Načítám náhled…
Chunky — 54 celkem
· entity: person 46, place 87, work 17, org 28
1
masthead
Národní hospodář.
2
masthead
emědělstvi
3
masthead
Obohod —
4
masthead
Průmyal
5
masthead
Finančniotví
6
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 316. ze dne 15. listopadu 1907.
7
masthead
sed násptt
8
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Ústřední dobytčí trh ve Sv. Marku.
Týdenní zpráva od 11. do 14. listopadu.
Na hovězí trh přihnáno naproti minulému
týdnu — 408 kusů krmného a + 68 pastevního a
+269 slabšího dobytka. Přimo dodáno + 7 kusd.
Z rakouských zemí obeslán tenkráte trh hojněji.
z Uherska skrovněji. Minulý týden bylo mnoho
pěkného, tenkráte mnoho špatného zboží, což roz-
hodovalo též o tendenci trhu. Ia. zboží, zvlášť ba-
revní Ia. voli šli na odbyt dráže a i když trh za-
končoval, udrželi své ceny z minulého týdne. Velice
mdlá byla tendence v obchodu s krmnými volya
pastevním skotem, jemuž odpoledne spadlo. Rovněž
býkům a slabému dobytku. Kupci z Čech kupovali
hojněji, ale proto přece se více dobytka nedo-
prodalo.
Arciprima barevní voli krmní z českých, morav-
ských a uherských továren prodávali se — byloť jich
málo — o 1 K dráž. Ia. barevní voli získali na po-
čátku trhu 1 K, ale později udržely se pouze po-
slední ceny, nebo prodáváno ještě laciněji. Ia. voli
uherští prodávali se dosti nesnadno za poslední ceny.
Marek
Uhersko
Čechy
9
article
Prostřední voli haličtí, jichž bylo málo, ledva udrželi
ceny minulého týdne. Špatnější chlevní voli, zejména
uherští, prodávali se odpoledne levněji; pastevním,
jichž přihnáno málo, spadly 2 K.
O bosenské voly, již jdou v hlavní tržnici
špatně na odbyt, staráno se tuze málo a spadly jim
2 K. Obchod s býky, jichž nabízeno mnoho, byl
velmi mdlý. Ia. zboží spadly 2 K, lehčímu 4 K proti
minulému týdnu. Také slabý skol platil o 2— 4 K
méně na 100 kg než minule a buvolům spadly 3
až 4 K.
Z příhonu, v němž bylo 14 kusů z Čech a z Mo-
ravy 117, prodáno do Vídně 4029, do Dol. Rakous
516, do Čech 120, na Moravu 23 kusů a 133 se jich
nedoprodalo.
Na trh s vepřovým dobytkem bylo vzhledem
k minulému týdnu dopraveno o 427 tučných vepřů
víc, ale o 655 masných vepřů méně. Dovoz tučných
prasat byl z Uher a Sedmihrad o 622 kusů menšl.
z Chorvatska a Slavonska o 744 a z Bosny o 134
kusů větší. Smýšlení při obchodě s tučnými prasaty
bylo mdlé, a to vzhledem na zvětšenou nabídku.
potřebu převyšující a také proto, že po zprávách
peštských opět klesly ceny sádla a slaniny, poněvadž
spotřeba začiná ustupovati zvýšené výrobě. Poměrně
málo utrpěly ceny těžkých tučných vepřů první
jakosti, poněvadž příhon jich byl malý, takže zboží
to bylo hledáno. Pozbyly pouze 1 hal. při 1 kg. N-
obyčejně mdlé však bylo smýšlení při obchodě
s lehčími druhy tučných a selských prasat, poněvadž
tu působil pokles cen masných vepřů.
Čechy
Vídeň
Dolo
Rakousy
Morava
Uhry
Chorvatsko
Slavonsko
Bosna
kg
10
article
Při oblížném, občas úplně váznoucím obchodě
klesly ceny selských vepřů, jakož i selských tučných
prasat o 2 až 3 hal. při 1 kg, a přece zůstalo
z lěchlo druhů 1325 kusů neprodáno. Dovoz masných
vepřů byl slabší: z Haliče o 557, z Uher a Sedmi-
hradska o 92, z Chorvatska a Slavonska o 16, z Mo-
ravy o 5 kusů; za to byl silnější: z Bukovinyo
127 a z Bosny o 87 kusů. Také při obchodé s mas-
nými vepři bylo smýšlení přes zmenšenou nabídku
slabé a také svátek zejtřejší neměl vliv na smýšlení.
Halič
Uhry
Chorvatsko
Slavonsko
Bosna
kg
11
article
Uzenáři měli ještě zásoby z trhů minulých, silně
obeslaných a proto mohli nyní obmeziti koupě. Silné
nákupy českých a jiných kupců z kraje zamezily
silnější pokles cen; přes to však klesly ceny o 2 až
4, v mnohých případech i o 6 haléřů při 1 kilogr.
Z přihonu se prodalo: pro Vídeň 11.765 kusů, pro
Dolní Rakousy 218, pro Horní Rakousy 516, pro
Čechy 669, pro Moravu 52, pro Solnohrady
31 knsů; 2033 kusů se neprodalo.
Na ovčí trh přihnáno bylo o 350 kusů více než
v minulém týdnu. Přes to konal se trh za smýšlení
příznivého, poněvadž se ho zúčastnilo mnoho pře-
spolních kupců. Do Čech se nakládalo asi 900 kusů.
Poněvadž domácí odbyt je těžký, pokračuje se ve vý
vozu do Paříže.
Na trh s telaty dopraveno bylo o 750 kusů více
nežli v minulém týdnu. Nabídka objevila se přes
zvětšenou potřehu a nastávající svátek přece příliš
velkou, takže ceny se v pravdě řítily níže, zejmena
ceny lehčích druhů. Při upjatém jednání kupců
klesly ceny telat první jakosti o 6—10, střednía
horší jakosti 12—20 h za 1 kg.
Na trhu s poraženými vepří byla nabídka proti
minulému týdnu o 500 kusů zvětšená příliš velkou
pro spotřebu, a poněvadž klesly i ceny živého zboží.
pozbyly všecky druhy poražených vepřů o 4—6
na 1 kg.
Na vedlejším trhu se živými prasaty bylo smý-
šlení při obchodě z masnými vepři stejně mdlé jako
v úlerý, než kupovalo se zde opět mnoho pr
Čechy, takže ceny více neklesly. Trh s tučným
vepři byl úplně bez obchodu.
Na vedlejší trh s hovězím dobylkem bylo do-
praveno 307 kusů (247 kusů krmného a 60 kusů
slabého dobytka). Poněvadž potřeba hražena byl
trhem hlavním, nebylo zde téměř žádného obchodu.
Ceny zůstaly pondělní.
Trh s poraženými ovcemi byl pro velikou na-
bídku chabý. Trh s jehňaty trpěl povšechnou cha-
bostí trhu v ostatních druzích. Ceny poklesly o 2 k
na páru.
Vídeň
Dolní Rakousy
Horní Rakousy
Čechy
Morava
Solnohrad
Paříž
kg
12
article
Pohyb cen: Jatečný dobytek: voli nejlepší
jakosti, barevní 99—102, nejlepší jakosti uherští
85—97, haličátí I. 89—94, voli I. jakosti ba-
revní 86—98, uherští voli 74—84, haličtí 84 88.
voli prostřední, barevní 76—85, uher. 64 —73, haličii
76—83, voli III. jakosti barevní 68—75, uherští e
až 63, haličtí 66—75. Voli z pastvin 46—58, I. ja-
kosti 60 až 72, bosenští voli od 36 až 54. I. jakosti
56—60, býci od 50.—74, I. jakosti 75 až 80.
krávy 52--66, krávy I. jakosti 78—82, buvoli 40——48
buvoli I. jakosti 50—56, drobný dobytek 36.—54.
vepři uherští I. jakosti 108—112, prostř. 104—107,
lehči 96—-103, staří 98—105, podsvinčata haličská
66—89, I. jakosti 90—104, podsvinčata Iehčí —.
ovce živé 48 až 51, ovce živé I. jakosti 52 — 60,
ovce poražené 80—90, ovce první jakosti 92 až
100, telata poražená 80—130, lelata poražená
I. jakosti 132—144, telata živá — až —, telata živá
I. jakosti — až —, vepři poražení 96—110, vepři
poražení I. jakosti 112—120, selata 96—124, lehči
128 až 136, jehňata 22-36, nejlepší jakosti
korun za pár. Veškeré ceny rozuměji se za 100 k -
mímo daň potravní.
13
article
Vídeňský trh na drobný dobytek.
Vídeňský trh na drobný dobytek.
(14. prosince.)
Přivezeno: 4585 telat, 4293 prasat živýcha
2182 zabitých, 2177 ovci živých, 626 zabilých a 18
jehňat. Telat bylo + 750 než minulý týden a prot
tendence velmi mdlá a la, zboží spadlo 6—10, pro-
střednímu a špatnějšímu 12—20 b. Prasata živá pro-
dávala se za ceny jako na hlavním trhu úterním,
ale odbyt byl skrovný; zabitá prodávala se pro
chabou tendenci v obchodu se živými prasaty a pro
větší dovoz o 4—5 h levněji než před týdnem. Ovcí
bylo + 800 než minulý týden, avšak také účast
kupců z Čech byla hojnější a proto ceny beze
změny. Zabité ovce měly slabý odbyt.
Znamenala: telata zabitá K 0.80—1. 32, také
1.40; prasata tučná živá K 0.96—1.10 a zabitá k
1.— až 1.20; prasata masná živá K 0.66—1.—a
zabitá K 0.92—1.16, pod váhou až K 1.36; ovce
živě K 0.48—0.58, také K 0.60, zabitá K 0.56—1.—
vše za kg: jehňata 17—36 za pár.
Z Paříže (la Vilette), 11. listopadu (Pův. zpráva
»Nár. Listů«.) Ovčí trh. Na trh přihnáno bylo
22.110 kusů. Tendence byla mdlá; ceny Ia. zbožl
držely se, ceny špatnějšího klesaly. Neprodáno bylo
asi 3000 kusů. Znamenaly: francouzské ovce 89
až 117 ct., uherské ovce 100 až 105 ct. za půl kila
masné váhy. Přímý dovoz do jatek činil do 11. t. m.
7800 kusů, z nichž 10. t. m. zbylo 1320 kusů. —
V sauatoriu bylo 437 uherských ove.
Čechy
Paříž
14
article
Americké kabelově telegramy.
(Závěrečné kursy z duešního dne.)
Z Nového Yorku, 14. listopadu. (Peněžní burs
věrečné smýšlení peněžní bursy klidné.
Obrat akeií 480.000 (340.000).
Union-Pacile 110.50 (1103/2).
Kanada Paeifle 142.50 (1421/2).
United States Steel Corporman 23.— (231.
Baltimore and Ohlo 80.— (80.—).
Paeifle
Nový York
Kanada
Baltimore
UnionPacile 110.50
Steel Corporman
16
article
14. listopadu 13. listopadu
Rlo čls. 7.
5.55
5.40
na listopad . . . . ..
5.65
5.60
na leden. . . . . . .
14. listopadu 13. listopade
Cukr (Pair Muse.) . . . 3.30 3.30
Tuky Westeru Steam . . 9.15
9.15
Tuky známka Wileox . . 9.40 9.40.
Z Nového Yorku, 14. listopadu. (Obilní bursa.
Smýšlení obituí bursy stálé.
Pšenlce.
14. listopadu 13. listopad
105.50
pohotová . . . . . . . 105.50
106.25
na prosince . . . . .
106.50
na květen . . . . . . 111.50
111.75
Kukuřice
na prosinee . . . . . . 68.—
687%
na květen . . . . . . 65 1/e
na červenec . . . . .
Petrolej
10.90
10.90
raflnovaný, kesonový
rafinovaný Staudard White 8.75
Kovy.
14. listopadu 13. listopadu
Měď. . . . . 13.50 13.75 13.50 13.75
. 30.— 30.50 30.50 31.—
Cin.
18.70 19.20
Železo čís. 2. . 19.20.
čls
Cukr
Nový York
Cin
Musa
rlův
Tuka Wester Steam
Tuka známka Wileox
13.75
17
article
Bavlna.
Z Nov. Yorku, 14. listopadu. (Bavlnářská bursa.
Bavlnové lhůty byly z počátku vzpružené wall
streetskon intervencí, v průběhu se oslabily reali
cemi a zakončily na úhrady vzpruženě a stále.
14. listop. 13. listop. 12. listop.
pohotová . . . . 10.80 10.80 10.80
10.45
na prosinec . . . 10.50 10.43.
na leden . . . . 10.10 10 05 10.04
na březen . . . . 10.19 10.12 10.09
Závěrečné smýšlení stálé.
Z Nového Orleanu, 14. listopadu. Na prosine
10.39 (10.36), na leden 10.31 (10.27).
Obchodní a živnostenská komora
v Plzni
konala v pátek dne 8. listopadu 1907 za předsednietví
presidenta Josefa Houdka čtvrtou plenární schůzi
v tomto roce. President sdělil, že měšťanský pivovar
v Plzni věnoval komoře velký obraz svého závodu
od Václava Jansy a že bývalý říšský poslanec za
komoru Max Hájek, jakož i zemští poslanci za komoru
Josel Karlík a cís. rada Jan Wýtwar věnovali komoře
umělecky provedené podobizny; obrazy umístěny
v representačních místnostech a v sálu výborovém
a dárcům vysloveny díky. K návrhu čtvrtého výboru
usnesla se komora po doporučení komorního rady
Josefa Karilka a Alfreda Rechta na této resoluci
o vládních předlohách ve příčině rakousko-uher-
ského vyrovnání:
»Obchodní a živnostenská komora spatřuje v uza
vřeném vyrovnání zajištěný základ na deset let pro
vzájemné vztahy hospodářské obou států, vyslovuje
však své politování, že nebyla obdobně surtaxe pro
cukr, s uherské strany žádané a přes kontingent ve
mnolství 225.000 q dosažené, s rakouské strany vy-
možena surlaxa pro mouku a že, nehledě ke zrušení
ela prosté dopravy mlýnských výrobků přes Rěku
a Benátky do Alp na prospěch tyrolského průmyslu
mlynářského, ve vyrovnání samém nebyly zjednány
záruky pro zlepšení smutného stavu rakouského pr
myslu mlynářského.
Houdek
Jansa
Hájek
Wýtwar
Karilka
Recht
York
Nový Orlean
Plzeň
Benátky
Alpy
Josel Karlík
10.43
10.12
závěrečný smýšlený
18
article
Komora proto žádá s tím větším důrazem, aby
výhody pro rakouský průmysl mlynářský, jichž lze
dosíci teprve způsobem nařizovacím, vtažmo dalším
jednáním s uherskou vládou, brzy a vydatně byly
uskulečněny, zvláště
1. Aby volnosti tarifní ve čl. X. proti Úhrům
opět dosažené bylo plně využito tím způsobem, že
sice obilní dopravy jako dosud budou podrobovány
speciálnímu tarifu I. ovšem s refakcif, která by se
zvýšila z 15 na 20 proc. pro mlýny, že však mouka
ve vozbě tuzemské a to i ve vozbě do Uher, vztažmo
z Uber bez výminky podle sazeb místních tariío
bude dopravována.
Tolo opatření by bylo prováděti nejen na c. k.
státních drahách, nýbrž i na soukromých drahách
ještě nesestátněných, obzvláště na trati společnosti
státních drah, české severní dráhy, rakouské severo
západní dráhy a jiho severo německé dráhy spojo
vací, kteréžto dráhy soukromé ostatně co možná nej-
dříve dlužno sestátniti.
2. Aby co nejdříve postaráno bylo o stejnoměr
nou úpravu rakouských a uherských plodinových
burs v ten rozum, že termínový obchod zakázán
bude i v Uhrách; jestliže by však nebylo lze dosíe
tohoto zákazu, aby i rakouským bursám na zbož
byla opět zjednána možnost obilního obchodu ter
mínového, ježto jenom příslušnou stejnou organisae
burs na obou stranách může býti dosaženo dřívějšt
nezávislosti tvoření cen vídeňského trhu na peštsk
burse a též část efektivního obchodu, od nás do
Pešti odvrácená, může býti zase ztskána rakouským
tržištím.
3. Aby nehledě k eventuálnímu prodloužení ban
kovního privilegia zavedení povinného placení hoto-
vými za všech okolností bylo vyloučeno, jakož
zmocňovací zákon, který by zůstavil volbu doby to-
hoto opatření uznání obou vlád.«
Jednací zpráva za II. čtvrtletí 1907 a zprávao
činnosti vývozního oddělení za prvé půlletí 190
byly schváleny.
Uhry
Pešť
státní dráha
19
article
President vyslovil za souhlasu komory polito-
vání nad tím, že k. r. Alfred Špaček, jenž ve schůai
komory 10. května 1907 důvody věcnými hájil návrh
obchodního gremia v Plzni, jehož jest starostou, na
zrušení nedělních a svátečních trhů na náměstí
v Plzní, byl za to předmětem nepěkných osobních
útoků na veřejné schůzi, pořádané dne 6. října t.r
v Plzni župním odborem Zemské jednoty živnosten-
ských společenstov.
K návrhu k. r. Václava Karty a Adolfa Zieglera
usneseno žádati vládu za opatření ke zm lr.
nění drahoty ublí pro výrobu průmy-
slovou zvláště v následujících směrech: 1. aby
po způsobu státu pruského hleděl stát náš získat
koupí dolů nebo většího množství akcií společnosti
uhelných vlivu na trh uhelný; 2. aby upuštěno bylo
od zadávání ublí ze státních dolů ku prodeji vel-
kým prodejnám a aby uhlí to prodáváno bylo přímo
konsumentům. Navrhovatelé doporučují dále, 3. aby
obchodní a živnostenská komora působila v kruzích
interesentů svého obvodu ve prospěch zřizování ná-
kupních družstev k odběru uhlí. K návrhu k. r. Ve-
líška usneseno dále žádati za přiměřené zlevnění ta-
rifů pro dopravu uhlí zvláště na míst n í c
drahách.
Komora schválila zprávu a návrby specialního
výboru v záležitosti zřízení živnostenské
rady říšské. Výborová zpráva souhlasí s její
zřízením, doporučuje však některé změny osnovy
její stanov. Zejmena doporučuje, aby počet členů
zvýšen byl z 75 na 100; z nich 50 clenů budiž vo-
leno od živnostenských společenstev, 36 od obchod-
ních a živnostenských komor z kruhu malých ob-
Alfréd špaček
Václav Kart
Ziegler
Plzeň
20
title
65.2
21
article
chodníků a živnostníků a 14 členů budiž jmenováno
ministrem obchodu. Komora dále navrhuje, aby
funkční období živnostenské rady trvalo, jako pii
průmyslové radě 5 místo B roků.
Polom jednáno bylo o úpravě domácké
práce při výrobe oděvu, prádla a obuvi.
Komora vyslovuje v zásadě souhlas s úpravou dle
osnovy zákona, doporučuje však, aby hlavní podni-
katelé, sprostředkovatelé a štukmistři nemusili ve
třech opisech předkládati dozorčímu úřadu přede-
psané seznamy štukmistrů a domáckých dělníků
bezprostředně od nich zaměstnaných (stačí zajisté
předložení jediného opisu), jakož i aby do vyhlášky.
jež ma býti vyvěšena v místnostech určených pro
styk se šlukmistry a domáckými dělníky, nemusila
býti pojata též výše mzdy těmto placené. Obavám,
že zápisů v kontrolních knížkách mzdových resp.
dodavacích, vydaných domáckým dělníkům resp.
štukmistrům, může býti zneužito prozrazením jich
obsahu podnikům konkurenčním, budiž aspoň poně-
kud čeleno předpisem, že knížky ty při zrušení pra-
covního poměru mají býti vráceny podnikateli. Dále
nesoublasí komora, aby úmluvy ujednané ve smyslu
§ 114. b) živn. řádu při společenstvu o pracovním
poměru členů vůči příslušníkům společenstva měly.
Polom
rada 5
22
article
třeba jen za zvláštních kvalifikovaných podmínek,
závaznou moc také vůči podnikatelům mimo spole-
čenstvo, kleří s nimi souhlas neprojevili a vůči je-
jich domáckým dělníkům. Omezení, že osoby mladší
18 let nesmějí býti zaměstnány jako domáčtí dělníci,
nechť platí pouze pro výrobu oděvu a obuvi, nikoll
však pro výrobu prádla. S pojetím domáckých děl-
niků do nemocenského pojištění komora souhlasl,
žádá však, aby prováděcí nařízení před jeho vydáním
dáno bylo k posouzení obchodním a živnostenským
komorám; tyto buďež také vyslechnnty před vydá-
ním nalízení, kterým by platnost předpisů pro do-
máckou práci při výrobě oděvu, prádla i obuvi byla
rozšířena na určité jiné obory domácké práce. Úplný
zákaz domäcké práce v určitých obvodech nebo
v určilých oborech výrobních nechť jest možný pouze
zákonem, nikoli ministerským nařízením.
Společná schůze obchodního a živnostenského
výboru komory, jednajíc dne 16. září t. r. o osnově
ministerského nařízení, jímž má býti drobný
prodej piva v uzavřených láhvích pro-
hlášen za živnost koncesovanou, usnesla
se většinou hlasů doporučiti, aby komora setrvala
na stanovisku, jež proti obmezení volného prodeje
piva v láhvích zaujala ve valné schůzi dne 12.
března 1903 a aby vyslovila se proti tomu, by
drobný prodej piva v uzavřených lábvích vyloučen
byl z volného obchodu a prohlášen za živnost kon-
cesovanou. V tomto smyslu sestavená zpráva před-
ložena byla plenární schůzí k dodatečnému schvá-
lení. Po debatě, v níž r. k. Alfred Špaček a cís. r.
Alfréd špaček
živnostenský výbor komora
23
article
Emil Eggerth doporučovali schválení zprávy výbo-
rové, kdežto k. r. Václav Jedlitschka, Petr Valter a
Jan Ludvík navrhovali, aby komora v zájmu živnosti
hostinské a výčepnické i pivovarské vyslovila se
pro koncesování obcbodu s láhvovým pivem, byl
většinou hlasů (17 proti 13) návrh společné schůze
obchodního a živnostenského výboru zamítnut
přijat návrh, aby komora doporučila prohlášení
drobného prodeje piva v uzavřených láhvích za
živnost koncesovanou.
Za censory při filiálce rak.-uherské banky
v Plzni navržení byli opětně dosavadní censoři
pánové Filip Beck, Bedřich Fomann a Josef Houdek.
Delegátem do komerčního poradního sboru c. k. rak.
obchodního musea ve Vídni zvolen byl cís. r. Vilém
Jareš.
Na to byl přijat nutný návrh k. r. Fr. Schertler
a soudruhů, požádati c. k. ministerstvo obchodu, aby
z úvěru 12 mil. korun, k výstavbě telefonu
určeného, postavena byla telefonická trať z Plzně
do Brodu přes Stodo, Staňkov, Horšův Týn a Do-
mažlice ještě v roce 1908 a aby telefonní siť v Plzni
byla rekonstruována. Rovněž usneseno k návrhu
k. r. Mag. Pharm. Josefa Seidla a cís. r. Emila
Eggertha zakročiti ve prospěch zřízení telefonní sta-
nice v Sušici, ve Vodňanech a v Prolivíně.
Eggerth
Jedlitschka
Valter
Jan Ludvík
Beck
Fomann
Houdek
Jareš
Mag
Pharm
Seidl
Plzeň
Vídeň
Francie
Brod
Stoda
Staňkov
Horšův Týn
Sušice
Vodňany
živnostenský výbor
uherský banka
24
article
Rusko a bruzselská cukerní konvence. Jak jsmo
jíž oznámili, konány byly na přání rakouského prů-
myslu cukerního porady mezi zástupci tohoto a zá-
stupci vlády v ministerstvu financi. Jednalo se
otězku, jaké stanovisko zaujímal by rakouský prů-
mysl ke kontingonlaci ruského cukerního vývozu.
Včera podána o těchto poradách zpráva v ústřednín
spolku pro cukerni průmysl. Považuje se za vylou-
čeno, že by Rusko odhodlalo se k nějakému vý
značnějšímu snížení dovozného cla na cukr. Malc
snížení bylo by Rusko ochotno učiniti, nikoli však
na sazbu, pro konvenčni státy platnou. Úkolem
konferencí mezi zástupci států v brusselské kon-
venci hude, aby jednak umožnily Rusku přístup ke
konvenci, jednak však aby ochránily průmysl ostat-
ních států před nemirným zvýšením ruské výrobya
přiostřením konkurence ruského vývozu. Kontin-
gentace ruského vývozu byla by novolou, o níž dnes
nemáme nijakých zkušeností. Domácí spotřeba může
býti ovšem kontingentována, avšak stát zpravidla
při tom ponechá uvolněnu pojistnou záklopku vý-
vozu přebytků výrobních. V případě kontingentováni
ruského vývozu nastal by tam podivný stav, že do-
mácí spotřeba i vývoz byly by takto upraveny.
V kruzích rakouského průmyslu přimlouvá se vět-
šina pro takové kontingentování ruského vývozu z
podmínky jistých ochranných opatření. Ukáže se te-
prve, přistoupíli Rusko na tyto podnínky. Ruský
mninistr vyjádřil se předevěírem dopisovateli „Berl.
Berl
Rusko
25
article
Tagbl.“ o otázce cukerní konvence takto: Rusko ne-
má po vystoupení Anglie z konvence nižádný zvláštní
zájem na přisloupení. Jsme ovšem rádi hotovi ke
konvenci přistoupiti, lze-li tak učiniti za přijatelných
podmínek. Avšak nebudeme se nikterak snažiti, do-
sáhnouti tohoto cíle stůj co stůj. O vývoz cukru n
blizký západ se příliš nesnažíme, pončvadž tyto země
jsou vlastní výrobou cukru dostalečně opatřeny. Co
se týče vývozu do Finska a Persie, jest jisto, ž
žádný jiný stát nemůže s námi konkurovati. Rusko
může s brusselskou konvencí anebo i fez ni svůj
obchod s cukrem výnosně organisovati. — Tento vý-
rok ruského ministra financí nezdá se tudíž slibovati
mnoho pro snadné urovnání otázky přístupu Ruska
ke konvenci.
Rusko
Anglie
Finsko
Persie
26
article
Vláda a rak.-uher. společnost slátní dráhy. Do-
pisovatel „Frkf. Ztgu.“ přináší o otázce nedostates-
ného vyzbrojení státní dráhy takové podrobnosti, že
zasluhují povšimnutí. Technické orgány vlády i drá-
hy prošly pěšky asi 1000 km rychlikové trali a zji-
stily profokolárně všechny nalezené nedostatky. Stát-
ní dráha sama přiznává, že 800.000 podkladnic byle
nalezeno zborceno, nepospíchá však tolik na jich
vyměnění, jak inspekce drah a hádá se pouze o dobu
výměny. Na trati jest na 70 km kolejnic z let 1869
až 1876 konstrukce dnes zcela nemožné, jichž hlawv
jest zcela obroušena, takže kola běží po žebru, ktere
ovšem nemůže tomu vzdorovati. Tito kolejnicoví
slarci, kteří vypočleni byli na 12 tun tlaku kolejního
a 50 km nejvyšší rychlosti a kteří mají nyní vydrželi
17 tun s 80 km, jsou tak roztřeseni, že na některých
místech bylo lze jimi rukou pohybovati, Krátce trai
jsou v takovém stavu, že vyskytla se otázka, zdal
by se neměla doprava vůbec zastaviti v zájmu jistoty
Bylo nutno zabrániti katastrofě a proto poslaveno
120 signálů pro pomalou jízdu. Tentc stav vysvětluje
se jednak bezslarostností dozorčího úřadu v dřivěj
ších letech a jednak svstematicky provozovanou poli
slátní dráha
km
27
article
likou spořivosti správy státní dráhy. Tak se mohlo
státi, že státní dráha vyměňovala ročně jen jedn
procento kolejnic, ač nejméně 3 proc. se mají vy-
měňovati. — Stát proto musí onergicky žádati doho-
nění zameškaného, neboť jedná se o udržování dráhy
a nikoli o investice. — S tímto stavem věcí musí ak-
cionáři počítati. Sice zdá se býti cifra 18 mil, kor
přemrštěna. Avšak 9 mil. bude v příštích třech letech
zajistě třeba a z loho 4 mil. kor v r. 1908. K tomu
ročně 4 mil. K na zvýšení mezd zřízencům, z čehož
asi 11/2 mil. bude hraženo zvýšením tarifů. K tomu
možnost poklesu konjunktury — to vše jsou fakta,
s kterými rozumný akcionář počílati musí
Z trhů peněžních. (14. listopadu.) Anglická bank
nezvýšila dnes diskontní sazbu proto prý, že mohla
zvýšiti dosti značně svou zásobu zlata. I z Ameriky
došty dnes zprávy poněkud příznivější, ač oproti
tomu dementují se zprávy, jakoby francouzská banka
byla ochotna dáti Americe přímo 100 mil. fr. zlata
V tom směru nutno vyčkati dalších zpráv.
Praha. Na dnešní burse převládala nálad
důvěřivější a obchodovány 4% zástavní listy České
bypoteční banky za K 97.20 a K 97.25, 31/2% zá-
stavní listy téže banky za K 87.25, komunální
dlužní úpisy České zem. banky za K 94.85, dále
sjednány závěrky akcil Hospod. úvěrní banky za
K 381.—. Jinak podáváno za akcie První čes. tov
orient. cukrov. K 250.—, První pražské zastavárny
K 450.—, »Merkuru«, směn. akc. spol. K. 590.—, Ko-
línské tov. káv. náhražků K 640.—, Živnostenské
banky K 239.50, České banky »Union« K 235.50
České spol. pro průmysl cukerní K 141.—, strojírny
Daňkovy K 453.—, Pražské úvěrní banky K 524.—-,
České prům. banky K 414.—, Podolské cementárny
K 198.—, První českomoravské strojírny K 850.—
Daňkův
Amerika
Praha
ko
živnostenský banka
Český banka
Český společenský
úvěrní banka
Český průmyslový
28
article
Kralohradeckého úvěrního ústavu K 449.—, Pivovaru
v Čes. Budějovicích K 825.—, První české akc. po-
jišť. na život K 245.—
Vídeň. Ačkoliv z Nov. Yorku ohlášeno bylo
seslabení, panovala na začáleční burse následkem
pevného smýšlení evropských trhů přívětivá nálada
a jevila se skoro výhradně v kulise státní dráby
Došlo k rozsáhlým místním nákupům a úhradám
těchto akcií, které značně stouply. Jinak byly po-
hyby kursu nepatrné. Na plodinové burse celková
dobrá nálada potrvala, protože nedošlo v Londýně
již ke zvýšení úrokové míry. Také poklesnutí akcil
länderbanky nepokazilo tuto náladu bursy, která až
do konce jevila animo pro akcie státní drahy a kon-
čila klidným, přívětivým smýšlením. Kreditky se ne-
změnily, akcie länderbanky klesly až na 397.—
zotavily se později skoro pari. Bodenkreditky povo
lily, z transportních papírů akcie státní dráhy vy-
trvaly do konce haussy, železářské měly slagnaci,
haličsko karpatské trpěly. Stará renta trhová nezmě-
něna, na eskomptním trhu peníze nezměněny b3/129%.
Berlín. Příznivější zprávy z oblasti zaoceán-
ské daly kursům oproti včerejšku opačný směr. Té-
měř ve všech skupinách podnikány zpětné koupěa
pevné smýšlení udrželo se až do konce bursy. Lepšt
náladu a naději na další uvolnění na mezinárodním
trhu peněžním vzbudilo snížení šeku na Londým
s 20.52 na 20.50. S podstatnějším zlepšením kursů
setkáváme se na trhu hodnot báňských, z nicht
jmenovitě Phönix čileji obchodovány, na trhu hodno
bankovních a ve skopině akcií dopravních společ
ností. Americké titry dnes hledány a dráže placeny.
Trh kasovní náležitě zolaven. Pro ruské hodnoty
převládala koupěchtivost, vělších obratů docíleno ne-
bylo. Soukromý diskont setrval na 63/2 %.
York
Londý
Čes . Budějovice
Vídeň
Londýn
Berlín
první český akciový
Phönix
29
article
Doprava na Labi byla v prvních desíti dnec
měsíce listopadu slabší než loni, což vysvětluje se
zvláště nedostatkem vagonů. Celkově přeloženo bylo
0.72 mil. q oproti 0.95 mil. q v roce 1906. Z tohoto
množství připadá na hnědé uhlí 0.47 (0.67) mil. q,
cukr 130.000 (128.000) q, ječmen 27.000 (54.000) q.
slad 12.000 (13.000) q. petrolej 9000 (15.000) q, ovoce
10.000 (16 000) q, prkna 17.000 (7400) q. boby 4400
(5400) q, sklo 2000 (2700) q) dříví 2800 q. draslo
1400 q, tuhu 2150 q. pivo 1050 q, železo 1300 4.
Kartel továren na voskované plátno. Pět největ-
ších rakouských továren na voskované plátno vyjed-
nává o utvoření cenového a výrobního kartelo. C
do hlavních bodů docílena byla již dohoda a vyjed-
návání bude co nejdříve skončeno.
Z amerického trhu železářského oznamuje „Iro
Age“: Považují se za nutné další velmi značně re-
dukce výroby surového železa, které navrhují se na
30 až 50 proc. Následkem finanční situace nejsou
žádné nové obchody uzavírány.
Age
30
article
Cukrovar ve Všetulech, akciová společnost s ka-
pitálem 1.2 mil. kor. bude přeměněna na společnost
s ruč. obmezeným se zřetelem na úlevy daňově.
Ovocnický kurs okrosu plzeňského. Sedmé a po-
slední praktické cvičení ovocnického kursu konati se
bude v neděli dne 17. t. m. v Kyšicích a ve středu
dne 20. t. m. v Božkově o 9. hodině dopolední. Na
pořadě hnojení ovocných stromů a všechny zimní
práce v ovocném sadě.
Měděné doly v úpadku. Těžařstvo mědi Mitter-
berg u Bischolshofenu, největší doly na měď v Ra-
kousku, zastavilo platy. Doly přešly roku 1905 v ma-
jetek anglické společnosti, založeně kapilálem 200.00
lib. šteri. Ačkoliv nebyly nové štoly otevřeny, přece
provedeny značné nové investice, které pohltily velk
sumy. Doly zůstávaly nevýnosnými a musily v po
sledních dnech zastaviti těžbu a propustiti 120 del
níko.
Prhy poněžní.
Vídeňská bursa.
Mitter
Všetuly
Kyšice
Božkov
Dolo
31
article
Závěrečné kursy
14. list. 13. list.
Renty;
95 80 95.75
4procentní papírová květnová . .
96.7
42procentní » únorová . . 96. 85.
96 65
žprocentní stříbrná lednová . . . 95.75
4.2procentní . dubnová . . 96.85
96 8
4procentní zlatá rakouská . . . 113.95
113.95
95 75
4procentní korunová rakouská . . 95 80
85.40
31/zprocentní korunová (invest) . 85.40
109 55
4procentní zlatá uherská . . . . 109.55
4procentní korunová uherská . . 92.—
81.10
31/aprocentní kor. (invest.) uher. . 81.25
85.82
ruská půjčka . . . . . . . . 85.80
Losy:oe
Celé státní z r. 1860 . . . . . 146.25
pětiny » . . . . . 204.—
státní z r. 1864 . . . . . . . 246.—
rakouské úvěrní . . . . . . . 437.—
vídeňské komunální . . . . . 462.—
tisské. . . . . . . . . . . 138.90
181.75
turecké
Zástavní listy:
4proc. kom. dl. úp. zem. banky kr. č.
4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk.
4proc. Hypot. banky kr. českého
31/2proc. Hypot. banky kr. českého
41/2proc. bank. dl. úp. čes. pr. banky
Ústřední banka čes. spořitelen 4%
Banky.
Česká průmyslova . . . . . .
* »Union«
Hospodářská úvěrní pro Čechy.
Živnostenská . . . . . . .
moravská eskontní . . . . ..
rakousko-uherská . . . . . .
anglo-rakouská . .
banka pro země rakouské . .
dolnorakouská eskontní
»Merkur«, směnár. akc. společnos
rakouský úvěrní ústav
uherská všeobecná úvěrní
všeob. rak. pozemk. úvěrní úslav
vídeňská bankovní jednota . . .
vídeňská banka »Union« . . .
všeobecná depositní banka . . .
Čechy
ústřední banka
vídeňský banka
všeobecný depozitní banka
32
article
Závěrečné kursy
13. listop. 12. listop.
Dlopravní podniky:
Buštěhradská dráha lit. A . . . 2772.—
. B. .. 1042.—— 1035.—
Česká severní dráha . . . . . 363.— —.—
Duchcovskopodmokelská dráha . 523.— —.—
Rak. severo-západní dráha . . . 430.— 430.—
Polabská dráha . . . . . . . 417.— 414.50
Pardubická (Jiho-sev.-něm. spoj.) . 390.— 390. —
Pražsko-duchcovská dráha kmen..
—.— 275.—
Pražskoduchc. dráha prioritní.
1—.— 2380.—
Ústecko teplická dráha . . ..
5134.— 5145.—
Ferdinandova severní dráha . .
552.— 553.—
Lvovsko-černovická dráha . .
650 25 644. 50
Státní dráha . . . . . . ..
144.25 144.—
Jižní dráha
469.— —.—
Štyrsko-hradecko köllašská dráha
980.—
980.—
Dunajská paroplavební společnost
403.—
406.—
Rakouský Lloyd
Průmyslové podniky:
140.—
Ceská cukerní společnost . ..
2100.—
Plzeňský akciový pivovar . ..
452.—
Daňkova strojírna . . . . ..
Brněnská strojírna . . . . . .
892.—
Králodvorská cementárna . . .
Mostecká uhlářská společnost ..
715.—
Severočeská uhlářská společnost.
352. —
Západočeská
398.—
Poldina hut
2407.—
Pražská železářská společnosť ..
589.—
Alpská báňská
509. 25
Rýmavsko-muráňská želez. spol.
Ferdinandův
Lloyd
Daňkův
Štyrsko
Rýmavsko
Duchcovskopodmokelský dráha
státní dráha
403
Poldin hut
33
article
928.—
Hirtenbergské továrny na náboje
451.—
Rakouská zbrojovka
915.—
Veitschské magnesitové doly (prior.)
536.—
Haličsko-karpat. petrol. spol. . .
Schodnica, petrol. spol. . . . .
Pešťská vagonka . . . . ..
Devisy a valuty:
95.4
95.47
Curych . . . . . . . . . .
96.02
95.9
Pařiž . . . . . . . . . . .
211 97
211.27
Londýn . . . . . . . . . .
117.75
Německá místa . . . . . . . 117.85
Ríšské marky v papírech . . . 117.85 117.75
Dvacetifrank . . . . . . . . 19.21 19. 22
Ruhl papír . . . . . . . . 253.50 253 50
Lira . . . . . . . . . . . 95.92 95.90
Soukromé (sazby eskontní) . . 51/2. 5/2, 51/1., 6 1/%
Za smýšlení pevného jenom akcie státní dráhy
na místní zpětné koupě čilejší, akcie banky pro země
rakouské přechodně silněji tísněny. Dodatečná bursa:
Banka pro země rakouské 399.50.
k. Z Vídně, 14. listopadu. (Telfgrm. »Nár. Listů -)
Večerní bursa. Kreditky 626.50 (po — a —)
uherské kreditky 734.50, anglobanka 291.—, bankovní
jednota 517.25, unionka 529.—, länderbanka 399.—,
státní dr. 650.75, —.—, jižní dráha 141.75, polab. dr.
418.—, severozápadní dráha 431.50, turecké tabákové
393.50, rýmavsko-muráňské 509.75, alpinky 583.50,
květnová renta 95.80, uherská korunová 92.—,
turecké losy 182 25, marky za botové 117.85, altalno
117.75. Smýšlení pevné.
x. Z Vídně, 14. listopadu. (Telfgram. » Nár. Listů«.)
Devisy. (První číslo znači penize, druhé zboží,
Amsterodam šek a krátké lh. 100) hol. zl. K 199.—,
199.20, Bukurešt na krátké thůty —.—, —.—
Brussel šek a kr. ihůty ta 100 fr., —.—, —.—,
Brussel na delší ih. —.—, —.—, Námecko šek na
krátké ih. za 100 mk. 117 70, 117.921/2, Německo
na deíší lhůty —.—,—.—, Londýn sek a kr. ih.
a 10 lib. at. 241.171/2, 242.—, Londýn na delší lh.
Londýn
Vídeň
Amsterodam
Brusel
Německo
Ríšský marka
Bank pro země
34
article
K —.—, —.—, Nový York za 100 doll. —.—,
—.—, Italie šek a krátké lhůty za 100 tic 95 90,
96.05, Italie delší thůty —.—, —.—, Petrohrid
a ruská města šek a kr. ih. za 100 rublů —.—,
—.—, Petrohrad delší lh. —.—. —.—, Paříž š k
na krátké lh. za 100 tr. 95.90, 96.10, Paříž delší
—.—, Curych a Basticj šek a krátké lhůly
95.50, 95.60, na delší thůty —.—, —.—, Svýcary
šek a kr. ih. 95.50, 95.60, na delší lhůty —.—.
Petrohradská bursa.
Z Petrohradu, 14. listop. (Zpráva Živnost. banky)
14. listop. 13. listop.
Diskontní . . . . . . . . . 404.— 403.—
Baku . . . . . . . . . . . 509.— 506.—
Caspienne . . . . . . . . . 4200.— 4260.—
Sormovo . . . . . . . . . 133.50 138 50
219 —
rusko-čínská banka. . . . . . 218 —
Ruská průmyslová banka . . . 296.— 237.—
146.—
Petrohradské metallurgické . . . 143. —
177.—
Kolomna . . . . . . . . . 178.—
Putilovské železo . . . . ..
172 —
. . . 174.—
Ruské papíry v Berlíně.
Z Berlína, 14. listop. (Zpráva Živnostenské banky)
14. listop. 13 listop.
91.90
Petrohrid
Caspienne
Sormův
Nová York
Petrohrad
Paříž
Curych
Bak
Kolomna
Berlín
průmyslový banka
Italia šek
zpráva živnostenský banka
35
article
Fěnix.
Fěnix.
41/aprocentní ruská renta 1905. . 92.—
šprocentní ruská renta 1902 . . 77.— 76.p
4proc. ruská konsolidační renta 1889 —
3/zprocentní ruská zlatá renta. . 65 75 67 10
157.—
petrohradská diskontní banka . . 158 75
142.—
petrohradská mezinárodní banka . 142 10
ruská banka pro vnější obchod . 125.50 1219
Berlínská bursa.
Z Berlína, 14. listop. Původní zpráva »N. Listů«.)
14. listop. 13. listop.
196 25
Rakouské kreditky. . . . . . 196.50
167.40
Diskonto . . . . . . . . . 168.59
223 30
Německá banka. . . . . . . 224.75
150.87
Obchodní společnost . . . . . 152.25
Drážďanská banka. . . . . . 138.—
Španělské exterieury . . . .
197.30
196 25
Bochumské ocelárny . . . . .
Lauřina huť . . . . . . . . 218.10
Dortmund. Union lit. C.. . . .
Harpenská uhl. spol. . . . . . 194.50
Hibernia . . . . . . . .
415.—
Consolidace . . . . . . . . 420 25
108 50
Severoněmecký Lloyd . . . . 100 75
121 25
Packet . . . . . . . . . . 121.8
140.—
Turecké losy . . . . . . . . 140.50
Z kasovních papírů:
333.—
. . 334.—
Concordia.
204.90
Lauřin
Consolidace
Lloyd
Berlín
Dortmund
německý banka
drážďanský banka
Hibernia
36
article
146 5
202. —
246 —
437.—
460.—
138.90
182.—
37
article
. . . . . . . . 204.10
Eschweilské
166.60
. . . . 170.—
Geisweidské
. . . . . . . 103.50 102 25
Hochdah! .
. . . . . . . 201.— 199.50
Katovické.
. . . . . . . 273.— 273.—
Wilhelm .
171.4
. . . . . . . 173.50
P'hönix
. . . . . . . 166.50 165.5
Rh. Stahl.
Schalker
Wilhelm
Stahl
39
article
94 75
94.85
96 95
86.60
40
article
. . . . . . . 220.— 221.—
Westphalia
41
article
94.85
96.60
86 80
100.—
42
article
. . . . . . . 186 25 186.—
Orenstein.
114.25
. . . . . . . 114.—
Rh. Metall
. . . . . . . 152.25 152. 30
Hasper.
. . . . . . . 303.50 300.—
Donnersmark
Huldschinský
Orenstein
44
article
Vulcan . . . . . . . . . . 249.75 246 50
Bismark . . . . . . . . . 294.— 291. 40
Caro. . . . . . . . . . . 99 25 93.25
Hoesch. . . . . . . . . . 217.25 217.25
Georg Marie . . . . . . . . 75.— 74.50
Königsb. . . . . . . . . . 194.50 192.8u
Nordstern
Z Berlína, 14. listopadu. (0 1 hod. 15 min. odpol)
Kreditky 196 60, státní dráha 138.40, lombardy 27.50.
Smýšlení klidně.
Z Bezlina, 14. listop. K. k.) Kreditky 196.50, ber-
línské obchodní 152.40, darmštadtská banka 121 60.
německá banka 224.50, diskonto komand. 168. 5,
drážďanská banka 138.10, národní banka 113.70
státní dráha 135.70, lombardy 27.50. Kanada 143 50
Gotthard --.—, dráha Henri 117.70, bochumské
197.20, dortmundské 59.—, Lauřina huť 218 20
Cara
Georg
Marie
Henri 117.70
Berlín
Bezlina
Kanada
Gotthard
Lauřin huť 218
drážďanský banka
národní banka
45
article
414.—
414 —
381.—
46
article
381.—
1784.—
290.50
401 80
587-
625 75
734. 25
514.25
529.—
455.—
48
article
291.—
397. 25
550.—
626.—
986.—
516.75
528.50
49
article
587.—
784.—
52
article
140.—
2100. —
450.—
890.—
717 —
1510—
353 —
2405.—
588 25
509.25
923.—
452 —
926 —
540.—
479.—
53
title
19325
54
article
137—
21725