ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 b64c3710-7594-11dc-a627-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 32 celkem · entity: place 36, org 4, person 38, work 2
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
dollni v a monle
3 masthead
V Praze, ve stredu 19. února 1908.
Praha
4 masthead
st ted vontoleta tsla vda el ževzleoe no t
5 masthead
ull ja
6 masthead
Číslo 49.
7 article
Na rannt a odpol. listy přeůrlácí vel v Praze v alminíslraei . . . . 2 K — na měnl na čívrt leta . . . . 6 K — s drojí donáškou nn n nkia. . . . 7 k 50 ve Blialk šek na mětíc . . . . . . 2 K 30h Toštou: trt ui. : : . 9 K eo s dvojí zisilkou na věsk. . . . . . 11 K s0n nk čtrst nt
Praha Tošta
8 article Německý zálusk na Prahu.
Německý zálusk na Prahu. Vracíme se ku projevům schůze něme ekých voličů z obvodu měst pražských, ko- nané předevčírem v Heinovce na Vinohra- dech, svolaně ústředním německým výborem volebním. Shromáždění uznali toho nezbyt nou potřebu seřaditi se kol svých zástupeů což vyslovili jednomyslně v druhé části reso luce, v níž se praví: že jest nezbytně nutno. aby poskytli svým poslancům bezpečnou oporu proti vládě, čehož lze dosíci jedině tím způsobem, že veškeré německé obyva telstvo se jednotně za nimi seřadí. »Semknut toto jest nalehavým příkazem a musí se pro vésti společným postupem všech pokročile smýšlejících stran německých na základo nacionálním.« To jest tedy východisko našich národ ních odpůrců při nastávajícícb volbách sně movních v městech obvodu pražského,a ježto Němci zde tvoří početně velmi nepa- trnou ani ne desetinnou menšinu, doznávají zároveň touto svou bojovnou pohotovosti jak liché jsou všecky jejich pomluvy, že by mezi námi nepožívali všech práv občanských Od odhodlání německé menšiny zasá hnouti do volebního dějství ke skutečnému jejímu volebnímu úspěchu jest však daleko a přes všecku strannickou roztříštěnost vo ličstva českého zkysají německé naděje, vy- konáli naše české voličstvo plně svou povinnost a dostaví se ve všech volebních okresech zdej- ších jako jeden muž k volebnímu osudí. Potom selhou i jejich výpočty, že by v jednom neb ve dvou volebních obvo dech se mohli dostati do užších voleb. Voličstvo české zná tedy i výzvu zdejší německé menšiny k volebnímu zápasu na základě národnostním, i hlavní cí zápasu toho.
Praha
9 article
Ale jak již jest to německým zvykem na hlavní cíl zápasu navazují se též ve- dlejší záměry, kteréž s ním sice nesou visí a z něho nikterak neplynou, ale jež ně mecká taktika eskamotérsky se snaží vyloup nouti jako vlastní jadro zápasu. Takovým vedlejším záměrem při nastá vajících volbách pražských jest především opatření domnělých důkazů, že německé menšině pražské náleží vlastní zastoupení na sněmu, zastoupení, jehož oprávnění ne bylo uznáno ani tvůrci všeobecného voleb- ního práva při volbách do rady říšské! Co se nepodařilo Němcům dokázati tehdy, to nemohou dokázati a nedokáží ani nastáva jícími volbami sněmovními, a tvrdí-li jejich orgány něco jiného, uvádějí německé voliče prostě v omyl. Jakost a početnost německé menšiny měst pražských volbami těmito se nikteral nezmění a změniti nemůže; ta jest již dávno na jisto postavena sčitáním lidu, kteréžs mimo to provedlo dle pravidel Němci sa mými stanovených Něco jiného by bylo, kdyby Němci oprav dově a důsledně hájili právo na samostatn zastoupení národnostních menšin, čehož, jak známo, vzhledem k českým menšinám ve smíšeném území nejen nečiní, ale jak denně opětně a opětně novými případy znásilňování dokázáno, tyto menšiny naše v jejich občanských právech všemožně obmezují a zkracují. I v samé schůzi pondělní vyskytl se hlas, jenž upo zorňoval na potřebu, srovnání všeho obyva telstva v Čechách v právech občanských provedením všeobecného volebního práva i na sněm království českého, ale shroma- ždění o rovnosti práva nejen se neusneslo
Němec Čechy
10 article
neeg llog ožtrode sviě pdoamie
11 article
nýbrž projevilo proti řečníku odpor, a dr Eppinger nad to ještě výslovně prohlásil, že požadavek všeobecného volebního práva na sněm zemský »má nedostatečné zření k na cionální stránce věci«. »Němci,« prohlásil dále dr. Eppinger, »musí tu stavěti do po- předí především svůj vlastní zájem ná rodní,« a nevyslovují-li se němečtí předáci pro všeobecné právo hlasovací, činí tak proto, že »jest jim hájiti práva svého něme- ckého národa«. Tento důvod rozhoduje u Němců i když jde o práva menšin našich; oni prostě ne- uznávají nikoho, než sebe. Kdyby opravdu mínili účastenstvím svým při příštích sněmovních volbách pražských raziti zásadně cestu myšlence zastoupení menšin, postavili by ideu tu na široké, vše- lidské základy, platné za stejných poměrů pro oba národy v zemi, ale oni chtějí pouze zde, v Praze pro sebe vykrojiti kus našeho dobrého a chutného českého koláče, kdežto ve smíšených, převahou německých okresích hltavě zabírají i každé sousto, jež po zá konu patří našim českým menšinám. Náš nezapomenutelný JUDr. Karel Slad kovský více než před třiceti lety »Výkladem voleb zástupců dle práva a spravedlnostie. v r. 1875 vydaným, ukázal cestu, jak by se poměrným zastoupením dalo řešiti právo na rodních menšin na vlastní representaci, ale hlas jeho zůstal mezi Němci hlasem volají cího na poušti . .. Jeden z nejmírnějších slovanských poli- tiků, říšský poslanec dr. Ploj, právě tyto dny uveřejnil stať, v níž na to upozornil, že jest nemožné jakékoliv jednostranné uspořá- dání otázky národnostních menšin, protože Němci uspořádání to žádají pouze tam, kde jsou sami v menšině, aniž by jinonárodním menšinám mezi sebou chtěli poskytnouti totéž, co žádají pro sebe.
Němec Eppinger JUDr Slad doktor Ploj Praha
12 article
Tím jest dosti řečeno i o záměru Němei v obvodu pražských měst, dokumentovati pomocí volební akce potřebu zvláštního po stavení německé menšiny zde. Tuto potřebu neuznávají ani pro obrov skou českou menšinu ve Vídni, ani pro bez- mála polovinu všeho obyvatelstva, tvoříc menšinu českou v Brně, a proto jest to na prosto beze všeho smyslu, chystají-li tako- výto nárok pro nepatrnou v procentech men šinu svou v Praze, jež jest ostatně z dobré poloviny židovskou. Vážné hlasy mezi ně meckými židy právě při nynějších volbach se vyslovují proti bojovné volební akci ně- meckého ústředního výboru pro Prahua okolí. A činí tak plným právem, protože chtějí zachovati dobré své styky s českoua slovanskou Prahou, jež dle potřeby bude čeliti německo-nacionálním choutkám zde svou vlastní silou národní, a plným použitím svého práva jakožto přirozené většiny a ho- spodáře ve vlastní domácnosti. Opětujeme, volební akce německá v mě- stech pražských nic nového nikomu nepoví a proto nebude míti naprosto žádného účinku na příští opravu volebního práva do sněmu. jelikož oprava ona musí býti sdělána dle stejných pravidel pro celé krá lovství české, a nenalezne se český člověk, který by se chtěl zasazovati o něco jinébo, kterýž by chtěl zkrátiti svůj vlastní národ ! Menšina německá v Praze chce dle slo dra. Eppingra osvědčiti, tže Praha není ryze česká, ale zapomíná, že ve Vídni dr. Luegen nechce nic dopustiti na její ryzosti, ač tamní menšina česka utvořila vlastně z Vídně nej větší české město . .. U nás postarejz se především naše vo
Luegen Vídeň Brno Praha
14 article
ličstvo, aby německá menšina se přesvědčila, že ani úskokem, ani bojem nás k tomu ne přiměje, abychom se zapomenuli nad svým menšinami ve smíšeném území. Tam jest klíč pro ochranu všech práv menšinových v království českém! O české dětské nemocnici a cho- robinci. Krásné budovy České dětské nemocniee císaře a krále Františka Josefa I. byly zbudo- vány — jak je známo — velkolepým darem král. hlav. města Prahy a městské spořitelny byly propůjčeny na dobu 30 let spolku pro vy stavění a vydržování České dětské nemocnice chorobince v Praze. Nemocnice z nedostatků finančních byla z počátku zařízena pouze pro 25 lůžek, ale úsilovnou prací výboru zmlněného spolku byla rozšířena průběhem prvních 5 le na 130 lůžek, takže nyní je stále v ústavu 130 nemocných dítek v ošetřování. O rozkvět ne- mocnice v každém ohledu spolkovým výborem pečlivě postaráno, takže nutno uznati, že se s láskou a nadšením pracovalo. Jakým dobrodiním ústav je pro chudé malé pacienty v král. českém, hlavně ovšem pro Prahu, předměstí a nejbližší okolí, vysvítá z toho, že v nemocnici bylo za poslední rok 1907 léčeno 1348 dítek a ambulantně ošetřováno pře 10 000 nemocných malých pacientů (do 14 let) a že v ústavu a ambulanci vykonáno za po- slední rok přos 2000 výkonů a o per a e chirurgických a orthopaedických. Za první pětiletí do konce roku 1907 léčeno v ústavu a ambulanci skoro 50..000 dětí vykonáno přes 8000 operací. Kolik tisíe těžce chorých dítek a kolik murzáčků vděčí nemocnic za své úplné uzdravení !
Praha král František Josef I
15 article
Mnoho již vykonáno, ale ještě více nutn vykonati, aby nemocnice, jež patří mezi nejkrás- nější v celém Rakousku a jež od cizinců je tak obdivována, byla v každém ohledu vzornou, n niž by král. hlav. město naše Praha mohla býti pyšna. Třeba ještě zaříditi a ndržovati skoro slo lůžek. Posud tolik krásných mlstno- stí v pavilonech infekčních úplně je prázdných, nutno vysítavěti a za- říditi moderní ústav pro léčen orthopaedické a pro mechanothe- rapii, jenž je nezbytnou součás- kou každé moderní dětské ne- mocnice. Je smutným úlazom, že v král. hlavním našem městě není dosud takového ústavu, kde by ubohě děti chudých rodičů mohly evičením orthopaedickým aneb mechanotherapií bezplatne nabýti úplného vyléčení. A takovýto ústav nutně patří moderní dět ské nemocnici. Dále nutno rozšířiti chirurgické a orthopaedické oddělení, jež nijak již nestači při stále stoupající ambulanci a při stále roztou cím návalu chirurgiekých a orthopsedických pří- padů, neb je známo, že se v ústavu provádějí nejen veškeré chirurgické a veškere orthopaedické oporace, ale též oční, ušnl. nosní a krční. Ale nesmí se zapomenouti na ty nejubožší dítky z ubohých, na ty mrzáčky, jichz stav již nelze ani operací, ani orthopsedickým cvičením vyléčiti a pro něž jedinkým útočištěm může býti postavený a zařízený chorobinee Je sice ve stanovách zmíněného nemocni- čního spolku zřízení chorobince, ale výbor spol kový stěží vydržuje těch 130 lůžek a že z bu manity a lásky k malým ubohým pacientům mnohé nad své síly provedl, vidno z toho, že za pře dešlý rok vznikl deficit 12.000 K. Bylo by zajisté nehynoucí zásluhou všech členů zastupitelstva král. hlav. města Prahy nejdůstojnější oslavou lelošního významného o sa tla to sa vda no as se
Rakousko Praha ční spolek zřízený chorobinec
16 article
jubilea našeho císaře a krále — zvláště když je osobním přáním panovníkovým, aby jubileum bylo oslavováno zakládáním humanitních ústavů pro dítky — kdyby nyní v rozhodu jícl době vzpomněli si zástupe našeho městá na ubohé trpící male dltky — jež při stálém návalu se musejí odmitat — a kdyby jim chtěli popřáti útulného pobyt ve krásné lé nemocnici, jež přece náleží městu, aby tam dítky mohly dosáhnouti úplného zdraví a a by se pak mohly státi užitečným členy českého národa. Neb je sana mens in sano corporel Kéž by slavné zastupitelstvo dokonalo ny í započaté své velkolepě dílo human ty a lásky k maličkým a jubilejním darem pamatovalo na svoji nemcnici, kéž by ji doplnilo a rozšířa do. zbudovalo moderní orthopsedický ústav a choro- binec, aby pak před cizinou mohlo se pochlu- biti vzorně zařízenou nemocnici. Tím by si poslavilo nejkrásnější pomníi humanity na věčné časy a nejlépe by oslavile 60leté významně jubileum našeho krále.
17 article Delegace.
Delegace. Z Vídně, 18. února. V plenu předlitavské delegace projednáva se dnes řádný rozpočet m nisterstva vojeni ství. nedojednal se však. V prešidiu donfají, že stane se tak zejtra. S velikým zájmema s velkou pozorností byla vyslechnuta brilantně přednesená řeč delegšla dra. Herolda, která svědčí o důkladné znalosti všech oborů vojen- ské správy. Tonem klidným, ale rozbodným tlumočil dr. Herold požadavky národa če lkého vůči armádě a stanoviska: poslanců českých vůči všem aktuálním otázkám vejensko-finančním a vojensko - národním. Nejdůtklivěji naléhal na zdemokratisování urmády, na péči o vzdělán vojínů, na lidské jednání s nimi, na setren národních citů, na moderní soudnictví vojenské a rovné právo jazyka českéhu v armádě vůbee. Ovšem, položil při tom hlavní důraz na ducha armády, který považuje důležitějším, nežl mrtvou literu. Pokud jde o olázky uherské které, jak se podobá, dozrávají na místeci rozhodujicích, protestoval dr. Herold nejenergi čtěji proti všelikým pokusům, jejichž počál kem a koncem bylo by vydati v šanc nemaďarské národy a jazyky nadvládě jazyka maďarskéh ve plucích, umístěných v zemleh koruny sv. ee
Herold Tone doktor Herold požadavek Vídeň
18 article
štěpánské. Domnívají-li se na místech rozhodujícícho že Čechové klidně snesou, bude-li jednostranné vybověno panovačným choutkám maďarským bude-li po jich splnění rozmnožena poroba ne maďarských národů pod nadvládou národa jazyka maďarského také v armádě, jsou po řeči dra. Herolda velice na omylu. Arci tušíme, že dr. Herold sám neoddává se žádné naději, že dnešní jeho projev najde příznivého ohlasu v táboře maďarském. Jedině na tom však ai jemu a ani nám nezáleží. Na čem záleží, jes projev, jímž by si ministr Schönaich a činitelé kteří stojí nad ním, uvědomili, že odpor nárou českého nezastaví se proti takové úpravě jazy kové otázky v armádě, dle níž by vedle ně mecké řeči velici zaváděla se výbradně madar ská plukovní řeč pro všechny pluky, rozložené v zemích koruny uherské, neboť úprava taková by znamenala na straně jedné výhradnost ja zyka maďarského a na straně drubé nepřestal by bezprávnost jazyků a národů nemaďarských Z Vídně, 18. února. (K. k.) Plenární schůze rakouské delegace zahá- jena v 11.25 hod. a sděleny díky za soustrastné projevy delegační. nei
Čecho doktor Herold sám Vídeň
19 article
V drobném p. onrjle raaní čoelo o sohě . . . ma Sh odpoledni . . . . . . . za 2b Ve Hlialkách na venkově runní čáslo. . . . . . . . 10h odpolodní . . . . . . . . 4k Inserát v platí se hotově zapřed. Předplscení a Inserty přijímá z dminl- strace v Marisuské ulici č. 3. Tam nachávejí se tež redakee Uskárna a ezpešivo „ Něrodnich Listá“ Eukopisy se nevraceji.
odpoledne Uskárna Marisuský ulice Něrodnich Listat
20 article
Del. Dobernig a sp. dotazují se o článcích »Wehrzlgu« o čestné radě. Delegace rokovala o výborové zprávě stran řádného rozpočtu vojenského. Ref. ryt. Kozlowski zahajuje jednání, praví, že vojenský rozpočet má ráz normální. Projevuje naději, že Latour-Schrafflův návrh bude skulečně proveden a vyslovuje politování, že nebyla v čas provedena organisace dělostřelectva a odloženo po- dání předlohy nového branného zákona a voj. trest- ního řádu. Doporučuje rozpočet. Del. Klofáč praví, že zástupci lidu jsou po- vinni zasazovati se, aby armáda byla reformována v duchu moderní doby a přestala býti krvavým vý razem brutální moci a despotismu jednotlivců. Proto nesmí se trpěli lýrání vojaků. V haličských a buko- vinských plucích a zvláště u jízdy panují posud strašné poměry. Chceme-li armádu zmodernisovati zdemokratisovati, pak třeba vykořenit utkvělou my- šlenku o »prvním« stavu, v níž vychovává se v vojenských školách veškerý důstojnický dorost. Proto nebývají styky mezi důstojniky a občanstvem všude nejlepší a již proto nepotkává se vždy v obyvatel- stvu se sympatií zamýšlené zvýšení důstojnických platů. Jest příliš mnoho důstojníků a tuze mnoho vojenských úřadníků. Přebytek důstojníků hl. štábu a úřadníků intendantury při-pěl k vojenskému byro- kratismu. Mužstvo potřebuje však víc pomoci net důstojnictvo. Přimlouvá se za 2letou službu a sku- tečné úlevy. Třeba brzké reformy vojenského soud- nictví a úpravy zdravotnictví. Přimlouvá se za při- měřenou reformu vozalajstva a připomíná, že inten- dance jest instituci, již absolutně nelze srovnati s moderní vojenskou správov.
Kozlowski Latour Klofáč
21 article
Stýská si do nepřatelského ducha v armádě k české národnosti, poukazuje na zkomolování če- ských místních jmen. Maďarské nevojenské úřady dopisují si, přes to, že Maďarů je ve vojště 18 0. s vojenskými úřady maďarsky, kdežto Slované, tvo- říci 50u armády, json povinni dopisovati si s armá- dou německy. Podniklo li nepatrné procento Maďarů s úspchem boj s armádní správou, musí se i Slo vanům podařiti dosíci svých práv. Del. dr. Herold konstatuje, že vojenská správa je pro stát a pro obyvatelstvo velkým břemenem Mírovým konferencím přál by rychlejšího pokroku, avšak ruku v ruce s nimi stoupají vojenská břemena. Ač jsme odpůrci militarismu, přece si přejeme, by armáda zanjala náležité místo. Nesmí býli specifickým, vojenským šatem oděným organismem ve státu, ba do- konce i mimo slát. V ní musí býti posílena všechn zařízení, jež vedou k lomu, aby byla přetvořena ve vojsko lidové. Především ne bytně třeba důkladné reformy branného zákona s 2letou službou. Druhou zákonodárnou činností je konečná reforma vojeuského trestního řádu dle zásad veřejnosti a ústnosti, rov- nosti obžalovaného se žalobcem, provedení přeličení v mateřštině obžalovaného. Není třeba zvláštního trestního vojenského zákona, ať platí pro vojáky je- dině a výhradně občanský trestní zákon. Žzláštní trestní vojenský zákon ode zil by armádu občan- skému organismu. Další působností jest úprava čestného řízení.
Maďar Slovan Del doktor Herold Mírův
22 article
Vojenská správa může v muohém ohledu bez sou- činnosti obou vlád vyvinouti působnost, která by sbližila armádu s obyvatelstvem Armáda masí pře- devším jako taková s hůry dolů piniti výchovnou činnost ve vojenském stavu. Podmlnkou loho všeho je, aby důstojník mluvíl s mužem jeho vlastním ja- zykem. Připouští, že je na 600) českých důstojníků, ale zakazuje se jim při sčitání lidu udati češlinu z obcovaci jazyk. U českých pluků je dodnes mnoho důstojníků, kteří nedovedou s vojsky mluviti. Usta- novení o plukovní řeči jest velkým pokrokema ochranou národních menšin, avšak ve skutečnosti s die jeho zásad nejedná U pluku neměl by býti za- městnán žádný vejitel, žádný důstojník, který b nepvládal řečí mužstva, poněvadž se sesmněšňuje udileje rozkazy. To není žádná národní otázka, to jest olázk služebního zájmu. Bolí nás, když se v armádě ne- šetlí národního citění. Česká národnost je v armádě odstrkována a učiní-li někdy důstojník, jako se stalo v Liberci, výjimku, způsobuje to ihned veliké roz- hořčení. Zvyklo se již na stranění Němcům tak, že to, co jest jedině správným, považuje se za výjimku. To podrývá však význam armády v obyvatelstvu. Nelze žádati, aby národní cit přestal, jak někdo ob- lékne na sebe vojenský stejnokroj. Tento národní cit neohrožuje nikterak pohotovost a jednotu armády. Naopak, třeba jej právě v krilických dobách povzbu- zovali. Cit tento jest zbytkem všeho toho, co se va vojína z řeči, národní cli a národního citu od jeho dětství vžilo, v kribckém okamžiku nebude snad vo- jín věděti, proč má táhnouti do toho nebo onoho boje. Vzbudí-li se však u něho národní moment, sta ne se z něho udalný, nadšený bojovník. Pojedrávaje o národních požadavcích Maďarů, řečník praví: Bude-li se skutečně jednati o národnl
Němec Maďar Liberec
23 title
FEUILLETON.
24 article Naše suffragetky.
Naše suffragetky. Něco nového najednou se ukázalo v neděli v našem životě. Slyšeli jste a čili tu a tam ji dřive drobné zprávičky v novinách; po dvacet let se tak trousí zpráva za zprávou; je vždy vi děti pokrok a postup — to derou se vítězně ženy v před. Nemluvíme zde o celém hnut emancipačním — nýbrž jen o jediné jeho strán- ce, jeho vyvrcholení — o hnutí za volební právo žen Neboť toto hnutí jest pouze důsledken onoho, jeho resultantou. Bylyli připuštěny ženy do všech oborů živola, do nedávna jim uzavře ných, není možno jím uzavírati ani sbory zákono Hárné. Několik výmluvnýckčísel to osvědčí: v Ame rice loni bylo 74.000 účetních, 85.000 písařek. 11000 umělkyň, 2200 žurnalistek, 1000 advokátel 8000 lékařek, 3400 kazatelek, 327.000 učitelek — jsou to čísla vskutku závratná! Není možno aby tato síla neziskala si také moc: 1893 stá Colorado udělil volební právo ženám, za nim šly Wyoming, Utah, Idaho — za Amerikou šli Australie; a mají-li ženy své poslance, mají are i ministry: v Americe je jedním z ministrů vy učování i žena a v jednom státě Unie má většina distriktů vyučovacích správu ženskou. Arci řeknete — Amerika je země, jak známo, ne omezených možností; proč by nemohla jednou žena býti i presidentem Unie! Ale u nás?
Colorado Wyoming Utah Idaho Austrálie Amerika
25 article
Ano, u nás — — V neděli mohl's, milý čtenáři, se přesvědčiti, jak toto bnuti elemen- tární silou valí se i do Evropy, do Rakouska, na nás Čechy. Evropa arci jde trochu pomalu za Amerikou v Australií; proti 3400 kazatelek ame- rických může celá Evropa postaviti jen jedinou kazatelku, sl. Gertrudu Petzoldovu v Leicesteru a teprve předloni dovolila jediná theologická fa- kulta (arci protestantská) v Rostochu ženám při- stup, teprve loni dáno ženám v generálním shro- máždění protestantské církve v Paříži také právo hlasovací. Italie předloni dovolila první ženě, doktorce Sacchiové, voliti; v Paříži loni teprve se ustavil spolek žen pro dobytí hlasova cího práva, v Rakousku byl zakázán. Ale nen pochyby, že i Rakousko dojde tam, kam kráč Norsko, kde si loni ženy vydobyly právo hlasn vací, a kam došlo již Finsko, které předloni vy slalo první ženu do sněmu, baronku Alex. Gri penbergovou a kde loni poprvé ženské členky sněmu finského vystoupily se svými návrhy zá- konů (na změnu práva manželského, právního postavení k dětem atd.) Boje anglických sufíra- getek (tak nazývají se králce ženy, bojující za všeobecné hlasovací právo) jsou v čerstvé pa- měti; čtenářům novin arei utkvělo více v pa- měti něco reporterských obrázků o jejich fana- tismu nežli ideje, za nimiž jdou a jejich pod- klad ideový. jollm alB sa ite
Čecho Petzoldův Sacchi Evropa Rakousko Austrálie Leicester Rostoch Paříž Norsko Finsko Alex
26 article
Nuže, v Měšťanské besedě viděl's v neděl také první české suffragetky. Slyšel's plamenná slova o útisku žen, ale slyšel's také data a fakta, která rázem osvětlují nadšení, ano fanatismus. který vede tyto ženy. Mají pravdu, zajisté: je nespravedlivě, aby ženy pražské a liberecké, vy- hovující úplně požadavkům zákona (mající groa dektorský, platicí daně, stojící ve veřejných službách), neměly téhož volebního práva, jaku mají jejich sousedky vinohradské, žižkovské nebo vůbec v celém království. Je nespravedlivě. aby ženám ze čtverých vysokých škol rakou- ských byly otevřeny pouze jediné dvě jakully. Je nespravedlivé, aby ženy, které vykonaly stát- ní zkoušky, nebyly přijímány do služeb státních. Je nespravedlivé, aby ženy daně platící, samo- statné, akademicky vzdělané, nesměly tvořiti spolků politických — jsou tak kladeny na roven dětem, bláznům a blbcům. Je nespravedlivé .. atd. Nelze popříti — tu trpí ženy křivdu — je-li těch takto trpicích na sta (přes 300 nej- méně jich plnilo sál Besedy), představují jistor sílu, jež roste den za dnem hnutím emancipačním vůboc. Mi. vnitra bar. Bienerth předloni správně
Bienerth
27 article
pozhal, že by se ženy nespokojily pouhým práven aktivním, že by chtěly za nedlouho i pasivní; ale co mohl předloni upříti 40 doktorkám, jedné docentce, 10 lékařkám .. ., bude sotva za 10 let moci budouci ministr odepřiti těm, kterých bu- dou tisice ... Před 10 lety vešly se české suffragotky do železničního kupé; v nedělije sofva pojal veliký sál besední — a za 10 le budou jich legie . .. oenil a olln A jsou to vskutku ženy, jimž ono právo náleží: řeč doktorky Honzákovy vynikala vyso- kou úrovní a dalekým obzorem myšlenek, kandi- dátka mandátu Tůmova presentovala se velmi pěkně konciliantním výkladem a naprostou ne stranností, učitelka Plamínkova je zrovna rozena řečnice parlamentární a elektrisovala shromá ždění nadšením, které jde za právem a sprave dlivostí a dává výmluvnost slov ohnivých. A ubo hou, opravdu ubohou figuru hrál tam onenje diný muž, který se postavil proti pravdě a spra vedlivosti; nízká úroveň, nepěkná slova, naprosta nemohouenost a čistě osobní pohnutky jeho vedly mužskou právě čásť shromáždění k tomu, aby s za takového svébo obránce styděla a konečně h umlčela. Bouře potlesku provázela sl. Plamin kovu, když zardělá rozčilením, jiskříc očima s vlasy bojovně na zad shrnulými ukázala zr ním a zvolala hlasem hromovým: „To jek lega! S takovými lidmi se musume my bíti!
Honzákův Tůmův Plamínkův
28 article
Morální úspěch byl nepochybně na straně sufíragetek. Materiální se asi sotva dostaví dnes nebo za týden. Slečna Tůmova sotva asi za- sedne v síni sněmovní, přes to, že mají tyto ženy samostatné (neboť zatím jde jen o ně, nikoli o vdané a v rodině žijící svobodné) tisie důvodů aby i jejich hlas byl slyšen ve sboru zákono dárném. Není zajisté dnes už spravedlivé, aby matka nad dítětem neměla žádných práv (které zákon vyhradil otci — při nemanželských dětech týž zákon arci uvalil všechny povinnosti na matku); naše právo manželské jest svrehovaně již polřebno oprav atd. — tu všude jen žen může pověděti, jak si přeje míti svá práva a sv povinnosti formulovány Přes to přese vše, jak praveno, sotva slečns Tumova půjde na Sněmovní náměstí se zapsa do presenční listiny poslanecké. Nynějši organi sace má zajisté jen účel buditelský a prů- pravný; ženy samy o sobě nemohou si, ač je jich značné procento, dobýti zastoupení právě proto, že stojí samy o sobě. Ve spolcích stu- dentských na universitě jsou ženy zastoupeny mnohem menším procentem nežli mezi voliči- ale mají zastoupení ve výborech z dobré vůle a konnivence kolegů; podobně v organisaci pro- fesorstva středoškolského, kde je jich procent. 30 mezi 2000 až mizivě nepatrné, mají zastou pení ve výboru z téže dobré vůle kolegů. Nen pochybnosti, že by je okamžitě ztratily, kdyby se pustily do volebního boje, kandidálka pro kandidátovi, o do
Tůmův z dobrá vůle
29 article
Podobným asi způsobem jenom může do jíti k volbě žen do sněmu. Nikoli samostatneu kandlidaturou, nýbrž, jak loni paní Kunětick pěkně na tomo místě vyložila, vstupem žend jednotlivých organisae politických. Tam, v jed notlivých stranách musí se uplatniti tyto bojov nice za právo žen — a tyto strany je pak zrovn tak dobrovolně vyšlou do sněmu, jako se stal ve Finsku a jako je voli u nás do výboru stu donti naši a profesoři. Nezvitězí žena, myšlenk ženská — nýbrž strana, idea, kterou zastupuje Arci i naopak — ta strana zvítězí, která k soby připoutá nejvíce žen: žena sociálně-demokrati- cká a žena klerikální neměly malého podílu na vítězstvích svýeh stran. Dnes ovšem jsou ještě strany, které se opozdují za znameními času. Obě nejsilnější strany, černá i červená, slyší hlas doby nejlépe Strana sociálně-demokratická kandiduje ženu. — silné organisace ženské si tuto kandidaturu uvnitř stran vynutily; strana klerikální — ženy jejich, poslušny příkazu církve, mandátu ne- chtějí — opirá své kandidatury zvláště o organi- sace klerikálních žen. Není nic přirozenějšího,
Kunětick Finsko
30 article
než aby národní strana svobodomyslná pojala také tylo rostoucí organisace ženské do sebe — sie, dosud mimo strany, připadnou těm stranám, které jim poskytnou nejvíce výhod. V této chvíli mají nynější české suffragetky pravdu: je třeba objevit moc ženského hnutí, je třeba třebas bez- nadějnou kandidaturou spočítat hlasy a v dálce ukázat sílu budoucích čet Vlastiných. Ale když to se stane, pak musí nezbytně přiznat barvu i ženy české i strany politické. Jen ve stranách politických ženy se domohou vítězství svých snah — a jen ty strany zvítězí, které přimknou k sobě legie žen.
Vlastin
31 article
Krok dějin světových ukazuje zřejmě vítěz- ství snah ženských; po Americe a Australii uka- zují Evropě Norsko a Finsko zřetelně nedalekou budoucnost. Mnozí z nás ještě toto hnutí pod- ceňují: ale zapomínají, že za 15 let se poměry značně změnily. Pro ženy, které dříve měly je- nem jedinou vyšší divčí školu pražskou, vycho- vává dnes 6 lyceí a 3 gymnasia důstojnice a ge- nerálky rostoucích bataillonů; místo dřívějších dvou paedagogií vychovává budoucí učitelky dnes 12 úslavů — a z nich 6 je v rukou kleri- kálních (že také jedno gymnasium, dík hříšná netečnosti našeho obecenstva k Minervě, jest obecně známo): místo 80 inteligentních žen vstupuje jich (nebo bude vstupovati) ročně do veřejnosti šeslnáct set, z nich nejméně tři sta vyslovených klerikálek! Lze tu vůbec ještě váhati? Věc žen zvítězí — je to věe práva a pravdy. Národní strana svobodomyslná stoji od neděle před bnutím, se kterým musí počítati. Buď do- vede je věleniti do svých řad — a přední suffra- getky, třebas hnutí samo stojí mimo strany, hlásí se hrdě ku prvním pionýrům ženské otázky v Čechách, kteří byli vesměs Mladočechy —a zvítězí spolu s ním: anebo se postaví proti ně- mu, zdrží je snad — ale nezadrží. Neboť Kolesa času rozdrti toho, kdo se jim vstříe postavil.
Amerika Austrálie Evropa Norsko Finsko Čechy
32 title
K. M. .