ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 b6b1c1b0-767b-11dc-b605-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 33 celkem · entity: place 52, person 159, work 5, org 16
1 masthead
strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
5. října 1907. Císlo 275.
4 article
možnost, že by vláda po 10 letech další příspěvky zemím nepřikázala; dále také proto, že se očekává. kdyby vláda po r. 1910 přebytky tyto zemím při kázala, že by se z nich daly poříditi stálé ústavy, nákladné budovy pro sirotky; proto zemský výbor spořil. Ostatně jsou tyto peníze uloženy velice vý- hodně v Zemské bance král. českého. Přebytků používá se pro dítky, které se nalezají v sirotčincích okresních a obecních, dále v různých ústavech, pak na stipendia na průmyslových školách a subvence pro různé dobročinné účely. Pro výchov sirotků nejlépe se osvědčil systém odevzdání jieh rodinám. Velice často se stává, že v takových rodi- nách dítky zůstávají i potom, když zemský výbor na ně přestává již platiti a že bývají adoptovány. Ná- klad na dítě v rodině je 20 haléřů denně, kdežto v ústavech sirotěích přes 80 haléřů. Zemský výbor podporuje z tohoto fondu vydatně též ústavy , pro osoby nemocné: tak poskytl spolku pro nemocné pllc- ními chorobami nezúročitelnou půjčku 60.000 K na na zřízení ústavu v Žamberku a 30.000 K ústavu v Luží. V zásadě přislibil zemský výbor podobnou podporu i německému spolku pro choroby plicní, do- sud však nebyl peníz ten vyplacen, poněvadž žádný podobný ústav německý neexistuje. Komise učinila návrh, aby zemský výbor vyjednával s vládou, aby i po roce 1910 byly přikázány přebytky na dále ze- mím, v nichž sirotčí pokladny existují. Vyjednáván to dosud nevedlo k eíli.
Žamberk Luží
5 article
Řečník potom doporučuje tyto návrhy komise: 1. První zpráva zemského výhoru o zemském sirolčím fondu král. českého, založeném dle zákon zemského ze dne 29. října 19.2 č. 78. z. 2., béř se s povděkem na vědomí a schvaluje se. 2. Zemskému výboru se ukíádá, aby v patrnosti vedl okolnost, že části správních přebytků sirotčích pokladen společných v král. českém pro účel y záko- nem ze dne 3. června 1901 č. 62 z. z. stanovené království českému přikázány jsou pouze na dobu až do roku 1910 a aby zavčas před projitím lhůty té vyjednával opětně s vládou o tom, aby správní přebytky vůbec království českému odevzdala, po případě při nejmenším by král. českému i po roce 1910 aspoň části správních přebytků společných si- rotěích pokladen, v království českém se nalezajících. pro účely zákonem ze dne 3. června 1901 č. 62 z.z. stanovené vyda la. 3. Druhá zpráva zem. výboru o zem. sirotěím fondu král. českého, založeném dle zákona zem. ze dne 29. října 1902 č. 78 ř. z., bere s uspokoje- ním a povděkem na vědomí a schva- luje se. 4. Vláda se vyzývá, aby se zřetelem k tomu. že doba platnosti zákona ze dne 3. června 1901 čls 62 ř. z. končí r 1910, předložila říšské radě co nej- dříve osnovu zákona o přidělení správních přebytků společných pokladen sirotčích jednotlivým zemím po r. 1910 v ten smysl, že veškeré koncem r. 1910 pozůstávajicí přebytky správní po srážce přiměřené zálohy a důsledkem toho každoroční přebytky tuto zalohu převyšující přikazují se trvale přislušným zemím k účelům, svrchu zmíněným zákonem stano- veným.
6 article
Posl. Schreiter za hlučného souhlasu Němců do- kazoval, že Němci při rozdilení přebytků sirotčích pokladen dostávají mnohem méně, nežii Češi. Řečník poukazoval na to, že »český agitační spolek v Li- berci« dostává od zemského sirotčího fondu pro 1 dětí přes 2000 K. (Bouřlivý odpor u českých poslanců.) Posl. Wolí: S tím se v německém jazykovém území proti nám agitujs. Posl. Iro: Máme přihlížeti k tomu, jal se zde krader Posl. Kalina (k Němeům): Chovejte se slušně. Posl. Zuleger: To není neslušné, to jest pravda Posl. Woll: Délejte vaší bumanitu z vlastn kapsy a ne na naše útraty! (Bonřlivý odpor českých poslanců. Dlouhotrvající nepokoj.) Posl. Schreiter skončil návrhem, aby ve zprávách komise byla vynechána slova »s povděkem«a »3 uspokojením a povděkem«. Posl. dr. Zimmer: Pro slova »s uspokojením« »3 díkem«, pane Schreitře, hlasoval jste vy a všichni Nemci v komisi! (Hluk mezi Němci. Bouřlivé: Slyšte Slyšte! českých poslanců.) Posl. Wolf: Tehdy jsme ještě nevěděli, jak věci stojí ! Posl. dr. Zimmer: Nemohu si pmoci, vy jste pro to v komisi hlasovali a teď to zapíráte! Potom máme s vámi dospěti k nějakým koncům. (Opětný Lluk.) (Nejvyšší maršálek zemský zvont.) Návrh posl. Schreitera je dostatečně podpo rován. Posl. Wolf: Ano, ale tenkrát jsme to ještě ne- věděli.
Posl Němec Čech Kalina Zuleger doktor Zimmer Schreitra Wolf Něme slyšet slyšet
7 article Posl. Schreller: Vždyť všichni Němci mluviliv
Posl. Schreller: Vždyť všichni Němci mluviliv komisi proti tomul Posl Zuleger: Kdybychom byli věděli, jaks věci mají, byli bychom hlasovali jinak. Posl. Wolí: Jedním slovem, svinské bospodář stvl, jinak se to nedá označiti. (Trvající hluk mez Němci; odpor českých poslaneů.) Posl. dr. Šuhrt vzdal plné uznání zemskému výboru, zejména přísedícímu posl. Adámkovi, že spravovali sirotčí fond s nevšední obělavostí a láskou a že tiše, bez hluku, ale s mravenčí pílí vybudovali celé naše veřejné chudinství. Zemský výbor slará se nejen o dítky, které jsou sirotami, ale také o děti, stižené chorobami a zaopatřuje je v nemocnicích. ústavech a sanatoriích. Tím odporněji působí, když přijde někdo s tak šlvavou řečí jako posl. Schreiter a zavléká humanitu do třenic národnoslních. Řečník vyveací pak výtky posl. Schreitera o odmitání ně- meckých dětí a nadržování dělem českým a doka- zuje číselně, že pro procenla dětí podporovaných není směrodatnou národnost, nýbrž skutečná po- třeba. Zemský výbor vychází vždy s jedině správného slanoviska lidskosti a nehledí nikdy na to, jsou-l to děti české nebo německé. Němci chtějí, aby, co jejich okresy zaplatí, dostali zpět. Jsou však něme- cké okresy, které dostávají muobem více než zapla- tily. Mohli bychom vám to také vytknout, ale ne- jsme lidé, kteři by humanitu posuzovali dle měřítka politického. (Výborně! u českých poslanců.)
Posl Němec Posl Zuleger doktor Šuhrt Adámek
8 article
Mobl bych se jen zmínit o tom, jak vy roz umíta humanitě a jak vy nakládáte se sirotky ve svých obcích. Když zemře český dělník v německé obci, jehož mozoly lpí na bohatství vašich krajanů, má obec první starost o sirotky, ovšem, jak je do- stati z obce. Končím a hlubokým přesvědčením, že zemský výbor jednal tak, jak mu velel cít spravedl- nosti. Může tu jako správce sirotčích fondů stá s hlavou hrdě vztyčenou, ale vy (obrácen k Něm- cům) dnešním svým jednáním nezískali jste si cenu lidskosti. Je-li ve vás kousek citu, jejž má kdy člověi ke druhému v dobách bídy a utrpení, pak vaše svě- domí není čisté (Výborně! Hlučný potlesk. Bouřlivý odpor u Němců. Poslanec Vollgruber: To jest sprosťáctví, on říka že nemáme čisté svědomí. Poslanec Maresch: To si přece nepotřebujeme dát libiti, to je nestydstost, my máme čisté svědomí to je drzost od něho, takového něco nám vrhnou v tvář, naši sirotci mohou hladověti a vy krmite svoje našimi penězi ! Poslanec Vollgruber: Ať odvolá, nedáme si te líbit. (Čstné výkřiky u Němců a nepokoj.) Poslanec Wolf: Žádáme, aby byl volán ku po řádku! Poslanec Maresch: Takovou drzost nedámesi libit ! Nejvyšší maršálek zemský zvoní a žádá o klid Posl. Grösal, dr. Maly a dr. Herolů (z Mostu křičí: Ať odvolal Poslanec Maresch: Máme ještě zásuvky ! Bude- třeba, nebude se už o ničem rokovat!
Němec Vollgruber Maresch Wolf Malo doktor Herol Německo Most
9 article
Poslanec Herold (z Mostu): Nuže, odvolá neb neodvolá? Poslanec Maresch: Urazil všecky naše starosty Poslanec Grössl: Ani krok už se neudělá zde Poslanec dr. Herold (z Mostu): K tomu je po třeha celé české neomalenosti! Poslanec Grössl: Tak mluvit je největší nesty dalost! Posl. Vollgruber: Řekl, že nemáme čisté svě domí! Posl. Mareschi: To je nestydatost, to si nedáme líbiti! (Velký hluk na německých lavicích.i Posl dr Šubrt: Jak měříle vy nám, tak měřím my vám. (Opětný bouřlivý hluk u Němců. Četní po- slanci němečtí buší pěstí do stolů a volají: „Odvolatí Musí odvolatl“ Posl. dr. Šubrt: Když se vámí řekne pravda, zlo bíte se! (Obrovská vřava mezi Němci. Bouřlivý trvalý odpor poslanců českých.) Posl. Woli (volá na ajvyššího maršálka): Pane předsedo, dejte si přece předložiti stenografický pro- tokol. a donutte ho, aby odvolal!
Herold Maresch Grössl doktor Posl Šubrt Němec Most Woli
10 article
Posl. Maresch: Okamžitě odvolat! Nejvyšší maršálek zemský zvoní a napomíná k klidu. Žjednav si slechu, předčitá ze stenografického protokolu závěrečnou větu z řeči posl. dra. Šubrta. Hlasy českých poslanců: To přece není nio zlého! Posl. Adámek (k nejvyššímu maršálkovi zem skému): Pak prosím, aby byl posl. Schreiter volár k poládku, ježto veřejně řekl, že zemský výbor kradl (Opětný dlouhotrvajci nepokoj v celé sněmovně.) Nejvyšší maršálek zemský (když byl přečetl zá- věrečná slova řeči posl. dra. Šubrta): Jestliže pan poslanec měl při svém výroku na mysli některé členy tohoto slavného sněmu, musím nazvati výrok ten neparlamentním. Je-li to však pouze všeobecné tčení, nespatřuji v tom nic horšího, než mnoho ji- ného, co zde již bylo řečeno. (Hlučný souhlas če- ských poslanců.
Posl Šubrt Adámek
11 article
Posl. dr. Kramář: Vždyť na tom výroku nebyle nic urážlivého! Nač tolik rozčilení? (Opětná dlouho- trvající vřava na lavicích německých. Posl. dr. Funke jemuž nejvyšši maršálek zemský udělil slovo, drah- nou chvíli nemůže promluviti.) Posl. dr. Funke mluví o nespokojenosti a roz trpčení, které se zmocnilo Němců, když vyšly na zá kladě zpráv zemského výboru sestavené zprávy z nichž Němci nabyli mínění, že německým okresům se nedostává pozornosti, na kterou mohou činiti nárok podle svých příspěvků. Toto roztrpčení jes oprávněné a vyžaduje vysvětlení sněmu od těch, kteř jsou pověření správou těchto fondů. Jestliže předešlý řečník pravil, že všechny okrosy a města nepoužily zařízení sirotčích fondů, bylo by prý věcí správy,je na to upozorniti a povzbuditi je. Vytýká nedostatel spravedlnosti a objektivnosti, která by byla nufna aby osiřelé a opuštěné dítky v německých okresech obdržely podporu, na níž mají nárok. Vytýká, že se některým českým dobročinným zřízením dostává přednosti, jako na pi. Českému pomocněmu spolku paní v Liberci a jiným, Posl. dr. Herold (z Mostu): Zejména těm, které ze usazují v německém jazykovém území Posl. dr. Funke jmenuje spolky paní dívek v Trut- nově a Horním Růžodole. Vidí v tom národnostní agitaci, které se nemá dopouštěti správa zemského sirotčího fondu Posl. dr. Herold (z Mostu): Našemi penězi prot Posl. dr. Funke: Kde jsou německé pontocn spolky paní?
Posl doktor Kramář Funke Němec Herold Liberec Most Trut Horní Růžodol spolek paní dívka
12 article
Posl. Frantzl: Ani jedinému se nedostává pod pory! Posl. dr. Funke: Ani v německých městechí Posl. Glöcknor: Česká agitace jest živena něme ckými ponězil Posl. dr. Funke praví dále, že české spolky tyte se zvláštní obratnosti a houževnatostí se usazují v německém území. Konec národnostního boje vid fečník pouze v rozehodu znepřátelených a rozvadě- ných bratří, Jen v úplném administrativním a národ- ním rozdělení, v rozdělení soudních obvodů politické správy jest možnost klidu a míru v zemi Ukazuje na blahodárnou činnost jednollivých škol ních obvodů, zemědělské rady a zemské školní rady od té doby, co jsou rozděleny Posl. Glöckner: Aniž při tom bylo království če ské roztrženo. Posl. dr. Funke prohlašuje za bouřlivého sou hlasu a potlesku svých politických přátel, že jen úplné národní a politické rozdělení může mír zjed- nati a zjedná. Pokládáte se za pány země. Mluvite o stejném právu ... Posl. Glöekner: Ale jen mluvil Posl. dr. Punko pokračuj.: ... ale stále se roz množují trecí plochy. Bylo třeba, aby národnostn námí
Posl doktor Funke Punko Glöcknor konec národnostní boj
13 article
agitace byla vnesena v zemi podporou českých po- mocných spolků paní? Posl. Glöckner: To je Šamánkův způsob! Pěstile slepíc! A ještě se směje tak drzel Posl. dr. Funke žádal pak za vysvětlení, pro německé žádosti po léta zůstaly nevyřízeny? Věřte- že chauvinismus a víra v nadvládu, která v tom zá- leži, že se stále ještě pokládáte za pány éto země jednou musí padnout. Slavné české království tímte rozdělením, jak vám je navrhujeme, nikterak nebude roztrženol Posl. Glöekner: Také subvence pro vašeho pan Šamánka ještě vydržíme! Posl. dr. Funke vytýká pak českým poslancům že se vzdávají moderních idejí ihned, jakmils se jedná o národní nadvládu Čechů. Lpíte — praví — na českém státním právu jako drahocenné papírove relikviji.... (Bouřlivý odpor u českých poslanců. která nikdy více neprocitne k životu. Česko slání právo, jak vy si ho přejete, nikdy neprocitne Na to se můžete spoléhnout. O to se už postaráme Posl. Glöckner: Je to však pohodlný agitační prostředek Posl. dr. Herold (z Mostu): Anýž je zavede! Posl. dr. Funke pokračuje: Budeme i v říšské radě strážci německého národa v Čechách. Jsme pro tento zákon, avšak ve správě, jež bude vedena sa- motnými Němci v Čechách, a klerá zaručí Němcům rozhodujíci slovo v nakládání s penězi, které povo- lili. (Živá pochvala a potlesk. Volání: Výborně! Brávo! Řečníku se blahopřeje.) Posl. Glöckner: Ano, pan dr. Šamánek dostan 22 korun na kuřátka, která si vypiplal Posl. dr. Herold (z Mostu): Co je to s těmi kuřaty? Posl. dr. Maly: Šamánek je subvencovaný ob chodník s drůbeží!
Posl Glöckner Šamánkův doktor Funke Šamánek Čecho Herold Němec Malo Česko Most Čechy
14 article
Posl. dr. Glöckner: Drůbežnický subvencioná Aby si mohl dobře vykrmiti kuřáta, dostává 22 z fondu zemědělské rady. (Odpor u českých po- slanců.) Poslanec dr. Schauer (pro) ujav se slova jak předseda komise pro záležitosti okresní a obecní, pravil v úvodu, že pronáší svou prvou delší řeč v sněmu za velmi nepříznivých auspicií, maje po vášní- vých a bouřlivých scénách pánů na německé straně vysvětliti na základě suchých paragrafů zákona, že nemají pravdu. Stojím na stanovisku — pravil — že ten, kdo si počíná vášnivě, nemá pravdu: pravda nemá zapotřebí vášnivého akcentu. O věci samé jsme pojednali zcela klidně v naší komisi. Tam nebylo žádných námitek. Volám za svědky pana Scbreitera a dra. Funka, volám za svědka starostu pana Posselta, že ani jednou jste nepovstali, abyste řekli: »Zde sa háte po našich svatých právech!« Mobli byste snad říci: byli jsme překvapení, poněvadž referent přednesl tuto předlohu náble; ale ani to se nestalo, referent měl připravenu tuto věc ve schůzi 11. března t. r.
Posl doktor Glöckner Schauer Scbreiter Posselt Mobnout fond zemědělský rada
15 article
Přednesl svoji zprávu, ale právě pánové s něme- cké strany to byli, kteří řekli, že ji nečetli. My jsme ihned odročili jednání na 26. ledna. Pánové měli plných 15 dní času a 26. ledna ani jeden jste neřekl, že jste nespokojeni. Všichní jste zvedli ruku proto, abyste našemu věhlasnému muži, který si v těchto věcech získal »monumentum aere peren nius«, poslanci Adámkovi vyslovili dík Pánové, je to vůbec zvláštní: když jsme sami mezi sebou, bez kontroly veřejnosti, tu se mluví věcně a máme se i rádi. Zde vedle mne stojí pan dr. Herrmanp, s nímž mám čest po dlouhá léla za sedati ve výboru advokátní komory král. českého Tam členové komory obou národností žárliv střeží její jednoty. Po plných devět roků za- sedám s německými kolegy ve správě fondu pro malc- živnostníky. Dovolávám se svědectví všech, že ví- táme každou žádost německou, jen aby chom jí mohli vyhověti.
Adámek Pánová doktor Herrmanp advokátní komora král
16 article
Zrovna tak je tomu i v komisi pro okresní ohecní záležitosti. Ale sotva jste se 26. března vrátil do svých měst, tu odpusíte, pánové, jako by byl čert šovinismu do vás vjel a vy sami přichá- zíte a dátíte na nás síru a obeň. Patrně nic jiného to nezavinilo, než ta nešťastná brožurka pana Titta. A nyní se vracím k svému úkolu, abych vám suše vysvětlil, že zemský výbor jednal správně. Zpravodaj posl. dr. Zimmer vysoětlil, jak vznikly přebytky sirotčích pokladen: z úspor sirotků, poně- vadž nedostávali plných úroků. Věc ze stanoviska právnického jest velmi zajímavou; mám za to, že ani v říšské radě se nešlo věci úplně na kloub. Kdyby nebylo zákona z r. 1858 o sirotčích poklad- nách, pak by tu platil občanský zákon: pak by tu nebylo nic jiného než tak zv. nucené mandatum, že jsou sirotci povinní ukládati své jmění v sirotčích pokladnách, které s tímto jměním pak hospodaří. Dle tohoto zákona by neměl nikdo jiný nárok na tyto přebytky, než právě tito sirotci, ani na odměnu správy by stát neměl žádného nároku, pouze na ho- tové výloby. Ale ten právní poměr byl změněn zá- konem z r. 1858. Tam jest výslovně konstatováno, že přebytky tvoří reservní fond. Račte uvážiti, že sirotčí pokladna je jistě právnickou osobností. Sirotci nemají práva na podíly cenných papírů nebo na části bypotek. Oni jsou jen věřiteli a sirotčí po- kladna je zase věřitelkou jednotlivých dlužníků. Pře- bytky z toho mají tutéž právní povahu, jako jmění samé. Je to tedy jmění účelové a proto musí být věnováno pouze sirotkům. A když je chtěl stát věno vati na stavby erárních budov atd., podařilo se tyto snaby odvrátiti a zásluha o to patří také našemu posl. Adámkovi.
Titt doktor Zimmer Adámek
17 article
Nyní se tu hádáme o něco, co nemáme ještě úplně zabezpečeno. Sapienti sat ! Dle zákl. zákonů nemá nikdo práva, mimo pří- pad expropriace, sahati na soukromý majetek, proto nemá vláda právo, použili těchto přebytků ke svým stavebním účelům. Jedině mohla jich použiti pro si- rotky a to také učinila zákonem z r. 1901 a přiřkla je zemím až do roku 1910. Kdyby byl pan kolega Schreiter a jiní měl vážné pochyby o tom, mohli jíti předem k referentu posl. Adámkovi a jemu předněsti své stížnosti a pak, kdybyste se byli přesvědčili, že zemský výbor, ve kterém však máte své strážce, chybuje, pak jste mohli na nás přijít a vytýkati nám to a byli byste v právu, ale vy jste tak neučinili, a aniž jste se přesvědčili, mluvíte zde s okna a harangujete sve massy. (Výhorně?
Adámek
18 article
Hlas: Je před volbami! Posl. dr. Schauer (pokračuje): Tyto přebytky byly přikázány zemím pouze do roku 1910; pro bu doucnost máme jen »pium desiderium« a věc jest vážně ohrožena, jestliže setrváte na svém odporu Vy si přejete, aby se těchto přebylků užívalo dle po- měrů národnostních. Zeptejte se svých právníků, zda vám dle zákona právo toto patří. Vždyť zákon ne- rozeznává národnostní rozdíly. Zákon mluví o si- rotcích a zanedbané mládeži v král. českém; kde zákon nerozeznává, ani my nesmíme rozeznávati. Vnášíte-li do této otázky moment národnostní, chybujete a ohrožujete velký užitek ny nějšího stavu věci. Bylo nám z vaší strany vytý- káno, že v tak humanitní věci nemůže rozhodovat národnost, jak prý my to činíme. Já jsem přesvěd- čen, že posl. Adámkovi se podaří přesvědčiti ty z vás, kleří máte dobrou vůli, čialicemi, že nám křivdite. Myslím, že bychom byli netvory, kdyby se o nás moblo říci, že nás slza na líci německého dítěte méně vzrušuje nežli slza na líci dílěte če- ského. (Výborně!) Ve jménu lidskosti — my máme v historii dost lidí, kteří byli pravými jejími před staviteli — proti tomu protestuji.
Posl doktor Schauer Adámek
19 article
Pan dr. Funke shledává jediný lék v tom, že bychom se měli rozejít. Užil tu přirovnání dvou bratříčků, kteří se nemohou shodnout. Kdybychom zde seděli jako ti dva bratří vedle sebe tak, že by chom skutečně mohli svázal své věci do ranečkua jít. bylo by to něco jiného. My však bychom v tom území, jež vy máte na zřeteli, zanechali kus svého živola, kus svého srdce, a to by bylo úplně zničeno, kdyby se stalo po vašem. Což pak není možno roz řešení jiné, abychom si smírnou ruku podali? Ale k tomu je potřebí, abyste se nebáli o man- dáty, nebáli malých venkovských plátků. Kdy se vzmužite k jinému postupu? (Výborně ! Potlesk.) Obracím se proti slovům p. dra. Funka, že mu- síme jedno obělovat, a tím že je »relikvie státního práva«. Velectění pánové, s tím nám nechoďte! T není pouhá relikvie tak dlouho, doku jest v srdeích milionů Čechů vědomí, že zde stál a věčně státi bude drahe vlasli samostatný syn. (Výborně ) Vyslechněte vývody posl. Adamka. Doufám, že jste čestnými muží a že, když vám dokáže, že jste se mýlili, odvoláte svoji nedůvěru. Prosím za přijet návrhu komise. (Výborně! Hlučný, dlouho trvající potlesk. Řečníku se z mnoha stran gratuluje.) Posl. Lipka reaguje na řeč posl. dra, Schauera, přechází k řeči dra. Šubrla a konečně se dostává až na potřebnost němčiny pro Čechy, kteří žijí mezi Němci a mají tam prý nejlepší (!) existenci. Posl. Glöckner uznal za vhodno opakovati svě útoky na dra. Šamánka Jednání potom bylo přerušeno.
doktor Funke Čecho Adamek Posl Schauer Němec Lipka Čechy
20 article
Dolazy a návrhy. Posl. Kollant a soudr. činí návrh na udělení slát- ní a zemské podpory obci Sukovršicím v okresu úpi- ckém. Posl. dr. Fiedler a soudr. činí návrh na doplnění § 37. zemského zřízení pro král, české. Posl. Maštálka a soudr. činí návrh, týkající s pasivního odporu železničního perso- nálu při drahách soukromých v král českém Posl. Josef Macháček činí návrh na předložení osnovy o organisování a vydržování učednických besídek. Posl. Srdinko a soudr. dotazují se místodržiteli o trestání rolníků pro výsek masu. Příští schůze je zejíra v sobotu o 11. hod. dopolední Na jejím pořadu je pokračování v dnešním jed- nání, dále pak volba generálního ředitele Hypoteční banky král, českého, druhé čtení zprávy komise pro záležitosti Zemské banky o zprávě zem, výboru pensionování práv znalého ředitele Zemské banky král. českého dra. Jana Lošťáka, pak o jeho žádosti za vpočítání 12 let při výměře služného a obsazen. volného tím místa, ústní zpráva zem. výboru o obsa- zení místa druhého stálého ředitelé práv znalého pi Zemské bance král. českého atd. Schůze skončena o 4. hod. 25 minut
Posl doktor Fiedler Maštálek Macháček Lošťák český Posl hypoteční banka král zemský banka král
21 article
Klub sněmovních poslanců národní strany svobodomyslné konal dnes před sezením sněmu schůzi za předsednictví posl. dra. Václ. Škardy. Posl. prof. dr. Fiedler předložil návrh na dodatek k zemskému zřízení, by komise byly prohlášeny za permanentní. Ustanovení to platiti má pro komisi pro opravu volebního řádu, zem- skou pojišťovnu, zájmová společenstva hospo- dářská a úpravu úvěrních fondů. Návrh ten byl schválen. Na to byl projednán jednací pořad, ustanoveni řečníci, kteří se mají v debatě ujati slova. Posl. Maštálka předložil návrh o trp- ném odporu zřízenců na dráze společnosti státní dráhy a severo-západní dráze, který byl po debatě, jíž se zúčastnili kromě navrhovatele dr. Kramář, Kotrbelec, dr. Pinkae, dr. Zimmer, dr. Viškovský, Kudrnka a Kožmin, schválen. Dále byli ustanovení posl. prof. dr. Fiodler, Maštálka a dr. Viškovský, aby s ohlášenou deputací česko- slovanského hostinstva »Hostimil« projednali veškeré její požadavky a vyslechli všechna její přání. Ku podnětu posl. dra. Ročka bylo usneseno, aby byly učiněny kroky k odstranění obtíží, plynoucích hostinským z vybírání zemské pivní dávky a aby správní odbor klubu otázkou tou se zabýval a ještě v tomto zasedání při- slušné návrhy podal. Dr. Kramář, který s do klubovní schůze dostavil, byl velmi vřele předsedou drem. Václ. Škardou a všemi přítomnými uvitán.
Václ Posl profesor doktor Fiedler Maštálek Kramář Kotrbelec Pinkae Zimmer Viškovský Kudrnka Kožmin Fiodler Roček Škarda národní strana Hostimil
22 article
schůzi souhlas s utvořením stálého společnéh pracovního výboru německých stran. Deputace Ústřední jednoty českoslovanského ho slinstva »Hostimil« pp. Jan Stolc, předseda, Josel Čižek, velkorestaurater, Regner, hostinský a Leop Kovář, restaurater na Smíchově, intervenovali dnes ve sněmu u všech předsedů českých klubů poslane- ckých a u místodržitele, kterého žádali, aby dbal na to, by živnostenské úřady první stolice přesně za- chovávaly zákon, pokud se týkž neudělování přeby- tečných koncesí, pronásledování neoprávněného pro- vozování živnosti, pronajímání živnosti atd. Posl. dr. Viškovský sdělil depulaci, že klub poslanců národní strany svobodomyslné jest ochoten vzíti v úvahu otázku úpravy daně pivní, zejména se zřetelem na vybírání její u hostinských a požadavky hostinských co nejůsilovněji podporovati.
Stolc Josel Čižek Regner Kovář Posl doktor Viškovský Smíchov Hostimil
23 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 4. října. (Smutný soud o če- ském sněmě.) Sněm království českého bliží se znenáhla k té formě činnosti, které si už dávno přejí vídeňské vlády: stává -e sborem. vyřizujícím zemské hospodářské otázky: Otázky politické jsou už dávno z pražské sněmovny vyloučeny, poněvadž by sněmu hrozila obstruk- ce německé menšiny, které úpadek význam českého sněmu je stejně vítaný, jako vládě. Úpadek ten bije zrovna do očí při jednání o sněmovní volební opravu. Sněm království českého byl přece svolán k zasedání podzimní- mu, aby vyřídil volební reformu. A zatím minuly celé dva týdny sněmování, než se výbor pro ve- lební opravu sešel ku prvé poradě a výsledkem jeho dosavadní práce jest, že zvolil užší výbor, který koná důvěrné porady o tom, co má po- radit výboru širšímu. Jestliže vláda říšskou radu skutečně svolá na 10. října, český sněm, jehaž podzimní svolání vyhlášeno za ústupek, učiněný české většině přes odpor Němců, mine, nevy- kenav jediného kroku na dráze volební op ravy. Dnešní „Arb. Ztg.“ přináší ve stati, nadepsané „Mrtvý sněm“, mnoho hořké pravdy o málomoe- nosti a málomyslnosti českého sněmu. Volební opravy zápasí všude s obtížemi a demokratise- vání kuriátních sněmů nikde se neděje snadno. Ale všade je vidět aspoň dobrou vůli, poctivou snahu, vykonati aspoň prvý krok, a nedá-li se vymoci celé právo, uskutečniti z něho aspoř čásť. „Jen proslulý jindy sněm — píše dále vídeňský list — sněm nejprůmyslovější země. ukázal se úplně neschopným, aby reformou aspoň pohnul, ukazuje se úplně neplodným vzhledem k úkolu, na jehož splnění čekají mili- onové. V malomoci českého sněmu, jenž není s to prověsti volební opravu, jeví se úpadek tohoto zákonodárnéhu sboru . ..
Němec Praha
24 article
Nám bohužel je známo, že sněm královstv českého v nynějším složení jest od dob Körbro- vých vlastně odkázán na milost a nemilost Něm- ců, bez jichž dovolení nesmí se chopiti nijaké zákonodárné práce a že Němci mají v čeiných otázkách politických, mimo jiné i v otázce de- mokratické volební reformy tajné spojence v kurii velkostatkářské. Ale i za těchto neutěšenýah poměrů bylo snad možno vykonati více, kdyby na druhé straně bylo více energie. Snad! V Praze, 4. října. (Všeobecné vo lební právo v Uhrách.) Hodžův „Slov. Týžden.“ otiskuje list z Vídně, v němž se na zál. dě dobrých informací sděluje, že rozhodu- jící kruhy trvají na tom, aby se i Uhrám do- stalo všeobecného volebního práva. Hraběti An- drássovi dáno prý na srozuměnou, nepředloží-li sněmu osnovu volební opravy on, že ji předloži někdo jiný, ale všeobecné volební právo býti musí. „Jen pokračujte ve své akci ve prospěeh volební opravy — praví se v listě — a uvidíte, že nemine měsíc nep dva, a návrh na změnu volebního práva bude ležet na sněmovním stole.
Němec Hodžův Týžden Ana Německo Praha Uhry Vídeň
25 article
Akce ve prospěch všeobecného volebního práva jest nyní v Uhrách v plném proudu. Ve- dou ji ovšem jen Slováci, Rumuni a socialisté, ale akce se šíří po celých Uhrách a zejména na Slovensku není stolice, aby se v ní nepraco- valo ve prospěch reformy. Od konce minulého měsíce není dne, aby v té neb oné stolici ne- byla ohlášena voličská schůze, na níž národní poslanci a jiní řečníci se uvolují mluviti o re- formě. Ale neméně horlivě se činí vládní or- gány, které z důvodů nejmalichernějších zaka- zují schůze, zvláště takové, v nichž se má mlu- viti slovensky. Ze schůzi, svolaných na příští neděli, zakázáno již neméně než 22. Dosud re- zakázaných schůzí na ten den jest více než 50. Vláda však ani svými zákazy nedosahuje cile, neboť lid, jehož národní vědomí vzrůstá kaž- dým dnem, v každém takovém zákaze vidi jen nový důkaz, jak je proň nezbytna poctivá vo- lební oprava.
Slovák Rumun Uhry Slovensko
26 article Výtvarné umění.
Výtvarné umění. = K výstavě impresionistů došel nás při- pis se strany velmi vážené. Pisatel přeje si pronésti návrh, aby o této výstavě a v této vý- stavě, v pavilonu »Manesa«, byly pořádány vý- kladové přednášky. »Viděl jsem na návštěvě — praví — a pozorují při svých společenských stycích zájem o výstavu veliký. Při tom však mnoho nejistoty, neurčitosti a nesmělosti v ná- hledech. Lidé vidí věc novou, nebývalou a ne- známou. Nechtějí však, aspoň ne všichni, viděti v ní jen předmět zvědavosti. Přáli by si zajisté být zkušenějšími uvedeni, poučeni, upozorněni podpořeni. Ale ne všeobecnými frásemi, mlha- vým nebo přepjatým horováním, nýbrž zcela věcným výkladem. Jakousi demonstrovanou před- nášku, kde by přednášející měl obraz za obra- zem za demonstrační objekt. « Dále se v dopisu rozvádí, že by přednášky takové neměly byt kritikou výstavy ať s té či oné strany, ani by nesměly vnucovat hotové přesvědčení a upra- vený jaký soud. Bylo by dle mínění dopisují- cího úplně na místě, kdyby přednášeči objasnili stanovisko jednotlivých umělců a prostředky jimiž v jednotlivých obrazech svého cíle hled dosíci. Zajisté je to návrh vší úvahy hodný a rych- lého provedení. I v tom připadě, že by před- nášky takové, ve výstavních místnostech, nebyly něco naprosto jiného. V Paříží měl na př. C. Mauclair takovou přednášku prostřed děl Rodi- nových; ve Vídni přednášeli o impresionistech a mezi impresionisty R. Muther a J. Mele Graefe; v Drážďanech pořádali při jedné mezi národní výstavě celý eyklus přednášek předníel
Mauclair Rodi R Muther J Graefe Paříž Vídeň Drážďany
27 article
znalců a poučovatelů. Tvrdí se, že výstavy ne jsou vždy jen na podívání, nýbrž také k po učení a hledí se takovými prostředky je do- plňovat. Z Vídně, 4. října. (Zvl. tel. »N. L. «) Pod- zimní výstava svazu zdejších umělců »Hagen bund«, jenž od svého prvopočátku vždycky vůči slovanským umělcům choval se pohostinně, čímě jeho exposice nabyly vzácné svěžesti, byla dnes otevřena. Vyznačuje se jako všechny dosavadní výstavy netoliko vkusným uspořádáním a dobrým průměrem, ale také velkým počtem děl slovan- ských, zvláště polských, hlavně pak českých. Z půl třetího sta vystavených prací připadá dobrá třelina na výtvarníky naše. Vedle Poláků Bulasa, Merkela, Sichulského Uziebla nalezáme tyto umělce české: Pöt- tingera, Kalvoda, Kubu, Pacov- ského, Šimona, Slavíčka, Vacátka, Strettiho a Wachsmanna. Žel toliko, že skulptura jest representována toliko jediným Čechem, Stursou, ovšem velmi dobře. Umí- stění českých děl jest rovněž důkazem, jaké přízni a uznání dostává se zde našim krajanům. Návštěva jmenovaného sálu je pro našince sku- tečným požitkem a radostí. Z Vídně, 4. října. Dne 12. října bude zde ote- vřena výstava děl Vojtěeha Preissiga a Va je v saloně Micthkeově. Nové publikace, zaslané redakci této rubriky Mauclaire Camille: Žijící ideje. Z cyklu téhož jméne, essay o identilě a splynutí uměn. Stadie autorovi od Remya de Gourmont. Přeložit Jostf Helm. Moderní bibliotheka. RRtoč. V., kniha X. Kr. Vinohrady. F. Adámek 1907 T ypografla. Odborný list knihtiskařů. Roč 18. Seš. 9. Volné Směry. Vydává »Manes«. Roč. Xl. čís. 11. (Th. Duret: Monet a impresionism. Morice: O moderních podmínkách krásy.)
Hagen Polák Bulasa Merkel Sichulský Uziebl Kalvoda Šimon Vacátko Stretti Wachsmann Čecho Vojtěeh Preissig Gourmont F Adámek Monet Moric Vídeň Kuba Pacov Virginie Mauclair Camilla T ypografl
28 article Dramatické umění.
Dramatické umění. + Maloruské divadlo a jeho mladá dramatická literatura těžkou ztrátu utrpěly smrtí Ivana Kar- poviče Tobileviče, známého zvučně populár- ním pseudonymem Karpenko Karyj. Nad jeho mohylou v minulých dnech v maloruské rodné vsi Kurljužinu (zemřcl v Berlíně rakovinou jater, 63letý) s bolestí se poklonila celá Ukrajína. V osmdesátých letech, v době rozkvětu maloruského divadla, vynikl rychle Karpenko Karyj v Petrohradě i v řadě provin- ciálních měst jako originální a silný berec, který spolu s Kropivnickým, Zaňkoveckou Starickým počítán mezi nejpřednější hvězdy ná- rodního genru uměleckého, který svojí hlubokou poesií a dramatickou výrazností překvapil svět. Na- psal sám několik kusů ze života maloruského, které nabyly rychlé obliby a jejich originální, typické figurky, plné humoru a poesie, staly se všeobecně známými (»Baťkova kazka«, »Palyvoda XVIII. stolě- tija« a j). + Druhé stálé chorvatské divadlo, které bylo založeno letos jako první stálá velká scéna vedle zemského národního divadla v Záhřebě — za subvenční podpory země a města Osěku významného obchodního a průmyslového střediska chorvatsko-slavonského na východě království — za- hájí svoji činnost již v těchto prvních dnech říjno vých. Artistická správa novébo divadla, bude hráti střídavě v jednotlivých větších městech chorvatských, asi po způsobu východo českého divadla našeho,a první její stanicí jest město Varaždín, kdež pů- sobnost svoji zabajuje dne 3. října Smetanovou »Prodanou nevěstoue.
Ivan Kara Tobilevič Karpenko Karyj Kropivnický Zaňkovecká Starický Baťkův XVIII Berlín Petrohrad Záhřeb Osěko východ Varaždín maloruský divadlo národní divadlo
29 article Hudba.
Hudba. + Z České Filharmonle. Koncert na paměť ůmrt Eduarda Griega koná se již zejtra o 4. hod. odpol v sále Plodinové bursy. Vstupné při tomto koncenlí
Grieg Český Filharmonle
30 article
Společný pracovní výbor německých stran Klub ústavověrných velkostatkářů vyslovil v dnešní
31 article
a dalších koncertech, ač náklady oproti letům mi nulým značně stouply, nebude zvýšeno, aby nebyly oblíbených produkcí těchto, na výchovu obecenstva tak zdárně působících, vzdalovány nejširší kruhy. Pouze programy, jež dříve rozdávány byly zdarma, prodávati se budou nyní po 10 b, obsahovati budou však texty zpěvů, historické a esthetické vysvětlivky. při neznámých dllech i technické rozbory, jež budou psány zcela stručně, aby pozornost členáře neod- vracely od poslechu, nýbrž ho rychle předem in- formovaly. + Pan Jan Kahovec, absolvent pěvecké školy Wallersteinovy, byl engažován pro obor lyrických barytonů v městském divadle v Teplicích. + Virtuos na housle Jiadřich Fuld, koncerln mistr ve Zhořelci v pruském Slezsku, hrál těchte dnů E-dur koncert od Vieuxtempsa s orchestrem. Úspěch měl veliký. Dnes je Feld populárním umělcem
Kahovec Wallersteinův Feld Teplice Zhořelec Slezsko Jiadřich Fulda Vieuxtempsa
32 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Sjezd rakouských lékalů pro choromyslné započal včera své porady ve Vídní za hojného úča stenství rak. psychiatrů a lékařů pro choromyslně = Zasnoubení v rodině Vanderbiltů. Z Londý na, 4. října. Jak se z Nového Yorku sděluje, bylo oficiálně oznámeno zasnoubení mis Gladys Van- derbiltovy s uherským hrabětem Ladislavem Szechenyiem. Nevěsta jest dceroa známého mi- liardáře Kornelia Vanderbilta a jednou z nejbobatšícl dědiček novovorské finanční astokracie. S hra- bětem seznámila se za svého letošního pobytu ve Vídni. Hrubě přibyl jako host tchánův do Newporlu, kde se bude konati sňatek ještě před koncem pod- = Záchrana trosečníků. Z Londýna, 4. října Dle telegramu, dašlého v noci z Kilrushu, pokračuje se s velkými obtížemi v pokusech o záchranu tro- sečníků na vraku lodi „Lev XIII“. Bouře se poněkue utišila, ale moře jest ještě pozv něno. Velitel atlant- ského loďstva vyslal na místo neštěstí křižák „Arre- gant“, jehož raketový přistroj konal dobré služby Dle posledních telegramů bylo zacháněno již 13 mu žů. kdežto 9 nebo 10 se lich ieště drží na vraku zimu- Zachránění nalézají se po bouřlivé noci, kterou ztrá- vili v lanoví, ve hrozném stavu. Dostalo se jim hned pečlivého ošetření. Velké davy lidí přiblížejí s břehu k záchranným pracím. Čekaly tam po celou noc a zapálily veliké ohně, aby trosečníkům, klerým ne- mohly pomoci, projevily aspoň ré účastenství. Z Londýna, 4. tijna. (K. k.) Dle zprávy, došlé Lloydu z Kilrushu, bylo zachráněno veškeré mužstvo ztroskotavší se lodi „Lev XIII.
Gladys Szechenyie Vanderbilt Lloyd Vídeň Nový York Newporlo Londýn Vanderbilt Lev XIII Lev XIII
33 article
= Padělané akcie, Z Berlína, 4. října. (K. k) Dle ranních listů mělo padělání akcií rakouské jižní dráhy soudní dohru před státním návladnictvím v Bylomi. Obzalovár- byla 40letá Esther Schenkerová z Podgorců u Krukova, jejíž muž zalím uprchl Schenkerová byla 25. června 1906 zatčena v Myslo- vicích jako osoba, která uváděla de oběhu akcie jižní dráhy, opatřené falešným kolkem. Rozsudek zněl na dvě léta vězení a na peněžitou pokutu v obnesu 3000 marek. = Srážka vlaků. Z Decatutu (Mlinois), 4. října. K. k.) Na dré s wabašské vazily se dva vlaky pobliž Chapinu. Obě lokomotivy byly 1ozbity a jeden brzdař usmrcen. = Vypadl z vlaku. Z Bordeaux, 4. října K. k) Sněmovní místopředseda Rabier zmýlils dnes v noci na cestě z Orlcansu dvěře do umyvárny s dvelmi do kupě a vypadl z vlaku. Utrpěl dosti těžké poranění na pravé skráni a pociťuje bolest po pravé straně celého těla, ale proto přece následujícím vla- kem jel dál. = Souboj na žavle. Ze Záhřeba, 4. října Mezi hrabělem Orssichem ze Slavelichu a záložním kadelem Benčičem konal se v Rudolíských kasárnách souboj na šavle za velmi těžkých podmínek. Beněi utržil tažnou ránu přes obličej a prsa, kže byl k beji nesshopen. Příčinou souboje byla hádka k vůli dámě. = Ze žázlivosti. Z Pešti, 4. října. V Alsolapugy odohrála se hrozná milostná tragedie. Dvě mladé divky, Anna Balintova a Mina Bavleova, byly zami- lovány do téhož mladíka, jenž se rozhodl pro Bavle- ovu. To trápilo Balinlovu tak, že se rozhodla sou- peřku usmrtiti. Včera večer, kdyz mladik z domu Bavleovy odešel, zavolala ji na dvůr, vrhla se na n a bušila ji do hlavy sekyrou tak dlouho, až klesla mrtva k zemi. Vražednice byla zatčena.
Schenkerová Krukův Chapin Benčič Balintův Bavleův Balinlův Berlín Podgorec Myslo Bordeaux Záhřeb Pešť Decatut