ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 b55cff20-71f1-11dc-be0c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 17 celkem · entity: place 16, person 27, org 4, work 1
1 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne Il. srpna.
Praha
2 masthead
K číslu 221.
3 masthead
Čislo v Praze za 2h a na venkově za 3h
Praha
4 article
Na »Národní Listy« ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K —h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h aka. Před rozhodující bitvou. —ch. Z Petrohradu, 10. srpna. V Ma nd- žursku strhly se opět děsnélijáky. Všechny cesty jsou zase proměněny v bařiny. — Japonské branné síly soustře- dují se ve třech skupinách. Jedna stojí u Simučenu-Hajčenu a Inkoua, druhá ohro- žuje směr Anšančan-Ljaojan a třetí čáru Siajan- Ljaojan-Mukden. Tolikéž provádí se soustředění japonského vojska u Sajmaci, aby odtud útočně postupovalo na sever. Navzdor četným pověstem zdá se, že Ja- ponci obklíčení Kuropatkinových sil ani velkým obloukem ještě neprovedli, ačkoli bylo takovéto obklíčení zcela zřejmým jejich plánem, ježto Rusům cesta na jih byla uvolněna. Armáda generála Oku obdržela zase z Inkoua posilu 10.000 Číňanů z Formosy. Nic nenasvědčuje slechu, že by Rusové byli opustili Ljaojan. Japonci přivážejí tam těžká —ch. Z Petrohradu, 10. srpna. Dle včer večer došlé depeše z Ljaojanu zarazili Japonei po obsazení Haičenu svůj postup; přece však pozoruje se silné pošinování japon- ského vojska od jihu k ruskému levému křídlu. Japonci chtějí patrně na této straně velkou přesilou Rusy nazpět zatla- čit, aby si otevřeli přímou cestu na Ljaojlan. Na severu, na silnici vedoue k Mukdenu, udály se jenom bezvýsledné šar děla. vátky.
Inkou Kuropatkinový Rus Číňan Japonec Praha Petrohrad Ma Anšančany Mukden Formosa Simučen Hajčen SiajanLjaojan
5 article
(Ostatní zprávy viz na 3. straně.) Telefonické zprávy „Nár. Listů. Němci musí prý změnit taktiku. Z Vídně, 11. srpna. Poslanec dr. S yl vester prohlašuje v »S al z bur ger V o l ks
Němec doktor Vídeň
6 article
blattu«, že se musí taktika něme- ckých stran zásadně změnit a z tím účelem že je nezbytno, aby ještě v srpnu se sešly německé kluby poslanecké k poradě o dalších krocích.
7 article Dr. Ebenhoch o zřízení slovanských parallelek ve Slezsku.
Dr. Ebenhoch o zřízení slovanských parallelek ve Slezsku. Z Vídně, 11. srpna. »Fremdenblatte uveřejňuje rozmluvu s poslancem a zemským hejtmanem drem. Ebenhochem o zří- zení slovanských parallelek ve Slezsku. Dr. Ebenhoch považuje zřízení jich za úplně správné a praví: »Pochopuji úplně, že v jazykově smíšených zemích zástupcové každého národa střeží úzko- stlivě svou národní državu a že se brání proti všelikému jejímu porušování. Tu jest ale ne- zbytným předpokladem, aby opatření, proti kte- rému se protestuje, bylo zasahováním do za- ručených práv druhé národnosti Není však pochyby, že na základě státních zá- kladních zákonů neněmečtí národov v Rakousku mají právo, aby se jim dostalo dostatečného počtu učitelů proobecné školy. Vyučovací správa měla jenom dvě cesty - buď zříditi samostatné ústavy učitelské anebo připojiti parallelky k některým již trvají cím ústavům. Vláda se rozhodla pro poslední to, jak se důvodně domnívám, poněvadž pova- žuje tento způsob rozřešení právem za přijatelný Němcům Vláda, jak se zdá, zamýšlí též zvlá- štní organisaci těchto parahlelek, aby předem se zajistila neztenčená německá država.« Co se tkne politické stránky otázky této, vyslovil se dr. Ebenhoch takto: »Dr. Körber dosud nezavdal Němcům příčiny k národním stížnostem, Němci tedy mohlí předpokládat, že není naprosto jeho úmyslem, sahat na jejich
doktor Ebenhoch Fremdenblatte Němec Körber Slezsko Vídeň Rakousko
8 article SIY
SIY Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.
9 article
državu. Když však již nastalo rozechvění, byla by jistě měla důvěrná rozmluva s ministerským předsedou dobrý výsledek. Prudkost veřejné protiakce německé je s to, uvolniti po- měr mezi vládou a Němci. Slovanské strany sněmovny poslanecké se klidně dívají na tuto hru, jak jim ženou Němci vodu na jich mlýn.« Naposledy připomenul dr. Ebenhoch, že Čechové asi změní své postavení vůči vládě a že obstrukci přenechají Němcům. »Jak silným by mohl býti vliv Němců v našem státu, ale k tomu je dvojího potřebí: předně, aby se pře- stali urážet věřící v jich nejsvětějších citech a za druhé, aby Němci byli spravedli vi k ostatním národům.«
Němec Čecho
10 article Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy. Z anglické dolní sněmovny.
dolní sněmovna
11 article
Z Londýna, 10. srpna. (C.-B.) Na dotaz, učiněný v příčině svolání koloniální konference za účelem zkoumání fiskální otázky, vyslovil ministerský předseda Balfour své míněnío významu obou konferencí a pravil, že doufá, že konference se budou častěji opakovati. Prohlásil však, že není jeho úmyslem v přítomné době činiti kroky ohledně předmětu, o kterýž se jedná.
Londýn Balfour
12 article
Program Parkerův.
Parkerův
13 article
Z Esopu (v Nov. Yorku), 10. srpna. (C.-B.) V oslovení deputace demokratického ná- rodního konventu, jež oznamovala Parkerovi jeho nominaci na presidentství, pravil tento s důrazem, že je nutným přiměřené snížení ta- rifu a vyslovil se proti názoru, že se musí Spojené státy mísiti do všech záležitostí, které se sběhnou mezi jinými mocnostmi. Stejně není třeba zříditi vojenskou moc, která by byla pro účely takové nutnou.
Esop Parker York spojený stát
14 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Na zaschlém venkově, Od Popelky Bilianové. Je smutno venku, hrozno za nynějšího ne- konečného úpalu slunečního, kdy vedrem vy- prahlou zemi slunko již více vypražiti nemůže a rostlinstvo šmahem všecko všude hyne. Není vody v potocích, není jí ani v stud- ních, ba skorem už ani v řekách. A v této pří- šerné skorem nouzi a nezvyklé bídě zablýskne tu najednou ve všedním životě obrázek za obráz- kem a — člověk volky nevolky se směje. Tal to chodí v životě: není smutku, aby v něm ne- bylo aspoň trochu laškovnosti a není opět smíchu, aby slzička v něm se netřepala. — Tak tomu jest i s nynějším suchem (a bože dej, aby toho sucha již nebylo, až budou tyto řádky vytištěny! — „Na zaschlém venkově“ — vlastně na vsi — ve kterémkoliv statku nebo v chalupě, podob ných obrázků je letos nepočet. A všecky maj stejný rámeček: vyschlý potok, vyschlý rybník vyschlé studně — a lidí a dobytka ve vesnie jako jindy a pít chce všecko. V rybníce je trochu zelenavého bahna, v němž se mažou bělounké husy a postřikují se navzájem hustým kalem, v potoce „je kamení vyschlé, že by je podpálit mohl“ — husy i krávy hloupě dívají se do suchého koryta a sem tam některá z nedůvěřivých kravek tlamou obrátí suchý kámen v potočišti, domnívajíc se, že pod ním odkryje zřídlo spásonosné, teď nezvěstné Ale pod kamenem, kde nic, tu nic a doma ve statku hospodyně spíná ruce, kolik že té drahocenné vody dobytek vychlemtá. A — odpusť Pánbůh hříchy! — ten pro- národ pije den za dnem víc a vody miň a míň a daleko dlužno pro ni jezdit. „Haleď (hleď), Tonku — což abys dojel pro vodu“ — vyjednává matka. vody.
Bilianová Tonka
15 article
„Já pro vodu?1 — Ať jede Francek — já byl už dvakrát“ — rázně ohražuje se Tonek. „Haleď — Františku“ — načíná matk znova. „I to by se mi chtělo! — Může taky jeti Marče — když si pere sukně k muzice, ať vozí si vodu“ — odpaluje Francek. „Jen ty nemlč — ty topane — všecku špínu po prádle jsme daly kravám — jen se po ní oli- zovaly,“ hájí svoje sukně k muzice připravené baculatá Marče. „Ejnu — vidíš Tonku — přece jen bys mohl jet pro vodu sám,“ zas vyjednává matka a pozorovateli bezděky dlaň se poškubuje svrbí po lískovce, že by tak přetáhla ne Tonk s Franckem i Marčí dohromady, ale paní mamku, že má tak zvedené a poslušné děti. Po mnoha řečech ještě sebral konečně Tonek trakař, přivázal si tam sud na vodu, a jel. Když přivezl vodu, hartusil už ve vrátkách: „Tak, a teď můžete zas hned vodu vy- chlastat (?) — houbec vám už přivezu a ne vodu — ve studánce už je než bahno.“ Matka sud s vodou postavila do komory klíč vzala k sobě. — „Maminko — já chci pít!“ — „I ty pacholku! — Dlouho-li, co jsemt vody dala! — Jdi mi pryč, nebo tě bacím — kravám nemám skoro nic a prase jen chlastalo jako pan starej,“ durdí se matka, ale proto přec nabrala opatrně vody do hrníčka a podala svému nejmladšímu letorostu. „Mami — co mi dáte, když dnes nebudou husy pít“ — vyjednával malý šelma s potutel- ným úsměvem. „Jdi, nebo tě bacím — kluku bezbožná — dělej si ze mne ještě bláznů,“ katí se matka. „Na mou duchu, maminko — nebudou pít — včera také nepily. Dejte mi pár makovic, ano?“ „Dám ti makovice, ty čemerko, ale tímhle lackem,“ hrozí matka. „Tak já vám to teda povím — maminko.
Francek Tonka František Marec
16 article
Pás' jsem včera v borůvčí, víte, za Louňovie ovsem — I ty hnidoune! Ty's je napás' v tom ka- mení, viď! Já vím, že's jim tam tahal z našeho ječmen.“ „Maminko — ale je tam voda. „Do pece! — Petříku — ty si děláš ze mne blázny!“ „Je tam voda, maminko; já jsem si ji tam hezky schoval.“ „Kde pak, prosím tě!“ „Maminko — víte, za boučím u kamene bylo tak jako drobet mokro v potočišti — já tam vlezl, odvalil jsem pár kamenů a ukázal se pra- mínek. Vyhrabal jsem tedy jamku, a to jste měla vidět husy! Ty si podrahnily! — A když jsem hnal domů, přikryl jsem zas pěkně pramínek, aby ho nebylo znát — dnes tam poženu zas.“ — „Ale vidíš — Petříčku — já vždycky ří- kám, že jsi čiperná hlava. Koukejme se — našel i vodu“ — usmívá se matka blaženě a hladí je- žatou hlavu svého nejmladšího potomka a dala mu nejen makovic, ale i suchých švestek mu ještě přidala. — Nu a do tohohle rámečku přišli „z Prahy Panečku — je to dobrá věc; za měsíc dají desítku z velké sednice, kam ani nohou v létě nikdo z domácích nepáchne. Je to dobře, Marče má na posvícení nové Ale tentokrát do zlé jíchy páni z Prahy přišli. Panička byla věčná ráchelka, pán šplíchal a máchal a děti — odpusť Pánbůh hříchy! jako kachny. A snad je panička v Praze na vodě vyhlí- dala — vždyť to bylo plemeno zrovna „hastr- manské“! Panímáma byla u vidění. Dobře za všecko zaplatili a jinak byli hodni, ale s tou vodou! Rány kovářčiny! — Kdo to jak živ slyšel! — Ráno že se budou mýti. páni“
Petřík Petříček Marec Al Praha