Otázka marocká. Z Paříže, 19. června. (C.-B.) Dle oznámen »Agence Havas« z Alžíru je zpráva jistého li- stu, že byli francouzští instrukční důstojníci o marockého vojska v Udidě odvoláni, úplne nesprávná.

Události na Rusi. Z Krakova, 20. června. »Czas« sděluje z Varšavy, že co nevidět vyhlášen bude úkaz, kterým svolává se lidové zastupitelstvo a vypi- sují se volby na měsíc září. Z Varšavy, 20. června. Včera byl zabi v bazaru policejní strážník ranou z revolveru.

Čechové v Novém Yorku. IList českého vystěhovalce na objasnění a opravu ně- kterých omylů tiskem rozšířených.) V městě Novém Yorku žije asi 50.000 Čechů, počítám-li i Čechy zde narozené, kteří při sčítání již za Američany se počítají. Žijí roztroušeně po celém městě. Hlavní česká čtvrt nachází se od 69. do 82. ulice mezi řekou Vý- chodní a druhou třídou. Vystěhovalecká píseň „Český hlahol, české zpěvy nebudu víc v duši ssát“, se neosvědčíla v českém Novém Yorku. Na ulicích 71., 72., 173. a 74. se mluví skoro jenom česky a domy jsou zde ponejvíce jen Čechy obydleny. V 73. ulici nachází se Národní budova (ma- jetek spolků, v „České dobročinné“ a ve „Vzdě- lávací společnosti“ zastoupených). Ona snad ne- vykonala vše, co se od ní očekávalo, ale dou- fejme, že se věc časem zlepší. Vždyť česká ko- tonie v Novém Yorku není tak stará, jsouc teprve na začátku svého vývoje. V 71. ulici nachází se Sokolovna (majetek tělocvičné jednoty „Sokol“ v Novém Yorku). která, jsouc majetkem pouze jednoho spolku, mnohem snáze se dá spravovat a snad proto také tépe prosperuje, než Národní budova.

Spolků co do počtu je zde dosti, zábavních, vzdělávacích a podpůrných. Dosti se na ně Zehrá, ale uvážíme-li, co dobra již vykonaly, musíme jim jejich snad přílišný počet odpustit. Představte si chudého vystěhovalce, který je třebr jen krátký čas teprve v zemi a upadne do nemocí: je-li členem spolku, spolek mu vyplácí týdenní podporu, v případě potřeby i více, nebo má lékaře a lékárnu bezplatně, jak který spolek je zařízen, a v případě úmrtí vyplatí se pozů- stalým úmrtní podpora třeba až 1000 dollarů. Starší nebo bohatší spolky mají svoje knihovny, mnohdy velmi cenné. Co by se mnohým spolkům dalo vytýkati jakožto chyba, jest časté pořádání zábav e hromadné chození na zábavy spolků ji- ných — lépe zajisté by bylo, pořádati zábav méně, ale za to lepší. V politickém životě musíme přiznati, že jsme dosti pozadu. Příčinou toho jest částečná neznalost angličiny a pak — naše netečnost. Každou chvíli naše místní české časopisy vybí- zejí krajany, aby si vyzvedli občanské listy, k čemuž je každý, 21 roků starý občan po

s chutí jedí, pohodlně se šatí, vše činí s roz- vahou a vážně. V městě? Připadly mu verše Vrchlického: „Jen Mamon sedí dnes na stolc světa a chřestí miskou, již podává kolem a každý z těch, kdo spěje drahou žití, tam něco hodí jeden svoje mládí a druhý čest a třetí dobré jméno, a všichni duši.“ On tam žil, že mamon měl; proto rád byl vídán, proto ubíjel si zdraví spokojenost, život. Nevěděl toho, nechtěl poznati pravdy, až zde, v náručí čisté přírody, rázem poznává všechno ... Pocítil v prsou prázdnotu a bolest. Obě ruce tiskl na ně, oči pohledly k slunci a ústa ši- roce se otevřela, dlouze vdychujíce lék oživující omlazující, vzpružující srdce, růměnící tváře, Cítil tolik, s blahým vědomím, že krátký, ma- linký čásek, který pobyl v dosahu věčně zeleného lesa, učinil více pro chorou duši i tělo, než jih se smavým sluncem a palčivé oči mladých žen. Krátký čas — několik minut od východu slunce do prvního zahřátí slabých prsou. Kličila láska ku přírodě, vzrůstala pod teplejšími stále paprsky slunečními ve víru v uzdravení, život, život užitečný, zdravý, ja- drný. Mdlá duše i choré tělo vzepřely se ener- gicky proti myšlenkám lhostejným, a velely moc- ným hlasem: „chci a budu žíti!“ Posílen vstal, usměvavý, svěží — hladov, po dlouhé době hladov — — — Ve vesnici šumaři znovu spustili veselou písničku do skoku. Zahvízdal si melodii, roz- přáhl ruce a třepal jimi dlouho pozdrav slunci které dalo život přírodě, a tato zase jemu. — Bořek Nětýn.

pětiletém pobytu ve Spojených státech oprávněn, ale málo te bývá platno. V domě, kde bydlí 20 českých rodin, bývá třebas jenom 5 oprávně. ných k volbě a tu český kandidát nebývá zrazen od svých krajanů, ale propadá obyčejně tím, že ho Češi vůbec volit nemohli. Naši sousedé Němci jsou svých občanských práv již dbalejší, a Irčané — co muž, plnoprávný občan; ale Slo- váci, Maďaři, Italové a Poláci daleko ještě i za námi pokulhávají. Spolek „Slovanské sdružení“ ani vůbec českým spolkem není, nýbrž je slovanským. Jest v něm několik Rusů, Poláků, Chorvatů, Slováků, Srbů, Rusínů a Čechů. Byl by tedy na omylu, kdo by se domníval, že jenom v tomto spolku jest česká intelligence zastoupena. Zvláštní třídění lidí v naší čtvrti také nen ani možno. Vždyť v tom horečném spěchu se ty naše osudy otáčejí čerstvěji, než kola u vozu a kdo dnes je na výši moci a slávy, zejtra může býti beze všeho. Mezi Čechy novoyorskými převládá oby- čejně život domácí (home life) a naší české čtvrti tak blízký „Central-Park“ jest za krásných nedělních odpůldnů dostaveníčkem několika set českých rodin. Končím s přátelským pozdravem krajanům ve staré vlasti, doufaje, že nás Čechy novo- yorské uchovají ve vřelé vzpomínce. S úctou Frank Kruliš, 1350, I. av., Nový York.

Denní zprávy. — Prohlášení předsedy ministerstva. Dnešní »Prager Tagblatt« přináší z Vídně »informativní sdělení«, v němž se ujišťuje, že officiál- ním způsobem byl Němcům sdělen tenon a směr, byť i ne slovné znění očekávaného pro- hlášení vlády v příčině českých požadavkůa že také prohlášení toto od Němců bylo schvá- leno. Nechť prý mluví Češi o nějakém něme- ckém vetu, toť lhostejno, každý člověk nahlédne prý, že vláda, nechce-li zaměniti znepokojení pravice za znepokojení levice, nemůže nic pod- nikati ani dávati závazná prohlášení, nebyla-li dříve od Němců schválena. To stalo se i s pro- hlášením bar. Gautsche, chystaným k prozatím- nému rozpočtu. Pokud se týče českého postu- látu o vnitřní řeči úřadní, jest prý pro vládu směrodatnou jedině cesta říšského zákonodárství, pokud české university na Moravě, stanovisko

Hartlovo z r. 1902. Podle tohoto nemůže prýo nějakém označení místa příštích universit býti ani řeči. Také dnes považuje prý se řešení této otázky za »plod smírného dorozumění obou národních kmenů na Moravě« a souvislost vysokoškolské otázky s otázkou vyrovnací také prý ani nyní ne- bude uvolňována, Bar. Gautsch pronese prý se také o otázce německých úřadníků Čechách. »Nepřístojnosti«, aby čeští úřad- níci byli posíláni do německého jazykového území, tak dovozuje informátor »Prag. Tagblattu« ne- pochybně na základě nahlédnutí do Gautschova jím schváleného prohlášení — nejlépe zamezi se tím, když při ústředních úřadech v Praze, zvláště při vrchním zemském soudě, ale také u místodržitelství, u finančního a poštovního ře- ditelství bude brán přiměřený ohled na pravdě podobnou potřebu německých úřadníků v něme- ckém jazykovém území. Sdělení vídeňského in- formátora »Tagblattova« nelze upříti sílu sen- sace — pravdivým proto ještě být nemusí, ačkoli ve Vídni věci pravdě nejnepodobnější pravdou se ukázaly. Stane-li se tak i s tímto proroctvím a je-li zejména pravda, že Gau- tschovo prohlášení bylo a musilo býti napřed

Němci schváleno, je to důkazem, že poměr Gautschova kabinetu k levici jest týž jako Körbrův. Z toho by nutně vyplývalo, že i po- měr delegace české ke Gautschovi musí býti na vlas týž, jako ke Körbrovi us- que ad finem, až ke koncům, kde poměry vůbec přestávají. A to už bez ohledu na to, že »Tagblattem« naznačený obsah Gautschova pro- hlášení — s pravdou-li se srovnává — by byl vlastně striktním odmitnutím požadavků českých — s nádavkem — vlastního statutu německých státních úřadníků v Čechách! — Zatím ovšem slyšíme z Vídně, že čtení provisoria opět bylo odloženo . V křiklavém rozporu s informací »Tagblattovou« jest ostatně jeho zpráva z klubu německé pokrokové strany, v němž předseda dr. Gross prohlásil, že se strany něme- ckých stran nebylo dáno žádného, ať již jakéhokoli souhlasu očeká- vanému vládnímu prohláše ní, kteréž v jednotlivostech Němcům vůboc z n á m není, tak že o něm usnésti se mohou až bude prosloveno! — »Německý« charakter Dolních Rakous. Při obecních volbách v Poštorné na Mistel- bašsku v Dol. Rakousích zvítězila česká strana; Němci poraženi byli na celé čáře. Jest odůvodněná naděje, že Po- štornou následovati bude řada jiných obcí na severovýchodě i severozápadě Dol. Rakous. — Rodinné zprávy. Pan Jan Patrný, majitel firmy A. Patrná a syn a paní Marie Patrná roz. Stárkova oddání byli dne 19. června v dě- kanském chrámu sv. Mikuláše v Jaroměři. — Jubileum. Dne 15. června odevzdáno bylo sl.

Marii Barochově, řídící pěstounce I. školy ma- teřské na Král. Vinohradech na radnici za 25letou nepřetržitou a úspěšnou činnost pochvalné uznánía zvýšeno její služné o čestný přídavek v obnosu sta korun ročně. Tímto činem poznovu dokázalo město Král. Vinohrady, jak váží si pracovníků na roli škol- ské. — Den na to, 16. června, oslaveno jubileum slečníno v mateřské škole v ulicí Čelakovského, na níž působí. Největší přízemní místnost proměněna v hezounký sad, v němž v pozadí, uprostřed svěží zeleně vynika! dar pěstounek této školy jubilantce, trojdílný obraz Liebscherovy Madonny. Slavnosti zú- častnilo se mnoho dam, ctitelek slečniných, s pí. Víškovou, manželkou starosty a pp. okr. školní in- spektor Josef Libický a ředitel školy a zároveň pae- dagogický dozorce škol mateřských Frant. Pavlík. Slavnost měla průběh velice dojemný. Tři dívky a3 hoši odříkali slečně vhodná přání, nejstarší z pěstou- nek, sl. Hrabalova oslovila slečnu jmenem všech pě- stounek, na její škole působících, a pp. Pavlík a Li- bický v delší řeči vytkli slečniny zásluhy o školu mateřskou i při stravování chudé školní mládežea srdečně přáli jubilantce mnoho zdaru v další její práci. Paní Víšková odevzdala slečně blahopřejný přípis s podpisy dam z komité pro ošacení chudě mládeže a roztomilý dárek s upřímným přáním všeho dobra. Se slzami v očích děkovala slečna řídící za všecky projevy přízně, jichž se jí dostalo v míře tak hojné. Darů květinových i dopisů došlo ke slavnosti neobyčejné množství. V památný ten den červnový měla slečna v pravém smyslu slova — ustláno na růžích. — Z kruhů vojenských. Včera přibylo Ho Prahy 800 záložníků zeměbraneckého pluku č. 8 ke cvičení.

— Ruští studenti z Kyjeva, za vedení řed. pana V. J. Petra, skuteč. car. rady, přijedou do Prahy ve středu dne 21. června státní drahou (v Havlíčkově ulici) o 10. hod. 30 m. večer. Ubytováni budouv Gráfově hotelu. Po dobu jejich pobytu v Praze pe- čovati o ně bude Slovanský klub. — Pořadatelům slavností a zábav. Z kruhů dárců potravin a nápojů pro buffety při pořádaných slav- nostech dochází nás upozornění, že v častých přípa- dech obaly a nádoby darovaných nápojů, zvláště láhve, nebývají zachovávány, tak že pak dárcům vráceny býti nemohou. Pořadatel- stva a slavnostní výbory činí se pozornými, aby ve vlastním zájmu k tomu hleděly, by nedopatřením toho druhu nadále bylo zamezováno, any láhve pro- nikoho ceny nemají, dárcům pak zničením nádob vznikají škody citelné. — Z pražských elektrickýck drah. Píše se nám z obecenstva: Včera ráno v pravém slova smyslu se lilo. Liják začal již před 7. hodinou ranní. Ž Král.

Vinohradů jde a jede každý den veliký počet osob do obchodů ve vnitřním. městě nebo do úřadů. Je-li takové počasí, jako včera, užijí přirozeně všichní elek- trické dráhy, která následkem toho je přeplněna. Fre- kvence je největší mezi 1/28—8. hodinou ranní. Po- dobně bylo tomu i včera. Ani jeden z vozů, které v tuto dobu jezdily na tratích Král. Vinohrady—Král. Obora a Kr. Vinohrady—Spálená ulice, neměl však přívěsného vozu; kdo chtěl nastoupiti na za- čátku Žitné ulice nebo na Komenského náměstí, musil následkem toho čekati třebas celou půl hodiny, nežli přijel nějaký vůz s prázdným místečkem. Správa elektr. drah jistě frekvenci na uvedených tratích v ran- ní době zná a mohla by snad tedy učiniti opatření, aby se takové nepřístojnosti podruhé neopakovaly. — Srážka na ulektrické dráze. Na Poříčí jest jizdní dráha dosti široká, ale proto přece na žádné trati elektrických drah nestane se tolik srážek jako tam.

Vozba motorových vozů jest vůbec stížena, nebot vozkové nikdy nedbají kolejí a místo vedle chodníků jezdí pohodlně a bezstarostně po kolejích. Souběžné Truhlářské ulice málo který vozka používá, vše se hrne a jede jen po Poříčí, kde následkem toho často dochází k různým příhodám. Včera srazil se tam před domem č. 24 motorový vůz č. 128 s vozem kočího Bohdana Poláka, který vezl náklaď barev z továrny Josefa Kleina z Libně. Srážka byla tak prudká, že nákladní vůz se převrátil, voj se zlomila a jeden kůň na zadní noze značně zraněn. Přední stěna motoro- vého vou byla proražena. Případ ten měl v zápětí značné shromáždění obecenstva a zavedeno o něm trestní řízení. — Sluha Frant. Šedivý z čís. 354—II. tlačil včera odpoledne dvoukolový vozík Jindřišskou ulicí. Nedaleko věže chtěl se vyhnout nákladnímu vozu a dostal se do cesty motorovému vozu elektrické dráhy č. 4, jímž byl i s vozíkem na chodník odhozen. Náhodou se mu nestalo žádné zranění. — Nalezená mrtvola utonulého. Z Vltavy neda- leko josefovské školy v páté čtvrti bylo dne o 5. hod. ranní vylovena mrtvola asi 50letého muže, kterou po lékařském ohledání odvezli do pathologického ústavu. U mrtvoly byly nalezeny tři navštívenky se jménem Vít Škopek, montér vodovodu. Dále nalezen v kapse nebožtíka lístek s touto rýmovačkou: „Živo jsem dokonal — práci jsem vykonal — měl jsem ženu fenu — tu jsem nepřekonal. Krásova ulice č. 34 Žižkově“. V tomto domě bylo pátráno, ale paní Škopková nebyla nalezena. Důvod sebevraždy uvádí zoufalec na onom lístku. — Nebezpečí ohně povstalo Hnes před 5 hod. ranní v dílně kovolitce p. Karla Feilera v domě č. 13 na Zbořenci na hoř. Novém městě. U stroje vzňal se z neznámé příčiny obal, ale oheň byl v čas zpozo- rován a uhašen. Škoda je nepatrná.