ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 b7a046c0-7683-11dc-be8c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 33 celkem · entity: person 166, place 50, org 11, work 3
1 masthead
15 listopadu 1907. Číslo 316.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
Strana 3.
4 article
„Nu, za dovět měsíců jste dosli ulratil. Nejprvě jete tedy utratil hotové penize, oněch 46.000. „Ano. Pak jsem měnil vždy v sobotu kupony. Kdy jsem byl sýt potulovati se neustále po hanských holelích, odstříhal jsem všecky kupony i ty, o nichž jsem věděl, že mě snad prozrwlí. Banka mně peniize beze všcho vyvala.“ „Za koho jste se vydával?“ „Oni z toho udelali Klokočewski nebo jak Já uněl trochu polsky, tak jsem se vydával za Po- láka. Jednou sem přišel do „Banco di Cambie Romano a měnil opět kupony. Chef oddělení ho- vořil se mnou jnko jindy. Opodál stál neznámý pán který ke mně přistoupil a mluvil se mnou polsky Byl 9 roků v Polsku a poznal hned, že nejsem rodi.ý Polák. Také řeki italsky, mysle že nerozumím k che- fovi: „To není Polák. Pak, ačkoliv jsem už věděl, že jsem pro zrazen, ještě po 2 měsíce jsem docházel něniti kupony do této bonky. Také jsem neustáie zůstat v Římě, až teprve poslední měsíc odešel jsem do lázeňského místa, Frascati, kam je slektrikou jen několik minut. Tam jsom byl též zatčen. Kuděj, veřejný žalobce a obhájce. Předseda čte potom seznam zpronevěřených obnosů a táže se, zdali je obžalovaný doznává. „Připouštím všechny“ . „A nyní nám řekněte, proč istetovděla l7) „Bida, hrozná bída. Měl jsem ji nejen ale i oslatní.“ „Ty ostatní nechte. Jaký byl tedy celkem váš plat? „Za celé první dva roky dostal (sem 450 zl s'už- ného a 150 zl. osobního přídavku. A o tento bych byl přišel, kdybych byl býval přeložen do Prahy. Průměrně tedy jsem dostal 25 zl. měsíčně, a za ty se nedá žíli, dokonce již ne pro úřadnika.
Cambie Polák Kuděj Polsko Řím Frascati Bida Praha
5 article
„To je ovšem za nynějších poměrů málc. Za ty dva roky nadělal jsem si 700 K dluhu Při bance byla založena záložna pro úřadníky směnky in binnco podepsané mohly býti uciněny v případě propuštění ihned splatnými. „Co platno, kdyby měli proti vám sebe více plalebních rozkuzů, když jste nic neměl? „Byli by mně nechali jednu košili a jeden kabát. „To jsto je chtěl tedy poučiti? „Udělal jsem to ze strachu a zoufalosti „Z jakého strachu?“ „Že budlu propuštěn.“ „Vzdyť vám všichni říkají, že jste byl dobrý úřadníkem, a ten se neztratí. Obžal (pláče): „V každém jiném směru snad .. ale jeko propušěný pokladník nedostal bych jiného mniísta.“ „A zachránii jste se? Nezachránil. Chtěl jste s něco zaříditi? Vždyť jste utratil za 9 měsíců pře snad něco zaříditi? Vždyť jste utratil za 9 měsíců přes. 100.000 Kr „Ty peníze mne pálily. Velmi mnoho ison z nich rozdal. „Proč jste to tedy udělal? Chtěl jsle správu ban- ky vytroslal? „Nechtěl. Spáchal jsem to v okamžiku, kdy? jsem viděl, co se po léta na mně páchalo a že za to budu snad ještě propuštěn. „Nerozvášnost to jest. Jest to skuteč n divno, neboť jsle líčen jako dovedný úřad- ník a tu jste ztratil rozvahu — — „Mshu vósti dvacet svědků, že jsem v Mlad Boleslavi za první 4 měsíce neměl polévky v ústech, že jsem žil pouse o chlchě, že mi nosili komisárek — tak jsem byl živ jako účelní banky! To jest ovšem velmu smutné a pro vás také polehčušící okolností, ale není to omluvou.“ „Já jsem již nevěděl, co dělám. Pro mne peniz neměly pak ani ceny, hleděl jsem na ně jako n papíry. Veřejný žalobee: Jak vám byly klíče svěřeny?
Mlad Boleslav
6 article
Obž.: Byla mi svěřena pokladna „Kauble“ a v tě byly klíče od druhé pokladny Veř. žal.: Tedy vám nebyla svěřena druhá pokladna sama Obžal.: Jsou-li svěřeny klíče, jest svěřena i pokladna. Veř. žal.: To není pravda. K tomu vám byly klíče svěřeny v obálee Obž.: Nedostatečně zavřené, já jsem je jen vysypal. (Jde o olázku, byla-li obžalovanému druhá pokladna svěřena, čili nic; v prvním případě jde o zpronověru, v druhém o krádež. Pozn. rod. Veř. 2alobce: Říkáte, že jste byl zmaten, a přece jste rozvážně nechal všechny cenné papíry, jež vás mohly prozraditi. Obž.: k tomu není potřeba obzvláštní bystrosti Račte povážiti, že jsem byl několik let pokladníkem Veř. žal.: Jak jste žil po defraudaci?. Vydr žoval jste si děvčata? Ob2.: Ne. Peníze jsem jim nikdy nedával, Veř. žalobce: Představoval jste se jako r ský šlechtic a dal jste se titulovati „Excelence Obž: Nikdy ne. Jeden účet je vystaven s ti tulem „Excelence“, ale to není mou vinou. To učiní číšník v hotelu v Palermu snad k vůli zpropitnému V holelu jsem platil denně 6 zl Předseda: Páni parotci si již ulvoří úsudek jak jste zil, když jste utratil za 9 měsíců 100.000 K, at jste se již dal titulovali jakkoli. N každý způsob jste žil jako kavalír. Obžalovaný opakuje, že mnoho rozdal Zástupce České průmyslové banky dr. Dvo- řák: V jednom dopise píšele, že jsle pozemkový lo dal jedné své přítelkyni a že ani nevíte, co jste ktere dal. Měl jste jich tedy vice? Obž.: Nopoplrám, že jsem žil s některými, al. nic jsem jim nedaroval. S Cerice di Mileni jsem ži 6 měsíců, to nepopírám, ale nic jsem jí nedával.
Kauble doktor Dvo Cerice di Milit Obž Palermo Český průmyslový banka zil
7 article
Dr. Dvořák: Píšele v onom dopise: Los isem neprodal, nechtěl jsem uvaliti na banku obligo, kdyby byl lažen. Daroval jsem ho... Připouštíle dále, že jsle koupil za 700 lir prádla a za 3000 lir nábytek ale nechal jste to ležet? Obž.: Dal jsem jen zálohu. Dr. Dvořák: V Římě jste se zmínil, že jste v Čechách něco zakopal. Řekněte, je to pravda?- Obž.: Nikde nie! Chtěl jsem si ušetřiti vazbu v Římě; myslil jsem, že bance bude pol více na tom záležeti, aby mne měla v Čechách. Dr Dvořák: Když byla obálka s klíči dříve olevřena, proč jsle ji potom zalepil? Obž. Naslinil jsem, aniž jsem měl při tom nějský úmysl. Obhájce dr. Bouček zjišťuje z protokolu vý pověď obřslovaněho, že kdyby banka byla zapiso- vala čísla cenných papírů, že by nebyl defraudoval protože by hotovost nestála za to. Dr. Dvořák žádá, aby skvosty, které byly u obžalovaného nalezeny a které byly koupeny z peníze bance zpronevěřeně, byly jí vydány. Vyřízení této záležitosti bylo odročene na od- poledne. Dr. Bouček: Praví se, že jste se chyslal k de- Iraudaci a proto prý jste zkrátil manipulaci s výpla tou peněz Proč jste to užinil? Obž.: Protože jsem pracoval za tři lidi Dr Bouček: Také bylo vysloveno podivení že jste si pamaloval všechna deposiía Obž.: Mohu je vyjmenovati ještě dnes. Rovněž větší holevost se vysvělluje tím, že měly právě být vyplaceny dva větší obnosy. Dr. Bouček: Žil jste skulečně před defraudae rozmařile? Obž.: Byl fe pouhý klep. A když jsem viděl že mám býti následkem klepu propuštěn — (Pláče) Dr. Bouček dovozuje pak ještě z různých ho- vorů obžalovaného (se Zlámaným a j), že obžalo- vaný byl tehdy skutečně jako pomatený Tím byl o 141. hod. výslech obžalovaného skon čen a nastala přestávka do 3 hod. odpol
doktor Dvořák Píšele Bouček jítIraudac Obž Řím Čechy Los is
8 article Výslech svědků
Výslech svědků Oftpoledne pokračováno bylo v přeličení výsle ohem svědků. Byl nepopíratelně zajím vým. na mnoha místech i značně pohnutým Především vyslýchán byl člen správní rady ban ky, Kudějem za jeho nepřítele označovaný ředite Josef Beneš.
Kuděj Beneš
9 article K dotazu předsedovu sděluje, že neměl s Ku- děiesn nucho slyko
K dotazu předsedovu sděluje, že neměl s Ku- děiesn nucho slyko „On si ale stěžuje, že jsle mu nebyl naklo něn, že jste ho chikanoval a stěžoval s na něho v centrále? „To není pravda! Jen když jsme slyšeli, ž chodí pozdě domů a navštěvuje podezřelé mistnosti. žádali jsme o revisi pokladny, ale vše na- lezeno bylo v pořádku! Náhle však vyšeí o něm ten článek s narážkami na nepořádný jeh život. Měl jsem za svou povinnost, poslati one číslo do centrály Obhájce dr. Bouček: „Pane svědku, v Fance se všeobecně tvrdilo, že chcele dostati Kuděje z Mla dé Boleslavi?“ Kuděj živě přisvědčuje = — Předseda k němu: „Chcele snad něco Híci?“ Kuděj: O ano, a velmi mnoho, pan předsedo. (Vzrušení v posluchačstvu) „Tedy mluvtel Vzrušující scéna a těžká obvlnění. Na to došlo k rozčilující scěně. Kuděj, vzpřímiv so, povýšeným hlasem právil: „Především, co se týká mne. Musím říci, že ředitel Beneš za mými zády v centrále na mě nasazoval. Mohu volal za svědky toho dva sluhy, kteří vyslechli za por- Gičrou jeho osočování mne, ale vím, že bych povo- láním jich před tento kříž a svíce připravil je z chleba. To vše činil pan ředitel jen proto,že se mne chtěl zde v Mladé Boleslavi zbavili, protože jsem mu jako obratný a do všeho zasvěcený úřadní byl nepohodlný a že jsem věděl, že on sám své po- vinnosti nekonal korekině. A konal je — to mohu říci — nepoctivě — — (Veliké vzrušení.) V záložně. v cukrovaru — všude.. Veřejný žalobce dr. Čermák: Myslíte, že činy, z nichž tu obviňujete ředilele Beneše, jsou tresi ně?
doktor Bouček svědek Kuděj Ted Beneš Čermák mla dé Boleslav Mladá Boleslav Ku
10 article
Obhájce da Bouček: Prolesluji proti téíc olázce. To je vaší věcí, abyste to věděli Veřejný žalobce: Já se ptám jen proto, abye požádal v tom případě, by spisy byly postou- peny za účelem trestního stíhání pana ředitele Beneše. (Vzrušení) Následoval pak výslech dirigenta Františka Wustingra. K žádosti předsedy líčí manipulaci s pokladnam a poslěz, jak se přišlo na defraudaci Co jste shledal onoho rána? Viděl jsem, že scházely asi 43 lisíce korun, Vy plácelo se dále, aby nikdo nic něpozoroval. Dívaí jsem se do pokladny, a kupony byly pryč. Tolefono- val jsem do Prahy. Odpoledne přijel p. správní rada Bělský a rev. Hanuš a shledán schodek. Pak jsem se dozvěděl dodatečně o chování se Kuděje Jaký vedl život? Já jej kolikráte napominal, ale jinak nebylo nie Ty zprávy kolovaly po městě až v poslední době. — Potvrzuje dále ztrátu dle obžaloby. Jak úřadoval? Byl velmi pilný a čilý úřadník. Revise nikdy ni nenašly. On tvrdí, že se bál, že bude sesazen. O tom nebylo řeči. Sesazení mu nehrozilo. Proč jste se neujmul oněch duplikátů sám? — Mlčí. Veř. žalebce: Víle něco o nepřátelství p. řed Beneše k obžalovanému? Já nevím nic. Ovšem, že p. řed. Beneš je napomínal. Zást banky p. Dvořák: Složil Kuděj svoj fotografii u banky, jak jest nařizeno statutem? Nel Ač jsem jej upozorni Měl soukromé jmění? Měl, tuším, knížku na 800 K Je pravda, že pracoval za tři úřadníky a mě tak hroznou bídu? Myslím, že tak hrozné to nebylo. Pracoval ovšen mnoho a mnoho hodin Obhájce: Můžete polvrditi, že jste dal strar ončch duplikátů přímo rozkaz Kudějovi? Nol Můžete z vlastní zkušenosti říci, že byl Kudě
Bouček Proleslovat Beneš Wustingr Bělský Hanuš Kuděj Dvořák Složil Kuděj Nol Praha Zást banka
11 article
Iláma? Z vlastní ne, jen z doslechu. Až v posledním půl roku někdy jsem viděl, že trochu si „vyhodi z kopýtka“ Byla Ječ někdy o sesazení? Ne. Snad jsem mu řekl: To vás může stát Pan řed. Beneš dnes popřel, že vůbec nikdy nepřišel do styků s obžalovaným. Byl jste svědkem že p. řed. Beneš domlouval někdy Kudějovi? Nel Kdy byly uzávěrky? Dvakráte ročně a trvaly vždy něsíc. Víte, že to byly jeho peníze a že je utratil? Nel To byly peníze jeho matky a nemůžete tvrdie jestli peníke ty matce nevyzvedl a ji neodevzdal? Obžalovaný poznamenávů, že „neflámoval“ chodil jen do schůzí spolků. Peníze od matky vy půjčil si na spekulaci, na zakoupení akcií, ale pai je vrálil. Fotografii jsem nekoupil a rekl jsem p. řed Jirouškovi, že nemím ani na jidlo, natož n fotografování. Obhájce: Kolik jste měl platu? Obžal: 40 zlatých. Platil jsem dluhy do čtyi záložen, jedl k obědu komisárek a večer nic. — Zbylo mi na měsíc po zaplaceni splátek a bylu 3 zl. 50 kr. Chodili jsem musel elegantně, abych repre- sentoval banku. Revise, kleré byly za úladování obžalovanéh vykonány, shledaly všechno správným.
Beneš Kuděj Jiroušek
12 article
Ludvlk Dobroruka, 27letý úřadník Česk průmyslové banky, nyní v Praze, byl v prosinci 190 vyslán do mladoboleslavské filiálky, ličí méně vý- znamné událesti z hospodářství ve filiálce, jakož i to jak si p. Kuděj počínal v den, kdy spáchal zprone- věru. Bylo-li obžalovanému přímo nařizeno, aby tehdy odeslal kliče do cenirály, svědek se nepamatuje. — V hostinci u stolu slyšel od Kuděje, že defraudanii jsou hloupí, že utíkají do Ameriky, že by spíše měli se obrátiti na jih. Na žádost obžalovaného udlává svědek, že měl ročně 1400 K a že také dělal dluhy Jar. Dubický, 24lelý ženatý redaktor „Obrany Lidu“, bez náboženského vyznání, vypovídá, že do- stal loni v červenci zprávu, podepsanou jistým ob- čanem s vyzváním, aby upozornil na nepořádky ve filiálce České průmyslové banky a na způsob živola Kudějova. Sám osobně neví nic o lěchto věcech, do- pisovalele nemůže udali. Uveřejnil to v dobrém úmy slu, aby si toho povolaní činitelé povšimli a po při- padě zjednali nápravu.
Kuděj Kudějův Praha Amerika Ludvlk Dobroruc Česk průmyslový banka Český průmyslový banka
13 article
Dr. Bouček: Jakého směru jest váš list? Svědek: Národně- sociálního. Jos. Mendík, úřadník banky v Ml. Boleslavi byl jako praktikant spolu s obžalovaným v kancelál a líčí tehdejší manipulaci. O Kudějovi se povídalo, že utrácí, ale z vlastní zkušenosti svědek o tom neví Udává dále, že Kuděj někdy přicházel pozdě do kan- celáře. Ve vinárně selkal se s rod. Dubickým a ten mu povídal o dopise, který obdržel. Zaslechl také. že následkem jakéhosi dopisu, zaslaného do centrály. má se zakročiti proti Kudějovi, že hodlá řed Beneš zakročili proti němu, ale z vlastní zkušenosti o tom nic neví. Kar. Štolc, 34letý účetní cukrovaru v Dol Celně byl do srpna 1904 pokladníkem boleslavské filišlky České prům banky, udává, že v kritickou dobu dal klíče do obálky, tuto do tašky a pokladny Vyzval Kuděje, aby ji dal od p. Eisenschimela zape četiti. Co se dále stalo, neví.
doktor Bouček Kuděj Beneš Štolc Boleslav Dolo Český průmyslový banka
14 article
Obžalovaný tvrdí, že řekl: Zde jsou kliče ale nevyzval nikoho k opatření pečetí. Tři roky mě p. Štole ty klíče, mohl je zaslati. Předsoda: To právě scházela pečeť p. Eisen schimmela. Obžal.: Za tři roky mohla se opatřili. K dolazu dr. Dvořáka praví svědek, že se s bankou rozešel v dobrém a později bylo mu na- bídnuto i místo dirigenla. Odešel proto, že chtě o 300 zl. více a přislíbení dirigeniského místa. Dank by byla snad přistoupila tehdy jen na první pod- mínku. Platu měl 1120 zl. Obžal.: Já však po vás obdržel jen polovici Dr. Dvořák: Je pravda, že Kuděj tolik pře- pinal své síly a hladověl? Svědek: Bývali jsme tam do 9 až 10 hodin Dr. Dvořák: To bývá u všech poněžníc ústavů. Obžal.: Pokladník, když byl hotov, moh odejíti, kdežto já s p. Ertlem pracovali jsme v účlár- ně až do 2 a 4 hodin ráno. Může to potvrditi sluha Jednou na nás přišli o 4. hod. i strážníci. Veř. žalobco: To se u bank zvláště ho krk norujer Obžal.: Nedostal jsem ani haléře. Jan Hůlek, 24lelý pokladník Čes. průmyslov banky v Brně, byl v kritickou dobu v boleslavsk filiálce, vyličuje jen způsob úřadování ve filiálce banky, Dr. Lucek, 40lelý ředitel Čes. průmyslové ban- ky potvrzuje, že zpronevěra obnáší 246.501 K 18 a liči, jak banka pátrala po zmizelém Kudějovi Na dolaz dr. Dvořáka podává tabulku o pří jmech Kudějových, jež vykazují v posledních mě- sících služby vyšší položky, než jak sdělil obžalo- vaný. Tento přiznává, že poslední tři měsice měl 65 zl. (nikoliv 751), jinak trvá na svém a žádá, aby opatřeny byly stvrzenky o výplatě, které jsou v bo leslavské filiálce Obhájce dr. Bouček podává v tomto smy slu návrh, veřejný žalobce jej prohlašuje za zby- tečný, prolože na této diferenci nezáleží. Ličení bylo pak o 6. hod večer na 10 minu přerušeno.
Štol schimmel doktor Dvořák Kuděj Pokladník Ertl Hůlek Lucek Kudějův Bouček Brno Če
15 article
Výslechy dalších svědků. Další svědek úřadník Dobroruka neví, po kud jde o duplikáty klíčů, nic jiného, než to, že dirigent říkal, že se musí do centrály zaslati, ale neví, že by Kuděj byl kdy něco řekl o defraudan- tovi, který by byl bloupý, aby vzal málo. Další svědek redaktor Kubický potvrdil, že dostal věrohodný dopis o Kudějovi dne 10. července se strany, kterou ovšem prozraditi nemůže, ale sám o nezřízeném životě Kudějově vypovídati nemůže. Následující svědek úřadník Mendík potvrdil totéž, co Dobroruka: líčil, jak se obstarávala likvidalura, a rovněž nemůže říci, zda Kuděj vedl nějak nezřízený život. Slyšel sice několikráte, že Kuděj »ílámuje«, ale nevěřil tomu. O nějaké ne- vraživosti ředitele Beneše na Kuděje neví. Brvalý pokladník Štolc jako svědek podao zajímavou výpověď o duplikátech klíčů. Řekl Ku- dějovi do očí, že mu při předávání pravil: »Ai opstříte pečet Eisenschímmlovu, pošlete to do centrály.« Kuděi mu to do očl popřel. Pokladoík Hůlka nemohl podati žádné závažné výpovědi.
Kuděj Kudějův Beneš Štolc Pokladoík Hůlka Ku
16 article
Nynější ředítel České průmyslové banky dr Lucek vypravoval, jaké bylo pátrání, jakmile mu sdělena byla zpráva o defraudaci. Tvrdi, že K udě byl honorován 75 zl., načež Kuděj prohlašuje »Jestli se vyplácely v můj prospěch, tak ja je ne- dostával!- Dále vypovídá ředitel dr. Lucek, že v r. 1903 usnesla se správní rada banky na řádu, který musi každý vstupující úřadnik podepsati a přiložiti svou folografii. Ředitel dr. Lucek praví: »Pozoroval jsem, že filiálka mladoboleslavská nepředložila folo- grafie úřadníků, Urgoval jsem je, došly všechny, jen ne Kudějova.« Obžalovaný Kuděj se hájí, že podepsal onen řád v Praze před ředitelem Jirouškem a dochází ke kontroversi mezi ním a drem. Lucke m. Na lo čtena byla velká řada protokolů, z nichž pozoruhodným byl svědka Ouidona Bělského, který trpce žaloval na důvěřivost dirigenta filiálky mladoboleslavské p. Wustingera. Jeho neopatr- ností byl útěk Kudějův umožněn. O Kudějovi bylo známo, že žje rozmařile a že za runu na Českou spořitelnu výkupem vkladních knížek vydělal několik tisfc korun. Obžalovaný to popírá a dokazuje, že jeho matka vydělala tim způsobem celých 40 K. Po přečtení italského protokolu z Říma, týkají- cího se zatčení a nalezených skvostů, cenných pa- pírů a předmětů u Kuděje, bylo přelíčen předsedou o 7. hod. večer odročeno n dnešní dopoledne. (Pokračování.)
Lucek Kuděj doktor Kudějův Jiroušek Ouidon Bělský Praha Řím Český průmyslový banka
17 article
Čtyřnásobná loupežná vražda u Brna. Za ohromného návalu obecenstva zahájeno byl ve středu přelíčení s manželi Vajckornovými a jejich synem, kt-ři jsou obviněni, že spáchali hromadnou vraždu u Křlin v noci na 5. července. Předseda rada zemského soudu dr. Heybergen. žalobu zastupuje bar. Gvstheimb, žalované obhajují dr. Nechuta, dr. J. Seidl a dr. Calábek. Obžalovaní chovají se s naprostým klidema nečiní dojem hidí, schopných činu tak bestiálního jakým jast zavraždění manželů Němcových a Hrazdi- rových. Josef Vajekoro, statný padesátník a žena jeho Marie jsou kramáři. Žádný z nich ne um čísti ani psáti. Oba byli trestání pro krádež. uražení stráže a j. v. Mladý Vajekorn je 22 roků starý, nádennik, gramotný. Vajckorn st. líčí, jak se živil. Měl najato několik mělic pole, něco vydělal povoznictvím společně se ženou obchodoval se zeleninou, máslem atd. V odpovědech jest pohotový; popírá jakoukoli účast na zločinu. Tvrdí, že byl v noci, kdy vražda se stala, doma. Večer dovezl domů jetel, našed ženu opilou odešel do poli a zašel do Jedovnic, kde se chtěl poptat v pivním skladišti, není li tam na prodej kůň. Nedočkav se nikoho, vrátil se domů a nerozsvítiv ani, ulehl. Jak se do jeho stavení dostalo 700 korun, které tam nalezeny, čí byla spořitelní kolžka, z níž spálené papíry nalezeny v jeho kamnech, neví. Popirá, že by byl umýval sekeru v jeho domě nalezenou. Stopy krve na ni prý po- cházely z kočky, kterou před 2 roky zabil. Jedna sekera s delším topůrkem prý mu zmizela. Krvavé skvrny ná košili, které znalci prohlásili za lidskou krev, vydává za skvrny krve zraněného svého koně.
Vajckornův doktor Heybergen Nechut J Seidl Calábek Němcová Hrazdi Josef Vajekora Vajckorn Brno Jedovnice
18 article
Původ krve na svém kabátě vysvětliti ned vede. Rovněž neví, jak zkrvaveny byly kabát a vesta sy- nova a ženina zástěra. Vajekorn ml. dává téměř výhradně záporné odpovědi. V den vraž v neměl na sobě kabátu, n němž nalezeny skvrny po krvi. Tvrdí, že spal doma. což jest v odporu s jinými jeho výpovědmi. Naví nic o nalezených u nich 7 stokorunových bankov- kách, ani o zmizelé sekyře. Krvavé skvrny na ka- bátě prý pocházejí od rvačky s Grossem nedlouho před vraždou. O skvrnách na šatstvu otcově a mat- čině neví nic. Z vězení psal sestře, že rodičové he ovrhli do neštěstí. Na otázku předsedovu, jak to myslil, odpovídů, že otec se s matkou pere. V do- pise praví, že s vraždou nic nemá. Marie Vajekornová popírá stejně jako jej muž, že by mezi nimi a Němcovými bylo bývale nepřátelství. V osudně noci prý spala d ma; se- trvává při své výpovědi, ač svědkové tvrdí opak.
Gross Vajekornová Němcová
19 article
Ráno vařila snídani; manžel a syn odešli se po divat k vraždě, načež si ona zase lehla. O spořitelní knižce, penězích a sekyře nie neví. Krvavé skvrny na zástěře vysvětluje tim, že dostala od muže po liček a zástěrou otřela vytrysklou kev. Neví, že na- dávala při prohlídce četníkům, bylať opilá. Soudní znalci cís. rada Zuska a dr. Herzl ve svém nálezu dospivají k závěru, že zranění všech osob se stalo prudkou ranou tupým nástrojem a bylo vesměs smrtelné; všechna zranění jsou na hlavách a zátežeji v roztřištění lebečních kostí. Nic nenasvěd- čuje, že by byli zavraždění kladli odpor, z čehož je zřejmo, že zločin proveden rychie a že přepadení spali. Nelze říci, zda vraždu provedla jedna nebo více osob.
Zuska doktor Herzl
20 article
Odpoledne při ještě vělším návalu obecenstva pokračováno v líčení. Čten byl především protokol o místním ohledání, které provedla soudní komise odpeledne 5. července. Porotcům rozdány podrobné mapy Jedovnic a nejbližšího okolí, na nichž před- seda podrobně vysvětlil situnci. Dále byl čten přípis I. moravské spořilelny o vkladní knížce a o vyzved- nutí vkladu 700 K. Dobrozdání lékařské faknlty v Vídni konstatuje, že skvrny na šatech a prádle Vaje kornových pocházejí od lidské krve. Naproti tomu skvrna na čerstvě umyté sekyře, která nalezena na dvoře Vajekornových, pochází od krve zvířecí. Rovněž ve špíně, která obžalovaným vyškrábána byla zpod nebtů a prozkoumána, nalezeny mikroskopicky stopy lidské krve. Na to čteny protokoly svědků, kteří ne budou k líčení předvoláni. Snesena jest v nich řad zpráv o obžalovaných před i po činu a okolností, které na ně uvalily podezření z vrsždy. Vzbledem k tomu, že téměř všeobecně tvrzeno, že mezi Vaje- kornovými a zavražděnými Němcovými bylo nepřá- telství, vzbudila pozornost protokolární výpověď dom- kářky Marie Němcovy, sestry zavražděného Němre, která podie své výpovědi neměla ani lušení, že by vraždu mohli spáchati Vajekornovi. Obhájce dr Seidl se odvolává k této výpovědi, pravě, že nepřá- telství mezi oběma rodinami nemohlo býti tak vše- obecně známo, když o něm ani vlastní sestra za- vražděného nevěděla.
Vajekornový Němcová Němcov Vajekorn Seidl Jedovnice Vídeň
21 article
Drohý den. O 10. hodině zahájil předseda líčení, při čemá ovšem byla soudní siň paplněna do posledního mi stečka, výslechem svědků. František Pernica, obchodník z Ostrova jel asi ke 3. hod. ranní v osudné noci po silnici Nalezl v poli u silnice převržený vůz svéb strýce, Němce, z Ostrova. Sestoupiv, spatři strýce ležícího na zemi. Chtěl jej zbudit, ale poznal že jest mrtev. Šel rychle za hajným, jemuž o svém nálezu vyprávěl. Pak se vrátil; našel svého strýce a Hrazdiru v krvi. Viděl, že byli oba zabiti. Ků byl uvázán u zlomené voje. Oznámil vše četnictvu a vrátil se ještě zpět. Na otázku předsedovu, zda se snad. kůň ne splašil a vůz nepřevrhl, odpovída svědek, že to by starý kůň, jenž šel z paměti svou cestou a neplaši se. O nepřálelství Vajckornů a Němcových svědek dobře věděl a proto vyslovil podezření, že to udělal Vajckornovi. Další svědek Vašíček, rolnický synek z Ron dorku, viděl 13. června t. r. se svou sestrou na sil nici u Křtin dva muže. Zavolal třikráte: »Kdo je to?« A tu vyšel jeden z nich na silnici a svědek poznal Vajekorna mladšího. Zmíněného dne číhal patrně Vajekornové poprvě na Namcové.
Pernica Němec Vajckorn Němcová Vašíček Ron Ostrov
22 article
Svědek Flek, zamečnický mistr a pohodný v Ostrově, tvrdí, že se mu Vajckorn nabízel, že otráv koně, aby mu opatřil práci. Jednon řekl prý také Vajckorn, že by za 100 zl. »odalidil« Šamalika. Něm covi skutečně otrávil koně a pravil pak: »To nen ještě nic, na toho čeká něco horšího«. Svědek varoval proto Němce před Vajekornem. Tomu to však nebylo nic nového. Pravil, že už dávno ví, že ho chce Vajckorn zabit nebo vy pálit. — Vajekorn prohlašuje, že všechny výpověd Flekovy jsou nepravdivy. Z dalších svědeckých výslechů je pozoruhodnu výpověď dělníka Trojáčka v Jedovnic. Potka večer před osudnou noci po 7. hod. Vajekornovou n cestě k Jedovnicím. Nesla něco na zádech a neustále se obližela. Na stezce vedle silnice ve vzdálenost asi 200 kroků kráčel Vajekorn ml. Pak se sešli a št dál spolu. Vajckornová odpovídá na otásku předsedovu, ž má za lo, že onou cestou tehdy nešla. Vajekorn ml však praví, že tudy šel a matku dohonil. Svědek Nejezehleb, kočí z Vilímovic, viděl 4. července po 8. hodině večerní Vajckornovy v Je dovnicích nad kostelem u kříže. Vajckornová a Vaje korn ml. doznávají, že tudy šli, Vajckorn st. že še za nimi, že je však neviděl. Mimo Nejezchleba viděly Vajckornovy v oněcl místech také svědkyně Kocmanová, Sedláková a ně kolik jiných ovob. Nádenník Knejp z Jedovnic víděl Vajekornovy u pily. Ti to popírají. Hostinský Jakub Pernic v Křtmnách víděl Vajckorna ml. 4. července o 3/411 večer ve svém hostinci, kde si kupoval kořalku. Také jiní jej tam viděli. Vajekorn ml. přiznává, že tam byl, ale opakuje, že tam dvěma neznámým ženám prodával rulík.
Flek Vajckorn Němec Flekův Trojáček Nejezehleb Vilímův Vajckornův Nejezchleb Kocmanová Sedláková Jakub pernice Ostrov Německo Jedovnice
23 article
Důležitá je výpověď svědka Tauše. obchodnik z Kotvrdovic. Jel v noci z Brna po silnici pomalu do Křtin, s ním jela jeho žena, Sedlák, Prochá zková a její syn. U »krchůvku« si svědek zapaloval dýmku. Když rozžehl sirku, spatřil vedle neznámého člověka. Muž ten šel za vozem a přišel až k lu- cerně, v jejímž světle mu viděl svědek po druhé do tváře. Při konírontaci po- znal Tauš, že onen neznámý byl Vajc- korn ml. To vše se stalo po 1. hodi ne v noci. Předs (k Vajekornovi ml.): Byl jste tamr Obž : Byl jsem tam. Předs.: Co jste tam dělal? Obžal.: Chtěl jsem se svězl, on mně ujel. Vrace sem se ze křtín, když mně ty ženské utekly. St. návladní: Kde jste byl mezi 11. a 1. hodinou v noci ? Obžal.: To, prosím, nevím. Na opětovnou olázku praví Vajckorn ml.: Čeka jsem na ty ženské. Měly formana a na toho jsen Čekal. Líčení se pak přerušuje.
Tauš Sedlák Prochá Vajc Vajckorn Kotvrdovice Brno Předs St Před
24 article
Odpolední přelíčení počalo o 3. hod. odpol a pokračováno ve výslechu svědků. Svědek Farlík hostinský ve Křtinách, potvrdil, že u něj Vajckor mladší kupoval večer kořalku Jeho dcera potvrdil totéž. František Hudec, dělník, víděl Vajekorny osudně noci kolem 3. hod. ranní po vraždě na cestě k Ostrovu. Tato výpověď nejvíce obžalovaným přitěžuje Celá řada jiných svědků nevypovídá nic podstatného. Svědek Petlach, ponecný v Ostrově dotvrdil, že mu Vajckorn odepřel půjčiti sekyru; jedná se o onu sekyru, která se nemohla u Vajckornů najíti. Dál přednášeli četníci svůj nález a byli také vyslechnuto úřadníci první moravské spořitelny v Brně Obodálek a Ličmon, kteří potvrzují, že zbytky spo- řitelní knížky, nalezené v plotně u Vajckornů, se shodují se spořitel ními knížkami moravské spořitelny Potom byla předčítána řada protokolů a přelíčen skončeno v 7 hodin večer. Dnes bude v 9 hod. v přeličení pokračováno Taprve pozdě večer vynesen bude rozsudek. Na cestě u židovského hřbitova.
Hudec Petlach Vajckorn Brno Ličmon
25 article
(Pře civilní.)
26 article
Ždivské náboženské bratrstvo v Praze dalo roz sáhlý pozemek nového hřbitova u Strašnic obehnai zdí, poděl níž táhne se vozová cesta, která zároveř tvoří hranice Žižkova a Strašnic. Tato cesta bývala ve stavu velmi špatném. Dne 19. listopadu 1906 je po ní Josef Veselý, syn povozníka z Král. Vinohradě, s dvouspřežním prázdným povozem — a domů u se nevrátil. Když se toliž vyhýbal jinému vozu, sletěl vůz do příkopu a usmrtil Veselého. Teprv později byl ubožák nalezen a do ústavu pro soudní pitvu dopraven. Jeden z koní byl tak značně po- raněn, že musil býti na místě zabit a druhý ků měl čelné odřeniny. Nešťaslný tento případ byl za- viněn jedině špalnou cestou a proto utec usmrce ného Veselého domáhal se cestou soudní náhrady z loho důvoda, že syn poskytoval mu výživu. Pro- střednictvím svého právního přítele p. dra. Ant. No- votného podal u zemského soudu na Ovocném trhu ža obu o nábradu škody v obnosu 40.000 K a 540k za koně a poškozený vůz, a sice na židovské po- hřební bratrstvo, obec žižkovskon a obec strašnickou. Při včerejším ličení byl spor vyřízen smírem, nebot žalobce spokojil se s náhradou 700 K.
Veselá povozník Král Veselý Praha Strašnice Žižkov
27 article Spor o hořovický fideikomis.
Spor o hořovický fideikomis. U vrchního zemského soudu v Praze, jakožto druhé stolice, konalo se včera ličení o žalobě, ji podal lantkrabě Bedřich Hesenský na Jindřicha knižele Hanavského a prince Filipa Hanavského na zjištění, že jemu a jeho potomkům přísluší dědické právo na reální fideikomis hořovický a jinecký. Zemský sou v Praze, jakožto první instance, tuto žalobu od- mítl a proti tomuto rozsudku podal žalobce odvo- lání Sondu předsedal vicepresident Fr. Rinesch, refe- rentem byl vrchní rada ryt. Worovka a přísedícími byli vrchiní radové Rosenauer, Mayer a dr. Můldner zapisovatelem sekretář dr. Bayer. Přeličení skončilo ve 3/49 hod. večer. Předsed ohlásil, že rozsudek se zúčastněným stranám doda písemně. Bogacki odsouzen. Z Lipska, 14. listopadu. (K. k.) Antonín Bogacki, obžalovaný před senátem říšského soudu z vyzvédačství, byl odsouzen pro pokus zločinu proti zákonu o prozra- zení vojenských tajností do káznice n 3 léta, ke ztátě cti na 5 let, a po odpykání trestu bude postaven pod policejní dozor. Soud považoval za prokázáno, že obžalovaný býl činným jako vyzvědač pro rusko vládu, naproti tomu nepovažoval však za proká- záno, že ruské vládě tajnosti skutečně prozradil. Černovská aféra. Z Pešti, 14. listopadu. (K. k. uh.) Obžalo vací senát ružomberského soudu potvrdi žalobu proti 18 zatčeným. Žaloba viní je, že se smluvili, aby zamezili posvěcení kostela v Černové, za kterýmžto účelem odstra- nili z chrámu předměty, nutné k bohoslužbě. Obžalovaní popírají účastenství na vzpouře. Hlavní přeličení bude provedeno nejspíše v po- lovici příštího měsíce.
Bedřich Jindřich Hanavský Rinesch Rosenauer Mayer doktor Můldner Bayer Přeličení Bogacký Ruska Praha Francie Lipsko Pešť Černo
28 article Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů. z Vídně, 14 listopadu. (K. k) Vyrovnávaci výbor pokračova! dnes v rokování o vyrovnávacích předlohách Posl. Choc navrhl, aby se přešlo k jednacímu pořadu. Po něm mluvili poslanci Ploj a dr. K o- lischer. Posl. dr. SIölz1 Brojí proli čásli Plojova ná vrhu, jejímž schválením byl by v nejpříznivějším připadě obnoven nejistý stav Körber-Szellova vy- rovnání. Druhá čásť — o kvotě — jest ovšem velmi sympatická, avšak patří do podrobného roko- vání. Návrh pošel pouze z úvahy, co se má státi, kdyby byl schválen návrh na přechod k jednacimu pořadu. Mnohě strany, jež odpírají vyrovnání nynější vládě, schválí je snad vládě jiné, jež zdá se jim. zvláště ve příčině uzavření obchodních smluv se sláty balkánskými, důvěryhodnou. Jeho strana bude hlasovati proti Plojovu návrhu. Hlasuje se o Chocově návrhu na přecho k jedracímu pořadu. Propadi hlasováním dle jmen 27 hlasy proli 8. Pro návrh hlasovali poslanci: dr. Adler, Choc, dr. Laginja, Luksch, Němec, dr. Ploj. Seitz, Wityk; proti němu poslanci: Albrechl, Axmann, Battaglia, Fink, dr. Glabiňski, dr. Hormuszaki, dr. Kolische Kuranda, dr. Lecher. dr. Licht, Lukaszewicz, Morsey Pantz, Paclazzi, dr. Pergelt, dr. Schlegel, dr. Schöpfer Stapiňski. Sleiner, dr. Stölzel, Sabata, Spaček. Srá- mek, Suklje, Udržal, Wiltek a Žáček.
Posl Choc Ploj doktor SIölz Plojův Chocův Adler Laginja Luksch Němec Seitz Wityk Albrechl Axmann Battaglia Fink Glabiňski Hormuszaki Kolisch Kuranda Lecher Licht Lukaszewicz Morse Pantz Paclazzi Pergelt Schlegel Schöpfer Stapiňski Stölzel Sabata Spaček Suklj Udržal Wiltek Vídeň Srat
29 article
Posl dr. Lecher navrhuje zvoliti hned zprave daje, což schvaluje se a zvolen jím posl. dr. Per- gelt Výbor zahájil na to zevrubné rokování a to pře- devší o čl. I. a II. (státoprávní otázky), čl. XVIII (poštovnictví) a příslušných závěrečných protokolech Posl. dr. Lecher byl by si prál, aby vláda p- dala parlamontu náležité vysvětlení o velkém státo- právním převralu v poměru Rakouska k Uhrám. Není důsto,no sněmovny, vyšlé ze všeobecného volebního práva, aby trpěla tuto nejasnost. Je povděčen, ze vláda upustila od mezicední čáry. Zrazuje, aby doby až do r. 1917 nevyužitkovalo se ke zbrojení pro ho- spodářský boj s Uhrami, poněvadž by se timto způ- sobem zanedbávaly důležité životní podmínky prů- myslu. Jak má se průmys připravovati, a jak má zbrojiti k celní válce s Uhrami? Moderní průmyslový rozvoj není již možným bez velkého hospodářského území: tak po r. 1917 nebude bospodářsky možná rozděliti rakousko-uherské výrobní a spotřební územi Po dalším rokování, do něhož zasáhl též m p bar. Beck, bylo rokování přerušeno až do 4. hod. odpol V odpolední schůzi pojednal m. p. bar. Beck v delší řeči o státoprávních otázkách v yrovnání.
doktor Lecher Posl Beck Rakousko Uhry
30 article
Považuje za vhodné vypočílati body, v nich vyskytují se momenty státoprávní. Především nena- zývá se již smluvní dílo »celním a obchodním svazkem«, nýbrž obecně »smluvou«. Dále nemluví se již o společném celním územi, nýbrž o území obou stálů, jež jest ohraničeno »jednotnou celní hranicí«, po případě o »smluvním celním územl«. Za pojem rakousko uherského celního tarifu nastu- puje smluvní celní taril. Podstatný rozdíl oproti dřívějšku záleží v tom, že se v čl. III. výslovně praví, že uzavřeni smluv o tak zv. paktovaných společných záležitostech má právní působnost pro oba státy. Mimo ministra zahraničních věcí budou spolupoděpisovali po jednom zástupci obou vlád.
31 article
Setrvalo se však při tom, že ministr zahraničních věcí smlonvy uzavirá a podepisuje, tedy zastupuje mocnářství na venek. Titul »společný ministr zahra- ničních věcí« odpovídá uherskému zákonu, užívá s však i v našich zákonech, byť ne veskrze. Pokud jde o otázku, zda smlouva neb svazek, musí opštně zdůrazniti, že nemůže nalézli specilicky právní příznaky, které rozl šují svazek od smlouvy, a to tím méně, že obsah smlouvy v tomto případě věcně jest úplně totožným s obsahem dřívějšího svazku. Také společný celní tarif není dle svého vzniku ničim jiným než smluveným tarifem, který děkoval svou existenci disposičnímu právu obou států v oboru hospodářském, vyhraženému v uherském zákoně výslovně, v našem implicite. Kdyby oba státy nebyly měly této potenciální svobody, o níž také s naší strany v době pohnuté před uzavřením vyrovnání s celým důrazem bylo bojováno, nebývalo by možným log cky disponovati cestou dohody cel- ními otázkami. Když vlády sjednotily se o télo otazce, byl celní tarif u nás předložen. Měl býti také v uherském parlamentě předložen a po schválení zákonodárnými sbory a obdržení sankce měl také v Uhrách obdrželi zákonný charakter, jak tomu bylo v Rakousku.
Uhry Rakousko
32 article
Srovnává postup, klerý byl při tom zachováván, s postupem, který se zachovavá při sjednávání kon- venčního tarifu mezi dvěma úplně neodvislými staly. V tomto případě vytvoří se na základě dvou auto- nomních celních tarifů úmluvy o celé řadě tarifních položek, jimiž položky autonomních larifů, které do- hodou byly modifikovány, ve vzájemném poměru obou států pozbudou platnosti, aby byly nahraženy ustanoveními smluvnými. V čl. I. nové smlouvy jsme stanovili, že země obou státních území i na dále ohraničuje jednotná celní hranice a smluvený tarif má býti podkladem pro veškeré vyjednávání se zahraničními státy. Vedle toho existují dva autonomní tarify, v nichž vyslovuje se pouze inkorporovaná hospodářská disposiční svo- boda obou států, již sluší považovati za pramen pro tento smluvní celní taril. Ministerský předseda ne- chce přítí se, spatřuje-li se v těchto formách analogie ku poměru mezi dvěma neodvislými státy, jak se to stalo s uherské strany. Velký meritorní rozdíl záleží však v lom, že právě tato forma obsahuje nejinten- sivnější a nejexlensivnější úpravu všech hospodář- ských poměrů, jakž se vůbec nevyskytuje v obchod- ních smlouvách mezí cizími státy V úzké souvislosti s tím jest olázka největších výhod. I tu odvolává se ministerský předseda na své někdejší prohlášení a praví, že základnou, na níz dříve upravován byl poměr mezi Rakouskem a Uhrami navzájem a obou států k cizině, má zůstali základna zákonů z r. 1867. Tím jest kontinuita úplně zacho- vána. Řslěz jest ledy úplně uzavřen, takže nemůž býti žádné pochyby, že jest vyloučen nárok s hledi- ska největší výhody.
Rakousko Uhry
33 article
Připoušlí, že v zevnější formě hospodářského poměru jeví se jakási změna. Ve věci samé však nastala změna jen polud, že se úprava poměrů roz- šířila na nepoměrně vělší počet olázek a na vý- znamnější otázky než dříve a že byla úsilovná snaha, tuto úpravu provésti způsobem vylučuj eím všechny obtíže pro budoucnost s větší zárukou než dosud. Poukazuje-li se k tomu, že státoprávní neod- vislosti dostává se přesnějšího výrazu, podolýká mi- nisterský předseda, že byla ovšem látka, spočívající v zákonodárství z r. 1867, přesněji formulována ze- jména na poli hospodářském. Zákony z r. 1867 mají pružný rámec, v němž lze se pobybovat, aniž by se jakkoliv ublížilo podslatně věci, a rozhodující jest přece tato podstata věci, která i pro budoucnost zů- stane táž, ať se na ni s té či oné strany svíli ja- kýmkoli světlem, O vyrovnání můžeme říci: Po ovoci ho poznáme Vyskytla se také otázka, je-li vyrovnání rozlu- kovým vyrovnáním a co se stane v roce 1917 Upřímně řečeno, je tolik zaměstnán přitomnosti, že jest mu za težko zabývati se dobou po roce 1917. (Veselost.) Avšak naprosto není jiného prostředku utvořiti si obraž budoucnosti než oklikou přes minulost. Zá- konodárství z r. 1867 naprosto se nehodí na dnešní poměry. Jest v něm více volných kliček než pevných bodů, a to jest hlavní příčinou rozkladné činnosli, která neodpovídá duchu zákonů z r. 18.17. Dále do- šel ku přesvědčení, že půjde-li to tak dále, budeme jednou věděti, kde rozluka pačala, ale ne kde pře- stane. Z toho čerpal poučení, že je lépe v rozilod- ných chvílich vyjíti několik kroků vstříc, pak však zaujmouti posicí pevnou, jež může za všech okol-