3
masthead
22 února 1908. Číslo 52
4
article
pochmurných zjevů, veřejnost naši rozčeřujících.
kdybychom jak vůčiVidni, tak vůč
Němeůmnásledkem postupujíciho
rozkladu svého neklesali pořád
hloub na quantité negligeable, na
pouhý sbluk nevražicích na se živlů, s nim iž
každý obratnější režisér přesnad-
noumá hru, dnestoho, zejtra onobo
proti prvěmu, druhému a třetímu
využívaje, aby tím snadněji vše-
chny ovládnul acllům svým je pod-
řídil.
Však je li semknutí se šiků českých katego
rickým imperativem se zřetelem na rázno
obranu věci české, jeví se být tím nutnějším bez-
podmínečné sledování povelu tohoto vzhledem
k žádoucímu jejímu postupu, vzhledem
k politickému, hospodářskému a osvětovému mo
hulnění národního celku, tedy vzhledem ke všem
oněm snahám a tužbám, jež zahrnuty jsou v po-
jmu, označovaném v poslední době jakožto tak
zváná »politika positivní«. Pohnutkou
a cílem semknuti se nemůže být zajisté tolik
negativní moment obrany, semknuti musí mít též
věcný obsah za účelem soustavného ražení
cešt k výsledkům opravdu positivním. Nuž
první fase, první období tak zv. positivní politiky
nalezá se dnes ve vážné krisi, o jejíž zakončen
sotva lze být v pochybnostech.
Nechci být Kasandrou, však nedojde-l
v brzku k obratu pronikavélmu
zakoněl nynějšíkampaň nezda-
rem, zaviněným arci z valné části nám
samotnými, poněvadž okamžik zahájení kam-
paně této zastihl nás rozeklané, myšlen kově
nesjednocené a tedy pro úkoly nás čekajíe
nepřipravené. Však nezdar prvé kampaně ne-
může a nesmí býti zmarem zdravé základní
její myšlenky. Jádro toho, co zoveme positivní
politikou, jest nad vši pochybnost správné.
Kasandra
5
article
Politické cesty naše nemohou se ku předu
bráti jinak, než prodírajíce se soutěskou, n
jejichž obou bocích pnou se do výše skalnate
balvany historických skutečnosti. S jedné strany
tvoří skutečnosti tyto nespornů pravda, že vy-
pjavše před čtyřiceti řety politické cíle nad
vlastní svoji tehdejší sílu, byli jsme nejen od
mety tužeb svých s krvavými hlavami odraženi
nýbrž že jsme tehdá, když rodila se nynějs
ústavnost, zároveň propásli dějinný okamžik
opomenuvše dosíci aspoň toho, co dle vší
pravděpodobnosti mohlo býti dosaženo. Bylo
by hríchem pro veliký tento nezdar politické
předehůdce naše kaceřovati. Dnes, když po
čtyřiceti letech máme možnost seznati do po-
drobna předivo psychologických vztahů, v je-
jichž prostředí se předchůdcové naši nalézali.
dnes, kdy jest nám zjevno, jak osudným kla-
mům oddávali se tehdá někteři do popředí věc
české se postavivší slechličtí grandové, celý
národ v klamu svém za sebou strhnuvše, dnes
nemůžeme vůči vlasteneckému zápalu Riegra,
Palackého a jiných zvolenců lidových pocito-
vali než obdiv a úctu. Však byli bychom ne-
hodnými syny svých otců, kdybychom z krutých
nezdarů jejich nečerpali pro přílomnost po-
učení. A proto trvám na tom a při každé pří-
ležitosti nerozpakuji se opakovati, žádný důvod
není pro vnitřní naše štíření nicotnější, než
zrádcování druh druha pro domnělou chabost,
pro domněle větší neb menši vrouenost pře-
svědčení státoprávního. I dnes ještě v zápasu
volebním jméno státního práva béře se na-
darmo. A přece jsme všiclni uvědomělí Čechové
státoprávníky od kosti; v srdci každého z nás
Riegr
Palacký
Čecho
6
article
hluboko zakotveno jest vědomi, že předkové
naši po staletí tvořili vlastní útvar a že průbě-
hem dalších století tento útvar trval i v ráme
moenářství rakouského. Všichni víme, že věc-
ným, hmotným cílem státoprávních mas není
nie jiného, než abychom se opětně v olecké
domovině stali národem svéprávným, jenž by
nejen byl s to všechny životní-i rozvojové po-
třeby své plně ukájeti, nýbrž zároveň jakožto
platný politický činitel úměrný konal též vlv
na vývoj a osudy celého soustátí. V čem se
líšíme, jsou pouze názory o cestách. Podťatý
strom nikdy znovu nevyroste, však pečlivý
zahradník obrátí zřetel svůj k výhonům pučleím
ze zdravého dosud kořene a dohodnoutse
o soustavném konání této péče nemůže př
dobré vůli a otevřeném rozumu přece býti ne
snadno.
Leč kromě poučení z této dějinné skufeč
nosti dlužno též účtovat se skutečností druhou.
Spočívá v pravdě rovněž nesporné, že, jak tomu
bylo po staletí dřívější, tak ve formách are
změněných i v době nové nalézá se česká
politika tak říkajíe v cyklonu my-
šlenky velkoněmecké. Myšlenka velko-
německá to byla, jež na úsvitě nové nynějš
doby zkřižovala první naše snahy, jejichž nosi-
telem byl rok 1848. Myšlenka velkoněmecká
to byla, jež vznikem dualismu zavdala r. 1866
podnět k nejtěžší ráně, kterou politické tužby
naše v novější době byly postiženy. Myšlence
této z valné části padl též za oběť rozmach náš
v éře Hohenwartově a pod vlivem téže myšlenky
vznikají a působí i dnes ať instinktivní ať uvě-
domělé proudy citů a tužeb, tvořící valnou část
politické atmosféry, ve které jest nám pracovati.
Hohenwartův
7
article
Jakožto opatrní lodivodové i k těmto proudům
musíme míti zřetel, aby lodice politiky česk
nevzala pohromy. V uvědomění si všeho toho
neleží žádná resignace, žádné zimomřivé chou-
lení, nýbrž jen příkaz, kterým se řídí každý
zralý muž, zvyklý všem i sebe těžším poměrům
patřiti pevně v tvář.
A jestliže k oběma uvedeným skutečnosten
upřeme zrak, jestliže s jedné strany si uvědo
míme průběh dosavadní své čtyřicetileté práce
vlastní jádro politiekých cílů svých, jestliže pal
s druhé strany nespustíme s oka vlivy, konané
na politiku naši rozpínavostí plemene německého
pak nebude nesnadno v soutěsce mezi oběma
těmito massivy horskými vytýčiti základní lini
pro costy, jimiž v době nynější dlužno se nám
bráti ku předu. Ve vytýčení a pracném, uvědo-
mělém sledování cesty této leží vlastní podstata
myšlenky, v jejíž stělesnění bych spatřoval po-
litiku opravdu posilivní. Cesta tato nemůže
býti než dobou připrav k fomu konci, aby to
co roku 1867 bylo námi promeškáno, dosaženo
bylo postupným vývojem, směřujícím k řešen
problému českého v souvislosti s ústavní otázkou
Rakouska. Pracujíce na stavbě této cesty mu-
síme si počínati jako oni bibličti mužové, držle
v jedné ruce meč, ve druhé pak lžící zednickou
Na jedné straně dlužno s neutuchající energi
hájiti to, co na politické a národní državě nám
bylo zachováno, na straně druhě promyšlenou
rozvinovati činnost ku politickému, hospodář
skému a osvělovému silení národní svojí bytosti
Prostředky taktické pak nutno vždy voliti takové
jak je káží doba a okolnosti, jenom o to páč
miti třeba, aby vhodnost a účelnost jejich po-
vždy byla nespornou.
Rakousko
8
article
Nuž, shodnout se o všem tom přátelsky
pak v semknutém šiku pustit se do práce, jes
pro nás všechny dnes úkolem vlastenectví nej
ryzejšího. Jsme takového čínu ještě schopni!
Jest v nás tolik sebezapření, tolik čistoty mravní
tolik vyspělosti rozumové, abychom udusili ne
návist, kterou druh druha potírá, abychom zapo
mněli na hořkost, ktterouž vespolné štíření nitr
naše otrovuje, a abychom si jakožto bratři jedno
matky podali ruku ku práci společné? Já dosuo
v možnost toho doufám! A víra tato pramer
se ze střízlivé díagnosy dnešních naších po
měrů. Myšlenková rozháranost a zápasy z ní ply
noucí jsou zjevem nepopíratelně chorobným. Tě
žisko leží v otázce, je-li choroba vadou organí
ckou, či stavem dočasným a vyléčitelným, je-l
pramenem rozháranosti úhona mravní, či hěží-l
tu o záchvat pouze přechodní. V odpovědi na
tuto otázku leží klíč k naší budouenosti. Poku
mne se týče, věřím a doufám, že pathologický
stav našich vnitřních poměrů jest povahy to-
liko přechodní. Příčina jeho po měm sou-
du v tom spočívá, že dosud jsme se plně nevy.
bavili z mrákot, jež mysl naši po krutém nezdaru
první naší kampaně státoprávní byly obestřely.
Dosud jsme si všichni v myšlení a cftění svém
plně neujasnili úkol doby, v níž my vrstevníe
konáme pout životní. Dosud jsme se nenaučil
přesně odhadovat reálnost daných poměrů, mns-
hé podceňujíce a mnohé zas přeceňujíce. V ta-
kovémto ovzduší dušlevního kolí-
sáni a z něho plynouci nervosity
rozmrzelosti bují nejsnáz mikroby
Pok
9
article
různic, podněeovaných nezřídka
osobními pohnutkami, žárlivost
mi, ambicemi a jinou neřestí, ha
lícl se v roucho odchylného „pře-
svědčení“ politického. Proto dostat
se z tohoto ovzduší ven, jeví se mi být jedinou
cestou nejen ku plodnosti politické naší práce
nýbrž i k očistě veřejného života našeho.
Kdo však medle má ten úkol provésti?
Spása leží v lidu samotném! To, c
se dnes děje v naší české domácnosti, není, jak
všichni víme, po většině jen zápas myšlenek,
nýbrž namnoze též zápas osob. Náprava vzej
musí nikoli od těch, kdož se o mandát uchá-
zejí, nýbrž především od širých vrstev lidu
mandáty volbou udilejícího. Nelze o tom pochy
bovati, valná většina myslících našinců pravdu
o niž běží, vlastní ono jádno soudobého problé
mu českého, ne-li vědomě, tož instinktivně vy
stihuje. Potřebí toliko, aby jiskra temného po-
citu zplanula do vědomí jasným plamenem. Ma-
síme si uvědomit, že zavésti opětně po-
řádek do české domáenosti, pořá-
dek, spočívající na dohodě o ob-
sahu a cílech soudobí naší poli-
tiky, jest pro nás všechny na ten
čas nojvyšším zákoneml
Kazdý, od prvního až do posledního, kdo nechce
než prospěch a nic než prospěch celku, staniz se
hesla leho apoštolem. Popilme si však, času není na-
zbyt, neboť se připozdivá a nejbližší deseti-
leté období rakouských dějin jak se zřetelem k vě
cem uherským, tak se zřetelem k poměrům vnitřním
i zahraničním rýsuje se nám před zrakoma v kontu
rách, vůči, kterým bylo by hříchem neodpu
stitelným, kdybychom se i v této dobi
my samotni degradovali na stupeň bez-
významného impotentního činitele
Ma
10
article
Opakuji poznovu, spása musí vzejíti z lidu! Ti, kd
dnes v kalných vodšch loví, nikdy se pro zaveden
pořádku nenadchnou, naopak povždy budou hledě
snahy dotyčné sesměšňovati. Z oněch statisíců však
kteří jakkoli osobně na veřejném životě nejsou zů-
častnění, přec účinky jeho ve všech směrech nucen
jsou pociťovati, ze srdcí i myslí těch statisíců musí ji
jednak povel k uvědomělé společné plodné práci,
jednak očista od plevele soheckého příživniciví. At
semknutí naše vezme na se firmu jakoukoli, ať jest
v čele Petr nebo Pavel, jen když plán společné práce
bude určitý, účelný a tedy prospěch slibující a pro
vádění jeho octne se v rukou lidí poctivých, zkuše-
ných a dovedných. Dost při tom zbude místa pro
kritiku, vedenou v ténech i sebe ostřejších, kažlý
i pak bude s to k platnosti přivěst talent i snaživost
jenem když nikdo nepřekroči mez vytčenou prospě-
chem celku. Veliká část úlohy přípn-
nouti musí agrárníkům; nabyvše většiny
Petr
Pavel
Ata
11
article
mandátů venkovských, zastupují dnes nejširší zá-
kladní vrstvu národního ústrojí našeho a nesouce
tedy za budoucnost čcskou na ten čat
největší zodpovědnost, jsou především po-
volání chopiti se iniciativy. Snadnou a v brzku pro-
vodítelnou prací myšlenk opětovného soustředěn
duchů nikteral. nebude, neboť dnešní kvasný proce
musí vyzrát do konce. Zdaří-li se, pak se těžkost
doby a poměrů lekati nemusíme. Pakliže však k usku-
tečnění jejímu nedojde a česká domáenost zůstane
nadálo trvalým jevištěm boje všech proti všem, pak
jsme opět jednu z dějinných peripeti
propásli a přístí Arnošt Denis, pokračuje v dí-
le soudobého našeho francouzského historika, dospěje
k epilogu: „bylo to plemeno nadaně sice a dovedné.
však síly státotvorné postrádalo; v srdci jeho osobn
sobectví mělo převahu nad smyslem pro pospolite
zájmy celku a proto mu bylo souzeno, zůstati dále
kovadlinou, do níž buší perlík sousedů mravně vy-
spělejších..“ Nuž, drazí přátelé, jedině na vás, n
českém lidu jest, aby tato slova napsána být ne-
musilat
Denis
12
article
Volební ruch
Volební ruch
š6ag
sii
Kandidáti poslanectví pp. dr. Karel
Groš a Fr. Hašourek před novoměst-
skými voličí
Klub voličů novoměstských, talo početně nejsil-
nější organisace svobodomyslných občanů na Novém
městě pražském, uspořádal včera večer v Choděrovů
restaurantu schůzi, která byla velmi hojně navštívena
Do schůze zavítali oba svobodomyslní kandidá ti po
doktor
Groš
Hašourek
Francie
13
article
slanecfví, pp. dr. Karel Groš, starosta měsl praž
ských a Fr. Hašourek, obecní starši a tajemnil
Jednoty soukromých úřadníků. Po zahájení schůze
p. F. Mellanem, který poukázal na důležitost na-
stávajících voleb do sněmu král. českého, ujal se
slova pan starosta dr. Karel Groš a když se utišila
bouřlivá pochvala, kterouž byl uvitán, pravil v pod-
statě:
Po odsloupení pana prol. Blazka od zastupován
našeho města na zemském sněmu, byl jsem vyzván
abych přijal kandidaturu v tomto okresu a vyzván
to s mnohých stran nyní bylo opakováno s pouka
zem k tomu, že jeví se býti velmi důležito, aby sta-
rosta hlavního města zasedal mezi poslanci králov
ství. Poslední důvod rozhodl, že jsem kandidatur
přijal a ji podržel také tehdy, když došlo ke trapne
roztržce mezi oběma stranami, které posud spolu
spojeny jsou při správě obecní. Není snad nulno uvá-
děli zvláště, že kandidovati do sněmu za dnešnícl
poměrů jest eosi velmi nepříjemného, neboť k ob
vyklým nepřijemnostem volebního boje přistupuje
i to, že tak neurovnaných, ano rozervaných poměrů
jaké jsou nyní ve veřejném životě našem, dávno ji
nebylo. (Souhlas.
doktor
Groš
F Mellan
Francie
14
article
Stát stálým zápasem, v němž není příměří, r
zerván až do svých základů. Slovanští národové do
máhají se rovného práva s Němci a tito, opírajíce
přízeň vyscké byrokracie a většiny rozhodujícíeh
kruhů, houževnatě se brání tomu, aby spravedlivě
byli poděleni neněmečtí národové tím, čeho práven
od státu žádají. (Tak jest!)
Zápas národnostní zmítá veškerým ústrojím t
hoto státu. Nevykonati spravedinost vůči neněme
ckým národům stalo se vůdčí ideou tohoto slátu
odmítání snah národů slovanských nejvyšší zdejš“
státní mcudrostí. (Pochvala.) V zasvěcených kruziel
mnoho se povídá o tom, že i poslední velká vymo
ženost národů všeobecné, nikoli ovšem národně rov-
né voličské právo do rady říšské jen v té naději byl
podporováno a provedeno, že na říšskou radu při
jdou živlové internacionální, které se o to nebudou
chtiti starati, aby odstraněny byly křivdy, půchan
na národech neněmeckých. Tak doufali odstranit otáz-
ku národnostní místo co by smyli s říše této polupu
nespravedlnosti vůči většině obyvatelstva a vyhověl
oprávněným požadavkům národů slovanských. Dou
fali lak a sklamali se! Nyní jako dříve otázka náro
nostní a speciálně otázka česká lomcuje a
do základů celým sťátním tělesem
mluví se každou chvíli o nejtěžšíc
krisích, jež státní správa prodělává. (Tak jest !)
Němec
15
article
V zápase za práva národní česká delegace pro
dělala různé fase a zkusila, abych tak řekl, po do
brém i vzdorem dojíti ke zlepšení postavení svéh
národa. Provozovali jsme staročeskými poslancí pa
sivní oposici, vstoupili pak tito do vládní strany
když punklacemi zakončili svoje působení veřejné
vyslal národ stranu mladočeskou, jež vstoupila prot
vládě do rozhodné oposice a po té i obstrukce. Do
šlo k bouřlivým scénám v parlamentě a k rozpuštěn
sněmovny. A ku podivu! Národ, který povzbuzova
poslance k nejrozhodnějšímu boji protivládnímu,
nastalých na to volbách neprovedl důsledky svého
povzbuzování. Volby skončily částečnou porážko
naší strany, přišla strana agrární a celá řada poslan
ců radikálních a národně sociálních. V poslední pal
době zůčastnily se české strany i akce vládní a za
sedají tou dobou Čechové i v radě korunní, aniž by
předcházelo vyřízení dlouholetého našeho národního
zápasu. Boj trvá dále a právě v poslední době Něme
jejich ministři vystupují co nejprovokafivněji
třeba se dělili na celou řadu stran a frakcí, v n
přálelství proti nám všichni jsou svorni. (Tak jest
Čecho
16
article
Jen naše obrana není svorná, my pořád ještě nevi
díme před sebou společného nepřítele, jen naše stra
ny s největší vervou potírají se navzájem, jakoby
nebylo lze té onergie bojovné použiti jinde, kdi
víc by loho bylo třeba. Není jednotného vedení a ne
ní správno, když činí se zodpovědnou za každý ne
úspěch naše strana, které ani osmina českých říš
ských mandátů nenáleží. Kolik růzností v taktickém
postupu! A přece mezi lidmi oddanými svému národi
by mělo býti samozřejmě provedeno seřaděn
všech ke stejné politice cíle svého vě
domé a neustupující — vždyť postup za do
bytím dobrého práva může býti hájen důsledně a jed
nou musí skončen býti vítězslvím
Co řížská rada do svých základů se chvěje z
pasem národů, sněm království českého neslavně ži
voří! (Tak jest!) Němci obstrukčními hrozbami toh
docíliti, že sněm jest i tehdy bezmocným, když vládě
se uráčí jednou za onoho času jej svolati ke krati-
čkému zasedání. Velkostatkáři, kteří svého času byl
v užších stycích s českými poslanci národními, zalím
se oddělili a uzavřeli kempromis se šlechtou ústav-
věrrou a tím posílili stranu německou k větší ješti
domýšlivosti, takže i na sněmu tomto není a nebud
míru národního. Každé jednání o dohodu nutně s
stroskotá o panovačné choutky německé menšiny a
není pro nás jiné možnosti, než ponechati věc svému
vývoji a usilevně pracovati na výchov
politické všech vrstev národních a na
hospodářském jich sesílení. Čím lépe
dříve budou proti druhé straně takto vyzbrojeny, tím
jistější a rychlejší bude úspěch spravedlivé naší věci
Němec
Company řížský rada
17
article
Odložme proto všichni všechny osobní i strannicke
otázky stranou a pracujme společně za vylknutým
právě úkoly! (Pochvala.) Zdá se, že novému sněmu
velmi váhy nastane úkol, aby změnil svůj zaslaralý
řád volební a tu jest v program strany naší pojato
že o to nutno míti pěči, aby oprava provedena byla
na základě demokratickém a spravedlivém, tak aby
i sněm náš byl obrazem skutečných poměrů, jak ná
rodnoslních, tak i sociálních. Mám za to, že z roz-
šíření volebního práva na všechny vrstvy lidové ne-
vzniklo by trvalé nebezpečenství pro národní nás
prograní. Ty poměry, které se objevily při volbách
do říšské rady, kde celá řada nově zvolených poslan-
ců se přidává ke směrům mezinárodním, musí se
změniti. Jest nutno pracovati k tomu, aby i dělní-
ctvo, i malé rolnictvo, řemeslnictvo a úřadnictvo na-
hlédlo, že snehy jejich dojdou stejné podpory u ostat-
ních vrstev občanských, seřaděných pod praporem
národním, jaké se hodlali domáhati jinde ke škodě
svého národa. Nejsouce národem tak velikým, aby-
chom si mohli dovoliti přepych, když nemáme jiz
mocné šlechty, bychom ze společnosti své národní
propustiti mohli i dělnictvo, řemeslnictvo, rolnictvo
a úřadnictvo, všechny tyto vrstvy voláme k sobě,
s nimi chtějíce pracovati i o jejich žádostech i o po-
třebách všenárodních. S novým řádem volebním
musí býti v pašem sněmu i o to postaano, aby sněm
byl řízen autonemně a ovládán takovým jednacím
řádem, který by zaručoval neodkladné vyřizování
důležitých věcí, právomoci sněmovní přikázaných.
18
article
Neulěšený stav zemských financí musí býti řádně
upraven při berní reformě, jež se chystá v r. 1909
a nemohu si představiti věc jinak, než že hospodář-
ství zemské, příjmy země odloučeny budou od pos-
vadního hospodářství přirážkového a že postaveny
budou na svůj samoslatný základ, buď odevzdánín
zemi některých daní, které posud vybírá stát, aneb
zavedením nových vhodných a co nejdůležitějšího
solidně spravedlivých zemských dávek. Sněm čeká
celá řada nerozřešených otázek kulturních, sociál-
ních, humanitních a zdravotnických, úprava akce si-
rotčí, péče o dítky. Zvláštní péči věnovati musí sněm
otázkám živnostenským i zemědělským. Povznésti
řemesla a obchod střední na novém podkladě moder
výchovy ve školách odborných, bude zvláště důle-
žitou otázkou živnoslenskou. Také příměřenou for-
mou učiniti přístupným středním vrstvám výrobním
levný úvěr a jej náležitě organisovati, bude úkolem
nastávajícího sněmování. Volební program národí
strany svobodomyslné provádění všech uvedených
úmyslů umožňuje i podporuje i není nejmenších ná-
mitek proti tomu, abych i já, jako starosta tohoto
města, kandidoval na tomto programu strany, ke kte-
ré jsem vždy náležel a posud náležím. Úřad muj
starosty města pro případ, že budu zvolen jeho po-
slancem, ukládá činnosti mé ještě úkoly další. Jest
celá řada otázek, týkajících se našeho města, jež ře-
šeny mohou býti jen sněmem tohoto království aneb
va účinné jeho pomoci.
19
article
Naše město, ačkoli nemá žádných zvláštních pra-
menů přijmových, s napjetím všech sil posud drž
dosti dobře finanění rovnováhu svého rozpočlu a ke
krytí řádných vydajů stačí posud svými příjmy, zá-
půjček užívajíe jenom k vydajům mimořádným i i-
vestičním. Náklady výdajové však stále ro-
stou a v nedaleké budoucnosti octla by se snad Praha
v podobné neblahě situaci finanění, v jaké jest nyní
bohatě jinak toto království. Mám za to, že právé
tak, jako tomu je u země, tak i obci měla by býli při-
kázána některá vydatná dávka veřejná, aby
obec nemusela užívati nepružného a často léž ne-
vhodného systěmu přirážkového. Společnému
s předměstími opatření zdravé pitné
vody kladou se od předměstí překážky, jež, juk
doufám, se podaří odstraniti smírnou s nimi doho-
dou a tak městu našemu se dostane tohoto důleži-
tého pro jeho rozvoj zdravotního zlepšení.
Obec naše za pomoci sněmu chce pracovati i dá-
le na svojí úpravě, která vyžaduje tím větší obezřet-
nosti, ježto se jedná o moderní úpravu mě-
sta, jemuž přes všechnu nepřízeň časů minulých
zůstaly krásné památky stavitelské a úchvatné se-
skupení místní, jež nesmějí býti porušeny, i když
to bude vyžadovati jistých obělí. Historicky za-
jímavý a esteticky krásný vzhled Prahy
jest jejím bohatstvím, jež jistě v budoucnosti se stane
Praze i vydatným zdrojem příjmovým, takže i po
této praktické stránce sluší podporovati to, na čem
Ipí od mládí v srdce naše vštípená láska nás, praž-
ských rodáků.
Praha
20
article
Úprava nového stavebního řádu pr
naše město, kterou se zabývati má nový sněm, vy-
žadovati bude proto plné pěče našich sněmovních zá-
Pe ilne llnknt nojen rmr
stí ku Praze a to zatím těch, se kterými věc již
jest projednána; na tom však nelze zůstati. Jsem
přesvědčen, že se mi podařilo nalézti modus, za
kterého bude lze uskutečníti ideu celé velké Prahy,
ániž by se to stalo, jak s některých stran bylo va-
rováno, takovým hospodářským zatížením posavad-
ních městských částí pražských, že by tím obyvatel-
stvo „Slaré Prahy“ bylo nad potřebu oblíženo. (Sou-
blas.) Bude třeba ještě mnoho úsilí věnovati krásné
myšlence velké Prahy, ale nebude úsilí toto vynalo-
ženo marně a jsem přesvědčen, že dostane se nám,
dojde-li ke zdárnému výsledku, vděku všech, jimž na
tom záleží, aby hlavním městem našeho českého ná-
roda bylo město veliké, zdravé a krásné!
Sněm království českého solva asi se zabývati
bude hned na počátku svojí činnosti tak zvanou ná-
rodnostní dohodou, ale i připravné k léto do-
hodě práce položily na program diskuse veřejné jednu
věc, k níž sluší přihlédnouti blíže. Jest to reforma
zavedením krajského zřízení. Rozdělení
krajů, které by se stalo za souhlasu Němců, jistě
by provedeno bylo tím způsoben, aby přiblížilo se
žádosti Němců za utvoření jazykového rozdělení,
jímž Němci doufají dospěti k rozdělení království.
Všechny tyto snahy, ať zřejmé, ať zakryté, nemohou
nevzbuditi podezření nás Pražanů, že odnětím jakého-
Němec
Pražan
Praha
Slarý Praha
21
article
I. svazku, naplnila se už zde a můžeme tedy jen
doporučiti dílo všem inteligentním kruhům našim
zvláště ale důtklivě těm, kdo hodlají aktivně praco-
vati v našem politickém životě.
Bibliografie.
* Spisů Mistra Jana Husi vydávaných s podporou
fondu zřízeného při České akademii k vydávání pra-
menů českého bnutí náboženského ve XIV. a XV
stol, vyšlo tyto dny číslo 8. Objemný svazek (asi
350 stran) obsabuje druhou a poslední čásť Husových
latinských Kázání svátečních, jejichž prvá čásť vyšla
loni. Velmi pečlivé vydání tohoto spisu Husova po-
dle několika zachovaných rukopisů pořídil profesor
Václav Flajšhans. Také tisk prvého dílu slavného, a
dosud nevydaného spisu velikého předchůdce Husova
M. Matěje z Janova »O pravidlech Starého a Nového
zákona«, jejž k vydání připravil dr. Vlastimil Kybal.
pokročil již tak, že v nedlouhé době bude díl ten
odevzdán veřejnosti. I toto dílo vydává se s podpo-
rou fondu svrchu jmenovaného, jenž plyne z podpor
městské rady král. hlav. města Prahy, jakož i první
a třetí třídy České akademie. Chystá se dále vydání
Husových latinsko českých kázání betlemských péči
prof. Václava Novotného a Rukycanovy české postilly
péčí doc. Zdeňka Nejedlého.
Jan Hus
Husův
Flajšhans
doktor
Kybal
profesor
Novotný
docent
Nejedlý
Janov
Praha
Český akademie
22
article
*O osvětové činnosti Sokolstvá pojednáváv
právě vyšlém 1. čísle IV. ročnítu »České Osvěty«
orgánu Svazu osvětového a jeho vzdělavacího sboru
článek J. Zbírala. Podobně i článek J. Macháčka
»Českém dobrovolném hasičstvu a práci vzdělavact«
informuje podrobně čtenářstvo o důležitosti organi-
sace hasičské pro propagaci práce osvětové v českém
lidu. Jinaký bohatý obsah objemného čísta vyplněn
jest články prof. dra. Pastrnka. prof. dra. Theurera,
Ren. 1yršové, Lad. J. Živného původním článkem
Za idée Gniffinsové o českém oddělení veřejné knihovny
v Nov. Yorku a značným množstvím zajímavýci
zpráv ze Svazu osvětového a jeho organisace, o lite
ratuře do lidových knihoven atd. »Česká Osvěta« vy
chází šestkrát do roka v sešitech nejméně dvou
archových a jest členským požitkem všech členů
Svazu osvětového (v Praze-I. č. p. 263 »u Halánků-)
Nečlenové obdrží lidovýchovnou revui »Česká Osvěta
za K 3.70 ročně s poštovní zásilkou.
Sokolstvá
J Zbíral
J Macháček
doktor
Pastrnek
profesor
Theurer
Ren
J Živný
York
Praha
23
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Otec a syn. Veselohra o 3 dějství h
Dánsky napsal Gustav Esmann. Přeložil Kare
Šlpek. Reživér Jakub Seifert.
Kdo naší činohře ve Zlatém domě nedávno
ještě vytýkali, že si hoví, dost novinek nestřídá,
mohou daes býti spokojeni. O novinky, věru.
teď žádná nouze! Spustila soutěž na Purkyňově
náměsti, zřízeno zkušebné jeviště na Žufině
s novinkami jde to parou. Nikdo si nesmí stě-
žovat! Co týden, a třeba dvakrát, cedule má
nový titulek, co jindy leda jednou, dvakrát za
měsíc se přihodilo. A rek, vyjma prázdniny, má
padesát neděl. To dá příště vyhlídku na rekor
padesáti novinek za saisonu! Kdo si přeje, kdo
si přeje — víc? Je-li úkolem divadla, vypravii
co největší počet novinek, nejsme-li tu na sa-
mém vrcholu úkolu? Dvě stě činohorních večerů
do roka k disposici, čtyři abonentní čtvrtky, dvě
stě děleno čtyřmi = 50! Mathematický důkaz
více nemožno!
— A ostatní obecenstvo nepředplacenéh
Pro ně snad divadlo neexistuje?
Proč pak ne? Vedle abonentů vždyeky
ještě zbývá něco míst ve hledišti!
— A představení, které by dovedlo vyplni
víc, než čtyry domy? Které by vzbudilo širš
zájem, přimělo davy oblehat pokladnu a vy-
tlačit na chvili ze strojového čtyřčtvrtečního po
řádku předplacené usedliky ?.
Esmann
Kare Šlpek
Seifert
Purkyňův
Dánsko
zlatý dům
24
article
Čert ví, takové představení snad se te
ani nesmí objevit! Byl by kámen úrazu!
— A divadlo? . . Komu vlastně má slou-
žit divadlo? . . Snad nějaké mísné společnost
milovníků čerstvého zboží?
Eh, holé povšechnosti a občiny ! A zatím
čekáte zprávu o včerejší novince. Zase novinka-
Kde pak jsme minulý týden přestali ? Ach, ano-
Bylo ruské drama a potom hosté z Paříže
A dnes máme něco dánskéhol
Dánsko, Rusko, Francie, Německo, Angli
— všecko na pokyn k naším službám
Nejsme-li velmožníci ? Dodávka z celého světa
Pět divadel v místě. Každé do týdne má po
novinee! Do roka pětkrát padesát novinek
A nic to nestojí, než ruku vztáhnout! Jednou
ruku sem, podruhé ruku tam !. Báječno
Ne-li ?
Ostatně, dánská naše novinka je zcela
způsobný výrobek! A autor hry »Otec a syn«.
na mou věru, je plnokrevný dramatik!
Otec a syn? Tedy poměr dvou generacl
Zcela modní théma! Jenom s rozmarnější stránky
jedenkrát! Tim lépe! Tedy spor a hned vyrov-
nání! Je vskutku velmi roztomilá hra, jsk
představitel starší generace pan Holme, velko-
obchodník kodaňský, v prvním aktu uděli
zdravou, životnou lekci svému nevědomému
trochu nevázanému synkovi! Ale neméně rozto
Holm
Paříž
Dánsko
Rusko
Francie
Německo
Angl
A divadlo
žít divadlo
25
article
milé je, klerak synáček z přijaté lekce dove
těžit, a kterak ji ve třetím aktu milému papín
kovi graciosně s úrokem vraci!
Ovšem není každému představiteli zkuše-
nějšího pokolení dopřáno, aby mohl na doklao
své pravdy mezi sebe a nezbedného vzpurníke
takořka okamžitě položit ocean a dva širé konti-
nenty! Také ne každý synek, kterého otec po-
slal do světa na zkušenou, vrací se domů po
šesti letech jako dokonalý selfhelpman a málem
milionář! Ale hra má silně, zdravé jádro, pěkné
detaily a voní životem! Svým dánským životem
a nejen divadlem podle — divadel ! Neopome
nete se přesvědčiti. Rozhodně zaslubuje, aby
scéna, která disponuje vybranějšími prostředky
dovedla ji vnuknouti širšímu kruhu diváctva
než co právě obsáhnou nějaké abonetní čtvriky
Obě titulné role jsou velmi vděčny. Pan
Holma otce a velkoobehodníka, rozumného
příjemného muže, který dovede v čas poroučet
i poslouchat, rád sobě žije a druhým život
přeje, vystrojil pan Seifert hladkým důmyslem
své bohaté herecké zkušenosti. Mladý pán Holm
připadl panu Hašlerovi. Pan Hašler je z řady
naší nadějné budoucnosti. To vždy znamená
svízele, potyčky a nesnáze v přítomnu! V prv-
ním aktu je Pavlik bujný »klacek«. Třeba-
však, aby bujnost mládí v tónu i pohybu byl
tak docela zbavena všeho půvabu
Po šesti letech Pavel velice zmoudřel
zezpůsobnil. Druhému a třetímu aktu dominuje
svou převahou. Ta je věená, je ji všude cítit.
Holm
Seifert
Hašler
Pavlik
Pavel
26
article
Poděkrtávat převahu ještě jizlivostmi a pošklebky
tónu, ubírá mravní hodnoty a kazí efekt. Ma-
minka Holmová je baliček bolavých nervů. Mez
prvním a druhým aktem odejde tiše se světa.
aniž poruší veseloherní náladu večera. Paní
Danzerová fňuká velmi stylově tu předčasnou
matronu. Role mladé Pavlovy zámořské paničky
je všecka složena z brusu novou anglo-ameri-
ckou češtinou. Paní Cervená svědomitě nastudo-
vala a roztomile štěbetá ten exolism. Slečna
Sedláčkova je trěs chic jako lehké zbožíčko
z Variété. A k němu pandánek zase z jiné
škatulky, slečna Rydlova! Přímost a noblesa
smýšlení odstavené milenky páně Helmovy páchne
poněkud kompfoirovou vypočítavostí. Slč. Noskova
vhod přimětila tón okolnostem. Zbývají pánové
Holmová
Danzerová
Pavlův
Cervený
Sedláčkův
Rydlův
Helmův
Noskův
Ma
27
article
Neergaard a Bremer, dva uhlazení darmošla pove
z turfu dánského vydání, pánové Mušek a Matě
jovský. A vzorný důvěrník velkoobehodníh
domu, pan Steinsberk. Také malý rozmar po
větrnosti v pozadí lefohrádku na dánském po
břeží koná bezvadně svou funkci.
+ Jubilejní předslavení v divadle »Na Vídeňce-
Z Vídně, 21. února. Jak »W. Allg. Zlg« oznamuje
mají býti v divadle »Na Vídeňce« uspořádána běhen
letošního jubilejního roku divadelní představení spo
lečností maďarských, českých, polských, slovinských
vlašských, chorvatských a ruských. Pro tyto hry
mají prý býti vybrány takové dramatické práce,v
kterých jednající osoby vystupují v národních krojích
Přípravné kroky pro řečený podník byly již zahájeny
Program bude uveřejněn, až dojdou odpovědi ode
všech divadel, k účastenství na podniku tom pozvaných
+ Smíchovské divadlo. V dnešní operetní pro-
dukci zaujímají vůdčí místo Léhar a Andran a jejick
nové operety jsou vždy očekávány se všeobecným
zájmem. Oč je Léhar veselejší ve svých skladbách.
o to je Andran půvabnější a poetičtější. Tak jemn
poelickou je i poslední opereta, kterou Smíchovšti
vypravili. »Skříteko je pln rozkošných melodií a také
libreto není žádným tuctovým zbožím a dobrá jeho
tendence mu dává i jisté hodnoty literární. Kapelník
Jelínek se osvědčuje jakožto výborný dirigent, pod
jehož taktovkou jsou zřejmy nejen disciplina, ale
i nadšení pro věc u všech účinkujících. Ze solisto
vynikly dámy Skalská a Bartoňova. Pánové
Beneš a zvláště Edl rovněž vydatně si počínají za
spoluúčinkování trochu karikujícího p. Housy, který
hru dobře scenoval.
Neergaard
Bremer
Steinsberk
Vídeňka
W Allg
Léhar
Skříteko
Jelínek
Bartoňův
Beneš
Edl
Housa
Mata
Vídeň
smíchovský divadlo
jubilejní předslavení
Na Vídeňka
28
article
Hudba.
Hudba.
+ Slečna Anička Budilova, koloraturní zpě
vačka, dcera ředitele měst. divadla v Plzni pan
Vend. Budíla, vystoupí dne 26. února na měst. di-
vadle v Chrudimi, jehož ředitelem je p. Aschenbrener
v »Hoffmanových povídkách« jako Olýmpie. Slečna
absolvovala Pivodovu operní školu a je nyní žakyní
sl. Zítkové a p. Zitky.
+ Produkce chovanců III. ročníku pěvecké
operní školy Pivodovy koná se v neděli dne 23. t.m
o 3. hod. odpol. ve dvoraně »Hlaholu« (Riegrovo ná
břeží). Vstup bezplatný.
Budilův
Vend
Hoffmanův
Olýmpie
Pivodův
Zitka
Riegrův
Plzeň
Chrudim
Hlahol
29
article
Z kulturni ciziny.
Z kulturni ciziny.
V Baku odebrála se zvláštní demonstrace proli-
divadelní. Ruská operetní společnost divadelní, která
mešká tou dobou v Baku, ohlásila plakáty, že vy-
praví operetu »Ráj Mohameda«. To však pobou-
řilo a urazile náboženské cítění mobamedánského
ob vatelstva do té míry, že se jevilo mezi ním po
vážlivé hnutí. V den představení pak prolestoval
všichni Mohamedání se vzácnou jednomyslnostl proti
hrubé urážce svého proroka a profanaci své víry ope-
retkou tím, že nechali uzavřeny svoje krámy i ob-
chody, shromáždili se v mešítách, kde konány slav-
nostní modlitby profestní a prosebné na zahlazení
nepřálel prorokových. Vzhled města a tržiště by
zcela mimořádný. Protestní akce Mohamedánů půso-
bila velmi silným dojmem a divadelní správa roz
hodla se vzlti »Ráj Mohameda« s repertoiru.
Ke zprávě o úmrtí vynikajícího německého ma-
líře Pavla Thumanna, jež jsme zaznamenali
již ve včerejším poledníku, připojují berlínské listy
obšírné a vřele psané nekrology, oceňující význam
této ztráty pro německé výtvarnictví. Význam umělce.
zesnulého v 74. roce, kotví vedle činnosti profesorské
na akademilch ve Výmaru, v Drážďanech a posléze
v Berlíně v jeho studiích antických a historickém
genru.
Do Berlína projeklována jest na dobu mezi
20. květnem a 10. červnem letošním výprava car-
ské opery petrohradské. Projektantem výpravy,
niž jeví prý ruský car i německý císař značný zá-
jem, je kníže Ceretellí. Carská opera dá v Berlíně
asi 10 oper, mezi nimi ovšem i Glinkův »Ži vo
za cara« a několik oper Čajkovského i Rim-
ského- Korsakova.
Mohamed
Pavel Thumann
Glinkův
Čajkovský
Korsakův
Bak
Výmar
Drážďany
Berlín
30
article
Různé zpravy.
Různé zpravy.
= Výbuch dynamitu. Z Berkeleye (Kali-
fornie), 21. února. V balírně Herkulesovy továrny n
prach vybuchlo 10 tun dynamitu, 4 bě-
loši a 24 Číňané byli usmrceni.
= Edison a Tolstoj. Americký vynálezce Edison
zaslal Tolstému fonegraf s prosbou, aby do něho
promluvil několik aeglických vět. Tolstoj žádosti vy-
hověl.
= Matka z osmi dělmi se otrávila. Z Paříže.
dne 21. února. (K. k.) V Menainville u Chateaudunu
otrávila se vdova Leelereová se svými 8 dětmi
kysličníkem uhelnatým. Na životě mohly býti za-
chráněny jenom dvě děti.
= Kozáci přejeti vlakem. Ze Sosnovie
21. února. (K. k.) Mezi Galevným a Dembrovným
byli přejeti tří kozáci osobním vlakem. Jeden z nich
byl usmrcen, ostatní dva těžce zraněni.
= Tragedie dítěte. Z Mnichova, 21. února.
12letý hoch učinil pokus sebevraždy ze zoufalství
nad tím, že byl stále ve škole trestán. Poněvadž
otec, městský nádenník, se o domácnost nestarala
matka ležela nemoena na lůžku, musil hoch konati
domácí práce a při tom zanedbával školní úkoly.
Projevil několikráte sebevražedný úmysl a konečně
se pověsil na laťovou přepážku ve sklepě. Jeho
7lelý bratr nalezl nešťastného sebevraha, přivolal
matku z lůžka, jež hocha rychle odřízla a po dlou-
hých pokusech podařilo se jej opět vzkřísili.
= Nehoda na lodi. Z Tokia, 21. února. (K. k.)
Na křižáku »Akaši« byli při jisté nehodě zabiti tř
noddůstojníci a ranění dva důstojníci.
Herkulesův
Číňan
Edison
Tolstoj
Tolstý
Leelereová
Kozák
Kali
Paříž
Mnichov
Tokio
Berkeley