1
masthead
Románová příloha „Národních Listů“ k čislu 215. ze dne 5 sr pna 1904.
2
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Adoptovaný syn ujel s chotí otcovou. Buku-
rešťský kupec Mikuláš Korinu učinil před třemi
týdny u městského hejtmanství v Pešti oznámení, že
mu adoptovaný syn unesl jeho mladou ženu a že se
uprchlíci zdržují podle všeho v Pešti. Korinu, muž
velmi zámožný, oženil se před neplným rokem se
sedmnáctiletou sličnou dcerou bohatého vídeňského
obchodníka. Mladá žena nejevila ke stárnoucímu
manželu žádné náklonnosti, věnovala však již v prv-
ních dnech po uzavřeném sňatku veškerou přízeř
adoptovanému synu mužově a jinoch lásku její opě-
toval. Vyvinul se mezi oběma poměr velice úzký.
Mladík rozhodl se konečně, že milenku unese a za
nedlouho také plán svůj provedl. Párek uprchl do
Pešti a mladá paní nezapomněla si k tomu cíli vzíti
z pokladny manželovy hotovost 36.000 korun. Ko-
rinu, jenž se o cíli jejich cesty dověděl, odebral se
v zápětí do Pešti, kdež, jak řečeno, učinil trestní
oznámení u městského hejtmanství. Po třínedělním
pátrání zjistil konečně jeden z detektivů, že milenci
meškají v cirkuse. Zpravil o tom úřad, jenž pak
oznámil věc Korinovi. Netrvalo dlouho a uprchnuvší
mladá ženuška objevila se v úřadovně, provázena
členy tajné policie. Pan Korinu prohlásil, že ji do-
provodí k rodičům, aby jim nezdárnou dceru jednou
pro vždy vrátil a synáčka, jejž učiniti hodlal dědi-
cem svého bohatství, dal prozatím v Pešti zavřít
= Za ředitele a důstojníka vydával se podezřelý
šíbal, zatčený na udání číšníka v berlínském hostinci
»U města Lipska«. Pojedl v hostinci a popil si dů-
kladně, načež prohlásil, že nemá čím vyrovnati účet.
Mikuláš Korina
Korina
Pešť
ko
Lipsko
3
article
Ve příčině bližších podrobností o své osobě upadal
do rozporů, takže na sebe bržy svalil podezření, že
je prohnaný švindléř. Nejprve představoval se jakožto
ředitel pojišťovny Tannenbaum a vzpíral se velmi
energicky tomu, aby byl zatčen, protože prý jest re-
servním důstojní kem. Při prohlídce šatu nalezenau
něho stříbrná vidlička, jež podle rytiny náležela ho-
stinskému z drážďanského nádraží. Domnělý pan ře-
ditel vykazoval se dopisem, dle kteréhož zasnouben
byl s bohatou dívkou hamburského kupce, jenž ho
v listě označoval titulem nadporučíka. Mimo to na-
lezeno u něho jiné psaní, jímž mu pisatel vyhrožo-
val, že jej udá z krádeže, nevyrovná-li se s nímv
jakési záležitostí do tří dnů. Přes to vše setrval po-
dezřelý muž na svém tvrzení, že jest důstojníkem a
že na dané čestné slovo musí býti propuštěn
na svobodu. To se ovšem nestalo. Při výslechu na
bozpečnostním úřadě zjistilo se, že jest ženat, takže
dopis hamburského kůpce zdál se býti asi podvržen.
Má se za to také, že švindléř provozoval chytání
nevěst na lep a že oběti své důkladně obíral. Když
se jej vyšetřující úřadník tázal, jak se to má s li-
stem, obviňujícím jej ze zločinu krádeže, odvětil
prostě, že do jeho soukromé korrespondence nikomu
ničeho není. Po dlouhém vyptávání konečně prohlá-
sil, že není důstojníkem, nýbrž pouhým šikovatelem.
Dareba byl úřadně fotografován a podobizny jeho
rozeslány kriminálním instancím světových měst,
aby o něm podaly bližší zprávy.
= Stávka mnichů. Na boře Athosu žije něko-
lik tisíc mnichů různých národností, z nichž Řekové
a Rusové jsou nejčetnější a nejmocnější, neboť jsou
vlastníky bohatých klášterů s rozsáhlými pozemky.
Tannenbaum
Řek
Rus
drážďanský nádraží
Athos
4
article
Mezi mnichy klášterů řeckých panují ustavičné spory
Mezi mnichy klášterů řeckých panují ustavičné spory
a sváry, jež urovnává buď patriarchát v Cařihradě
neb vláda. Značná čásť mnichů zabývá se zeměděl-
stvím a některé kláštery mají filálky, jejichž mni-
chové odvádějí klášteru zvláštní poplatky. Tak i fi-
liálka sv. Anny jest poplatna klášteru sv. Laurya
jest obydlena sto padesáti mnichy. V poslední době
odepřeli tito mniši odváděti poplatek, dokazujíce, že
nemají z čeho býti živi a patriarchát, ke kterému se
odvolali, uznal jejich právo. To však rozhořčilo
mnichy sv. Laury tak, že jim odňali pozemky, po-
nechavše jim jich jen nepatrnou výměru. Mimo to,
by se nemohli násilím zmocniti pozemků, po
volali tureckou polní policii, která se usadila
v klášteře sv. Anny. Tím podali výmluvný pří-
klad své křesťanské snášelivosti, kterou Řekové do-
kazují všude, kde se jedná o hmotné zájmy jejich.
Následkem toho zůstalo sto padesát mnichů v největší
nouzi a bídě a počali prodávati nejen pozemky, ale
i všechny cenné věci. Pojednou zpozorovali řečtí
mniši, že ruští bratři jejich kupují pozemky. Poně-
vadž pak jsou řečtí mniši na hoře Athos pošinutou
stráží řecké velkoříše, která tam udržuje zvláštní
agenty, a spatřují v ruských klášteřích hrozící nebez-
pečí, podezřívají ruské mnichy, že se hodlají zmoc-
niti celé hory Athos Proto dále obviňují je, že způ-
sobili stávku mnichů sv. Anny, jež přinutili, by se
zřekli svého stavu a vyhledávali si výživu jinde. Při
štvaní tom, rozumí se samo sebou, podporuje jei
řecká vláda, která již mnoho let vynakládá vše, by
odtud vytlačila ruské mnichy. Dosud docílila však
pravého opaku, neboť v ruských klášteřích panuje
přísný řeholní řád a mniši nehledí obohatiti se
osobně jako řečtí, nýbrž naopak zamýšlejí povznésti
kláštery. Z té příčiny ztrácejí Řekové na svaté hoře
ustavičně půdu.
Anna
Laurya
svatý . Laura
Řek
svatý . Anna
Cařihrad
Athos
svatý . Anna
5
article
= Rothschildův zeť přepaden. V Italii nezdá se
býti zvláštní příjemností, je li kdo majitelem auto-
mobilu. V poslední době často objevily se v novi-
nách zprávy, že nevinní rytíři samojízdy bývali pod
jižním sluncem přepadáni. Skladatel baren Fran-
chetti, zeť pařížského Rothschilda, byl také jednímz
těchto smrtelníků. Předevčírem vydal se automobilem
do Montecatina. Na cestě zastaven byl dvěma vý-
rostky, kteří vyskočili na vůz a vypálili několik ran
z revolverů na prázdno. Přepadený baron však měl
u sebe také ostře nabitý revolver a než z něho ránu
vydal, seskočili opět výrostci a vzali do zaječích,
takže byl pan Franchetti zachráněn.
= Pomník Mussatův v Paříži. Alfred de Musset,
nejněžnější z lyrických poetů Francie, nemůže ve
své Paříži najíti příhodného místa, na němž by mu
zbudovali pomník. Ne snad, že by mu ho Pařížané
postaviti nechtěli. Naopak, pomník jest hotov, jsa
uměleckým dílem slavného Marciéra a byli to kolle-
gové Mussetovi v povolání, spisovatelé a umělci
francouzští, kteří tomuto svému vzoru holdovali po-
řízením nádherného pomníkového díla z vlastních
prostředků. Obtíže však jsou s místem, na němž má
býti pomník postaven. Výbor pro jeho zřízenía
obecní správa nemohou se v té příčině nijak dohod-
nouti. Nejprve nastala šarvátka v tom směru, že se
hledalo kousek sadu v Neuilly, kdež zvěčnělý bás-
ník bydlel, miloval své verše a zpíval, kde by však
pomník jeho byl do jisté míry ztracen, poněvadž by
k němu z Paříže byl přístup nadměrně obtížný. Ko-
nečně shodly se obě instance v tom, aby trvale umí-
stěn byl na náměstí před Theatre francaise. Když to
Rothschildův
Fran
Rothschild
Montecatino
Franchetti
Mussatův
Musset
Pařížan
Paříž
Francie
Neuilly
ko
6
article
však vešlo ve známost, vyvolalo to v obecenstvui
v tisku živou a zcela oprávněnou opposici. Bylo na-
mítáno, že místo jest příliš malým a že se tam po-
stavení pomníku již z této příčiny nehodí, nehledě
mimo jiné také k tomu, že by pomník, kdyby i sebe
nádherněji byl proveden, v moři velecenných diva-
delních soch, na místě onom pořízených, vůbec
uplatněn nebyl. Následkem toho zmařeny byly plány
i s volbou tohoto místa a tak zahájeno s městskou
radou pařížskou nové vyjednávání. Paříž bohdá jest
dosti podnikavou, aby ve svém lůně našla důstojné
místečko pro jednoho z největších svých míláčkůa
zároveň velikých duchů a zajisté také v brzku pro-
vede, co jinak jest mateřskou její povinností.
Paříž
7
article
Zemřelí v Praze.
Zemřelí v Praze.
Dne 1. srpna 1904: Háva Ludvík, syn kamen-
níka, 7 měs., 844—I. Arnošt František říš. hr. z Wald-
štýna a Wartenberku, 82 roky, 17—III. Straubová
Karolina, vdova po maj. domu, 69 roků, 85—III. Klei-
nova Julie, dcera obchodníka, 2 roky, 95—IV. Petráček
Josef, syn nádenníka, 5 měs., 166—V. Poláček Bohu-
mil, syn rukavičkáře, 1 rok, 216—V. Hurychova Jo-
hanna, dcera zámečníka, 1 rok, 455—VIII. — Ve vše-
obecné nemocnici: Šebek Josef, krejčí, 65 roků.
Wirknerová Berta, posluhovačka, 59 roků. — U Mi-
losrdných bratří: Jandák Jan, kamnář, 64 roky.
— U Miiosrdných sester: Houfková Anna,
vdova po dělníku, 69 roků. Styblau Stanislav, ná-
denník, 33 roky. Fuchsová Antonie, manželka náden-
níka, 39 roků. — V josefovské nemocnici:
Straschitz Vilém, obchodní příručí, 18 roků.
Arnošt
František
Julie
Josef
V Poláček
V Hurychův
Bert
Stanislav
Fuchsová
Antonia
Praha
Wald
Klei
Straubová Karolina
Háva Ludvík
bůh
Jo
Šebek Josef
Jandák Jan
Houfková Anno
Straschitz Vilém
8
title
Aréna na Smíchově
Smíchov
9
article
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
V pátek 5. srpna.
Začátek o 7. hod.
Se svolením sl. správy Národního divadla.
Po druhé
Podprefekt.
Fraška o 3 jednáních. Napsal E. Gaudillot. Přeložil
B. Frída. Režisér Fr. Hlavatý.
(blíže Palackého
mostu).
Začátek o 7. hod.
To jisté »něcoc!
Vaudeville o 3 jednáních. Napsali L. Stein a V. Leon.
Hudba od Weinbergra. Přeložil V. Táborský. Režisér
Josef Kubík.
Denní prodej lístků u knihkupce pana Urbánka
vedle Národního divadla v Praze a v trafice proti
Fraško
E Gaudillot
B Frída
Hlavatá
Palacký
L Stein
V Táborský
Kubík
Urbánek
Praha
Francie
Weinbergra
lidový divadlo
národní divadlo
10
article
V pátek 5. srpna.
11
article
16823
zimnímu divadlu na Smíchově.
Smíchov
13
article
Pištěkovo lidové divadlo vnertt
Pištěkovo lidové divadlo vnertt
Začátek o 7. hod.
V pátek 5. srpna.
Lidové představení za poloviční ceny.
Magdalena.
Obraz ze života o 4 dějstvích. Napsal dr. Polykarp
Starý.
Zejtra je lidové představení za poloviční ceny
16800
Bohatá holka.
Magdaléna
doktor
Polykarp Stará
Pištěkův lidový divadlo
14
article
— 632
— 632
Tělo se svezlo.
Ruka jedna udeřila o nohu stolice, poblíž stojícía
náramky, jimiž byla zdobena, zazvonily.
Při zvuku tom, ač jen slabounkém, Carlona se
zachvěla.
Pověrečný strach ji zachvátil.
Vzchopila se rychle.
Po několik okamžikův zůstala tak státi vztýčena,
ale nehybna.
Potom palcem a malíčkem učinila znamení domněle
čarodějné síly, jakémuž byla se naučila v rodném kraji
svém, aby mohla jím v případě potřeby dle domnění
toho duchy zapuzovati.
Na to ustoupila pozvolna až ke krbu, aniž ale do-
vedla odvrátiti oči své od mrtvé.
Zdálo se jí, že Juana vrací se k životu, že již již
vztýčí se opět, že rty její se otevrou, že hlas její se
ozve opět, ozve se výkřikem hrůzy a úzkosti volánímo
pomoc, ale že podá tak důkaz života svého a že zaplaší
tak hrozné vidění nynější.
Tento záchvat hrůzy, tento strach pověrečný měly
aspoň tu výhodu pro Carlonu, že ji vytrhly z vlastního
jejího zoufalství a že vyvolaly změnu v myšlenkách jejích.
Pohledla na hodiny a povšimla si teprve nyní, že
dlela u mrtvoly veltelky své již ode dvou hodin, pohří-
žena jsouc zcela jen ve své zoufalství, bez myšlenek, bez
jakéhokoliv zakročení vhodného, nemyslíc na nie nežli
na svou bolest.
Času bylo hodně minulo, aniž si toho povšimla.
Po celé hodiny žila způsobem takřka nevědomým.
— 629
15
article
Zasýkla ještě slabě
»Zbabělče!. .. vrahu !«
A potom ztichl hlas její zcela.
Ale Stack neznal se již ani; svíral na dále hrdlo
její, aniž si povšiml, že při každém jeho otřesu a těla nad-
zvednutí hlava hraběnčina dopadá zpět bez vlády k
polštářům.
Teprve křik komorné, jež zaryla nehty své do ru-
kou jeho, chtějíc staviti jeho zuření a odtrhnouti jeho
dlaně, pohnul jej konečně, že pustil hrdlo Juanino z ru-
kou svých.
Mulatka vzkřikla
»Jest mrtva ! jest mrtva! A vy jste ji zabil!«
V tupém zděšení hrabě povstal.
Ustoupil rychle nazpět, pohlížeje na hraběnku,
spočívající tu bez dechu, s očima z široka otevřenýmaa
naplněnýma hrůzou.
Carlona pojala velitelku svou do náruče a hleděla
ji vzbuditi k životu.
Vzpamatovav se a cítě nyní teprve celé zděšení nad
činem svým, hrabě Stack jal se pomáhati Carloně, aby
Juanu vzkřísili.
Poklekl před ní a jal se jí vdechovati vzduch do
úst, aby obnovil dýchání její.
Vstal pak znovu, kvapil k toaletnímu stolku ve ve-
dlejší síni, přinesi láhev étheru a láhev octa.
Třel ženě spánky i hlavu étherem i octem, strkal
jí hrdlo láhve mezi zuby, nakápl éther na jazyk, až iv
rozčilení svém vlil jí do úst celý obsah láhve.
Leč vše marnol
Zaprodání nepříteli.
Zasýkl
Carlon
Juan