1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
dollni v a monle
3
masthead
V Praze, ve stredu 19. února 1908.
Praha
4
masthead
st ted vontoleta tsla vda el ževzleoe no t
7
article
Na rannt a odpol. listy
přeůrlácí vel
v Praze v alminíslraei
. . . . 2 K —
na měnl
na čívrt leta . . . . 6 K —
s drojí donáškou
nn
n nkia. . . . 7 k 50
ve Blialk šek
na mětíc . . . . . . 2 K 30h
Toštou:
trt ui. : : . 9 K eo
s dvojí zisilkou
na věsk. . . . . . 11 K s0n
nk čtrst nt
Praha
Tošta
8
article
Německý zálusk na Prahu.
Německý zálusk na Prahu.
Vracíme se ku projevům schůze něme
ekých voličů z obvodu měst pražských, ko-
nané předevčírem v Heinovce na Vinohra-
dech, svolaně ústředním německým výborem
volebním. Shromáždění uznali toho nezbyt
nou potřebu seřaditi se kol svých zástupeů
což vyslovili jednomyslně v druhé části reso
luce, v níž se praví: že jest nezbytně nutno.
aby poskytli svým poslancům bezpečnou
oporu proti vládě, čehož lze dosíci jedině
tím způsobem, že veškeré německé obyva
telstvo se jednotně za nimi seřadí. »Semknut
toto jest nalehavým příkazem a musí se pro
vésti společným postupem všech pokročile
smýšlejících stran německých na základo
nacionálním.«
To jest tedy východisko našich národ
ních odpůrců při nastávajícícb volbách sně
movních v městech obvodu pražského,a
ježto Němci zde tvoří početně velmi nepa-
trnou ani ne desetinnou menšinu, doznávají
zároveň touto svou bojovnou pohotovosti
jak liché jsou všecky jejich pomluvy, že by
mezi námi nepožívali všech práv občanských
Od odhodlání německé menšiny zasá
hnouti do volebního dějství ke skutečnému
jejímu volebnímu úspěchu jest však daleko
a přes všecku strannickou roztříštěnost vo
ličstva českého zkysají německé naděje, vy-
konáli naše české voličstvo plně
svou povinnost a dostaví se ve
všech volebních okresech zdej-
ších jako jeden muž k volebnímu
osudí. Potom selhou i jejich výpočty, že
by v jednom neb ve dvou volebních obvo
dech se mohli dostati do užších voleb.
Voličstvo české zná tedy i výzvu zdejší
německé menšiny k volebnímu zápasu na
základě národnostním, i hlavní cí
zápasu toho.
Praha
9
article
Ale jak již jest to německým zvykem
na hlavní cíl zápasu navazují se též ve-
dlejší záměry, kteréž s ním sice nesou
visí a z něho nikterak neplynou, ale jež ně
mecká taktika eskamotérsky se snaží vyloup
nouti jako vlastní jadro zápasu.
Takovým vedlejším záměrem při nastá
vajících volbách pražských jest především
opatření domnělých důkazů, že německé
menšině pražské náleží vlastní zastoupení
na sněmu, zastoupení, jehož oprávnění ne
bylo uznáno ani tvůrci všeobecného voleb-
ního práva při volbách do rady říšské! Co
se nepodařilo Němcům dokázati tehdy, to
nemohou dokázati a nedokáží ani nastáva
jícími volbami sněmovními, a tvrdí-li jejich
orgány něco jiného, uvádějí německé voliče
prostě v omyl.
Jakost a početnost německé menšiny
měst pražských volbami těmito se nikteral
nezmění a změniti nemůže; ta jest již dávno
na jisto postavena sčitáním lidu, kteréžs
mimo to provedlo dle pravidel Němci sa
mými stanovených
Něco jiného by bylo, kdyby Němci oprav
dově a důsledně hájili právo na samostatn
zastoupení národnostních menšin, čehož, jak
známo, vzhledem k českým menšinám ve
smíšeném území nejen nečiní, ale jak denně
opětně a opětně novými případy znásilňování
dokázáno, tyto menšiny naše v jejich
občanských právech všemožně
obmezují a zkracují. I v samé
schůzi pondělní vyskytl se hlas, jenž upo
zorňoval na potřebu, srovnání všeho obyva
telstva v Čechách v právech občanských
provedením všeobecného volebního práva
i na sněm království českého, ale shroma-
ždění o rovnosti práva nejen se neusneslo
Němec
Čechy
10
article
neeg llog ožtrode sviě pdoamie
11
article
nýbrž projevilo proti řečníku odpor, a dr
Eppinger nad to ještě výslovně prohlásil, že
požadavek všeobecného volebního práva na
sněm zemský »má nedostatečné zření k na
cionální stránce věci«. »Němci,« prohlásil
dále dr. Eppinger, »musí tu stavěti do po-
předí především svůj vlastní zájem ná
rodní,« a nevyslovují-li se němečtí předáci
pro všeobecné právo hlasovací, činí tak
proto, že »jest jim hájiti práva svého něme-
ckého národa«.
Tento důvod rozhoduje u Němců i když
jde o práva menšin našich; oni prostě ne-
uznávají nikoho, než sebe.
Kdyby opravdu mínili účastenstvím svým
při příštích sněmovních volbách pražských
raziti zásadně cestu myšlence zastoupení
menšin, postavili by ideu tu na široké, vše-
lidské základy, platné za stejných poměrů
pro oba národy v zemi, ale oni chtějí pouze
zde, v Praze pro sebe vykrojiti kus našeho
dobrého a chutného českého koláče, kdežto
ve smíšených, převahou německých okresích
hltavě zabírají i každé sousto, jež po zá
konu patří našim českým menšinám.
Náš nezapomenutelný JUDr. Karel Slad
kovský více než před třiceti lety »Výkladem
voleb zástupců dle práva a spravedlnostie.
v r. 1875 vydaným, ukázal cestu, jak by se
poměrným zastoupením dalo řešiti právo na
rodních menšin na vlastní representaci, ale
hlas jeho zůstal mezi Němci hlasem volají
cího na poušti . ..
Jeden z nejmírnějších slovanských poli-
tiků, říšský poslanec dr. Ploj, právě tyto
dny uveřejnil stať, v níž na to upozornil, že
jest nemožné jakékoliv jednostranné uspořá-
dání otázky národnostních menšin, protože
Němci uspořádání to žádají pouze tam, kde
jsou sami v menšině, aniž by jinonárodním
menšinám mezi sebou chtěli poskytnouti
totéž, co žádají pro sebe.
Němec
Eppinger
JUDr
Slad
doktor
Ploj
Praha
12
article
Tím jest dosti řečeno i o záměru Němei
v obvodu pražských měst, dokumentovati
pomocí volební akce potřebu zvláštního po
stavení německé menšiny zde.
Tuto potřebu neuznávají ani pro obrov
skou českou menšinu ve Vídni, ani pro bez-
mála polovinu všeho obyvatelstva, tvoříc
menšinu českou v Brně, a proto jest to na
prosto beze všeho smyslu, chystají-li tako-
výto nárok pro nepatrnou v procentech men
šinu svou v Praze, jež jest ostatně z dobré
poloviny židovskou. Vážné hlasy mezi ně
meckými židy právě při nynějších volbach
se vyslovují proti bojovné volební akci ně-
meckého ústředního výboru pro Prahua
okolí. A činí tak plným právem, protože
chtějí zachovati dobré své styky s českoua
slovanskou Prahou, jež dle potřeby bude
čeliti německo-nacionálním choutkám zde
svou vlastní silou národní, a plným použitím
svého práva jakožto přirozené většiny a ho-
spodáře ve vlastní domácnosti.
Opětujeme, volební akce německá v mě-
stech pražských nic nového nikomu nepoví
a proto nebude míti naprosto žádného účinku
na příští opravu volebního práva do sněmu.
jelikož oprava ona musí býti sdělána dle
stejných pravidel pro celé krá
lovství české, a nenalezne se český
člověk, který by se chtěl zasazovati o něco
jinébo, kterýž by chtěl zkrátiti svůj vlastní
národ !
Menšina německá v Praze chce dle slo
dra. Eppingra osvědčiti, tže Praha není ryze
česká, ale zapomíná, že ve Vídni dr. Luegen
nechce nic dopustiti na její ryzosti, ač tamní
menšina česka utvořila vlastně z Vídně nej
větší české město . ..
U nás postarejz se především naše vo
Luegen
Vídeň
Brno
Praha
14
article
ličstvo, aby německá menšina se přesvědčila,
že ani úskokem, ani bojem nás k tomu ne
přiměje, abychom se zapomenuli nad svým
menšinami ve smíšeném území. Tam jest
klíč pro ochranu všech práv menšinových
v království českém!
O české dětské nemocnici a cho-
robinci.
Krásné budovy České dětské nemocniee
císaře a krále Františka Josefa I. byly zbudo-
vány — jak je známo — velkolepým darem
král. hlav. města Prahy a městské spořitelny
byly propůjčeny na dobu 30 let spolku pro vy
stavění a vydržování České dětské nemocnice
chorobince v Praze. Nemocnice z nedostatků
finančních byla z počátku zařízena pouze pro
25 lůžek, ale úsilovnou prací výboru zmlněného
spolku byla rozšířena průběhem prvních 5 le
na 130 lůžek, takže nyní je stále v ústavu 130
nemocných dítek v ošetřování. O rozkvět ne-
mocnice v každém ohledu spolkovým výborem
pečlivě postaráno, takže nutno uznati, že se
s láskou a nadšením pracovalo.
Jakým dobrodiním ústav je pro chudé malé
pacienty v král. českém, hlavně ovšem pro
Prahu, předměstí a nejbližší okolí, vysvítá z toho,
že v nemocnici bylo za poslední rok 1907
léčeno 1348 dítek a ambulantně ošetřováno pře
10 000 nemocných malých pacientů (do 14 let)
a že v ústavu a ambulanci vykonáno za po-
slední rok přos 2000 výkonů a o per a e
chirurgických a orthopaedických.
Za první pětiletí do konce roku 1907 léčeno
v ústavu a ambulanci skoro 50..000 dětí
vykonáno přes 8000 operací. Kolik tisíe těžce
chorých dítek a kolik murzáčků vděčí nemocnic
za své úplné uzdravení !
Praha
král František Josef I
15
article
Mnoho již vykonáno, ale ještě více nutn
vykonati, aby nemocnice, jež patří mezi nejkrás-
nější v celém Rakousku a jež od cizinců je tak
obdivována, byla v každém ohledu vzornou, n
niž by král. hlav. město naše Praha mohla
býti pyšna.
Třeba ještě zaříditi a ndržovati skoro slo
lůžek. Posud tolik krásných mlstno-
stí v pavilonech infekčních úplně
je prázdných, nutno vysítavěti a za-
říditi moderní ústav pro léčen
orthopaedické a pro mechanothe-
rapii, jenž je nezbytnou součás-
kou každé moderní dětské ne-
mocnice.
Je smutným úlazom, že v král. hlavním
našem městě není dosud takového ústavu, kde
by ubohě děti chudých rodičů mohly evičením
orthopaedickým aneb mechanotherapií bezplatne
nabýti úplného vyléčení.
A takovýto ústav nutně patří moderní dět
ské nemocnici. Dále nutno rozšířiti chirurgické
a orthopaedické oddělení, jež nijak již nestači
při stále stoupající ambulanci a při stále roztou
cím návalu chirurgiekých a orthopsedických pří-
padů, neb je známo, že se v ústavu provádějí
nejen veškeré chirurgické a veškere
orthopaedické oporace, ale též oční, ušnl.
nosní a krční. Ale nesmí se zapomenouti na ty
nejubožší dítky z ubohých, na ty mrzáčky, jichz
stav již nelze ani operací, ani orthopsedickým
cvičením vyléčiti a pro něž jedinkým útočištěm
může býti postavený a zařízený chorobinee
Je sice ve stanovách zmíněného nemocni-
čního spolku zřízení chorobince, ale výbor spol
kový stěží vydržuje těch 130 lůžek a že z bu
manity a lásky k malým ubohým pacientům mnohé
nad své síly provedl, vidno z toho, že za pře
dešlý rok vznikl deficit 12.000 K.
Bylo by zajisté nehynoucí zásluhou všech
členů zastupitelstva král. hlav. města Prahy
nejdůstojnější oslavou lelošního významného
o sa tla to sa vda
no as
se
Rakousko
Praha
ční spolek zřízený chorobinec
16
article
jubilea našeho císaře a krále — zvláště když
je osobním přáním panovníkovým, aby jubileum
bylo oslavováno zakládáním humanitních ústavů
pro dítky — kdyby nyní v rozhodu
jícl době vzpomněli si zástupe
našeho městá na ubohé trpící male
dltky — jež při stálém návalu
se musejí odmitat — a kdyby jim
chtěli popřáti útulného pobyt
ve krásné lé nemocnici, jež přece
náleží městu, aby tam dítky mohly
dosáhnouti úplného zdraví a a by
se pak mohly státi užitečným
členy českého národa. Neb je
sana mens in sano corporel
Kéž by slavné zastupitelstvo dokonalo ny í
započaté své velkolepě dílo human ty a lásky
k maličkým a jubilejním darem pamatovalo na
svoji nemcnici, kéž by ji doplnilo a rozšířa do.
zbudovalo moderní orthopsedický ústav a choro-
binec, aby pak před cizinou mohlo se pochlu-
biti vzorně zařízenou nemocnici.
Tím by si poslavilo nejkrásnější pomníi
humanity na věčné časy a nejlépe by oslavile
60leté významně jubileum našeho krále.
17
article
Delegace.
Delegace.
Z Vídně, 18. února.
V plenu předlitavské delegace projednáva
se dnes řádný rozpočet m nisterstva vojeni ství.
nedojednal se však. V prešidiu donfají, že
stane se tak zejtra. S velikým zájmema
s velkou pozorností byla vyslechnuta brilantně
přednesená řeč delegšla dra. Herolda, která
svědčí o důkladné znalosti všech oborů vojen-
ské správy. Tonem klidným, ale rozbodným
tlumočil dr. Herold požadavky národa če lkého
vůči armádě a stanoviska: poslanců českých
vůči všem aktuálním otázkám vejensko-finančním
a vojensko - národním. Nejdůtklivěji naléhal na
zdemokratisování urmády, na péči o vzdělán
vojínů, na lidské jednání s nimi, na setren
národních citů, na moderní soudnictví vojenské
a rovné právo jazyka českéhu v armádě vůbee.
Ovšem, položil při tom hlavní důraz na ducha
armády, který považuje důležitějším, nežl
mrtvou literu. Pokud jde o olázky uherské
které, jak se podobá, dozrávají na místeci
rozhodujicích, protestoval dr. Herold nejenergi
čtěji proti všelikým pokusům, jejichž počál kem
a koncem bylo by vydati v šanc nemaďarské
národy a jazyky nadvládě jazyka maďarskéh
ve plucích, umístěných v zemleh koruny sv.
ee
Herold
Tone
doktor
Herold požadavek
Vídeň
18
article
štěpánské.
Domnívají-li se na místech rozhodujícícho
že Čechové klidně snesou, bude-li jednostranné
vybověno panovačným choutkám maďarským
bude-li po jich splnění rozmnožena poroba ne
maďarských národů pod nadvládou národa
jazyka maďarského také v armádě, jsou po řeči
dra. Herolda velice na omylu. Arci tušíme, že
dr. Herold sám neoddává se žádné naději, že
dnešní jeho projev najde příznivého ohlasu
v táboře maďarském. Jedině na tom však ai
jemu a ani nám nezáleží. Na čem záleží, jes
projev, jímž by si ministr Schönaich a činitelé
kteří stojí nad ním, uvědomili, že odpor nárou
českého nezastaví se proti takové úpravě jazy
kové otázky v armádě, dle níž by vedle ně
mecké řeči velici zaváděla se výbradně madar
ská plukovní řeč pro všechny pluky, rozložené
v zemích koruny uherské, neboť úprava taková
by znamenala na straně jedné výhradnost ja
zyka maďarského a na straně drubé nepřestal
by bezprávnost jazyků a národů nemaďarských
Z Vídně, 18. února. (K. k.)
Plenární schůze rakouské delegace zahá-
jena v 11.25 hod. a sděleny díky za soustrastné
projevy delegační.
nei
Čecho
doktor
Herold sám
Vídeň
19
article
V drobném p. onrjle
raaní čoelo o sohě . . . ma Sh
odpoledni . . . . . . . za 2b
Ve Hlialkách na venkově
runní čáslo. . . . . . . . 10h
odpolodní . . . . . . . . 4k
Inserát v
platí se hotově zapřed.
Předplscení a Inserty přijímá z dminl-
strace v Marisuské ulici č. 3.
Tam nachávejí se tež redakee
Uskárna a ezpešivo „ Něrodnich Listá“
Eukopisy se nevraceji.
odpoledne
Uskárna
Marisuský ulice
Něrodnich Listat
20
article
Del. Dobernig a sp. dotazují se o článcích
»Wehrzlgu« o čestné radě.
Delegace rokovala o výborové zprávě stran
řádného rozpočtu vojenského.
Ref. ryt. Kozlowski zahajuje jednání, praví,
že vojenský rozpočet má ráz normální. Projevuje
naději, že Latour-Schrafflův návrh bude skulečně
proveden a vyslovuje politování, že nebyla v čas
provedena organisace dělostřelectva a odloženo po-
dání předlohy nového branného zákona a voj. trest-
ního řádu. Doporučuje rozpočet.
Del. Klofáč praví, že zástupci lidu jsou po-
vinni zasazovati se, aby armáda byla reformována
v duchu moderní doby a přestala býti krvavým vý
razem brutální moci a despotismu jednotlivců. Proto
nesmí se trpěli lýrání vojaků. V haličských a buko-
vinských plucích a zvláště u jízdy panují posud
strašné poměry. Chceme-li armádu zmodernisovati
zdemokratisovati, pak třeba vykořenit utkvělou my-
šlenku o »prvním« stavu, v níž vychovává se v
vojenských školách veškerý důstojnický dorost. Proto
nebývají styky mezi důstojniky a občanstvem všude
nejlepší a již proto nepotkává se vždy v obyvatel-
stvu se sympatií zamýšlené zvýšení důstojnických
platů. Jest příliš mnoho důstojníků a tuze mnoho
vojenských úřadníků. Přebytek důstojníků hl. štábu
a úřadníků intendantury při-pěl k vojenskému byro-
kratismu. Mužstvo potřebuje však víc pomoci net
důstojnictvo. Přimlouvá se za 2letou službu a sku-
tečné úlevy. Třeba brzké reformy vojenského soud-
nictví a úpravy zdravotnictví. Přimlouvá se za při-
měřenou reformu vozalajstva a připomíná, že inten-
dance jest instituci, již absolutně nelze srovnati
s moderní vojenskou správov.
Kozlowski
Latour
Klofáč
21
article
Stýská si do nepřatelského ducha v armádě
k české národnosti, poukazuje na zkomolování če-
ských místních jmen. Maďarské nevojenské úřady
dopisují si, přes to, že Maďarů je ve vojště 18 0.
s vojenskými úřady maďarsky, kdežto Slované, tvo-
říci 50u armády, json povinni dopisovati si s armá-
dou německy. Podniklo li nepatrné procento Maďarů
s úspchem boj s armádní správou, musí se i Slo
vanům podařiti dosíci svých práv.
Del. dr. Herold konstatuje, že vojenská správa
je pro stát a pro obyvatelstvo velkým břemenem
Mírovým konferencím přál by rychlejšího pokroku,
avšak ruku v ruce s nimi stoupají vojenská břemena.
Ač jsme odpůrci militarismu, přece si přejeme, by
armáda zanjala náležité místo. Nesmí býli specifickým,
vojenským šatem oděným organismem ve státu, ba do-
konce i mimo slát. V ní musí býti posílena všechn
zařízení, jež vedou k lomu, aby byla přetvořena ve
vojsko lidové. Především ne bytně třeba důkladné
reformy branného zákona s 2letou službou. Druhou
zákonodárnou činností je konečná reforma vojeuského
trestního řádu dle zásad veřejnosti a ústnosti, rov-
nosti obžalovaného se žalobcem, provedení přeličení
v mateřštině obžalovaného. Není třeba zvláštního
trestního vojenského zákona, ať platí pro vojáky je-
dině a výhradně občanský trestní zákon. Žzláštní
trestní vojenský zákon ode zil by armádu občan-
skému organismu.
Další působností jest úprava čestného řízení.
Maďar
Slovan
Del
doktor
Herold
Mírův
22
article
Vojenská správa může v muohém ohledu bez sou-
činnosti obou vlád vyvinouti působnost, která by
sbližila armádu s obyvatelstvem Armáda masí pře-
devším jako taková s hůry dolů piniti výchovnou
činnost ve vojenském stavu. Podmlnkou loho všeho
je, aby důstojník mluvíl s mužem jeho vlastním ja-
zykem. Připouští, že je na 600) českých důstojníků,
ale zakazuje se jim při sčitání lidu udati češlinu z
obcovaci jazyk. U českých pluků je dodnes mnoho
důstojníků, kteří nedovedou s vojsky mluviti. Usta-
novení o plukovní řeči jest velkým pokrokema
ochranou národních menšin, avšak ve skutečnosti s
die jeho zásad nejedná U pluku neměl by býti za-
městnán žádný vejitel, žádný důstojník, který b
nepvládal řečí mužstva, poněvadž se sesmněšňuje
udileje rozkazy.
To není žádná národní otázka, to jest olázk
služebního zájmu. Bolí nás, když se v armádě ne-
šetlí národního citění. Česká národnost je v armádě
odstrkována a učiní-li někdy důstojník, jako se stalo
v Liberci, výjimku, způsobuje to ihned veliké roz-
hořčení.
Zvyklo se již na stranění Němcům tak, že to,
co jest jedině správným, považuje se za výjimku.
To podrývá však význam armády v obyvatelstvu.
Nelze žádati, aby národní cit přestal, jak někdo ob-
lékne na sebe vojenský stejnokroj. Tento národní cit
neohrožuje nikterak pohotovost a jednotu armády.
Naopak, třeba jej právě v krilických dobách povzbu-
zovali. Cit tento jest zbytkem všeho toho, co se va
vojína z řeči, národní cli a národního citu od jeho
dětství vžilo, v kribckém okamžiku nebude snad vo-
jín věděti, proč má táhnouti do toho nebo onoho
boje. Vzbudí-li se však u něho národní moment, sta
ne se z něho udalný, nadšený bojovník.
Pojedrávaje o národních požadavcích Maďarů,
řečník praví: Bude-li se skutečně jednati o národnl
Němec
Maďar
Liberec
24
article
Naše suffragetky.
Naše suffragetky.
Něco nového najednou se ukázalo v neděli
v našem životě. Slyšeli jste a čili tu a tam ji
dřive drobné zprávičky v novinách; po dvacet
let se tak trousí zpráva za zprávou; je vždy vi
děti pokrok a postup — to derou se vítězně
ženy v před. Nemluvíme zde o celém hnut
emancipačním — nýbrž jen o jediné jeho strán-
ce, jeho vyvrcholení — o hnutí za volební
právo žen
Neboť toto hnutí jest pouze důsledken
onoho, jeho resultantou. Bylyli připuštěny ženy
do všech oborů živola, do nedávna jim uzavře
ných, není možno jím uzavírati ani sbory zákono
Hárné. Několik výmluvnýckčísel to osvědčí: v Ame
rice loni bylo 74.000 účetních, 85.000 písařek.
11000 umělkyň, 2200 žurnalistek, 1000 advokátel
8000 lékařek, 3400 kazatelek, 327.000 učitelek
— jsou to čísla vskutku závratná! Není možno
aby tato síla neziskala si také moc: 1893 stá
Colorado udělil volební právo ženám, za nim
šly Wyoming, Utah, Idaho — za Amerikou šli
Australie; a mají-li ženy své poslance, mají are
i ministry: v Americe je jedním z ministrů vy
učování i žena a v jednom státě Unie má většina
distriktů vyučovacích správu ženskou. Arci
řeknete — Amerika je země, jak známo, ne
omezených možností; proč by nemohla jednou
žena býti i presidentem Unie! Ale u nás?
Colorado
Wyoming
Utah
Idaho
Austrálie
Amerika
25
article
Ano, u nás — — V neděli mohl's, milý
čtenáři, se přesvědčiti, jak toto bnuti elemen-
tární silou valí se i do Evropy, do Rakouska, na
nás Čechy. Evropa arci jde trochu pomalu za
Amerikou v Australií; proti 3400 kazatelek ame-
rických může celá Evropa postaviti jen jedinou
kazatelku, sl. Gertrudu Petzoldovu v Leicesteru
a teprve předloni dovolila jediná theologická fa-
kulta (arci protestantská) v Rostochu ženám při-
stup, teprve loni dáno ženám v generálním shro-
máždění protestantské církve v Paříži také
právo hlasovací. Italie předloni dovolila první
ženě, doktorce Sacchiové, voliti; v Paříži loni
teprve se ustavil spolek žen pro dobytí hlasova
cího práva, v Rakousku byl zakázán. Ale nen
pochyby, že i Rakousko dojde tam, kam kráč
Norsko, kde si loni ženy vydobyly právo hlasn
vací, a kam došlo již Finsko, které předloni vy
slalo první ženu do sněmu, baronku Alex. Gri
penbergovou a kde loni poprvé ženské členky
sněmu finského vystoupily se svými návrhy zá-
konů (na změnu práva manželského, právního
postavení k dětem atd.) Boje anglických sufíra-
getek (tak nazývají se králce ženy, bojující za
všeobecné hlasovací právo) jsou v čerstvé pa-
měti; čtenářům novin arei utkvělo více v pa-
měti něco reporterských obrázků o jejich fana-
tismu nežli ideje, za nimiž jdou a jejich pod-
klad ideový.
jollm alB sa ite
Čecho
Petzoldův
Sacchi
Evropa
Rakousko
Austrálie
Leicester
Rostoch
Paříž
Norsko
Finsko
Alex
26
article
Nuže, v Měšťanské besedě viděl's v neděl
také první české suffragetky. Slyšel's plamenná
slova o útisku žen, ale slyšel's také data a fakta,
která rázem osvětlují nadšení, ano fanatismus.
který vede tyto ženy. Mají pravdu, zajisté: je
nespravedlivě, aby ženy pražské a liberecké, vy-
hovující úplně požadavkům zákona (mající groa
dektorský, platicí daně, stojící ve veřejných
službách), neměly téhož volebního práva, jaku
mají jejich sousedky vinohradské, žižkovské
nebo vůbec v celém království. Je nespravedlivě.
aby ženám ze čtverých vysokých škol rakou-
ských byly otevřeny pouze jediné dvě jakully.
Je nespravedlivé, aby ženy, které vykonaly stát-
ní zkoušky, nebyly přijímány do služeb státních.
Je nespravedlivé, aby ženy daně platící, samo-
statné, akademicky vzdělané, nesměly tvořiti
spolků politických — jsou tak kladeny na roven
dětem, bláznům a blbcům. Je nespravedlivé ..
atd. Nelze popříti — tu trpí ženy křivdu —
je-li těch takto trpicích na sta (přes 300 nej-
méně jich plnilo sál Besedy), představují jistor
sílu, jež roste den za dnem hnutím emancipačním
vůboc. Mi. vnitra bar. Bienerth předloni správně
Bienerth
27
article
pozhal, že by se ženy nespokojily pouhým práven
aktivním, že by chtěly za nedlouho i pasivní;
ale co mohl předloni upříti 40 doktorkám, jedné
docentce, 10 lékařkám .. ., bude sotva za 10 let
moci budouci ministr odepřiti těm, kterých bu-
dou tisice ... Před 10 lety vešly se české
suffragotky do železničního kupé; v nedělije
sofva pojal veliký sál besední — a za 10 le
budou jich legie . ..
oenil a olln
A jsou to vskutku ženy, jimž ono právo
náleží: řeč doktorky Honzákovy vynikala vyso-
kou úrovní a dalekým obzorem myšlenek, kandi-
dátka mandátu Tůmova presentovala se velmi
pěkně konciliantním výkladem a naprostou ne
stranností, učitelka Plamínkova je zrovna rozena
řečnice parlamentární a elektrisovala shromá
ždění nadšením, které jde za právem a sprave
dlivostí a dává výmluvnost slov ohnivých. A ubo
hou, opravdu ubohou figuru hrál tam onenje
diný muž, který se postavil proti pravdě a spra
vedlivosti; nízká úroveň, nepěkná slova, naprosta
nemohouenost a čistě osobní pohnutky jeho vedly
mužskou právě čásť shromáždění k tomu, aby s
za takového svébo obránce styděla a konečně h
umlčela. Bouře potlesku provázela sl. Plamin
kovu, když zardělá rozčilením, jiskříc očima
s vlasy bojovně na zad shrnulými ukázala zr
ním a zvolala hlasem hromovým: „To jek
lega! S takovými lidmi se musume my bíti!
Honzákův
Tůmův
Plamínkův
28
article
Morální úspěch byl nepochybně na straně
sufíragetek. Materiální se asi sotva dostaví dnes
nebo za týden. Slečna Tůmova sotva asi za-
sedne v síni sněmovní, přes to, že mají tyto ženy
samostatné (neboť zatím jde jen o ně, nikoli
o vdané a v rodině žijící svobodné) tisie důvodů
aby i jejich hlas byl slyšen ve sboru zákono
dárném. Není zajisté dnes už spravedlivé, aby
matka nad dítětem neměla žádných práv (které
zákon vyhradil otci — při nemanželských dětech
týž zákon arci uvalil všechny povinnosti na
matku); naše právo manželské jest svrehovaně
již polřebno oprav atd. — tu všude jen žen
může pověděti, jak si přeje míti svá práva a sv
povinnosti formulovány
Přes to přese vše, jak praveno, sotva slečns
Tumova půjde na Sněmovní náměstí se zapsa
do presenční listiny poslanecké. Nynějši organi
sace má zajisté jen účel buditelský a prů-
pravný; ženy samy o sobě nemohou si, ač je
jich značné procento, dobýti zastoupení právě
proto, že stojí samy o sobě. Ve spolcích stu-
dentských na universitě jsou ženy zastoupeny
mnohem menším procentem nežli mezi voliči-
ale mají zastoupení ve výborech z dobré vůle
a konnivence kolegů; podobně v organisaci pro-
fesorstva středoškolského, kde je jich procent.
30 mezi 2000 až mizivě nepatrné, mají zastou
pení ve výboru z téže dobré vůle kolegů. Nen
pochybnosti, že by je okamžitě ztratily, kdyby
se pustily do volebního boje, kandidálka pro
kandidátovi, o
do
Tůmův
z dobrá vůle
29
article
Podobným asi způsobem jenom může do
jíti k volbě žen do sněmu. Nikoli samostatneu
kandlidaturou, nýbrž, jak loni paní Kunětick
pěkně na tomo místě vyložila, vstupem žend
jednotlivých organisae politických. Tam, v jed
notlivých stranách musí se uplatniti tyto bojov
nice za právo žen — a tyto strany je pak zrovn
tak dobrovolně vyšlou do sněmu, jako se stal
ve Finsku a jako je voli u nás do výboru stu
donti naši a profesoři. Nezvitězí žena, myšlenk
ženská — nýbrž strana, idea, kterou zastupuje
Arci i naopak — ta strana zvítězí, která k soby
připoutá nejvíce žen: žena sociálně-demokrati-
cká a žena klerikální neměly malého podílu na
vítězstvích svýeh stran.
Dnes ovšem jsou ještě strany, které se
opozdují za znameními času. Obě nejsilnější
strany, černá i červená, slyší hlas doby nejlépe
Strana sociálně-demokratická kandiduje ženu. —
silné organisace ženské si tuto kandidaturu
uvnitř stran vynutily; strana klerikální — ženy
jejich, poslušny příkazu církve, mandátu ne-
chtějí — opirá své kandidatury zvláště o organi-
sace klerikálních žen. Není nic přirozenějšího,
Kunětick
Finsko
30
article
než aby národní strana svobodomyslná pojala
také tylo rostoucí organisace ženské do sebe —
sie, dosud mimo strany, připadnou těm stranám,
které jim poskytnou nejvíce výhod. V této chvíli
mají nynější české suffragetky pravdu: je třeba
objevit moc ženského hnutí, je třeba třebas bez-
nadějnou kandidaturou spočítat hlasy a v dálce
ukázat sílu budoucích čet Vlastiných. Ale když
to se stane, pak musí nezbytně přiznat barvu
i ženy české i strany politické. Jen ve stranách
politických ženy se domohou vítězství svých
snah — a jen ty strany zvítězí, které přimknou
k sobě legie žen.
Vlastin
31
article
Krok dějin světových ukazuje zřejmě vítěz-
ství snah ženských; po Americe a Australii uka-
zují Evropě Norsko a Finsko zřetelně nedalekou
budoucnost. Mnozí z nás ještě toto hnutí pod-
ceňují: ale zapomínají, že za 15 let se poměry
značně změnily. Pro ženy, které dříve měly je-
nem jedinou vyšší divčí školu pražskou, vycho-
vává dnes 6 lyceí a 3 gymnasia důstojnice a ge-
nerálky rostoucích bataillonů; místo dřívějších
dvou paedagogií vychovává budoucí učitelky
dnes 12 úslavů — a z nich 6 je v rukou kleri-
kálních (že také jedno gymnasium, dík hříšná
netečnosti našeho obecenstva k Minervě, jest
obecně známo): místo 80 inteligentních žen
vstupuje jich (nebo bude vstupovati) ročně do
veřejnosti šeslnáct set, z nich nejméně tři
sta vyslovených klerikálek! Lze tu vůbec ještě
váhati?
Věc žen zvítězí — je to věe práva a pravdy.
Národní strana svobodomyslná stoji od neděle
před bnutím, se kterým musí počítati. Buď do-
vede je věleniti do svých řad — a přední suffra-
getky, třebas hnutí samo stojí mimo strany,
hlásí se hrdě ku prvním pionýrům ženské otázky
v Čechách, kteří byli vesměs Mladočechy —a
zvítězí spolu s ním: anebo se postaví proti ně-
mu, zdrží je snad — ale nezadrží. Neboť Kolesa
času rozdrti toho, kdo se jim vstříe postavil.
Amerika
Austrálie
Evropa
Norsko
Finsko
Čechy