3
masthead
5. října 1907. Císlo 275.
4
article
možnost, že by vláda po 10 letech další příspěvky
zemím nepřikázala; dále také proto, že se očekává.
kdyby vláda po r. 1910 přebytky tyto zemím při
kázala, že by se z nich daly poříditi stálé ústavy,
nákladné budovy pro sirotky; proto zemský výbor
spořil. Ostatně jsou tyto peníze uloženy velice vý-
hodně v Zemské bance král. českého.
Přebytků používá se pro dítky, které se nalezají
v sirotčincích okresních a obecních, dále v různých
ústavech, pak na stipendia na průmyslových školách
a subvence pro různé dobročinné účely. Pro výchov
sirotků nejlépe se osvědčil systém odevzdání jieh
rodinám. Velice často se stává, že v takových rodi-
nách dítky zůstávají i potom, když zemský výbor na
ně přestává již platiti a že bývají adoptovány. Ná-
klad na dítě v rodině je 20 haléřů denně, kdežto
v ústavech sirotěích přes 80 haléřů. Zemský výbor
podporuje z tohoto fondu vydatně též ústavy , pro
osoby nemocné: tak poskytl spolku pro nemocné pllc-
ními chorobami nezúročitelnou půjčku 60.000 K na
na zřízení ústavu v Žamberku a 30.000 K ústavu
v Luží. V zásadě přislibil zemský výbor podobnou
podporu i německému spolku pro choroby plicní, do-
sud však nebyl peníz ten vyplacen, poněvadž žádný
podobný ústav německý neexistuje. Komise učinila
návrh, aby zemský výbor vyjednával s vládou, aby
i po roce 1910 byly přikázány přebytky na dále ze-
mím, v nichž sirotčí pokladny existují. Vyjednáván
to dosud nevedlo k eíli.
Žamberk
Luží
5
article
Řečník potom doporučuje tyto návrhy komise:
1. První zpráva zemského výhoru o zemském
sirolčím fondu král. českého, založeném dle zákon
zemského ze dne 29. října 19.2 č. 78. z. 2., béř
se s povděkem na vědomí a schvaluje se.
2. Zemskému výboru se ukíádá, aby v patrnosti
vedl okolnost, že části správních přebytků sirotčích
pokladen společných v král. českém pro účel y záko-
nem ze dne 3. června 1901 č. 62 z. z. stanovené
království českému přikázány jsou pouze na dobu
až do roku 1910 a aby zavčas před projitím lhůty
té vyjednával opětně s vládou o tom, aby správní
přebytky vůbec království českému odevzdala, po
případě při nejmenším by král. českému i po roce
1910 aspoň části správních přebytků společných si-
rotěích pokladen, v království českém se nalezajících.
pro účely zákonem ze dne 3. června 1901 č. 62 z.z.
stanovené vyda la.
3. Druhá zpráva zem. výboru o zem. sirotěím
fondu král. českého, založeném dle zákona zem. ze
dne 29. října 1902 č. 78 ř. z., bere s uspokoje-
ním a povděkem na vědomí a schva-
luje se.
4. Vláda se vyzývá, aby se zřetelem k tomu.
že doba platnosti zákona ze dne 3. června 1901 čls
62 ř. z. končí r 1910, předložila říšské radě co nej-
dříve osnovu zákona o přidělení správních přebytků
společných pokladen sirotčích jednotlivým zemím
po r. 1910 v ten smysl, že veškeré koncem r. 1910
pozůstávajicí přebytky správní po srážce přiměřené
zálohy a důsledkem toho každoroční přebytky tuto
zalohu převyšující přikazují se trvale přislušným
zemím k účelům, svrchu zmíněným zákonem stano-
veným.
6
article
Posl. Schreiter za hlučného souhlasu Němců do-
kazoval, že Němci při rozdilení přebytků sirotčích
pokladen dostávají mnohem méně, nežii Češi. Řečník
poukazoval na to, že »český agitační spolek v Li-
berci« dostává od zemského sirotčího fondu pro 1
dětí přes 2000 K. (Bouřlivý odpor u českých
poslanců.)
Posl. Wolí: S tím se v německém jazykovém
území proti nám agitujs.
Posl. Iro: Máme přihlížeti k tomu, jal
se zde krader
Posl. Kalina (k Němeům): Chovejte se slušně.
Posl. Zuleger: To není neslušné, to jest pravda
Posl. Woll: Délejte vaší bumanitu z vlastn
kapsy a ne na naše útraty! (Bonřlivý odpor českých
poslanců. Dlouhotrvající nepokoj.)
Posl. Schreiter skončil návrhem, aby ve zprávách
komise byla vynechána slova »s povděkem«a
»3 uspokojením a povděkem«.
Posl. dr. Zimmer: Pro slova »s uspokojením«
»3 díkem«, pane Schreitře, hlasoval jste vy a všichni
Nemci v komisi! (Hluk mezi Němci. Bouřlivé: Slyšte
Slyšte! českých poslanců.)
Posl. Wolf: Tehdy jsme ještě nevěděli, jak
věci stojí !
Posl. dr. Zimmer: Nemohu si pmoci, vy jste
pro to v komisi hlasovali a teď to zapíráte! Potom
máme s vámi dospěti k nějakým koncům. (Opětný
Lluk.)
(Nejvyšší maršálek zemský zvont.)
Návrh posl. Schreitera je dostatečně podpo
rován.
Posl. Wolf: Ano, ale tenkrát jsme to ještě ne-
věděli.
Posl
Němec
Čech
Kalina
Zuleger
doktor
Zimmer
Schreitra
Wolf
Něme
slyšet slyšet
7
article
Posl. Schreller: Vždyť všichni Němci mluviliv
Posl. Schreller: Vždyť všichni Němci mluviliv
komisi proti tomul
Posl Zuleger: Kdybychom byli věděli, jaks
věci mají, byli bychom hlasovali jinak.
Posl. Wolí: Jedním slovem, svinské bospodář
stvl, jinak se to nedá označiti. (Trvající hluk mez
Němci; odpor českých poslaneů.)
Posl. dr. Šuhrt vzdal plné uznání zemskému
výboru, zejména přísedícímu posl. Adámkovi, že
spravovali sirotčí fond s nevšední obělavostí a láskou
a že tiše, bez hluku, ale s mravenčí pílí vybudovali
celé naše veřejné chudinství. Zemský výbor slará se
nejen o dítky, které jsou sirotami, ale také o děti,
stižené chorobami a zaopatřuje je v nemocnicích.
ústavech a sanatoriích. Tím odporněji působí, když
přijde někdo s tak šlvavou řečí jako posl. Schreiter
a zavléká humanitu do třenic národnoslních. Řečník
vyveací pak výtky posl. Schreitera o odmitání ně-
meckých dětí a nadržování dělem českým a doka-
zuje číselně, že pro procenla dětí podporovaných
není směrodatnou národnost, nýbrž skutečná po-
třeba.
Zemský výbor vychází vždy s jedině správného
slanoviska lidskosti a nehledí nikdy na to, jsou-l
to děti české nebo německé. Němci chtějí, aby, co
jejich okresy zaplatí, dostali zpět. Jsou však něme-
cké okresy, které dostávají muobem více než zapla-
tily. Mohli bychom vám to také vytknout, ale ne-
jsme lidé, kteři by humanitu posuzovali dle měřítka
politického. (Výborně! u českých poslanců.)
Posl
Němec
Posl Zuleger
doktor
Šuhrt
Adámek
8
article
Mobl bych se jen zmínit o tom, jak vy roz
umíta humanitě a jak vy nakládáte se sirotky ve
svých obcích. Když zemře český dělník v německé
obci, jehož mozoly lpí na bohatství vašich krajanů,
má obec první starost o sirotky, ovšem, jak je do-
stati z obce. Končím a hlubokým přesvědčením, že
zemský výbor jednal tak, jak mu velel cít spravedl-
nosti. Může tu jako správce sirotčích fondů stá
s hlavou hrdě vztyčenou, ale vy (obrácen k Něm-
cům) dnešním svým jednáním nezískali jste si cenu
lidskosti. Je-li ve vás kousek citu, jejž má kdy člověi
ke druhému v dobách bídy a utrpení, pak vaše svě-
domí není čisté (Výborně! Hlučný potlesk. Bouřlivý
odpor u Němců.
Poslanec Vollgruber: To jest sprosťáctví, on říka
že nemáme čisté svědomí.
Poslanec Maresch: To si přece nepotřebujeme
dát libiti, to je nestydstost, my máme čisté svědomí
to je drzost od něho, takového něco nám vrhnou
v tvář, naši sirotci mohou hladověti a vy krmite
svoje našimi penězi !
Poslanec Vollgruber: Ať odvolá, nedáme si te
líbit. (Čstné výkřiky u Němců a nepokoj.)
Poslanec Wolf: Žádáme, aby byl volán ku po
řádku!
Poslanec Maresch: Takovou drzost nedámesi
libit !
Nejvyšší maršálek zemský zvoní a žádá o klid
Posl. Grösal, dr. Maly a dr. Herolů (z Mostu
křičí: Ať odvolal
Poslanec Maresch: Máme ještě zásuvky ! Bude-
třeba, nebude se už o ničem rokovat!
Němec
Vollgruber
Maresch
Wolf
Malo
doktor
Herol
Německo
Most
9
article
Poslanec Herold (z Mostu): Nuže, odvolá neb
neodvolá?
Poslanec Maresch: Urazil všecky naše starosty
Poslanec Grössl: Ani krok už se neudělá zde
Poslanec dr. Herold (z Mostu): K tomu je po
třeha celé české neomalenosti!
Poslanec Grössl: Tak mluvit je největší nesty
dalost!
Posl. Vollgruber: Řekl, že nemáme čisté svě
domí!
Posl. Mareschi: To je nestydatost, to si nedáme
líbiti! (Velký hluk na německých lavicích.i
Posl dr Šubrt: Jak měříle vy nám, tak měřím
my vám. (Opětný bouřlivý hluk u Němců. Četní po-
slanci němečtí buší pěstí do stolů a volají: „Odvolatí
Musí odvolatl“
Posl. dr. Šubrt: Když se vámí řekne pravda, zlo
bíte se! (Obrovská vřava mezi Němci. Bouřlivý
trvalý odpor poslanců českých.)
Posl. Woli (volá na ajvyššího maršálka): Pane
předsedo, dejte si přece předložiti stenografický pro-
tokol. a donutte ho, aby odvolal!
Herold
Maresch
Grössl
doktor
Posl
Šubrt
Němec
Most
Woli
10
article
Posl. Maresch: Okamžitě odvolat!
Nejvyšší maršálek zemský zvoní a napomíná k
klidu. Žjednav si slechu, předčitá ze stenografického
protokolu závěrečnou větu z řeči posl. dra. Šubrta.
Hlasy českých poslanců: To přece není nio
zlého!
Posl. Adámek (k nejvyššímu maršálkovi zem
skému): Pak prosím, aby byl posl. Schreiter volár
k poládku, ježto veřejně řekl, že zemský výbor kradl
(Opětný dlouhotrvajci nepokoj v celé sněmovně.)
Nejvyšší maršálek zemský (když byl přečetl zá-
věrečná slova řeči posl. dra. Šubrta): Jestliže pan
poslanec měl při svém výroku na mysli některé
členy tohoto slavného sněmu, musím nazvati výrok
ten neparlamentním. Je-li to však pouze všeobecné
tčení, nespatřuji v tom nic horšího, než mnoho ji-
ného, co zde již bylo řečeno. (Hlučný souhlas če-
ských poslanců.
Posl
Šubrt
Adámek
11
article
Posl. dr. Kramář: Vždyť na tom výroku nebyle
nic urážlivého! Nač tolik rozčilení? (Opětná dlouho-
trvající vřava na lavicích německých. Posl. dr. Funke
jemuž nejvyšši maršálek zemský udělil slovo, drah-
nou chvíli nemůže promluviti.)
Posl. dr. Funke mluví o nespokojenosti a roz
trpčení, které se zmocnilo Němců, když vyšly na zá
kladě zpráv zemského výboru sestavené zprávy
z nichž Němci nabyli mínění, že německým okresům
se nedostává pozornosti, na kterou mohou činiti
nárok podle svých příspěvků. Toto roztrpčení jes
oprávněné a vyžaduje vysvětlení sněmu od těch, kteř
jsou pověření správou těchto fondů. Jestliže předešlý
řečník pravil, že všechny okrosy a města nepoužily
zařízení sirotčích fondů, bylo by prý věcí správy,je
na to upozorniti a povzbuditi je. Vytýká nedostatel
spravedlnosti a objektivnosti, která by byla nufna
aby osiřelé a opuštěné dítky v německých okresech
obdržely podporu, na níž mají nárok. Vytýká, že
se některým českým dobročinným zřízením dostává
přednosti, jako na pi. Českému pomocněmu spolku
paní v Liberci a jiným,
Posl. dr. Herold (z Mostu): Zejména těm, které
ze usazují v německém jazykovém území
Posl. dr. Funke jmenuje spolky paní dívek v Trut-
nově a Horním Růžodole. Vidí v tom národnostní
agitaci, které se nemá dopouštěti správa zemského
sirotčího fondu
Posl. dr. Herold (z Mostu): Našemi penězi prot
Posl. dr. Funke: Kde jsou německé pontocn
spolky paní?
Posl
doktor
Kramář
Funke
Němec
Herold
Liberec
Most
Trut
Horní Růžodol
spolek paní dívka
12
article
Posl. Frantzl: Ani jedinému se nedostává pod
pory!
Posl. dr. Funke: Ani v německých městechí
Posl. Glöcknor: Česká agitace jest živena něme
ckými ponězil
Posl. dr. Funke praví dále, že české spolky tyte
se zvláštní obratnosti a houževnatostí se usazují
v německém území. Konec národnostního boje vid
fečník pouze v rozehodu znepřátelených a rozvadě-
ných bratří, Jen v úplném administrativním a národ-
ním rozdělení, v rozdělení soudních obvodů
politické správy jest možnost klidu a míru v zemi
Ukazuje na blahodárnou činnost jednollivých škol
ních obvodů, zemědělské rady a zemské školní rady
od té doby, co jsou rozděleny
Posl. Glöckner: Aniž při tom bylo království če
ské roztrženo.
Posl. dr. Funke prohlašuje za bouřlivého sou
hlasu a potlesku svých politických přátel, že jen
úplné národní a politické rozdělení může mír zjed-
nati a zjedná. Pokládáte se za pány země. Mluvite
o stejném právu ...
Posl. Glöekner: Ale jen mluvil
Posl. dr. Punko pokračuj.: ... ale stále se roz
množují trecí plochy. Bylo třeba, aby národnostn
námí
Posl
doktor
Funke
Punko
Glöcknor
konec národnostní boj
13
article
agitace byla vnesena v zemi podporou českých po-
mocných spolků paní?
Posl. Glöckner: To je Šamánkův způsob! Pěstile
slepíc! A ještě se směje tak drzel
Posl. dr. Funke žádal pak za vysvětlení, pro
německé žádosti po léta zůstaly nevyřízeny? Věřte-
že chauvinismus a víra v nadvládu, která v tom zá-
leži, že se stále ještě pokládáte za pány éto země
jednou musí padnout. Slavné české království tímte
rozdělením, jak vám je navrhujeme, nikterak nebude
roztrženol
Posl. Glöekner: Také subvence pro vašeho pan
Šamánka ještě vydržíme!
Posl. dr. Funke vytýká pak českým poslancům
že se vzdávají moderních idejí ihned, jakmils se
jedná o národní nadvládu Čechů. Lpíte — praví —
na českém státním právu jako drahocenné papírove
relikviji.... (Bouřlivý odpor u českých poslanců.
která nikdy více neprocitne k životu. Česko
slání právo, jak vy si ho přejete, nikdy neprocitne
Na to se můžete spoléhnout. O to se už postaráme
Posl. Glöckner: Je to však pohodlný agitační
prostředek
Posl. dr. Herold (z Mostu): Anýž je zavede!
Posl. dr. Funke pokračuje: Budeme i v říšské
radě strážci německého národa v Čechách. Jsme pro
tento zákon, avšak ve správě, jež bude vedena sa-
motnými Němci v Čechách, a klerá zaručí Němcům
rozhodujíci slovo v nakládání s penězi, které povo-
lili. (Živá pochvala a potlesk. Volání: Výborně!
Brávo! Řečníku se blahopřeje.)
Posl. Glöckner: Ano, pan dr. Šamánek dostan
22 korun na kuřátka, která si vypiplal
Posl. dr. Herold (z Mostu): Co je to s těmi
kuřaty?
Posl. dr. Maly: Šamánek je subvencovaný ob
chodník s drůbeží!
Posl
Glöckner
Šamánkův
doktor
Funke
Šamánek
Čecho
Herold
Němec
Malo
Česko
Most
Čechy
14
article
Posl. dr. Glöckner: Drůbežnický subvencioná
Aby si mohl dobře vykrmiti kuřáta, dostává 22
z fondu zemědělské rady. (Odpor u českých po-
slanců.)
Poslanec dr. Schauer (pro) ujav se slova jak
předseda komise pro záležitosti okresní a obecní,
pravil v úvodu, že pronáší svou prvou delší řeč v
sněmu za velmi nepříznivých auspicií, maje po vášní-
vých a bouřlivých scénách pánů na německé straně
vysvětliti na základě suchých paragrafů zákona, že
nemají pravdu. Stojím na stanovisku — pravil — že
ten, kdo si počíná vášnivě, nemá pravdu: pravda
nemá zapotřebí vášnivého akcentu. O věci samé jsme
pojednali zcela klidně v naší komisi. Tam nebylo
žádných námitek. Volám za svědky pana Scbreitera
a dra. Funka, volám za svědka starostu pana Posselta,
že ani jednou jste nepovstali, abyste řekli: »Zde sa
háte po našich svatých právech!« Mobli byste snad
říci: byli jsme překvapení, poněvadž referent přednesl
tuto předlohu náble; ale ani to se nestalo, referent
měl připravenu tuto věc ve schůzi 11. března t. r.
Posl
doktor
Glöckner
Schauer
Scbreiter
Posselt
Mobnout
fond zemědělský rada
15
article
Přednesl svoji zprávu, ale právě pánové s něme-
cké strany to byli, kteří řekli, že ji nečetli. My jsme
ihned odročili jednání na 26. ledna. Pánové měli
plných 15 dní času a 26. ledna ani jeden jste
neřekl, že jste nespokojeni. Všichní jste zvedli
ruku proto, abyste našemu věhlasnému muži, který
si v těchto věcech získal »monumentum aere peren
nius«, poslanci Adámkovi vyslovili dík
Pánové, je to vůbec zvláštní: když jsme sami mezi
sebou, bez kontroly veřejnosti, tu se mluví
věcně a máme se i rádi. Zde vedle mne stojí pan
dr. Herrmanp, s nímž mám čest po dlouhá léla za
sedati ve výboru advokátní komory král. českého
Tam členové komory obou národností žárliv
střeží její jednoty. Po plných devět roků za-
sedám s německými kolegy ve správě fondu pro malc-
živnostníky. Dovolávám se svědectví všech, že ví-
táme každou žádost německou, jen aby
chom jí mohli vyhověti.
Adámek
Pánová
doktor
Herrmanp
advokátní komora král
16
article
Zrovna tak je tomu i v komisi pro okresní
ohecní záležitosti. Ale sotva jste se 26. března vrátil
do svých měst, tu odpusíte, pánové, jako by byl
čert šovinismu do vás vjel a vy sami přichá-
zíte a dátíte na nás síru a obeň. Patrně nic jiného
to nezavinilo, než ta nešťastná brožurka pana Titta.
A nyní se vracím k svému úkolu, abych vám
suše vysvětlil, že zemský výbor jednal správně.
Zpravodaj posl. dr. Zimmer vysoětlil, jak vznikly
přebytky sirotčích pokladen: z úspor sirotků, poně-
vadž nedostávali plných úroků. Věc ze stanoviska
právnického jest velmi zajímavou; mám za to, že
ani v říšské radě se nešlo věci úplně na kloub.
Kdyby nebylo zákona z r. 1858 o sirotčích poklad-
nách, pak by tu platil občanský zákon: pak by tu
nebylo nic jiného než tak zv. nucené mandatum, že
jsou sirotci povinní ukládati své jmění v sirotčích
pokladnách, které s tímto jměním pak hospodaří. Dle
tohoto zákona by neměl nikdo jiný nárok na tyto
přebytky, než právě tito sirotci, ani na odměnu
správy by stát neměl žádného nároku, pouze na ho-
tové výloby. Ale ten právní poměr byl změněn zá-
konem z r. 1858. Tam jest výslovně konstatováno,
že přebytky tvoří reservní fond. Račte uvážiti, že
sirotčí pokladna je jistě právnickou osobností. Sirotci
nemají práva na podíly cenných papírů nebo na
části bypotek. Oni jsou jen věřiteli a sirotčí po-
kladna je zase věřitelkou jednotlivých dlužníků. Pře-
bytky z toho mají tutéž právní povahu, jako jmění
samé. Je to tedy jmění účelové a proto musí být
věnováno pouze sirotkům. A když je chtěl stát věno
vati na stavby erárních budov atd., podařilo se
tyto snaby odvrátiti a zásluha o to patří také
našemu posl. Adámkovi.
Titt
doktor
Zimmer
Adámek
17
article
Nyní se tu hádáme o něco, co nemáme
ještě úplně zabezpečeno. Sapienti sat !
Dle zákl. zákonů nemá nikdo práva, mimo pří-
pad expropriace, sahati na soukromý majetek, proto
nemá vláda právo, použili těchto přebytků ke svým
stavebním účelům. Jedině mohla jich použiti pro si-
rotky a to také učinila zákonem z r. 1901 a přiřkla
je zemím až do roku 1910.
Kdyby byl pan kolega Schreiter a jiní měl
vážné pochyby o tom, mohli jíti předem k referentu
posl. Adámkovi a jemu předněsti své stížnosti a pak,
kdybyste se byli přesvědčili, že zemský výbor, ve
kterém však máte své strážce, chybuje, pak jste
mohli na nás přijít a vytýkati nám to a byli byste
v právu, ale vy jste tak neučinili, a aniž jste se
přesvědčili, mluvíte zde s okna a harangujete sve
massy. (Výhorně?
Adámek
18
article
Hlas: Je před volbami!
Posl. dr. Schauer (pokračuje): Tyto přebytky
byly přikázány zemím pouze do roku 1910; pro bu
doucnost máme jen »pium desiderium« a věc jest
vážně ohrožena, jestliže setrváte na svém odporu
Vy si přejete, aby se těchto přebylků užívalo dle po-
měrů národnostních. Zeptejte se svých právníků, zda
vám dle zákona právo toto patří. Vždyť zákon ne-
rozeznává národnostní rozdíly. Zákon mluví o si-
rotcích a zanedbané mládeži v král. českém; kde
zákon nerozeznává, ani my nesmíme
rozeznávati. Vnášíte-li do této otázky moment
národnostní, chybujete a ohrožujete velký užitek ny
nějšího stavu věci. Bylo nám z vaší strany vytý-
káno, že v tak humanitní věci nemůže rozhodovat
národnost, jak prý my to činíme. Já jsem přesvěd-
čen, že posl. Adámkovi se podaří přesvědčiti ty
z vás, kleří máte dobrou vůli, čialicemi, že nám
křivdite. Myslím, že bychom byli netvory, kdyby se
o nás moblo říci, že nás slza na líci německého
dítěte méně vzrušuje nežli slza na líci dílěte če-
ského. (Výborně!) Ve jménu lidskosti — my máme
v historii dost lidí, kteří byli pravými jejími před
staviteli — proti tomu protestuji.
Posl
doktor
Schauer
Adámek
19
article
Pan dr. Funke shledává jediný lék v tom, že
bychom se měli rozejít. Užil tu přirovnání dvou
bratříčků, kteří se nemohou shodnout. Kdybychom
zde seděli jako ti dva bratří vedle sebe tak, že by
chom skutečně mohli svázal své věci do ranečkua
jít. bylo by to něco jiného. My však bychom v tom
území, jež vy máte na zřeteli, zanechali kus svého
živola, kus svého srdce, a to by bylo úplně zničeno,
kdyby se stalo po vašem. Což pak není možno roz
řešení jiné, abychom si smírnou ruku podali?
Ale k tomu je potřebí, abyste se nebáli o man-
dáty, nebáli malých venkovských plátků. Kdy se
vzmužite k jinému postupu? (Výborně ! Potlesk.)
Obracím se proti slovům p. dra. Funka, že mu-
síme jedno obělovat, a tím že je »relikvie státního
práva«. Velectění pánové, s tím nám nechoďte! T
není pouhá relikvie tak dlouho, doku
jest v srdeích milionů Čechů vědomí,
že zde stál a věčně státi bude drahe
vlasli samostatný syn. (Výborně )
Vyslechněte vývody posl. Adamka. Doufám, že
jste čestnými muží a že, když vám dokáže, že jste
se mýlili, odvoláte svoji nedůvěru. Prosím za přijet
návrhu komise. (Výborně! Hlučný, dlouho trvající
potlesk. Řečníku se z mnoha stran gratuluje.)
Posl. Lipka reaguje na řeč posl. dra, Schauera,
přechází k řeči dra. Šubrla a konečně se dostává
až na potřebnost němčiny pro Čechy, kteří žijí mezi
Němci a mají tam prý nejlepší (!) existenci.
Posl. Glöckner uznal za vhodno opakovati svě
útoky na dra. Šamánka
Jednání potom bylo přerušeno.
doktor
Funke
Čecho
Adamek
Posl
Schauer
Němec
Lipka
Čechy
20
article
Dolazy a návrhy.
Posl. Kollant a soudr. činí návrh na udělení slát-
ní a zemské podpory obci Sukovršicím v okresu úpi-
ckém.
Posl. dr. Fiedler a soudr. činí návrh na doplnění
§ 37. zemského zřízení pro král, české.
Posl. Maštálka a soudr. činí návrh, týkající s
pasivního odporu železničního perso-
nálu při drahách soukromých v král
českém
Posl. Josef Macháček činí návrh na předložení
osnovy o organisování a vydržování učednických
besídek.
Posl. Srdinko a soudr. dotazují se místodržiteli
o trestání rolníků pro výsek masu.
Příští schůze
je zejíra v sobotu o 11. hod. dopolední
Na jejím pořadu je pokračování v dnešním jed-
nání, dále pak volba generálního ředitele Hypoteční
banky král, českého, druhé čtení zprávy komise pro
záležitosti Zemské banky o zprávě zem, výboru
pensionování práv znalého ředitele Zemské banky
král. českého dra. Jana Lošťáka, pak o jeho žádosti
za vpočítání 12 let při výměře služného a obsazen.
volného tím místa, ústní zpráva zem. výboru o obsa-
zení místa druhého stálého ředitelé práv znalého pi
Zemské bance král. českého atd.
Schůze skončena o 4. hod. 25 minut
Posl
doktor
Fiedler
Maštálek
Macháček
Lošťák
český Posl
hypoteční banka král
zemský banka král
21
article
Klub sněmovních poslanců národní strany
svobodomyslné konal dnes před sezením sněmu
schůzi za předsednictví posl. dra. Václ. Škardy.
Posl. prof. dr. Fiedler předložil návrh na
dodatek k zemskému zřízení, by komise byly
prohlášeny za permanentní. Ustanovení to platiti
má pro komisi pro opravu volebního řádu, zem-
skou pojišťovnu, zájmová společenstva hospo-
dářská a úpravu úvěrních fondů. Návrh ten byl
schválen. Na to byl projednán jednací pořad,
ustanoveni řečníci, kteří se mají v debatě ujati
slova. Posl. Maštálka předložil návrh o trp-
ném odporu zřízenců na dráze společnosti státní
dráhy a severo-západní dráze, který byl po
debatě, jíž se zúčastnili kromě navrhovatele
dr. Kramář, Kotrbelec, dr. Pinkae,
dr. Zimmer, dr. Viškovský, Kudrnka
a Kožmin, schválen. Dále byli ustanovení
posl. prof. dr. Fiodler, Maštálka a dr.
Viškovský, aby s ohlášenou deputací česko-
slovanského hostinstva »Hostimil« projednali
veškeré její požadavky a vyslechli všechna její
přání. Ku podnětu posl. dra. Ročka bylo
usneseno, aby byly učiněny kroky k odstranění
obtíží, plynoucích hostinským z vybírání zemské
pivní dávky a aby správní odbor klubu otázkou
tou se zabýval a ještě v tomto zasedání při-
slušné návrhy podal. Dr. Kramář, který s
do klubovní schůze dostavil, byl velmi vřele
předsedou drem. Václ. Škardou a všemi
přítomnými uvitán.
Václ
Posl
profesor
doktor
Fiedler
Maštálek
Kramář
Kotrbelec
Pinkae
Zimmer
Viškovský
Kudrnka
Kožmin
Fiodler
Roček
Škarda
národní strana
Hostimil
22
article
schůzi souhlas s utvořením stálého společnéh
pracovního výboru německých stran.
Deputace Ústřední jednoty českoslovanského ho
slinstva »Hostimil« pp. Jan Stolc, předseda, Josel
Čižek, velkorestaurater, Regner, hostinský a Leop
Kovář, restaurater na Smíchově, intervenovali dnes
ve sněmu u všech předsedů českých klubů poslane-
ckých a u místodržitele, kterého žádali, aby dbal na
to, by živnostenské úřady první stolice přesně za-
chovávaly zákon, pokud se týkž neudělování přeby-
tečných koncesí, pronásledování neoprávněného pro-
vozování živnosti, pronajímání živnosti atd.
Posl. dr. Viškovský sdělil depulaci, že klub
poslanců národní strany svobodomyslné jest ochoten
vzíti v úvahu otázku úpravy daně pivní, zejména se
zřetelem na vybírání její u hostinských a požadavky
hostinských co nejůsilovněji podporovati.
Stolc
Josel Čižek
Regner
Kovář
Posl
doktor
Viškovský
Smíchov
Hostimil
23
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 4. října. (Smutný soud o če-
ském sněmě.) Sněm království českého bliží
se znenáhla k té formě činnosti, které si už
dávno přejí vídeňské vlády: stává -e sborem.
vyřizujícím zemské hospodářské otázky: Otázky
politické jsou už dávno z pražské sněmovny
vyloučeny, poněvadž by sněmu hrozila obstruk-
ce německé menšiny, které úpadek význam
českého sněmu je stejně vítaný, jako vládě.
Úpadek ten bije zrovna do očí při jednání
o sněmovní volební opravu. Sněm království
českého byl přece svolán k zasedání podzimní-
mu, aby vyřídil volební reformu. A zatím minuly
celé dva týdny sněmování, než se výbor pro ve-
lební opravu sešel ku prvé poradě a výsledkem
jeho dosavadní práce jest, že zvolil užší výbor,
který koná důvěrné porady o tom, co má po-
radit výboru širšímu. Jestliže vláda říšskou radu
skutečně svolá na 10. října, český sněm, jehaž
podzimní svolání vyhlášeno za ústupek, učiněný
české většině přes odpor Němců, mine, nevy-
kenav jediného kroku na dráze volební op ravy.
Dnešní „Arb. Ztg.“ přináší ve stati, nadepsané
„Mrtvý sněm“, mnoho hořké pravdy o málomoe-
nosti a málomyslnosti českého sněmu. Volební
opravy zápasí všude s obtížemi a demokratise-
vání kuriátních sněmů nikde se neděje snadno.
Ale všade je vidět aspoň dobrou vůli, poctivou
snahu, vykonati aspoň prvý krok, a nedá-li se
vymoci celé právo, uskutečniti z něho aspoř
čásť. „Jen proslulý jindy sněm — píše dále
vídeňský list — sněm nejprůmyslovější země.
ukázal se úplně neschopným, aby reformou
aspoň pohnul, ukazuje se úplně neplodným
vzhledem k úkolu, na jehož splnění čekají mili-
onové. V malomoci českého sněmu, jenž není
s to prověsti volební opravu, jeví se úpadek
tohoto zákonodárnéhu sboru . ..
Němec
Praha
24
article
Nám bohužel je známo, že sněm královstv
českého v nynějším složení jest od dob Körbro-
vých vlastně odkázán na milost a nemilost Něm-
ců, bez jichž dovolení nesmí se chopiti nijaké
zákonodárné práce a že Němci mají v čeiných
otázkách politických, mimo jiné i v otázce de-
mokratické volební reformy tajné spojence v kurii
velkostatkářské. Ale i za těchto neutěšenýah
poměrů bylo snad možno vykonati více, kdyby
na druhé straně bylo více energie. Snad!
V Praze, 4. října. (Všeobecné vo
lební právo v Uhrách.) Hodžův „Slov.
Týžden.“ otiskuje list z Vídně, v němž se na
zál. dě dobrých informací sděluje, že rozhodu-
jící kruhy trvají na tom, aby se i Uhrám do-
stalo všeobecného volebního práva. Hraběti An-
drássovi dáno prý na srozuměnou, nepředloží-li
sněmu osnovu volební opravy on, že ji předloži
někdo jiný, ale všeobecné volební právo býti
musí. „Jen pokračujte ve své akci ve prospěeh
volební opravy — praví se v listě — a uvidíte,
že nemine měsíc nep dva, a návrh na změnu
volebního práva bude ležet na sněmovním
stole.
Němec
Hodžův
Týžden
Ana
Německo
Praha
Uhry
Vídeň
25
article
Akce ve prospěch všeobecného volebního
práva jest nyní v Uhrách v plném proudu. Ve-
dou ji ovšem jen Slováci, Rumuni a socialisté,
ale akce se šíří po celých Uhrách a zejména
na Slovensku není stolice, aby se v ní nepraco-
valo ve prospěch reformy. Od konce minulého
měsíce není dne, aby v té neb oné stolici ne-
byla ohlášena voličská schůze, na níž národní
poslanci a jiní řečníci se uvolují mluviti o re-
formě. Ale neméně horlivě se činí vládní or-
gány, které z důvodů nejmalichernějších zaka-
zují schůze, zvláště takové, v nichž se má mlu-
viti slovensky. Ze schůzi, svolaných na příští
neděli, zakázáno již neméně než 22. Dosud re-
zakázaných schůzí na ten den jest více než 50.
Vláda však ani svými zákazy nedosahuje cile,
neboť lid, jehož národní vědomí vzrůstá kaž-
dým dnem, v každém takovém zákaze vidi jen
nový důkaz, jak je proň nezbytna poctivá vo-
lební oprava.
Slovák
Rumun
Uhry
Slovensko
26
article
Výtvarné umění.
Výtvarné umění.
= K výstavě impresionistů došel nás při-
pis se strany velmi vážené. Pisatel přeje si
pronésti návrh, aby o této výstavě a v této vý-
stavě, v pavilonu »Manesa«, byly pořádány vý-
kladové přednášky. »Viděl jsem na návštěvě —
praví — a pozorují při svých společenských
stycích zájem o výstavu veliký. Při tom však
mnoho nejistoty, neurčitosti a nesmělosti v ná-
hledech. Lidé vidí věc novou, nebývalou a ne-
známou. Nechtějí však, aspoň ne všichni, viděti
v ní jen předmět zvědavosti. Přáli by si zajisté
být zkušenějšími uvedeni, poučeni, upozorněni
podpořeni. Ale ne všeobecnými frásemi, mlha-
vým nebo přepjatým horováním, nýbrž zcela
věcným výkladem. Jakousi demonstrovanou před-
nášku, kde by přednášející měl obraz za obra-
zem za demonstrační objekt. « Dále se v dopisu
rozvádí, že by přednášky takové neměly byt
kritikou výstavy ať s té či oné strany, ani by
nesměly vnucovat hotové přesvědčení a upra-
vený jaký soud. Bylo by dle mínění dopisují-
cího úplně na místě, kdyby přednášeči objasnili
stanovisko jednotlivých umělců a prostředky
jimiž v jednotlivých obrazech svého cíle hled
dosíci.
Zajisté je to návrh vší úvahy hodný a rych-
lého provedení. I v tom připadě, že by před-
nášky takové, ve výstavních místnostech, nebyly
něco naprosto jiného. V Paříží měl na př. C.
Mauclair takovou přednášku prostřed děl Rodi-
nových; ve Vídni přednášeli o impresionistech
a mezi impresionisty R. Muther a J. Mele
Graefe; v Drážďanech pořádali při jedné mezi
národní výstavě celý eyklus přednášek předníel
Mauclair
Rodi
R Muther
J Graefe
Paříž
Vídeň
Drážďany
27
article
znalců a poučovatelů. Tvrdí se, že výstavy ne
jsou vždy jen na podívání, nýbrž také k po
učení a hledí se takovými prostředky je do-
plňovat.
Z Vídně, 4. října. (Zvl. tel. »N. L. «) Pod-
zimní výstava svazu zdejších umělců »Hagen
bund«, jenž od svého prvopočátku vždycky vůči
slovanským umělcům choval se pohostinně, čímě
jeho exposice nabyly vzácné svěžesti, byla dnes
otevřena. Vyznačuje se jako všechny dosavadní
výstavy netoliko vkusným uspořádáním a dobrým
průměrem, ale také velkým počtem děl slovan-
ských, zvláště polských, hlavně pak českých.
Z půl třetího sta vystavených prací připadá
dobrá třelina na výtvarníky naše. Vedle Poláků
Bulasa, Merkela, Sichulského
Uziebla nalezáme tyto umělce české: Pöt-
tingera, Kalvoda, Kubu, Pacov-
ského, Šimona, Slavíčka, Vacátka,
Strettiho a Wachsmanna. Žel toliko,
že skulptura jest representována toliko jediným
Čechem, Stursou, ovšem velmi dobře. Umí-
stění českých děl jest rovněž důkazem, jaké
přízni a uznání dostává se zde našim krajanům.
Návštěva jmenovaného sálu je pro našince sku-
tečným požitkem a radostí.
Z Vídně, 4. října. Dne 12. října bude zde ote-
vřena výstava děl Vojtěeha Preissiga a Va je
v saloně Micthkeově.
Nové publikace, zaslané redakci této rubriky
Mauclaire Camille: Žijící ideje. Z cyklu téhož
jméne, essay o identilě a splynutí uměn. Stadie
autorovi od Remya de Gourmont. Přeložit
Jostf Helm. Moderní bibliotheka. RRtoč. V., kniha X.
Kr. Vinohrady. F. Adámek 1907
T ypografla. Odborný list knihtiskařů. Roč
18. Seš. 9.
Volné Směry. Vydává »Manes«. Roč. Xl.
čís. 11. (Th. Duret: Monet a impresionism.
Morice: O moderních podmínkách krásy.)
Hagen
Polák
Bulasa
Merkel
Sichulský
Uziebl
Kalvoda
Šimon
Vacátko
Stretti
Wachsmann
Čecho
Vojtěeh Preissig
Gourmont
F Adámek
Monet
Moric
Vídeň
Kuba
Pacov
Virginie
Mauclair Camilla
T ypografl
28
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Maloruské divadlo a jeho mladá dramatická
literatura těžkou ztrátu utrpěly smrtí Ivana Kar-
poviče Tobileviče, známého zvučně populár-
ním pseudonymem Karpenko Karyj. Nad jeho
mohylou v minulých dnech v maloruské rodné vsi
Kurljužinu (zemřcl v Berlíně rakovinou jater, 63letý)
s bolestí se poklonila celá Ukrajína. V osmdesátých
letech, v době rozkvětu maloruského divadla, vynikl
rychle Karpenko Karyj v Petrohradě i v řadě provin-
ciálních měst jako originální a silný berec, který
spolu s Kropivnickým, Zaňkoveckou
Starickým počítán mezi nejpřednější hvězdy ná-
rodního genru uměleckého, který svojí hlubokou
poesií a dramatickou výrazností překvapil svět. Na-
psal sám několik kusů ze života maloruského, které
nabyly rychlé obliby a jejich originální, typické
figurky, plné humoru a poesie, staly se všeobecně
známými (»Baťkova kazka«, »Palyvoda XVIII. stolě-
tija« a j).
+ Druhé stálé chorvatské divadlo, které bylo
založeno letos jako první stálá velká scéna vedle
zemského národního divadla v Záhřebě
— za subvenční podpory země a města Osěku
významného obchodního a průmyslového střediska
chorvatsko-slavonského na východě království — za-
hájí svoji činnost již v těchto prvních dnech říjno
vých. Artistická správa novébo divadla, bude hráti
střídavě v jednotlivých větších městech chorvatských,
asi po způsobu východo českého divadla našeho,a
první její stanicí jest město Varaždín, kdež pů-
sobnost svoji zabajuje dne 3. října Smetanovou
»Prodanou nevěstoue.
Ivan Kara
Tobilevič
Karpenko Karyj
Kropivnický
Zaňkovecká
Starický
Baťkův
XVIII
Berlín
Petrohrad
Záhřeb
Osěko
východ
Varaždín
maloruský divadlo
národní divadlo
29
article
Hudba.
Hudba.
+ Z České Filharmonle. Koncert na paměť ůmrt
Eduarda Griega koná se již zejtra o 4. hod. odpol
v sále Plodinové bursy. Vstupné při tomto koncenlí
Grieg
Český Filharmonle
30
article
Společný pracovní výbor německých stran
Klub ústavověrných velkostatkářů vyslovil v dnešní
31
article
a dalších koncertech, ač náklady oproti letům mi
nulým značně stouply, nebude zvýšeno, aby nebyly
oblíbených produkcí těchto, na výchovu obecenstva
tak zdárně působících, vzdalovány nejširší kruhy.
Pouze programy, jež dříve rozdávány byly zdarma,
prodávati se budou nyní po 10 b, obsahovati budou
však texty zpěvů, historické a esthetické vysvětlivky.
při neznámých dllech i technické rozbory, jež budou
psány zcela stručně, aby pozornost členáře neod-
vracely od poslechu, nýbrž ho rychle předem in-
formovaly.
+ Pan Jan Kahovec, absolvent pěvecké školy
Wallersteinovy, byl engažován pro obor lyrických
barytonů v městském divadle v Teplicích.
+ Virtuos na housle Jiadřich Fuld, koncerln
mistr ve Zhořelci v pruském Slezsku, hrál těchte
dnů E-dur koncert od Vieuxtempsa s orchestrem.
Úspěch měl veliký. Dnes je Feld populárním umělcem
Kahovec
Wallersteinův
Feld
Teplice
Zhořelec
Slezsko
Jiadřich Fulda
Vieuxtempsa
32
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Sjezd rakouských lékalů pro choromyslné
započal včera své porady ve Vídní za hojného úča
stenství rak. psychiatrů a lékařů pro choromyslně
= Zasnoubení v rodině Vanderbiltů. Z Londý
na, 4. října. Jak se z Nového Yorku sděluje, bylo
oficiálně oznámeno zasnoubení mis Gladys Van-
derbiltovy s uherským hrabětem Ladislavem
Szechenyiem. Nevěsta jest dceroa známého mi-
liardáře Kornelia Vanderbilta a jednou z nejbobatšícl
dědiček novovorské finanční astokracie. S hra-
bětem seznámila se za svého letošního pobytu ve
Vídni. Hrubě přibyl jako host tchánův do Newporlu,
kde se bude konati sňatek ještě před koncem pod-
= Záchrana trosečníků. Z Londýna, 4. října
Dle telegramu, dašlého v noci z Kilrushu, pokračuje
se s velkými obtížemi v pokusech o záchranu tro-
sečníků na vraku lodi „Lev XIII“. Bouře se poněkue
utišila, ale moře jest ještě pozv něno. Velitel atlant-
ského loďstva vyslal na místo neštěstí křižák „Arre-
gant“, jehož raketový přistroj konal dobré služby
Dle posledních telegramů bylo zacháněno již 13 mu
žů. kdežto 9 nebo 10 se lich ieště drží na vraku
zimu-
Zachránění nalézají se po bouřlivé noci, kterou ztrá-
vili v lanoví, ve hrozném stavu. Dostalo se jim hned
pečlivého ošetření. Velké davy lidí přiblížejí s břehu
k záchranným pracím. Čekaly tam po celou noc a
zapálily veliké ohně, aby trosečníkům, klerým ne-
mohly pomoci, projevily aspoň ré účastenství.
Z Londýna, 4. tijna. (K. k.) Dle zprávy, došlé
Lloydu z Kilrushu, bylo zachráněno veškeré mužstvo
ztroskotavší se lodi „Lev XIII.
Gladys
Szechenyie
Vanderbilt
Lloyd
Vídeň
Nový York
Newporlo
Londýn
Vanderbilt
Lev XIII
Lev XIII
33
article
= Padělané akcie, Z Berlína, 4. října. (K. k)
Dle ranních listů mělo padělání akcií rakouské jižní
dráhy soudní dohru před státním návladnictvím
v Bylomi. Obzalovár- byla 40letá Esther Schenkerová
z Podgorců u Krukova, jejíž muž zalím uprchl
Schenkerová byla 25. června 1906 zatčena v Myslo-
vicích jako osoba, která uváděla de oběhu akcie jižní
dráhy, opatřené falešným kolkem. Rozsudek zněl na
dvě léta vězení a na peněžitou pokutu v obnesu
3000 marek.
= Srážka vlaků. Z Decatutu (Mlinois), 4.
října. K. k.) Na dré s wabašské vazily se dva vlaky
pobliž Chapinu. Obě lokomotivy byly 1ozbity a jeden
brzdař usmrcen.
= Vypadl z vlaku. Z Bordeaux, 4. října
K. k) Sněmovní místopředseda Rabier zmýlils
dnes v noci na cestě z Orlcansu dvěře do umyvárny
s dvelmi do kupě a vypadl z vlaku. Utrpěl dosti těžké
poranění na pravé skráni a pociťuje bolest po pravé
straně celého těla, ale proto přece následujícím vla-
kem jel dál.
= Souboj na žavle. Ze Záhřeba, 4. října
Mezi hrabělem Orssichem ze Slavelichu a záložním
kadelem Benčičem konal se v Rudolíských kasárnách
souboj na šavle za velmi těžkých podmínek. Beněi
utržil tažnou ránu přes obličej a prsa, kže byl k beji
nesshopen. Příčinou souboje byla hádka k vůli dámě.
= Ze žázlivosti. Z Pešti, 4. října. V Alsolapugy
odohrála se hrozná milostná tragedie. Dvě mladé
divky, Anna Balintova a Mina Bavleova, byly zami-
lovány do téhož mladíka, jenž se rozhodl pro Bavle-
ovu. To trápilo Balinlovu tak, že se rozhodla sou-
peřku usmrtiti. Včera večer, kdyz mladik z domu
Bavleovy odešel, zavolala ji na dvůr, vrhla se na n
a bušila ji do hlavy sekyrou tak dlouho, až klesla
mrtva k zemi. Vražednice byla zatčena.
Schenkerová
Krukův
Chapin
Benčič
Balintův
Bavleův
Balinlův
Berlín
Podgorec
Myslo
Bordeaux
Záhřeb
Pešť
Decatut