3
article
lent
r n
t no
zl
n. smte
4
article
zemědělství
par
5
article
Telegráflcké zprávy.
Telegráflcké zprávy.
Akce poslálňkovací.
Z Vídně, 21. února. („N. P. P.“) Ve vyjednáváni
v postátnění společnosti státní dráhy vyskytují ze
ještě veliké obtíže, poněvadž společnost státní dráhy
prozatím nechce usloupiti od svého stanoviska, aby
jí byla zaručena minimální renta posledních let. Vlá-
d však chce pevoliti jen menší rentu.
Z oboru železářského.
Z Vídně, 21. února. (N. F. P.“) V předlilavskýnl
Železných hutích jsou nyní silně zaměsinána ta od-
dělení, která provádějí objednávky pro slátní a sou-
kromé dráhy. Správy železných hutí prohlašují, že
nomohou zhotoviti dodávky v tak krátkých lhůtách.
jaké se od nich žádají, a že jimi budou zaměstnány
několik měsíců. Obzvláště živé jsou dotazy po re-
servoirech na surový olej v Haliči. Zde spolupůsobí
také konkurence mezi Vacuum Oil Company, dcery
společnosti Standard Oil Company a předlilavských
rafinerií. Obě společnosti bledí se opatřiti rezervoiry
na surový olej; ceny reservoirů následkem soulěže
té stouply, ačkoli do výroby reservoirů zasahá též
unglická konkurence.
Vídeňský Vodovod.
Z Vídně, 21. února. (N. F. P.“) Vídeňská obec
vyjednává s kartelem železných hulí o položení po-
trubí pro oba své horské vodovody. Bude záležeti
na podmínkách kartelu, zda převezme dodávku tohoto
pokrubí,
Ze železničního rozpočtu státního.
Z Vídně, 21. února. (»N. F. P.«) V rozpočtu je
zařaděno na mimořádné umoření dluhů, vzniklýchz
opotřebování železničního materiálu, 5 mil. korun,
na mimořádné dodávky a úvěr na výpravu drah 5 5
mil. koruu a na investice 2.3 mil. korun. Jest pravdě
podobno, že toto umořování dluhů bude se prováděti
způsobem podobným jako výkup salinek. Ministe f-
nanci vezme pravděpodobně koncem roku z oběhu
nejméně za 7.3, po případě za 12.8 mil. korun sa-
linek.
Vídeň
Halič
Vacuum Oil Company
standard Oil Company
6
article
st. Z Pešti, 21. února. (Zvl. telgr. »Nár
Listů«.) Na dnešním trhu prodalo se 8000
beze změny. Platila za 50 kg: pšeni ce
tisská 77 kg K 11.75, pešťská 78 kg K 11. 65,
76 kg K 11.40, banátská 76 kg K 11.57 1/2,
zemuňská 74.5 kg K 11.25, tolenská 75.5 k
K 11.40, 734 kg K 11.15, horňácká 78 k
11.721/2, skladní 73 kg K 11.221/2; ž ito
(— 10 h) K 10.—; oves K 7 80—7.95
kukuříce (— 5 h) K 6.60; ječmen 7.30.
Terminový obchod byl velmi mdlý
na plískanici.
K večeru znamenala: pšenic e na duben
K 11.51, na říjen K 10.— ; žito na duben
K 10.19, na říjen K 8 64; oves na duben
K 7 69; kukuřice na květen K 6.60
řepka na srpen K 16.50.
Sádlu spadlo, smlouváno po K 126.—
jinak zboží bez odbytu a změny.
Z Liverpoolu, 21. února. 4 h. 10 m. (K. k.)
Obrat 8000 toků. Denní dovoz —. Dodávky na
únor 5.75, na únor-březen 5.74, na březen- duben
5.74, na duben květen 5.74, na květen-červen 5.73.
na červen-červenec 5.71, na červenec-srpen 5.67, na
srpen-září 5.59, na září-řljen 5.50, na říjen-listopu
5.41, na listopad-prosinec 5.39, na prosinec leden
0.—. Smýšlení ustálené.
Platil
Pešť
Liverpool
kg
7
article
Americké kabelové telegramy.
(Závěrečné kursy z dnešního dne.)
Z Nového Yorku, 21. února. (Peněžní bursa.
Závěrečné smýšlení peněžní bursy nejednotné.
Obrat akcii 420.000 (630.000).
Uniou-Pacifle 1161/. (116.—).
Kanada Pueille 144.— (144.25).
United States Steel Corporman 28.75 (28.50)
Baltimore and Ohio 79.75 (79/2).
Káva.
21. února 20. únor
Rlo čls. 7 . . . . . . . 6.25
6.25
na únor . . . . . . . 5.95
5.95
na duben . . . . . . 5.95 6.—
Cukr.
21. února. 20. únor
Cukr (Pair Muse.)! . . . 3.20 3.17
Tuky Westeru Stenu . . 7.60 7.60
Tuky znáníka Wilcex . . 7.75 7.75
Z Nového Yorku, 21. února. (Obilní bursa
Smýšlení obilní bursy pevné.
Pšenlee
21. dnora 20. února
pohotová . . . . . . . 987/.
na erkene . . . . . . 96.— 95
e Kukuřjes oc oe
21. února 21. únor
na květen . . . . . . 69.— 68.75
na červenec. . . . . .
67 12
na září. . . ..
Cukr
Nový York
Kanada
Baltimore
Ohio 79.75
Steel Corporman 28.75
Musa
rlův
Tuka Wester Sten
Wilcex
8
article
Petrolej
21. února 20. únor
10.90 10.90
rafinovaný, kesonový
rulinovaný Standard Wáite 8.75 8.75
ote
Kovy.
21. února 20. února
Měď. . . . . 12.62 12.87 12.25 12.50
Cin . . . . . 28.75 29.25 28.12 28.50
Železo čís. 2. . 16.75 17.25 16.75 17.25
Bavlna.
Z Nov. Yorku, 21. února. (Ravlnářská bursa.
Lhůty byly zahájeny na lepší zprávy liverpoolské
kursy vyššími, později však pusobily na ně po
někud prodeje obchodníků se zbožím pohotovým
Závěrek klidný.
Zejtra budou kursy amerieké zavřeny.
21. února 20, února 19 únor
pohotová . . . . 11.30 11.40 11.40
na březen. . . . 10.59 10.55 10.53
na květen . . . . 10.75 10.70 10.08
na říjen . . . . 10.06 10.05 9.99
Závěrečné smýšlení stálé.
vbannre o
Z Nového Orleanu, 21. února. Na březen
10.99 (10.99), na květen 10.85 (10.82).
Tržní zprávy z venkova.
Z Mělníka, 11. února. 1 hekt, pšenice 76—78
kg K 17.18, 17.94, žita 72—74 14.11, 15.10, ječmene
67—69 11.66, 12.42, ovsa 47—50 7.71, 8.40, hrách 100
kg —.—, —.—, čočka —.—, —.—, řepka —.—, —. —
brambory hl 3.20, 4.—, seno 100 kg 8.—, 8.60, sláma
žitná dlouhá 100 kg 0.—, 0.—, krátká 0.—, 0.—-
krmná 0.—, 0.—, máslo 1 kg 1.72, 2.08, vejce
kopa 4.20, 5.40, sýr kopa 2.—, 2.40, tvaroh 1 kg
—.34. —.28. — Na vepřový trh přivezeno na 34 po-
vozech: 541 podsvinčat, 1 párek K 18.—, 30.—, 9
pleváků, 1 párek K 40.—, 68.—, 7 vepřů, kus
K 60 —, 90.—
Z Jindř. Hradce, 12. února. 100 kg pšenice K 22.—
žita 16.6U, ječmene 17.—, ovsa 15.10, hrachu 20.—
bramborů 3.50, zelí 0.—, sena 7.—, slámy dlouhé
4.—, slámy krmné 3.50, slámy drhanky 3.—, 1k
másla čerstvého 2.—, másla převařeného 2.80, tva
tohu 40 b, 10 vajec 70 b.
m s
York
Nový Orlean
Mělník
Jindřichův
Hradec
Cin
16.75
11.40
10.55
na květen
kg
9
title
) Viz č. 30 »Národních Listde.
národní Listde
10
article
Reforma rakouského horního
práva.
Reforma rakouského horního
práva.
noqzsc-nslov
1ea a
Velmi důležitým a hospodářsky daleko
sáhlým úkolem novébo zákona bude úprava p -
měru mezi vlastnietvím důlním a vlastni-
ctvím ku pozem kům. Oprávnění majitele prs-
půjčených měr jest zákonem uznáno za rovno
vlastnictví k nemovitostem a dosaženo tím vel-
kého prospěehu pro hornietví, zejména poku
jde o úvěr. V podstatě své právo to však vlast-
nictvím není, nýbrž jen souhrnem různých práv
tu většího tu menšího vlivu na předmět jicha
půdu. Že však zákon uznává tu dvě v principu
neomezená práva k témuž úseku kůry zemské.
povstávají z toho poměry podobné složitostem
oněch starých domů, kde přízemek patřil jedno-
mu a první poschodí jinému — jeden překáž
druhému a neústupné provádění všech konse-
kvencí, plynoucích z práva vlastniekého oběma
oprávněným, musí vésti k velkým a spletitým
koníliktům. Vlastník povrchu je ohrožován dolo-
váním, zejměnu při uhlí, kde sesednutí nebo
i sesuti se půdy do hlubin, poškození budev, od-
nětí vody atd. není věcí řídkou, kdežto zase do-
lující musí přihližeti k tomu, aby povrch, poku-
možno, neporušil v jeho celistvosti a stabilitě
nechce-li býti zavázán k náhradě způsobenýel
škod, jsa při tom podroben vlivu okolností pře-
často nevypočítatelných, jako je na př. pohyb
vrstev zemských na mnoho set metrů od míst,
kde doluje (tak sesulí se části Mostu) a pod.
Most
ea
11
article
Úprava poměru těchto dvou superponovaných
oblastí práv vlastnických bez kompromisu není
možnou, jeden i druhý vlastník musí si dáti lí.
biti jistá omezení. Dosavadní zákon upravil
otázku tu dle názorů, panujících v době, kdy
vznikl: vycházeje ze zásady, že důležitější pro
celek má míti přednost před méně důležitým,
přiznal hornímu podniku do jisté míry právo
vyvlastniti vlastnictví k pozemku za příslušné
odškodnění, avšak tímto jediným způsobem ne-
lze rozluštiti všechny kolise, které nastávají mezi
dolujícím a majitelem pozemku. Otázka ná-
hrady škod, způsobených na pozemcích dolová-
ním, není v zákoně skorem vůbec upravena a
praxe, uznávajíc nutnost povinnosti k náhradlě
dolujícím, musí si vypomáhati smělými výklady
a kombinacemi zákonných ustanoveni, o kterých
důvodně možno pochybovati, zda jsou ve smyslu
zákona či zda se jimi vlastně netvoří už nová
ustanovení. Tu bude nutno přesně stanoviti, že,
povstane-li škoda na pozemku polním nebo bu-
dově dolováním, jest důl povinen škodu tu plně
nahraditi a zároveň přiměřenými ustanoveními
umožniti poškozenému vedení důkazu o tom, ja-
kož i zavésti pro domáhání se škody té řízení
co nejjednodušší, nenákladné a rychlé. Stano-
viti pro krajiny, v kterých se doluje, při škodách
na pozemcích nebo budovách praesumpci, že
škoda povstala dolováním, jak nedávno bylo n-
vrženo v jisté české revni, nepokládám však za
vhodné; vedlo by to jistě k velkému zneužíván
Stano
12
article
zákona, zejména při budovách. Za to však po-
kládám za velmi správné, aby povinnost k ná-
hradě byla prohlášena za dluh reální, váznoucí
na majetku důlním ex lege, neb tím by se dala
poškozenému velká záruka, že jeho požadavek
na jehož vznik neměl žádného vlivu, bude uspo-
kojen. Na druhé straně však bylo by k ochraně
majitele dolů třeba stanoviti, že nárok na ná-
hradu škody povstalé dobýváním v jeho dole
musí býti uplatněn do určité doby, řekněme
3 až 5 let po svém povstání, nemá-li se pro-
mlčeti, ježto jinak by ten, kdo koupí důl, nebyl
nikdy jist před nároky, které vznikly v dobách
dřívějších, o nichž nemůže začasté míti ani vě-
domosti a postrádá po př. vší obrany proti nim
a které by mohly zvrátiti celý hospodářský stav
jeho podníku. Dále nutno, aby zákon obsahova
ustanovení o vedení staveb na pozemeích, kde
se doluje, neboť by jinak jistě vedla ne-
obmezená povinnost ručiti za povstalé škody
k nejnekalejší spekulaci stavební v fakých kra-
jinách; stavěle by se tak, že by škoda nastati
musila a svedla se pak na dolování. Jistá ome-
zení volnosti stavební budou nutna, a nebudnu
nespravedlivým obtížením vlastníka půdy, nebo
ten nalezne odškodnění ve zvýšené rentě pozem-
kové, která je pravidelným důsledkem kolonisu-
jící působnosti dolování, jež vyvolává celé nové
obco a svádí tisíce a tisíce lidí do kraje. Zejména
důležitým bylo by zavedení uzavřených obcí pro
krajiny hornické v ten způsob, že by stanoven
byl obvod, v němž stavěti se smí a mimo který
by stavební činnost byla závislá na zvláštním
úřadním povolení pod příslušnými kantelami.
13
article
Nověmu zákonu bude též upraviti četné
otázky vodoprávní, jednak co do vy-
vylastňování a užívání vodních sil k účelům
borním, jednak co do zužitkování a svádění vod
důlních, jednak i co do opatření proti odtažení
spodních vod a náhrady za to, tím spíše, že dle
nynější praxe správního soudu spodní voda není
vlastnictvím majitele pozemku a tento nemás tedy
prostředku proti odnětí jejímu vystoupitř. Otázk
tato může se státi přímo otázkou životní pro
celé obce a města v končinách, kde důlní práce
nejsou hluboko pod povrchem nebo kde složení
půdy podporuje stahování se vod de důlníeh
prostor. Bude nutno uložiti dolům v takovýeh
připadech —obměnou zásady o náhradě důlníel
škod — aby učinily přiměřená opatření
technická, ano může i býti stanoveno, že lze
vody, které živí celá města nebo obce, jen tehdy
dolováním stáhnouti, je-li opatřena náhrada za
ně přivedením vody odjinud. -
leta a poa
Sem spadá též ochrana léčivýeh
pramenů proti poškození dolováním. Ze ve-
řejní zájem na zachování jich je větší, nežl
na vydobytí rud nebo uhlí v jich okoli je jisto,
i jest eprávněným ustanovení, že dolování musí
tu ustoupiti. Pro nové doly lze stanoviti povin-
nost ku příslušným opatřením nebo, ukáže-li se
potřeba, i k zastaveni těžby části nebo i celého
pole beze vší náhrady jakožto podminku udě-
lení důlního vlastnictví; horší je to u dolů trva-
rei
14
title
Národní hospodář.
16
title
Příloha „Národních Listů“ k číslu 52. ze dne 22. února 1908.
18
article
Obohod
Obohod
jících. Tu je možno, že by uložení takových
povinnosti jevilo se nespravedlivým, vycházíme-li
ze zásady, že jednotlivec je povinen vzdáti se
svého práva ve prospěch celku jen za přimě-
řené odškodnění. O tom, jaká se má poskytovat
náhrada v takých připadech, je možný různý
náhled dle toho, zda akcentuje se více okolnost.
že odnímá se už nabytě vlastnictví nebo že
majitel dolu dostal vlastně propůjčením důlního
majetku jisté jmění bez úplaty jaksi darem a že
tedy, pokud mu nepovstává z odnětí jeho jiná
škoda, je slušno, aby se ho zase zřekl ve pro-
spěch celku bez náhrady; náhradu investic musil
by ovšem v každém případě dostati. V každém
připadě však je nutno uveďenou zvláštní ochra-
nu omeziti jen na vskutku léčivé vody a nepo-
skytovati ji každé minerální vodě, jak se do-
máhají majitelé pramenů takých; že těch vskutku
léčivých vod neni tak mnoho, může povědět
každý lékař. Takové vody nemají nároku na
jinou ochranu, nežli jaká přísluší kterémukoliv
jinému pramenu; dnešní praxe, stanoviti bez-
pečnostní rayen proti delování pro skorem kaž-
dou kyselku — a jinak to pre nedostatek zákon-
ných ustanovení není ted možno — jde příli
daleko.c sznve snom ne
Dále bude nutne novým zákonem upravit
dokonaleji poměr mezi veřejnými do
pravními prostředky a dolováním.
19
article
Samo sebou se rozumi, že železnicím, jakožto
tepnám všeho veřejného a hospodářského živola
patří přednost před delováním, že tedy, je-li
třeba, musí býti částí ložisk pod železničním
tělesem se nalézající, zanechány v zemi. Avšak
dnešní jediná zákonná norma, upravující vzá-
jemný poměr zájmů železnice a dolování, vy-
daná v době, kdy nebylo ještě dost zkušenosti
o vlívu poddolování na bezpečnost železniční
dopravy, je, jak seznáno, příliš krutá, předpisu-
jíc, že pod železnicí zanechán býti musí bev-
pečnostní piliř. Dle dnešních znalostí a pomů-
rek technickýeh lze mnohdy stejného účinku
dosáhnouti, aniž by třeba bylo vzdáti se one
části ložisk, následkem tobo je přesné dodrže-
vání této normy mnohdy přímo národo-hospo
dářskou škodou, ježto se tím čásť minerálníhe
bohatství odnímá zužitkování, aniž to právě ne-
zbytno pro zájem veřejný. Proto bude odůvod
něným mírnější předpis, stanovící, že dolujíeí
musí sněsti a provésti příslušná bezpečnostn
opatření, byť by záležela v zanechání pilíře, žá-
dá-li toho bezpečnost veřejné dráhy, ponecháva-
jící však rozhodnutí o druhu opatření těch cesto
správni dle podmínek a potřeby každého kon-
kretního případu. Pokud jde o to, kdo má nésti
náklady takých opatření, rosp. cenu nedobyé
části ložiska, stojí dnešní právo na stanovisku
priority: byla-li tu železnice dřív, musí ná-
klady ty nésti majitel dolů bez náhrady, byl-li
tu důl dřiv, železniee, a správný princip te
bude zajisté zachován i v novém zákoně.
medndl ben
20
article
Z trhů peněžních. (21. února.) V minulém týdnu
stoupl znnvu zlatý poklad Anglické banky o 707.00
lih. šterl. na 38.7 mil. šterlinků floni 36.6 mil.)
Oběh bankovek stoupl o 900.000 lib. na 28.2 mi
lih. šterl. Stav Banky francouzské se zlepšil. Zlatý
poklad stoupl o 12 mil. na 2759 mil. fr. (loni 2640
a oběh bankcvek poklesl o 51 mil. fr. na 4780 mi
(loni 4747 mi)
Praha. Dnešní bursa minula Řez obchodua
oceňovány 49% zásfavní listy Mor. hyp. banky k
98.—; dále podáváno za akcie: První české tov.
orient. cukrov K 250.—, „Merkuru“, směn. akc. spol.
K 612.—, První pražské zastavárny K 450.—, První
české akc. pojišť. na život K 270.—, Kolínské fov.
kávov. náhražků K 670.—, pivovaru v Čes. Budě-
jovicích K 805.—, Živnostenské banky K 240. —
České banky „Unien“ K 241.50, České spol. pro
prům. cukerní K 153.—,; strojírny Daňkovy K 473.—
Pražské úvěrní banky K 527—, Hospod. úvěrní ban-
ky K 382.50, České prům. banky K 414.—, Podolské
cementárny K 200.—, Zajišťovací banky K 144.—.
Daňkův
Praha
Čes . Buda
anglický banka
první český akciový
Český banka
Unien
Český společenský
úvěrní banka
Český průmyslový . banka
21
article
Akc. továrny na vyrábění uměl, hnojiv v Kolíně k
420——, První čoskomoravské strojírny K 875.—
Královéhradeckého úvěrního ústavu K 416.—, České
akc. spol. pro rafinování cukru K 360.—, Pražsk
paroplavební spol. po Vltavě a Labí K 585.— peníz
Vídeň. Pod vlivem politických otázek, kter
částečně byly uklizeny a následkem lepěích zpráv
z ciziny panovala na začáteční burse příznivá dispo
sice a bylo celkem pevno. Zájem byl však toliko
pro kreditky, které byly kupovány do Pešti a pro
báňské papíry, kterým prospěla příznivá konjunktur
domácího železářského trhu. Na polední burse ná-
sledkem dobrých zpráv z Berlína a ze západních trhů
dobrá nálad potrvala a teprve na konci kursy klesly
přes to však proti včerejšku jsou vyšší. Kreditky
skončily malým zlepšením. Akcie Banky pro země
rakouské stouply o 6 K. Nepřiznivé odhadování divi-
dendy tísnilo akcie Uherské hypoteční banky; akcie
státní dráhy klesly, železářské byly klidné a poně-
kud slabší, petrolejářské se zolavily, hirtenberské
klesly. Ruská renta poněkud vyšší. Na oskomplnín
trhu peníze lehčí, 41/1a7.
Kolín
Vltava
Vídeň
Pešť
Berlín
Český akciový . společenský
22
article
Derlín. Dnešní bursa minula při smýšlent pev
ném; obchodů uzavřen poměrně malý počet. Spe-
kulace i soukromé obecenstvo jeví při vslupován
v nově závazky naprosfou zdrželivost, tak že an
uvolnění na domácím trhu peněžním, dnes ze sí-
žení soukromého diskoniu o 142% patrné, nepřimělo
v žádné skupině k rušnějším obratům. Něca více
závěrek docfleno v baltimorských a v akciích Ra-
kouského úvěrního Ústavu. Pevným směrem při klid-
ném tempu braly se ruské pevně zúročitelné hod-
noty a říšské půjčky německé O zlomky procentn
zpevněn trh bankovních ústavů. Kasovně obchodo
vané akcie průmyslových podniků zolaveny. Sou-
kromý diskont 42/45. Denní peníze 4 %
Z pražského irhu obilního. Pešťské kursy lhů
velmi kolísají; předevčírem oznamováno zpevnění
a včera nastal opět pokles cen. Na včerejší burs
nebylo žádné podnikavosti, obchod byl velmi obme-
zen, nabídka i poptávka byly slabé. Konsum zdržuje
se nákunů pšenice, větší nabídka byla by způsobila
pokles. Z Prahy znamenáne 76—81 kg 10..90—11. 80
Něca
Praha
kg
23
article
Naděje na zlevěení cen žita se přes slabou nabidku
nesplnila, malý obchod děl se za úterních cen. Placeno
bylo za 72—75 kg 10.25—10.45 z Prahy. Na trhu
ječmene bylo licho, ceny nezměněny a znamenáne
z Prahy dle jakosti 8.25—9.15. Za hanácký ječmen
k setí povoleno 9.75. Ceny horšího ovsa oslabily.
nabídka sloupá. Z Prahy nlacen oves zaluchlý 7.90—
7.95, zdravý 8.—8.10, bílý 8.20—8.30, k selí 8.45—
8.75. Po kukuřici byla malá poplávka, ceny se ne
změnily a znamenáno na březen-duben 7.35 z Vídně
Vika měla smýšlení chabé, silná haličská nabídka
sllačuje cenv. Z Prahy je česká vika nabízena za 8.4
až 8.75, boličská 8.15—8.40. Při slabém obchodu zů
staly ceny a smýšlení všech druhů semen bez
změny.
Boulěž Vačutm Oil Compšníy s rakouskými r
fineriemi petroleje přenesla se také do Čech. V Klad
ně, kde Vacuum Oil Company pokoušela se zavěsl
cisternově vozy, snižily rakouské rafinerie cenu tak
že prodává se jam litr petroleje za 22 haí.
Vic
Praha
Vídeň
Čechy
Vačut Oil Compšnía
Vacuum Oil Company
kg
24
article
Živňestenská bánka. Ve schůzi správní rady
konané ve čtvrtek dne 20. t. m., předložena a schvá
lena byla bilance za rok 1907, vykazující po srážc
správních výloh, daní a pod. 2.089.600 K 91 hči
stého zisku. Statutární dolace reservních fondů ob
náší 118.295 K 52 h. Správní rada usnesla se na
vrhnouti valně hromadě, svolaně na den 15. března
t. r., aby vyplácela se 69% dividenda, t. j. 12 Kn
akcii, jako roku loňského.
Olázka lhůtního obchodu s obilím v Německu
Připravovaná v Německu novela k bursovnímu zá-
konu stanovila jakýsi průlom do posavadního zá kazu
lhůtního obchodu s obilím a mlýmskými výrobky
usianovením, že za jistých předpokladů má býť lhot
ní obchod povolován a že má býti i právoplatným
Zvláště má býti povoleno zemědělcům, aby uzaví
rali takové obchody v rozsáhu své roční sklizně neho
své roční spotřeby. Agrární proudy v komisi říšského
sněmu německého, která projednává novelu, docilily
toho, že tato ulehčení, stanovená v § 50., byla skrt
nuta, tak že v tomto paragrafu zůslala pouze slova
„Bursovní lhůlní obchody s obilim a mlýnským
výrobky jsou zakázány“.
Kněžná
Německo
25
article
Nová obchodní smlouva se Srbskom. Novou ob
chodní srlouvu se Srbskeen lze karakterisovati jak
všecky smlouvy předcházející: jest úspěchem agrár
ních kruhů rakouských a uherských. Všechny jedno
tlivosti smlouvy nasvědčují tomu, že byly tu poško
zeny nejen zájmy průmyslu rakouského, ale i zájmy
širokých vrstev konsumentů — ve prospěch jediného
stavu zemědělského. Odstranění výhod pro srbsý
dovoz obilí a živého dobytka vedlo nejen k tomu.
že za to byla všechna průmyslová cla srbská zvý-
šena, ale také k tomu, že v Srbsku podlomila se
tím konsunní schopnost obyvatelstva, což znovu
působí na odbyt našich průmyslových výrobků ne-
příznivě. Mimo to zákaz dovozu živého dobytka z
Srbska a kontingentování dovozu masa stěžuje zlev
nění masa v Rakousku, za což nebudou konsumenti
našim zástupcům nikterak vdčěni. — Naši zástupei
ovšem snažili se, aby pro náš průmysl získali ně
které výhody, což se jim laké zdařilo. Snížení n
kterých cel průmsylových jest ovšem pouze poměrné.
poněvadž znamená výbodu oproli autonomním vy
sokým sazbám, nikoli však oproti slavu za trván
staré smlouvy. Nejvíce poměrně docíleno — dle „N.
Srbsko
Rakousko
26
article
Fr. Pr.“ — u cel z výrobků železářského průmyslu.
kde stanoveny tu a tam i sazby nižší starých cel-
Clo ze železného plechu činilo dříve více než 5 di-
nárů a bylo nyní sníženo na 5 din. Dovoz kolejníe
a železničního materiálu byl dosud cla prost, kdežto
nyní bude činiti clo 1.50 din. Surové železo bude
nyní propouštěno do Srbska beze cla, kdežlo dříve
placeno cio 50 para za 100 kg (to ovšem podpo-
ruje jen srbský průmysl železo zpracující). Tyčové
(kujné) železo bude nyní slíženo clem 2 din. oproui
1 din, ve staré smlouvě (smlouva . Německem 2.5
din.). Clo z kos a srpů bude činiti 8, resp. 10 din
oproti dřívějším 3.50 din. a 6 din. daně. Autonomní
clo činilo 50 din. Stroje prohlášeny ve smlouvách
s Německem a Anglií z části za cel prosty, částečně
postiženy menším clem. Nyní tyto výhody připadnou
i naší říšl. Mimo to sjednána některá cla zvlášť s Ra-
kousko-Uherskem, tak clo 12 din. z těžkých dynamo-
elektrických strojů. Cla ze železničních vagonů, dosu
10. resp. 15 proc. z ceny snížena na 8, resp. 10 proc.
František
Tyč
Srbsko
Německo
Anglie
kouskoUhersko
kg
din
27
article
Clo z cementu bude činiti napříště méně než 21/2 din.
(dlíve 1 a 21/4 din.). Clo z piva slanoveno na 10 din.
(dříve 5 din.). Pro vlněné zboží sjednána cla od 125
do 200 din. (dlíve 70 až 150 din)). Při bavlněném
zboží docíleny slevy oproti sazbám německo- srbské
smlouvy asi 20 procent. Pokud se týče působení
nových cel, bude asi nejpronikavějším talm, kde
Srbsko počítá s vytvořením vlastního průmyslu, jako
u cukru, cementu, koži, piva a u některých vlně
ných výrobků. V každém případě bude směrodalným.
jak se bude srbské hospodářsiví za nově smlouvy
vyvíjeti. Že rakouský průmysl přijal skoncování sporu
se Srbskem celkem příznivě, lze vysvětliti úvahou,
že pevná smlouva, třebas ne tak příznivá, jest lepěi
než stav bezesmluvný, válečný.
Z trhu petrolejového. Jak se dovídá Vídeňisk
hospodářská korespondence, nepodařilo se při vybíd-
kách celoroční výroby, předsevzatých v minulém
týdnu současně všemi rafineriemi, udržeti poslěz
stanovenou cenu 27 K basis Bohumín. Vybídky dály
se za 26 K s 1% srážky, tedy vlastně za 25.74 K.
Také zprávy o změně právního obsahu balsovní klau-
sule nejsou správny. Klausule řečená byla jen polu
změněna, že do ní pojata býti musila také Vacuum
Oil Company, což dříve nebylo. Prodejní podmínky
se tedy mijak nezlepěily, nýbrž naopak zhoršily.
Srbsko
Bohumín
Vacuum Oil Company
28
article
Nelze také nahlédnouti, jakou zvláštní výhodu uspí-
šení vybídek, jež v dřívějších letech konány teprve
v březnu, má míti pro rafinerie. Vacuum Oil Comp
neprodává proti uzávěrům ročním, nýbrž vždy do-
časně vyrobená množství promptně, při čemž roze-
sílá své oferty vždy všem obchodníkům v mocnář-
ství, ač její výroba nejvýše hraditi může 10% úhrnné
spotřeby. Jsou-li tyto oferty levnější, budou všichni
obchodníci s poukazem k lomu a s odvoláním na
ktausuli leis. žádati od jiných rafinerií slevy cen. Kdyby
ralinerie byly jednotny, mohly by tento tlak cenový
obmezili jen na oněch 10% konsumu, jež dovede hra-
diti Vacuum O. C. Takto však má posléz řečení
v moci, stlačovati úroveň cenovou pro veškerý odby
petroleje.
„Berní povinnosli spořiřelen a záložen.“ Výbo-
ného tohoto, díla z péra vynikajícího odborníka,
dra. Čeňka Kliera, nám řed. Měst. pojišťovny praž
ské, vyšel právě obsáhlý svazek 3., pojednávajíc
na téměř 700 stranách o daní z obchodu s cen
nými papíry, ekvívalentu poplatko
vém a poplatcích. (III. sv. Knihovny Spořitel
ního Obzoru.) V knize prvé probírá známým důklad
ným způsobem nejprve pojem daně z obchodu s cen-
nými papíry, jakož i povinnost spořitelen a záložer
platiti tuto daň, následuje oddíl, pojednávající o zá-
kladu zdanění, výměře a placení této daně, k čemui
se ještě vyličují ustanovení trestná a podmínky pro-
mlčení. Slejně důkladným způsobem probírá se v
druhé knize pojem ekvivalentu poplatkového, základ
pro výměru jeho, podrobnosti přiznání k ekvivalentu
výměra a placení jeho, vždy ovšem se zvláštním
zřetélem k spolitelnám a záložnám, dále speciálně
vznik. změna a zánik povinnosti platiti ekvivalent
Berný
Klier
Vacuum Oil
diti Vacuum O . C
29
article
poplatkový spolu s příslušnými předpisy, trestně
právními a promlčecími, načež se vyličují prosiředky
právní proti plateliním rozkazům na ekvivalent. v
třetí knize konečně sebrány jsou hlavní v rámec pří-
tomného díla spadající předpisy poplatkové: tk
poplatky ze služební smlouvy, poplatky při zápůj-
čkách hypotečních, při zápůjčkách směnečných, ze
šeků, ze záloh na cenné papíry a na zboží, ze zápůj-
ček osobních a z rukojemství, ze vkladů, předpisy
o kolkování knih oFchodních a výpisů z nich a po-
platky ze společensíevní smlouvy Zevruhně jedná se
o listin. kolků prostých, dále o důležitějších podá ních
vevěcech spořitelních a záloženských, konečně o vý-
hodách úvěrních a záloženských spolků, obmezených
na menší okrsky. Závěrečná kapitola je věnována
otázce revise spořitelen a záložen se sirany finaně-
ních úřadů. Praktická sbírka vzorců různých podání
a formulářů, jakož i účelný rejstřík věcný vhodně
celý spis doplňují. Dílem tímlo je zakončena velmi
cenná praklická příručka berně právní, klerou všem
záložnám a spořitelnání vřele donoručujeme.
Úsporňý a záložní spolek c. k. pošt. úřadníků
král. českém, zans. společenstvo s ruč. obmezeným
koná 30 valnau hronadu 22. února t. r. o 1/48. hod
več. v Grafově hotelu v Praze, Komenského nám.
Brasilská sklizeň kávy. Brasilskou sklízeň kávy
na r. 1907-8 odhaduje firma G. Duuring a svn a jiní
dohodci v Rolerodamě na 11.060 000 pytlů, kdežlo
v roce předchozím činila 20.192.000 pytlů. Svělovou
sklizeň 1907-8 páčí tyléž firmy jen na 14.295.000
nroti 23.920.000) pyilů v roce předehozím. Na rok
1908-9 zní odhad hrasilské sklizně na 11,500.000
a svělové na 15,197.000 pytld.
Grafův
Komenský
G Duuring
Praha
záložní spolek c
30
article
Z amurického trhu železářskélo oznamuje „Iron
Monger“: Kupci zůstávají opalrni, avšak siluace se
vyjasňuje. Jižní jedna huť však stále ještě podbízí.
Přes to lze míti za to, že všeobecně není hutních
zásob. Hotový materiál má lendenci chabou.
Spořitolna města Ceské Třebové. Z výroční zprá-
vy vyjímáme: Ku povzbuzení spořivosti zavedl ústav
náš vedle deselihaléřových stvrzenek ještě střádanky
a neutuchající poptávka po nich jest známkou, že
obecenstvo zdejší zařizení toto dobře chápe. Té
t. zv knížky dárkové, ktoré ústav náš letožního roku
zavedl, těší se zájmu a to nejen u obecenstva zdej-
šího, ale i u obecenstva ze širšího okoli. Ku povzbu-
zení spořivosti rozšířila spořitelna mezi vystupující
ze škol mládeží brožuru „Jak národ hospodaří a jak
by hospodařiti měl“, mimo různé prospekty a pla-
káty všecbecně šířeně, jimiž jsme se snažili ducha
spořivosti probouzeli a sílitl. Bohudik, snahy tyto
vedly k cíli, čemuž svědčí značné rozšíření počlu
menších a malých našich ykladatelů. Poměry Jrhu
peněžního přinuceha, zvýšila spořitelna sazbu úroko-
vou ze vkladů, ze zápůjček na hypotěky, ze záloh na
cenné papíry a ze zápůjček obcím o 1/46 a sice dnem
1. října 1907. Desetihaléřové stvrzenky rozšiřovány
byly zvláště mezi školní mládeží. Prodáno jich bylo
dosud 48.745 kusů. — Rozvaha k 31. prosinci 1907:
Ceský Třebová
Iron Monger
31
article
Má dáti: Holovost pokladní 38.602 K 89 h, zápůjčky
na hypotéky 925.035 K 29 h, zápůjčky obcím 144.331
K 28 h, zálohy na cenné papíry 4250 K, směnky
192.039 K 06 h, cenné papíry 165.540 K, vklady
u peněžních ústavů 17.965 K 47 h, knížky vkladnía
dárkové 1042 K 77 h. zálohy k zúčtování 5 K 33 h,
jmění inventární a zařízení 7408 K 45 h, kolky 61 K
30 h, záruka města České Třebové 14..500 K, střás
danky 671 K 64 h, nedoplacené úroky 7921 K 10 h,
úhrnem 1,519.374 K 58 h. Dal: Pohledávka vkla-
datelů 1,481.839 K 29 h, zaručovací fond spořilelny
města České Třebové 14.500 K, zálohy měsla České
Třebové 5000 K, zálohy k uhrazení různých poplatků
32 K 85 h, úrcky na rok 1908 přijaté 9821 K 38 h,
účet rozdlů kursových 2540 K, záloha na nedopla-
cenou daň 40 K 29 h, správní výtěžek fondu spořitel-
ního za rok 1907 5600 K 77 h, úhrnem 1,519.374 K
58 h.
Český Třebová
32
article
Obchodní družstve v Plzni Fonalo dne 16. února
(. r. valnou hromadu. Dostavilo se 48 členů, zastupu-
jících 224 podíly a 79 hlasů. Předseda p. Jungwirth,
zahájiv schůzi, vzpomenul zesnulého člena p. J. P.
Jiskry, obchodníka v Nepomuce. Zpráva ředitelstva
i účetní závěrka k návrhu p. cís. rady Svobody
schváleny. Za radu dozorčí podal zprávu předseda
její p. Ulč sděluje, že dozorčí rada v měsíčních
schůzích kontrolovala činnost ředitelstva, občasnými
revisemi administrativní vedení obchodu, vyslovuje
o oběm plné uznání rady dozorčí a navrhuje udělení
ředitelstvu absolutoria. Vykázaný zisk navrhuje rada
dozorčí rozděliti následovně: Čistý zisk za rok 1907
obnáší 10.989 K 69 h, přenos z roku 1906 517 K
61 h, má valná hromada k disposici 11.507 K 30 h.
Z toho budiž přikázáno: řádnému fondu reservnímu
3000 K, fondu pro ztráty na zboží 2000 K, z podílů
do 31. března 1907 splacených obnosem 57.900
10% dividenda 5790 K, na nový účet se přenese 717
K 30 h, úhrnem 11.507 K 30 h. Po čilé debatě přijat
návrh rady dozorčí beze změny. Při provedených
volbách zvoleni jednomyslně do ředitelstva p. Václav
Půta, za náhradaiky pp. Josef Gruber, Frant. Korb,
Em. Štír, do rady dozorčí pp. Ant. Kratochvil, Frant.
Jungwirth
Jiskra
Ulč
Půta
Gruber
František
Korb
em
Kratochvil
Plzeň
Nepomuk
rada Svoboda
33
article
Weber a za ráhradníky rady dozorčí pp. Václav
Erhard, Frant. Kammel a Vojtěch Hamet. — Na ta
čten dopis zemského výboru o vykonané revisiv
Obchodním družstvu ve dnech 13.—15. března 1907
a zpráva o výsledku revise samě, podaná zemským
inspektorem p. Fleischerem, který revisi provedl. Ve
zprávě zmiňuje se p. inspcktor pochvalně o účelném
a vzorném knihvedení i celém administrativním ve-
dení obchodu a dokládá čislicemi souhlas bilančních
účtů. O stanovení zápisného déle debatováno a usnc-
seno vzhledem k tomu, že nově přistouplí členové
stávají se spolumajiteli reservních fondu, které leloa
dosáhly již obnosu 16.500 K, což rovná se asi 30 %
členského kapitálu, aby zápisné zvýšeno bylo na
25.— K za osobu bez ohledu na počet upsaných po-
dílů. — Ve volných návrzích vyslovuje p. cís. rada
Svoboda přání, aby ředitelstvo osobní intervencí sna-
žilo se nečleny odběratele co nejdříve za členy zl-
skati, čenuž p. předseda Jungwirth vyhověti slibuje.
Pan Pravda připomíná loňské usnesení valné hro-
mady o založení podpůrného spolku po vzoru „Zá-
chrany“. Po delším rozhovoru usneseno u místodr-
žitelství rozhodnutí o stanovách urgovati a bude-li
záporné, loni zvolený komilét svolati a nutné práce
ihned zahá jiti.
Dodávka suknía. Zemské linanční ředitelství v
Praze zadá ofertní cestou dodávku sukna pro obleky
sluhů. Lhůta nabídková končí 7. března 1908 v po-
ledne. Bližší informace podá hospodářský úřad řeče-
ného ředitelství.
Frhy peněžní.
Vídeňské bursa.
Weber
Václav Erhard
František
Kammel
Hamet
Fleischer
Jungwirth
Praha
rada Svoboda
34
article
Renty:
4procentní papírová květnová
42procentní , únorová
zprocentní stříbrná lednová
4.2procentní , dubnová
4procentní zlatá rakouská
4procentní korunová rakouská
3/zprocentní korunová (invest.)
4procentní zlatá uherská
4procentní korunová uberská
31/zprocentní kor. (invest.) uher
ruská půjčka . . . . . . .
Losy
Celé státní z r. 1860 . . . . . 150 75 151.75
pětiny »
. . . . . 214 — 214 5
státní z r. 1864 . . . . . . . 262 75 262 75
rakouské úvěrní . . . . . . . 455.— 455.—
vídeňské komunální . . . . . 506.— 507.—
tisské. . . . . . . . . . .. 149.— 150.—
turecké . . . . . . . . . . 185 25 185.60
Zástavní listy:
4proc. kom. dl. úp. zem. banky kr. č. 97 75 97. 75
4proc, žel, úp. zem. banky kr. česk. 97 75 97 75
4proc. Hypot. banky kr. českého
98.70 98 70
31/2proc. Hypot. banky kr. českého
90 70 90.70
44/zproc. bank. dl. úp. čes. pr. banky
414.— 414.—
Ústřední banka čes. spořitelen 4 9%.
100.— 100.—
ústřední banka
35
article
Banky.
Česká průmyslová . .
414.—
* »Unione
Hospodářská úvěrní pro Čechy .
383.—
Živnostenská . . . . . . . .
239.—
moravská eskontní . . . . .
rakousko-uherská . . . . . .
1715.—-
anglorakouská . . . . . . .
303 75
417.50
banka pro země rakouské . ..
dolnorakouská eskontní.
582.50
»Merkur«, směnár. akc. společnost 613.—
rakouský úvěrní ústav . . 639.—.
773.—
uherská všeobecná úvěrní . . .
všeob. rak. pozemk. úvěrní ústav. 1063.—
vídeňská bankovní jednota . . . 535 50
vídeňská banka »Umon« . . . . 546.—
všeobecná depositní banka . . . 460.—
Dopravní podniky: b
Buštěhradská dráha lit.A
» B . . . 1118.—
Česká severní dráha . . . .
Duchcovskopodmokelská dráha .——
Rak. severo-západní dráha . . . 436.—
Polabská dráha . . . . . . . 424.—
Pardubická (Jiho-sev. něm. spoj.) . 43.—
Pražsko duchcovská dráha kmen..
Pražsko duche. dráha prioritní . 287.—
Ústecko leplická dráha . . .
Ferdinandova severní draha ..
emn
ote r
Ferdinandův
Union hospodářský úvěrní pro Čechy . 383
všeobecný úvěrní
vídeňský banka
Umon
všeobecný depozitní banka
banka pro země
36
article
Závěrečné kursy
21. února 20. února
37 75 97 75
99.75 9975
770 97.75
99.75 99 75
116 55 116.60
97 70
97 70
88 85 88 8
112.05
112 15
24.05
94.05
85.25
85 05
91.55
9115
37
article
414.—
383.—
1716.—
303.25
413.25
582. —
613.—
637. 25
772 50
1058. —
533 60
544.—
462.50
1114.—
393.—
436.—
424.—
403.—
214 50
5280.—