Načítám náhled…
Chunky — 31 celkem
· entity: place 26, work 3, person 75, org 10
1
masthead
Ročník XXXXVII.
2
masthead
V Praze, v sobotu 5. října 1907.
Praha
3
masthead
Číslo 275.
4
article
Na ranní a odpol. Ilat
předalasí so
v Práze v admainistrae
za čtvrt keta . . . . 8K —
s dvojí denálkon
a nat
la . : . : 7 R noi
vo nlialkách
na zěsie . . . . . . 2 K 80h
Poštout
a ri
nr : . . : Ko
s drojí zisilkou
t ke
5
article
K volbám do třetí dumy.
K volbám do třetí dumy.
V polovině měsíce září počaly v Rusku
volby do třetí dumy. Způsob voleb jest velm
složitý; nejprve počato volbou volitelů: za
venkov odděleně volí rolníci, rovněž zvláště
malostatkáři a duchovenstvo, pak tovární
dělníci; kolem 10. října konají se volby za
velkostatky a města a teprve koncem října
sestoupí se volitelé vzpomenutých skupin
k volbě poslanců, počtem 442. Proto zprávy
o volbách, jak nyní docházejí, nemohou po
skytnouti ještě nijakého spolehlivého měřítka
pro konečný výsledek.
Nicméně poskytují volby do ruské dumy
i v nynějším svém přípravném stadiu některé
význačné rysy o náladě a smýšlení voličstva
v nejširších vrstvách. Na mnoze, zvláště
v obyvatelstvu venkovském, jest účastenství
velmi slabé, což se vysvětluje jednak lho-
stejností, jednak nedostatečným porozuměním
nynějšímu způsobu voleb; v dělnictvu továr
ním vyskytují se četné případy zúmyslného
se zdržení voleb, jakéhosi boykotu jejich
jedině účastenství duchovenstva jest velm
horlivé.
Rusko
6
article
Volby venkovské konají se vesměs za
úplného klidu a pořádku; pouze ojediněle
se vyskytli tlumočníci názorů stran krajních.
pravice a levice, kteří dokazovali bezúčel
nost volení. Ve výsledcích voleb volitelů vy
kazuje se nápadné množství osob, jež se ne-
přihlásily za stoupence žádné politické strany
Tyto živly octnou se nyní ovšem v proudu
agitace stran, a vliv tento rozhodne asi na
konec o tom, kam se přidají při volbě ko-
nečné.
Do 1. října vykazují volby za venkovské
okresy (volosti) mezi 10 164 voliteli 2930 pří
vrženců pravice, 58 oktábristů, 3830 mír-
ných a mimo strany stojících, 402 pokro-
kovců a kadetů, 517 národnostních, 1226
levých, 158 různých odstínů socialistických
a 116 neznámých.
Z kruhů dělnictva zvoleno 1527 volitelů.
z nichž se hlásí ku pravici 179, oktábristům
44, mírných a mimo strany jest 339, pokro-
kovců a kadetů 97, národnostních 106, le-
vých 193, socialistů 422, neznámých 190.
levýchod 193
7
article
Malostatkáři a duchovenstvo zvolili 5495
volitelů, z nichž se hlasí ku pravici 1783.
k oktábristům 271, mimo strany 1674, ka-
detů 210, národnostních 425, levých 154
socialistů 8, neznámých 623.
V obou venkovských skupinách jest po-
čet volitelů mimo strany stojících neobyčejně
veliký, tvoře plnou třetinu volitelů; jim co
do počtu se blíží stoupenci stran pravice,
rovněž třetinou hlasů; kdežto třetí třetina
se rozpadá na četné strany, levé a sociální
Zástupci duchovenstva do druhé skupiny
venkovské náležející, volili většinou stoupence
pravice, ale neschází mezi duchovenstvem
ani stoupenců nejkrajnější levice a so-
cialistů.
Než ani kurie dělnická nevolila jednotně
a vlastní socialisté jsou zastoupení jen asi
třetinou hlasů; výsledek tento vysvětluje
se vzpomenutým již zásadním odmítáním
voleb.
Mezi stoupenci stran pravice, v souhrnu
výše uvedených, jest nápadně nepatrný počet
stoupenců »svazu ruských lidí«, krajních to
odpůrců ústavnosti: ve skupině rolnické
pouze 14, v malostatkářské a duchovenské
116, v dělnické 9. Rovněž nepatrný počet
jest oktábristů, nejbližší to strany skupinám
pravice, trvající však na zásadách ústavno-
sti. Ve svém volebním programu ohlásili
oktábristé jak známo boj i reakci i revoluci;
vinu vzrůstu proudů reakčních uvalují na
strany, jež v prvých dumách tvořily většinu,
nadržovaly nepokojům a tím podryly vážnost
dumy. Uhájení dané ústavy pokládají za
nejdůležitější úkol třetí dumy. Cíle toho
hodlají dosíci věcnou zákonodárnou činnosti
Za nejlepší zbraň v zápase s revolucí po-
važují opravy a přísnou zákonitost.
8
article
Dotkli jsme se blíže programu tétc
strany, protože se zdá, že i ostatní, upřímne
konstituční strany v hlavních zásadách za-
chovají stejné stanovisko.
Dle vylíčeného stavu původních voleb
dosud vykonaných, jak již vzpomenuto, tvoř
volitelé mimo strany stojící, připočtou-li se
k nim ještě »neznámí«, více než třetinu
volitelů. Tento zjev není však zvláštnosti
nynějších voleb, vyskytovalť se již při vol-
bách do první i do druhé dumy.
Jest to dokladem, že organisace dle
stran daleko ještě nepronikla do hlubin ru
ského lidu, že stoupenců stran organisova
ných jest ještě poměrně málo, ale bylo by
rovněž ukvapením, kdyby se předpokládalo
že tito volitelé mimo strany stojící volit
budou na zdař bůh a že se nerozhodnou
pro kandidáta poslanectví určité politické
barvy.
Jak věci nyní v Rusku jdou před se,
jest ostatně přílišné odstiňování stran dle
zvláštností programových věcí dosti podří
zenou, a i to by vysvětlovalo fakt, že »ne-
stranní« vykazují imposantní počet volitelů.
Vždyť na Rusi stále ještě není vyřízena
otázka nejdůležitější — provede-li se ústavní
princip či nikoliv . . . V tomto smyslu
otázka ta pro třetí dumu se značně zjedno-
dušila. Za prvých dvou dum bylo možno
pokládati ústavu za věc hotovou a pustili se
i do planých sporů a hádek o její zdokona
lení. Ale to, co pak následovalo, dokázalo
že ruská ústavnost ocitla se v samých po-
čátcích, že nedávno nasazené rostlince jeji
hrozí stále ještě nebezpečí, takže otázka
jest opravdu taková, jak ji vystihli oktábristé
hamletovským být či nebýt !? A rozhodli se
uhájiti ústavnost!
Rusko
Rus
9
article
Za takových okolností pociťují i ostatn
konstituční strany ruské, že voličstvo má
vlastně úkol velmi jednoduchý: hlasovat
buď pro stoupence ústavnosti, ať už jest
odstínu jakéhokoliv, aneb pro odpůrce jejího-
Dle výsledku přípravných voleb mohou pak
strany ústavní pomocí »nestranných« spole-
hati na vítězství, když dovedou skupiny
krajní levice v čas přesvědčiti, že dřivějši
svou taktikou by vehnaly důležitý živel
»nestranných« do tábora odpůrců veškeré
ústavnosti.
V takové situaci vedlejší odchylkya
různosti programové pozbývají veškerého
smyslu, a spor o ně v této chvili vedený by
jen sesiloval všemoc ruské byrokracie.
10
article
V obavě, aby revoluční taktika stran
krajní levice nezničila všecky naděje na pra-
covní schopnost třeti dumy i vůdcové kadetů
nazývají nynější podzimní volby »tísnivými
neradostnými«, a vyzývají voličstvo (v Moskvě),
aby se přičinilo, »by obstálo v nynějších
volbách, kteréž budou opravdovou zkouškou
politické zralosti národa.« Ani nedostatky
nynějšího volebního zákona, ani překážky
kladené zvolení oposičních poslanců, ani osud.
jenž stihl obě předešlé dumy, nesmějí oslabiti
jejich občanskou mužnost; dokud zbývá
sebe menší možnost, nesmí se opustiti cesta.
vedoucí do areny veřejného působení (dumy)
I kdyby byla oposice sebe slabší, pravi
na př. Kizevetter, může mnoho vykonati.
aby duma neupadla úplně do moci byro-
kracie; ale oposice tato nesmí se sama zni-
čiti vnitřními hádkami, nesmí propadnouti
planým snahám agitačním, musíť se věnovat
práci zákonodárné-
Kadeti se přizpůsobují, dodal, ale nikoliv
záměrům vládním, nýbrž požadavkům života.
jsouce přesvědčeni, že nejvydatnější způsob
agitace oposiční jest zákonodárná, vývojová
činnost.
P. Struve pak prohlásil: Ať bude jaká
koliv třetí duma, muže prospěti zemí a být
schopnou ku práci jen tenkráte, utvoří-li se
v ní konstituční většina.
Rovněž Menšikov v »Nov. Vremeni-
praví: Otřásti vážností k dumě bylo by tolik
jako vněsti do národa naprostý zmatek, pod-
lomiti nadobro důvěru ve vlastní síly a v
schopnost organisovati silnou vládu.
Kizevetter
P Struve
Menšikov
Moskva
Vremit
11
article
Na ochranu veřejného tisku.
Na ochranu veřejného tisku.
V minulých dnech konalo se v Terstu so-
ciálně-demokratickou stranou svolané veřejné
shromáždění lidu, ve kterémž se rokovalo o stá-
lém zdražování potravin. Řečníci mluvili s oken
budovy, ve kteréž soc.-demokratická strana svoje
místnosti má a řečem jejich naslouchalo několik
tisíe hlav čítající množství lidu. Po skončené
schůzi konal se průvod městem v při tomto prů-
vodu udály se hrubé výtržnosti: bylo útočeno
na bostince a kavárny, v několika obchodních
mistnostech provedeny různé násilnosti a tak
Při zahájeném na to trestním stihání osob
při výtržnostech zúčastněných, rozšířeno vyše-
třování také na jednoho ze sociálně-demokrati-
ckých řečníků pro pobuřující obsah jeho řeči
za svědky o této okolnosti povoláni zpravodajové
novin „II Piccolo“.
Tento časopis sleduje program národně
liberální a vede ode dávna již s terstským orgá
nem sociální demokracie ostrou politickou roze
při, jakožto zjevný odpůrce snah sociální demo
kracie. Dále sluší připomenouti, že bylo p
inkriminované řeči přítomno hejně policejních
zřízenců v četném zástupu lidu, tak že svědků
na tisíce po ruce bylo a trestní úřad tedy hojně
na vybranou měl.
Avšak vyšetřující soudce předvolal si jenom
zpravodaje časopisu „II Piecelo“ s patrným
úmyslem, aby další trestní řízení doložiti
opříti mohl vynucenými výpovědmi politických
odpůrců obviněného řečníka. Tím byli zpravo-
dajové „Piccola“ uvedeni do trapné situace.
aby buď svému žurnalistickému svědomí se
zpronověřili a svoji povinnost porušili, aneb ná-
sledky paragrafu 160. trestního řádu na se uva
lili, kterýžto paragraf stanoví tresty pro odepřene
svědectví.
Terst
II Piccolo
II Piecet
12
article
Zpravodajové „Piccola“ rozhodli se, že ra
ději vydají se v šanc kárné přísnosti zákona,
než aby žurnalistické neslušnosti se dopustili
právo na pospas dali, které zcela patrně a zjevně
s jejich povoláním je spojeno. Oni dostavili se
sice k vyšetřujícímu soudci, avšak odepřeli svě-
dectvi proti svému politickému odpůrci, odvolá-
vajíce se na ustanovení § 153. tr. ř., dle něhož
svědek k výpovědi nucen býti nesmí, když by
mu podání žádaného svědectví způsobilo hanbu.
Avšak odvolání na tento paragraf bylo marné.
neboť radní komora odsoudila každého zpravo-
daje k pokutě 100 korun a předvolala je znovu
Zpravodajové prohlásili již, že na svém stana-
visku setrvají a za trvajících okolností lze oče-
kávati, že budou dle § 16. tr. ř. odsouzeni na
několik neděl do vězení.
Jest zcela jasno, že v tomto případě ni
kterak nebylo nezbytně potřebí, aby zpravoda-
jové „Piecola“ vypovídali, ježto má trestní úřad
po ruce veliké množství jiných svědků a že
tez nejde o případ v § 153. tr. ř. uvedený.
totiž o „zvláště důležitý případ“, ve kterémž
k vypovidání nuceni býti mají také svědci, jimž
ze svědectví může vzejiti škoda nebo hanba.
Naopak je patrno, že byli zbytečně, bez vážného
důvodu k vypovídání nuceni svědci, kteří by se
před vlastním svědomím, jakož i před veřejným
míněním za zneuctěné považovati musili, kdyby
— chtějíce vězení se vyhnouti — uposlechli pří
14
article
kazu, který vyplynul z mylného výkladu zasta
ralého paragrafu.
Každému, kdo věc všestranně uváží, mus
býti zjevno, že by byla zničena všechna potřeb
ná volnost při konání žurnalistického „ovolání
ba že by i životní podmínky každého politického
časopisu byly zničeny, kdyby uznáno bylo,ž
i bez zvláště závažných důvodů a také bez ne
zbytně potřeby trestní úřad žurnalisty ke svěde
ství nutit smí a tím tedy celé zřízení žurnalismu
a všechny noviny služebnými orgány svými uči-
niti může. Žurnalistický zpravodaj nevěděl by
pak, zdali své zprávy sbírá a píše pro svůj časo-
pis anebo pro vyšetřujícího soudce, jednotlivai
pak z obecenstva nevěděli by, zdali svá sdělení
činí žurnalistovi, důvěrníku lidu, anebo detekti-
vovi čili udavači z donucení, a svolavatelé ve-
řejných schůzí posléz nevěděli by, zdali do
svých schůzí zvou zástupce veřejného mínění
anebo referenty státního zastupitelstva.
15
article
Jest tedy zřejmo, pochopitelno a jasno, že
politické časopisectvo a že stav žurnalistický ni-
kterak strpěti nesmí, aby takovýmto způsobem
o svoji volnost a vážnost, o důvěru veřejnosti
a tím také o všechnu svoji oprávněnost byly
oloupeny. Na jaře loňského roku, když rozhod-
nutím radní komory krajského soudu v Těšíně
spolupracovník „Ostravského Denníku“ pan dr-
B. Šavrda „peněžitou pokutou, po případě do-
nucovací vazbou“ jakožto svědek k porušení
redakčního tajemství donucen býti měl, prohlá-
sily „Spolek českých žurnalistů v Praze“
„Sdružení českých žurnalistů na Moravě a ve
Slezsku“, protestujíce co nejostřeji proti řeče-
nému usnesení radní komory těšínské, že žádný
redaktor ani člen redakce tajemství redakčního
porušiti nesmí, jsa své cti a cti svého stava
povinen tajemství toto před každým, také před
scudy chrániti a že „Spolek českých žurnalistu
v Praze“ i „Sdružení českých žurnalistů na
Šavrda
Praha
Slezsko
krajský soud v Těšín
sdružený český žurnalista na Morava
radní komora
spolek český žurnalista
sdružený český žurnalista
16
article
Moravě a ve Slezsku“ každého kolegu z řad
svých vylouči, jenž by se takového porušení pod
jakýmkoli nátlakem dopustil... Není ani nej-
menší pochybnosti, že co v resolucích českýeh
žurnalistických jednot loňského roku prohlášeno
bylo v příčině soudního nátlaku, aby vynuceným
svědectvím redakční tajemství porušeno bylo.
plnou měrou platí také o usnesení radní komory
terstské a o všech snad ještě možných atentá
tech tohoto způsobu na volnost žurnalistické
práce, jakož i na počestnost časopiseckých zpra
vodajů, pročež za oprávněny se považujeme
projeviti plnou důvěru, že ze všeobecného hla
sovacího práva vzešlý parlament vídeňský vhod
ným usnesením nemožným učiní, aby podobné
z byrokratické obmezenosti plynoucí bludné vý
klady zastaralých paragrafů a přímé útoky n
mravní podstatu veřejného tisku se opakovaly
a prováděly, Zlé příklady jsou, jak zkušenos
učí, také v naší justici nakažlivy a proto jes
potřebí, učiniti ochranná opatření ihned, jak
mile ze nějaký případ absolutistického justičníh
moru někde vyskytne.
Morava
Slezsko
radní komora
17
article
Sněm království českého.
Sněm království českého.
V Praze, 4. října.
Dlouhý, obsáhlý program ucbystal nejvyšš
pan maršálek dnešnímu sezení sněmu. Vyřídila
se však pouze první věc, druhá se nedojednala
ostatní ovšem zůstaly nedotčeny.
Na prvním místě rokoval dnes sněm o ná
vrhu, aby vláda byla vyzvána, by vypracovala
zákon o ochraně léčivých pramenů v královstv
českém. Nic více nenavrhla komise zemědělská
jíž iniciativní návrh prof. dra. Jaksche by
přikázán.
Debata byla zajímavá a ob chvíli měle
politický nátěr, ačkoli šlo o záležitost nepoli-
tickou. Poslanec inž. dr. Kafian uvedl jeden
z problémů stálé své pozornosti, loupeživé dolo-
vání uhlí, v souvislost s žádanou zákonnou osno-
vou, a to tím způsobem, že žádal o zákonnou
ochranu přírodního bohatství země vůbec.
Že ústavověrný velkostatkář prof. dr. Jakseh
ujal se chutě svého vlastního návrhu, je samo
zřejmo. Dnes odůvodnil jej též poukazem n
různé otázky vědecké, jež s provedením jeho
návrhu souvisí.
Poslanec Březnovský učinil při téže příle
žitosti malé odhalení z vládního zákulisí vídeň
ského, odvolávaje se na přímé svědky. Dle tohe
je něco shnilého kdesi se Vídni ..
Zástupce Karlových Varů na sněmě, ně
mecký pokrokovec Schäfler, mluvil pěkně o vý-
znamu světového lázeňského města, jehož je
starostou.
Dlouhý
doktor
Jaksch
Ing
Kafian
profesor
Jakseh
Březnovská
Praha
Vídeň
Karlová Vary
18
article
Všeněmec Schönererovy barvy, posl. Wůst
mluvil proti loupeživému dolování, a dvorní rada
Bachmann, jeden z výstředníků strany německo-
pokrokové, dnes výjimečně hovořil věcně.
S prapodivnou logikou vytasil se volný
Všeněmec Pacher. Sdělil rozhorlen, že vláda
nechne se ani zabývati zákonem na ochranu lé-
čivých pramenů v zemi, o něž právě a v prvni
řadě Némci mají zájem, poněvadž všecky témět
jsou ve zněmčené části země. Pan Pacher po-
věděl snad proč: poněvadž »uhlobaroni« maj
velmi dlouhé ruce. Ale přece se p. Pacherovi
nelíbí, že zákon na ochranu léčivých pramenů
země by měl uskutečniti zemský sněm, ač, jak
dnes bylo vidno, sněm rád by dllo to provedl
tak dlouhé snad nejsou ruce německých »ahlo-
baronů«, aby tak, jak říšskou radu objímají
měly v hrsti zákonodárný sbor zemský. A přec
p. Pacher krčil rameny: centralistické choutky
zdržují a zarážejí ho i tam, kde by mohl pro-
spěti nejužšímu proužku domoviny.
Klidně začalo se rokovati o dobrém díle.
jež země koná pomocí peněz, kterých se jí do-
stává z přebytků sirotčích pokladen. Vědělo
se však, že Němci vzbudí národnostní debatu.
S české strany nikdo jim k ní nedal podnětu.
Schönererův
Bachmann
Pacher
Němec
19
article
Zpravodaj dr. Zimmer obmezil se na výstižnou
Zpravodaj dr. Zimmer obmezil se na výstižnou
zprávu o zdárných výsledcích sirotčí akce zemské.
vzdal uznání zásluhám přísedíclho Adámka
tomto oboru a upozornil na nebezpečí, jež cele
akci hrozí z fakta, že zákon, z něhož akce vy-
rostla, platí ještě jenom tři léta.
Turnaj zahájili Němci. Poslanec při své
zákonodárné akci náležilě ztučnělý, Všeněme
Schreiter, jal se mermomocí dokazovati, že
Němci jsou zkracováni na požiteích z fondu
sirotčího a chtěl, co Němci žádají napořád, ná-
rodnostní rozdělení fondu. Poněvadž útočil, od-
ráželi češti poslanci na místě jeho nemistné
výpady.
Dr. Zimmer odbyl p. Schreitera jedinou
větou: sdělením, že v komisi týž p. Schreiter
nečinil námitek proti návrhům jejím, které nyn
odmítá.
Do Němců takto usvědčených z přísného
prohřešku na ustálených formách parlamenta-
rismu vjel běs. V okamžiku rozlehla se celou
sněmovnou huronská vřava a v hustém zástup
poslanců vybuchl podrážděný ryk: ti z něme
ckých poslanců, kteří pravidelně obstarávají rol
křiklounů, ocitli se ve svém, často již vyzkou
šeném živlu.
doktor
Zimmer
Adámek
Němec
Schreiter
Všenout Schreiter
20
article
Poslanec dr. Šubrt, jenž mluvil po po-
Schreibrovi, mluvil ovšem proti němu. Vzda-
plné uznání skvělé prácí přísedicího Adámka
ukázal Němcům, že nemají pravdu. Celou řeč
svou pronesl d-. Šubrt se zvláštním důrazem
prokázav tak rázem svou hotovost pro parla
mentní debatu. Když skončil pernou a — jal
další okamžiky dosvědčují — velice účinnou
výtkou o citu k chudině a zlém svědomí, kter
se na úkor onoho citu ozývá, stala se sněmovna
jevištěm bouří, jakých i při bouřliváckém uměn
z povolání německých poslanců nemnoho zazna-
menává kronika našeho zemského parlamentu
Pusté nadávky litaly vzduchem, pěsti něme
ckých rozkvašenců otloukaly se do červena
o tvrdé desky sněmovních lavic a řev hrdel
v povykování zkušených splýval v jedinou pu
stou směsici hrubých a nejhrubších tónů. Hučel
i ti, kteří po celé šestiletí mlčeli, kdykoli sev
sněmě mluvilo rozumně a věcně.
A vše to dohromady bylo generálním úto
kem na poslance dra. Šubrta, aby odvolal po
slední slova své řeči. Ale dr. Šubrt zůstal pevný
a neodvolal.
doktor
Šubrt
Adámek
Němec
21
article
Neodvolal, a Němci ztichli. Výtečně je sra
zil nejvyšší maršálek, který rozkaceným levičá
kům pověděl pernou pravdu: že už se ve sněmo
řekly mnohem horší věci než bylo to, oč s
nyní tak rozlobili
Chvili již stál starý dr. Funke, připrave
k řeči; pro vřavu svých soukmenovců nemohl
Konečně zmlkli, a dr. Funke začal klidně, jak
by se pranic nebylo přihodilo. Zevně klidně, ob-
sahem jedovatě rozpřádal liteměřický starostn
podezření za pode ením proti správě sirotčího
íondu. A potom požadavkem národnostního roz-
dělení země popravoval celé státoprávní posta
vení národa českého.
Dru. Schauerovi připadl čestný úkol, aby
proti Němcům manifestoval nezadatelně a ne-
změnitelné zásady národní politiky české.
Dr. Schauer dostál své povinnosti nejskvě
leji. Za veliký výkon řečnický, veliký ne tak
rozsahem jako vnitřní silou, vroucím citem cele
proniknutý, dostalo se mu bouřlivého potlesku
a blahopřání poslanců všech českých stran
i velkostatkářů.
Němec Lipka nehnul ovšem ni jediným
slovem dra. Schaeura.
(Schůze 59.)
Němec
Funke
doktor
Schauer
Lipka
22
article
Nejvyšší maržálek zemský zahájil schůzi o11
hodině 35 min. dopol
U vladního stolu: Místodržitel hr. Couden
hove a místodržitelský rada Kosina.
Calarie navštiveny hojně,
Došlých spisů bylo 13.
Pebo podáno 120.
Nově zvolená komise.
Nejvyžší maržálek zemský sdělil, že do komise
pro vybudování dvou jubilejních fon
oů zvoleni byli: kurií velkých slatků posl. dr. Kar
lach, posl. dr. ryt. Kopetz, potl. dr. Mettal
posl. dr. ryt. Veltrubtký, kuri měst a míst prů-
myslových posl. Pacher, posl. Peschka, posl
Sobitschka a posl. Wüst, kurií obcí venkov-
ských posl. Jan Dvořák, posl. dr. Fiedler, posl
Krejčík a posl. Kotlant. Komise se ustavila
zvolivši svým předsedou posl. úra. Karlacha, ná-
měsíkem předsedy posl. dra. ryt. Kopetze a za-
pisovateli posl. Wusta a posl. Kotlanta.
Omluvy.
Pro dnešní schůzi omluvili svou nepřítomnos
pesl. dr Tschan a dr. Schalk. Pro dnešní a zej-
třejší posl. dr. prine Bedřich Schwarzenberg
Jednací pořad.
Kosina
doktor
lach
Mettal
Pacher
Peschek
Sobitschka
Wüst
Dvořák
Fiedler
Krejčík
Karlach
Tschan
Schalk
Schwarzenberg
23
article
Nejvyšší maršálek zemský konstatoval způsohi
lost sněmu platně se usnášeti.
Na to přešlo se k jednacímu pořadu, je
hož prvním předmětem jest druhé čtení zprávy
komise pro záležitosti zemědělské
návrhu poslance dra. ryt. Jaksche, dra. Nitscheho
scudruhů o vydání
zákona na ochranu léčivých prämonů v Čechách.
Zpravodaj posl. Sobitschka poukázal na nutnos
vydán. tohoto zákona a na kroky, které v téže zále-
žitosti podniknuty byly především Karlovými Vary
dále zemskými výbory štyrským a hornorakouským
jakož i četnými léčebními místy. Přimlouval se z
vydání zákona a doporučil ku přijetí návrh komise.
jimž se vláda vyzývá, aby co nejdříve dala vypra-
covali osnovu zákona o ochraně lěčivých pramenů
Ke slovu přihlásili se řečníci pro: dv. r. pro
dr. Jaksch a Schäller; proti: inženýr dr
Kaftan a Březnovský
Posl inž dr. Kaitan (proti) připomenul nutnost.
aby přislušné úřady olázce ochrany léčivých pra-
menů věnovaly náležilou pozornost. Dosud nebyla
tato ochrana dostatečnou, jak nejlépe ukázalo s
katastrofou teplickou r. 1879. Tehdy již tři nedele
před kalastrofou brodili se hornuci v šachlách vřelou
vodou, aniž by se byli dovtípili, že jest to následek
plílišného přiblíženi dolů ku pramenům. Hlavně při
dolování dlužno dbáti největší opatrnosti a nesmí se
trpěli, aby loupeživou těžbou byly ohroženy tak
vzácné poklady přírodní, jakými jsou léčivé vedy.
Řečník spalluje odpomoc v dobrém zákonu, vypra-
covaném na základě praktických zkušeností. (Vý-
borně!)
K návrhu komise navrhl tento doplněk:
Vláda se vyzývá, aby v době nejkratší dosadile
zvláštní odbornou komisi znalců. která by poměrv
doktor
Jaksch
Sobitschka
Schäller
Kaftan
Březnovská Posl
Kaitan
Čechy
Karlová Vara
24
article
V drobném pronejit
ranní čísle o sobě . . . za 9
vdpoledni . . . . . . . za 2 h
Ve illalkách na vonkově
ranní číalo, . . . . . . . 10h
odpoladní . . . . . . . . 4 h
Inserátv
platí se hotově napře
Pled,lacení a lnserty plijámá zěminl
strace v Marlanské alici č. 3.
Tam narházsjí se též redakea
tiskárna a ezpedice „Národnich Listů“.
Rukoplay zo novracnj.
25
article
pramenů léčivých vod v král, českém vzhledem
k ochraně před porušováním vyšetřila a proti
každému hrozicímu porušení jich neprodleně zakro-
Návrh je dostatečně podporován
Posl. dv. r prof. dr. ryt. Jaksch (pro) prohlásil,
že jest povinností sněmu, aby o léčebná místa, která
jsou nejen perlami státu, nýbrž i zomě a jež mají
mezinárodní význam, zvláště pečlivě se postaral. Po-
jednal pak o katastrofách v Teplicích a va Františko-
vých Lázních a zevrubně o poměrech v Karlových
Varech, jichž léčebným pramenům hroza mnoho ne-
bezpačí a škod. Řečník přimlouval se za hlučného
seuhlasu svých přátel za přijetí návrhu referentova
a podal k němu ještě tente dodalečný návrh: .. kte-
rými v zájmu veřejného blaha obzvláště naše svě-
tevá léčebná místa náležité zákonné ochrany dojdou.
Posl. Březnovský (proti) prohlásil, že se musí vy-
sloviti proti návrhu, ačkoliv je mu dosti sympatický.
neboť je přesvědčen, že pouze zemským zákonem do-
stane se pramenům potřebné ochrany. Řečník připo-
míná, že již před 10 lety vypracoval návrh na se-
zemšlění léčivých pramenů, ale jako se mu nedávno
stalo, že nedostal doslatečného množství podpisů na
svůj návrh proti vyplácení diet říšským posla ncům
za parlamentních prázdnin, tak také tenkráte ne-
sehnal potíebný počet podpisů. A proč? Poněvadž
by to snad bylo škodilo ubohému pánu Mattonlovi.
Pro koho jsou vlastně tyto vody? Jsou to perly, jak
jeden z předfečníků řekl, ale právě proto jsou při-
stupny pouze milionářům, kteří po své lopolě v zimě
a na jaře přicházejí k nám v létě, aby se zde po-
silnili na další vykořisťování lidu. (Veselost.) Náš
chudý člověk, ani náš střední člověk nemůže si věr
této vody dopřáti; vždyť v Praze stojí malá láhev
25 kr.
Teď jsme také svědky, jak se uhlí zdražuje.
Zdražují je karteláři a obecenstvo to musí snášeti.
Posl
profesor
doktor
Jaksch
Březnovská
Mattonl
Teplice
Karlová Vary
Praha
26
article
Proč? Poněvadž títo karteláři mají mocnou ochranu.
Poznali jsme to, když byla před několika léty stávka
uhelná. Bylo to ještě za vlády dra. Körbra. Rada
městská poslala do Vídně depulaci, aby vláda za-
kročila. Tenkráte docházel pánům uhlobaronům ná-
jem státních dolů a sice Petschkovi a Weimannovi.
Přimlouvali jsme se, aby jeden důl byl pronajať obci
pražské. A co nám řekl předseda ministerstva? Máme
na to svědky! Pravil: „Přesvědčili jsme se, že firma
Petschek a runn je nesolidníi vícekráte
také doly nedostane.“ A jaký byl výsledek? Doly
byly pánům Petschkovi a Weimannovi
zadány zase
A tak jest vidět, že sněm a poslanci lidovi jsou
v těchto věcech velmi slabí. Z toho plyne, že tam,
kde běží o ochranu takovýchto záležitostí, o jakou
se jedná nyní, nepomůže nic, dokud se nevzchopíme
my všichni a nevýnutíme si z dola potřebné zákony
zemské.
Posl. Schafler (pro) poukázal na škodlivosta
nebezpečí kaolinových a uhelných dolů pro léčivé
prameny, zejména v Karl. Varech. Vyložil význam
léčebných míst se stanoviska hospodářského. V po-
sledních deseti lelech navšlívilo Karlovy Vary 307.000
cizinců, kteři přinesli do země 123 mil mk. V těchlo
deseli letech bylo rozesláno 25 mil. lábví minerál-
ních vod. z nichž 60 proc do cizozemska, a 700.000
kg zřídelní soli, z čehož 75 proc. do cizozemsla.
Petschek
Weimann
Posl
Vídeň
Dolo
Karlov Vara 307.000 cizinec
Petschek
kg
27
article
Počilá-li se láhev minerální vody za 40 fen. a 1 k
zř delní soli za 10 mk., přišlo tím do Čech 111/4 mil
marck. Lěčebná místa poskylují obživu a výdělek
nejen četnému obyvatelstvu v okoli, nýbrž jich zá-
sobovací obvod rozprostírá se velmi daleko. Tak
Praha sama dodává do Kari. Varů 47 000 šunek
ročně. (Hlas: Slyšte, pane Březnovský!) Stälu a zemi
platí Karl. Vary znané daně. Prolože pak v mine-
rálních pramenech jsou inveslovány laké obrovské
kapitály, jest zřejmo, jak obrovské hodnoly v pra-
menech mají dojíti ochrany. Všechny tyto hodnoly
však ustoupili musí před ideální hodnolou lázeňských
míst, jakožlo léčivých pramenů. Ř-čník žadal na
konec za přijelí návrhu referentova, k němuž navrhl
dodatek v ten smysl, aby osnova zákona o ochraně
léčivých pramenů byla předložena zájemníkům k na-
hlédnuti dříve, než bude výdána, jakož i aby osnova
co možná nejdříve byla vypracována. (Hlučný sou-
hlas u přátel řečníkových.)
Nejvyšší maršálek zomský sdělil, že ke slovu
přihlásili se ješlě poslanci Wüst a dr. Bachmann.
Posl. Wäst (pro) souhlasil s návrhem referenlo-
vým, vystoupil však velmi ostře proti loupeživé
těžbě uhlí.
Hlas
Březnovská
Karl
Wüst
doktor
Bachmann
Posl
Čechy
Praha
Vary
28
article
Posl. dv. r Bachmann (pro) poukáza na obdobná
nejrozsáblejší opatření v sousedních státech, za nimiž
Rakousko při velkém významu svých léčeb lých míst
nesmí zůstati pozadu. Zejména zdanění v jél ebaých
místech potřebuje reformy, zvláště pokud se týka
ná emných bytů.
Posl. Pacher odporoval návrhu posl. Březnov-
ského na pozemštění léčivých pramenů a vytýkal
vládě, že poskytuje léčebným místům málo ochrany.
Rečník podal sám v r. 1901 na říšské radě návrhi na
vydání zakona na ochranu léčivých zřídel, ukázalo
se však, že vláda nechce se dáti do řešení této
otázky, protože by musila při tom vystoupiti prot
lichvářské těžbě ublí. Protestoval proti tvrzení posl.
Březnovského, že léčivá zřídla jsou přistupna jen
obmezenému počtu lidí. Česká zřídla jsou obecným
statkem lidstva a musí se jim dostati příslušné
ochrany vlády.
Tím bylo rokování skon čeno.
Zpravodaj posl. Sobilschka vzdal se slova.
Návrh komise byl pak přijat i s dodatečnými
návrhy poslanců dra, ryt. Jaksche, Schäfíie ra
a inž dra. Kaflana.
Druhým předmětem jednacího pořadu bylo
druhé čtení zprávy komise pro zaleži-
tosti okresní a obecní o zprávě zemského
výboru
Posl
Bachmann
Pacher
Jaksch
Rakousko
Ing doktor
30
article
o zemském fondu sirolčím království českého,
založeném dle zákona zemského ze dne 27. října
1902 č. 78 z. z. a současně projednával se třetí
oddil jednacího pořadu, druhé číení zprá vy
komise pro záležitosti okresnía
obecní o zprávě zemsk. výboru, týkající se zem.
fondu sirotčího král. českého.
Zpravodaj posl. dr. Zimmer vylíčil vývoj sirol-
čích pokladen a vznik přebytků jejich tím, že pů-
vodně ze vkladů 40 K, později z 10 K nevyplácely
se úroky, dále tím, že z bypotekární zápůjčky, kte
rých bylo veliké množství, se úroky musely platit
do těchto pokladen ihned od doby, kdy zápůjčka
byla povolena a nikoli teprve od doby, kdy zápůjčka
byla vyplacena atd. R. 1894 obnášely přebytky tyto
již přes 20,000.000 K a tu různí činitelé dostali na
ně zálusk. První to byl stát. Ten chtěl užiti těchto
plebytků pro stavbu soudů a jiných veřejných budov
a sice v zemích, kde pokladen sírotčích vůbec ne-
bylo. Dále činili na ně nárok stální úřadnici, ale tu
se ozvaly o své právo země. U nás přísedici zem.
výboru posl. Adámek, též zemský výbor dolno-
rakouský starali se o to, aby tyto přebylky připady
těm, kterým skutečně patří, to jest, aby odevzdány
byly sirotkům.
doktor
Zimmer
Adámek
31
article
Po dlouhých průtazích bylo tomuto přání vybo-
věno; byl přijat říšský zákon, kterým přebylky ty
na 10 lel byly přikázány královstvím a zemím,
v nichž sirotčí pokladny povstaly. Tato desetileta
lhůta byla zvolena proto, aby se provedla zkouška,
zdali tímto přikázáním reservní fond sirotčích po-
kladen snad neutrpí ztrátu. Do r. 1906 bylo zem-
skému výboru odevzdáno k disposici 3,516.612 Ka
zemským výborem k účelům sirolčím vydáno 715 70
korun. Tak málo vydáno bylo prolo, že jednak zem
výbor dostal r. 1903 najednou velkou sumu, kterou
rychle nemohl pro příslušné účely věnovati, dále
proto, že správa sirotčího fondu must pomýšletí na