3
masthead
19. února 1908. Číslo 49
4
article
požačavky, prohlašuji, že je budu podporovati, ať tlu-
močeny jsou kteroukoliv národnosti.
Národní požadavky Maďarů nejsou požadavky
nároaními, nýbrž požadavky se stanoviska státního
ceku uherského království. Nechce popříti právo Uher
na úplnou neodvislost, lituje jen, že Maďaři, kleii
jsou přece tak řevnivými na práva koruny v Uhrách,
v kritické chvíli zapomněli na práva své koruny. Ne-
jsa naprosto přítelem zákonů z r. 1867, které byly
sdělány proti vůli a proti nárokům zástupců českého
národa a způsobily státní organisaci, s níž Čechové
souhlasiti nemchou, zná řečník na základě těchto zá-
konů pouze společnou armádu. Třeba vnitřní orga-
nisace armády byla výsostním právem koruny, li-
dová zastupitelstva, jež povolují výdaje na společnou
armádu, musí míti právo tázati se, pokud jde o or-
ganisaci společné armády, anebo o organisaci novi
či rozdělené armády.
Maďar
Uher
Čecho
Uhry
5
article
Německá velící řeč neznamená jednotu armády
Jednolu armády tvoří jednotná organisace a to zna-
mená, že v armádě musí býti učiněna všechna opa-
tření, aby stala se jediným společným celkem. Chtě-
jí-li povolané kruhy zavěsti plukovní řeč jako slu-
žební, je s tím řečník srozuměn. Nesmí se to však
státi tak, že na př. v Uhrách zavede se maďarská řeč
jako řeč služební všude, takě i v plucích nemaďar-
ských, kdežto v Rakousku nevezme se přiměřeného
zřetele na národnosti. Nemůže býti připuštěno za
žádných okolností, aby cestou zdánlivých národních
ústupků Maďarům rozdělila se celá armáda ve dva
díly a vedle (oho, aby ostatní národnosti v Uhrách
byly v chledu vojenském vydány na pospas ma-
darismu
Otázka odznaků jest upravena pafentem z roku
1804. Dle něho byl říšský orel jako znak celého moc-
nárství zaveden pro všechny národy, kteří žili a ještě
žijí pod žezlem Habsburků. Je-li třeba, aby mim
říšského orla byl ještě uherský odznak pojat do od-
znaku říšského, musí Čechové proti tomu protesto-
vati co nejtozhodněji, poněvadž by to byl nezákonný
stav. Jestliže změna odznaků podle maďarského přá-
ní nepřekáží pohotovosti vojska, proč pak nemá býti
brán zřetel na odznaky ostatních národů v řiši?
Maďar
Habsburk
Čecho
Uhry
Rakousko
6
article
V tom okamžiku, kdy na základě pragmatické sankce
byla uznána nedílnost těchto zemí, nemůže se vo-
jenská správa spokojiti s prostým prohlášením, že
zůstane německá velící řeč. Nejen zřetel na uher-
ské nemaďarské národy, nýbrž i zřetel na celkovou
organisaci armády nutí nás říci, že vojenská správa
může, jedná-li se jí o to, zachovati jednotu a poho-
tovost armády, postupovati jen tak, aby její vnitin
organisace prováděla se v jedné i v druhé polovině
říše dle stejných zásad a po stránce národnostní, aby
ce bral stejný zřetel dle stejných zásad na všechny
rárednosti. (Pochvala)
Del. Schuhmeier odůvodňuje zamítavé sta-
novisko sociálních demokratů k soustavě militarismu.
poněvadž jest jen ochrannou hrází kapilalistického
třídního státu, který je lidu nepřátelský, nepřitelem
kultury a pohlcuje ohremný majetek lidu. Sociální
domokraté chtějí, aby nynější soustava nahražena
byla obecným ozbrojením lidu.
Schuhmeier
7
article
Rozhodování o válce a míru musí se čáli do ru-
kou lidu. Lásku k vlasti a vědomí příslušnosti ke
státu mají také sociální demokraté a tím větší, čím
vyšší mají mínění o státu. Neustálé zvyšování vo-
jenských břemen musí věsti k bankrotu národů. Děl-
nickému obyvatelstvu nedostává se za jeho těžká
břemena od vojenské správy žádné odměny. Žádá,
by byla odstraněna konkurence vojenských hudeb
s hudbami občanskými. Požadavky obyvatelstva, aby
dostalo se mu úlevy v těžké službě vejenské, musí
býti konečně splněny. Především třeba právě ve vo-
jenských olázkách dohodnout a vyrovnati se s Ma-
dary; armáda, která tolik stojí, jako armáda rakousko-
uherská, může býti pouze armádou společnou. Dal-
šími požadavky je: Zavedení dvouleté služby — soci-
ální demckraté promluví si o tom rozhodné slovíčko
s rakouskou vládou za rokování o kontingentu bran-
ců — dále roferma vojenského trestního řádu, bez-
ohledné siíhání vojenských trýznitelů, konečně žá-
dost. aby se armádní správa poslarala o ty, kdo se
v armádě zali mrzáky. Nedostalkem lékařů v ar-
mádě je vinno hospodářství vrch. lékaře hl. štábu
Uridla. Na základě zásadních názorů sociální demo-
kracie na militarismus řečník a jeho strana nepovolí
vojenské správě ani jediného haléře, ani jediného
muže. (Pochvala)
Jednání přerušuje se
Příští schůze bude z ejtra
Ma
8
article
Vojenský výbor vyřídil odpoledne všechny
položky mimořádného rozpočtu.
Ku pol. »Muořádný požadavek na provedení
organisačních změn« del. hr. Traun dokazoval, že
sbpendia na vychovávání maďarských důstojníků
měla býti založena z peněz uberského rozpočtu. Na
tato stipendia má prý největším obnosem přispěti
společný rozpočet. Prosí ministra za vysvětlení.
Ministr zbrm. Schönaich konstatuje, že
Rakousko tu ničím nepřispívá.
Po vyřízení mimořádného rozpočtu rokovalo se
o návrzích Latour- Schralílových a
v souvislosti s nimi o návrhu Klofáčově.
Del. hr. Latour praví, že otázka zvýšení gáží
nesmí záviseti na politických ústupcích aneho na
tak zv. vojenském vyrovnání. Vojenskými otázkami
nesmí býti hnuto, dokud nebude provedeno zvýšení
gáží a zvýšení platů mužstva anebo aspoň dána zá-
ruka, že zvýšení bude provedeno. Zapřísahá spo-
lečnou vládu, aby volila opatrně a moudře dobu
vojenského vyrovnání a rakouské delegaci záby
objasnila jeho podrobnosti.
Del Hofmann- Wellenboť bude hlasovati pro
návrhy Latour Schrafflovy, nemůže však souhlasit
s přiloženým schematem.
Del, hr. Merveldt podporuje návrhy Latoue-
Sehrafflovy.
Del. Staněk navrhuje resoluci: Vláda se vy-
zývá, aby příplatky, povolené na zvýšení gáží důstoj-
niekých atd. rozdělila mezi gažisty a osoby jim na
Klofáčův
Del
Staněk
Traun
Rakousko
del
del Hofmann
Latour Schrafflův
9
article
Z kulturní ciziny.
Z kulturní ciziny.
V Kvjevě na Rusi zemřel v těchto dnec
Nikolaj Pavlovič Daškěvič, literární hi-
storik a dějepisec ruský, professor tamní universily.
Narozen r. 1852 ve volyňské gubernii, habilitoval se
Daškévič po rozsáhlých studiích na Rusí a v zá-
padní Evropě (nějaký čas pobyl také v Pra ze, ko-
naje tu srovnávací studia po literární historii slo-
vanské) v letech sedmdesátých na universitě kyjevské
pro dějiny literární a speciálně slovanské. Napsal
řadu vážných praci vědeckých, z nichž hlavní jsou
»Historie středovékého romantismu«, »Středověká
literatura řecko-slovanská a jejt vztaby k poesii
západoevropské«, »Byliny o Aleší Popoviči«, »Původ
a rozviti eposu zvířecího« a j. Z jeho péra vyšla
také důkladná monografie o ruském slavistovi A. A.
K otljarevském a jeho vědecké činnosti li-
terární.
25. výroči smrti Richarda Wagnera po-
chopilelně uetily mnohé přední scény německé slav-
nostními představeními. Ale ne všecky. Zdejší ně-
mecký denník trpce připomíná, že z 55 nejpředněj
ších scén německých památce největšího mistra ně
mecké opery povinný hold složilo jich — jen po-
lovina, 28. Ostatních 27 dalo přednost »Veselč
vdovíčce«. Or ginálnějšího a výminečného rázu
byly oslavy Wagnerovské pouve na čtyřech scánách
německých — v Düsseldorfu, Erfurtě, v Gothěa
Praze. V Düsseldorfu proveden byl »Parsifals
koncertně, v Erfurtě hráli vždy třetí jed-
nání tří oper: »Lohengrina«, »Mistrů pěvců«
»Walkůry ,
Pavlovič Daškěvič
Popovič
Wagner
Parsifals
Rus
Evropa
Düsseldorf
Erfurta
Gothě Praha
10
article
Eudba.
Eudba.
+ Z České Filharmonie. Na žádost s mnoha
stran vyslovenou bude zejtíejší čtvrteční koncerí
v Národním domě na Král. Vinohradech pořádán
jako druhý večer Richarda Wagnera. Provedený
budou: předehra a »Smrt z lásky« z »Tristanu
a Isoldy«, »Jízda po Rýně« ze »Soumraku bohů-
»Idylla na Siegfrieda«, Holdovací pochod a ouvertury
k op. »Rienzi«, »Tanní äuser« a »Lohengrin«.
+ Kocián v Debrecíně. Z Debrecina, 18.
února. (Tel. zpráva »Nár. L.«) Místr Kocián mě
v Debrecině, kde mimo Kubelika dosud žádný
houslista nepronikl, veliký úspěch. Hrál ve vypro-
daném divadle a sklidil obrovský, nadšený potlesk
Na všeobecnou žádost bude zde v pátek koncerto-
vati podruhé. Zdejší listy píší o Koclánovi jake
roveň postavené tak, aby plat plukovníkův byl sta-
noven 8000 K a aby se vzal zřetel na ostatní třídy
hodnostní od plukovníka dolů, zvláště však n
setníky, vojenské lékaře a námořní techníky.
Ministr zbrm. Schönaich prohlašuje znov
a zcela určitě, že se nevyjednávalo — aspoň s jeho
strany ne — a že nikdy nebyl zmocněn vyjednávati
Jak mohu věděti — praví — kdy se dosťane nějaké
vyjednávání do proudu a odkud vím, kdy vůbec bude
úprava gáží provedena? A zrovna tak nelze mi dáti
slibu v příčině druhé podmínky, že rakouské delegaci
musí býti poskytnuta příležitost, v otázce té zaujati
stanovisko, jestli bude učiněno rozhodnutí. Ja na-
prosto nejsem s to říci něco určitého.
Mluvili ještě del. Stöckler a ref. hr. Clam-
Martinic, načež hlasovalo se. Návrh Klo-
fáčův, aby se přešlo přes návrh Latour-Schrafllův
k jednacímu pořadu propadl všemi hlasy proti 4.
Návrh Latour-Schralflův přijat —
část jeho o zlepšení platu mužstva jednohlasně.
Wagner
Tristan
Isolda
Siegfried
Lohengrin
Kocián
Místr Kocián
Kubelik
Schönaich
Martinic
Debrecín
Debrecina
Český filharmonie
národní dům na Královský
jízda po Rýn
LatourSchralflův
11
article
Řesoluční návrh Latour- Schrafilů
ve příčině vřadění zvýšení gáží a platů na rok 1909
do řádného rozpočtu, jakož i ve příčině zlepšení po-
měrů poddůstojníků děle sloužících, schválen.
Resoluční návrh Staňkův propadl; rovněž
resoluční návrhy Klofáčovy ve příčině úhrady obnoso.
potřebných v r. 1908 na zlepšení stravy mužstva
z úspor, jakož i ve příčině zavedení dvouleté služby
a ve příčíně předložení nového vojenského řádu
trestního, jakož i nového branného zákona, v němá
by byly poskytnoty větší úlevy z příčin rodinných.
Resoluční návrh Schuhmelerův o omezení ve
řejného vystupování vojenských hudeb se zamílá.
Dále schvaluje se vládní předloha o povolen
částečného obnosu 15 mil. K na další opatření no
vébo dělostřeleckého materiálu.
Del. ryt. Kozlowski podal potom zprávu
o zodpovědění resolucí a navrhl resoluci tuto
Ministerstvo vojenství vyzývá se opět naléhavě, by
působilo, aby předlohy nového vojenského trestníhio
ákona a nového trestního řádu ještě v tomto ro
podány byly oběma parlamentům k ústavnímu schvá-
lení. Dále vyzývá se, aby příznalo výhodu jednoroční
praesenční služby odvodem povinným žákům Iv
ručníku vyšší průmysl. školy anebo 4třídní obchodní
akademie, dovršujícím 21. rok. Konečně vyzývá se
aby podalo předlobu, dle níž by pense dle staréhe
stylu, jež požívají vojenské vdovy a sirotci, ještě
v tomto roce byly zlepšeny v takové výší, jak před-
pisují to upravená zaopatřovaci nařízení pro vojensko
vdovy a sirotky.
Tyto resoluce se přijímajt, načež schůz
skončena.
Přiští schůze bude zejtra odpoledne. Na
jednacím pořadu bude zpráva užšího výboru o vo-
jenských dodávkách.
Latour
Staňkův
Klofáčův
Kozlowski
Iva
12
article
Po dnešní plenární schůzi konal výbor pro zá-
ležitosti zahraniční a pro úvěr okupační schůzi, v níž
bylo hlasována o úvěru okupačním, jenž by
die vládní předlohy přijat.
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 18. února. (K. k.)
V odboru pro předlohu o dětsk
práci byl zevrubněji vymezen pojem výdělečne
práce a stanovena všeobecná zásada, že dětí pře
dokončeným 14. rokem věku lze používati ku pra-
cím výdělečným pouze, pokud tím nejsou ohrožovány
ani na zdraví ani ohrožovány ve svém tělesném
duševním rozvoji anebo v plnění své povinnosti
školní.
Používání děti k výdělečné práci je zakázáno
do jich plného 12. roku. V zemědělství lze jich po-
uživati k lehčím pracím až po dosaženém 10. roce.
Ve dnech vyučování nesmí se dětí používati před
dopoledním vyučováním a odpoledne lze jich používati
teprve za hodinu po skončeném vyučování. O škol-
ních dnech nemají býti děti zaměstnány déle než
tři hodiny.
O olázce, má-li býti v době školní prázdně do-
volena 4. nebo 5hodinná práce, vyskytla se v užším
výboru různost názorů. Definitivní úprava této otázki
bude vybražena výboru. Při zemědělství byla v době
školní prázdně prohlášena za přístupnou práce ai
6bodinná.
Ustanovení o výplatě v naturaliích byla prohlá
šena za taková, jichž dlužno analogicky užívati
zapovídá se podávání lihových nápojů na účet mzdý
anebo jako strava. Používání při motorech se bez
podmínečně zakazuje.
Rokování o jiných zakázaných pracích bylo o
ročeno.
Dále vyřídil odbor ještě několik průvodních
dodatečných ustanovení.
V nové schůzi zjednají se trestní ustanovení
seznam zakázaných živnostenských podníků.
Vídeň
13
article
Užší výbor pro ochranu herníko
jednal o Cingrových návrzích na úpravu.
Posl. Cinger odsuzoval činnost báňských
úřadů, podníkatelů a úřadníků, pokud jde o báňskou
policii. Žádal, by při báňské inspekci spolupůsobili
svobodně volení delegáti. Baňská inspekce musila
by býti upravena dle příkladu živnostenské inspekce
Posl. Zaraňski a dr. Lichť zastali se bán-
ských úřadů i podnikatelů a úřadníků.
Posl. Cingr prohlašuje, že krítika jeho týkal
se zvláště poměru před rokem 1898.
Dv. rada Hermann poukazoval na to, že vý-
sledky důlní inspekce od roku 1895 jsou veskrze
příznivé a uznávají se na všecb stranách.
Min, orby chystá předlohu o přibírání dělnictv
k báňské inspekci.
Užší výbor vyslovuje se v zásadě pro přiblrání
dělnického živlu k báňské inspekci a usnáší se vy-
zvati ministra orby, aby co nejdříve dal příslušnou
o jednom z největších místrů bry houslové. Tako
virtuos na klavír Veselský měl zde velký úspěch.
+ Koncert Winkelmannův. na dnešní den určený
bylo nutno odložiti na nejbližší dobu vzhledem
k náhlému ochuravění umělcovu. Den koncertu bude
zejtra ohlášen a listky podrží platnost. Zbylé lze
dostati v hudebním závodě Mojmíra Urbánka v Hláv
kově paláci.
Cingrův
Posl
Cinger
doktor
Lichť
Cingr
Hermann
Veselský
Winkelmannův
Urbánek
14
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Cholera. Z Cařihradu, 18. února. (K. k.
Dle konsulátních zpráv z Džeddy vyžádala si cholera
mezi bosenskými, do Mekky putujícími poutníky po-
měrně málo obětí. V Mekce zemřeli tři a v Džeddě
5 Bosňaná.
= Záhadná smrt spisovalele. Z Mnichova
17. února. Spisovatel Rudolí Göbel z Berlína byl
dnes ráno nalezen mrtev na dvoře domu v Grave-
lottské ulici v Mnichově. Die všeho zabloudil v domě
a hledaje východ, sřítil se s okna schodiště. Jak se
dostal do domu a co tam chtěl, není ještě vysvět-
leno. V kapse měl telegram Langenova nakladatelství
v Mnichové, klerým byl povolán z Berlína do Mni-
chova.
= Kopnický setník nedostane milost. Z Ber-
IIna, 17. února. Obuvník Voigt, zusmý »kopnický
setník«, podal následkem nevylěčitelně prsní choroby
žádost za milost, provázenou přímluvou správy věz-
nice. Císař však rozhodnutím ze dne 11. t. m. žádost
zamítl.
Göbel
Langenův
Kopnický
IIn
Voigt
Cařihrad
Mekka
Džedda 5 Bosňaná
Mnichov
Berlín
Grave
15
article
= O vzhání střel z liditelných balonů pojednal
inženýr Jutliot, zbudovatel »Patrie«, v přednášce,
kterou měl v těchto dnech ve spolku civilních inže
nýrů v Londýně. Julliot poukázal na to, že v Toulu
byly konány důkladné pokusy s vyhazováním pro-
jektil, při čemž se dosáhlo- překvapujících výsledků.
Dané úkoly, zasáhnouti baterii neb určité opevnění
napodobenou střelou, byly ve všech připadech
splněny. Také v nepříznivých případech podařilo se
zasáhnouti cíl přesně na 1 m. Pro balon není náhlé
vyhození náboje nikterak nebezpečno, poněvadž při
francouzských vzducholodích může býti náhlá ztráta
100 kg ve 100 vteřinách ventilatorem opět vyrovnána,
tak rychle lze napumpováním vzduchu do vzducho-
vých vaků ztracenou váhu nahraditi. Také jestliže
ventilator z nějaké příčiny nefunguje nebo nemůže
ho býti použito, není nebezpečí, že by obal praskl.
Byl učinen pokus, že se s »Patrie« náhle vyhodilo
750 kg přítěže. Balon vznesl se asi na 200U m, aniž
by obal byl přílišně napjat. Ventily uniklo rychle
dosti plynu z obalu, resp. dosti vzduchu z balloneto.
předlohu užšímu výboru k disposici za podklad k dal
šímu jednání.
Jutliot
Julliot
Londýn
Toul
Patria
kg
16
article
Rozpočtový výbor vyřídil kap. »Po
Rozpočtový výbor vyřídil kap. »Po
travní daně«.
Ref. hr. Kolowrat praví, že zvýšení daně
z kořalky bylo by nesmírným zatížením rakonského
zemědělství a průmyslu. Kontingentem a bonifikaei
nedostává se rolnictvu zvláštního daru.
Mimo pol. »Potravní daně« a »Dávky z výčepu
pálených lihových tekutin« byly schváleny resolučn
návrhy Herzmanského (denaturační poplatky), Syl
vestra (rozdělení kontingentů), Kolowrata (lih daný
do konsumu bez amylalkoholu), Ploje (na před
ložení zákona o opilství), Diamanda (resoluce pro
snabám lihovarníků, aby lihový kontingent byl pře
měněn po případě ve výkupné právo a zrušení spo
třebních daní z minerálních olejů).
Naproti tomu propadl resoluční návrh Schmidův
(aby městům byly přenechány potravní daně n
čáře).
Na to byla přijatn pol »Dv. a st. tiskárna
Posl. Prochaska odůvodňoval resoluční návrh
kterým se stsnoví služební doba dělníků na 35 let
Dv. r. Ganglbauer prohlašuje, že zkrácen
dosavadní 40leté služby je spojeno s obtížemi proto
že zřízenci dv. a st. tiskárny neplatí pensijních pří
spěvků. Není to jistě ani vždycky v intencích děl
níků, ukončovati již po 35 lelech práci.
Na to bylo jednáno o pol. »Tabák«.
Po Korošcové referátu posl. Holm ann
Wellenhof doporučoval přání trafikantů.
Posl. Ploj mluví o větší přípustnosti pěstován
tabáku.
Posl, Šrámek žádal, by byla zřízena tabáková
továrna v některém českém městě na Moravě. Min
financi nesmí míti tak velkou úetu před sociálním
demokraty. Dělnictvo tabákových továren nesmí byt
monopolem sociálních demokratů.
Ref
Kolovrat
Herzmanský
Ploj
Schmidův
Posl
Ganglbauer
Holm
Wellenhof
Šrámek
Prochaska
Morava
Syl vestra
Diamand
17
article
Posl. Beer žádal, aby byly v továrnách n
tabák zavedeny v nemocenských pokladnách žensko
lékařky, přimlouval se za lepší úpravu otázky dovo-
lené a za zkrácení pracovní doby ve smyslu 48hodin-
ného pracovního týdne. Navrhl resoluci, aby vláda
pokud možná vybověla přáním, obsaženým v po
sledních pamětních spísech dělníků tabákových
továren.
Posl. d'Elvert upozorňoval na smutné poměrý
trafikantů. Právě tak smutným jest i postavení útad
níků tabákových továren
Příští schůze bude zejtra.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 18. února. (Vojenské otáz-
ky.) V klubě uherské strany neodvislosti byl
včera rozhovor o činnosti letočních delegací
řeč přešla také na řešení vojenských otázek. Při
té příležitosti ujal se opětně slova předseda dele-
gace Barabáš a projevil mínění, že v rakou-
ské delegaci učiněn návrh na zvýšení důstojni-
ekých platů jen proto, aby se mohlo zjistiti, že
rakouské nuncium o této otázce bylo uherskou
delegací příznivě přijato. Jestliže takové nun-
cium skutečně mu bude dodáno, nepochybuje.
že uherská delegace je zdvořile přijme na vědo-
mí, ale přes to setrvá na svém odmítavém
stanovisku. Uherská delegace, která svo
práce už vykonala, bude míti pouze jednu ple-
nární schůzi, ve které se zjistí, že rozpočet
schválený rakouskou delegací, souhlasí s usne
sením delegace uherské. Nějaké předběžné po
rady, v níž by členové uherské delegace mohl
zaujíti stanovisko k rakouskému nuneiu, již ne
V Praze, 18. února. (Chorvatské vol
by.) Jak již telegraficky sděleno, nové sněmovni
volby v Chorvatsku byly v neděli vypsány na
den 27. a 28. února. V prvý den konají se
volby v 58 okresích, v tom počtu i ve všech
třech okresích záhřebských; druhý den jsou
volby v 30 okresích, mimo jiné i v obou okre-
sích oseckých.
Posl
Beer
Elvert
Praha
Chorvatsko
18
article
Při poslední schůzi uherské delegace dr
Wokerle rozmlouval s chorvatskými delegáty
drem. Medakovičem, Tuškanem, Vinkovičem
Babičem-Gjalským. Dr. Wekerle upozornil chor
vatské delegáty, že jmenovati bána jest výhrad
né právo koruny a bar. Rauch byl prý už dávno
pro hodnost tu vyhlédnut, což mimochodem ře-
čeno i Chorvaté uznávají a vědí. Přecházeje
k volbám, dr. Wekerle prohlásil, že vláda ne-
užije nijakého nezákonného nátlaku na voliče
a volby samy nebudou překáželi, aby se Chor-
vaté účastnili činnosti delegační. Poduří-li se
chorv.-srbské koalici nabýti volhami většíny
v novém sněmě, nebude to míti za následek
rozšíření politického programu, jejž par. Raueh
vyhlásil. Ale ani tento program nedá se prý pro-
vésti nikým jiným, než bar. Rauchem. Chorvatšt
delegáti zůstali však i po těchto výkladech př
svém přesvědčení, že bar. Rauch může sváj
program prováděti jen tak dlouho, dokud bude
bánem a jeho posice bude ovšem vždycky zá-
viseti od situace v zemi.
Wokerle
Vinkovič Babič
Gjalská
doktor
Wekerle
Rauch
Chorvat
20
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
Nové seskupení mocí.
Do Berlína telegrafuje se listům z Petro-
hradu, že co nevidět bude uveřejněn akt, z ně-
hož zřejmo bude, že mezi velmocemi
utvořilo se nové seskupení k vůli ře-
šení otázek balkánských. Podle toho
Anglie a Rusko budou postupovati
společně podporovány Francií. Účelem
nového seskupení jest isolovati Ně
mecko a Rakousko na Balkáně.
K aféře Schnitzerově. — Štvanice klerikálů.
Klerikálové bavorští vytrhli na celé čáře
proti studentům, demonstrujícím pro Schnitzera.
»Bayer. Kurier« žádá za ostré zakročení i se-
nátu akademického i ministra vyučování proti
studentům, kteří demonstrovali proti prof. Bar
denhewerovi, nepříteli Schnitzerovu. Všeobecní
studentská schůze v Mnichově, včera konaná.
k níž na podnět rektora tisk nebyl připuštěn
měla velmi bouřlivý průběh. Rektor nechtěl při
pustiti hlasování o důvěře Schnitzerovi a nedů-
věře Bardenhewerovi, načež mu bylo studenty
řečeno, že znásilňuje akademickou svobodu
aby z toho své důsledky vyvodil. Rektor ale
schůzi rozpustil.
Francouzský vyslanec u Viléma II. —
na snídani.
Francouzský vyslanec v Berlíně Cambo
byl včera prý z podnětu urovnání pohraničních
sporů mezi německým a francouzským Kameru-
nem — pozván na rodinnou snídaní k něme-
ckému clsaři.
»Hamb. Nachricht.« praví, že tak intimníh
vyznamenání dostalo se prý francouzskému vy
slanci v Berlíně po r. 1870 poprvé. Hovořilo
prý se ale pouze o umění, o Korfu a o Alžíru
Alžír jest ovšem dost blízký Marokku. Zdaž ta
ková posnídavka stačila, aby se na Marokko —
zapomnělo, jest ovšem dosti pochybno.
Schnitzerův
Schnitzer
Bayer
Vilém II
Korf
Berlín
Anglie
Rusko
Francie
Rakousko
Balkán
Mnichov
Alžír
Maroko
Petrahrad
21
article
Německo šive Rakousko proti Rusku.
Některé listy, jako »New-York Heralde i
»La Patrie«, přinášejí sensačně zbarvené zprávy
o konťliktu rakousko-ruském. Za-
znamenáváme je s reservou, neboť víme z dávné
zkušenosti, že informace podobných listů o mezi
národních otázkách politických nebývají vždy
nejspolehlivější. Podle berlinských zpráv new
yorského žurnálu je prý Německo od
hodláno do krajnosti podporovat
Rakousko v otázce balkánských železnie
Politika Rakouska na Balkáně, projekt železniee
rakouské, jež má býti spojena s řeckou lini
v Larisse, přichází Německu vhod. Německo má
vítanou příležitost oplatiti Ra
kousku služby, prokázané mu v Al
gecirasu. Rakousko, jak známo, bylo tehdy
jediné po boku isolovaného Německa. Německý
tisk vychvaluje hlasitě barona Aehirenthala
o němž pravi, že vdechl nový život za-
hraniční politice rakouské. Ovšem někteří v něm
vidí podobného kazimíra, jakým prý byl bojovný
ministr zahraničních věci Delcassé.dl
Též londýnský »Standard« přináší důležitý
článek o hrozícím konfliktu. Otázka východnís
ocitá opět ve stávu časovosti. Poslední debat
v delegaci rakouské nasvědčuje, že je stále aktu-
ální. Dnes se nejedná více o rozdělení říše »ne-
mocného muže«, neboť přes všechno nelze nyní
Turecko pokládati za stát odumírající. Sultán
kromě toho je podporován německým císařem.
Al
Aehirenthal
Německo
Rakousko
Rusko
NewYork Herald
Balkán
Larissa
Turecko
Le Patria
22
article
Je patrno, že bar. Aehrenthal zanáší se myšlen
kou, zajistiti Rakousku velký přístav Soluň. A po-
něvadž nynější přátelský sty k Ra
kouska s Ruskem zakládá se jen
na udržení »status quo«, bylo by
uskutečnění tohoto smělého plán
největším nebezpečím pro mír, ne-
boť by v tom musilo viděti Rusko
»casus belli«. Zdá se, že v pozadí této
aféry hraje povážlivou roli Německo, j ež
chce přiměti Rakousko, aby oběto-
valo svou dohodu s Ruskem. Ra-
kouská vláda dává se opětně vést
německou, jak jsme toho tak často byli
svědky ve všem, co podnikali pání z Míčového ná-
městí. »Standard« správně podolýká, že prvním
nejméně šťastným důsledkem tohoto nového po-
měru bude, že bude zastaven dal š! výl vo
reforem v Makedonii.
Rakousko
Soluň
Rusko
Německo
Makedonie
23
article
Volební ruch.
Volební ruch.
Českým voličům na Král. Vino-
hradech!
Z pramene dobře zpraveného dovídáme se
že Němci na Král. Vinohradech byli předvče
rejší schůzi v německém domě vinohradském
utvrzení ve své snaze, zúčastniti se plným po
čtem čtvrteční volby zemské proto, poněvadz
jim bylo vypočteno, že svým účastenstvím př
volbě způsobí užší volbu. Domy, postaven
na bývalých pozemeích Bacheiblových a Heineo-
vých jsou obydleny většinou Němci, mimot
jsou Němei roztroušeni po jiných ještě částeeh
města Král. Vinohradů. Pů-obením německého
volebního výboru provedli vinohradští Něme
rozsáhlé řízení reklamační a rozvinuli úsilovnou
agitaci pro svého kandidáta dra. Werunského-
Tak chtějí českosti města Král. Vinohrado
způsobiti veřejnou ostudu a ukázati, jaký tam
maji vliv svými hlasovacími listky. Z toho z
všeho vznikl pro všechny národně uvědoměl
české voliče na Král. Vinohradech příkaz
cti, aby se nejen počtem úplným
zůčastnili volby, ale aby zároven
hlasy své soustředili na jedlného
kandidáta českého. Vývoj volebního ruchu
je takový, že kandidátem tím je na
Král. Vinohradech poslanec JUD
Josef Herold. Výzva z pojmu české národn
cti vyšlá nezůstane snad oslyšena žádným če
ským voličem; jistě všichni přijdou dokázat
Němcům, že klamným byl jejich předpoklad
opřený o českou rozháranost.
Král
Němec
Werunski
Josef Herold
Vinohrady
24
article
Protestní schůze staroměstských
voličů proti pokrokovým kandi-
daturám.
Organisace politické a živnostenské, zaujímajíe
na Starém městě pražském největší díl voličů, svo
laly na včerejší večer do restaurace »u Medvídků-
schůzi, která měla býti protestem řemeslnictva, živ-
nostnictva a obchodnictva proti »pokrokovým kandida-
turám prof. dra. T. Masaryka a dra. V. Boučka« na
Starém městě. Měla být dle programu protestní a
také skutečně byla. Voličové, skuteční voličové, do-
stavili se v počtu přehojném, aby projevili zřejmý
protest proti urážkám, které se jim v poslední dobo
staly ve výrocích kandidátů realisticko- pokrokových
vnucovaných za poslance v této památné a histo-
rické čtvrti pražské. Oba pokrokoví kandidáti, ktet
měli odvahu pomlouvat a urážet ve svých schů
zích, do této skutečně voličské schůze neráčili zaví-
tati. Uspořádali si schůze venku, aby měli omluva
že nemohli být na dvou schůzích zároveň.
profesor
doktor
T Masaryk
V Bouček
25
article
Schůzi zahájil pan Gerlitzký a vysvětlil dů-
vody svolání této schůze. Úvedl, že Občanský klui
staroměstský, staroměstská odbočka živnostenskí
zemské jednoty národně-sociální a staroměstský kluk
občanů státoprávních se sloučily, aby podporovaly
kandidatury pp. dra. Podlipného a V. Němce.
Do předsednictva zvolení byli pp. Jelínek
Lada, Fráňa a Hašek. Pan Jelínek doporu
čoval kandidatury pp. dra. Podlipného a V. Němce
jichž zásluhy poslanecké zevrubně vylíčil a dovodil
že dr. Podlipný je věrným stoupencem národní strany
svobodomyslné a sice v tom směro, jak ji zastupuj
»Národní Listy«. Řečník prohlásil, že kandidáti renli
stičtí přišli na Staré město jen pruto, aby voličstv
zdejší uráželi! (Hanba jim!) Na tak vzdělané muže
je to nedůstojné, že takovým způsobem postupovali
Na schůzi v »Merkuru« měli odvahu co nejhruběji
urážet a ze schůze v Konviktě přinesl jejich orgán
»Čas« takovou spoustu hanebností, že to bylo úžasné.
Gerlitzký
Podlipný
Fráňa
Hašek
Jelínek
Podlipná
Konvikt
Jelínek Lada
26
article
»Čase nic jiného nepěstuje, než samé urážky dra.
Podlipného. My proti tomu protestujeme, neboť dra.
Podlipného známe jako muže čestného! (Souhlas.)
Dr. Bouček pravil na schůzi »U Vocelků«, že
my zde na Starém městě dřepíme a dále nevidíme
než na špičku nosu. Tím chtěl naznačit, že se o če-
ské menšiny nestaráme. To je hrubou urážkou.
Vždyť přece se všeobecně ví, že trhovci, řezníci, ba-
ráčníci atd. jsou nadšenými podporovateli českých
menšin. Dr. Bouček měl si dát pozor na svůj nos.
když se na Starém městě vtíral za kandidála. (Po
chvala.)
Pan Kareš promluvil o tom, co žádá živnost-
nictvo staroměstské od budoucího sněmu zem-
ského. Zárukou, že pro zájmy živnostníků budou
pracovat, jsou pp. dr. Podlipný a V. Němec. Nepo
skytují této záruky pp. prof. Masaryk, který vod-
voliče židovské jako do zaslíbené země po hospo-
dách, a dr. Bouček, o jehož vlastenecké činnost
vůbec nic známo není. Voličstvo bez surovostí, ná-
silí a urážek odevzdá své hlasy pro dra, Podlipnébo
a V. Němce ! (Pochvala.)
Pan Bejlek promluvil o způsobu podporování
kandidatur pokrokovo-realistických. Tvrdil, že dr
Masaryk a dr. Bouček vodí na své schůze armádu
mladých lidí a nevoliče, kteří podporují jejich kandi
Podlipný
doktor
Bouček
Vocelka
Kareš
Podlipná
profesor
Masaryk
Podlipnébo
Bejlek
Nepa
27
article
V Praze, 18. února.
V Praze, 18. února.
lri
Praha
28
article
daturu a v jejich orgáně opravdoví voličové vyličo-
váni jsou jako nejhorší lidé. My proti takovému způ-
sobu boje co nejrozhodněji protestujeme! Litují, že
oba pokrokovci se dnes do schůze nedostavili. Od-
jeli, ač o této schůzi věděli. Račník přimlouvá se za
zvolení dra. Podlipného a V. Němce, jichž zásluhy
vylíčil. (Hlučná pochvala.) A jaké jsou zásluhy obou
pokrokovců? Prof. Masaryk nám mládež jen zkazil
(Hlučný souhlas), poněvadž mezi ni zasel símě ná-
rodní lhostejnosti! (Pochvala.) To je zhoubná čin-
nost pro národ český! Připadné je označení, že dr.
Masaryk pracuje jako lučavka. (Hlas: Patří do blá-
zincei
Pan Voce! prohlásil, že všichni národní voličové
staroměstští budou podporovat kandidatury národní
a nikoli velřelců.
P. Bureš pravil, že prof. Masaryk měl by mili
na tom dosti, že zdemoralisoval studentstvo. Což chce
ještě zdemoralisovati řemeslnictvo? Co učinil jako
Slovák pro slovenský národ? (Hlas: Hájil Hilsneral)
Učinil něco pro Slováky? My prof. Masaryka a dra.
Podlipný
profesor
Masaryk
doktor
Hlas
Voc
P Bureš
Slovák
29
article
Boučka volit nebudeme! (Hlučná pochvala.)
Pan V. Lada uvedl, že na Starém městě
jsou dlouholetí voličové, kteří zasluh jí jistého re-
spektu. Ale tento respekt neměli oba realisticko-
pokrokovi kandidáti, neboť oni sem přišli (Hllas:
S klackem !) voliče jen urážet! Dokažme skutkem.
že nedovolime, aby naše zájmy hájili lecjací cizo-
pásníci. (Hlučná pochvala.)
Pan Fráňa jmenem živnostníků národně
sociálních prohlásil, že budou podporovati kandida-
turu dra. Podlipného a V. Němce. (Pochvala.) Rečník
protestuje proti názoru »revolučního prof Masaryka«,
který chce z král. hradu učinit kasárnal
Pan Hašek jménem strany státoprávní rovněž
prohlásil, že budou podporovati kandidstury národní
pp. dra. Podlipného a V. Němce. Řočník obšírně vy-
ličil zhoubnou činnost orgánu pokrokovců a dovozo-
val z jeho referátů, že překrucuje a falšuje. Doporu-
čuje následující
Bouček
V Lada
jmen
Podlipný
Masaryk
Hašek
31
article
„Shromá ždění voličové staroměstští, živnostníci;
řemeslníci, obchodníci a všechny zúčasiněné národní
vrstvy občanské ze Slarého města, na své prolestní
schůzi dne 18. února 1908 v sále pivovarské reslau-
race „u Medvídků“ na Perštýně nrohlašují se pro
jednotnou kandidaluru národní a za své kandidáty
do sněmu král, českého přijímají bývalé osvědčené
poslance pp. JUDra. Jana Podlipnéha a Václava
Němce. O znovuzvolení těchto národních kandi-
dátů, kteří kandidují na slavný, národní, státoprávní,
demokratický a pokrokový program Karla Sladkov-
ského, Baráka a dra. Jul. Grégra, pokládáme, že při-
činiti se jest čestnou povinností občanskou všech
upiímně a národně cilících spoluobčanů našich. Ne-
pokládajíce pak dnes kandidaturu našich kandidátů
za věc jedné politické strany, apelujome na nejširší
veřejnost místních pp. voličů národně citících, aby
v zájmu společné věci národní podrobili se dnešní
skutní nutnosti jednomyslné volby. Nechtějíce pak
nijak přiostřovati hrot strannických rozporů v ná-
rodních stranách v posledních dnech vzniklý, litu-
jeme roztříštěnosti, objevivší se v oblášených kan-
didturách českokalolických a konservativních. V-
rujeme úplně přátelsky a upřímně sliany, zodpo-
vědné činitdle před zápsem stran, jenž nemůže
přiněsti žádného positivního výsledku, ale počkodti
může všechny jako celek. Varujeme dokud čas, any
jinak za eventuální porážku národní věci zde na
Starém městě berou zodpovědnost právě strany ná-
rodní, kleré vyhlásnly v onrožené čivrti pražské svě
separatní kandidatury, Naproli tomu odmnitítmne co
nejrozhodněji kandidatury strany realistické, dle jmě
na pokrokové. Odmíláme zejména kandidaturu proí.
Podlipnéh
Václav Němec
Sladkov
Barák
Jula
Grégr
Perštýn
32
article
Masaryka, jenž vyslupoval v politickém životě již
v rámci několika politických stran, způsobiv dokonce
ve vlastní straně, kterou založil, rozdělení. Nemů-
žeme proto míti k němu důvěru, an neprojevil nikuy
přímého národního ducha, ba, jak trefně mu bylo
zde na Slarém městě řečeno, působil vždy v našem
národním živolě rozkladně jako lučavka. Odmítáme
jeho kandidaturu tím splše, an odcizil národnímu
nadšení valnou čásť akademické mládeže svými ne-
stravilelnými a pro český národ nezapomenutclnými
pojmy a theoriemi o národním šovénství, Iangličkář
ství, prázdnotě národních hesel a pod., ač nepoli rčnul
nyní v době voleb dovolávali se také národních he-
sel Havlíčkových a j. Majíce v dobré paměti jeho
nevolané zasáhnutí do sporu rukapisného, na úkor
literatury české, naprosto prolestujeme proti tomu,
aby právě on se vtíral národu českému za prostřed-
níka ve stalelém politickém a národním sporu česko-
německém, jak provolání jeho hlásají. Jest po do-
brém uvážení a soudu našem prof. Masaryk se
zřetelem na celou jeho rozkladnou minulost posled-
ním z těch, které by národ za své zástupce pro přl-
pad jakéhokoli vyrovnání s národem německým po-
volati mohl. Odmíláme jej pro jeho vyhýbavé sla-
novisko v příčině uznání historického státního práva
českého, ani domnívati se pravděpodobně musime.
že jen k vůli předvolební popularitě prijal do svých
volebních projevů zásodu tak zv. přirozeného práva.
Občané Starého města byli vždy vysloveně státo-
právní a nemobou tudíž snésti u těch, kdož o důvěru
voličstva v télo čtvrti se ucházeti míní, pražádnou
polovičatost v názorech o historickém a tudíž přiro-
zeném slátním právu.
Masaryk
Havlíčkův
profesor
Nemo
33
article
Odmnítáme prol. Masaryka též proto, že, jek
zjevy v jeho posledních volebních schůzích dokázaly
nemá on sám dostalečné úcty k ideji sokolské.
Zjevným to bylo zejména z ironického způsobu
vystovování sokolského „bratře“, kterémuž oslovení
shramážděné audilorium velké části provázející jej
akadomické mládeže se nepokrylě smálo, vzbuzujíe
tak nevážnost k věci sokolské. Považujeme profesora
Masaryka za intelekluálního původce této nevycho-
vanosti jisté čásli akademické mládeže a je nám tim
více sympaličtější ona část českého studentstva, kte-
rá s ním nesouhlasí a trvá věrně při národním pro-
gramu českém. Z těchže a pod. důvodů odmítáme
kandidaturu stoupence jeho směru p. JUDra. Václav
Boučka, jenž ve své programové a kandidátní řeči
„u Vocelků“ uvedl za důvod své kandidatury proti
býv. poslanci p. Václavu Němci pouze fakt, že prý
je Mladočech.
Zúčastněné v dnešní protestní schůzi občanské
kruhy tří místních politických stran, přihlížejíce k
minulosti svého bývalého poslance, ke schopnosti
a agilnosti v oboru politiky živnostenské, neshle-
dávají v činnosti p. Václava Němce žádných závad,
leda zásluhy a nevidí tudíž nutnost voliti si pro dnet
jiného zástupca Opáčíce pak důvod p. Boučkův
prohlašujeme, že nehodláme jej voliti proto, že jes
realistou, tedy příslušníkem strany, slavší se u nás
všeobecně nesymptickou, a poněvadž nepodal nám
svým vystupováním zde žádné záruky, že přesvěd-
čení našemu národnímu by eventuální činností svou
na sněmu král. českého prospěl. Zejména odmítáme
jeho pokus ze schůze „u Vocelků“ překroutiti výrok
dra. Ed. Grégra o historickém státním právu po způ-
sobě starých fixlařů, čehož dopustil se v patrněm
úmyslu, dokazovati nám bezcennost svatého nám
ideálu.
Masaryk
Bouček
Vocelka
Václav Němec
Boučkův
Grégr
svatý já ideál
34
article
Lidé, nemající úcty k nejvyšším ideálům naším.
nemohou žádati od nás důvěry
Odmítáme dále oba kandidáty pro neobvyklý
způsob agilace, v němž nejednou dotkly se citelně
vážnosti celku voličstva
Odmítáme způsob agilace, ve kterém byli jednol-
livci voliči jakkoli dotčeni, ba i zastrašováni. Odsu-
zujeme teror, provozovaný nevoličským průvodem
obou realistických kandidátů. Odsuzujeme zejména
fakt, kde zejména p. prol. Masaryk přímo schvaloval
útoky tisku realistického, na prolikandidáty podnik-
Protestujeme Eonečně v zájmu cli novinářské,
proti onomu nejen tendeněnímu, ale dokázané ne-
pravdivému referování časopisu „Čas“, jenž způso-
bem zajisté ne novým, zajisté ne pokrokovým, ale
teké ne způsobem, o němž v běžném novíná řském
životě mohlo by se říci slušným, zprávy o volebních
schůzích překrucoval, nevoliče voliči nazýval. sku-
tečné pak voliče jako agilační pouhé korteše snížoval.
Litujeme v zájmu novinářského stavu zjevu, kde jed-
notlivci z vážených našich spoluobčanů byli tiskem
realistickým zlehčeni způsobem, odpor budícím. K to-
mu podolýkáme, že dlužno jen odporem odvrátit
se od obsahu redukčního, jejž v době volební zafadl
„Čas“ ve formě tak zv. dopisů z obecenstva o dru.
Podlipném. Zprávy tyto nesly přímý znak krajní
osobní nenávisti, v které byl snižován a tupen vážený
spoluobčan a zasloužilý vlastenec. Je-li pak to kul-
turním posláním realistického časopisu, tedy a onu
„blahodárnou“ činnost tisku toho slušné občanstvo
nuté.
Masaryk
Podlipný