1
masthead
Rečník XXXXVII.
2
masthead
V Praze, v pátek 15. listopadu 1907.
Praha
4
article
Na ranní a odpal. list,
předpláci set
v Praze v administrael
sa neěsí
na čtvrt leta . . . . 8 K —
s drojí donáškou
k čvit l.ta .
ve Slialkách
na měsíe . . . . . . 2 K S0h
Toštout
na měsíe
avrt lta . . . . s K ao
s dvojí zšsilkou
na měst
kt . . . . 1 k e
Praha
5
article
Výklad p. dra. Kramáře a naše
odpověd.
Výklad p. dra. Kramáře a naše
odpověd.
Předseda »Českého klubu« na radě
říšské pan dr. Karel Kramář vysvětluje
nám příčiny, z kterých většina delegátů če-
ských odhodlala se vstoupiti do služeb vlády
Beckovy a hlasovati pro uherské vyrovnání.
Považujíce za slušné nezatajiti veřejnosti dů-
vody druhé strany, uveřejňujeme list p. dra
Kramáře v plném znění jeho:
Velectěný pane redaktorel
Ačkoliv s takou rozhodností odvracíte se o
politiky českého poselstva ve Vídni, doufám, že
nemitnete několik slov s mé strany na obranu
naší politily. Smím tak doufati dojista tím spíše
póněvadž nedovedu si představiti, že by se „Ná-
rodní Listy“ chtěly definitivně odvrátiti od stra-
ny svobodomyslné, a že by samy netoužily po
tom, aby se náš spor urovnal, a abychom zase
mohli jíti ruku v ruce za společným cílem, tek
jasně vytčeným programem národní strany svo-
bodomyslné.
Ietrjím se tím, že úloha má je těžká, poně-
vádž obviňování může býti bezohledné, a obha
jo žní nesmí překročiti meze toho — co za da
ných poměrů vůbec se dá říci. Bohužel, u nás
je zvykem odsuzovati dřiv, než určitá politická
fáse ja skončena, a než možno viděti výsledky
politické taktiky, která v samém počátku snad
vypadá překvapující a neblahou. Snad přee
jen nebylo by neskromným žádati, aby u nás
bylo aspoň tolik víry k poslancům, že vědome
neclají nic, co by mohlo poškoditi zájmy ná-
roda, Um spíše, poněvadž zrovna tak dobře, jak
kdo v Čechách, znají stanovisko vůdčích in-
stanci naší strany, které tak určitě, a ne bez
účasti naší, vysloveno bylo v posledním usnesení
širšího výkonného výboru.
Kramář
doktor
Vídeň
Čechy
6
article
A nyní dovolte, abych vymezil taktickou
posici českých poslanců, poněvadž jen se sta-
noviska, co čeští poslanci dosíci mohli, dá se
jejich taktika spravedlivě posouditi. Volá-lise
za bouřlivého jásotu radikálně naladěných sl ro-
m. ní, že bez vyrovnání s českým národem
nebude žádného vyrovnání rakousko-uherského
pak není to nic víc, než vědomé klamání veřej
ného mínění. Ve starém parlamentě bylo možn.
velmi vážně vyhrožovati, poněvadž vyrovnán
Körbrovo bylo tak špatné, že by těžko bylo na
šlo ve sněmovně většinu, a pak možno bylo spo
léhati a — obstrukci. A přece i tu neleklas
vláda Köbrova této hrozby, poněvadž odhodlán
byla provésti vyrovnání paragrafem 14., a ze
jména německé strany takovému rozřešení pří
mo přály, neboť zbaveny by tak byly odiósní
povinnosti hlasovati pro vyrovnání. Dnes situaee
je naprosto jinou. Vyrovnání hospodářsky není
špatné, naopak, strany městské, a takovouje
nyní také naše strana, mohou s ním býti do-
cela spokojeny, a útok na předlohu vládní se
strany agráraí dopadl zatím tak, že vůdue
odporu, kniže Auersperg, vzdal se mandátu ve
vyrovnacím výborů. Ovšem, překvapení nejsou
vyloučena, ale většinu pro vyrovnání to sotva
ohrozí. A politicky musí doznati každý objek-
tivní posuzovatel, že rozhodná bitva mezi oběma
polovicemi říše nebude vybojována nyní, nýbrž
až při rozhodování o osudu rakousko-uherské
banky.
Auersperg
7
article
Vyrovnání, jak je, našlo by si už vlastnín
obsahem většinu ve sněmovně, ale proti nám
proti naší oposici, našlo by teprve jednomyslné
podpory všech Němců, i těch, kteří dnes dělají
drahotu, a kdybychom chtěli je zmařiti, musil
bychom se chopiti — obstrukce. A může někdo
kdo prodělal tolik let české obstrukce ve starém
parlamentě, kdy podmínky pro zdar obstrukr
byly nesrovnatelně příznivější, raditi k ní dnes
v novém parlamentě, kde proti každé obstruke
obrátila by se skoro celá sněmovna, a zejměna
kdyby to byla obstrukce česká? Kdyby se sa-
halo na životní zájmy českého národa, nikdo
by se jí nelekl, ale užiti zbraně obstrukční k vy-
máhání známých českých požadavků, kdy větši-
na sněmovní vyrovnání z hospodářských důvodů
chce, bylo by taktikou, z předu odsouzenou k ne-
zdaru.
Pro každého, kdo nynější sněmovnu zná
nemůže býti o tom nijaké pochyby. Jedinou
zbrani českých stran tudíž byla jen hrozba zni-
čiti základy dosavadního systému vlády barona
Becka, založeného na účastenství českých mi-
nistrů ve vládě. To je sice hrozbou snad dost
vydatnou pro barona Becka, ale konečně ménč
účinnou pro nějakého jeho nástupce, který by
se mohl pokusiti také o většinu a vládu bez
účasti Čechů, poněvadž by se v nynějším parla-
mentě taková protičeská většina pod heslem zá-
chrany vyrovnání dojista dociliti dala. A tu snad
dovolena mně bude otázka, zda by taková poli-
tika česká, která by přímo nutila k utvoření
vlády a většiny zjevně protičeské, neznamenala
zníčení 15letě práce naší delegace, která se pře
vážně nesla k tomu, aby dokázala, že bez ná-
roda českého nedá se zdárně vládnouti? A ne-
bylo by neoprávněným pessimismem očekávati
že by se taková protičeská většina bezohledn
chránila proti českému odporu změnou jodna
cího řádu?
Němec
Beck
Čecho
8
article
Tak věci se mají pro každého chladného
pozorovatele, který poměry zná, a který neni
dost lehkověrným, aby si myslil, že se dá stří-
leti jen s jedné strany, a že se ti druzí slůj co
stůj nevzehopí k energické, bezohledné sebe-
obraně.
A k tomu se nesmí zapominati, s jakou
otevřenosti druhé strany české vyslovily
se proti politice t. zv. postulátové. Že pak zá-
stupcové 72 českých poslanců přece jen šli spo
lečně k baronu Beckovi, aby mu předložili te
co mají za podmínku důvěry v další činnost jeh
vlády, opravdu nebylo lze tak lehko dociliti. My
nejsmo již ve Vídní sami — není nás víc, než
mal, zlomek českých poslanců.
Taková tedy byla faktická posice poslanců
naší strany, dojista ne taková, abychom mohli
volati: Bez vyrovnání s námi žádné vyrovnání
s Uhry! A přes to dovoluji si tvrditi, že svou
houževnatostí, svou nikomu neskrývanou od-
hodlanosti vstoupiti do oposice dosáhli po-
slanci mladočeští ubezpečení, že
bar. Beck „starati se bude o splněn
spravedlivých požadavků českého
národa v ohledu národním, kulturním a hospu-
dářském“, jak chtěl to širší výkonný výbor ve
svém usnesení ze dne 6. října. A nejen poslanci
mladočeští, jimž každý politický břidil v Če-
chách uvykl si vytýkati chabost a lehkověrnost,
ale také zástupci agrárníků, poslaneu
närodně-katolických a také profesor
Masaryk přes všechnu svou nynější' opo
sičnost — poněvadž přece do pátku nej-
horlivěji pobízel pana Práška, aby vstoupil do
kabinetu jako ministr orby — byli tím, co
od bar. Becka slyšeli, tak uspokojeni, že
vstoupili do jednání o rozdělení portefeuillo.
Beck
Masaryk
Prášek
Vídeň
Uhry
9
article
Dnes prohlásil se prof. Masaryk arciť za opo-
sičníka, ale jen proto, poněvadž jsou ve vládě
Gessmann a Ebenhoch. A přece musil věděti
věděl, že by v případě jmenování pana Práška
ministrem orby, což tak horlivě chtěl, ministrem
obchodu jmenován byl — křesťanský sociál,
tentýž Gessmann nebo Ebenhoch. Ostatně nena-
padá mně komukoliv co vyčítati, jen bych pro-
sil, aby si konečně česká veřejnost zvykla na tu
utěšující myšlenku, že je mladočeských poslan-
ců tak málo, a že se tudíž nemusí více obávati
„zhoubného vlivu“ jejich „malomyslné“ a
„chabé“ politiky.
A ačkoliv jsme prý tací „slaboši“, tož přec
dovoluji si prohlásiti, že by mému jednání s ba-
ronem Beckem byl velmi krátký konec, kdyby
bylo pravda, co tvrdíte ve svém nedělním člán-
ku, že „baron Beck zůstal neoblomně věren ně-
meckému stanovisku a vetu, a že odepřel zhol
vyplniti spravedlivé naše požadavky“, a kdyby
pravda bylo, čn se chvčlá „Boh.,“, že „Veto
které přiznal bývalý ministerský předs. Körben
Němcům, trvá v plné síle dále“.
Ostatně, kdyby to pravda bylo, nebyli by
také oba čeští ministři, dr. Pacák a dr. Fořt se-
děli v kabinetě, a nebyli by ani oni, ani naše
parlamentní komise prohlásili baronu Beckovi
že demise obou ministrů neznamená zatím ne-
přátelský krok proti ministerskémi předsedovi
nýbrž jen nezbytnou podmínku vyjasnění po-
měrů v českém táboře. A po jejich demisi ne-
ozval se válečný pokřik: Do oposice!, nýbrž
četná města česká volala po tom, aby oba v ka
binetě zůstali, a projevovala oběma ministrům
plnou důvěru.
Masaryk
Prášek
Beck
Němec
Pacák
doktor
Fořt
10
article
Ze ovšem osobní ráz změny kabinetu nena-
lézá v Čechách všude ohlasu, je pochopitelno.
Ale i politika má svou logiku. Český národ zvo-
lil tolik agrárníků, že jsou stranou nejpočetnější
a je tudíž přirozené, že strana agrární chce miti
svého zástupce v kabinetě, má-li vládu podpo-
rovati. Jestli nad tím inteligence naříká, mohla
by snad říci si: mea culpa, a neobviňovat druhé.
Inteligence naše příliš dlouho stranila se politi-
ckého boje, a následky toho musí nyní nésti. My
ovšem chtěli udržeti dosavadní ministry, zejména
dra. Pacáka, ale poněvadž za daných poměrů
nebylo možno dosíci tří portefeuillů, a o ty se
velmi onergicky žádalo, byli jsme nucení starat
se o to, abychom v českých rukou zachovali
ministerstvo obchodu, které má pro náš národní
i hospodářský život tak velikou důležitost. K-
nečně rekonstrukce kabinetu není ještě defini-
tivní, a my dobře víme, co máme a musíme žá-
dati, až bude se kabinet definitivně utvářeti.
Chci však říci ke konci ještě několik slov
My zvoleni byli na program politiky positivní
a tohoto programu se držeti, je naší povinností.
Pacák
Čechy
11
article
Ne bezpodmínečně ovšem, nýbrž v tom připadě.
máme-li přesvědčení, že vláda odhodlánaje
konati své povinnosti k českému národu. Kdyby
situace byla taková, že by od našich hlasů zá-
visel osud vyrovnání, byl by postup české dele-
gace velmi jednoduchý. Poněvadž však poměry
jsou takové, že na německé straně odvykli s
viděti ve vyrovnání naprostou nezbytnost, a že
by z nacionálních důvodů velká čásť Němců hla-
sovala i proti vyrovnání, a naše hlasy by je ne-
mohly početně nahraditi, bylo pro české poslan-
ce hlavním úkolem, zabezpečiti se pro nejpližší
budoucnost, zjednati si předpoklady politiky
vládní, která by byla spravedlivá k českému
národu, aniž bychom ovšem chtěli, aby vládlo
se proti Němeům, nebo proti kterémukoliv jiné-
mu národu, poněvadž nechceme nic jiného než
spravedlnost, plnění toho, co nám po právua
zákonu patří. Čeští ministři do vlády vstoupili
a v tom možno shledávati přesvědčení velké
většiny českých poslanců, že baron Beck s ce-
lou svou energií přistoupí k řešení nej-
palčivějších problémů našich spo
rů s Němci, aniž by se stavěl na stanovisk
Körbrova veta, což by nám učinilo hned z předu
nemožným, vládu jeho i jen chvilku podporo-
vati. Ale z historie Badenových nařízení tak
my mohli jsme se mnohému naučiti, zrovna tak.
jako Němci a vláda z historie a osudu punktací.
Němec
Něme
Beck
Badenův
12
article
A když vime, že je pevným úmyslem vlády, ne-
vyhnouti se tomuto problému, nýbrž pokusiti se
o jeho řešení, pak přizná mně každý, že pro-
spěšno je našemu národu, aby o problémyly
nepokoušela se vláda, v které nejsme zastou-
peni. Naopak, při definitivní rekonstrukci starati
se musíme o to, aby do vlády přišel ještě zá-
stupce českého národa, který by zrovna v této
příčině měl důvěru velké většiny národa.
A pak je nutno, aby byli češti ministři
opravdu, loyálně a bez záludů podporování vel-
kou většinou českých poslanců, aby za sebou
měli falanx silnou, akce schopnou, spojenou ne
jen stanovami, nýbrž i společným zájmem pod-
porovati společně české požadavky národní,
kulturní i hospodářské, a tedy i muže, kteří há-
jiti je mají v radě koruny. To se podařilo —
13
article
a Národní klub bude dojista Konati plně
svou povinnost, zejména když v Čechách ne-
bude ohrožovati se jeho jednotný, svorný postup
předčasnými radikálními agitacemi. Čeští po-
slanci nejsou třtiny větrem se klátící, rozhodnuti
své učinili po zralé úvaze, a doufám, zůstanou
při něm. Česká veřejnost pak, myslím, má po-
vinnost, vyčkati, k jakým výsledkům povede
společný, svorný postup velké většiny poselstva
českého v hájení společných věcí národních. P
výsledcích své politiky chtějí býti souzeni, n
podle prvního kroku společné politiky. Česká
veřejnost, doufám, přizná jim právo k této, do
jista skromné žádosti.
A „Národní Listy“ ať mně dovolí vyslovit
upřímné přání, aby se jejich pesimistické před-
povědi nesplnily, naopak, aby podle výsledků
naší politiky mohly brzo doznati, že jejich oba-
vy, dojista dobře a vlastenecky míněné, byly ne-
oprávněny. Jsem přesvědčen, že nechtějí také
nic jiného, už proto, abychom my všichni, kteři
stojíme na svobodomyslném, všenárodním pro-
gramu, mohli zase jíti ruku v ruce za společ-
nými cíly, v boji za prospěchy veškerého ná
roda českého.
S přátelským pozdravem Váš oddaný
Kramář.
Vídeň, 14. listopadu 1907.
Naše odpověď budiž upřímna a stručna
My ani po tomto obšírném výkladu ctěného
p. dra. Kramáře nemůžeme se zbýt
těžké obavy, že poslanci stra ny
agrární, katolické a národně
svobodomyslné počtem 70 — rozhod-
nuvše se vstoupiti ve vládní tábor a sloužit
v německo-klerikálně-polské většině oddaně
politice Beckově bez nejmenš
změny vládního systemu něme
cko-centralistického — dopustil
se tím kroku chybného, uhodili na cestu
bludnou, jejíž sklon může je dovésti
do nebezpečného úskalí — druhý
punktací vídeňských.
Čechy
Vídeň
14
article
Pan dr. Kramář sice nás utěšuje, že
prý baron Beck nepodléhá německému vetu,
avšak skutky půl druha roku vládní politiky
v Čechách svědčí rozhodně v opak; a
Němci by věru také nestáli tak
oddaně k Beckovi, kdyby měli
jen stín důvodného podezřen
v duši, že Beck není jejich, tak cele
jejich, jak to »Bohemie« dne 26. října
určitě projevila.
Pan dr. Kramář nás dále ujišťuje, že
prý baron Beck nejen mladočeským, ale též
agrárním zástupeům dal ubezpečení, že
»bude se starati o splnění spra-
vedlivých požadavků českéh
národa v ohledu národním, kulturníma
hospodářském«. A to je všechno? To nám
má stačiti? Takových platonických ubezpe-
čení máme již na koše v archivu, téměř ode
všech vlád, co se jich za paměti niší v tom
milém Rakousku vystřídalo, ale žádný žid na
světě nám za ně ničeho nedá.
Chováme přílišnou úctu k diplomatické
obeznalosti dra. Kramáře, než abychom směli
jej poučiti, že v podobných vážných situacích,
kde se hraje o osud vlády i národa, nutn
vyjednávati o určitých důležito-
stech a zárukách, o paktu, obsahu-
jícím konkretní závazky a pod-
mínky obapolné a stanovícím, kdy vejde
v platnost a do které doby musí býti vyho-
věno závazkům. Tak jednávají politikové
maďarští, ba tušíme i polští.
Ze by však mezi baronem Beckem
zástupci tří stran delegace české bylo došlo
ku podobnému paktu, z listu páně Kramá
řova ani mezi řádky jeho neprosvitá.
doktor
Kramář
Beck
Němec
Čechy
Bohemia
15
article
Spíše odnášíme sobě dojem, že mlado-
čeští delegáti na konferencích s baronem
Beckem sice houževnatě a s veškerou energi
kladli a vymáhali požadavky naše životní
ale že baron Beck odkazoval na vlaž
nost druhých dvou stran (agrár-
níkův a katolíků) i vysoukal se z kleští pou
hým lahodným ubezpečováním, že chce s
starati o vyplnění našich desiderií, aniž by
však řekl kdy, kde a jak.
Dosti na všechen způsob již na tom, že
odepřel nám šestimilionovému národu če
skému třetího ministra českého v kabi
netu svém, kdežto osmi milionům Němoů
přidal — devátého. Z toho čiší věru ve
liká opravdová starost o splnění našieh
spravedlivých požadavků národních, politi
o ca aete
ckých atd.
Ale ještě něco jiného vystihujeme z pří
pisu ctěného p. dra. Kramáře a tu vězí sul
celé otázky mezi námi. Vystihujeme z pří
pisu dra. Kramáře takovou přemíru důvěři
vosti v dobrou vůli státnika Becka, že nan
téměř hrady své staví.
On přiznává, že jsme mohli Beckov
podraziti nohy, kdyby po demisi dra. Fořta
a dra. Pacáka žádný český poslanec nebyl
chtěl bez dostatečných záruk pro českou věc
vstoupiti v jeho kabinet. Avšak po Beckovi
zní obava p. Kramářova, byla by mohla při
jíti vláda, která by nebyla již o to stála
aby v její kabinetu seděli dva čeští ministři.
A to zdálo by se mu býti těžkou škodou
pro národ náš. Neboť bar. Beck kaptivovai
patrně dra. Kramáře i ostatní vůdce svazu
českého ujištěním, že po uherském vyrov
nání dá se ihned do vyrovnání spor
českoněmeckého, čemuž p. dr. Kramái
na roveň s prof. Masarykem přikládá ne
smírný význam, jako by od usmíření pp
Eppingra, Funka, Prada a Bachmanna za
visela přímo spása naše.
Proto nesměli jsine do oposice, neřku do
obstrükce proti uherskému vyrovnání, aby
Beck
Kramář
Pacák
Kramářův
doktor
Kramáe
profesor
Masaryk
Eppingr
Funk
Prado
Bachmann
16
article
nám zůstal zachován bar. Beck, jenž slibuje
býti při nastávajícím tom vyrovná n
Němců s námi »poctivým maklé-
řem« asi jako — Bismark vůči Rusku na
kongresu berlínském. Do té doby, než počne
bar. Beck látat českoněmecké smiřo-
vačky patrně dle slavného vzoru morav-
ského musí prý býti hlavní naší snahou, aby
chom do kabinetu Beckova dostali ještě mini
stra, v nějž by většina národa měla důvěru
a jenž byl by mistrem v koncipování pod
mínek vytouženého toho smíru v Čechách
Nuže, zjevíme panu dru. Kramářovi
upřímně, že vůči všemu dosavadnímu zuřen
Němcův proti státnímu právu zemí koruny
české, proti rovnocennosti a rovnoprávnosti
národa našeho v celé jich oblasti, vůči té
neulevující persekuci našich 200.000 bratří
v krajích převahou německých — není při-
rozeně v národě českém pra-
žádné nálady k nějakému smi-
řování se s německými těmi urputníky
Bylo by to předčasné trhání nezralých
hroznů. Bylo by to vše jiné než upřímny
mír, byl by to leda jen bnilý kompromis
při němž bychom svatě pochodili tak, jako
Staročeši o punktacích Taaffových r. 1890.
nebo jako Rusové na kongresu berlínském
r. 1878. Nemáme tak na spěch. O čem
medle potřebujeme se s Němci dorozumívat
a vyrovnávat? Snad o to, aby jazyk náš
měl v celé státní správě vlasti naší rovné
právo s německým? To právo nám náleží
po zákonech zemských i státních základních
zákonech říšských, o to se nepotřebujeme
doprošovat Němců. Tu máme co jedna
pouze a výhradně s vládami rakouskými
aby plnily platné zákony vůč
nám.
Beck
Němec
Kramář
Němcův
Taaffův
Rus
Rusko
Čechy
17
article
Či snad o to máme s Němci vyjednávat
aby našim českým menšinám dopřáli v kra
jích převahou německých plné občanské svo
body, jaké sami pro sebe chtějí? Což ne
zaručují státní základní zákony
svobodu stěhování, usídlení
právo spolčovací, shromaždo-
vací, svobodu slovaitisku, ochranu
majetku, osobní svobody a domovního prava
všem občanům státním bez roz
dílu? Tak i ve všech těchto příčinách jest
nám jednati pouze s vládami rakouskými,
aby plnily i v těch zněmčených krajích po-
vinnost svou a zaštítily tamní stá tn
občany české veškerou moc
státní autority proti všemu boykotu,
teroru a pronásledování se strany německých
násilníků. — Rovněž máme státními základ-
ními zákony říše zaručené právo na
školy a vzdělávací ústavy pro
děti naše tak, aby nikdo nebyl nucen
učiti se jazyku cizímu, ale každý mohl se
vzdělati jazykem svým.
Nepotřebujeme se tedy ani v této pří-
čině prosit Němcův o školy pro naši mládež.
ale máme jen energicky naléhat na vládu
aby dostála, k čemu ji zavazuje příkaz stát
ních základních zákonův. Jediné, oč s Němci
vyjednávati musíme, je oprava volebního
řádu pro sněm český a jazyková úprava
korespondence samosprávných zastupitelstev
Ale za tu cenu přece nesvolíme ku po
žadavkům Němcův, nesoucím se k roztržen
jednoty království českého, ku paralysováni
sněmu českého rozdělením jeho v národní
kurie s právem veta a ke zřízení samostatné
»říši bezprostředně poddané« německé země
ve království českém. Za takovou cenu ne-
přistoupíme přece na nějaké moravské smi
řovačky s národním katastrem pro Prahu
Němec
Němcův
Praha
18
article
Plzeň a Budějovice, ale s výhradným pan
stvím němčiny v Liberci, Trutnově, Duch
cově, Mostě, Litoměřicích, Podmoklech atd
Na podobné »vyrovnání« máme věru
času nazbyt a proto nepotřebo-
vala se česká delegace tak ukva-
povat a zachraňovat bar. Becka svým
vstupem do vládní většiny, v ni-
čím neodůvodněné naději, že o
sjedná nám s Němci mír pro nás uži-
tečný a prospěšný. To jest tě-
káním od jedně — bludičky za
druhou. Napřed doufali naši delegáti, že
všeobecné hlasovací právo i při nerovné
volební geometrii Beckově bude
nám ku prospěchu, nyní opět doufají, že
spolknutí rakousko-uherského vyrovnánía
záchrana Beckova kabinetu s jeho 9 cen-
tralistickými, nacionálními a
klerikálními Němci, přinese nám —
šťastné smiřovačky. My naproti tomu strachu
jeme se nešťastných smiřovaček a proto
máme za svou povinnost varovati českou
veřejnost před tímto sklonem české politiky
ve Vídni s celou úzkostí své lásky vlaste
necké a s celým důrazem svého přesvědčení
Stojí názor proli názoru.
Beck
Němec
Beckův
Plzeň
Budějovice
Liberec
Trutnov
Most
Litoměřice
Podmokly
Vídeň
19
article
Pan dr. Kramář a s ním 69 poslancův
českých chovají důvěru v polilické intence
barona Becka vzhledem ku právu a budoue
nosti našeho národa. Nám té víry není dáno.
My ze všech činů státníka toho, jenž sám se
označil za konservativního Rakušana, zna-
menáme toliko snahu zachovati pokud jen
lze celé ústrojí státní Cislajtanie v starých
kolejích, hověti Němcům a klerikálům, nás
pak odškodňovati leda jen hospodařskými
maličkostmi, ale nikdy tou politickou
a národní mocí, abychom se tu mobli
vyvíjeti zdravě a volně jako národ plno-
právný ve svobodné vlasti. Proto zůstáváme
i po dočtení listu p. dra. Kramáře starými
nevěřícími Tomáši vůči Vídni a přejeme
svému národu vroucně, aby události neda-
leké — nedaly nám za pravdul
V drobném podrjit
rnnni číslo o sobě . . . za 9
odpolední
. . n 2
Ve flialkách na venkovs
vdpoladní. . . . . . . . 10h
ranní čísla, . . . . .
Inserál
plati se hotová ropřel
Předplacení a insorty přijímá sdmnlni-
strase v Marisnské alici e, 3.
Tam naelázají se též redlakee
Uiskáraa a ezpečice „ Narodnich Listě-
Bukopšsy se nevraesji
doktor
Kramář
Beck
Rakušan
Němec
Tomáš
Vídeň
20
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 14. listopadu. (Proč Jihoslo-
vané nemají svého ministra.) Orgán
pokrokových Slovinců, „Slov. Narod“, zazname-
nává smutný fakt, že ani poslední rekonstrukce
rakouského kabinetu nepřinesla Jihoslovanům
zastoupení v ministerské radě. Nemohou-li se
jižní Slované zmoci na odborného ministra, mají
přece právo na ministra krajana, ale ani tako-
vého zastoupení míti nebudou. Němci mají své-
ho národního důvěrníka v kabinetě, mají ho po
léta Poláci i Češi, kteří v ministerské radě zasr-
hují do všech odborů a hájí potřeb svých ná-
rodů, jen jižní Slované nemají v kabinetě hlasu
ani zastoupení. A proč? — táže se „St. Nar.“
— Protože ministerský předseda přezírá jiho-
slovanskou delegaci. A delegace je vinna sama.
Rozhodné zakročení v posledním, právě minu-
lém okamžiku bylo by obměkčilo i minister-
ského předsedu; ale nikdo nezakročil následkem
osobní nevraživosti, která znemožňuje jakýkoli
svorný postup. Také jiné strany mají své ne-
shody, ale v kritickou chvili je přemáhají. Jen
mezi jižními Slovany se nedají přemoci vinou
jediného aspiranta — dra. Šusteršiče. Ten
maří sloučení Slovinců s Chorvaty v jeden kluh
a tak seslabuje jejich význam v parlamentě.
Jihoslovan
Slovan
Němec
Polák
Čech
Slovinec
Chorvat
Praha
St . Nara
21
article
Poněvadž je si vědom, že sám je v ministerské
radě nemožný, nesmí se státi ministrem také
nikdo jiný z Jihoslovanů. Nezbývá tedy Slovin
cům nic jiného, než pracovati, aby se ministrem
stal nčerý Chorvat, v jehož ruce budou moci
i Slovinci klidně odevzdati své národní zájmy.
V Praze, 14. listopadu. (Z německého
ministerstva krajanského.) Alpští
Němci trvají na tom, aby se v německém mini-
sterstvé krajanském zřídil úřad odborného před-
nosty, jenž by byl ponechán alpským Němcům
jako záruka, že v tomto ministerstvě bude po-
staráno také o jejich zájmy. „Tir. Tagbl.“ praví.
že p. Peschka potřebuje rádce, dobře obezna-
lého s potřebami alpských zemí. A mohlo-li se
vyhověti choutkám křesťanských sociálů, pro
něž se zřídí docela nový ministerský portefeuille.
stojí i alpští Němci za to, aby se pro ně zřídilo
nové místo odborného přednosty
Jihoslovan
Chorvat
Němec
Peschek
Slovinsko
Praha
22
title
Politické zprávy zahraničné.
23
article
V Praze, 14. listopadu.
Praha
24
article
Císař Vilém II o kamarille.
Berlinský zpravodaj londýnské »Westminsten
Gazelte« uveřejňuje výroky císate Vilém a o
kamarille, jež nutno ovšem přijati s re-
servou. Némecké listy zaznamenávají je jako
sensanění událost. Německý císař pravil dle
anglického žurnalisty: »Pokud se mne týče,
neexistovala v mém okolí nějaká
kamarilla, jež by vůbec měla a mohla
míti na mne nějaký vliv. Nechápu, jak mohli
lidé přijíti na tuto myšlenku. Tvořím z ce l
neodvisle svůj ůsudek. Nikdo se ne-
může dotknouti mé samostatnosti a jednám vždy
dle svých názorů. S rozhorlením odmí-
tám myšlenku, že v politických
otázkách, týkajízích se vlády
zá)mu Německa, mohl míti kdo-
koliv na mne vliv z těch osob, s nimiž
jsem se stýkal, z důvodů, jež neměly s poli-
likou nie společného. Slovo »kama rill a«
je odporné a vzbuzuje můj hnus.
Neměly na mne vliv ani skupiny osob, ani
jednotlivci a není mi nikdo znám, jemuž bych
za jakýchkoliv okolnosti obětoval neodvislost
svého úsudku. «
Marocká debata ve sněmovně francouzské.
Jak shledá čtenář v telegrafických zprá-
vách, prošla vláda Clemenceauova ohněm
rozvášněné debaty o Marokku vítězně. Řeč-
níci krajní levice chtěli získati sněmovnu, aby
se postavila proti výkladu ministra zahraničních
věci Pichona, ale jejich úsilí bylo bez-
úspěšné. Sněmovna ohromnou větši
nou vyslovila důvěru vládě, nebot
přijala 462 hlasy proti 54 hlasům jednací pořad
poslance Carnota, jímž se schv aluje
prohlášení ministra Picho na
Vilém II
Vilém
Clemenceauův
Pichon
Carnot
Picha
Německo
Maroko
Westminsten Gazelte
25
article
Aféra Lascombe- Téry.
Na základě článku redaktora »Matinu«
Térya bylo zavedeno vyšetřování se synovcem
bývalého ministra vyučování Chaumi ea
Laseombem, jenž byl sekretářem ministro-
vým a byl obviněn zmíněným redaktorem, že
zneužil svého postavení k různým podvodům
a dával se podplácsti. Vyšetřování bylo z a s ta-
veno, poněvadž nebylo důkazů pro obvinění
»Matinu«. Na počátku budoucího měsíce bude
se projednávat v Agenu přelíčení proti » Matinu«
a žurnalistovi Téryovi, na nějž vznesl bývalý
ministr Chaumié obžalobu, poněvadž se cltil
uraženým řadou článků Téryových.
Odhalení Nasova procesu.
Včerejší ličení v Nasiově procesu způso-
bilo všude v Italii nesmírnou sensaci
to tím více, kdyžtě veřejné mínění počalo poci-
ťovati již jisté sympatie pro Nasa a pokládalo
jej za oběť zastaralé administralivy. Dojem uči-
nilo též, že markýz Copelli, stařec, povýšený
nad každé podezření strannictví býv. ministru
vyučování, nepopíratelně dokázal, že při jeho
odehodu všechna akta a listiny sekretární byly
zničeny. Právem píše »Messagero«, že senát
pod hrozným dojmem chladných číslic, jimiž
Copelli jakožlo předseda vyšetřovacího výboru
doložil obvinění svá, nemůže zabývati se mali-
chernostmi, jako na př. překročením povolených
výdajův, licenými výdají cestovními, nýbrž de-
fraudacemi, jež pod záminkou všelikých »sub-
vencí« do statisíců se páchaly.
Téra
Matin
Térya
Téry
Téryový
Nasův
Copelli