1
masthead
15 listopadu 1907. Číslo 316.
4
article
„Nu, za dovět měsíců jste dosli ulratil. Nejprvě
jete tedy utratil hotové penize, oněch 46.000.
„Ano. Pak jsem měnil vždy v sobotu kupony.
Kdy jsem byl sýt potulovati se neustále po hanských
holelích, odstříhal jsem všecky kupony i ty, o nichž
jsem věděl, že mě snad prozrwlí. Banka mně peniize
beze všcho vyvala.“
„Za koho jste se vydával?“
„Oni z toho udelali Klokočewski nebo jak
Já uněl trochu polsky, tak jsem se vydával za Po-
láka. Jednou sem přišel do „Banco di Cambie
Romano a měnil opět kupony. Chef oddělení ho-
vořil se mnou jnko jindy. Opodál stál neznámý pán
který ke mně přistoupil a mluvil se mnou polsky
Byl 9 roků v Polsku a poznal hned, že nejsem rodi.ý
Polák. Také řeki italsky, mysle že nerozumím k che-
fovi: „To není Polák.
Pak, ačkoliv jsem už věděl, že jsem pro
zrazen, ještě po 2 měsíce jsem docházel něniti
kupony do této bonky. Také jsem neustáie zůstat
v Římě, až teprve poslední měsíc odešel jsem do
lázeňského místa, Frascati, kam je slektrikou jen
několik minut. Tam jsom byl též zatčen.
Kuděj, veřejný žalobce a obhájce.
Předseda čte potom seznam zpronevěřených
obnosů a táže se, zdali je obžalovaný doznává.
„Připouštím všechny“ .
„A nyní nám řekněte, proč istetovděla l7)
„Bida, hrozná bída. Měl jsem ji nejen
ale i oslatní.“
„Ty ostatní nechte. Jaký byl tedy celkem váš
plat?
„Za celé první dva roky dostal (sem 450 zl s'už-
ného a 150 zl. osobního přídavku. A o tento bych
byl přišel, kdybych byl býval přeložen do Prahy.
Průměrně tedy jsem dostal 25 zl. měsíčně, a za ty
se nedá žíli, dokonce již ne pro úřadnika.
Cambie
Polák
Kuděj
Polsko
Řím
Frascati
Bida
Praha
5
article
„To je ovšem za nynějších poměrů
málc.
Za ty dva roky nadělal jsem si 700 K dluhu
Při bance byla založena záložna pro úřadníky
směnky in binnco podepsané mohly býti uciněny
v případě propuštění ihned splatnými.
„Co platno, kdyby měli proti vám sebe více
plalebních rozkuzů, když jste nic neměl?
„Byli by mně nechali jednu košili a jeden kabát.
„To jsto je chtěl tedy poučiti?
„Udělal jsem to ze strachu a zoufalosti
„Z jakého strachu?“
„Že budlu propuštěn.“
„Vzdyť vám všichni říkají, že jste byl dobrý
úřadníkem, a ten se neztratí.
Obžal (pláče): „V každém jiném směru snad ..
ale jeko propušěný pokladník nedostal bych jiného
mniísta.“
„A zachránii jste se? Nezachránil. Chtěl jste s
něco zaříditi? Vždyť jste utratil za 9 měsíců pře
snad něco zaříditi? Vždyť jste utratil za 9 měsíců
přes. 100.000 Kr
„Ty peníze mne pálily. Velmi mnoho ison
z nich rozdal.
„Proč jste to tedy udělal? Chtěl jsle správu ban-
ky vytroslal?
„Nechtěl. Spáchal jsem to v okamžiku, kdy?
jsem viděl, co se po léta na mně páchalo
a že za to budu snad ještě propuštěn.
„Nerozvášnost to jest. Jest to skuteč n
divno, neboť jsle líčen jako dovedný úřad-
ník a tu jste ztratil rozvahu — —
„Mshu vósti dvacet svědků, že jsem v Mlad
Boleslavi za první 4 měsíce neměl polévky v ústech,
že jsem žil pouse o chlchě, že mi nosili komisárek —
tak jsem byl živ jako účelní banky!
To jest ovšem velmu smutné a pro vás
také polehčušící okolností, ale není to
omluvou.“
„Já jsem již nevěděl, co dělám. Pro mne peniz
neměly pak ani ceny, hleděl jsem na ně jako n
papíry.
Veřejný žalobee: Jak vám byly klíče
svěřeny?
Mlad Boleslav
6
article
Obž.: Byla mi svěřena pokladna „Kauble“ a
v tě byly klíče od druhé pokladny
Veř. žal.: Tedy vám nebyla svěřena druhá
pokladna sama
Obžal.: Jsou-li svěřeny klíče, jest svěřena
i pokladna.
Veř. žal.: To není pravda. K tomu vám byly
klíče svěřeny v obálee
Obž.: Nedostatečně zavřené, já jsem
je jen vysypal. (Jde o olázku, byla-li obžalovanému
druhá pokladna svěřena, čili nic; v prvním případě
jde o zpronověru, v druhém o krádež. Pozn. rod.
Veř. 2alobce: Říkáte, že jste byl zmaten, a
přece jste rozvážně nechal všechny cenné papíry, jež
vás mohly prozraditi.
Obž.: k tomu není potřeba obzvláštní bystrosti
Račte povážiti, že jsem byl několik let pokladníkem
Veř. žal.: Jak jste žil po defraudaci?. Vydr
žoval jste si děvčata?
Ob2.: Ne. Peníze jsem jim nikdy nedával,
Veř. žalobce: Představoval jste se jako r
ský šlechtic a dal jste se titulovati „Excelence
Obž: Nikdy ne. Jeden účet je vystaven s ti
tulem „Excelence“, ale to není mou vinou. To učiní
číšník v hotelu v Palermu snad k vůli zpropitnému
V holelu jsem platil denně 6 zl
Předseda: Páni parotci si již ulvoří úsudek
jak jste zil, když jste utratil za 9 měsíců
100.000 K, at jste se již dal titulovali jakkoli. N
každý způsob jste žil jako kavalír.
Obžalovaný opakuje, že mnoho rozdal
Zástupce České průmyslové banky dr. Dvo-
řák: V jednom dopise píšele, že jsle pozemkový lo
dal jedné své přítelkyni a že ani nevíte, co jste ktere
dal. Měl jste jich tedy vice?
Obž.: Nopoplrám, že jsem žil s některými, al.
nic jsem jim nedaroval. S Cerice di Mileni jsem ži
6 měsíců, to nepopírám, ale nic jsem jí nedával.
Kauble
doktor
Dvo
Cerice di Milit
Obž
Palermo
Český průmyslový banka
zil
7
article
Dr. Dvořák: Píšele v onom dopise: Los isem
neprodal, nechtěl jsem uvaliti na banku obligo, kdyby
byl lažen. Daroval jsem ho... Připouštíle dále, že
jsle koupil za 700 lir prádla a za 3000 lir nábytek
ale nechal jste to ležet?
Obž.: Dal jsem jen zálohu.
Dr. Dvořák: V Římě jste se zmínil, že jste
v Čechách něco zakopal. Řekněte, je to
pravda?-
Obž.: Nikde nie! Chtěl jsem si ušetřiti
vazbu v Římě; myslil jsem, že bance bude pol
více na tom záležeti, aby mne měla v Čechách.
Dr Dvořák: Když byla obálka s klíči dříve
olevřena, proč jsle ji potom zalepil?
Obž. Naslinil jsem, aniž jsem měl při tom
nějský úmysl.
Obhájce dr. Bouček zjišťuje z protokolu vý
pověď obřslovaněho, že kdyby banka byla zapiso-
vala čísla cenných papírů, že by nebyl defraudoval
protože by hotovost nestála za to.
Dr. Dvořák žádá, aby skvosty, které byly
u obžalovaného nalezeny a které byly koupeny z
peníze bance zpronevěřeně, byly jí vydány.
Vyřízení této záležitosti bylo odročene na od-
poledne.
Dr. Bouček: Praví se, že jste se chyslal k de-
Iraudaci a proto prý jste zkrátil manipulaci s výpla
tou peněz Proč jste to užinil?
Obž.: Protože jsem pracoval za tři lidi
Dr Bouček: Také bylo vysloveno podivení
že jste si pamaloval všechna deposiía
Obž.: Mohu je vyjmenovati ještě dnes. Rovněž
větší holevost se vysvělluje tím, že měly právě být
vyplaceny dva větší obnosy.
Dr. Bouček: Žil jste skulečně před defraudae
rozmařile?
Obž.: Byl fe pouhý klep. A když jsem viděl
že mám býti následkem klepu propuštěn — (Pláče)
Dr. Bouček dovozuje pak ještě z různých ho-
vorů obžalovaného (se Zlámaným a j), že obžalo-
vaný byl tehdy skutečně jako pomatený
Tím byl o 141. hod. výslech obžalovaného skon
čen a nastala přestávka do 3 hod. odpol
doktor
Dvořák
Píšele
Bouček
jítIraudac
Obž
Řím
Čechy
Los is
8
article
Výslech svědků
Výslech svědků
Oftpoledne pokračováno bylo v přeličení výsle
ohem svědků. Byl nepopíratelně zajím
vým. na mnoha místech i značně pohnutým
Především vyslýchán byl člen správní rady ban
ky, Kudějem za jeho nepřítele označovaný ředite
Josef Beneš.
Kuděj
Beneš
9
article
K dotazu předsedovu sděluje, že neměl s Ku-
děiesn nucho slyko
K dotazu předsedovu sděluje, že neměl s Ku-
děiesn nucho slyko
„On si ale stěžuje, že jsle mu nebyl naklo
něn, že jste ho chikanoval a stěžoval s
na něho v centrále?
„To není pravda! Jen když jsme slyšeli, ž
chodí pozdě domů a navštěvuje podezřelé mistnosti.
žádali jsme o revisi pokladny, ale vše na-
lezeno bylo v pořádku! Náhle však vyšeí
o něm ten článek s narážkami na nepořádný jeh
život. Měl jsem za svou povinnost, poslati one
číslo do centrály
Obhájce dr. Bouček: „Pane svědku, v Fance
se všeobecně tvrdilo, že chcele dostati Kuděje z Mla
dé Boleslavi?“
Kuděj živě přisvědčuje = —
Předseda k němu: „Chcele snad něco Híci?“
Kuděj: O ano, a velmi mnoho, pan
předsedo. (Vzrušení v posluchačstvu)
„Tedy mluvtel
Vzrušující scéna a těžká obvlnění.
Na to došlo k rozčilující scěně. Kuděj, vzpřímiv
so, povýšeným hlasem právil: „Především, co se
týká mne. Musím říci, že ředitel Beneš za mými zády
v centrále na mě nasazoval. Mohu volal
za svědky toho dva sluhy, kteří vyslechli za por-
Gičrou jeho osočování mne, ale vím, že bych povo-
láním jich před tento kříž a svíce připravil
je z chleba. To vše činil pan ředitel jen proto,že
se mne chtěl zde v Mladé Boleslavi zbavili, protože
jsem mu jako obratný a do všeho zasvěcený úřadní
byl nepohodlný a že jsem věděl, že on sám své po-
vinnosti nekonal korekině. A konal je — to mohu
říci — nepoctivě — — (Veliké vzrušení.) V záložně.
v cukrovaru — všude..
Veřejný žalobce dr. Čermák: Myslíte, že
činy, z nichž tu obviňujete ředilele Beneše, jsou
tresi ně?
doktor
Bouček
svědek
Kuděj
Ted
Beneš
Čermák
mla dé Boleslav
Mladá Boleslav
Ku
10
article
Obhájce da Bouček: Prolesluji proti téíc
olázce. To je vaší věcí, abyste to věděli
Veřejný žalobce: Já se ptám jen proto, abye
požádal v tom případě, by spisy byly postou-
peny za účelem trestního stíhání pana
ředitele Beneše. (Vzrušení)
Následoval pak výslech dirigenta
Františka Wustingra.
K žádosti předsedy líčí manipulaci s pokladnam
a poslěz, jak se přišlo na defraudaci
Co jste shledal onoho rána?
Viděl jsem, že scházely asi 43 lisíce korun, Vy
plácelo se dále, aby nikdo nic něpozoroval. Dívaí
jsem se do pokladny, a kupony byly pryč. Tolefono-
val jsem do Prahy. Odpoledne přijel p. správní rada
Bělský a rev. Hanuš a shledán schodek. Pak
jsem se dozvěděl dodatečně o chování se Kuděje
Jaký vedl život?
Já jej kolikráte napominal, ale jinak nebylo nie
Ty zprávy kolovaly po městě až v poslední době. —
Potvrzuje dále ztrátu dle obžaloby.
Jak úřadoval?
Byl velmi pilný a čilý úřadník. Revise nikdy ni
nenašly.
On tvrdí, že se bál, že bude sesazen.
O tom nebylo řeči. Sesazení mu nehrozilo.
Proč jste se neujmul oněch duplikátů sám? —
Mlčí.
Veř. žalebce: Víle něco o nepřátelství p. řed
Beneše k obžalovanému?
Já nevím nic. Ovšem, že p. řed. Beneš je
napomínal.
Zást banky p. Dvořák: Složil Kuděj svoj
fotografii u banky, jak jest nařizeno statutem?
Nel Ač jsem jej upozorni
Měl soukromé jmění?
Měl, tuším, knížku na 800 K
Je pravda, že pracoval za tři úřadníky a mě
tak hroznou bídu?
Myslím, že tak hrozné to nebylo. Pracoval ovšen
mnoho a mnoho hodin
Obhájce: Můžete polvrditi, že jste dal strar
ončch duplikátů přímo rozkaz Kudějovi?
Nol
Můžete z vlastní zkušenosti říci, že byl Kudě
Bouček
Proleslovat
Beneš
Wustingr
Bělský
Hanuš
Kuděj
Dvořák
Složil Kuděj
Nol
Praha
Zást banka
11
article
Iláma?
Z vlastní ne, jen z doslechu. Až v posledním
půl roku někdy jsem viděl, že trochu si „vyhodi
z kopýtka“
Byla Ječ někdy o sesazení?
Ne. Snad jsem mu řekl: To vás může stát
Pan řed. Beneš dnes popřel, že vůbec nikdy
nepřišel do styků s obžalovaným. Byl jste svědkem
že p. řed. Beneš domlouval někdy Kudějovi?
Nel
Kdy byly uzávěrky?
Dvakráte ročně a trvaly vždy něsíc.
Víte, že to byly jeho peníze a že je utratil?
Nel
To byly peníze jeho matky a nemůžete tvrdie
jestli peníke ty matce nevyzvedl a ji neodevzdal?
Obžalovaný poznamenávů, že „neflámoval“
chodil jen do schůzí spolků. Peníze od matky vy
půjčil si na spekulaci, na zakoupení akcií, ale pai
je vrálil. Fotografii jsem nekoupil a rekl jsem p. řed
Jirouškovi, že nemím ani na jidlo, natož n
fotografování.
Obhájce: Kolik jste měl platu?
Obžal: 40 zlatých. Platil jsem dluhy do čtyi
záložen, jedl k obědu komisárek a večer nic. —
Zbylo mi na měsíc po zaplaceni splátek a bylu 3 zl.
50 kr. Chodili jsem musel elegantně, abych repre-
sentoval banku.
Revise, kleré byly za úladování obžalovanéh
vykonány, shledaly všechno správným.
Beneš
Kuděj
Jiroušek
12
article
Ludvlk Dobroruka, 27letý úřadník Česk
průmyslové banky, nyní v Praze, byl v prosinci 190
vyslán do mladoboleslavské filiálky, ličí méně vý-
znamné událesti z hospodářství ve filiálce, jakož i to
jak si p. Kuděj počínal v den, kdy spáchal zprone-
věru. Bylo-li obžalovanému přímo nařizeno, aby tehdy
odeslal kliče do cenirály, svědek se nepamatuje. —
V hostinci u stolu slyšel od Kuděje, že defraudanii
jsou hloupí, že utíkají do Ameriky, že by spíše měli
se obrátiti na jih. Na žádost obžalovaného udlává
svědek, že měl ročně 1400 K a že také dělal dluhy
Jar. Dubický, 24lelý ženatý redaktor „Obrany
Lidu“, bez náboženského vyznání, vypovídá, že do-
stal loni v červenci zprávu, podepsanou jistým ob-
čanem s vyzváním, aby upozornil na nepořádky ve
filiálce České průmyslové banky a na způsob živola
Kudějova. Sám osobně neví nic o lěchto věcech, do-
pisovalele nemůže udali. Uveřejnil to v dobrém úmy
slu, aby si toho povolaní činitelé povšimli a po při-
padě zjednali nápravu.
Kuděj
Kudějův
Praha
Amerika
Ludvlk Dobroruc
Česk průmyslový banka
Český průmyslový banka
13
article
Dr. Bouček: Jakého směru jest váš list?
Svědek: Národně- sociálního.
Jos. Mendík, úřadník banky v Ml. Boleslavi
byl jako praktikant spolu s obžalovaným v kancelál
a líčí tehdejší manipulaci. O Kudějovi se povídalo, že
utrácí, ale z vlastní zkušenosti svědek o tom neví
Udává dále, že Kuděj někdy přicházel pozdě do kan-
celáře. Ve vinárně selkal se s rod. Dubickým a ten
mu povídal o dopise, který obdržel. Zaslechl také.
že následkem jakéhosi dopisu, zaslaného do centrály.
má se zakročiti proti Kudějovi, že hodlá řed Beneš
zakročili proti němu, ale z vlastní zkušenosti o tom
nic neví.
Kar. Štolc, 34letý účetní cukrovaru v Dol
Celně byl do srpna 1904 pokladníkem boleslavské
filišlky České prům banky, udává, že v kritickou
dobu dal klíče do obálky, tuto do tašky a pokladny
Vyzval Kuděje, aby ji dal od p. Eisenschimela zape
četiti. Co se dále stalo, neví.
doktor
Bouček
Kuděj
Beneš
Štolc
Boleslav
Dolo
Český průmyslový banka
14
article
Obžalovaný tvrdí, že řekl: Zde jsou kliče
ale nevyzval nikoho k opatření pečetí. Tři roky mě
p. Štole ty klíče, mohl je zaslati.
Předsoda: To právě scházela pečeť p. Eisen
schimmela.
Obžal.: Za tři roky mohla se opatřili.
K dolazu dr. Dvořáka praví svědek, že se
s bankou rozešel v dobrém a později bylo mu na-
bídnuto i místo dirigenla. Odešel proto, že chtě
o 300 zl. více a přislíbení dirigeniského místa. Dank
by byla snad přistoupila tehdy jen na první pod-
mínku. Platu měl 1120 zl.
Obžal.: Já však po vás obdržel jen polovici
Dr. Dvořák: Je pravda, že Kuděj tolik pře-
pinal své síly a hladověl?
Svědek: Bývali jsme tam do 9 až 10 hodin
Dr. Dvořák: To bývá u všech poněžníc
ústavů.
Obžal.: Pokladník, když byl hotov, moh
odejíti, kdežto já s p. Ertlem pracovali jsme v účlár-
ně až do 2 a 4 hodin ráno. Může to potvrditi sluha
Jednou na nás přišli o 4. hod. i strážníci.
Veř. žalobco: To se u bank zvláště ho
krk
norujer
Obžal.: Nedostal jsem ani haléře.
Jan Hůlek, 24lelý pokladník Čes. průmyslov
banky v Brně, byl v kritickou dobu v boleslavsk
filiálce, vyličuje jen způsob úřadování ve filiálce
banky,
Dr. Lucek, 40lelý ředitel Čes. průmyslové ban-
ky potvrzuje, že zpronevěra obnáší 246.501 K 18
a liči, jak banka pátrala po zmizelém Kudějovi
Na dolaz dr. Dvořáka podává tabulku o pří
jmech Kudějových, jež vykazují v posledních mě-
sících služby vyšší položky, než jak sdělil obžalo-
vaný. Tento přiznává, že poslední tři měsice měl
65 zl. (nikoliv 751), jinak trvá na svém a žádá, aby
opatřeny byly stvrzenky o výplatě, které jsou v bo
leslavské filiálce
Obhájce dr. Bouček podává v tomto smy
slu návrh, veřejný žalobce jej prohlašuje za zby-
tečný, prolože na této diferenci nezáleží.
Ličení bylo pak o 6. hod večer na 10 minu
přerušeno.
Štol
schimmel
doktor
Dvořák
Kuděj
Pokladník
Ertl
Hůlek
Lucek
Kudějův
Bouček
Brno
Če
15
article
Výslechy dalších svědků.
Další svědek úřadník Dobroruka neví, po
kud jde o duplikáty klíčů, nic jiného, než to, že
dirigent říkal, že se musí do centrály zaslati, ale
neví, že by Kuděj byl kdy něco řekl o defraudan-
tovi, který by byl bloupý, aby vzal málo.
Další svědek redaktor Kubický potvrdil, že
dostal věrohodný dopis o Kudějovi dne 10. července
se strany, kterou ovšem prozraditi nemůže, ale sám
o nezřízeném životě Kudějově vypovídati nemůže.
Následující svědek úřadník Mendík potvrdil
totéž, co Dobroruka: líčil, jak se obstarávala
likvidalura, a rovněž nemůže říci, zda Kuděj vedl
nějak nezřízený život. Slyšel sice několikráte, že
Kuděj »ílámuje«, ale nevěřil tomu. O nějaké ne-
vraživosti ředitele Beneše na Kuděje neví.
Brvalý pokladník Štolc jako svědek podao
zajímavou výpověď o duplikátech klíčů. Řekl Ku-
dějovi do očí, že mu při předávání pravil: »Ai
opstříte pečet Eisenschímmlovu, pošlete to
do centrály.«
Kuděi mu to do očl popřel.
Pokladoík Hůlka nemohl podati žádné závažné
výpovědi.
Kuděj
Kudějův
Beneš
Štolc
Pokladoík Hůlka
Ku
16
article
Nynější ředítel České průmyslové banky dr
Lucek vypravoval, jaké bylo pátrání, jakmile mu
sdělena byla zpráva o defraudaci. Tvrdi, že K udě
byl honorován 75 zl., načež Kuděj prohlašuje
»Jestli se vyplácely v můj prospěch, tak ja je ne-
dostával!-
Dále vypovídá ředitel dr. Lucek, že v r. 1903
usnesla se správní rada banky na řádu, který musi
každý vstupující úřadnik podepsati a přiložiti svou
folografii. Ředitel dr. Lucek praví: »Pozoroval
jsem, že filiálka mladoboleslavská nepředložila folo-
grafie úřadníků, Urgoval jsem je, došly všechny, jen
ne Kudějova.«
Obžalovaný Kuděj se hájí, že podepsal onen
řád v Praze před ředitelem Jirouškem a dochází
ke kontroversi mezi ním a drem. Lucke m.
Na lo čtena byla velká řada protokolů, z nichž
pozoruhodným byl svědka Ouidona Bělského,
který trpce žaloval na důvěřivost dirigenta filiálky
mladoboleslavské p. Wustingera. Jeho neopatr-
ností byl útěk Kudějův umožněn. O Kudějovi bylo
známo, že žje rozmařile a že za runu na Českou
spořitelnu výkupem vkladních knížek vydělal několik
tisfc korun. Obžalovaný to popírá a dokazuje, že
jeho matka vydělala tim způsobem celých 40 K.
Po přečtení italského protokolu z Říma, týkají-
cího se zatčení a nalezených skvostů, cenných pa-
pírů a předmětů u Kuděje, bylo přelíčen
předsedou o 7. hod. večer odročeno n
dnešní dopoledne.
(Pokračování.)
Lucek
Kuděj
doktor
Kudějův
Jiroušek
Ouidon Bělský
Praha
Řím
Český průmyslový banka
17
article
Čtyřnásobná loupežná vražda
u Brna.
Za ohromného návalu obecenstva zahájeno byl
ve středu přelíčení s manželi Vajckornovými a jejich
synem, kt-ři jsou obviněni, že spáchali hromadnou
vraždu u Křlin v noci na 5. července.
Předseda rada zemského soudu dr. Heybergen.
žalobu zastupuje bar. Gvstheimb, žalované obhajují
dr. Nechuta, dr. J. Seidl a dr. Calábek.
Obžalovaní chovají se s naprostým klidema
nečiní dojem hidí, schopných činu tak bestiálního
jakým jast zavraždění manželů Němcových a Hrazdi-
rových. Josef Vajekoro, statný padesátník a žena
jeho Marie jsou kramáři. Žádný z nich ne um
čísti ani psáti. Oba byli trestání pro krádež.
uražení stráže a j. v. Mladý Vajekorn je 22 roků
starý, nádennik, gramotný.
Vajckorn st. líčí, jak se živil. Měl najato
několik mělic pole, něco vydělal povoznictvím
společně se ženou obchodoval se zeleninou, máslem
atd. V odpovědech jest pohotový; popírá jakoukoli
účast na zločinu. Tvrdí, že byl v noci, kdy vražda
se stala, doma. Večer dovezl domů jetel, našed ženu
opilou odešel do poli a zašel do Jedovnic, kde se
chtěl poptat v pivním skladišti, není li tam na
prodej kůň. Nedočkav se nikoho, vrátil se domů a
nerozsvítiv ani, ulehl. Jak se do jeho stavení dostalo
700 korun, které tam nalezeny, čí byla spořitelní
kolžka, z níž spálené papíry nalezeny v jeho
kamnech, neví. Popirá, že by byl umýval sekeru
v jeho domě nalezenou. Stopy krve na ni prý po-
cházely z kočky, kterou před 2 roky zabil. Jedna
sekera s delším topůrkem prý mu zmizela. Krvavé
skvrny ná košili, které znalci prohlásili za lidskou
krev, vydává za skvrny krve zraněného svého koně.
Vajckornův
doktor
Heybergen
Nechut
J Seidl
Calábek
Němcová
Hrazdi
Josef Vajekora
Vajckorn
Brno
Jedovnice
18
article
Původ krve na svém kabátě vysvětliti ned vede.
Rovněž neví, jak zkrvaveny byly kabát a vesta sy-
nova a ženina zástěra.
Vajekorn ml. dává téměř výhradně záporné
odpovědi. V den vraž v neměl na sobě kabátu, n
němž nalezeny skvrny po krvi. Tvrdí, že spal doma.
což jest v odporu s jinými jeho výpovědmi. Naví
nic o nalezených u nich 7 stokorunových bankov-
kách, ani o zmizelé sekyře. Krvavé skvrny na ka-
bátě prý pocházejí od rvačky s Grossem nedlouho
před vraždou. O skvrnách na šatstvu otcově a mat-
čině neví nic. Z vězení psal sestře, že rodičové he
ovrhli do neštěstí. Na otázku předsedovu, jak to
myslil, odpovídů, že otec se s matkou pere. V do-
pise praví, že s vraždou nic nemá.
Marie Vajekornová popírá stejně jako jej
muž, že by mezi nimi a Němcovými bylo bývale
nepřátelství. V osudně noci prý spala d ma; se-
trvává při své výpovědi, ač svědkové tvrdí opak.
Gross
Vajekornová
Němcová
19
article
Ráno vařila snídani; manžel a syn odešli se po
divat k vraždě, načež si ona zase lehla. O spořitelní
knižce, penězích a sekyře nie neví. Krvavé skvrny
na zástěře vysvětluje tim, že dostala od muže po
liček a zástěrou otřela vytrysklou kev. Neví, že na-
dávala při prohlídce četníkům, bylať opilá.
Soudní znalci cís. rada Zuska a dr. Herzl ve
svém nálezu dospivají k závěru, že zranění všech
osob se stalo prudkou ranou tupým nástrojem a bylo
vesměs smrtelné; všechna zranění jsou na hlavách
a zátežeji v roztřištění lebečních kostí. Nic nenasvěd-
čuje, že by byli zavraždění kladli odpor, z čehož je
zřejmo, že zločin proveden rychie a že přepadení
spali. Nelze říci, zda vraždu provedla jedna nebo
více osob.
Zuska
doktor
Herzl
20
article
Odpoledne při ještě vělším návalu obecenstva
pokračováno v líčení. Čten byl především protokol
o místním ohledání, které provedla soudní komise
odpeledne 5. července. Porotcům rozdány podrobné
mapy Jedovnic a nejbližšího okolí, na nichž před-
seda podrobně vysvětlil situnci. Dále byl čten přípis
I. moravské spořilelny o vkladní knížce a o vyzved-
nutí vkladu 700 K. Dobrozdání lékařské faknlty v
Vídni konstatuje, že skvrny na šatech a prádle Vaje
kornových pocházejí od lidské krve. Naproti tomu
skvrna na čerstvě umyté sekyře, která nalezena na
dvoře Vajekornových, pochází od krve zvířecí. Rovněž
ve špíně, která obžalovaným vyškrábána byla zpod
nebtů a prozkoumána, nalezeny mikroskopicky stopy
lidské krve. Na to čteny protokoly svědků, kteří ne
budou k líčení předvoláni. Snesena jest v nich řad
zpráv o obžalovaných před i po činu a okolností,
které na ně uvalily podezření z vrsždy. Vzbledem
k tomu, že téměř všeobecně tvrzeno, že mezi Vaje-
kornovými a zavražděnými Němcovými bylo nepřá-
telství, vzbudila pozornost protokolární výpověď dom-
kářky Marie Němcovy, sestry zavražděného Němre,
která podie své výpovědi neměla ani lušení, že by
vraždu mohli spáchati Vajekornovi. Obhájce dr
Seidl se odvolává k této výpovědi, pravě, že nepřá-
telství mezi oběma rodinami nemohlo býti tak vše-
obecně známo, když o něm ani vlastní sestra za-
vražděného nevěděla.
Vajekornový
Němcová
Němcov
Vajekorn
Seidl
Jedovnice
Vídeň
21
article
Drohý den.
O 10. hodině zahájil předseda líčení, při čemá
ovšem byla soudní siň paplněna do posledního mi
stečka, výslechem svědků.
František Pernica, obchodník z Ostrova
jel asi ke 3. hod. ranní v osudné noci po silnici
Nalezl v poli u silnice převržený vůz svéb
strýce, Němce, z Ostrova. Sestoupiv, spatři
strýce ležícího na zemi. Chtěl jej zbudit, ale poznal
že jest mrtev. Šel rychle za hajným, jemuž o svém
nálezu vyprávěl. Pak se vrátil; našel svého strýce
a Hrazdiru v krvi. Viděl, že byli oba zabiti. Ků
byl uvázán u zlomené voje. Oznámil vše četnictvu
a vrátil se ještě zpět.
Na otázku předsedovu, zda se snad. kůň ne
splašil a vůz nepřevrhl, odpovída svědek, že to by
starý kůň, jenž šel z paměti svou cestou a neplaši
se. O nepřálelství Vajckornů a Němcových svědek
dobře věděl a proto vyslovil podezření, že to udělal
Vajckornovi.
Další svědek Vašíček, rolnický synek z Ron
dorku, viděl 13. června t. r. se svou sestrou na sil
nici u Křtin dva muže. Zavolal třikráte: »Kdo je
to?« A tu vyšel jeden z nich na silnici a svědek
poznal Vajekorna mladšího. Zmíněného dne číhal
patrně Vajekornové poprvě na Namcové.
Pernica
Němec
Vajckorn
Němcová
Vašíček
Ron
Ostrov
22
article
Svědek Flek, zamečnický mistr a pohodný
v Ostrově, tvrdí, že se mu Vajckorn nabízel, že otráv
koně, aby mu opatřil práci. Jednon řekl prý také
Vajckorn, že by za 100 zl. »odalidil« Šamalika. Něm
covi skutečně otrávil koně a pravil pak: »To nen
ještě nic, na toho čeká něco horšího«.
Svědek varoval proto Němce před Vajekornem. Tomu
to však nebylo nic nového. Pravil, že už dávno
ví, že ho chce Vajckorn zabit nebo vy
pálit. — Vajekorn prohlašuje, že všechny výpověd
Flekovy jsou nepravdivy.
Z dalších svědeckých výslechů je pozoruhodnu
výpověď dělníka Trojáčka v Jedovnic. Potka
večer před osudnou noci po 7. hod. Vajekornovou n
cestě k Jedovnicím. Nesla něco na zádech a neustále
se obližela. Na stezce vedle silnice ve vzdálenost
asi 200 kroků kráčel Vajekorn ml. Pak se sešli a št
dál spolu.
Vajckornová odpovídá na otásku předsedovu, ž
má za lo, že onou cestou tehdy nešla. Vajekorn ml
však praví, že tudy šel a matku dohonil.
Svědek Nejezehleb, kočí z Vilímovic, viděl
4. července po 8. hodině večerní Vajckornovy v Je
dovnicích nad kostelem u kříže. Vajckornová a Vaje
korn ml. doznávají, že tudy šli, Vajckorn st. že še
za nimi, že je však neviděl.
Mimo Nejezchleba viděly Vajckornovy v oněcl
místech také svědkyně Kocmanová, Sedláková a ně
kolik jiných ovob.
Nádenník Knejp z Jedovnic víděl Vajekornovy
u pily. Ti to popírají. Hostinský Jakub Pernic
v Křtmnách víděl Vajckorna ml. 4. července o 3/411
večer ve svém hostinci, kde si kupoval kořalku. Také
jiní jej tam viděli. Vajekorn ml. přiznává, že tam
byl, ale opakuje, že tam dvěma neznámým ženám
prodával rulík.
Flek
Vajckorn
Němec
Flekův
Trojáček
Nejezehleb
Vilímův
Vajckornův
Nejezchleb
Kocmanová
Sedláková
Jakub pernice
Ostrov
Německo
Jedovnice
23
article
Důležitá je výpověď svědka Tauše. obchodnik
z Kotvrdovic. Jel v noci z Brna po silnici pomalu
do Křtin, s ním jela jeho žena, Sedlák, Prochá zková
a její syn. U »krchůvku« si svědek zapaloval
dýmku. Když rozžehl sirku, spatřil vedle neznámého
člověka. Muž ten šel za vozem a přišel až k lu-
cerně, v jejímž světle mu viděl svědek po
druhé do tváře. Při konírontaci po-
znal Tauš, že onen neznámý byl Vajc-
korn ml. To vše se stalo po 1. hodi ne
v noci.
Předs (k Vajekornovi ml.): Byl jste tamr
Obž : Byl jsem tam.
Předs.: Co jste tam dělal?
Obžal.: Chtěl jsem se svězl, on mně ujel. Vrace
sem se ze křtín, když mně ty ženské utekly.
St. návladní: Kde jste byl mezi 11. a 1. hodinou
v noci ?
Obžal.: To, prosím, nevím.
Na opětovnou olázku praví Vajckorn ml.: Čeka
jsem na ty ženské. Měly formana a na toho jsen
Čekal.
Líčení se pak přerušuje.
Tauš
Sedlák
Prochá
Vajc
Vajckorn
Kotvrdovice
Brno
Předs
St
Před
24
article
Odpolední přelíčení počalo o 3. hod. odpol
a pokračováno ve výslechu svědků. Svědek Farlík
hostinský ve Křtinách, potvrdil, že u něj Vajckor
mladší kupoval večer kořalku Jeho dcera potvrdil
totéž. František Hudec, dělník, víděl Vajekorny
osudně noci kolem 3. hod. ranní po vraždě na cestě
k Ostrovu.
Tato výpověď nejvíce obžalovaným přitěžuje
Celá řada jiných svědků nevypovídá nic podstatného.
Svědek Petlach, ponecný v Ostrově dotvrdil, že
mu Vajckorn odepřel půjčiti sekyru; jedná se o onu
sekyru, která se nemohla u Vajckornů najíti. Dál
přednášeli četníci svůj nález a byli také vyslechnuto
úřadníci první moravské spořitelny v Brně Obodálek
a Ličmon, kteří potvrzují, že zbytky spo-
řitelní knížky, nalezené v plotně
u Vajckornů, se shodují se spořitel
ními knížkami moravské spořitelny
Potom byla předčítána řada protokolů a přelíčen
skončeno v 7 hodin večer.
Dnes bude v 9 hod. v přeličení pokračováno
Taprve pozdě večer vynesen bude rozsudek.
Na cestě u židovského hřbitova.
Hudec
Petlach
Vajckorn
Brno
Ličmon
25
article
(Pře civilní.)
26
article
Ždivské náboženské bratrstvo v Praze dalo roz
sáhlý pozemek nového hřbitova u Strašnic obehnai
zdí, poděl níž táhne se vozová cesta, která zároveř
tvoří hranice Žižkova a Strašnic. Tato cesta bývala
ve stavu velmi špatném. Dne 19. listopadu 1906 je
po ní Josef Veselý, syn povozníka z Král. Vinohradě,
s dvouspřežním prázdným povozem — a domů u
se nevrátil. Když se toliž vyhýbal jinému vozu,
sletěl vůz do příkopu a usmrtil Veselého. Teprv
později byl ubožák nalezen a do ústavu pro soudní
pitvu dopraven. Jeden z koní byl tak značně po-
raněn, že musil býti na místě zabit a druhý ků
měl čelné odřeniny. Nešťaslný tento případ byl za-
viněn jedině špalnou cestou a proto utec usmrce
ného Veselého domáhal se cestou soudní náhrady
z loho důvoda, že syn poskytoval mu výživu. Pro-
střednictvím svého právního přítele p. dra. Ant. No-
votného podal u zemského soudu na Ovocném trhu
ža obu o nábradu škody v obnosu 40.000 K a 540k
za koně a poškozený vůz, a sice na židovské po-
hřební bratrstvo, obec žižkovskon a obec strašnickou.
Při včerejším ličení byl spor vyřízen smírem, nebot
žalobce spokojil se s náhradou 700 K.
Veselá
povozník
Král
Veselý
Praha
Strašnice
Žižkov
27
article
Spor o hořovický fideikomis.
Spor o hořovický fideikomis.
U vrchního zemského soudu v Praze, jakožto
druhé stolice, konalo se včera ličení o žalobě, ji
podal lantkrabě Bedřich Hesenský na Jindřicha knižele
Hanavského a prince Filipa Hanavského na zjištění,
že jemu a jeho potomkům přísluší dědické právo na
reální fideikomis hořovický a jinecký. Zemský sou
v Praze, jakožto první instance, tuto žalobu od-
mítl a proti tomuto rozsudku podal žalobce odvo-
lání Sondu předsedal vicepresident Fr. Rinesch, refe-
rentem byl vrchní rada ryt. Worovka a přísedícími
byli vrchiní radové Rosenauer, Mayer a dr. Můldner
zapisovatelem sekretář dr. Bayer.
Přeličení skončilo ve 3/49 hod. večer. Předsed
ohlásil, že rozsudek se zúčastněným stranám doda
písemně.
Bogacki odsouzen.
Z Lipska, 14. listopadu. (K. k.)
Antonín Bogacki, obžalovaný před senátem
říšského soudu z vyzvédačství, byl odsouzen pro
pokus zločinu proti zákonu o prozra-
zení vojenských tajností do káznice n
3 léta, ke ztátě cti na 5 let, a po odpykání trestu
bude postaven pod policejní dozor.
Soud považoval za prokázáno, že obžalovaný
býl činným jako vyzvědač pro rusko
vládu, naproti tomu nepovažoval však za proká-
záno, že ruské vládě tajnosti skutečně prozradil.
Černovská aféra.
Z Pešti, 14. listopadu. (K. k. uh.) Obžalo
vací senát ružomberského soudu potvrdi
žalobu proti 18 zatčeným. Žaloba
viní je, že se smluvili, aby zamezili posvěcení
kostela v Černové, za kterýmžto účelem odstra-
nili z chrámu předměty, nutné k bohoslužbě.
Obžalovaní popírají účastenství na vzpouře.
Hlavní přeličení bude provedeno nejspíše v po-
lovici příštího měsíce.
Bedřich
Jindřich
Hanavský
Rinesch
Rosenauer
Mayer
doktor
Můldner
Bayer
Přeličení
Bogacký
Ruska
Praha
Francie
Lipsko
Pešť
Černo
28
article
Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů.
z Vídně, 14 listopadu. (K. k)
Vyrovnávaci výbor pokračova! dnes v rokování
o vyrovnávacích předlohách
Posl. Choc navrhl, aby se přešlo k jednacímu
pořadu. Po něm mluvili poslanci Ploj a dr. K o-
lischer.
Posl. dr. SIölz1 Brojí proli čásli Plojova ná
vrhu, jejímž schválením byl by v nejpříznivějším
připadě obnoven nejistý stav Körber-Szellova vy-
rovnání. Druhá čásť — o kvotě — jest ovšem velmi
sympatická, avšak patří do podrobného roko-
vání. Návrh pošel pouze z úvahy, co se má státi,
kdyby byl schválen návrh na přechod k jednacimu
pořadu. Mnohě strany, jež odpírají vyrovnání nynější
vládě, schválí je snad vládě jiné, jež zdá se jim.
zvláště ve příčině uzavření obchodních smluv se
sláty balkánskými, důvěryhodnou. Jeho strana bude
hlasovati proti Plojovu návrhu.
Hlasuje se o Chocově návrhu na přecho
k jedracímu pořadu.
Propadi hlasováním dle jmen 27 hlasy proli
8. Pro návrh hlasovali poslanci: dr. Adler, Choc,
dr. Laginja, Luksch, Němec, dr. Ploj. Seitz, Wityk;
proti němu poslanci: Albrechl, Axmann, Battaglia,
Fink, dr. Glabiňski, dr. Hormuszaki, dr. Kolische
Kuranda, dr. Lecher. dr. Licht, Lukaszewicz, Morsey
Pantz, Paclazzi, dr. Pergelt, dr. Schlegel, dr. Schöpfer
Stapiňski. Sleiner, dr. Stölzel, Sabata, Spaček. Srá-
mek, Suklje, Udržal, Wiltek a Žáček.
Posl
Choc
Ploj
doktor
SIölz
Plojův
Chocův
Adler
Laginja
Luksch
Němec
Seitz
Wityk
Albrechl
Axmann
Battaglia
Fink
Glabiňski
Hormuszaki
Kolisch Kuranda
Lecher
Licht
Lukaszewicz
Morse
Pantz
Paclazzi
Pergelt
Schlegel
Schöpfer
Stapiňski
Stölzel
Sabata
Spaček
Suklj
Udržal
Wiltek
Vídeň
Srat
29
article
Posl dr. Lecher navrhuje zvoliti hned zprave
daje, což schvaluje se a zvolen jím posl. dr. Per-
gelt
Výbor zahájil na to zevrubné rokování a to pře-
devší o čl. I. a II. (státoprávní otázky), čl. XVIII
(poštovnictví) a příslušných závěrečných protokolech
Posl. dr. Lecher byl by si prál, aby vláda p-
dala parlamontu náležité vysvětlení o velkém státo-
právním převralu v poměru Rakouska k Uhrám. Není
důsto,no sněmovny, vyšlé ze všeobecného volebního
práva, aby trpěla tuto nejasnost. Je povděčen, ze
vláda upustila od mezicední čáry. Zrazuje, aby doby
až do r. 1917 nevyužitkovalo se ke zbrojení pro ho-
spodářský boj s Uhrami, poněvadž by se timto způ-
sobem zanedbávaly důležité životní podmínky prů-
myslu. Jak má se průmys připravovati, a jak má
zbrojiti k celní válce s Uhrami? Moderní průmyslový
rozvoj není již možným bez velkého hospodářského
území: tak po r. 1917 nebude bospodářsky možná
rozděliti rakousko-uherské výrobní a spotřební územi
Po dalším rokování, do něhož zasáhl též m p
bar. Beck, bylo rokování přerušeno až do 4. hod.
odpol
V odpolední schůzi pojednal m. p. bar. Beck
v delší řeči o státoprávních otázkách
v yrovnání.
doktor
Lecher
Posl
Beck
Rakousko
Uhry
30
article
Považuje za vhodné vypočílati body, v nich
vyskytují se momenty státoprávní. Především nena-
zývá se již smluvní dílo »celním a obchodním
svazkem«, nýbrž obecně »smluvou«. Dále nemluví
se již o společném celním územi, nýbrž o území
obou stálů, jež jest ohraničeno »jednotnou celní
hranicí«, po případě o »smluvním celním územl«.
Za pojem rakousko uherského celního tarifu nastu-
puje smluvní celní taril. Podstatný rozdíl oproti
dřívějšku záleží v tom, že se v čl. III. výslovně
praví, že uzavřeni smluv o tak zv. paktovaných
společných záležitostech má právní působnost pro
oba státy. Mimo ministra zahraničních věcí budou
spolupoděpisovali po jednom zástupci obou vlád.
31
article
Setrvalo se však při tom, že ministr zahraničních
věcí smlonvy uzavirá a podepisuje, tedy zastupuje
mocnářství na venek. Titul »společný ministr zahra-
ničních věcí« odpovídá uherskému zákonu, užívá s
však i v našich zákonech, byť ne veskrze. Pokud
jde o otázku, zda smlouva neb svazek, musí opštně
zdůrazniti, že nemůže nalézli specilicky právní
příznaky, které rozl šují svazek od smlouvy, a to
tím méně, že obsah smlouvy v tomto případě
věcně jest úplně totožným s obsahem dřívějšího
svazku.
Také společný celní tarif není dle svého vzniku
ničim jiným než smluveným tarifem, který děkoval
svou existenci disposičnímu právu obou států
v oboru hospodářském, vyhraženému v uherském
zákoně výslovně, v našem implicite. Kdyby oba
státy nebyly měly této potenciální svobody, o níž
také s naší strany v době pohnuté před uzavřením
vyrovnání s celým důrazem bylo bojováno, nebývalo
by možným log cky disponovati cestou dohody cel-
ními otázkami. Když vlády sjednotily se o télo
otazce, byl celní tarif u nás předložen. Měl býti také
v uherském parlamentě předložen a po schválení
zákonodárnými sbory a obdržení sankce měl také
v Uhrách obdrželi zákonný charakter, jak tomu bylo
v Rakousku.
Uhry
Rakousko
32
article
Srovnává postup, klerý byl při tom zachováván,
s postupem, který se zachovavá při sjednávání kon-
venčního tarifu mezi dvěma úplně neodvislými staly.
V tomto případě vytvoří se na základě dvou auto-
nomních celních tarifů úmluvy o celé řadě tarifních
položek, jimiž položky autonomních larifů, které do-
hodou byly modifikovány, ve vzájemném poměru
obou států pozbudou platnosti, aby byly nahraženy
ustanoveními smluvnými.
V čl. I. nové smlouvy jsme stanovili, že země
obou státních území i na dále ohraničuje jednotná
celní hranice a smluvený tarif má býti podkladem
pro veškeré vyjednávání se zahraničními státy. Vedle
toho existují dva autonomní tarify, v nichž vyslovuje
se pouze inkorporovaná hospodářská disposiční svo-
boda obou států, již sluší považovati za pramen pro
tento smluvní celní taril. Ministerský předseda ne-
chce přítí se, spatřuje-li se v těchto formách analogie
ku poměru mezi dvěma neodvislými státy, jak se to
stalo s uherské strany. Velký meritorní rozdíl záleží
však v lom, že právě tato forma obsahuje nejinten-
sivnější a nejexlensivnější úpravu všech hospodář-
ských poměrů, jakž se vůbec nevyskytuje v obchod-
ních smlouvách mezí cizími státy
V úzké souvislosti s tím jest olázka největších
výhod. I tu odvolává se ministerský předseda na své
někdejší prohlášení a praví, že základnou, na níz
dříve upravován byl poměr mezi Rakouskem a Uhrami
navzájem a obou států k cizině, má zůstali základna
zákonů z r. 1867. Tím jest kontinuita úplně zacho-
vána. Řslěz jest ledy úplně uzavřen, takže nemůž
býti žádné pochyby, že jest vyloučen nárok s hledi-
ska největší výhody.
Rakousko
Uhry
33
article
Připoušlí, že v zevnější formě hospodářského
poměru jeví se jakási změna. Ve věci samé však
nastala změna jen polud, že se úprava poměrů roz-
šířila na nepoměrně vělší počet olázek a na vý-
znamnější otázky než dříve a že byla úsilovná
snaha, tuto úpravu provésti způsobem vylučuj eím
všechny obtíže pro budoucnost s větší zárukou než
dosud. Poukazuje-li se k tomu, že státoprávní neod-
vislosti dostává se přesnějšího výrazu, podolýká mi-
nisterský předseda, že byla ovšem látka, spočívající
v zákonodárství z r. 1867, přesněji formulována ze-
jména na poli hospodářském. Zákony z r. 1867 mají
pružný rámec, v němž lze se pobybovat, aniž by se
jakkoliv ublížilo podslatně věci, a rozhodující jest
přece tato podstata věci, která i pro budoucnost zů-
stane táž, ať se na ni s té či oné strany svíli ja-
kýmkoli světlem, O vyrovnání můžeme říci: Po
ovoci ho poznáme
Vyskytla se také otázka, je-li vyrovnání rozlu-
kovým vyrovnáním a co se stane v roce 1917
Upřímně řečeno, je tolik zaměstnán přitomnosti, že
jest mu za težko zabývati se dobou po roce 1917.
(Veselost.)
Avšak naprosto není jiného prostředku utvořiti
si obraž budoucnosti než oklikou přes minulost. Zá-
konodárství z r. 1867 naprosto se nehodí na dnešní
poměry. Jest v něm více volných kliček než pevných
bodů, a to jest hlavní příčinou rozkladné činnosli,
která neodpovídá duchu zákonů z r. 18.17. Dále do-
šel ku přesvědčení, že půjde-li to tak dále, budeme
jednou věděti, kde rozluka pačala, ale ne kde pře-
stane. Z toho čerpal poučení, že je lépe v rozilod-
ných chvílich vyjíti několik kroků vstříc, pak však
zaujmouti posicí pevnou, jež může za všech okol-