ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 b6832590-7594-11dc-831d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 35 celkem · entity: place 16, org 4, person 34, work 3
1 masthead
Ročník XXXXVII
2 masthead
V Praze, v sobotu 22. února 1908.
Praha
3 masthead
Číslo 52.
4 masthead
totiulelsoz ita
5 masthead
V drobném p.nneji:
6 article
Na ranní a odpol. lIsta přelelácí sa: v Praze v zdenlnislra so. . .. . K — na čtvrt leta . s dvojí donáškou h K 50 1 na měete n dtot Lta . . . . 7 k 50h vs úlialkách na měsie . . . . . . 2 K 30 h Pošloui n čtrrt leta . . . . 9 K 00 s dvají zásilkae nn tořsíc . . . .. k e n atvrt ata
Praha NN
7 article Agrárním vítězům!
Agrárním vítězům! Čtvrtečními volbami sněmovními na na- šem venkově dobyla česká strana agrární vítězství rozhodného, jež zbývajícími druhými volbami dále ještě vzroste, tak že strana tato na budoucím sněmě království českého bude až na ojedinělé výminky téměř výhradní držitelkou všech českých mandátů poslane ckých za venkovské okresy volební. Strana agrární jakožto strana stavovská, zájmová dosáhla takto největšího možného rozmachu pomocí své třídní organisace, a bude jí nyní osvědčiti své síly a schopnosti na půdě prak- tické politiky sněmovní. Nechceme tím nijak říci, že by zájmy našeho venkova v dobách minulých, nežse ukončil tento po mnoha let rostoucí vývoj hnutí agrárního, byly požívaly nedostatečné péče v lůně stran, s nimiž venkov náš po- stupoval ve společné representaci národní aneb že na dále starosti o zájmy venkova pěstěny budou výhradně jen vítěznou stra- nou agrární. Rovněž nelze tvrditi, že by všecek venkov byl jednolitý a že jest doko- nale soustředěn v táboře strany agrární Počet hlasů, jež ve venkovských okresech soustředily na sobě strany s agrárníky sou peřící, jde do tisíců, což při rozvrstvení naší národní společnosti i na našem venkově jest zjevem přirozeným a vážným, protože bude trvalým a stálým činitelem, k němuž nutno míti zření i se strany agrární. Jest pro ni zároveň výstrahou proti upřílišněnému, jedno- stranně stavovskému stanovisku.
8 article
Rozestup českého voličstva dle hese stavovských pokladá se obyčejně za násle- dek posavadní neňspěšnosti zápasů národ- ních a jest to zejména vypočtěnou taktikou hlasů německých, že tímto předstíráním snaž se oslabiti důraz obrany neněmeckých ná- redností. Tak i při nynějších volbách časo- pisy německé neostýchají se sahati k této zbrani, dokazujíce, »že to spočívá nejen ve vývoji politických stran, že nabývá politika zájmová stále širší půdy, a že v silném po- stupu českých agrárníků lze prý asi též sbledati oposici českého rolnictva proti vý- lučně národní politice českého měšťactva. Českému rolníku jest prý bližší starost o vtastní obilí, než o nové národní university.- Tento německý výklad jest právě tak urážlivý pro české rolnictvo, jako nesprávný pokud se týče naší politiky narodní. V zápasech našeho národa stál náš venkov od samého počátku éry ústavní v řa- dách nejpřednějších a v dějinách národní politiky již na prvních stránkách jejich možno se dočísti o úspěšném hájení zájmů našebo venkova, když se jednalo o utvoření ven kevských obcí s vyloučením velkostatku. Ne- třeba nám zejména z minulosti strany svo bodomyslné na novo vypočítávati nesčetné příklady podobné. Naproti tomu lze tvrditi, že stížený zápas existenční, rostoucí břemena veřejná a pře- pjaté nadsazování očekávaných úspěchů podle theorií ekonomických, kteréž namnoze nepři hlížejí k tomu, že hospodářský blahobyt sou- visí s politikou státní, s mocenským postavením říše v koncertu mezinárodním, čímž jsou dány i těsné hranice úspěchům hospodář ským jednotlivých stavů a skupin zájmových. že to vše nemálo přispělo k úpadku posa- vadních společných stran národních.
národní univerzita
9 article
Naše hospodářské úspěchy však jsou ještě více závislé na těchto poměrech, než na příklad v druhé polovině soustátí a proto se tam snaží dosíci naprosté hospodářské neodvislosti, aby dostali upravení podmínek svého hospodářského zdaru úplně do svých rukou . . . Pokud zájmové kruhy mezi námi nepo- stihnou tuto souvislost, potud bude vždy možno přeceňovati mezi námi možné úspěchy politiky stavovské, politiky zájmové . .. Nynější rozestup naší národní společ- nosti v tomto směru nutno tudíž pokládati pouze za stadium přechodní, kteréž v době dohledné musí dospěti k novému zájmovému srovnání a uspořádání národního celku. Kdežto do nedávna rovnováha zájmová se udržovala v širokém společném postupu ná- rodních stran za společným programem, tedy vnitřní vzájemnou dohodou, nastane či lépe řečeno musí nastati na dále postup obrá- cený, strany zájmové, strany stavovské budou se dohodovati o své hospodářské interesy, aby dospěly k nutné pospolitosti v otázkách národních, kulturních a politických. Strana agrární jakožto nynější represen tant našeho venkova bude záhy dosti da- nými poměry nucena, aby spolupřipravovala takovou novou společnou shodu. Nemyslíme ovšem, že se tak stane bez tuhých zápasů, ale již nejbližší sněmovní kampaň se svým úkolem opravy volebního řádu kategoricky ukládá všem politickým stranám českým, aby k němu přikročily na základě předcho- zího přiměřeného uspořádání poměrů záj- mových.
10 article
Neujde zajisté pozornosti vůdců agrár- ních, že již nyní zejména klerikálové na to spolehají, že strana agrární zájmovou jedno- stranností při této příležitosti si připraví osud svých politických předchůdců. Neboť jak jinak máme rozuměti, když orgán klerikálův ke čtvrtečním volbám poznamenává, že bu- dou se zasazovati s největším důrazem o za vedení všeobecného práva hlasovacího při volební opravě na sněm; jakoby již napřed byli přesvědčení, že se budou agrárníci vzpí- rati rozšíření volebního práva a tím se sta- nou nemožnými v nejširších vrstvách lido- vých; a když současně vídeňský orgán soci ální demokracie předstírá, že česka strana agrární strne v jednostrannosti zájmové? Vítězům ve čtvrtečních volbách sněmov- ních nastanou dle toho všeho nové a to velmi důležité úkoly, na jejichž správném řešení u veliké míře bude záležeti, zda další rozestup zájmový a třídní se zastaví a zda nastane opět rozumný, moderně vývojovýa pokročilý postup k nové politické organisaci našeho národa, aneb zda nynější rozestup zájmový a stavovský se zvrhne v naprostý chaotický rozklad. Zaznamenali jsme tuto, jak německé orgány se namáhají, postaviti stranu agrární v odpor s posavadní společnou národní poli likou, a jak se snaží vytvořiti propast mezi naším venkovem a městy, jak se to v ději nách českých doby starší nejednou podařilo. Zaznamenali jsme dále, jak podobnou taktikou řídí se klerikálové, snažíce se vy- tvořiti prohlubeň mezi českými rolníky a širokými vrstvami lidu, dosud z volebního práva na sněm vyloučenými, a jak v naději, že se jim to podaří při jednání o opravě volebního práva na sněm, již nyní chlubně
11 article
hlásají, že se budou děliti se sociální demo kracií — o dědictví agrárníků. Může liž zřetelněji se projeviti úmysl způsobiti všestranný rozklad v národě našem a hnáti a zneužíti tak zvané stavovské třídní zájmy k chaotickému zápasení všech proti všem? Strana agrární není nijakým nováčkem na politické areně; stoupenci její prošli dlou- hou školou posavadních zápasů v obraně národa našeho a nejeden z nynějších zá- stupců její stával v řadách politických stran českých na místě vynikajícím; nejslavnější doby národní strany svobodomyslné byly i slávou našeho venkova — a to vše jest nám dostatečnou zárukou, že vítězná strana agrární pro zvláštní zájmy stavovské nikdy a nikde nezadá zájmům pokroku a společ- ným zájmům všenárodníml
12 article Dr. Josef Fořt o politické
Dr. Josef Fořt o politické Včera večer konala se v Roudnici schůze voličů, věnovaná rozpravě o zemských volbách Na schůzi promluvil ministr obchodu m. sl. dr Fořt velmi obsáhle o všech důležitých politi ckých otázkách doby. »Jako mnohý z vás,« pravil dr. Foř »jsem i já v politice kozákem již dost ostřl leným; v průběhu let viděl a i sám proděla jsem nejednu tuhou šrůtku, aniž by mysl moji byla kdy provanula sentimentálnost. Dnes však, příznávám se, dostavují se okamžiky, ve kterých i mne zmocňuje se pocit sklíčenosti. Chvilemi mám dojem, že celkový náš stav mnobem jest horší, než snad sami si myslíme. Ne tak pro soupeřství Němců a nepřízeň Vídně, jako pro poměry, panující v nás samotných. Nepravím to jakožto Mladočech; nehledejte ve slovech těchto obhajobu strany, jejíž zásadám, aniž bych do- týkati se chtěl poctivého přesvědčení stran jiných, povždy zůstanu věren. Slova má k tomu však směřují, abychom si všichni, nechť náležíme ke straně kterékoli, věnovali aspoň okamžik ke z py- tování českého svého svědomí. Kdo má smysl pochopovati přitomnost na základě minulosti, nemůže přec nepozorovati, že vln vnitřního života našeho dospívá poznovu k jedné z oněch tak zvaných dějinných peripetil; bli- žíme se opělovně k vrchovišti vývoje, pro další postup věci české zvlášť kritickému; nadchází doba, kdy pro nás všochny bez rozdílu stran jeví se být příkazem povinnosti, abychom a spon na chvilku ze strannických hesel se vybavili, rozpomenuvše si, že všichni bez újmy stranni- ckého vyznání svého jsme především jiným
doktor Fořt Němec Roudnice Vídeň
13 article
Čechové, abychom pak, uvedše si to na pamět povznesli se v duchu nad domácí své různice až k rozhledně dějin a odtud popatřil dolů na dnešní stav české svoj domácnosti. Učiníme-li tak, jakéže s zrakům našim olevře divadlo? Spatříme obraz. vzbuzující dojmy, jež v pozorovateli vyvolává — odehod ledových ker. Každý z nás Polabanů velkolepý, nezřídka arci léž hrůzný průběh jeho dobře zná. Všude to puká, láme se a praští; rozložité tabule ledu, živelní silou na se vráže- jice, drtí se vespolek a každým okamžikem hrozí nebezpečí, že kry se zpříčí, zatlukou řečiště způsobí zátopu, trhající břehy, ničíeí rolea pustošící celou krajinu. Jestliže šťastnou náhodou k takovéto zátopě nedojde, ledy odplavou beze škody; pakliže však srážkou ker řečiště se za- stěmsa obůe onllašnov mavstrge o venl
Čecho Polaban
15 article
tluče, jdou v zápětí toho spousty, nadchází po hroma v účineích svých pro celé povodí někdy na léta citelná. Nuž, zdá se mi, že k podobnému as d vadlu v novověkých politických dějinách našich dochází nyní po druhé. Během jediného poko- lení dvakrát už jednotná organisace národní se roztříštila. Počálkem let devadesátých zmizela v rozpukaných krách strana staročeská, loni letos týž osud doléhá na ústrojí, sešikované do nedávna pod firmou vedoucí strany mladočeské. Kdežto však před osmnácti lety utkaly se toliko proudy dva, takže národ po pádu Staročechů ihned zas ve velké většině soustředil se v tá- boře mladočeském, zápoli dnes vespolek stran šest, neb dokonce sedm; žádně z nich nekyne čáka, aby se stala výhradně vedoucí a naděje aby se všechny dobrovolně semkly do organi- ekého celku jednotného, jest aspoň dnes při vá- šnivosti a neupřímnosti zápasů velice skrovnou. Co na nás čeká? Hrozí opravdu nebezpečí, že ledy tentokráte hladce neodejdou, naopak, ž zpříčené kry řečiště zdravého toku české poli- tiky na delší dobu zatlukou, nové spousty ne- souce v zápěll ?.
16 article
Obraťme se tudy všichni, jak tu jsme, bez rozdllu stran, obraťme se k svému svědomía položme si otázku: Jest národ náš, do- jdeli ktrvalému roztříštění jeh šiku, vůbec způsobilý, dělati po litiku jakýkoli podstatný úspěch slibujleí? Jest myslitelno, aby národ roze- klaný v půl tuctu stran, rvoucích se do krve jak o taktiku, tak o cíle programatické, byl př. trvání neb dokonce stupňování zmatkůplného stavu tohoto vůbec schopen, nejen se zdarem postupovati ku předu, nýbrž zároveň čeliti po- hromám, ze slerých zálud při každém kroku naň číhajícím? V olázce této, pánové, leží stě- žejný bod dnešního stavu našeho. Vůči vý- znamu otázky té všechno ostatní, jak různá ta hesla: pokrokovství, radikalism, zpálečničtví.
17 article
realism, klerikalism, tak i vše to po čem se dnes horuje a touží vzhledem ku přištímu sněmu českému — volební reforma, povznesení vý- znamu domácího parlamentu našeho, oprava zřízení zemského, finanční bída země atd. — vše to bez vyjímky ustupuje do pozadi. Pře- devším k oně základní otázce nutno, aby duše česká dala si jasnou, určitou odpověď. A po- kust-li se o to, shledá, že udpověď nemůže být než jedna: dokud si ve vlastní do mácnosti nezjednáme pořádek dokud český lid ve své většině neshodne seo cilech a cestách soudobé svojí práce politické dokud na zikladě této shody zástupcové jeho aspoň ve své většině nebudou poslupovati ja- kožto jednolný, pevnou, z vlasteneckého sebe- zapření se prýšticí kázní semknutý celek, do- tud všechno jest marné, dotud všechna sebe bleskotnější hesla vyzněj! na prázdno, dotud jak v Praze tak ve Vídni politiceká práce naše jak ve velkých tak malých věcech zůstane jalovou a nejen to, dotud my samotni nej- výdatněji poženeme vodu na mlýn odpůrcům svým národním! Nepovažujte slova ta za žádné plané svorno- stářství. Jsme národem uhněteným, jehož posta- vení jest neobyčejně těžké nejen proto, že mu- síme doháněti, oč nás nepřízeň celých stoleti byla připravila, nýbrž těžké i z té příčiny, poněvadž máme proti sobě odpůrce silného vyškoleného, odpůrce, jenž neobmezuje se jen
Praha Vídeň
19 article
5hv znt
20 article
rnaní čilo o sobě . . za 8 b vdpoledni . . . . za 2b Ve flialkách na venkové ranní číslo. . . . . . . . 10 b vdpolední . . . . . . . . 4 k I nserávy plali se hotově zapřel. Předplacevi a inserty přijímá udminl- strace v Marianské ulici c. s. Tm naeháaejí se těl režakeeí Ulskárna a eapedice „Národních Leistě“. E-kopisy se nevraceji.
národní Leistě
21 article
na pouhou obranu svých posic dosavadních, nýbrž který, nesen jsa mocnou ideou politické i hospodářské expanse národního svého tělesa, vystupuje proti nám výbojně s úporností zvlášt v posledním desítiletí značně stupňovanou. Vůči tomu má a musí být obranný tábor náš v ho- tovosti permanentní a dojde-li z přičin těch či oněch k dočasnému jeho roztřišténí, musí čím dřiv, tím líp znovu zahlaholit po- plašný povel: »Do řady!« Opakuji, nemluvim pro domo jakožto stranník mladočeský. Osud nás Mladočechů jakožto strany výhradné vedoucí byl vitězstvím agrárníků již při loňských květ- nových volbách definitivně zpečetěn. Včerejší volby venkovské to nad vši pochybnost potvrdily. Nikdo neví, jaký bude ve svém celku výsledek voleb městských, jeť hnutí duše lidové nevyzpy- Iatelno. Však jako voda neteče do vrchu, tak marnou jest naděje, že by dříve neb později opětně celý národ ve své většině zformoval se do jednotného šiku pod vlajkou výhradného mladočešství. Jest to snad přechodní pohromou, však nikoli neštěstím trvalým. Nezapomínejme, že žádná strana není sama o sobě účelem, nýbrž jen prostředkem k dosažení cílů, národem sledovaných. Každá strana jest útvarem dočas- ným, toliko národ tvoří řetěz života nepřetrži- tého. O tento život a zdravý jeho rozvoj pře- devším se jedná; a majíli podminky obého býti opatřeny a trvale zabezpečeny, nevede k tomu jiná cesta, než když všechna srdee česká prodchnuta budou pevnou vůlí pracovati se všim úsilím, aby, byla-li již strana po dvě de- sítiletí vedoucí zborcena, a ne- došlo-li loni ani letos k tak zvané koncentraci před volbami, aspon po volbách, až rozklad naš bude dovršen, na základě jasných urči- tých mylenek vůdčích k opětnému semknutí se českého tábora došloa národní naše pohotovost tím k obraně i výboji poznovu byla sešikovánal
Iatelno duše lidový nevyzpa
22 article
Mám za to, že povel tento tihou kategori- ckého imperalivu dolehá na nás především se zřetelem na Vídeň a na soupeřství krajanů ně- meckých. Nedivte se, ve Vídni mnozí živlové tím radostněji mnou si ruce, čím hloub vnitřním rozkolem národní těleso naše jest rozežíráno. Čím více u nás stran a čím ostřeji tyto na sebe útočí, tím hýřivějšímu kvasu oddávati se může staré ono divide et impera, jehož bodavé ostny během dějin již tolikrát na svém těle jsme pocítili. Jak jinak by na př. věci dnes dopadaly, kdybychom již před loňskou rekonstrukei kabinetu byli tu stáli jakožťo ajednocený parlamentní činitel, mající k disposici, když už ne všech 107, tož aspoň kolem osmdesáli mandátů, jejichž nositelé by jednou mysli, jednou vůli bývali proniknuti! Ba, neváhám tvrditi, že i nynější nebývalá agresiv- nost německých našich krajanů aspoň z valné části nalezá se s vnitřní naší rozervanosti v pří- činné souvislosti. To, co děje se dnes v Chebu, není jen vzpourou soudců, strážců to zákona, zákon sám nohama šlapajíeích, toť negace a po- hana státu právního, toť negace, kterou se ne- útočí jen na nás, nýbrž i na Rakousko samotné. Však pokud nás se tyče, klamali bychom se, majíce za to, že ony v pravdě skandální zjevy jsou postůpujícího rozkladu našeho příčinou. Ni- koli příčinou, zjevy ony jsou rozkladu našeho spiše účinkem! Nikdy by nebylo došlo k vy- zývavosti chebské, nikdy by nebylo došlo k oka- tým demonstracím s německými kandidaturami pražskými, nikdy by nebylo došlo k řadě jmných
Vídeň Cheb Rakousko
23 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Literatura. lnrro vdl »Česká politika.« Politický zápas našeho národa stává se čím dále tím komplikovanější, problémy, jež vyžaduj řešení, se kupí jeden na druhý, křižuji se navzájem a působí spletitost celkové situace, oddálení se o onech útvarů, jež charakterisovaly různé otázki před dvaceti, třiceti, čtyřiceti roky. Nejen průměrným čenářům novin, ale i mteligentdm chybí často jak celkový plehled domácího života politického, tak zvláště historická kontinosta, evoluční obraz posled- níbu půlstoleti. Jsem jist, že řada našich čtenářo z nejlepších kruhů, a snad i mnozí z lidi, zabýva- jících se drobnou činností politickou, neznají pod statu různých politických pojmů, neznají útvarů. jež v politickém vývoji těmto pojmům předcházaly A přece je povinností každého uvědomělého přísluš nika národa, aby byl informován o základníci bodech politického boje, o politických cilecb národa o právech i povinnostech občana i státu. Jen tak dovedeme si uvědomiti, co chceme, jen tak můžeme dospěti k přesnému vytčení prostředků, jichž k do sažení svého cíle použijeme.
24 article
Vliv voličstva na politické osudy národa, vliv jevící se už v pouhém faklu volebního práva jednot livcova, ať jde tu o volby poslanců či samosprávných korporací, musí přece býti vědomým, účelným činem mravní povinnosli. A to předpokládá přirozeně zna lost poměrů, schopnost kritisovati tyto poměry av mysli snažiti se o vhodný návrh retormy nebo o fe šení té kleré situace. Jen tebdy má akt voličův onu vysokou mravní a národní hodnotu, jen tehdy má sautečné právo kexistenci. Tedy politické vz dě- lání za dnešní komplikované situace je podminkou úspěšného života politického. K tomu nestačí ovšem jen denní lisk, k tomu třeba ználi výsoj oněch olá- zek, jež jsou aktualní, k tomu třeba tedy skulečné snahy po vzdělání politickém. A že to je téměř nut- nosti při inteligenci, jak venkovské, tak městské, je na snadě.
25 article
Bohužel až dosud neměli jsme — až na malá dílka v podobě katechismů — souborného díla, jež by podstatu i vývoj jednotlivých odvětví naši politik podávalo důkladně, vědecky a přehledně. Nakladatei- ství Laichterovo poskytlo nám konečně toto dílo, jež únes tvoří tři objemné svazky a poskytuje bezpečné zúruky, že bude s touže dokonalostí a podrobností do- končeno, s jakou bylo začato. O prvém dílu »České politiky« bylo už v »Nár Listech« psáno a vytčen při tom způsob, jak dílo uspořádáno a jaké hledisk zaujimá. V Laichtrově »České politice«*) jsou jednol- *) Díl II. 1. 930 stran. Cena 12 K. (Nakladate J. Laichiter.) livé rozsáhlé slati psány odborníky z kruhů politi- ckých a tak spojena tu bez rozdílu stran jména, jichž pouhý zvuk je nám zárukou, že v knize budeme jasně a bezpečně v tom kterém oboru informováni. Podati dějinný vývoj jednotlivých olázek i ny- nější jich status quo se zřetelem na politickou situaci přítomného okamžiku je tedy prvním cllem učenců, kteří na tomto velikém díle pracují: lu mize názory jednotlivce jako příslušníka strany, byť i za znívala časem kritika se stanoviska všenárodntho nebo i poněkud politicky určitěji zbarveného. Kritika taková je vždy výsledkem přesného studia, togick ýci úvah a jasných a positivních soudů. Tak .— aspoř povšechně jevil se mi první dil »České politiky« totéž mohl bych opakovati povšechně i o dilu dru- hém. Jména autoro, způsob, jakým jednottivé stati zpracovány, positivní vývody, všestranná důkladnost celkového obrazu — všechno to je qualitativně oběma dilům společno. Jest tedy přihlédnouti podrobněj k obsahu druhého dilu, který nám přinesl minulý rok 1907.
Laichterův Nakladate J Laichiter
26 article
Obsahem prvého jeho svazku je ústava ra kouská vůbec a česká zvláště. Thema vysoce dů- ležité, zajímavé zvláště tím, že nám umožňuje pa- ralelu s ústavami jiných zemí a že plati nejen pro Čechy, ale pro kteroukoliv zemi předlitavskou. Pojemn »ůstava« je velice rozsáhlý a proto v díle je vhodně rozdělen na několik částí. Prvou z nich jsou »Ústavní dějiny rakouské« (napsal dr. F Vavřinek), jež počínají rokem 1848 a podávají prvotní fáse naši ústavy. Od malých ústavních koncesí, jež přinesly bouře roku čtyřicátéhoosmého, sledujeme tu otázku ústavní, jak prochazi různými pokusnými — v praxi neuvedenými - formami a navrhy: ústava dubnová, kroměřižský návrh, ústava březnová z roku 1849, po níž nastal opět absolutismus. Posilivními výsledky byly jen zrušení poddanství a svoboda ná- boženská.
Vavřinek Čechy
27 article
Nové snahy — po desetileté nadvládě absolu tismu — vrcholí v diplomu říjnovém z r. 1860, který jako všechno předcházející a i vše následujícíje projevem silné centralistické snahy vládní: .. . »vy- niká na první pohled jeho tah unitarištický, jeho idea společně celořišské ústavy, jeho pokus všechny země bez rozdí u obepnouti pevným svazkém vyšší monarchie celkové.« Formální ničení jednoty zemí koruny české, šlapání po historických právech: tímn chce se upevniti absolutistický centralismus vládní. Únorová ústava Schmerlingova z r. 1861 »v pře- vracení daných a v zkrucování skulečných poměrů raffinované a smutně důvlipné dílo ducha Schmer- lingova a jeho německo-centralistických pomocnikůe není o nic lepší: pojišťuje se proti sebe menším známkám federalismu. Konečně úslava prosincová z roku 1867. Ale tu již jsme v drubé stati: »Du alismus rakousko-u herský z roku 1867. (napsal JUDr. František Fiedler). Zde vysvobozují se Uhry z pout byrokratického centralismu a v tom faktu dán je všechen úspěcl jejich budoucí politiky. Jinak vytčena nepřesnost
Schmerlingův JUDr Fiedler Uher
28 article
nedokonalost rakousko-uherského dualismu, zvláště pokud jde o podivný a nejasný státoprávní svazek mezi Rakoukem a Uhrami, poukázáno na neopráv něné, protiústavní, avšak fakilčké spojení zemí ko- runy české se zeměmi babsburskými, počinaje ut dobou Marie Terazie. Vyrovnání z roku 1867, ne- hledě k nesrovnalostem ve vzájemném poměru obou polovin říše, podrobeno zdrcující kritice: »dnalismu v dubnu r. 1848 uznaný byl mnohem úplnější rozděloval říši na dvě části mnohem důkladněji, ne poslední dualismus z r. 1867.« I z dalších řádek zvláště ze závěru, plyne všechna ta nedokonalost ten rakouský šlendrian a la snaka omeziti celek v jeho samostatné výkonnosti. Odtud chápeme dalš pokusy o vyrovnání. Rozhodně příznivou a úspěšnou — splše okol nostmi než vlastní zásluhou — lze nazvati uherskou politiku: o tom čteme v třetí části (Uherskáa chorvatská soustava v hlavnich čelách napral dr. Karel Kadlec) kde vynikne nepřiznivá naše siluace srovnáním. Mnoho pravdy má v sob poznámka, že stará doba byla vlastně konstifučnějš než úslavní dnešek: Král byl volitelný (v Ubráci i v Čechách) a sněm má vělší moc než panovník Uherské poměry současné podány tu dosti podrobně a právem: cheeme-li léčiti Rakousko, musíme mit zřetel ke vše jeho částem, a proto dubře znáti po- měry, jaké v těchto částech panují. Čienie tu dále o vyrovnání uhersko chorvatském, jeho stinných stránkách (zde přiložen podrobný lext toholo vyrov- nání). Je pochopitelne, že poměrem Chiorvatska k Uhrám dostává se monarchii jakožto celku kom- plikované slátoprávní barvitosti, která pvšem je zjevně velkou závadou.
Marie Terazie doktor Kadlec Uhry Čechy Rakousko
29 article
Čivrta část Výklad dnešního státní h zřízení královštví a zemí na radě říš ské zastoupřených, z péra dra F. Vavříníka, ob sahuje předem Ústavu prosincovou z r. 1867 a jej kritiku: vládní snahy centralistické stojí tu prot federalismu. Po rozhoru státoprávního poměru jed- nětlivých zemí předlilavských přistupujeme k celko věmu pohledu na přítomne zřízení slátní. Práva ob čanská, svoboda tisku, zákon spolčovací. práva moc panovníka, otázka následnická, jadro pragma- tícké sankce, výhody i nevýhody parlamentního bi kameralismu slátní rozpočel, meze vládní zodpověd- nosti, soudnictví a noc soudcovská — to jsou de lailní olázky, jimiž se tu autor stati zabývá. Vykláda jich ústavní oprávněnost, porovnává znění zákona s praxí, nebo i historicky uznaný, úslavou nezru šený zákon s chováním se vlády a pak ováem kr lisuje. Pečhvý rozhor všech těch otázek vede tu často ke kritice ostré, ostřejší snad než v ostatnícl částech Ústavní olázky celku jsou v prvých čtyřech či slech díla prozkoumány: pětá část přistupuje u k otázce speciální, ježímnž předmělem je „Nyně jš ústava zemská království a zemí na ríš ské radě zantoupených“ (napsal dr. Dobroslav Krejčí). Na začátku čteme plipomenulí, ze z těto úsla
F Vavříník doktor Krejčí
30 article
vy bude podán nynější její stav bez chledu na státo právní námilky. Výtky, jež spisovatel télo ústavi činí, jsou diktovány stanoviskem federativním I zde vidíme nedokonalost našeho zřízení: indigenát zemský měl by býti osobním podkladem zemsko ústavy — takové zemské příslušenství však u nás neexistuje. Kompelence zákonodárství zemského po rušována — i v té skrovnosti, jež jí dopřána — záko nočárstvím rišským. I tu nalézáme řadu podrobnustí jež jsou asi neznámy i lidem, politicky dosti vzdě- laným
31 article
Rozsáhlý pohled na olázku Řádů voleh- ních, nedávno a dosud tolik zaměslnávající naše politiky, přináší šestá čásť knihy, jejímž autorem je dr. Lev Winter. V historii řádů volebních připome- nuty účinky událostí roku 1848 a v dalším poukázáno na stálou snahu vlády, aby v každém parlamente měla většinu. Tak zvláště pomocí kurie velkostal kářské, v níž druhdy snížen volební navržený censua s 1000 zl. na 250 zl. České snahy po změně voleb ního řádu, po rozšíření práva volebního, řád z r 1873, plný nárednostního i sociálního bezpráví dělnické volební právo a jeho poslup; pokusy o vše- obecné a rovně právo hlasovací za Taafa a Badena. zavědení V. kurie afd. — vylíčeny tu souborně a v vzájemně souvislosti. Osobní stanovisko autorovo lze seznati dle důkladnosti, s jakou pojednává a de- batáchy kleré se vztahevaly k zastoupení „člvrtěho stavu“, o dělnickém volebním právu, a konečn“ takč o nepříliš děvných událostech. „Krvavých dnech praž ských 4. a 5. listopadu 1905“. Tu je kus historie oněch demonstrací i »oučasně se odehrávajících udlá- lostí v párlamentu: o 28. listopadu, kdy zahájen par- lamení a kterýž den prohlášen za den všeobecného zaslavení práce, praví se: „Den ten zůstane pajnát- ným v ústavních dějinách Rakouska. Zejména tím, že ukázal, jak důležitým činitelem v životě společen- ském je ulice . .
Winter Baden Rakousko
32 article
Ještě jedna věta aulorova stojí za připomonulí „Zavěsti něrodnostní kalastr a kuriové rozdělení ze mě je nyní další snahou vlády.“ Statí o řádech volebních končí prvý svazek dru- hého dílu „České politiky.“ Druhý svazek') pojednáví „Správě mocnářství rakousko-uher- skěho“, a tu nebude na závadu, učiniti o jeho obsahu několik informativních poznámek. Z šesti čá- sti jeho má velkou theoreticky-vzdělávající cenu úvod dr. Dobreslava Krejčího. Vyjímám definici: „Politikou v tom smyslu, ve ktrém jedině lze mluviti o česko nolitice, možno rozuměti souhor snah, čelících k ta- kové úpravě záležitosti veřejných, jež by co nejlép odpovídala ileálům těch kterých kruhů společen- »kých.
doktor Dobreslava Krejčí
33 article
Program tohoto svazku vylčen lu: „Význam ve- řejné správy pro politiku vůbec a správy rakouské pro českou politiku zvláště“. Týž autor podává v delší slali Přehled vývoje veřejné správy ) Česká politika IIa 404 stran. Za 5.40 kor Nakl J. Laichsi ter. v našich zemích a dělí si látku na člyři období nejstarší (do konce 12. století), střední (do vydání obnoveného zřízení zemského r. 1627), dobu vývoje správy absolutisticko cenhalistické (do r. 1848), dobu vývoje nynější správy úslavní (do r. 1867). V třelí slati, Nynější organismus rakouské správy zeměpanské (napsal týž autor), máme jakýsi katechismus státní správy ve všech oborech: politickém, soudním, finančním atď. Vyložena tu právomoc všech úadů otátních, vyznačena škála instancí, vypočteny obory působnosti jednotlivých ministerstev, hlavní, pobočné i speciální úřady, jež v tom kterém ministerstvu jsou obsaženy. Obsah stati, jak tu zběžně naznačen, je encyklopsedickým přehledem státní správy, slouží k informaci velice důležité, jak naznačuje pisatel apelem, jímž končí:
J Laichsi Iia 404 kora nakladatelství
34 article
„Aby naši politikově, i ti, kdož jimi býti chtějí, ne- zanedbávali olázek naší státní správy, věnovali for- mě i duchu pprávy té plnou svoji pozornost a proto ovšem nejprve sami ji pokud možná důkladně stu- dovali Část čtvrlá, Samospráva, z péra dra. Albína Bráfa, je nejtheoreličtější parlií celého díla. Vylo- ženy tu tři různé delinice o sanosprávě, její histori- cký význam, provedeno srovnání se samosprávami cizími, zvláště anglickou. Dále vyloženo tu ústrojí nynější samosprávy, pokusy o reformy a připojeny „kritické úvahy“, jedena nejzajímavějších, se stano- viska ryze ragového nejzávažnějších momentů celého pajednání. Nedostatek místa nedovoluje rozepsati se zde podobně o vykládaných theoriích, an podrob- nějši referát o nich vyžaduje zvláštního samnostat- ného článku.
Albín Bráf
35 article
Obnova zřízení krajského, „tohoto pamnátného historického útvaru“, souvisí dle Bráfa s reformními plány samosprávními. Obnova tato, jak známo, vstoupila poslední dobou ve znamaní aktuální olázky. a tu lze jen vítali stať předposlední, psanou drem. Fiadlerem, Krajaké zřízení v Čechách, je- hož podoba kreslena tu v různých útvarech: za doby stavovského českého státu, za centralisujícího absa- lutismu a v novodobém stálu rakouském (dle osnovy kroměřížské, v úpravách Sladionově, Bachově). Opět poslední část je významná a závažná: „Návrhy na obrodu krajského zlizení“ dokazuji, že vždy měly tyto snahy pozadím národnostní rozdělení návrhy Plenerovy, Körbrovy). Autor považuje jedině řešení této otázky za možné: kompromisní. Krátkou posled- ní slatí čestou, Místní správa v Uhrách (napsal dr. Rud. Springer), která je jaksi zároven krilikou uherských poměrů (volebních a národnost- nlch) konči se II. díl „České politiky“ Jako při prvém svazku, tak i zde redakci díla obslaral dr. Zdeněk Tobolka, které místy připojil i odbornou literaturu k jednollivým slatím; vělšinou však napsali tuto literaturu sami autoři dolyčných partil. Tím řečeno vše, co nutno ríci o tomto velikém díle. Predpověď, kterou jsme učinili“) v referátuo ) „Národní Listy“ z 8. března 190
Bráf Sladionův Bachův Plenerův Springer doktor Tobolka Predpověď Čechy Uhry Körbrův