ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 b8a0e210-6615-11dc-b8b9-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 51, work 5, person 92, org 3
1 masthead
Ročník XXXXI.
2 masthead
V Praze, v úterý dne 16. července 190.
Praha
3 masthead
Číslo 194.
4 article
Na rauní a odpel. IIsty přilohami („Nauěný Obzov ve středu a „Literární Hlidka v pátek) předp lácí set Praze v administratl na měsíe . . . . . . l K — zs čtvat lsta . . . . . 6 K — s dvojí denáškou na čtvt leta . . . . . 7 K 50h ve niisikách 2 K 30 na měsle. . . . Poštout na čtvrt lels! .. . 9 K 6o s dvají záeilkeu na něst r lale
Praha Nauěný Obzov
5 article Dělit nebo nedělit?
Dělit nebo nedělit? Malá válka domácí vypukla mezi národ- ními a politickými odpůrci našimi, přiznáva- jícími se společně k témuž praporu pruskému. Nepohodli se o otázku: mají-li si království české vzít po kousku nebo najednou? První způsob rozřešení otázky české a tím také i rakouské zalíbil se tak zvaným pokrokářům německým, žijícím hlavně ve vlasti našíi druhý chtějí přivěsti ku platnosti Všeněmo s Wolfem a Schönererem v čele. Jest tu ještě třetí odrůda nepřátel našich v táboře německém, totiž němečtí lidovci. Ti do té chvíle nevyslovili se, aspoň ne veřejně, chtě- jíli království české a národ náš s ním spolk- nout najednou nebo po částech. Tím časem přihlížejí, jak dopadne rozhodnutí mezi oběma silnějšími stranami tábora společného. Heslo k zápasu o otázku českou v tá- boře rakouských Prušáků vydali němečtí ra- dikálové, kteří radí, aby v nových volbách, které co nejdříve budou rozepsány pro sněm království českého, na straně německé při- pouštěni byli ke kandidatuře toliko takovi mužové, kteří podpíší program Schönererovy skupiny všeněmecké na radě říšské a kteří se vysloví také proti rozdělení království če- ského na dvě území správní. Ačkoli všeně- mecký program Schönererův na radě říšské i poslední zbytky německých pokrokářů ve všech částech podepsaly, jakož dosvědčuje vždy více a více se šířící agitační ruch v po- němčených krajinách království českého z heslem »pryč od Říma!« přece proti doda- tečnému komandu pověstného rytíře » bez hany a — lýtek« ozval se mezi nimi odpor.
Všeněmo Wolf Schönerer Prušák Schönererův Řím
6 article
Nikoliv snad proto, že by byli mezi nim upřímní, věrní, poetiví synové této vlasti. nikoli snad proto, že žil by mezi nimi třeba jen jediný člověk, který by s opravdovou láskou Inul k této zemi, který by usilovalo zachování dějepisné a státní samostatnosti její; ne, takových patriotův českých i nebož- tík Lot marně by hledal mezi himi; celá strana silně zdecimovaných a na dodělání své se připravujících pokrokářů německých v Če- chách nenavidí tuto zemi, pokud v ní žije žíti bude národ český, rovněž nesmířitelně. jako nejbližší příbuzní její, Všenémci, správ- něji Všeprušáci, a odlišuje se od nich' v otázce české jen způsobem své nevraživosti a poží ravosti. Jeden z vůdcův jejich, poslanec Edvaro Strache, ve svém warnsdorfském listě »Ab- wehr« věnoval domácí válce německé úvahu v níž rozhodně se vyslovuje proti názoru ně meckých radikálův, že třeba, aby v nových volbách poslancův pro sněm království če- ského na straně německé se upustilo od po- savadního zásadního požadavku, dle kterého království české mělo by býti rozděleno tak, aby Němci nabyli v něm svého vlastního území, administrativně úplně oddělenéhoa národně zcela samostatného. Posl. Strache totiž se utěšuje, že rozdělením dle návrhu, ohlášeného poprvé ve smutně pověstných punktacích z měsíce ledna 1890, království české podle společného programu všepru- ského se dostane do nenasylného žaludku matky Germanie dříve, než zůstane-li neroz- dělené, jinými slovy, že království české po kousku může býti pohlceno Pruskem dříve a snáze, než najednou ! V cíli svého boje proti království a ná- rodu českému němečtí radikálové jsou úpln svorni s pokrokáři německými; jen v cestách, které vedou k cíli tomu, rozcházejí se.
Lot Všenémec wehr Němec Posl Prusek Edvaro Strache
7 article
Pan Edv. Strache vytýká vůdci Vše- němců, Schönererovi, že v otázce české jes člověk velice nepraktický, hotový fantast. domnívá-li se, že jest lépe, království česk nedělit, nýbrž je celé poprostu poněm- čiti! Není prý potřebí, býti velikým poli- tikem a přece poznati, že tuto myšlénku na- prosto není lze provésti. Mnohem více líbí se panu Strachovi posavadní zásada všech rakouských Němců, spojených proti národu českému, aby království české se rozdělilo. Po kousku prý to s ním půjde snáze a dříve. Opět a opět poslanec Strache s lítostí vrací se k punktacím z r. 1890 které prý byly pro Němce velice výhodny a slibovaly nejkrásnější úspěch v otázce, jak nejlépe a navždy odstranit ze světa, na vždy vyvrátit a vyplenit státní právo české. tuto nejtěžší a nejmocnější závoru, překáze- jící záměrům politiky prušácké v Rakousku Jen že ani p. Strache dnes neví, n kolik dílů za tím účelem by bylo lépe roz děliti království české. Známo, že i všeně mecký program svatodušní obsahuje kapitoln o zřízení samostatného zvláštního j a z y ko- vého území německého v království če ském. Punktace vídeňské z r. 1890 navrhly rozdělení království českého na oblasti t ři jen aby Němectvo při tom pro sebe do sa- mého počátku utrhlo ještě více. Mělo býti zřízeno území ryze německé, odkud čeština by byla vyloučena úplně; území smíšené, česko-německé, kde němčina by měla pře- vahu, a území ryze české, kde němčina jako řeč státní by měla přednost.
Edv Strach Němec Rakousko
8 article
Rozumí se, že tento způsob parcelace království českého poslanec Strache pokládá pro účely všeněmecké za nejlepší, za nej- prospěšnější. Aby dokázal, jaké zlo pošloz toho nejen pro Němce v Čechách, ale pro celé království, že parcelace jeho dle návrhů punktačních z r. 1890 nebyla provedena, tvrdí, že nynější finanční tíseň, v níž Čechy se octly, a k vůli níž prý musejí svolávati a sjížděti se teprve všeliké ankety, jest pouhý následek posud zachované celist- vosti a jednoty země. Poněmčit, a co jest totéž, pro bezedny žaludek pruský připravit království české chtějí i radikálové i pokrokáři němečtí. Tito rádi by v nových volbách sněmovních ještě uhájili několik těch mandátů, kolik jim jich Všeněmci posud nevyrvali. Proto vychvalují svůj program v otázce české, totiž v otázce, jak nejlépe a nejdříve vrhnouti království české do objetí pruského, za chytřejší a praktičtější. Celá domácí válka v táboře národních a politických nepřátel našich není ničímji- ným, než dostihy v podání důkazů, která cesta vede jistěji k záhubě království a ná roda českého. Však proti oběma konkurrentům o cenu, vypsanou v Berlíně na nejlepší vyřízení této už velmi staré otázky dějinné, posud pevně tu stojí národ český, který v obraně celist- vosti a nedilnosti své vlasti dovede se vypo- řádat i se Všeněmci i s německými pokro- káři, podle vzoru svých předkův u Domažlic a »Na běhání« u Ústí nad Labem.
Strach Němec Čechy Berlín Domažlice Ústí nad Labe
9 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 15. července. (Z rozmluvy s drem. Kaizlem.) Petrohradský »Kraj« otiskuje dopis svého pražského zpravodaje, po- jednávající o situaci, jak se utvářila za cfsařovy návštévy v Čechách. V dopise jsou obsaženy též úryvky rozhovoru s drem. Knizlem, z něhož bereme následující slova Kaizlova: »Nemohu souhlasiti s míněním, že císařova návštěvav Čechách měla býti epilogem právě ukonče- ného, hospodářsky plodného zasedání říšské rady. Naopak soudím, že jest prologem toho, co teprve přijde. Až dosud vlastně nevykonáno ještě nic. Braly se jen mílliony, třebas s dobrým úmyslem; ale kdož by nebral millionů ve pro- spěch všeobecný? Shoda na říšské radě odpo- vídala shodnosti zájmů. U nás podobně, jakov jiných zemích, půjdou milliony, které věnovala vláda, na prospěch celé země bez rozdílu ná- rodnosti, tedy stejně na prospěch Němců, jako Čechů. Zlepšení situace možno viděti v tom, že císařův pobyt v Čechách zmírní různosti ve smýšlení, upokojí mysli, a to přijde vhod v bu- doucnosti, až nastane potřeba dorozumění při práci, má-li tato býti plodnou. Vlastní obuiže nastanou teprve v podzimním zasedání říšské rady. Jen uvažte, kolik choulostivých bodů chová v sobě rozpočet, kolik vyrovnání uherskéj Při dobrě vůli dá se to však všechno vyříditi ba neztrácím naději ani co do nejobližnější otázky — vyrovnání česko-německého . .«
Kaizl Kaizlův Němec Čecho Praha Čechy
10 article
Opakujeme, že rozmluva se konala, jast tomu měsíc, a proto nevíme, trvá-li dr. Kaizí na svém optimistickém názoru o smíru česko- německém i nyní, zejmena po událostech na sněmu moravském. V Praze, 15. července. (Ještě k exo d ruských poslanců ze sněmu halič- ského.) Orgány polského kola, jakkoli odehod ruských poslanců ze sněmu prohlásily za bez- významný, nepřestávají dosud krokem tím se obírati, čímž samy dokazují, že mu přiznávají význam. Význam ten ukáže se v budoucnosti. »Přechod poslance Barvinského a jeho krajně umírněných soudruhů do opposice, jest — jak píše »Galičanin« — nevývratným svědectvím ne- snášolivosti sněmovní většiny vzhledem k opráv- něným požadavkům ruských poslanců a k život- ním potřebám ruského obyvatelstva. Bude-li toto svěnectví míti vliv na polské politiky, jest otázka druhého řádu; pro ruský národ důležito jest to, že odchodem poslance Bärvinského soudruhů ze sněmu zakončila se hra na »smi livou« politiku,
doktor Kaize Barvinský Praha
11 article
»Gáz. Narod.« odpovídá na naši stat o lvovských sněmovních událostechi, kterou jsme otiskli před týdnem. Na naši radu, aby se ha- ličtí Poláci k Rusům chovali jako k rovnopráv- ným spoluobčanům, odpovídá orgán haličského mistodržitelství, že prý naše české menšli ny v uzavíraném území přestaly by si stěžovati do německého útisku, kdyby se jim vedlo tak, jako Rusům ve východní Haliči, kde »v úřadech státních i samosprávných, v soudech atd. Ru- sové užívají týchž práv, jako Poláci a kdes podle potřeby všude dbá ruského jazyka. Těmito slovy »Gaz. Nar.« sama vznesla obža- lobu na své patrony. Jedli nucena politické postavení haličských Rusů, kteří tvoří většinu obyvatelstva a vlastně veškoro venkovské oby- vatelstvo ve východní Haliči, porovnávati s po- stavením českých menšin v uzavíraném územia doznává-li dále sama, že se práv ruského jazyka u soudů a úřadů dbá jen podle potřeby, ač dlo zákona a ústavy ruský jazyk má býti úplně rovnoprávným s polským: pak sama doznala. že Poláci ve svém sporu s Rusy neopírají se o právo a pravdu a že ruské žaloby na útisky se strany polské jsou odůvodněny- Ze Lvova, 14. července. (PřIpravy k volbám. — Ruské volební provo- lání.) Okresní hejtman věličsky a také prý jiní okr. hejtmani nařídili, jak sděluje »Kur.
Polák Rus Halič Nara Lvov
12 article
Lvov.«, obecním představenstvům ve svých okre- sích, aby volební listiny sestavily do 20. čer- vence, Vzhledem k tomu, že nové volby do snému haličského budou vypsány koncem cer- vence, soudí se, že volby volitelů budou polo- ženy do prvé poloviny srpna a orgán strany lidové vyzývá proto své přívržence, aby činil již nyní přípravy k budoucím volbám. — Také spojené strany staroruská a rusko-národní uči nily již prvě předvolební opatření. Na návrh neodvislých poslanců ruských usnesly se »Ru- ská Rada« i »Národní komitét« na provolání. jež otištěno v nedělních číslech »Děla« a »Ga- ličanina«. Provolání poukazuje především na potřebu svorného postupu všech ruských stran, kterážto potřeba jest tím patrnější po východu ruských poslanců ze sněmu. Dále se ukazuje na nutnost, aby za poslance byli voleni pouze mužové, kteří by upřímně hájili zájmy ruského lidu, sestávajícího hlavně z rolnictva a malo- měšťanstva. Voliti za poslance polské pány je zbytečno, poněvadž Poláci si mohou ve svých krajích a v kurii velkostatkářské zvoliti 102 poslance, kdežto Rusové v nejlepším případě se mohou zmoci na 47 poslanců. Proto nechat ruské okresy volí za poslanco jen Rusy. Ru- sové nechtějí nad nikým panovati, nikomu křivditi, ale také nechtějí, aby se panovalo nad nimi, aby se křivdilo jim. Provolání končí vy- zváním ruských vlastenců, aby všude po ven- kově organisovali volební výbory a snažili se pro společnou věc získati ty ruské živly, jež šly dosud jinými cestami. Svorný postup všech ruských živlů nemůže se minouti vi- tězství.
Polák Rus Lvov
13 title
Politické zprávy zahraničně.
14 article
V Praze, 15. července,
Praha
15 article
Bosna a Hercegovina. »C Bj« stěžuje si, že v oku povaných zemích dosud jsou úřadníci, kteři se nenaučili cyrilskému plsmu, jehož užívá a nikdy užívati nepřestane veliká většina oby- vatelstva. Na poštách nechtějí přijímati zásilky. adresované cyrilici, ačkoli přede dvěma lety bylo jim vydáno nařízení vládní, že takové adresy přijímati musejí. Je to svévole úřadnická či tajný pokyn shůry? Vláda sarajevská ke všem žalobám je hlucha. Jedinou vážnou reformu v posledni době provedla, a to v pravoslavné církvi, jež jejímu reformatorskému duchu dosud přílis málo byla přistupna: akta, vycházející z kan- celáre sarajevského pravoslavného metropolite nejsou již nešívána nitmi červeno- bělo-modrými, jako dosud vždy, nýbrž černo-žlutými. Franeie a Maroko. Marocká otázka zůstane již trvale na pro- gramu evropských států a řešení její není snad již daleké. Přípravy k němu se již provádějí ve Francii a Anglii jsou vlastně téměr hotovy. Také veřejnosť zabývá se nyní čile touto otázkou, k čemuž zavdalo příčínu hlavně po- selstvo marockého sultána ke dvorům evropským, jež právě objiždí a nyní nalézá se v Paříži Na Maroko činí si, jak známo, nárok Francie, a závistivá Anglie, která mu odporuje pouští do světa zprávy a tváři a připravuje se tak, jako by zabrání marockého sultanátu Francií provésti se mělo v době nejbližší.
Bosna Hercegovina Maroko Francie Anglie Paříž C Bj
16 article
Předčasnému tomuto poplachu Anglie od povídá nyní orgán frsncouzského ministerstva sPetit Parisien« delším článkem. Praví v něm, že marocký sulfanát octl se na kraji svého úpadku a že dříve nebo později musí se stát kořistí Francie, která má na Maroko nejpři- rozenější a nejméně popíratelné právo. V klidném očekávání tohoto konečného výsledku nemá Francie žádného zájmu na tom, žiti se sul- tánem v nepřátelstvi a tím vlastní svou situne činiti spletitější a obtížnější. Kdyby sultán po- chopil, že Francie zachovává mu přátelství chrání jej proti zbujným kmenům, nečinil by překážek civilisačním snahám, přicházejícím od francouzské hranice. K civilisačním těmto úkolům Francie nálež v první řadě stavba železnice z Tlemcenu do Fezu; sultán nebude se moci dála vzpírati tomu, aby komisi francouzských důstojníko svěřil reformu své armády, která nesestává dosud z diseiplinovaných vojínů, nýbrž z lu pičských tlup. Článek zmíněného listu končí slovy: »Ne máme na spěch, bychom své panství nasloupili, avšak jsme povinni zabrániti, by se Maroka zmocnil někdo jiný. Jsme také proti svolání marocké konference, Maroko musí zůstati, čím jest, ale musí se podrobiti francouzskému poru- čenství, jak učinil Tunis. Dlužno si přáti, aby marocké poselstvo odneslo si z Pařiže tento dojem.«
Francie Maroko Tlemcen Tunis
17 article Tábor pošumavského lidu v Čkyni
Tábor pošumavského lidu v Čkyni (Od našeho zpravodaje.) Na důležitém pomezi poblíž Vimperka svo lán tábor lidu pošumavského na minulou neděli zvolen městys Čkyně jako vhodné středisko pro účastníky ze Strakonicka, Vimperska a Pracha fieka. Tábor vyzněl svým důstojným průběhen ve skvělou manifestací, vrcholfcí v tužbě: pra eujme s novým vzmachem ve všech oborech pospolitého života našeho za osvětovým a náro- dohospodářským povznesením českého lidu a nabytím své samostatnosti. Dojem z celého táboru byl co nejlepší. Sjeli se zde přední pracovníci pošumavšti a uradili se zároveň o další práci místní. V neděli dopoledne konána v Čkyni důvěrná porada zástupčů odborů Národní Jednoty pošumav ské skupiny strakonické, vimperské a prachatické také plzeňský odbor byl zastoupeu. Za Ústřední vý bor dostavil se předseda poslanec dr. V. Kurz. jednatel p. Antonín Hubka a univ. prof. dr
Prach doktor V Kurz Hubka profesor Čkyně Vimperk Strakonicko Vimpersko národní Jednota
18 article
V drobaém prodejít ranní číslo o sobě . . . za 9h odpolešní . . . . . . . za 2 b Ve flinikách na venkově raní čásle. . . . . . . . 10h odpolední . . . . . . . . Sh Inserát plati se hotevé ropřel Předplaeení a Inserty přijíná sdminl- straes v Marianské ulici č. 3. Tsm nachízejí se též redakee tiskárna a ezpedice „Nárudnich Listů“. Bukopisy se novracejí.
19 article
Woldřich. Přítomno bylo 26 odborů pošumav- ských, dále čtanářský spolek v Češticích a několik obecních úřadů okolních. Porada trvala přes tři ho- diny, probrány důležité organisační otázky. Roko- vání sledováno se všeobecným zájmem, po jednotli- vých referátech rozpředla se debata: řada řečníku pronášela zde své názory. Porada skončila za po- vzneseně nálady k další práci. Odpoledne konán tábor lidn v »Ol- šinách«. Účast byla četná, z blízka i dáli dostavili se účastníci, mimo jiné též zpěvácký spolek »Zvon« ze Strakonic, odkudž přijeli hosté již ranním vlakem, pak odpoledne zábavním, stejně z Volyně odpoledne, dále Sokolové jednoty volyňské a z Vlachova Březl, cyklisté strakoničtí, Čechové z Vimperska, Husince atd. Celý městýs byl ozdoben prapory národními Předseda Národní jednoty pošumavské poslanee dr. Kurz zabájil vřelou řečí tábor lidu, vítaje srdečně přílomné.
Woldřich Vlachův Čecho Ola Strakonice Volyň Vimpersko
20 article
Promlouvá o poslání a významu Národní jednoly pošumavské na důležité pohraniční části české v Po- šumaví. Jednota nalezá pochopení v lidu českém, již dnes čítá na 350 odborů, které jsou nejen na jihu a západu českém, nýbrž i uvnítř české země v čele s matičkou Prahou. Mohutnost tato však ni- kterak ještě nedostačuje. Třeba, aby propikla do všeho lidu českého na důležité čáře párodnostní. Jednota dle sil svých ujímá se každého Čecha v Po- šumaví, jenž obrátí se na Jednotu a její odborya hledá záštity u ní. Na to přeje zdaru táboru. (Na zdar První řečník redaktor Jan Hejret z Plzně poukazuje v úvodu řeči své na stálé pokroky a zdo- konalení dopravy i v Pošumaví, železnice všade již téměř projíždi, brzy bude zde i telefonické spojenía nové vodní cesty. Příroda takto sama jest nám pří- kladem vývoje a postupu. Jdeme však rovnoměrné s ní? Patřme na školství. Naši němečtí sousedé maji co nejlepší školství. Nepobádá-liž to k tomu, aby návštěva školní byla co nejdelší, abychom mládež svou vyzbrojili všemi pomůckami k dalšímu zápasu?
Čecho Hejret Praha Plzeň Pošumaví
21 article
(Souhlas.) Jenom dobrou školou můžeme odchovatisi dobrý dorost. Řačník probírá význam příkazu: České ditě patří do české školy, poukazuje k nedávnému projevu spolku něm. učitelstva na Mo- ravě proti přijímání českých dětí do německých škol. Zhoubnost odnárodňování viděti i v statistice kriminální, veliké procento zlo- činců a zvrhlých lidi pochází z lakových škol. Za- stali jsme ve mnohém pozadu za svými odpůrci, poněvadž jsme neměli škol. Učme se proto od ne- přátel. Musíme pěstovati též stránku prakticko u, odhornou stejně jako židé. Dnes rolník stává se obchodníkem, průmyslníkem, dnes se jinak hospodaří nežli před 50 lety, ač oběžníkem vládním z roku 1848 žádána 6letá školní návštěva a další pokračo- vácí v neděli. Nepáchejme zločin na svých dětech tím, že je neposíláme do školy. (Souhlas.) Dne 6. července odhlasoval sněm království če- ského dvě důležité předlohy: úpravu platův učitelských a zrušení nepřímých voleb do sněmu pražského dosud trvavších jedině v kurii venkovských obcí. Musíme usnesení ta ra- dostně uvítati, jest to splacení povinnosti k učitelstvu a venkovanům, Nezapomínejme, že dobrý učitel dělá dobrou školu, a lu chceme: kdyby učitelstvo za dnešních zdražených poměrů nebylo placeno příbližně jako jiné třidy, nešla by mláděž naše k učitelství. nýbrž k jinému povolání. Učitel z vašeho středu, z vašich rodin chudších, který mezi vámi pracuje a žije, který jest ve spol- cích s vámi, který jest duší života v obci. On jest součástkou vaší, proto hledí o dobro vaše, vede vás k poznání lepšího, vzdělává vás. A tomu bychom měli vytýkati skývu chleba a zlepšeni platu?
Český dita
22 article
(Souhlas.) To byste byli proti sobě, vždyť učitelé berous dcery z venkova zvláště, žijí mezi vámi: má-li učitel, dá opět jiným vydělat, on ty peníze nechá mezi vámi. Proto klatovští živnostníci a řemeslníci obrátili se s pelicí ke sněmu a žádali zlepšení platů učitelských, pravíce, že jinak trpí tím sami, nebot učitelé, nemajíce upraveny platy, nemohou kupovati, co potřebují, anebo se zadlužují a tím přirozeně trpí ostatní třídy, zvláště živnostník a řemeslník nemá-li ten, vázne to všady. (Výborně !) Učitel jest rozsévačem osvěty, on mnohdy jediný ve vsi čle a odebírá noviny a knihy nové. A vidí-li, že ho mají rádi, hledí vyložiti sousedům, co nového ve světě, hledí je poučiti i kde co nejlíp nakoupiti. Řečník poukazuje na význam přímých sněmov- ních voleb na venkově, kdy bude třeba voliti dobré, zdatné pracovníky, lidi zkušené a vzdělané, ktetí jsou zárukou, že dovedou pracovat na prospěch lidu a všeho národa. Musíme hleděti, aby osvětový, kulturní náš zápas a politický boj podepřen byl o hmotnou sílu, aby. chom byli silni na poli obchodu a průmyslu, v tom směru třeba nám ztrojnásobiti svou příčinlivost. Škola dnešní nevyhovuje nám, nemůže dítěti vy- ložiti podstatu dějin českých a význam nejalavnějších mužů českých. I musíme v rodině, spolcích vzdělá- vacích mnohé doháněti, vůbec pečovati o mládež. Dělba práce budiž heslem naším, všade a vždy. Ne- čekejme, až nám zákon přikáže to neb ono. My sami můžeme ve spolcích nebo peněžních ústavech a při volbách do samosprávných sborů prováděti tužbu našebo Karla Sladkovského, aby menšiny. aby odchylné proudy, aby stoupenci jiných nábledů, opposice, byla poměrně zastoupena a takto společně pracovala. Podobně sami můžeme zmenšiti nejedno
Sladkovský
23 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Tycho Brahe,
Brahe
24 article
Zajímavý nález pozůstatků dánského astro- noma Tychona Brahe v krýptě týnského chrámu zvířil zájem naší veřejnosti o blížší osudy slav- ného muže, jehož třístou ročnici úmrtí hotov se právé oslaviti vzdělaný svět. Za příčinou oslavy usnesla se městská rada pražská dáti opraviti náhrobek jeho v lodi chrámu týnského a pátrati při tom po tělesných pozůstateích zna- menitého muže. Vskutku se podařilo, jak denní zprávy oznamovaly, nalézti pod dlažbou v pro- bořeném klenutí zasypaném rumem dvě rakve červotočivé a zrouchnivělé. Vyslovena hned do- mněnka, že jedna chová pozůstatky Brahovy druhá jeho manželky Kristiny, která prý o t léta později zde byla pochována. Netřeba předbihati výsledku dotyčného zkoumání odborného, stačí zatím omeziti se na zprávy, pokud se jaké zachovaly, o pobytu Bra- hově v Praze. Stalo se náhodou, že slovutný Dán dostal se ke dvoru Rudolfa II., kde vedle Keplera a Hějka vysoko vynikal nad družinu četných, svě lehkomyslné řemeslo zde provozují- cích dobrodruhů. Dne 1. listopadu roku 1575 při korunovaci císaře Rudolfa II. v Řezně se- známil se Brahe s tělesným lékařem Rudolfo- vým, doktorem Tadeášem Hájkem z Hájku. Ten vlivem svým vymohl na císaři, aby učený Dán povolán byl k českému dvoru. Stalo se tak až v r. 1598, kdy Rudolf II. dopsal Brahovi list,
Tychon Brahe Brahův Kristin Dán Rudolf II Kepler Hějka II Brahe Rudolfo Hájek Braha Netřeba Bra Praha Řezno
25 article
kterým zval jej do Prahy, nabízeje mu místo císařského astronoma a titul tajného rady Brahe, jenž tou dobou dlel u přítele svého hr. Jindřicha Rancewského ve Wandsbecku u Ham- burku, přijal nabídku a vydal se na sklonek roku s několika svými žáky, opatřen svými při- stroji, na cestu. Ve Wiítemberce stihla jej však zpráva, že v Praze zuří mor a že císařův dvůr opustil Prahu. Brahe zůstal tedy ve Wittemberce po několik měsíců. Zde seznámil se s Janem Jesseniem, té doby professorem lékařství ve Wit- temberce, klerého později na doporučení Brahovo povolal Rudolí II. na universitu pražskou. Když na jaře r. 1599 mor v Praze zanikl a císařský dvůr navrátil se zpět, vyzval Braha na rozkaz císařův tehdejší místokancléř Cora- ducius, aby na určito do Prahy se dostavil. Brahe s družinou svých žáků a s rodinou stihl Prahy na Velikonoční hod; na hradě očekával jej již Coraducjus a Hájek, který proslulého Dána představil Rudolfovi II. Dojem, jaký dů- stojný vzhled hvězdáře na Rudolfa učinil, ne- byl nepatrný; Dán od prvních počátků těšil se přízni cisařově, které nepozbyl, ani když před- povídal mu smutný konec. Císař poukázal Brahovi roční důchod 3000 dolarů a zakoupi mu dům Curtiův s rozsáhlou zahradou v mistech Černinských kasáren za 20.000 dolarů. Brahe zařídil si v domě tom nákladnou observatoř. umístil zde všechny své, do té doby v Praze nevídané, nástroje. Tak vypráví se, že jmeno- vitě Brahův ohromný sextant, který spočíval na čtyřhranném podstavci, vyzdobeném obrazy Ptolomaea, Alphonsa, Albatoqua a i. budil obdiv
Brahe Rancewský Jessenius Brahův Braha Hájek Dán Rudolf Curtiův Ptolomae Alphonso Albatoqua Praha Wandsbecko u Ham Wit Dánsko Wittemberka Rudolit II Coraducius
26 article
rovněž i jiné přístroje zvané armillárními sférami. pomocí kterých Brahe mohl čísti hned oblouky hlavních kruhů nebeských a kvadrant upevněný na zdi v rovině poledníkové, byly ve hvězdářství pražském novinkami. Sextant Brahův chová se až dosud na hvězdárně v Klementinu. Než Brahe za nedlouho nebyl se svojí observator spokojen; klid nocí, za kterých oddával se svému bádání, byl rušen lomozem města, v něm cháska všelijakých té doby dobrodruhů páchala svá allotria; rovněž rušila jej i blizkost klá- štera kapucínů, kteří zvoněním a nočními svými pobožnostmi Braha znepokojovali; Rudolf na sstížnost hvězdářovu zakázal jim zvoniti. Nie- méně Brahe po několikaměsičním pobytu vy- žádal si od císaře, aby směl odstěhovati se na zámek v Benátkách nad Jizerou, kde doufal nalézti většího klidu. I zde zřídil si velmi ná- kladnou hvězdárnu, poslav svého prvorozeného syna na bývalé své působiště, ostrov Hween, aby zanechané tam hvězdářské nástroje přivezl
Brahe Brahův Braha Rudolf Klementinum Benátky nad Jizera
27 article
Když zde ztrávil nějakou část roku 1600, po- volán byl Rudolfem do Prahy, aby jako zna- menitý chemik spolupůsobil při alchymistickýeh pokusech císařových. Letohrádek královny Anny proměněn byl v chemickou laboratoř. Pokud Rudolf II. nezabočil do nešťastné své myšlénky vyráběti zlato a pátrati po elixiru života, po- máhal mu Tycho Brahe; pak ale, jsa du- chem nad pošetilosti takové povzneseným a zároveň poctivým, jenž nechtěl těžiti z utkvělé představy Rudolfovy, vyprosil si, aby cele se mohl oddati svému hvězdářství. Přesídlil opět do domu Curtiova a zde hlavně s Koplorem
Rudolf Anna II Brahe Rudolfův Curtiův Praha
28 article
ponořil se do studia ryze hvězdářského; zůstá- val však ve svých výzkumech i vůči Kepl- rovi uzavřeným i když tento stal se jeho ad- junktem. Kepler často do této nesdílnosti mi strovy si stěžoval. Kromě Keplera byl to Hájek a Jessenius, kteří byli Dánovi oddáni; z cizineů Braha vyhledávali Longomontanus, Eriksen Teugnagl, jenž vyhledával však styků s Brahem z příčin nejosobnějších, chtěje státi se ženichem dcery Brahovy Alžběty. Brahe dlouho v Čechách si nepobyl. Osud- nou stala se mu hostina, pořádaná 13. října u Petra Voka. Brahe při stole onemocněl cho- robou měchýře a po 11denní chorobě dokonal smrtelný zápas v noci na 24. října. Té noci pronesl slova: »Ne- frustra vixisse videar«. P dní potom pochován byl velmí slavné v Týně kde tehdy obě náboženské strany své boho- službý mívaly. Tím vysvětluje se námitka v ně kterých listech se vyskytnuvší, že Tycho - prote- stant nemohl prý býti pochován ve chrámě katolickém. Nad mrtvolou Brahovou měl po- hřební řeč Jan Jesenius, Kepler složil pak žalo- zpěvy. Nad hrobkou zbudován umělecký mramo- rový pomník, na němž Brahe v životní velikost v rytířském hávu, s čestným řetězem na prsou, jest zpodoben, jak pravou rukou spočívá na globu, levou drží rukověť meče. U podstavce na levé straně umístěn rodný jeho znak,v pravo přílba s rukavicí. Latinský nápis na desce složil Jakub Typotius a zní v jazyce českém asi takto: »Léta Páně 1601, 29. října zemřel šle- chetný a urozený pán Tycho Brahe, pán na
Kepl Kepler Hájek Jessenius Dán Braha Longomontanus Eriksen Teugnagl Brahe Brahův Alžběta Petro Vok Tycho Jesenius Typotius Čechy
29 article
Knudstruppu a představaný Uranienburgu etc., rada Jeho Majestátu (Rudolfa II.); kosti jeho zde odpočívají. Esse potius, quam haberi« (heslo Brahovo); dále pak na náhrobním kameni vypsán životopis Brahův latinsky témito slovy: »Vznešený a urozdný pán Tycho Brahe, Dán, pán z Knudstruppu, zakladatel zámku Uranienburku na ostrově Hween na Sundu; velmi bystroduchý a zároveň i štědrý vynálezce a hotovitel hvězdářských nástrojů, jimž rov- ných nikdo pod sluncem před lím nespatřil; proslaven starým svým rodem, ještě více proslul vznešeností svého ducha, neboť vše, co nebe obsahuje v nesmrtelné slávě své pojal; mezi hvězdáři každého věku bez odporu největšía první, jenž během třiceti a více let velmi přesně ažna minutu a její dily hvězdářská bádání svá před celým světem předvedl a postavení stálic zjistil, jakož i slunce a měsíce běh na jisto postavil; obdivu zaslouží jako zakladate nových hypothes v alchemii a filosofii. Povolán císařem Rudolfem II., žil jako úctyhodný vzor učenosti a mravnosti. Na důkaz, že nežil na- darmo, zůstavil potomstvu své nesmrtelné spisy; chtěl raději učeným býti, než se jím zdáti. Jeho a choti jeho po třech létech zesnulé po- zůstatky uložily děti a dědicové na tomto místě k věčnému spánku 29. řijna 1601 poč. křest. dyonis. roku.« Životopis končí významným : »Non fasces, nec opus — sola artis sceptra perennant —
Rudolf II Brahův Brahe Dánsko Sund