1
masthead
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 221. ze dne II. srpna 1904.
2
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Dareba vysokého stylu. Vídeňská policie za-
bývá se pátráním po mezinárodním darebovi vyso-
kého stylu, jemuž přičítá se celá řada nejrafinova-
nějších podvodů. Dareba vydával se v době posled-
ního svého působení za ruského inženýra Alexandra
Göhringa, tvrdě, že narodil se 6. prosince r. 1865v
Rize. První stopy jeho objeveny ve Štyrském Hradci.
Před lety spáchal tam několik zločinů, pro něž stihl
jej trest těžkého žaláře v trvání sedm roků. V době,
kdy jej odváděli za mříže, byl darebák mužem tří
žen, s nimiž vstoupil téhož roku v manželství. Celý
život domnělého inženýra jest řetězem menších i
větších kriminálních kousků. Když si sedmiletý žalář
odpykával v garstenské trestnici, seznámil se tam
mimo jiné s jakýmsi Pavlem Breitkopfem, odsouze-
ným v procesu spořitelního spolku »Vindobony«.
Göhring
Pavel Breitkopf
Štyrský Hradec
3
article
Jakmile z trestu vyšel, odebral se domnělý Göhring
do Prešpurku, kdež v kterémsí závodě vylákal ele-
gantní oděv a prádlo za cenu několika set korun,
načež vydal se do bytu paní Breitkopfové ve Vídni,
jíž doručil »dopise od jejího muže. Odsouzený
manžel vyzýval ženu, aby se doručiteli listu se vším
svěřila a uposlechla všech jeho pokynů, neboť prý
se jedná o obnovení trestního řízení. Paní Breit-
kopfová se zachovala dle »přání« uvězněného chotě
a prodala veškeren inventář, načež se, provázena
»inženýrem«, přestěhovala do Prešpurku. Tam ji
Göhring vykořistil a tak důkladně obral, že jí ne-
zbylo ani haléře na živobytí. Konečně ji opustil a
beze stopy zmizel. Na to vystupoval po větších
městech pode jménem Mikuláše z Helfersheimu,
Jindřicha Voigta atd. a vylákal na menších živnost-
nicích podvodem a šalbou přes 6000 korun. Jak už
řečeno, pátrá nyní po něm policie vídeňská a na da-
rebáka vydán již zatykač. Domnělý Göhring jest vy-
chrtlý, slabý človíček, má na tvářích stopy po ne-
šťovicích a mluví několik evropských řečí.
Breitkopf
Breit
Mikuláš
Voigt
Prešpurk
Vídeň
4
article
= Koňské maso. Londýnské listy zabývají sev
poslední době opět velmi živě otázkou, co prý se
děje s koňským masem, jež se tak značným množ-
stvím vyváží z Anglie do Evropy. Se mnoha stran
totiž se tvrdí, že v Londýně se sní všechno, i zde-
chliny koní a maso z nich že přizpůsobuje se vzhle-
dem svým k hovězině. Naproti tomu s druhé strany
se uvádí, že prý všechno koňské maso vyváží se do
Belgie, do Francie a zvláště do Pruska, kdež podle
líčení anglických listů častuje se koňským masem
každý navštěvovatel hotelů a restaurací, třebas měl
jazýček sebe smlsanější. Časopis »Evening Standard«
zaujat byl otázkou konsumu a vývozu koňského
masa do té míry, že o věci přinesl v posledním čísle
svém dokonce — úvodní článek.
= Sebevražda francouzské aristokratky. Dáma
francouzské aristokracie, komtessa des Garetsováz
rodu Bernardo de Quiros, dcera velícího generála,
skončila sebevraždou. Komtessa žila odděleně se svým
mužem i svou rodinou a obývala společně se svou
komornou malý byt v pařížské ulici rue Lauriston,
ležící v ellegantní čtvrti trokadérské. V salonu svém
přijímala jen velmi skrovný počet přítelkyň, z nichž
nejčastěji komtessu navštěvovala vévodkyně z Uzesu.
Před několika dny poslala komtessa komornou na
venkov, položila se na pohovku a střelila se z re-
volveru do prsou. Zranila se do srdce a byla oka-
mžitě mrtva. Správci domu bylo velmi nápadno, že
Quiros
Komtessa
Anglie
Evropa
Londýn
Belgie
Francie
Prusko
rue Lauriston
5
article
komtessu dlouho neviděl. Z příčiny té snažil se do-
cíliti s ní z blízké kavárny spojení telefonem. Když
však marně zvonil, poslal pro zámečníka a tak na-
lezena komtessa v bytě svém mrtva. Tvrdí se, že
následkem odloučení se od svých tří dítek stala se
melancholickou a že zoufalý čin spáchala v prudké
nervose.
Největší hotel na světě staví se ve Washing-
tonu, i opatřen bude překvapujícími novinkami růz-
ných oborů, jimiž až dosud nemůže se honositi
žádný jiný z konkurenčních podniků. Hotel bude
míti 1000 přepychově zařízených pokojů, knihovnu
o 25.000 svazcích, turecké lázně a plovárnu a roz-
sáhlou zimní zahradu s palmovým hájem. V sou-
sedství hotelu zbudována jest nemocnice pro pasa-
žéry a konečně umrlčí komora s chladírnou, jež
určeny jsou ku přechovávání mrtvých osob, které by
v hotelu zemřely a jež by v dotyčných místech tak
dlouho byly vystaveny, až by se o ně příbuznía
přátelé hlásili. Stavba hotelu státi bude 48 millionů
korun.
6
article
= Román lásky v procesgu. Ještě v živé vzpo-
mínce chová veřejnost sňatek umírajícího velkostatkáře
hraběte Pia Harbuval-Chamaréa, uzavřený s herečkou
a pěvkyní Vandou Blonsteinovou. Na tři dny před
smrtí dal se šlechtic oddati ve svém vídeňském bytě
a druhého dne učinil testament, ustanoviv svou legi-
timní choť Vandu Chamaréovou universální dědičkou
svých statků. Bratr zesnulého zahájil pak proti šva-
krové řadu processů, jimiž dovolával se neplatnosti
sňatku i posledního pořízení. Ostatní členové hraběcí
rodiny nepřipojili se k řízení, vyčkávajíce, jak pro-
cessy dopadnou. Protože zvěčnělý hrabě byl státním
občanem pruským, delegován ku projednání sporných
záležitostí jeden ze soudů pruských, v jehož obvodu
byla většina statků zesnulého. Pozůstalost odhadnuta
na 14 millionů marek a věci mají se dnes tak, že
ovdovělé hraběnce připadne veškeré jmění, budou-li
manželství i testament uznány za právoplatné. V pří-
padě, že by toliko uznána byla legitimní ženou po-
zůstalého, stane se hraběnka Vanda v duchu pruských
Román
Pius
Blonsteinová
Chamaréová
Vanda
7
article
zákonů toliko dědičkou poloviny jmění, anebo nedo-
stane ničeho, uzná-li soud neplatnost manželstvíi
posledního pořízení. Potom také by veškeré jmění při-
padlo bratřím a sestrám zesnulého hraběte. Pruský
soud prozatím svolil, aby vdova statky hraběcí spra-
vovala. Mezi tou dobou provádí se u soudu řízení
o kardinální otázce, od níž konečné rozhodnutí zá-
visí, zdali totiž hrabě byl mužem příčetným a pořídil-li
testament ze svobodné vůle. Většina lékařů uvádí, že
si byl hr. Chamaré jednání svého plně vědom. Vdova
předložila soudu celou sbírku vlastnoručních dopisů
testatorových, jimiž jí slibováno bylo, že stane se jeho
chotí. Soud nařídil, aby řízení doplněno bylo výsle-
chem svědků, ve Vídni žijících. Po skončených soud-
ních prázdninách položen bude k mimosoudnímu urov-
nání rozepře zvláštní rok, při němž dojíti má mezi
spornými stranami ke konečnému narovnání. Ovdovělá
hraběnka však prohlašuje již předem, že smírné po-
kusy v záležitosti této zamítá a že na svých právech
nezměněně setrvává.
Chamaré
Vídeň
8
article
= Zlé paničky a špatné služky přijdou do černé
knihy prozatím ne u nás, ale v Londýně. Tam se
utvořil spolek, jehož členkyněmi jsou paničkyi
služky, aby, jak stanovy praví, »navzájem hájily své
zájmy.« Jak to asi bude v tomto ženském spolku
vypadat, kde mají své zájmy, jak je přirozeno, pře-
často sobě protivné, přáli bychom si také my vědět
— alespoň dříve, nežli se spolek rozbije. Spolek má
svou předsedkyní v paní Alici Archerové. Začal čin-
nost tím, že v theorii rozdělil paničky na tři druhy
a služky rovněž na tři druhy; podle toho, jak se
která k služce nebo k paničce chová, dostane známku
první, druhou nebo třetí. Která dostane známku třetí,
nejhorší, přijde do černé knihy. Členkyní spolku
může býti každá služka, která překročila 16. rok
věku, paničky třeba ani této výše let nedosáhnuvší.
Stanoveny jsou též různé stupně platu a doba pra-
covní; ohledně této bude však ponechána volnost
úmluvy, pokud se týče opatrovnic nemocných, koj-
ných a chův. Pro případ nezaměstnanosti bude se
vypláceti pojistné podle toho, jaký měla služka plat
v posledním roce. Nebyla by to špatná myšlenka;
jenom že nastává otázka, jak dlouho asi to paničky
se služkami v jednom spolku vydrží?
Alik Archer
Londýn
9
article
Zemřelí v Praze
Zemřelí v Praze
Dne 6. srpna 1904: Čech Josef, em. revident
finančního ředitelství, 66 roků, 526—I. Kohn Vilém,
syn účetního, 9 měs., 633—I. Bernardova Hedvika,
dcera advokátního úřadníka, 17 roků, 752—I. Kaucká
Františka, posluhovačka, 45 roků, 248—V. Boháčkova
Marie, dcera výčepníka lihovin, 3 dni, 21—VI. — Ve
všeobecné nemocnici: Franc František, ho-
stinský, 28 roků. Luschtinec František, tkadlec, 43r.
Světlá Marie, dělnice, 64 roky. Voleský Josef, soudní
sluha, 49 roků. — U Milosrdnýcb bratří: Pro-
cházka Václav, dělník, 23 roky. — U Milosrdných
sester: Bublová Jana, vdova po kováři, 78 roků.
Charvát Antonín, kočí, 19 roků. Bohlavec Josef, ná-
denník, 18 roků. Veiglová Alžběta, vdova po řezníku,
59 roků. — V c. a k. vojenské nemocnici: Če-
něk Josef, invalida, 75 roků.
Čo
Josef
I Kohn
Vilém
Hedvika
I Kaucká
František
V Boháčkův
Marie
Václav
Charvát
Praha
Luschtinec František
Franc František
U Milosrdnýcb bratr
Bublová Jan
Veiglová Alžběta
10
article
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
Ve čtvrtek 11. srpna.
Začátek o 7. hod.
Ve prospěch p. J. Chalupníka.
Púvodní novinka.
Poprvé: Lidé a lidičky.
Veselohra o 3 dějstvích. Napsal dr. Janke-Dvorský.
J Chalupník
Janke
Dvorská
Praha
lidový divadlo
11
article
Aréna na Smíchově (bliže Palaokéh
Aréna na Smíchově (bliže Palaokéh
mostu).
Začätek o 7. hod.
Smíchov
12
title
Pištěkovo lidové divadlo vnahrado
Pištěkův lidový divadlo
13
article
Ve čtvrtek 11. srpna.
Ve čtvrtek 11. srpna.
Novinka:
Bum-Bum.
Komická operetta o 3 jednáních. Dle sujetu Mailhaca
a Halévyho zpracoval H. Osten. Přeložil J. P. Hudbu
složil Julius Ster. Režisér Josef Kubík.
Halévy
H Osten
Julius Ster
Kubík
14
article
na Král
Ve čtvrtek 11. srpna.
Začátek o 7. hod.
Ve prospěch pamna Josefa Píseckého.
Tři naušketýři
aneb: Athos, Porthos a d'Artagnan.
Historické drama o 4 dějstvích s předebrou »Mnich«.
Napsal Alex. Dumas otec. Přeložil Karel Mašín.
Král
Písecký
Athos
Alex
Dumas
Mašín
Porthos a d ' Artagnan
15
article
hrabati všechen popel a přinésti sem; snad se v něm
najde přece nějaký kousek papíru, kterýž nebyl úplně spálen.
»Dobře, to uvidíme zejtra. A což žena ona — jež
prý byla zavražděna ?«
»Byla zardousena, Excellence. Mrtvolu její nalezli
jsme v saloně na pohovce. Denunciace byla tedy pravdiva.«
»Máte nějakou stopu neb nějaké mínění o tom,
plukovníku, od koho by denunciace ta mohla pocházeti ?«
»O tom nemám ani potuchy, Excellence. Dle roz-
kazu vašeho jednal jsem ostatně dnes večer s největší ta-
jemností. Zejtra, dáte-li mi svolení k tomu, zahájím ve-
řejné vyšetřování případu toho.«
»Všaktě zejtra ještě uvidíme! Přijďte ale zejtra již
záhy ráno.«
»Ano, Excellence !«
Plukovník Dogarov odešel.
Náčelník policejní zasedl ke stolu, aby vypracoval
pilnou a zevrubnou zprávu pro cara, neboť případ tento
nebyl pouhým obyčejným, sprostým zločinem, nýbrž
zasahoval do věcí politických, ano mohl způsobiti i zá-
pletky mezi Německem a Ruskem.
Mezitím co během tragického dne tohoto různí čini-
telé dramatu rozptylovali se všemi směry, Ficelle, zaha-
lený v pokrývku, nemohl přes velikou únavu svoua
přes kolébavý pohyb vlaku usnouti.
Myslil na statečné oba své soudruhy, kteří snad této
chvíle odpočívali již uprostřed řas a hvězdie v zeleném
rubáši moře.
Dogarov
Německo
Rusko
16
article
Pohlédla na mrtvolu, jejíž obrysy vystupovaly z pod
přikrývky, kterouž byla na ni přehodila.
Jedině levá ruka zůstala viditelna.
Spočívala na koberci, křečovitě zavřena. Had zlatý
ve způsobě náramku vinul se kol ruky té.
Carlona přiblížila se zvolna, oči upírajíc na ruku tu.
Potom poklekla a ruku políbila.
Ruka byla ledová.
Dojem studena byl tak živý a nenadálý, že Carlona
prudce povstala, jako by byla na rtech svých bolest silnou
pocítila.
Vzala pak z vázy blízké velikou kytici, roztrhala ji
a rozsela květy po mrtvé.
A potom odešla, šeptajíc:
»S bohem, Juano moje! S bohem, milená! Budeš
mnou pomstěna !«
Carlona, uzavřevši pečlivě všecky dvéře, sestoupila po
schodech a vyšla na ulici.
Zastavila na ní první vůz, který jel prázdný kolem
I velela kočímu:
»Na nádraží! . . .«
Vůz rozjel se v před a když ocitl se ve vnitřní části
Petrohradu, Carlona, dříve než dojel k nádraží, poručila
kočímu zastaviti.
I dodala:
»Mám učiniti ještě pochůzku jakousi. Dojeďte na
nádraží se zavazadly mými; počkáte tam na mne v oddě-
lení, kde se vlaky vypravují. Přijdu za vámi pěšky.«
Kočí nebyl by snad vůbec porozuměl příkazu da-
nému, neboť Carlona neznala ni jediného slova rusky.
Zaprodáni nepřítel.
Carlon
Juano
Petrohrad
Carlona