2
masthead
V Praze, v úterý dne 16. července 190.
Praha
4
article
Na rauní a odpel. IIsty
přilohami („Nauěný Obzov ve
středu a „Literární Hlidka
v pátek) předp lácí set
Praze v administratl
na měsíe . . . . . . l K —
zs čtvat lsta . . . . . 6 K —
s dvojí denáškou
na čtvt leta . . . . . 7 K 50h
ve niisikách 2 K 30
na měsle. . . .
Poštout
na čtvrt lels! .. . 9 K 6o
s dvají záeilkeu
na něst
r lale
Praha
Nauěný Obzov
5
article
Dělit nebo nedělit?
Dělit nebo nedělit?
Malá válka domácí vypukla mezi národ-
ními a politickými odpůrci našimi, přiznáva-
jícími se společně k témuž praporu pruskému.
Nepohodli se o otázku: mají-li si království
české vzít po kousku nebo najednou? První
způsob rozřešení otázky české a tím také
i rakouské zalíbil se tak zvaným pokrokářům
německým, žijícím hlavně ve vlasti našíi
druhý chtějí přivěsti ku platnosti Všeněmo
s Wolfem a Schönererem v čele. Jest tu
ještě třetí odrůda nepřátel našich v táboře
německém, totiž němečtí lidovci. Ti do té
chvíle nevyslovili se, aspoň ne veřejně, chtě-
jíli království české a národ náš s ním spolk-
nout najednou nebo po částech. Tím časem
přihlížejí, jak dopadne rozhodnutí mezi oběma
silnějšími stranami tábora společného.
Heslo k zápasu o otázku českou v tá-
boře rakouských Prušáků vydali němečtí ra-
dikálové, kteří radí, aby v nových volbách,
které co nejdříve budou rozepsány pro sněm
království českého, na straně německé při-
pouštěni byli ke kandidatuře toliko takovi
mužové, kteří podpíší program Schönererovy
skupiny všeněmecké na radě říšské a kteří
se vysloví také proti rozdělení království če-
ského na dvě území správní. Ačkoli všeně-
mecký program Schönererův na radě říšské
i poslední zbytky německých pokrokářů ve
všech částech podepsaly, jakož dosvědčuje
vždy více a více se šířící agitační ruch v po-
němčených krajinách království českého z
heslem »pryč od Říma!« přece proti doda-
tečnému komandu pověstného rytíře » bez
hany a — lýtek« ozval se mezi nimi odpor.
Všeněmo
Wolf
Schönerer
Prušák
Schönererův
Řím
6
article
Nikoliv snad proto, že by byli mezi nim
upřímní, věrní, poetiví synové této vlasti.
nikoli snad proto, že žil by mezi nimi třeba
jen jediný člověk, který by s opravdovou
láskou Inul k této zemi, který by usilovalo
zachování dějepisné a státní samostatnosti
její; ne, takových patriotův českých i nebož-
tík Lot marně by hledal mezi himi; celá
strana silně zdecimovaných a na dodělání své
se připravujících pokrokářů německých v Če-
chách nenavidí tuto zemi, pokud v ní žije
žíti bude národ český, rovněž nesmířitelně.
jako nejbližší příbuzní její, Všenémci, správ-
něji Všeprušáci, a odlišuje se od nich' v otázce
české jen způsobem své nevraživosti a poží
ravosti.
Jeden z vůdcův jejich, poslanec Edvaro
Strache, ve svém warnsdorfském listě »Ab-
wehr« věnoval domácí válce německé úvahu
v níž rozhodně se vyslovuje proti názoru ně
meckých radikálův, že třeba, aby v nových
volbách poslancův pro sněm království če-
ského na straně německé se upustilo od po-
savadního zásadního požadavku, dle kterého
království české mělo by býti rozděleno tak,
aby Němci nabyli v něm svého vlastního
území, administrativně úplně oddělenéhoa
národně zcela samostatného. Posl. Strache
totiž se utěšuje, že rozdělením dle návrhu,
ohlášeného poprvé ve smutně pověstných
punktacích z měsíce ledna 1890, království
české podle společného programu všepru-
ského se dostane do nenasylného žaludku
matky Germanie dříve, než zůstane-li neroz-
dělené, jinými slovy, že království české po
kousku může býti pohlceno Pruskem dříve
a snáze, než najednou !
V cíli svého boje proti království a ná-
rodu českému němečtí radikálové jsou úpln
svorni s pokrokáři německými; jen v cestách,
které vedou k cíli tomu, rozcházejí se.
Lot
Všenémec
wehr
Němec
Posl
Prusek
Edvaro Strache
7
article
Pan Edv. Strache vytýká vůdci Vše-
němců, Schönererovi, že v otázce české jes
člověk velice nepraktický, hotový fantast.
domnívá-li se, že jest lépe, království česk
nedělit, nýbrž je celé poprostu poněm-
čiti! Není prý potřebí, býti velikým poli-
tikem a přece poznati, že tuto myšlénku na-
prosto není lze provésti. Mnohem více líbí
se panu Strachovi posavadní zásada
všech rakouských Němců, spojených proti
národu českému, aby království české se
rozdělilo. Po kousku prý to s ním půjde
snáze a dříve. Opět a opět poslanec Strache
s lítostí vrací se k punktacím z r. 1890
které prý byly pro Němce velice výhodny a
slibovaly nejkrásnější úspěch v otázce, jak
nejlépe a navždy odstranit ze světa, na vždy
vyvrátit a vyplenit státní právo české.
tuto nejtěžší a nejmocnější závoru, překáze-
jící záměrům politiky prušácké v Rakousku
Jen že ani p. Strache dnes neví, n
kolik dílů za tím účelem by bylo lépe roz
děliti království české. Známo, že i všeně
mecký program svatodušní obsahuje kapitoln
o zřízení samostatného zvláštního j a z y ko-
vého území německého v království če
ském. Punktace vídeňské z r. 1890 navrhly
rozdělení království českého na oblasti t ři
jen aby Němectvo při tom pro sebe do sa-
mého počátku utrhlo ještě více. Mělo býti
zřízeno území ryze německé, odkud čeština
by byla vyloučena úplně; území smíšené,
česko-německé, kde němčina by měla pře-
vahu, a území ryze české, kde němčina
jako řeč státní by měla přednost.
Edv
Strach
Němec
Rakousko
8
article
Rozumí se, že tento způsob parcelace
království českého poslanec Strache pokládá
pro účely všeněmecké za nejlepší, za nej-
prospěšnější. Aby dokázal, jaké zlo pošloz
toho nejen pro Němce v Čechách, ale pro
celé království, že parcelace jeho dle návrhů
punktačních z r. 1890 nebyla provedena,
tvrdí, že nynější finanční tíseň, v níž
Čechy se octly, a k vůli níž prý musejí
svolávati a sjížděti se teprve všeliké ankety,
jest pouhý následek posud zachované celist-
vosti a jednoty země.
Poněmčit, a co jest totéž, pro bezedny
žaludek pruský připravit království české
chtějí i radikálové i pokrokáři němečtí. Tito
rádi by v nových volbách sněmovních ještě
uhájili několik těch mandátů, kolik jim jich
Všeněmci posud nevyrvali. Proto vychvalují
svůj program v otázce české, totiž v otázce,
jak nejlépe a nejdříve vrhnouti království
české do objetí pruského, za chytřejší a
praktičtější.
Celá domácí válka v táboře národních
a politických nepřátel našich není ničímji-
ným, než dostihy v podání důkazů, která
cesta vede jistěji k záhubě království a ná
roda českého.
Však proti oběma konkurrentům o cenu,
vypsanou v Berlíně na nejlepší vyřízení této
už velmi staré otázky dějinné, posud pevně
tu stojí národ český, který v obraně celist-
vosti a nedilnosti své vlasti dovede se vypo-
řádat i se Všeněmci i s německými pokro-
káři, podle vzoru svých předkův u Domažlic
a »Na běhání« u Ústí nad Labem.
Strach
Němec
Čechy
Berlín
Domažlice
Ústí nad Labe
9
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 15. července. (Z rozmluvy
s drem. Kaizlem.) Petrohradský »Kraj«
otiskuje dopis svého pražského zpravodaje, po-
jednávající o situaci, jak se utvářila za cfsařovy
návštévy v Čechách. V dopise jsou obsaženy
též úryvky rozhovoru s drem. Knizlem, z něhož
bereme následující slova Kaizlova: »Nemohu
souhlasiti s míněním, že císařova návštěvav
Čechách měla býti epilogem právě ukonče-
ného, hospodářsky plodného zasedání říšské rady.
Naopak soudím, že jest prologem toho, co
teprve přijde. Až dosud vlastně nevykonáno ještě
nic. Braly se jen mílliony, třebas s dobrým
úmyslem; ale kdož by nebral millionů ve pro-
spěch všeobecný? Shoda na říšské radě odpo-
vídala shodnosti zájmů. U nás podobně, jakov
jiných zemích, půjdou milliony, které věnovala
vláda, na prospěch celé země bez rozdílu ná-
rodnosti, tedy stejně na prospěch Němců, jako
Čechů. Zlepšení situace možno viděti v tom, že
císařův pobyt v Čechách zmírní různosti ve
smýšlení, upokojí mysli, a to přijde vhod v bu-
doucnosti, až nastane potřeba dorozumění při
práci, má-li tato býti plodnou. Vlastní obuiže
nastanou teprve v podzimním zasedání říšské
rady. Jen uvažte, kolik choulostivých bodů
chová v sobě rozpočet, kolik vyrovnání uherskéj
Při dobrě vůli dá se to však všechno vyříditi
ba neztrácím naději ani co do nejobližnější
otázky — vyrovnání česko-německého . .«
Kaizl
Kaizlův
Němec
Čecho
Praha
Čechy
10
article
Opakujeme, že rozmluva se konala, jast
tomu měsíc, a proto nevíme, trvá-li dr. Kaizí
na svém optimistickém názoru o smíru česko-
německém i nyní, zejmena po událostech na
sněmu moravském.
V Praze, 15. července. (Ještě k exo d
ruských poslanců ze sněmu halič-
ského.) Orgány polského kola, jakkoli odehod
ruských poslanců ze sněmu prohlásily za bez-
významný, nepřestávají dosud krokem tím se
obírati, čímž samy dokazují, že mu přiznávají
význam. Význam ten ukáže se v budoucnosti.
»Přechod poslance Barvinského a jeho krajně
umírněných soudruhů do opposice, jest — jak
píše »Galičanin« — nevývratným svědectvím ne-
snášolivosti sněmovní většiny vzhledem k opráv-
něným požadavkům ruských poslanců a k život-
ním potřebám ruského obyvatelstva. Bude-li
toto svěnectví míti vliv na polské politiky, jest
otázka druhého řádu; pro ruský národ důležito
jest to, že odchodem poslance Bärvinského
soudruhů ze sněmu zakončila se hra na »smi
livou« politiku,
doktor
Kaize
Barvinský
Praha
11
article
»Gáz. Narod.« odpovídá na naši stat
o lvovských sněmovních událostechi, kterou jsme
otiskli před týdnem. Na naši radu, aby se ha-
ličtí Poláci k Rusům chovali jako k rovnopráv-
ným spoluobčanům, odpovídá orgán haličského
mistodržitelství, že prý naše české menšli ny
v uzavíraném území přestaly by si stěžovati do
německého útisku, kdyby se jim vedlo tak, jako
Rusům ve východní Haliči, kde »v úřadech
státních i samosprávných, v soudech atd. Ru-
sové užívají týchž práv, jako Poláci a kdes
podle potřeby všude dbá ruského jazyka.
Těmito slovy »Gaz. Nar.« sama vznesla obža-
lobu na své patrony. Jedli nucena politické
postavení haličských Rusů, kteří tvoří většinu
obyvatelstva a vlastně veškoro venkovské oby-
vatelstvo ve východní Haliči, porovnávati s po-
stavením českých menšin v uzavíraném územia
doznává-li dále sama, že se práv ruského jazyka
u soudů a úřadů dbá jen podle potřeby, ač dlo
zákona a ústavy ruský jazyk má býti úplně
rovnoprávným s polským: pak sama doznala.
že Poláci ve svém sporu s Rusy neopírají se
o právo a pravdu a že ruské žaloby na útisky
se strany polské jsou odůvodněny-
Ze Lvova, 14. července. (PřIpravy
k volbám. — Ruské volební provo-
lání.) Okresní hejtman věličsky a také prý
jiní okr. hejtmani nařídili, jak sděluje »Kur.
Polák
Rus
Halič
Nara
Lvov
12
article
Lvov.«, obecním představenstvům ve svých okre-
sích, aby volební listiny sestavily do 20. čer-
vence, Vzhledem k tomu, že nové volby do
snému haličského budou vypsány koncem cer-
vence, soudí se, že volby volitelů budou polo-
ženy do prvé poloviny srpna a orgán strany
lidové vyzývá proto své přívržence, aby činil
již nyní přípravy k budoucím volbám. — Také
spojené strany staroruská a rusko-národní uči
nily již prvě předvolební opatření. Na návrh
neodvislých poslanců ruských usnesly se »Ru-
ská Rada« i »Národní komitét« na provolání.
jež otištěno v nedělních číslech »Děla« a »Ga-
ličanina«. Provolání poukazuje především na
potřebu svorného postupu všech ruských stran,
kterážto potřeba jest tím patrnější po východu
ruských poslanců ze sněmu. Dále se ukazuje
na nutnost, aby za poslance byli voleni pouze
mužové, kteří by upřímně hájili zájmy ruského
lidu, sestávajícího hlavně z rolnictva a malo-
měšťanstva. Voliti za poslance polské pány je
zbytečno, poněvadž Poláci si mohou ve svých
krajích a v kurii velkostatkářské zvoliti 102
poslance, kdežto Rusové v nejlepším případě se
mohou zmoci na 47 poslanců. Proto nechat
ruské okresy volí za poslanco jen Rusy. Ru-
sové nechtějí nad nikým panovati, nikomu
křivditi, ale také nechtějí, aby se panovalo nad
nimi, aby se křivdilo jim. Provolání končí vy-
zváním ruských vlastenců, aby všude po ven-
kově organisovali volební výbory a snažili se
pro společnou věc získati ty ruské živly, jež
šly dosud jinými cestami. Svorný postup
všech ruských živlů nemůže se minouti vi-
tězství.
Polák
Rus
Lvov
13
title
Politické zprávy zahraničně.
14
article
V Praze, 15. července,
Praha
15
article
Bosna a Hercegovina.
»C Bj« stěžuje si, že v oku
povaných zemích dosud jsou úřadníci, kteři se
nenaučili cyrilskému plsmu, jehož užívá a
nikdy užívati nepřestane veliká většina oby-
vatelstva. Na poštách nechtějí přijímati zásilky.
adresované cyrilici, ačkoli přede dvěma lety
bylo jim vydáno nařízení vládní, že takové
adresy přijímati musejí. Je to svévole úřadnická
či tajný pokyn shůry?
Vláda sarajevská ke všem žalobám je
hlucha. Jedinou vážnou reformu v posledni
době provedla, a to v pravoslavné církvi, jež
jejímu reformatorskému duchu dosud přílis
málo byla přistupna: akta, vycházející z kan-
celáre sarajevského pravoslavného metropolite
nejsou již nešívána nitmi červeno- bělo-modrými,
jako dosud vždy, nýbrž černo-žlutými.
Franeie a Maroko.
Marocká otázka zůstane již trvale na pro-
gramu evropských států a řešení její není snad
již daleké. Přípravy k němu se již provádějí
ve Francii a Anglii jsou vlastně téměr hotovy.
Také veřejnosť zabývá se nyní čile touto
otázkou, k čemuž zavdalo příčínu hlavně po-
selstvo marockého sultána ke dvorům evropským,
jež právě objiždí a nyní nalézá se v Paříži
Na Maroko činí si, jak známo, nárok
Francie, a závistivá Anglie, která mu odporuje
pouští do světa zprávy a tváři a připravuje
se tak, jako by zabrání marockého sultanátu
Francií provésti se mělo v době nejbližší.
Bosna
Hercegovina
Maroko
Francie
Anglie
Paříž
C Bj
16
article
Předčasnému tomuto poplachu Anglie od
povídá nyní orgán frsncouzského ministerstva
sPetit Parisien« delším článkem. Praví v něm,
že marocký sulfanát octl se na kraji svého
úpadku a že dříve nebo později musí se stát
kořistí Francie, která má na Maroko nejpři-
rozenější a nejméně popíratelné právo. V klidném
očekávání tohoto konečného výsledku nemá
Francie žádného zájmu na tom, žiti se sul-
tánem v nepřátelstvi a tím vlastní svou situne
činiti spletitější a obtížnější. Kdyby sultán po-
chopil, že Francie zachovává mu přátelství
chrání jej proti zbujným kmenům, nečinil by
překážek civilisačním snahám, přicházejícím od
francouzské hranice.
K civilisačním těmto úkolům Francie nálež
v první řadě stavba železnice z Tlemcenu do
Fezu; sultán nebude se moci dála vzpírati
tomu, aby komisi francouzských důstojníko
svěřil reformu své armády, která nesestává
dosud z diseiplinovaných vojínů, nýbrž z lu
pičských tlup.
Článek zmíněného listu končí slovy: »Ne
máme na spěch, bychom své panství nasloupili,
avšak jsme povinni zabrániti, by se Maroka
zmocnil někdo jiný. Jsme také proti svolání
marocké konference, Maroko musí zůstati, čím
jest, ale musí se podrobiti francouzskému poru-
čenství, jak učinil Tunis. Dlužno si přáti, aby
marocké poselstvo odneslo si z Pařiže tento
dojem.«
Francie
Maroko
Tlemcen
Tunis
17
article
Tábor pošumavského lidu v Čkyni
Tábor pošumavského lidu v Čkyni
(Od našeho zpravodaje.)
Na důležitém pomezi poblíž Vimperka svo
lán tábor lidu pošumavského na minulou neděli
zvolen městys Čkyně jako vhodné středisko pro
účastníky ze Strakonicka, Vimperska a Pracha
fieka. Tábor vyzněl svým důstojným průběhen
ve skvělou manifestací, vrcholfcí v tužbě: pra
eujme s novým vzmachem ve všech oborech
pospolitého života našeho za osvětovým a náro-
dohospodářským povznesením českého lidu a
nabytím své samostatnosti. Dojem z celého
táboru byl co nejlepší. Sjeli se zde přední
pracovníci pošumavšti a uradili se zároveň o další
práci místní.
V neděli dopoledne konána v Čkyni důvěrná
porada zástupčů odborů Národní Jednoty pošumav
ské skupiny strakonické, vimperské a prachatické
také plzeňský odbor byl zastoupeu. Za Ústřední vý
bor dostavil se předseda poslanec dr. V. Kurz.
jednatel p. Antonín Hubka a univ. prof. dr
Prach
doktor
V Kurz
Hubka
profesor
Čkyně
Vimperk
Strakonicko
Vimpersko
národní Jednota
18
article
V drobaém prodejít
ranní číslo o sobě . . . za 9h
odpolešní . . . . . . . za 2 b
Ve flinikách na venkově
raní čásle. . . . . . . . 10h
odpolední . . . . . . . . Sh
Inserát
plati se hotevé ropřel
Předplaeení a Inserty přijíná sdminl-
straes v Marianské ulici č. 3.
Tsm nachízejí se též redakee
tiskárna a ezpedice „Nárudnich Listů“.
Bukopisy se novracejí.
19
article
Woldřich. Přítomno bylo 26 odborů pošumav-
ských, dále čtanářský spolek v Češticích a několik
obecních úřadů okolních. Porada trvala přes tři ho-
diny, probrány důležité organisační otázky. Roko-
vání sledováno se všeobecným zájmem, po jednotli-
vých referátech rozpředla se debata: řada řečníku
pronášela zde své názory. Porada skončila za po-
vzneseně nálady k další práci.
Odpoledne konán tábor lidn v »Ol-
šinách«. Účast byla četná, z blízka i dáli dostavili
se účastníci, mimo jiné též zpěvácký spolek »Zvon«
ze Strakonic, odkudž přijeli hosté již ranním vlakem,
pak odpoledne zábavním, stejně z Volyně odpoledne,
dále Sokolové jednoty volyňské a z Vlachova Březl,
cyklisté strakoničtí, Čechové z Vimperska, Husince
atd. Celý městýs byl ozdoben prapory národními
Předseda Národní jednoty pošumavské poslanee
dr. Kurz zabájil vřelou řečí tábor lidu, vítaje
srdečně přílomné.
Woldřich
Vlachův
Čecho
Ola
Strakonice
Volyň
Vimpersko
20
article
Promlouvá o poslání a významu Národní jednoly
pošumavské na důležité pohraniční části české v Po-
šumaví. Jednota nalezá pochopení v lidu českém,
již dnes čítá na 350 odborů, které jsou nejen na
jihu a západu českém, nýbrž i uvnítř české země
v čele s matičkou Prahou. Mohutnost tato však ni-
kterak ještě nedostačuje. Třeba, aby propikla do
všeho lidu českého na důležité čáře párodnostní.
Jednota dle sil svých ujímá se každého Čecha v Po-
šumaví, jenž obrátí se na Jednotu a její odborya
hledá záštity u ní. Na to přeje zdaru táboru. (Na
zdar
První řečník redaktor Jan Hejret z Plzně
poukazuje v úvodu řeči své na stálé pokroky a zdo-
konalení dopravy i v Pošumaví, železnice všade již
téměř projíždi, brzy bude zde i telefonické spojenía
nové vodní cesty. Příroda takto sama jest nám pří-
kladem vývoje a postupu. Jdeme však rovnoměrné
s ní? Patřme na školství. Naši němečtí sousedé maji
co nejlepší školství. Nepobádá-liž to k tomu, aby
návštěva školní byla co nejdelší, abychom mládež
svou vyzbrojili všemi pomůckami k dalšímu zápasu?
Čecho
Hejret
Praha
Plzeň
Pošumaví
21
article
(Souhlas.)
Jenom dobrou školou můžeme odchovatisi
dobrý dorost. Řačník probírá význam příkazu: České
ditě patří do české školy, poukazuje k nedávnému
projevu spolku něm. učitelstva na Mo-
ravě proti přijímání českých dětí do
německých škol. Zhoubnost odnárodňování
viděti i v statistice kriminální, veliké procento zlo-
činců a zvrhlých lidi pochází z lakových škol. Za-
stali jsme ve mnohém pozadu za svými odpůrci,
poněvadž jsme neměli škol. Učme se proto od ne-
přátel. Musíme pěstovati též stránku prakticko u,
odhornou stejně jako židé. Dnes rolník stává se
obchodníkem, průmyslníkem, dnes se jinak hospodaří
nežli před 50 lety, ač oběžníkem vládním z roku
1848 žádána 6letá školní návštěva a další pokračo-
vácí v neděli. Nepáchejme zločin na svých dětech
tím, že je neposíláme do školy. (Souhlas.)
Dne 6. července odhlasoval sněm království če-
ského dvě důležité předlohy: úpravu platův
učitelských a zrušení nepřímých voleb do
sněmu pražského dosud trvavších jedině v kurii
venkovských obcí. Musíme usnesení ta ra-
dostně uvítati, jest to splacení povinnosti k učitelstvu
a venkovanům, Nezapomínejme, že dobrý učitel dělá
dobrou školu, a lu chceme: kdyby učitelstvo za
dnešních zdražených poměrů nebylo placeno příbližně
jako jiné třidy, nešla by mláděž naše k učitelství.
nýbrž k jinému povolání.
Učitel z vašeho středu, z vašich rodin chudších,
který mezi vámi pracuje a žije, který jest ve spol-
cích s vámi, který jest duší života v obci. On jest
součástkou vaší, proto hledí o dobro vaše, vede vás
k poznání lepšího, vzdělává vás. A tomu bychom
měli vytýkati skývu chleba a zlepšeni platu?
Český dita
22
article
(Souhlas.)
To byste byli proti sobě, vždyť učitelé berous
dcery z venkova zvláště, žijí mezi vámi: má-li
učitel, dá opět jiným vydělat, on ty peníze nechá
mezi vámi. Proto klatovští živnostníci a řemeslníci
obrátili se s pelicí ke sněmu a žádali zlepšení platů
učitelských, pravíce, že jinak trpí tím sami, nebot
učitelé, nemajíce upraveny platy, nemohou kupovati,
co potřebují, anebo se zadlužují a tím přirozeně
trpí ostatní třídy, zvláště živnostník a řemeslník
nemá-li ten, vázne to všady. (Výborně !)
Učitel jest rozsévačem osvěty, on mnohdy jediný
ve vsi čle a odebírá noviny a knihy nové. A vidí-li,
že ho mají rádi, hledí vyložiti sousedům, co nového
ve světě, hledí je poučiti i kde co nejlíp nakoupiti.
Řečník poukazuje na význam přímých sněmov-
ních voleb na venkově, kdy bude třeba voliti dobré,
zdatné pracovníky, lidi zkušené a vzdělané, ktetí
jsou zárukou, že dovedou pracovat na prospěch lidu
a všeho národa.
Musíme hleděti, aby osvětový, kulturní náš zápas
a politický boj podepřen byl o hmotnou sílu, aby.
chom byli silni na poli obchodu a průmyslu, v tom
směru třeba nám ztrojnásobiti svou příčinlivost.
Škola dnešní nevyhovuje nám, nemůže dítěti vy-
ložiti podstatu dějin českých a význam nejalavnějších
mužů českých. I musíme v rodině, spolcích vzdělá-
vacích mnohé doháněti, vůbec pečovati o mládež.
Dělba práce budiž heslem naším, všade a vždy. Ne-
čekejme, až nám zákon přikáže to neb ono. My sami
můžeme ve spolcích nebo peněžních ústavech a při
volbách do samosprávných sborů prováděti tužbu
našebo Karla Sladkovského, aby menšiny.
aby odchylné proudy, aby stoupenci jiných nábledů,
opposice, byla poměrně zastoupena a takto společně
pracovala. Podobně sami můžeme zmenšiti nejedno
Sladkovský
23
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Tycho Brahe,
Brahe
24
article
Zajímavý nález pozůstatků dánského astro-
noma Tychona Brahe v krýptě týnského chrámu
zvířil zájem naší veřejnosti o blížší osudy slav-
ného muže, jehož třístou ročnici úmrtí hotov
se právé oslaviti vzdělaný svět. Za příčinou
oslavy usnesla se městská rada pražská dáti
opraviti náhrobek jeho v lodi chrámu týnského
a pátrati při tom po tělesných pozůstateích zna-
menitého muže. Vskutku se podařilo, jak denní
zprávy oznamovaly, nalézti pod dlažbou v pro-
bořeném klenutí zasypaném rumem dvě rakve
červotočivé a zrouchnivělé. Vyslovena hned do-
mněnka, že jedna chová pozůstatky Brahovy
druhá jeho manželky Kristiny, která prý o t
léta později zde byla pochována.
Netřeba předbihati výsledku dotyčného
zkoumání odborného, stačí zatím omeziti se na
zprávy, pokud se jaké zachovaly, o pobytu Bra-
hově v Praze. Stalo se náhodou, že slovutný
Dán dostal se ke dvoru Rudolfa II., kde vedle
Keplera a Hějka vysoko vynikal nad družinu
četných, svě lehkomyslné řemeslo zde provozují-
cích dobrodruhů. Dne 1. listopadu roku 1575
při korunovaci císaře Rudolfa II. v Řezně se-
známil se Brahe s tělesným lékařem Rudolfo-
vým, doktorem Tadeášem Hájkem z Hájku. Ten
vlivem svým vymohl na císaři, aby učený Dán
povolán byl k českému dvoru. Stalo se tak až
v r. 1598, kdy Rudolf II. dopsal Brahovi list,
Tychon Brahe
Brahův
Kristin
Dán
Rudolf II
Kepler
Hějka
II
Brahe
Rudolfo
Hájek
Braha
Netřeba
Bra
Praha
Řezno
25
article
kterým zval jej do Prahy, nabízeje mu místo
císařského astronoma a titul tajného rady
Brahe, jenž tou dobou dlel u přítele svého hr.
Jindřicha Rancewského ve Wandsbecku u Ham-
burku, přijal nabídku a vydal se na sklonek
roku s několika svými žáky, opatřen svými při-
stroji, na cestu. Ve Wiítemberce stihla jej však
zpráva, že v Praze zuří mor a že císařův dvůr
opustil Prahu. Brahe zůstal tedy ve Wittemberce
po několik měsíců. Zde seznámil se s Janem
Jesseniem, té doby professorem lékařství ve Wit-
temberce, klerého později na doporučení Brahovo
povolal Rudolí II. na universitu pražskou.
Když na jaře r. 1599 mor v Praze zanikl
a císařský dvůr navrátil se zpět, vyzval Braha
na rozkaz císařův tehdejší místokancléř Cora-
ducius, aby na určito do Prahy se dostavil.
Brahe s družinou svých žáků a s rodinou stihl
Prahy na Velikonoční hod; na hradě očekával
jej již Coraducjus a Hájek, který proslulého
Dána představil Rudolfovi II. Dojem, jaký dů-
stojný vzhled hvězdáře na Rudolfa učinil, ne-
byl nepatrný; Dán od prvních počátků těšil se
přízni cisařově, které nepozbyl, ani když před-
povídal mu smutný konec. Císař poukázal
Brahovi roční důchod 3000 dolarů a zakoupi
mu dům Curtiův s rozsáhlou zahradou v mistech
Černinských kasáren za 20.000 dolarů. Brahe
zařídil si v domě tom nákladnou observatoř.
umístil zde všechny své, do té doby v Praze
nevídané, nástroje. Tak vypráví se, že jmeno-
vitě Brahův ohromný sextant, který spočíval na
čtyřhranném podstavci, vyzdobeném obrazy
Ptolomaea, Alphonsa, Albatoqua a i. budil obdiv
Brahe
Rancewský
Jessenius
Brahův
Braha
Hájek
Dán
Rudolf
Curtiův
Ptolomae
Alphonso
Albatoqua
Praha
Wandsbecko u Ham
Wit
Dánsko
Wittemberka
Rudolit II
Coraducius
26
article
rovněž i jiné přístroje zvané armillárními sférami.
pomocí kterých Brahe mohl čísti hned oblouky
hlavních kruhů nebeských a kvadrant upevněný
na zdi v rovině poledníkové, byly ve hvězdářství
pražském novinkami. Sextant Brahův chová se
až dosud na hvězdárně v Klementinu. Než
Brahe za nedlouho nebyl se svojí observator
spokojen; klid nocí, za kterých oddával se
svému bádání, byl rušen lomozem města, v něm
cháska všelijakých té doby dobrodruhů páchala
svá allotria; rovněž rušila jej i blizkost klá-
štera kapucínů, kteří zvoněním a nočními svými
pobožnostmi Braha znepokojovali; Rudolf na
sstížnost hvězdářovu zakázal jim zvoniti. Nie-
méně Brahe po několikaměsičním pobytu vy-
žádal si od císaře, aby směl odstěhovati se na
zámek v Benátkách nad Jizerou, kde doufal
nalézti většího klidu. I zde zřídil si velmi ná-
kladnou hvězdárnu, poslav svého prvorozeného
syna na bývalé své působiště, ostrov Hween,
aby zanechané tam hvězdářské nástroje přivezl
Brahe
Brahův
Braha
Rudolf
Klementinum
Benátky nad Jizera
27
article
Když zde ztrávil nějakou část roku 1600, po-
volán byl Rudolfem do Prahy, aby jako zna-
menitý chemik spolupůsobil při alchymistickýeh
pokusech císařových. Letohrádek královny Anny
proměněn byl v chemickou laboratoř. Pokud
Rudolf II. nezabočil do nešťastné své myšlénky
vyráběti zlato a pátrati po elixiru života, po-
máhal mu Tycho Brahe; pak ale, jsa du-
chem nad pošetilosti takové povzneseným
a zároveň poctivým, jenž nechtěl těžiti z utkvělé
představy Rudolfovy, vyprosil si, aby cele se
mohl oddati svému hvězdářství. Přesídlil opět
do domu Curtiova a zde hlavně s Koplorem
Rudolf
Anna
II
Brahe
Rudolfův
Curtiův
Praha
28
article
ponořil se do studia ryze hvězdářského; zůstá-
val však ve svých výzkumech i vůči Kepl-
rovi uzavřeným i když tento stal se jeho ad-
junktem. Kepler často do této nesdílnosti mi
strovy si stěžoval. Kromě Keplera byl to Hájek
a Jessenius, kteří byli Dánovi oddáni; z cizineů
Braha vyhledávali Longomontanus, Eriksen
Teugnagl, jenž vyhledával však styků s Brahem
z příčin nejosobnějších, chtěje státi se ženichem
dcery Brahovy Alžběty.
Brahe dlouho v Čechách si nepobyl. Osud-
nou stala se mu hostina, pořádaná 13. října
u Petra Voka. Brahe při stole onemocněl cho-
robou měchýře a po 11denní chorobě dokonal
smrtelný zápas v noci na 24. října. Té noci
pronesl slova: »Ne- frustra vixisse videar«. P
dní potom pochován byl velmí slavné v Týně
kde tehdy obě náboženské strany své boho-
službý mívaly. Tím vysvětluje se námitka v ně
kterých listech se vyskytnuvší, že Tycho - prote-
stant nemohl prý býti pochován ve chrámě
katolickém. Nad mrtvolou Brahovou měl po-
hřební řeč Jan Jesenius, Kepler složil pak žalo-
zpěvy. Nad hrobkou zbudován umělecký mramo-
rový pomník, na němž Brahe v životní velikost
v rytířském hávu, s čestným řetězem na prsou,
jest zpodoben, jak pravou rukou spočívá na
globu, levou drží rukověť meče. U podstavce
na levé straně umístěn rodný jeho znak,v
pravo přílba s rukavicí. Latinský nápis na desce
složil Jakub Typotius a zní v jazyce českém
asi takto:
»Léta Páně 1601, 29. října zemřel šle-
chetný a urozený pán Tycho Brahe, pán na
Kepl
Kepler
Hájek
Jessenius
Dán
Braha
Longomontanus
Eriksen
Teugnagl
Brahe
Brahův
Alžběta
Petro Vok
Tycho
Jesenius
Typotius
Čechy
29
article
Knudstruppu a představaný Uranienburgu etc.,
rada Jeho Majestátu (Rudolfa II.); kosti jeho
zde odpočívají. Esse potius, quam haberi«
(heslo Brahovo); dále pak na náhrobním kameni
vypsán životopis Brahův latinsky témito slovy:
»Vznešený a urozdný pán Tycho Brahe,
Dán, pán z Knudstruppu, zakladatel zámku
Uranienburku na ostrově Hween na Sundu;
velmi bystroduchý a zároveň i štědrý vynálezce
a hotovitel hvězdářských nástrojů, jimž rov-
ných nikdo pod sluncem před lím nespatřil;
proslaven starým svým rodem, ještě více proslul
vznešeností svého ducha, neboť vše, co nebe
obsahuje v nesmrtelné slávě své pojal; mezi
hvězdáři každého věku bez odporu největšía
první, jenž během třiceti a více let velmi přesně
ažna minutu a její dily hvězdářská bádání
svá před celým světem předvedl a postavení
stálic zjistil, jakož i slunce a měsíce běh na
jisto postavil; obdivu zaslouží jako zakladate
nových hypothes v alchemii a filosofii. Povolán
císařem Rudolfem II., žil jako úctyhodný vzor
učenosti a mravnosti. Na důkaz, že nežil na-
darmo, zůstavil potomstvu své nesmrtelné spisy;
chtěl raději učeným býti, než se jím zdáti.
Jeho a choti jeho po třech létech zesnulé po-
zůstatky uložily děti a dědicové na tomto místě
k věčnému spánku 29. řijna 1601 poč. křest.
dyonis. roku.«
Životopis končí významným :
»Non fasces, nec opus —
sola artis sceptra perennant —
Rudolf II
Brahův
Brahe
Dánsko
Sund