělám, nemě jsem ani pomyšlení na něco. Předs.: Proč pak jste nešel otci na pomoc? Obž al.: Já nevěděl co dělám. Šel jsem ke Kindlovům a řekl jsemt bratru Antonínovi. Předs.: Byla tam vaše matka? Obžal.: Já byl tak pitomý, že ani nevím, že lam byla matka. Já řekl »Antoníne, pojď domů, Emi uhodil otce a on krvácí!« Antonín pak šel se mnou. Když jsme přišli do stavení, šel jsem na dvůr, dal jsem dobytku žrát, sebral jsem se a jel jsem pryč. Do světnice jsem už nešel. Předs.: Kam pak jste jel? Obžal.: Sedl jsem si na vlak a odjel do Smečna. Já to nemohl sněsti. Předs.: Antonín však udává, že jste byl ve světnici s ním a že jste vy dal otci druhou ránu sekerou. Obžal.: Prosím, já ani nesáhl na otce. Předs.: Prý jste také po- máhal uklizeli světnici Antonínu a Emilovi? O bž a l. Na nic jsem nesáhl. Předs: Také vaše matk potvrzuje, že jste byli doma všichni tři a že vás, když se od Kindlů vrátila, zastihla zase všecky Kromě toho měl jste ještě krvavé skvrny na kalho tách. Obžal.: O tom úplně ničeho nevím. Před s.
Emil Antonín Kindl Předs Smečno
21 article
Antonín udává, že jste byl také při tom, když on s Emilem strkali otce do pytle. Obžal.: O tom také ničeho nevím. Předs.: Proč jste odejel7 Obžal.: Protože jsem nechtěl o tom, co se stalo. dočista nic vědět. Předs.: Mluvil jste s Antoní- nem o otcových penězích? Obžnl.: O penězíe já nevím a nic jsem o tom nemluvil. Předs. Prý jste s Emilem otce šacovali. Obžal,: O tom dočista nic nevím. Já úplně nic nevlm. Předs. Druhý den dopoledne, když jste přijel vlakem, byla již mrtvola nalezena a lidé vám sami povídali, že je to váš tatínek. Obžal.: Šel jsem se na něho podívat. Ale četník mne k němu nepustil. Tak jsem šel do Strašecího. Předs.: Ale svědky je zjištěno něco jiného: že jsťe si, když jst měl viděti otce, odplivl a ani se naň ne- podíval. (Pohnutí.) Ob žal. mlčí. Pře d s. Odkud pak jste měl na dráhu peníze? O bž a l. Matka mi dala 60 krejcarů, kromě toho jsem prodal kalhoty a za kabát dostal jsem asi dvě zlatky. Měl jsem dohromady něco přes tři zlatky. Státní zá- stupce: Váš bývalý spoluvězeň Lihovický udává. že jste se s Antonínem umlouvali, že všechno sve- dete na Emila a pak prý jste také na Emila volal. aby aspoň matku z toho vysekal? Obž al.: Prosím já s nikým nemluvil, já o ničem nevím. Obhájce Anežky Slaničkové, p. dr. Zítek: Váš otec měl jak bylo udáno, stále u sebe několik set zlalých. Jak to přijde, že jste se nevyučili žádnému řemeslu Obžal.: Když jsem byl v učení, stavěl se náš do mek a poněvadž kromě malého tehda Emila nebyl nikdo jiný doma, musil jsem přidávat zedníkům.
Antonín Emil Emil otec Slanička doktor Zítek Předs
22 article
Obhájce: Udal jste však sám v předběžném ří zení, že jste chodíval tajně domů a že jste spal ve chlévě. Což pak vám otec nedovolil přespati ve svět nici? Obžal.: On mně nikdy nic neřekl, když jsem přišel domů a teprve, když jsem odešel, dělal rámus. Následuje výslech třetího obžalovaného, 18letého Emila Slaníčky. Předs.: Jste vinen činu, který se vám klade za vinu? Obžal. Ne. Předseda: Jak jste zvěděl o vraždě! Obžal.: Když jsem přišel od pana správce Čipery asi o 1/29. hod. dopolední, bratr Václav mně řekl jak se to stalo. Předs.: Co vám říkal? Obžal. Že se pohádal na záchodě s otcem a že prý otce, když ho chtěl udeřit, udeřil sekerou. Potom do mne Václav pořád hučel, až jsem byl celej pitomej, abych ho odnes. Předs.: Kde ležel otec? Obž a l.: Na uhlí. Díval jsem se jen na kraj a viděl jsem ten hadr. Předs.: Krev jste neviděli? Obžal.: Ne- všiml jsem si. Předs.: Vždyť jste ještě odhazovali potom krvavý sníh! Obžal.: To jsme dělali, když měla přijíti komise. Předs.: Vaclav a Antonín udávají, že vy jste to byl, který otce uhodil sekerou. Obžal.: Já ho neuhodil, milostpane. Já ho také nepomáhal odnášet ze svělnice a přišel jsem teprve, když byl otec už pryč. Předs.: Nepral jste žadné cýchy? Doznal jste to původně sám. Obžal.: Ne- říkal jsem to žádnému. Předs.: Jak jste se snášel s olcem? Obžal.: Otec mně řekl, že mne doma nepotřebuje a vyhnal mne. Od 14 let jsem byl z domu pryč. Předs.: Antonín udává, že vás viděl dávat otce do pytle. Obžal.: To není pravda. Jak jsem ho mohl dávat do pytle, když jsem tam nebyl? Předs.: Proč jste otce šacoval a hledal peníze. Obžal,: O tom nevím ničeho. Před s.
Slaníčka Václav Antonín Předs
23 article
Jak jste odnesli mttvolu ke dráze? Obžal.: Vyndali jsme ji z uhelníku s Antoninem. On šel napředa říkal mi, bych to kousek cesty nesl. Kousek jsem tedy nesl já, kousek on, v pytli na zádech. Antonín mně pak u náspu řekl, abych udělal ve sněhu stružku, načež on pytel rozvázal a obalil si jej pod pažím. Obžal. Antonín (povstává): To se ne- zakládá na pravdě. Obžal. Václav: Já o ničem nevím. Porotce p. Babánek: Tak kdo ho vlastně zabil? Byli jste patrně dobře smluveni, všichní tři jste to udělali. Předs. k obžalovanému: Vaše sestra udala, že vás často viděla se umlouvat a že peníze otec váš měl, víte sám. Vždyť jste ještě naváděl sestru a maminku, by tatínka hledaly po hospodách a vaše matka skutečně tak učinila, ač věděla, že otec je již od rána zavražděn! Snášel jste se s bralry? Obžal. Emil Slanička: Málo. Jednou mně nabili, až fsem zůstal ležet.
Antoninus Antonín Václav Babánek Slanička
24 article
Konečně podrobena výslechu 56letá žena za- vražděného, Anežka Slaničková. Tvrdí, že o ničem nevi. V 6 hodin prý tehdá muž její vstal, umyl se a vzal si kalhoty a boty. Ona prý mu zatím uvařila kávu. Synové byli prý té doby na dvoře. Odešla prý asi po půl 7. hodině ke Kindlům, kam za chvíli přišel Váciav a povídal něco Anto- nínovi, který odešel domů. Když se za půl hodiny vrátila, byli všichni tři synové ještě pohromadě. Muže prý neviděla, myslila prý, že půjde do neda- lekého svého krámu. Po osmé hodině šla prý pro maso a zastihla Antonína, Václava a Emila ještě v domě. Předseda: Neříkali vám ničeho? Obžal. Ne. Předseda: Do prvotního protokolu jste udala, že vám říkali, že zavraždili otce, aby měli od něho pokoj. Věděla jste tedy snad od dřívějška, že ho chtějí zavražditi? Obžal.: Ne, to jsem nevěděla. Předseda: Václav a Emil vám na dvoře ještě řekli před vaším odchodem, »že se to dnes musí udělat«. Obžal.: Václav mi řekl, že to musí udělat dnes, že jako chlějí domů. Pře d s.
Slaničková Kindl Antonín Václav Emil
25 article Ale vždyť jate tenkrát udala, že jste je prosila, aby
Ale vždyť jate tenkrát udala, že jste je prosila, aby tak neučinili. Obžal.: Poněvadž jsem si myslila. že se budou hádat. Teprv odpoledne mně Emil vy- právěl, že otce uhodil sekerkou. Já nechtěla ale ničem slyšet. Předseda: Na dvoře jste přece musila vídět krvavé stopy. Obžal.: Neviděla Předseda: Nevšímla jste si ani peřin? Obž a l. Já je jen tak přehodila a neviděla jsem ničeho Předseda: Odpoledne vám řekl Emil, že otce zabil. Jak pak jste se mohla večer ještě po vašem muži sháněti po hospodách? Chtěla jste patrně vraždu zakrýti. O bžal.: Ne, já bych to byla ozná- mila druhého dne. Předseda: Ale vytasila jste se s tím teprve v červnu, když to udala vaše dcera. Jak pak jste žila svaším mužem? Obžal.: Kolikráte přišel v noci domůa hrozil nám, že nás musí všecky povraždit. Jednou běhal za námi po ulici se sekerou. Porotce pan Čech: Poněvadž synové na ulici pod okny mluvili s děvčaty. — Já musila tehdá utéci, poněvadž mne podezříval, že jim nadržuji. Byl k nám vždycky surový, dej mu Pámbu nebe. Jednou chytil syna, dal mu hlavu na špalek a chtěl muji useknout. Kdyby nebylo dcery, byl by ho zabil.
Emil Čechy
26 article
Předseda: Ale to všecko jste dříve nevědělal Obh. dr. Zítek: Když jste žila se svým mužem 37 let (Úžas mezi damským posluchačstvem), byla byste zajisté ten zbytek ještě s ním mohla ztráviti. O bžal.: Byla bych to ještě vydržela, ale tohohle jsem se nenadála. Jeden z porotců: Býval váš muž opilý? Obžal.: Každý den! Porotce- Proč se zlobil na syny? Obžal.: Vyhnal je ještě za malička a nechtěl je dát na řemeslo. Porotce- Proč jako matka jste nehleděla, by se děti něco vy učily? Obžal.: Nechtěla jsem jednat proti jeho vůli. Stát. zást.: Vždyť vám dal připsat po- zemky! Obžal.: To bylo za moje nahospodařené peníze. Stát. zást.: Vždyť jste říkala, že vám dává do domácnosti málo. Obžal.: Prosím, to jsem si vydělala svým vlastním přičiněním. Stát. zást.: Proč jste mu neřekla, co mu hrozí? Ob ž.
doktor Zítek Vyhnal
27 article
Řikala jsem mu to několikrát. On nosil s sebou hůl a říkal, že se nebojí. Stát. zást.: Ale slíbila jste mu před ollářem, že s ním budete snášet všecky svízele . . . Obžal.: Já jsem nevěděla, že to takhle dopadne. Stát. zást.: Proč jste ho ne- upozornila, že mu onoho dne hrozí nebezpečí Ob žal. mlčí. Čte se potom z usnesení senátu, proti čemuž dr. G. Freund ohlásil zmateční stížnost, protokolárn výpověď dcery zavražděného, Anny Kindiové, ktera kryje se celkem s důvody obžaloby, načež podávaji soudní znalci pp. dři. Řeinsberg a Slavík dobré zdání, jehož obsah uvedli jsme již v čísle včerejším. Po polední přestávce vyslýcháni svědci. Okresní soudce novostrašecký p. Fr. Künzl byl asi 5 týdnů před vraždou dožádán Josefem Slaničkou, by zavola jeho syna Václava a zakázal mu přístup do otcov- ského domu, poněvadž Václav svému otci bral vždý klíč od krámu a tam kradl. Václav slíbil k domluv soudcově, že domů více nepůjde. Josef Slanička žil v dobrých poměrech, naříkal jen na své děti, na něž je prý jeho manželka slabá. Matka prý dětem nad- držovala a tím je také kazila. Policejní komisa Vojtěch Svoboda líčil zavražděného jako řádného byť i přísnějšího muže, který se opíjel ze zlosti když mu synové něco vyvedli. (K obžalované Sl- ničkové obrácen:) »Vy jste kradla svém muži obilí a naučila jste tomu take děti. Nebýti vás, nebyly by zdel“ Neméně chvalně vyznělo vysvědčení, které dal obviněným četnický strážmistr Václav Vlastník, jenž v domku hned po vraždě vykonal prohlídkua všecky tři syny zatkl, Václava právě když ze Smečna se vracel. Sousedky Slaničkových Marie Tysová a Marie Kuthanová potvrdily, že ze dvorka u domku Slaničkových slyšely zavražděného sténání a nářek.
doktor G Freund Kindiová Řeinsberg Slavík Künzl Slanička Václav Svoboda Vlastník Slaničkův Tysová Kuthanová Smečno senát
28 article
Svědek Václav Šteiner udal, že Josef Slanička rád jídal kozí maso, nebo telecí nožičky. Když s tím domů přišel, říkala Slaničková: »My to žádný ne jime, nejlíp to vyhodit a jeho tím praštit!« Sla- níčková prý říkala o svém muži: »Jen ho bouchnoui, starou potvoru!« Když se svědek šel dívat k náspu na mrtvolu, řekl to Antonínovi, který se však roz- křikl: »Ty pach...., vždyť on doma snídá!« Svědel také viděl, jak jednou zbili Antonín a Václav Emila tak, že zůstal bez vědomí ležet. Františku Krausovi ukazoval jednou Václav oprať, řka: »Ta bude dobrá, my máme plán a po- daří-li se nám, budeme mít peněz jako hnoje!- Tulák Ferdinand Libovický, který byl vězněn u novostrašeckého soudu v téže době, jako synové Slaničkovi, potvrzuje v protokolu, že Václav a Anto- nín se umlouvali a že Václav řekl: »Na Emila to píchnem, ať si to odbručí!« Jindy prý volal Václav na Emila, aby »vysekal aspoň matku«. Ant. Svoboda potvrdil, že Anežka Slaničková s dcerou 25. března večer Josefa Slaničku po hospo- dách hledaly, čehož jindy nečinily, svědek Alois Čipera udává, že druhý den po vraždě syn Václav u mrtvely otcovy si odplivl a řekl: »To je našeho táty!« a odešel. Po výslechu svědků Václ. Čížka a Prein- hältra, kteří vesměs potvrdili okolnosti v obža- lobě uvedené, byl čten také »moták«, který psal z vězení Václav sestře své Josefě. Obsah jeho je ná- sledující: »Milá sestro Ty píšeš, že jsme to dopracovali, já na olce nesáh — — — — — Já tě za to prosím, abys řekla mamince, aby si z toho nic nedělala, že vše viš a víc neříkej. Jen ty buď při mně a při matce. jako já při vás.« — — — — V líčení pokračovati se bude zejtra. (Pokračování.)
Šteiner Slanička Sl Antonín Svědel Václav Emil Kraus Václav oprať Ferdinand libovický Václav Emil Svoboda Slaničková Čipera Václ Josefa Anta
29 article Věstník živnostenský a dělnický.
Věstník živnostenský a dělnický. * Měšť společenstvo výčepníků v Praze upozorňuje své pp. členy, že k podání prohlášení ku všeobecné daní výdělkové pro třetí období ukládaci (r. 1902 a 1903) ustanovena jest lhůta do 31. čer- vence t. r. Prohlášení tato mohou býti podána pí- semně nebo protokolárně u berní správy nebo okr. hejtmanství. Pro písemná prohlášení dlužno užiti úřadních vzorců, kteréž lze obdržeti bezplatněu úřadu vyměřovacího. * Z nemocenské pokladny gremia knih- kupoů v Praze. Druhá výroční řádná valná bro- mada koná se dnes v úterý 16. t. m. o 8. hod. ve černí v restauraci »u Štajgrů«, Vodičkova ulice. stávky. * Z Pittaburgu, 14. července. (Reuter.) Před seda ocelářského svazu nařídil, aby zastavila se práce u tří společností. Jedná se tu asi o 70.00 dělníků.
Praha Vodičkův ulice Reuter ocelářský svaz
30 article Menšinový věstník.
Menšinový věstník. Schůze ústředního výboru Národní jednoty pošumavské koná se dnes v úterý 16. červenc o 7. hod. več. v místnostech jednoty ve Vodičkovi ulici čís. 36 (v domě Národní kavárny v I. posch. Přitomnost členů dlicích v Praze žádoucna. Schůze ústředního výboru Národní jednoty severočeské koná se dnes 16. července t.r přesně o 6. hodině večer v místnostech Jednoly.
Vodička Praha národní jednota národní kavárna Jednola
31 article Věstník spolkový.
Věstník spolkový. Sehůze. Klub ůčetních úřadníků zemskéh výboru království českého má ve středu dne 17. července členskou schůzi v místnostech re- staurace »u Pokorných« (Ječná ulice) o 8. hod. več Na programu jest: 1. rozprava o revisi o kr es ních účtů, již v rozhovor uvede místopředseda klubu JUDr. Kotal, zem, účetní úřadník. 2. Volne návrhy, dotazy a přání členů. Zábavy. Měšťanská Beseda na Král. Vino hradech uspořádá již dnes v úterý dne 16. t. m oblíbený zahradní koncert v letní zahradě »Národ ního domu«. Začátek o 7. hod. več. Přístup pro členy Besedy schodištěm ze třídy Korunní. Nečlenové mají přístup hlavním vchodem zahradním, plati však vstupné 20 h za osobu. Vlast. a dobroč. spolek »Medák« pořádá dne 28.5července koncertní zábavu v zahradní restauraci p. Em. Němečka ve Vyšehradské třídě ve prospěch vdov a sirotků. Hra v kuželky o tři ceny Situace Angličanů na jižním anglickém bojišti stále se zhoršuje, což vidí již také značná čásť an- glické veřejnosti, která uvažuje nyní, v jakém poměru jsou ztráty a výlohy, jež válka pobleuje, kvýsledkům a prospěchům, které přiněsti může Anglíi v případě nejpříznivějším. Jestliže londýnský vojenský úřad (čteme na př. v londýnském dopise »Tägl. Rundschau«), uveřej- ňuje týdenní výkazy lorda Kitchenera uvádí pravidelných již 25 mrtvých, 50 raněných a 100 za- jatých Burů, měl by vlastně poctivě připojiti také vždy počet anglických ztrát, při čemž ukázalo by se téměř vždy, že ztráty Angličanů jsou větší, nehle- díli se ani k tomu, že Velká Britanie musí za 100 až 150 Burů v týdnu domněle neškodnými učině- ných zaplatiti jeden a půl millionu liber šterlinků.
JUDr Kotal Král Němeček Angličan Tägl Rundschau Kitchener Velká Británie
32 article
Dle úřadního výkazu ztratili Angličané v šesti dnech od 4. do 10. července 37 mrtvých, 81 raně- ných a 7 zajatých, kdežto 38 důstojníků a vojínů zemřelo a 156 jich onemocnělo. Anglická armá da ztrácí tudíž v Jižní Africe měsíčně průměrně 1500 mužů, pakliže Burové pří zvláštních příležitostech nezpůsobí jim větší škody a číslice této nezvětsí, 1500 mužů a 125 millionů marek za měsíe jest hrozná cena za válečnou výpravu, která jest těmět naprosto beznadějnou a jíž kromě toho musila býti v tak piné míře obětována čest Anglie! Za poměrů těchto nemůže překvapiti, že v an- glickém národě malomyslnost a válečná nechuť den po dni se vzmáhá a stále nabývá důraznějšího, bez- ohlednějšího a pro vládu hrozivějšího výrazu. Poža- davek brzkého uzavření míru, nechť stojí co chce, stává se stále mocnějším a hlasitějším. Jinak ne- bylo by možným, jak děje se i nyní, aby každého týdne vyskytovaly se nové pověsti o míru.« »Daily Mail« prohlašuje v delším článku, že vláda pravý stav věci soustavně zata- juje. Situace jest mnohem příznivější, nežli se s úřadní strany 11čí. Válka ne- může se dříve skončiti, dokud Botha a Dewe nebudou zajati. Úřady, jak se zdá, v nejmenším se nenamáhají, by toho docilily.
Angličan Burová Both jižní Afrika Anglie
33 article
»Morning Leader« jest přesvědčen, že hrůzy, které připisují se Burům, jsou vymyšleny. aby zakryly se tím sveřeposti páchane Angličany, a ospravedlnilo se tím kruté vedení války. Z bojiště došla zpráva od lorda Kitchenera ze dne 13. t. m, která neliší se od předešlých. Praví se v ní, že Burové zapálili veřejné budovya několik farem v Mareisburgu v kapské Koloniia že dva anglické oddíly přibyly do Zeerustu po srážce, při níž prý několik Burů zajali. Z Angličanů byl v ní zabit důstojník a 3 důstojníci a 24 voj ni byli raněni. »Vítězství« Angličanů nebylo tu asi příliá valné a jest ceny velice pochybné, když Kitchener jest nucen uváděli ztráty Angličanů, kdežto ztráty Burů označuje jen neurčitě »několika« zajatci.
Angličan Kitchener Burová Kitchener Morning leader
34 article
Čeho však nedocflili Angličané zmužilostí, na- hradili si v minulém týdnu po svém způsobu jinak. Lord Kitchener totiž ve své zprávě dále sděluje, že několik oddílů anglického vojska přibylo na cestě do Pretorie do Heilbronu se vzácnou kořistí. Brigáda Broadwoodova přepadla za pochodu osadu Reitz a zajala v ní bratry presi- denta Stejna a četné jiné osoby, presi- dent Steijn, po kterém Angličané v první řadě pásli, jim uni kl. Z Freinetu, 14. července. (Reuter.) V Camp. Boe překvapen burský tábor. 31 Burů bylo zajato a ukořisténo 56 koní. Z Londýna, 15. července. (C. B.) Telegram lorda Kitchenera ze dne včerejšího sděluje: K včerejšímu telegramu dodávám, že zatčena byla vláda oranžského státu. President Stejn a jiný člen vlády zajetí unikli. Z Londýna, 15. července. (C.-B.) »Daily News« oznamují z Bloemfonteinu z neděle: Broad- wood zatknul v Reitzu 29 osob, mezi nimi burského generála Clonwe Vesselsa a velitele Divaala. Myslí se, že v Reitzu přítomen byl také Dewet. Z Londýna, 15. července. (C.-B.) »Daily Newsa oznamují, že lord Kitchener vládě sdělil, že velký počet pěších pluků, nalézajících se v jižní Africe, může býti die jeho náhledu nyní odvol án. Zároveň však žádá, by místo nich dán mu byl velký počet jízdy. Bude-li, praví list dále, roz- hodnuto, by se pěchota odvolala, soustředí se anglické vojsko mezi Durbanem, Maraisburgema Jobannesburgem. Z Londýna, 15. července. (C. B.) Lord Kitchener telegrafoval z Pretorie: Od 8. t. m. byli různými oddíly anglického vojska zabiti 32 Bu- rové, 34 ranění, 307 zajato a 140 se jich vzdalo. Ukořistěno bylo 218 ručnic, 15.870 nábojů, 475 vozů, 4825 koní a hojně dobytka.
Angličan Kitchener Freinet Camp Stejn Clonwe Vesselsa Dewet Jobannesburg Pretorie Heilbron Reitz Londýn Bloemfontein jižní Afrika Durban Reuter Daily News Daily Newsa
35 title
Válka jihoafrická.
36 article
V Praze, 15. července.
Praha
37 article Válčení s Čínou.
Válčení s Čínou. V Praze, 15. července. Trest smrti, který stihl k žádosti zástupců evrop- ských stálů v Čině osnovatele boxerského povstání, proveden byl, jak známo, za dozoru jelich jen na třech osobách. U příto mnosti Evropanů popraveni byli pouze bývalý guvernér v Šansi Yühsien oba státní ministři Čihsin a Hšitšengi, kteří skončili na popravišti v Pekině. O tom, zdali prove- deny byly také ostatní rozsudky, znějící na trest smrli osob dlících mimo Pekin, nebylo dosud žádné jistoty kromě ujišťování čínské vlády. Nyní vylíčeno v pekinském čínském listě provedení trestu i na ji- ných mandarinech a doloženo jest takovými podrob- nostmi, že zdá se býti pravdivým. Dle zprávy zmíněného časupisu skončili vysocl čínští úřadníci Čaušučian, Yungnien a prine Čvan z rozkazu císaře skutečně sebevraždoua princ Tuan poslán do vyhnanství na západní hra- nici říše. S největšími obtížemi setkalo se odklizení Čaušučiana, bývalého předsedy soudní správy, proto že zastalo se ho obyvatelstvo Hsinanfu, jež podalo dne 17. února císaři hromadnou prosbu, by život jeho i ostatních k smrti odsouzených vysokých mandarinů byl ušetřen. Zároveň pořádána shromá- ždění na veřejných místech a hrozivým chováním dáváno na jevo, že obecenstvo popravy jeho nedo- pustí. Cisařovna, ocitnuvši se tím v nesnázích, svo- lala dne 20. únura na 6. hodinu státní radu, která však ani po čtyřhodinné poradě nemohla dospěti k žádnému výsledku. Teprve když lid hrozil, že do- nutí císařovnu k návratu do Pekina, což dle činského názoru bylo by pro ni potupou, přistoupila na navrh státní rady a změnila rozsudek trestu smrti v rozkaz k sebevraždě.
Evropan Čihsin Hšitšengi Čvan Tuan Čaušučian Čína Praha Šansi Yühsien Peking
38 article
Guvernér Cen sdělil rozhodnutí toto Čaušu- čianovi dne 21. února o 6. hodině ranní s do- datkem, že císařovna vyžádala si zpřávu o jeho smrti do 6. hodiny večerní. Caušučian spoléhal však na velkou oporu v lidu a jsa přesvědčen, že přijde ještě další rozkaz císařovny, kterým bude mu život za- chován, k smrti se nehotovil. Toužebně očekávaný druhý rozkaz císařovnin však nepřicházel, až nezbylo, nežli provésti prvý. Čaušučian zvolil způsob sebevraždy oblíbený u za- možných Číňanů a požil jemné listky zlata. Smrt nenaslává při tom otravou, nýbrž zadušením tím, že tenounké zlaté lístky ucpou průdušky. Sebevrah počínal si však při tom opatrně: čekal stále druhý rozkaz císařovny a požil proto zlata málo. Smrt se následkem toho nedostavovala, až konečně čas minul, tak že zpráva o smrti musila býti císařovně odesläna. Čaušučianoví za těchto okolností nezbylo, nežli aby sebevraždu svou rychle dokonal požitím morfia jiných sebevražedných prostředků. — Prin Čvang obdržel rozsudek v Pučoufu, větším městé jihozápadní části provineie Šansi a oběsil se ne- prodleně před očima říšského komisaře Kopanluvy, který mu rozkaz přinesl ze Siganfu, a sice v chrámu místního mandarina, u něhož bydlel, na bílé hed- vábné šňůře, kterou iu poslal císař,, jako známku »zmírnění« rozsudku smrti. Prine Čvang. obdržev rozsudek, zvolal: »Tedy jen sebevražda? Věděl jsem dávno, že musím umříti, Obávám se, že cisař take
Číňan Čvang Kopanluva