5. rfjna 1907. Císlo 275.

NÁRODNÍ LISTY-

Strana 3

Politické zprávy zahraničně. V Praze, 4. řijna. Rusové v Drinopolu. a „Nověmu Vremeni“ oznamují z Drinopolu- Onchdy em přijelo několik obchodníc cestujících Rusů, kteří s vědomím místného ruského konsula a s dovolením tureckého úřadu objížděli města i vsi drinopolského vilajetu, na- bizejíce ke koupi kos?. V Chausenském kraji ve vši Chaskově Rusové byli chyceni tu- reekými vojáky, svázáni a uvěz- něni. Ve vězení spolu se svými dlumočníky byli trýzněni a rozličnými způsoby mučeni. Nej- vic utrpěl mladý Rus ohledně své cti. Na to zatčení byli dopraveni do Drinopolu, kde ruský konsulát ihned žádal, aby byli propuštění na svobodu. Takový jest osud jedné skupiny Rusů. je s ostatními, není známo. Výtržnosti stávkokazů. Z Rotterdamu se sděluje, že přibylo do tamějšího přístavu 459 německých stávkokazův z Essenu a Gelsenkirchenu a sice titiž, kteří již za stávky antverpské tam do práce proti domá- eím stávkářům najmouti se dali. Za cesty své stávkokazi tito spáchali řadu výtržností. Naz ná- draží zevenaarském ukradli nástěnné hodinya vyplenili buffet. Z Arnheimu odnesli i zavazadla cizí, strážníku, který jim v tom chtěl zabrániti, rozbilí hlavu a střileli z revolverů. V Rolter- damu pracuje nyní celkem tísíc stávkokazů. Vi ne- děli přibude tam obrněnec »Friesland«, aby udržoval klid.

Neslýchané hanebnosti ve Vých. Indii. Známý dělnícký poslanec anglický Keir Hardie, provázen jedním indickým agitatorem. projíždl nyní Vých. Iádii, zvláště ale východnl Bengalsko, kde po nedávných nepokojích jest ještě veliké jitření. Keir Hardie prohlašuje, že poměry ve výlchodiním Bengalsku jsou horší nežli v Rusku a připo- minajl turecké hanebnosti v Ar- mensku. Tisk domorodcův vítá jej s nadše- ním: Keir Hardie slibuje zápasiti, doma pe návratu za samostatnou samovládu pro Indii Britská vláda jest cestou tou velice rozčilena »odbojně« mluvčí ufištěných domorodcův krule již potrestala, a ráda by nyní potrestala Kein Hardia, kdyby to netropilo přilisš hluku. Ostatně i britský tisk, který dovolával se beztrestnosti pro každého zemězrádce ruského, soptí na Kein Hardia zuřívě jako na »zemězrádce« a »člověka nebezpečného«. »Times« zvou jej dokonce zločincem. Situace v Indii se velice zhoršila i očekávají se nové nepokoje.

Pro spravedlivé jmenování soudcov- ského úřadnictva v král. českém. Akční komitét právních praktikantů v Praze za slal včera ministru spravedlnosti dru. Kleinovi tente telegram: Dovolujeme si upozorniti V. E. na svoj rozmluvu dne 10. července 1907. — Neustálé odda- lování jmenování působí mezi soudcovským úřadni- ctvem krajní roztrpčení. Dnes dosshuje počet práv- ních praklikantů se zkouškou soudcovskou počtu bez- mála 30, z nichž nejstarší má v lednu 1908 čtyti roky služby při stipendiu 840 korun ročně teprve od března 1907. Před tím sloužili všichni bezplatně. — Akční komitét právních praktikant v Praze. — Jak se dovídáme, slíbili čeští poslanci bez rozdílu stran všickni, že komitétu poskylnou sv

Z rady měsla Slaného zaslán byl ministru spra- vedlnosti dru. Kleinovi přípiš: Nejvyšší soud ve Vídní uznal plenárním rozhodnutím z 13. prosince 1899. že 1. vedle nejv. kabínetního listu z 8. dubna 1848 majícího moc zákona, jenž nebyl žádným pozdějším zákonem zrušen, jsou strany oprávněny při všech soudech korunní země české užívati jak německého tak i českého jazyka jako »obvyklého jazyka zem- ského« a 2. podotkl, že i zásada bezprostřednosti ústnosti řízení přivedená novými zákony o civilním procesu ku platnosti vyžaduje úplnou rovnocennost obou zemských jazyků a vaškerých soudů v Če chách. Odvážil-li se litoměřický »Volkstag« ve schůzi dne 22. září konané v troufalosti, našim sousedům německým obvyklé, nalehati na porušení práv, ply- noucích ze zákonů těch nejen pro úladník národnosti české, ale i pro české men- šiny v územi, sousedy našimi uzavíra- ném, musíme proti kroku tomu co nejdůrazněji prb- testovati a V. E. co nejzdvořileji požádati, aby každý takový nátlak, jehož důsledky a následky nelze zodpovídati, odmítnouti a při obsazo- vání míst soudcovských jen k oprávněným nárokům bez jakéhokoliv zřetele na národnos přihlížeti račila. Z měsťské rady ve Slaném, dne 28. září Starosta : V. Baňka v. r. Delší projevy téhož rázu zaslaly městské rady v Bělé pod Bezdězem, v Přelouči a v Mladé Vožici

Ke katastrofě na dolu „Felix v Zákolanech- Na „Felixu“, 4. října. (Od zvláštního zpravodaje »Nár. Listů«.) ... Po odhaleních předvčerejška, po kru- tém sklamání a srdcervoucích seénách těch, kdo šesti oněm nešťastníkům byli nejbližší — na- stala resignace a oddanost do obudu. Přinesla ji konečná, kormutlivá jistota a pak nesmírn únava, která dostavila se jako reakce ohrom- ného nadlidského napjetí čivů i svalů po neko- nečných oněch osm dnů. Únavě propadli zejména obětaví mužové Choshola a Sokol, kteří za celou tu dobu takřka z obvodu dolu se ani nevzdálili, za no i spali sotva dvě tři hodiny a bezpočtukráte s na- sazením vlastních životů a zdraví vydávali se do šachty, jednak chladnou vodou zalité, jednak těžkým a den ode dne zkaženějším vzduchem nasycené. Oba tito hrdinové v čestném toho slova smyslu, po poslední službě prokázaně mrtvým druhům, propadl objetí Morfeovu, takže ani včera o polednách nebylo možno dáti se s nimi do rozhovoru o nejzajímavější, ale také nejsmutnější jejich výpravě do dolu. Bylyť první zprávy jejich — stejně jak všech na záchranných pracích se zúčastnivších — při velikém vzrušení duševním — kusé. takže nebylo možno zvěděti při všeobecném jiel zmatku různé podrobnosti, jež právě v tako- výchto případech živě mysl lidskou zaujímají. Tak nerozhodnou zůstala otázka, kdo při oně poslední exkursí první přišel na nešťastníky .. „Nemohu při nejlepší vůli, říci — sdělo val nám včera horník Greií, „kdo je první shlědí. Myslím, že v předu brodil se vodou stroj ník Chochola a těsně za ním okrešní lékař pan dr. Pelikán. Nulno se vpravili do sítuace! Ne

měli jsme času ani myšlenky ohlížeti se po sobě. Nemyslete, že chůze blátivou a vodou zatopenou chodhou, plnou překážek, spadlých kamenů na dně, kolejnic a dřev, byla tak pohodlnou, jako chůze po cestě v parku. Škobrtali jsme, vráželi do sebe, zůstávali stát, dívali se na stěnya stropy... i nejodvážlivější člověk je poplašen polekán po takové katastrofě. Co kdyby znova někde se byla provalila voda, nebo probořila se pod námi půda? Beztoho jsme přišli na několik výmolů a musili klást přes ně dřeva. Proto jed- nou byl ten, podruhé onen v předu: Kdo to ale byl, co zvolal: „Mně se zdá, že jsou támhle“ to nemohu naprosto říci. Zůstali jsme stát .. zdvihli jsme světla a opravdu! Jak padl pruh světla do štoly, mírně zdvižené od naší chodby viděli jsme jednoho sedícího, opřeného zády o zeď, s hlavou nažpět kleslou. V tom okamžiku bylo nám všem asi divně u srdce! Zůstali jsme několik vteřin zaraženě stát, pak ale zrychleným krokem jsme se k nim přiblížili. Teprve ve světle viděli jsme, že je jich pět! Nezapomenu nikdy na ten hrůzný obrázek!, To byly zrovna sochy... Jeden, myslim Salaba to byl, seděl opřen o zeď, nohy přikrčené k tělu; Machalický leže na znak s rozpaženýma rukama; Müller mě jednu ruku pod hlavou a byl zvrácen na bok jakoby dřímal; Mencl měl hlavu stranou pře- podlou a ruce svisla podle těla — — jak leže Vojtěch už ani nevím. Obstoupili jsme je, sahal na ruce a hlavů a někdo prohodil: „Už jim ne- pomůžem!“ Byli studení a ztuhli. Pan doktor šel od jednoho k druhému, všichni s utajeným dechem kolem, když v tom, podle hlasu soudím Sokol, zvolal: „Támhle je ještě jeden..“ Auž jsme se k němu hnali. Ležel tak na dvace kroků výše v štole a byl to Kolařík. Na hlavě měl krvavou ránu a eděl právě tak, jako Sa- lába, opřen zády o pažení.

Pan doktor se k němu sklonil a neřekl ni jiného než „Na nosftka s nim.“ Hádali jsm dle toho, že je živ, ale poznat to nedovedl z ná- žádný. Čtyři muží ho zdvihli, naložili a už s ním spěchali ven; ostatní zůstali zpátky. Co pak se s ním venku dálo, nevím, poněvadž jsem pomáhal vynášet ostatní ! ..“ „Byla úplná tma v chodbě, kde jsteje našli?“ „Jako v nejčernější noci! Dva vypáleně ka- hance jsme našli podle mrtvol, pak ohořelé sir- ky, šátek a jednu čepici. Ostatní byli prostovlast a patrně čepice při zoufalém útěku před vod ztratili. Všichni byli v suchu, jen mour byl na táhlý vodou a od toho ta strana těla, na ktere leželi, zvlhla.“ Jiný z mužů záchranného sboru všiml si když vynášeli více mrtvého než živého Kola říka, že v zaťatých zubech svíral kus kůry, kte rou nášel na „podpěrách“ a z hladu ji hledal Dle tvrzení druhů nešťastného muže, jenž čítal teprve 34 let, nemíval na hlavě šedivého vlasu Když však ze šachty byl na světlo vynesen, na- lezeny na skráních jeho značně prosedivělé s toli vlasy.

Mnozí z příbuzných byli zvědavi, najdeli se v šatech nebožtíků nějaká známka, vzkaz nebo podrav, psaný třeba jen ohořelou sirkou na útržku papíru. Ale zatím nebylo nalezeno ni- čeho, krom několika haléřů, kapesních nožů. provázků a šátků, v nichž v jednom do uzlu zavázán byl — prstýnek. Je ovšem možnoa pravděpodobno, že hornik svlěkal jej ždy pře prací, Všeobecně lituje se Kolaříka, jenž teprve od 20. srpna na důl „Felix“ vstoupil a za šest neděl na to nalezl smrt v novém svém působišti Pokud týče se otázky, jak dlouho ještě byl po svém útěku do oné štoly horníci živi — kro Kolaříka, jenž zemřel na povrchu země — usu- zovalo se všelijak a teprve pitvou doba úmrt jich přibližně danovena. Bylo již vzpomenuto, že zkušení hornie tvrdili, že mrtvoly havířů nejsou ve vodě. protože nepáchla. To se také potvrdilo, Ale pře- kvapilo, že ani v místě, kde byly objeveny, ne- byl mrtvolný puch, takže se už z této okolnost soudilo, že jsou živi. Teprve několik hodin p vynesení jich na povrch nastal rychlý rozklad Zdálo se tedy, že nehožáci zemřeli krátce pře pomocí. Ale tomu tak nebylo! Příčinou, pro mrtvolý jejich nebyly v rozkladu, byl nědostatek vzduchu. Neměl k nim přístupu a proto proce posmrtných změn lidského těla dál se teprve. když byla vynesena. Jak již uvedeno, pitvou zjištěna přibližně doba, kdy zemřeli. Tuto sekei pěti mrtv l (Kovaříkova ponechána na dnešek řáno), pro- vedli lékaři dr. Formánek ze Slaného, soud- ní lékař dr. Srbek z Velvar a okresní lékai dr. Pelikán za asistence ostatnícb. lékarů vyšetřujícího soudce adjunkta dra. Pavlí ka z Prahy, zapisovatele Zeinera a jiných.

Výsledkem sekče bylo u všech pěti mrtvol konstatování příčiny smrti otravou kysliční- kem uhličitý m. Zjištěno pak dle bezpeč- ných známek, že dva z havířů zemřeli po čtyř denním uvěznění teprve v tomto týdnu v pon- dělí; jeden v úterý a další, dya ve středu. Kolařík, jenž nejdéle vzdoroval otravnému plynu, až ve čtvrtek večer, tedy za plných osm dní od chvíle katastrofy. Báňsko-policejní ohledání dolu určeno bylo sice na včerejšek a povolaní orgánové za tou příčinou do Zákolan také přijeli; ale pochůzka komise nebyla zůplna provedena, neboť nejdůle- žitější místa dosud jsou uzavřena vodou a pří- stupná silně prosycena otravný m a nebezpečnými plyny, jichž přibývá stejným poměrem s ubýváním vody. Z těch důvodů nebylo možno komisi pro nášeti nějaký úsudek, nebo sepsati protokol. Bude-li čerpání vody stejně pokračovati, bude možno v nejlepším připaděl téprve ža pět neb šest dnů vykonati prohlídku dolu a zjistii bezpečně příčiny neblahě kalastrofv. I Vzhledem k žádosti přibuzných a po d- hodě s dékanstvím, stanovena byla včera večer po společné úradě doba pohřbu. Mrtvoly všech šesti haviřů budou pohřbeny v neděli o 2. hodině odpolední. Odkud a n který hrbitov, bude ještě sděleno.

Na dole „Feliku“, 4. října. Okoli „Felixu“ dnes změnilo svůj několika denní ráz. Zástupy lidi a llončký přátel dnes nestaví se kolem místa, jež tolik hrůzy způso- bilo. Jen domácí a závodní lidé jsou zdej a pouze četnické stráže jsou znamením, žo se stálo, néco zvláštniho. Z úradních orgána je zde v dolejších kancelářích vyšetřující komise, pal inspektor Novák a komisař Durych. Jakkoliv zdejší lid v mnohém poučenje od havířů, kteří do blízkých kladenskýcha buštöhradských dolů na práci chodí, o nebez- pečí práce hornické a tudíž čekal s neblahou předtuchou na zjištění osudu mučedníků práce. přece jenom je dnes vidět, kterak je velice rozrušen. Pozdrav a poděkování, to je vše, eo mezi sebou vymění dva známí, když se potkají. A pak ta obloha dnes, jakoby sama slzela. Ne- prší — ale stále jen stříká, a je mlhavo. — — Pohled na nebožtíky je tklivý. Výraz jieh obličejů je klidný; nelze z něho vyčísti zvláštní utrpení. Nohy, ruce, jež byly ve vodě, a jimiž asi ubožáci pozorovali odpad vody, jsou hodně vodou rozrušeny, jakony epáleny. Umírali asi nestejně, a snad jeden od druhého přijímal od- kazy svým drahým, mohl-li by je vyřídit.. Nej- horší muka asi přetrpěl nejpozději zemřelý Ko- lařík. Nyní jsou uloženi v umrlčí komoře ve Vo- tvovicích a budou pohřbeni na hřbitůvek na staroslavné Budči. Říšský poslanec Binovec je u c. k. okr. hejtmana pana Schallera ve Sla- ném, aby vymohl přeložení dne pohřbu na ne- děli. Pan c. k. okr. hejíman slíbil všem poža- davkům dle možnosti vyhověti. Stejné rakve se zahynuvšími horníky bu- dou uloženy do společného širokého hrobu, kte- rý má zdobiti prostý společný pomník Na místnostech dělnických spolků vlaj smutečné prapory.

Hnutí železničních zřizenců. Pasivní resistence zřízenců — zdá se — roste Z četných stanic došly opět zprávy o zpozdění mno- hých vlaků a o odvolání jiných vlaků. Že se situace přiostřila, tomu nasvědčuje tato zpráva: Z Vídně, 4. října. (K. k.) Dnes dopoledne vy- dalo ředitelství severozápadní dráhy oběžník o vřa- dění zřízenců do platebního schematu c. k. státních drah. Zřízenci, kteří všeobecně doufali, že dle zásad u státu obvyklých, dostanou plat průměrně o 400 vyšší než dosud, vidí se ve svých nadějích sklama- nými. Dle vřadění, ředitelstvím zamyšleného, bud středním úřadníkům zlepšen plat o 80, 120 a nej výše o 200 K, vrchní úřadníci budou míti plat zlep šený o 490 až 800 K. Rozhořčení jes zvlšště u konceptních úřadníků a in ženýrů takové, že se očekává pod- statné přiostření situace. Že také společnost státní dráhy je citelně posti- žena pasivní resistencí, plyne z této její vyhlášky »Ředitelství priv. společnosti státní dráhy ra kousko-uherské vydalo tuto novou vyhlášku: S při volením c. k. železničního ministerstva čís. 52.84 ze dne 4. října 1907 stanoví se na základě § 63. (3), odst. 2. dopravního řádu a § 6. prováděcíeh ustanovení k mezinárodní dohodě o železniční do pravé zboží, pro rychlozboží, živá zvířata a potra- viny dvoudenní, pro všechny ostatní druhy zbožt pětidenní přirálka k reglementárním lhůtám dodacím pro čas nevyhnutelné potřeby. Tyto přírážky plate pro veškeré zásilky, které od 1. října 1907 po- čínajíc v obvodu priv. společnosti státní dráby rakousko-uherské ku dopravě podány budou aneb ku dodání dojdou, jakož i pro zásilky trati spo- lečenské transitující. Tímto zrušuje se vyhláška ze dne 2. října 1907 s výhradou svolení c. k. želez- ničního ministersiva vydaná, týkajícl se přirážek lhůt dodacích na tratích výše uvedených.«

Pasivní resistencí železničních zřízenců notceno je také zásobování Prahy masem. Zásilky masa. které byly dříve dováženy spol. rak.-uher. stámních drah ráno, dopravují se do Prahy se značným opoz- děním teprve odpoledne, a poněvadž počasí není příliš chladné, trpí tím ovšem jakosť wasa. O situaci v Pešti podává zprávu toto sdělen c. k. korespondenční kanceláře Z Pešti, 4. října. (K. k.) Zemský svaz Žželez- ničních dělníků oficiálně sděluje, že dělníci ve skla- dištích na pešťských stanicích zahájili dnes v pole dne pasivní resistenci. Přednostové stanic popírají že byla zahájena pasivní resistence. V Praze je železniční zřízenectvo pobádáno, aby pevně stálo na svém. Schůze železničních zřízenců, hojně navšlívená konala se včera večer v hořejším sále restaurace n Velkých Benátkách. K programu »Existenční boj per- sonálu společnosti státní dráhy a severo-západní dráhy« promluvili redaktor Brodecký, říšský posl Němec a red. Kulscher, kteží všichni radili zřízencům. aby v zahájeném boji pokračovali. Přijatou resoluei zavazují se všichni setrvali v boji tak dlouho, dokud event. nebude zastavena veškerá vozba. Z Vídně, 4. října. (K. k.) Výkonný výbor zlí zenců společnosti státaí dráhy usnesl se jednoblasně prohlásiti svým soudruhům, že nemůže ústupky společnosti označiti uspokojivými. Koalice železnič- ních organisací usnesla se vydati provolání zřízencům c. k. statních drah, kterým mají spolu se zřízene c. k. Ferdinandovy severní dráhy býti vyzváni, aby v nynější době vůbec nezahajovali tak zvanou pasivní resistenci. Současně vyzývá koalice žele- ničních organisací zřízence soukromých drah, kteřl bojují o zlepšení mzdy, aby za všech okolností vy- hnuli se stávkám a pracím, které čelí proti před- pisdm.

Denní zprávy. — Schůze širšího výkonného výboru ná- rodní strany svobodomyslné konati se bude v neděli dne 6. t. m. o 9. hod. dopol. v míst- nostech klubu národní strany svobodomyslné (v Praze—II., v domě Měšťanské besedy, v I poschodí) s následujícím programem: 1. Zprávy akčního výboru. 2. Jednání o politické situae a o postupu poslanců strany na říšské radě Vzhledem k důležitosti programu jest nutn aby všichni pp. členové šíršího výkonného vý boru schůze se zúčastnili. — Klub sněmovních poslanců národn strany svobodomyslné koná schůzi dnes o 10 hod. dopolední. — »Der Streber«. Před několika dny pro běhla novinami zpráva o německém poprasku nad tím, že se podařilo známému českému to- várniku cihel J. Milotovi z Domažlic zakoupit v Chodové Plané pozemek, na němž zřízen bude cihelna, česká prý kolonie v německém územi. Námecko-nacionální tisk hořekoval nad sproděravěním německého jazykového územíe a proklínal Němce, kteři p. Milotovi prodejem kusu německé državy umožnili tento podnik. Zajímavou shodou okolnosti zavdává událos tato podnět ke zmínce o jednom z nejnovějšíeh zjevů v německé literatuře románové. Heinrich Keller, německý romanopisec v Rakousku žijíeí pro své dva romány: »Das Gespenst unsere Zeit« (Strašidlo naší doby) a »Im Dienste de Menschheit« (Ve službách lidství), vynášený všemi literárními rubrikami německých listů ví deňských, říšskoněmeckých a německých v Če chách, vydal před nedávnem v Berlině u Eg Fleischela román nový, který zabývá se podob

nou látkou, jakou skutečnost v Chodové Plané přinesla, t. j. českým velkociblářem v německém městečku. Titulním hrdinou knihy, nadepsané »Der Streber« (»Šplhavec«), není však podni- kavý český muž, nýbrž mladý vídeňský advokát dr. Rupprecht, kterýž syt marného snažení ve Vídni, převezme v malém městě v sev. Čechách. jež v románu nazývá se »Wildenau«, advokátní kancelář po zemřelém kolegovi a po několika měsících blahobytného živoření vržen jest do- prostřed předvolební vřavy, z níž po pestrých událostech, velmi živě líčených, vynese říšský mandát. Hlavním předmětem Kellerova líčen jest prostředí malého města německého s če- skou menšinou a německo-nacionálního boje proti ní. Boj tento zviřen událostí, která na- plňuje vládce na německé radnici zděšením. český milicnář Svoboda postaví u města obrov- skou cihelnu, v níž zaměstnává české dělníky pod dílovedoucím Rotholzem, německým sociál- ním demokratem. Svoboda chce zříditi pro své české dělníky českou školu a zpráva o tom jes olejem do národnostního ohně, doutnajícího po místními spory německých radničních stran Sluší připomenouti, že český živel, zastoupený řadou figur (dr. Nemetschek) není autorem ličen po způsobu oněch německých spisovatelů z Čsch, jimž se jedná o to, získati čtenáře co možn nevraživým a rozkaceným protičeským tónem. naopak Swoboda a jeho dcera Marinka jsou vlastně dvěma nejsvětlejšími postavami románu, nebýti slečny Hildy, ideální dcerý německo- nacionálního purkmistra, pokrokového učitel Weiganda (do ni zamilovaného), sardonickéh okresního soudce a továrního dělníka Rotholze.

Osou románu jest bezkarakternost mladého advokáta Rupprechta, který kořistě z náklonno- sti purkmistrovy Hildy i Swobodovy Marinky,a z rozbrojů maloměstských stran německých i jejich vůdců, stává se členem zastupitelstva později říšským poslancem městské skupiny, k kterémuž úspěchu užije jako vše přebíjejícího trumfu německo-radikálního, české školy, pro kterou Svobodovi sám pracoval — rekurs. Vy- soce napínavou episodou románu jest přepaden kolonie českých dělníků cihlářských zradikali- sovanými voliči Rupprechtovými a boj mez přepadenými Čechy a útočícími Němci, realisti- cká pasáž, prozrazující v autoru očitého svědk události. Kterak dr. Rupprecht ve Vídní zra svou stranu, stana se stoupencem strany kler- kální, kterou ve Wildenavě potíral, a jak stane se jejím vůdcem pomocí své milenky, klerikální hraběnky a vídeňského nuncia, jest dalším ob sahem knihy, končicí opanováním Wildenavy o sociálních demokratů, spojených s Čechy.

Vlastní romaneskní děj románu není našlm předmětem na tomto místě, ale rádi upozorňu- jeme na jeho ušlechtilou politickou tendenei, v tom se jevíci, že Keller, vynikající stou- penec mladé skupiny v literatuře německé, do- vedl se oprostiti od zpěněné německo-protičeské nenávisti a pokusiv se o líčení národnostně objek tivní, napsal mezi německými literáty z Čech první knihu, ze které nekape žluč a slina n Čechy. Bude-li i za tento svůj román tak vy- chválen od německé kritiky, jako za první dva. třeba ovšem teprve vyčkati. — Pamětní deska africkému cestovatel dru. E. Holubovi. Česká společnost zeměvědná v Praze odhali v neděli dne 6. t. m. o 10. ho- dině dopol. na domě pana Jana France, čí 239—III. v Menším městě pražském (v Neru dově ulici, č. 39 n.) desku na pamět cestov tele afrického a čestného člena svého MUD a Emila Holuba. Na desce bude zaznamenáno že tam bydlil za svých studil. Při tom o vý znamu tohoto prvního novodobého vědeckéh cestovatele českého promluví člen společnost pan prof. Frant. Klapálek. — Národní klub, společenské středisk národní strany svobodomyslné, pořádá dnes v sobotu o 8. hod. večerní v místnostech klu bovních (Celetná ulice, č. 31, hotel »u zlatého anděla «) jour fixe. — Z Národní rady české. Schůze praesi diální komise koná se dnes v sobotu o 6. hod večerní v zasedací slni Národní rady české (ne Vodičkově ulici, č. 20).

— Ministr dr. Pacák do Prahy. Z Vídně, 4. října Ministr dr. Pacák odjel odpoledne rychlíkem dráhy císaře Frant. Josefa do Prahy. (Ministr dr. Pacal přijel včera o 1/210. hod. večerní do Prahy. Red) — Rodinná zprávy. Pan Frant. Kabeš, úřadník firmy F. Ringholer, a slečna Mil. Baimlerov učitelka, slaviti budou manželský sňatek dnes 5 října v chrámu sv. Ludmily na Král. Vinohradech — Paní Hana Kotěšovcová, roz. Hinkeniklov . a pan Fr. Růžička, majitel elektrotechnického z vodu fy. »Růžička Svatoň« na Král. Vinohradecn slaví svůj sňatek dnes o 111/2 hod. dopol. v chrámu sv. Ludmily na Král. Vinohradech — Úmrtí. Dne 3. t. m. zemřela v Praze po delšt chorobě ve věku 63 let slečna Gabriela Perwo fova, dcera po kníž, jurid. vrchn. úřadníku. Pobřek koná se zejtra v neděli o 4. hod. odpol. z ústřed kaple hřbitova olšanského. — Z městské zady pražské. Organisační komisi byl přikázán návrh p. Peterky, aby norma aktivního přídavky úladnictvu byla vypracována tak, aby od 1 ledna 1908 mohla vsloupiti v platnost. — Pan m. r. Brcž přimlouval se za zdokonalení o- věllení v pr- dloužené ulici u Prašného mostu na Hradčanech. — K návrhu p. Hodka usneseno požádatí ředítelství stát- ních drah o přijímání zboží k dopravě o váze do 100 kg ze stanice vyšehradské. Pan dr. Jeřábek opětně naléhal na to, aby v zimě bylo proveden olerní řízení na práce, spojené s opravou letohrádku „Amerika“. — Správní radě elektrických podníků odkázán návrh p. Kasalického, aby na Újezdě bylo zavedeno osvětlení elektrické. — Pan Lada navrbl aby opět učiněny byly kroky k umístění českého ná- piku ne četnických kasárnách na Malé straně. — Pan m. r. Seifert jménem dozorstva nad stavbou mostu asanačního pozval členy rady městské ke shlédnul stavby. Prohlídka bude v ponděli dne 14. t. m.

—Jmenování ve službách obce pražské. V včerejší schůzi městské rady pražské byli jmeno- váni: vrchním inženýrem v VIII. hodn. třídě Ant. Reich, dosud ad personam vrchní inž. ve IV. od- boru městského stavebního úřadu. Inženýrem v IX. tř. hodn. Rudolí Suchánek, inž. asistent v městské kanceláři kanalisační. Inženýry-asistenty v X. tř hodn. Mečislav Petrů, prozal. inž. asist. a Frant. Träger, inž. elév. Inženýryelévy s adjutem 1400K Josef Otec a Josef Trnka, titul. inženýři-elévové. — Vrchním účetním úřadníkem v VIII. hodn. třídě na místo, úmrtím uprázdněné, zvolen V. Mohelský. vrchní účetní revident. Účetním úřadníkem v IX. tř. hodn. zvolen Artur Pilz, účetní oficiál v městské účtárně. Účetním oficiálem v X. hodn. tř. Frant Šmatolán, účetní akcesista v úřadě zádušním. Učetním akcesistou v XI. tř. bodn. Otec Rudolí účet, praktikant v městské účtárně. Účetním prakti- kantem Rudolf Bienert. — Sluhy s ročním služ- ným 1000 K ad personam Adolf Klečák a Jar Polák. — Přad doplňovacími volbami do sboru obecníc starších král. hlav. města Prahy. Včerajší rada měst ská zahývala se rozvrhem počtů členů sboru v jed- nollivých sborech a čtvrtich, Voličů jest v prv ýcl

sborech (v osmi částích Prahy) 2831, ve druhých 5711, ve třetích 6028, tedy celkem 14.570. D výpočtů (ve smyslu § 43. pražského obecního řádu) měl by prvý sbor na Malé straně pozbýti jeden mandát, který by měl připadnouti prvnímu sboru Starého města. Poněvadž však v prvén, sboru malostranském lelos žádný z členů sboru obecních starších nevystupuje, nelze pro správní rok 1907—8 tomuto sboru jeden mandát ubrati a Starému městu přiděliti, zůstane tudíž pro nastáva jíci správní období počet mandátů v prvých sborech jednotlivých okresů voleb- ních beze změay. Také ve dvou ostatních sbo- rech zůslane počet členů sboru nezměněný a tak bude míti v budoucím sboru zástupců: Staré město 15. Nové město 42, Malá strana 9, Hradčany 3, J- sefov 3, Vyšehrad 3, Holešovice -Bubny 10a Libeň 5. — E. St. Vráz králce po svém příjezdu z Ame- riky do Prahy a nepatrném odpočinku po dlouhéa namahavé cestě započal své přednáškové turné po českých vlastech. Maje na zřeteli české naše menšiny v uzavřoném území, pořádá první svou přednášku v Žatci, a sice již dnes večer v místnostech „Besedy Vlastislav“ ve prospěch českých menšin. Úctyhodný tento skutek milého krajana, slavného cestopiscea badatele českého, jímž zjednán bude zajisté značný pří ěvek jmenovanému účelu, zasluhuje plného uznání. Polad dalších přednášek v říjnu — pokud povědomo — jest tento: V neděli 6. t. m. Trulnov, 10. Chrást u Plzně, 12. Poděbrady, 13. Pečky na dráze, 17. Písek, 19. České Budějovice, 20. Hluboká, 26 Roudnice, 27. Mělník atd.

— Stávka školních dělí, k níž byly české men šiny podrudohorské donuceny, rozšířila se tento týden na Lom škol. okresu mosteckého. Do školy té zapsáno bylo letos 945 dítek (o 183 více než loni), talže by třeba bylo 16 učeben, ač je jich toliko 11. Nedostává se tedy pět učeben, nemluvě ani tělccvičně, jíž při škole tak veliké vůbec není. Ne- dostatek tento pociťován byl již loňského roku př počtu 762 dítek, kdy vyučovalo se ve dvou třídách polodenně. Proti tomulc způsobu vyučování čeští ro- dičové prolestovali poukazujíce zejména k tomu, ž dle výnosu zem. školní rady v obcích, kde je více škol, smí býti polodenní vyučování buď na všech školách, nebo na žádné. Výnos ten plati výslovně zejměna tehdy, když jsou v obci školy české i ně- mecké, jako tomu jest v Eomu. Na německé škol tamní polodenní vyučování není, nesmí tedy býti ani na české. Se zřolelem na lo nařidila okr. škol. rada mostecká, aby při české škole v Lomu opatřeny byly

nové 3 učebny a tělocvična. Proti tomu obec usnesla se podati odvolání s tím odůvodněním, že na če- skou školu nedá ani haléře. Tak dějes v obci, kde úřadním sčítáním zjištěna česká vět- šina (4392 Čechů, 3211 Němců). Německá škol má krásný palác, v němž je nadbytek tříd, kdezto pro většinu obyvatelstva se nechce povoliti ani haléře. Okolnost ta způsobila takové poboulení v če- ském obyvatelstvu lomském, že usneseno zahájit stávku školskou. Skulečně také tento týden děti do české školy nechodí. Zprávu o těchto udá- lostech podala včera depulace Čechů mosteckých po slancům i zemské školní radě a učiněno opatření aby i pan mislodržitel byl informován. Zároveň žádá česká menšina, aby odstraněna byla nynější něm- čourská „česká školní rada“ — Pamělní dusku básníku Juliu Zeyerovi na vilu pí. Anny Lauermannové v Liboci-Hvězdě, kdež trávil

Zeyer lelní odpočinek, míní zasaditi zvelebovací spo- lek v Liboci-Hivězdě a žádá všecky přátele jeho, kdož mají korespondenci nebo zprávy k tomulo jeho po- bytu, by je laskavě spolku propůjčíli — Ve prospěch Ervěnic zahájena byla v Nov Pace odborem Národní jednoty severočeské sbírka. jež vynesla velmi slušný ohnos 537 K 10 h, který odveden byl do ústřední pokladny Národní jednoty severočeské, jejíž ústřední výbor vyslovil dík uznání předsednictvu odboru i panu J. Novákovi, ře- diteli měšť. školy, kteří pánové se o zdar sbírky velmi zasloužili — Prolestní schůze proli konfiskacím, k níž po- zvána zokretáriátem Volné Myšlenky všechna prcti- klerkkální žurnalistika a poslanci všech strun, koná se zejíra o 10. hod. dopol. v Národním domě n Král. Vinohradech — Vyšší české učiliště pro zahradníky. S kulno- horskou resolucí českých zahradníků, žádající zřízení vyššího českého učiliště pro zahradníky, projevily dále souhlas obecní úřad v Roudnici a městský úřal v Litomyšli.

— Organisace soukromého úřadniciva v Olo- mouci. Jednota soukromých úřadníků svolává poradu na den 6. Híjna o 9. hod. dopolední v Olomodci do Národního domu, ve které se bude jednati o založení odboru soukromých úřudníků všech oborů v Olo- mouci. Poradu zahájí jměnem pracovní komise mo- ravských odborů jednatel p. Boh. Liška, tajemník v Brně. — Záležitost zkušební sině Národního divadl byla včera přednětem obširné rozpravy v městské radě pražské. Jak známo, podala Společnost Národ- ního divadla radě městské žádost, aby ji byla za zkušební síň pronajata jízdárna v bývalém paláci hr. Sylva Tarouccy na Plíkopě. Při jednání o prázd- ninách byla záležitost odročena. O jizdárnu ucházel ze také jizdní odbor Sokola pražského a měšťanská jizdní eskadrona. Ve včerejší schůzi rady městské bylo sděleno, že Společnost Národního divadla uchází ze nyní o bývalou strojovnu na Zofině. Po místní komisi, které se zúčastnili zástupcové rady městské úřadů a Společnosti Národního divadla, bylo dopo- ručeno, aby rada městská vyhověla žádosti za pro- najmutí této strojovny. Rokování v radě městsk zůčastnili se zejména pp. Pasovský, Kasalický.

Schrötter, dr. Holubovský, Vaniček, Hubáčekk a Lada, načež usnoseno, aby v této záležitosti konala se ještě jedna místní komise, dále aby smlouva byla práv- nickou komici prozkoumána. Připravy mají b urychleny tak, aby již v příští schůzi rady městsk byly přislušné návrhy předloženy. Roční nájemně za strojovnu je 1400 K. — Převodní poplatky z koupě paláce Sylva- Tarouccy. Ve včerejší schůzi městské rady pražské bylo sděleno, že z koupě paláce hr. Sylva-Taroucey na Příkopě byl obci pražské vyměřen převodní po- platek přes 70.000 K. Rada městská se usnesla, ab k zaplacení tohoto obnosu byly povoleny tři bez- úročně lhůty, dále aby podán byl rozklad v tom směru, aby od poplatků byla osvobozena přední část paláce z toho důvodu, že byla zakoupena za účelem zachování starobylé památné stavby.

— Změny držebností. Fond pro uplavnění Vltavy koupil od p. dra. Viktora Geduldigra a spol. dílce mlýnů čp. 1241—II. a č. 1294 —II. u sv. Petra za 189 062 a od Bohumily Tringmocovy a spol. mlýn čp. 1297—II. za 120.000 K. Majitel hokynářského závodu na Král. Vinohradech p. Matšj Havelka koupil a choti Františkou od paní Julie Jordanové dům čp. 499 na nároží Balbinovy a Brandlovy ulice na Král. Vinohradech za 78.000 K. Paní Marie Dolej- šková koupila od stavitele p. Václava Romováčka dům čp. 1265 ve Šmilovského ulici na Král. Vino- hradech za 72.354 K. Pp. manželé František a Božena Sadilkovi koupili od pp. manželů Josefa a Josefy Třížkových dům čp. 55 v Palackého třídě na Král. Vinohradech za 70 000 K, kdežto manželé Třižkovi převzali od nich dům čp. 102 v Choceradech za 14.000 K. Eskomptní společnost pro průmysl a ob- chod koupila od dědiců po zemřelém obchodníku p. Ludviku Elišákovi dům čp. 472 v Libai, dům čp. 16 v Dolní Liboci a pozemek č. kal. 570/18 n Král. Vinohradech za 38 834 K. Pp. manželé Emnan. a Leontina Strnadovi koupili od pp. manželů Karla a Marie Schulzových dům čp. 492 ve Schwarzen- berkově třídě na Smíchově za 115.000 K. — Změna názvu stanico. Dosavadní označenl slanice Troubelice na trati Šternberk—Hlanuš ovice změněno bylo od 1. října 1907 na Troubelice- šl edlov — Po svalováclavském sjezdu prolimililaristi- ckém. V den sv. Václava, jak jsme již sdělili, konal se ve svatováclavské záložně sjezd strany národně- sociální, na němž promluveny byly protimililaris lické řeči. Sjezd byl obklíčen policií a 200 účastníků byl zatčeno a po zjištění jien propuštěno, Čtyří předáci