V Praze, v úterý dne 20. června.

K číslu 167.

Na »Národní Listy« ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K —h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Pošton: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h.

NARUDNÍ

Čislo v Praze za 2 a na venkově za 3h Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.

Telefonické zprávy „Nár. Listů.“ Z parlamentu. Z Vídně, 20. června. Ve sněmovně posla- necké bude podle všeho dnes velmi ži vo. Nejen v klubech, nejen v zasedací síni samé, nýbrž také za kulisami. Dnes učiněny budou definitivní disposice o letní kam- pani říšské rady. Již o 9. hodině dopolední sešel se kl u českých poslanců, který vyslechl referát svého předsedy posl. dra. Pacáka o posled- ních jednáních posl. dra. Pacáka, dra. Stránského, dra. Kramáře, dra. He- rolda a dra. Žáčka s ministerským předse- dou bar. Gautschem, aby pronesl své votum, zdali možno podle vývodů předsedových míti důvěru ve vládu do té míry, aby propustil v nynějším zasedání hlavně věci tři: zatí m n rozpočet, obchodní smlouvu ra- kousko-německou a dodatečné ú- věry na dráhy alpské. O 10. hodině dopolední sešel se zvláštní výbor, dosazený po žádosti posl. Vojtěcha Ho- lanského proti posl. Elderschovi. Oba byli do schůze této komise pozváni, není však ještě povědomo, zdali bude moci komise ta po- dati plenu již dnes referát. O tom musilo by se podle jednacího řádu jednati neprodleně.

Není také povědomo, zdali začne se pro- jednávati pilný návrh křesťanských sociálů v afféře posl. P. Scheichera počátkem schůze či na jejím konci. Antisemité žádají potrestání vin- níků a pro příště rozhodná opatření bezpeč- nostní. O zranění, jež utrpěl posl. P. Schei- cher, není zpráv spolehlivých. Podle zprávy »Arbeiterzeitung« vyslovil se lékař ve Sv. Hy politu méně skepticky, nežli se včera ve sně movně tvrdilo. Zejmena prohlásil, že není obavy že P. Scheicher oslepne na jedno oko Tento sám zaslal svým příbuzným ve Vídni list. ve kterém jim ohlašuje, že ve čtvrtek nebo v pátek sem opět přijede. »Arbeiterzei- tung« odsuzuje rozhodně a nepokrytě ná- silí, na posl. Scheicherovi spáchané. O 12. hodině polední koná se konfe- rence předsedů klubů, ve které smlu- veny budou jednak disposice pro zasedání vý- borů a plena, jinak stanoven bude pracov ní program nynějšího sněmování vídeňského. Bar. Gautsch prý hodlá ve svém pro- hlášení, kteréž učiní při prozatímním rozpočtu, také dáti ujištění, že vláda opravdově a pevně jest odhodlána, vybudovati university a techniky stávající, pokud jde o jejich místnosti a ústavy a že k účelům těm požádati chce za mimořádný úvěr 20 až 25 millionů korun. Takový kredit vymáhal na ministru financí dru. Böhm-Bawerkovi ministr vyučování dr. Hartel již před lety, ale marně, jakkoli jej chtěl míti rozložený na dobu 5 let. Baron Gautsch byl sám v kabinetu Taaffově a Badenově ministrem vyučování. Ujímá se nyní ve věci té iniciativy a jest, jak se zdá, v ní odhodlanější, nežli byl Körber a Böhm- Bawerk.

Úmysl zříditi druhou českou universitu v Kroměříži. Z Olomouce, 20. června. Arcibiskup Bauer mešká na církevní visitaci. Tady není nic povědomo, že by vláda s ním vyjednávala v příčině přepuštění kroměřížské residence k účelům universitním. Residence jest sice pro- storná, avšak v přizemí a také v prvém patř jejím jsou arcibiskupské úřady. Pochybují tady že arcibiskup by mohl ji přepustiti pro univer- situ. Na kapitolu nebyla po té stránce dosud žádná žádost vznesena, což muselo by se státi, kdyby se residence měla dáti vládě na několik let k disposici. Perzcel zbaven mandátu. Z Pešti, 20. června. Zbavení mandátu býv předsedy poslanecké sněmovny a tajného rady Perczela výborem inkompatibilitním, protože dostává pensi, ve kteréžto pensi jmenovaný vý- bor spatřuje dar milosti, rozezlil stranu liberální do krajní míry. Nejklidnějším zůstal předseda sám. Dosavadní předseda ministerský hr. Tisza, zvěděv o tomto skutku, který byl odhlasován 4 proti 3 hlasům, zvolal: »Toho schopnými jsem ty chlapy nepovažoval. To jest nespravedlivost do nebe volající!« Rozhodnutí výboru toho jest definitivním a neodvolatelným a sněmovně pří- sluší toliko vzíti je k vědomosti. Perc ze l ná- sledkem toho jest pro nynější říšský sněm uher ský nevolitelným.

Telegraflcké zprávy. Z úřadního listu.

Z Vídně, 20. června. (C.-B.) Císař propůjčil dvornímu radovi u finančního zemského ředitel- ství v Praze Ludvíku Novákovi rytířský kříž řádu Leopoldova s prominutím tax. Císař propůjčil velkoprůmyslníkovi Gustavu Richtrovi, chefovi firmy Antonína Richtra synové, přádelna na česanou přízi v Mildenavě řád železné koruny 3. třídy s prominutím tax. Ministr obchodu jmenoval poštovního ta- jemníka Josefa Řídkého v Praze poštovním radou. Z italské sněmovny. Z Říma, 19. června. (C.-B.) Při projedná- vání petice, předložené Romussim a pode- psané 400.000 Vlachy, v níž se vláda vyzývá, aby se uchopila iniciativy k prostřed ko- vání mezi Ruskem a Japonskem, prohlásil předseda ministerstva Fortis, že vláda nechopila se sice iniciativy ke sjednání míru mezi Ruskem a Japonskem, ale snažila se, aby byly cíle a přání všech Vlachů splněny. Sněmovna usnáší se pak, aby se petice odká- zala ministerstvu zahraničních záležitostí. Krise ve španělském ministerstvu? Z Madridu, 19. června. (C.-B.) V dnešn schůzi senátu napadl liberál Gullen v dotazu vládu pro ministerskou krisi v prosinci. Ministr spravedlnosti útok odmíll. V parlame ntě mluví se o pravděpodobnosti po- rážky vlá dy. Ze Švédska. Ze Štokholmu, 19. června. (C.-B.) Státní tajemník bez portefeuillu Husberg byl po- věřen správou ministerstva kultu.

Z Paříže, 19. června. (C.-B.) »Agence Ha- vas« je zmocněna prohlásiti, že Leon Bour- geois jest úplně dalek zpráv, v různých li- stech šířených, že bude v nejbližší době po- věřen poselstvím do ciziny:

FEUILLETON Návrat k přírodě. Nad modrými horami rozjasnila se obloha a za chvíli vystupovalo jako z prostřed stromů veselé slunce, vysílajíc po celém obzoru blaho- dárné, osvěžující paprsky, teplé, rozpustilé Hrály si v rosných krůpějích, nádherné barvy vy- kouzlujíce, poskakovaly po větvích, otvíraly ka- líšky květů, do zpěvu volaly všecky pěvce, ba ani malinkým broučkům nedaly a volaly je vstávat. A příroda vstala svěží, vonící, zdravá. V hájích rozzvučely se jásavé akkordy pěvců. s nimiž neunavně skřivánci, vylétající z brázd. zápolili o mistrovství. Na svěží zeleni pole od- býval ranní toiletu dlouhouchý hrdina, koroptve čiřikaly v úkrytech a srny vybíhaly křepce na bohatou snídani. V zahradách pod lesem v bě- lostných květech černali se žvatlaví špačci, ozý- valy se pěnkavy a vrabci, a všude ve vzduchu jaře kmitaly se vlašťovky. A čím výše slunce vystupovalo, tím hýřivěji vedla si příroda zdra- vím, veselím a štěstím. Na vršku u lesa stál mladý muž a pozoroval se zálibou ruch přírody, sál dychtivě vůni lesní, nastavoval hruď hřejícímu slunci. Černé oči jeho těkaly neunavně po celém kraji, chlubícím se úborem nejnádhernější části roku, sluch vníma s povděkem nábožným jásot těch milých drob- ných pěvců a přátel lidstva, v srdci byla k pří- rodě důvěra a klíčila i láska. Důvěra — ano, důvěřoval přírodě, že podá mu uzdravující lék na chorá plíce a zemdlenou

duši, táž příroda, jíž se vysmíval, která se mu hnusila fádní svou prostotou, jednotvárností naivností. Byla klášterem, hrobem, ovzduším. otravujícím ducha a zhrubujícím zevnějšek. Ži ve Vídni, užíval sytě všeho, co poskytuje císař- ské město veselé, v létě pobyl někde v renomo- vaných lázních, užíval opět a vracel se do Vídně, kde žil svým způsobem, až nastala choroba plicn a porucha nervů. Tu poznal, že stanul nad pro- pastí, že třeba, aby se vrátil k životu jinému odejel kamsi na jih, ale vrátil se nevyléčen. mrzutější, než byl se vydal na cesty. Netěšilo ho nic, stal se nedůtklivým, podrážděným, až v zoufalství vzpomněl si na rodnou vesnici, jíž mnoho roků neviděl, ukrytou v lesnatém pohoří. zdravou, klidnou. Přijel začátkem máje; chodil brzo spat, pozdě vstával, až dnes se probudil za tmy. Ne- mohl usnouti, vstal a díval se z okna. Vzduch byl vlažný, ačkoliv ještě na obloze prosvitovaly hvězdičky, a kohouti jali se poprvé zpívati. Pře- kvapila jej síla ranního vzduchu, ulevujícího spánkům i hrudi. Vzpomněl si, že neviděl aspoň dvacet let poctivého východu slunce a vydal se na blízký pahorek u lesa, kde viděl přírodu vstá- vati z mlčení nočního. Zajímalo jej všecko, dávno až nepobyl v ústraní sám se sebou. Jindy na letním pobytu trávíval chvíle ve společnosti pánů a dam, s ni- miž bavíval se zrovna tak, jako na Okružní třídě. nebo v Prateru v kavárně, nepomýšlel na nic, než státi se hledaným společníkem, známým na promenádách, cílem kukátek v aréně. Nyní je sám a sám se svými myšlenkami v přírodě, jíž se tak rád vysmíval. Usedl na pískovcový balvan a zadumal se

Vzpomínal na celý život, na mládí, kdy hochem byl a v okolí zde se proháněl, na město, kde bujný život vedl ve společnostech vznešených, na první chvíle nudy, nespavosti, nechuti, a ten první pocit v ústech, když jal se plivati krev. A poznav chatrné zdraví, onemocněl i na duchu. Tam ve velebené Italii uzdravil se sice poněkud, ale nálada zdravá se nevracela; přijel do vlasti s vědomím, že brzo zhasne, tak mlád. Myšlence té si zvykl a žil v zimě jako dříve; obklopoval se sice lékaři, jako druzí churaví známí jeho, ale co platno bylo všecko? Na mysl kladly se Chmury resignace a s lhostejností odmítl radu, aby znovu vydal se na jih. Nač mříti daleko domova? Nač mříti — — Pohlédl kolem sebe a všude zřel nový, bujný život; celá příroda jásala a z vesnice za- znívaly veselé zvuky hudby cestujících šumařů, jimž popěvkem přizvukoval kdesi mužský, šťav- natý hlas. Paprsky sluneční hřály tak příjemně, tak roztomile, jinak než tam dole, domácněji, jako objeti matčino, a na duši sedaly žalost, stesk, touha žíti, zpívati jak ten chasník na poli, smáti se, jásati zároveň s přírodou, zbaviti se zádum- čivosti a lhostejnosti. Ne mříti, ale žít, žíti oprav- dově, volal každý nerv jeho, a s láskou k pří- rodě probouzela se v něm i láska k novému životu. Bože, kde mohl dnes býti, kdyby byl dříve si zamiloval toto zákoutí, tento kus země, jehož výhod pro blízkost ani neviděl. Ten klid, ten zrovna pokoj Páně! N- polich vesele se smě- jíce pracují venkované, neznajíce nervosy, ka- tarrhů, nachlazenin, přijímajíce vděčně vše, co s hůry jim dáno; v noci spí, ve dne pracují,