1
masthead
V Praze, v patek dne 5. srpna.
Praha
2
masthead
K číslu 215.
Čislo v Praze za 2h
a na venkově za 3h
Praha
3
article
Na »Národní Listye
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80 h
Praha
5
article
Baltické loďstvo.
Baltické loďstvo.
Z Paříže, 5. srpna. »Echo de Parise
sděluje z Petrohradu: šest lodí baltického lod-
stva stojí v Kronštatu pohotově odplout do vý-
chodní Asie. Na pancéřové lodi »O slabl jae
vztýčil již velitel loďstva tohoto kontreadmirál
Felkesan admirálskou vlajku.
Německo nechce prý porušit
nentralitu.
Z Berlína, 5. srpna. Ruská vláda otázala
se diplomatickou cestou Německa, jak by se
zachovalo vůči žádosti, aby bylo ruské-
mubaltickému loďstvu dovoleno
proplout průplavem císaře Vi-
léma. Na to prý Německo odpovědělo přá
telským tonem, aby od takovéto žádosti Rusko
upustilo, poněvadž by Německo vyhověním této
žádosti porušilo neutralitu.
Paris
Paříž
Petrohrad
Asie
Německo
Berlín
Rusko
Kronšta
6
article
Zpráva o boji ze dne 31. července.
Z Petrohradu, 4. srpna. (C.-B.) Úřadní
zpráva. Telegram generallieutenanta Sacha-
rova ze dne včerejšího hlásí: Generál Z as u-
lič oznamuje tyto podrobnosti o boji ze dne
31. července: Operace bez zjevného cíle, jež
Japonci dne 30. července proti naší východní
frontě zahájili, přesvědčily mne, že chtějí Ja-
ponci provésti svými hlavními silami útok na
jižní naši frontu. Když nastal den 31. července,
ozvala se na pravém křídle dělová palba, kteráž
mne přiměla, abych se co nejrychleji odebral
na jižní frontu. Boj začal za okolností nám
příznivých. Zároveň s útokem na jádro horstva
v středu naší posice hnali Japonci útokem na
oddil generála Miščenka a na náš pravý bok.
Na počátku boje bylo naše dělostřelectvo sil-
nější, než nepřátelské. Naše batterie donutily
nepřátelská děla, aby od palby ustala. Naše
dělostřelectvo neutrpělo žádných ztrat a mohlo
se bez obtíží rozložit. O 10. hodině došla od
podplukovníka Solonky tato zpráva: »Obkli-
čující manévr nepřítelův byl za-
držen. Nepřítel doznal ohromných
ztrát. My máme hojně raněných.« — Když
tato zpráva došla, bylo už zjevno, že náš oddil
tři vrcholy horského hřbetu vyklidil a že
měl Solonka proti sobě přesilu nepřá-
telského vojska, před níž trochu
usto upiti musil. Avšak Solonka d r že
Japonec
Miščenka
Petrohrad
Sacha
zpráva o boj
7
article
UDN
UDN
svoji posici dále. Na našem pravém kří-
dle trvala palba dále. Naše dělostřelectvo tísnilo
stále svojí palbou artilerii japonskou, ačkoli Ja-
ponci z horských i polních děl stříleli.
(Ostatní zprávy viz na 3. straně).
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Obstrukční nálada u Italů.
Z Inšpruku, 5. srpna. Obstrukční nálada
mezi Italy tyrolskými trvá dále a nerozhod-
ností vlády v otázce universitní byla ještě posí
lena. Naděje, že by mohla byti sjednána děl
nost zemského sněmu, jsou nyn
menší než dříve.
Italští studenti do Inšpruku.
Z Tridentu, 5. srpna. Italští student
uveřejnili provolání, ve kterém vyzý-
vají své kollegy, aby se hromadně dali zapsat
na universitu inšpruckou. Provolání vrcholí slovy
»Všichni do Inšpruku!«
Ministr s diktatorskou mocí.
Z Berlína, 5. srpna. Z Petrohradu přináší
»Tägliche Rundschau« zprávu, že tam
kolují nejrozmanitější pověsti, týkající se poli-
tiky vnitřní. Mezi jiným se proslýchá, že
nový ministr vnitra dostane diktatorskou moc
jako kdysi ministr-diktator Boris Melikov.
Italos
Melikov
Trident
Inšpruk
Berlín
Petrohrad
8
title
Telegrafické zprávy.
9
article
Francíe a Vatikán.
Francíe a Vatikán.
Z Říma, 4. srpna. (C.-B.) »O sserva-
tore Romano« uveřejňuje 24 doklady,
týkajících se přerušení diplomatického styku Va-
tikánu a francouzské vlády. Zároveň k dokladům
těm přidán jest officiální komentář. Ohsah
těchto dokladů je celkem znám až na tajnou
korrespondenci, vyměňovanou mezi Vatikánem a
biskupy lavalským a dijonským; v přípisech za-
slaných papežskou kurií těmto dvěma biskupům
je obsaženo vyzvání, aby se dostavili do Říma
pod následky trestu. Když jeden ze
jmenovaných biskupů oznámil to vládě, konflik
byl vyvolán.
Officiální komentář dokladů má tento úvod
»Zejmena v posledním měsíci bylo učiněno ně-
kolik pokusů se strany nynější francouzské
vlády, přerušovati postupně styky se Svatou sto-
licí. Rozhodný krok byl učiněn, když
byla dána dovolená vyslanci Nisardovi, správně
řečeno, když byl o dvo lán.
Vatikán
Řím
Virginie
Nisard
10
article
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
a expedice.
Tam je též redakce
11
article
V další části vyslovuje se v komentáři po-
litování, že biskup lavalský obsah tajné korres-
pondence francouzské vládě sdělil a zároveň
s důrazem se prohlašuje, že nebyl to Vatikán,
který konkordát porušil; Vatikán prý postupoval
vždycky v mezích svého práva.
Končí pak komentář slovy: »Všecka dobrá
vůle byla marna. Dějiny dokáží, že francouzská
vláda zrušila staleté diplomatické styky s Vati-
kánem jenom z toho důvodu, poněvadž Vatikán
povolal dva biskupy, těžkou žalobou stižené, do
Říma, aby se ospravedlnili a dokáží, že Vatikán
v této záležitosti byl jedině a výlučně kompe-
tentním, když byl prve francouzskou vládu oní
zpravil.«
Nový arménsko-katolický patriarcha.
Z Cařihradu, 5. srpna. (C.-B.) Biskup v Alex-
andrii Sabbaghian zvolen byl za armén-
sko-katolického patriarchu.
Z anglického parlamentu.
Z Londýna, 5. srpna. Ze sněmovny po-
slanců. Na dotaz Brycesův prohlašuje státní
podsekretář pro věci zahraničné hrabě Percy:
Vláda obdržela z Cařihradu zprávu, že vele-
vyslancové ruský a rakouský žá-
dají za rozmnožení počtu svý ch
četnických důstojníků. Anglická vláda
soudí, že má sice stejné právo, že však počet
důstojníků přiměřen býti musí rozloze obvodu,
který nám byl přidělen. Anglická vláda přeje
si jenom, aby na Turecko nebyla uvalována
zbytečná břemena.
V Arménsku čekají se nové řeže.
—ch. Z Cařihradu, 4. srpna. Z Arménska
docházejí zprávy vysoce vážné. Očeká-
vají se tam nové krvavé řeže.
Biskup
Sabbaghian
Percy
Vatikán
Řím
Cařihrad
Alex
Londýn
Turecko
Brycesův
12
article
Chamberlainova dovozná cla.
Z Londýna, 4. srpna. (C.-B.) Na panství
Welbeck Abbey, patřícím vévodovi z Portlandu,
měl dnes Chamberlain ve shromáždění asi
12.000 osob řeč, ve kteréž dovozoval, že
chce zemědělstvu zjednati tutéž
ochranu, jakou už má průmysl a to
zavedením dovozných cel na hlavní zemědělské
výrobky. Navrhuje clo 2 šilinků na quarter pše-
nice a všechny ostatní druhy obilí, vyjma kuku-
řici, a takové též elo na mouku; dále pak žádá,
aby všechna v zemi vypěstěná anebo do Anglie
přivezená pšenice v Angli semleta býti musila.
Dále doporučuje 5 clo na maso, na mléčné
výrobky, na drůbež, zeleninu a ovoce.
Chamberlainův
Chamberlain
Londýn
Portland
Anglie
Angl
Welbeck Abbey
13
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Kozička.
Vypravuje Milena Anderlova.
Stará Peterková má kozičku „Hvězdu“ a
tu by nedala, jak sama říká, „ani ža celý svět“
Dává jí jména jen ta nejlepší, jaká si může
její rozum vymyslit a vybírá jí na trávě vždy
to, co kozička její má nejraději. Však je moudrá,
ta její koza, o tom vám hned povím.
Má stará Peterková také v zahrádce dobrá,
velmi dobrá jablíčka a mívá, když nemůže s tím
„hodným zvířátkem“ na pastvu, je za hlídač
v zahrádce. Koza se tam prochází, však ona ví,
jaký úřad zastává, a chvílemi otírá svou dlouhou
bradu o stromy. Najednou natáhne uši vztýčí
hlavu a hle — přes plot leze sousedův Matouš,
nejmlsnější z celé vesnice, který už dávno měl na-
pjato na jablíčka staré Peterkové. Jindy ona mívá
vždy co kutit před chaloupkou, ale dnes už dlou-
hou chvíli ji není vidět; to klukovi neušlo —
vždyť na to čekal dost dlouho, využitkoval toho
a hup, už je v zahrádce. To všechno koza vi-
děla i strpěla; snad myslila, že si bude kluk
také jenom bradu otírat o stromy. Ale Matouš,
kde pak, on chtěl otírat mlsný jazyk o cizí
jablíčka a proto také netrvalo dlouho a již byl
na vyhlídnutém stromě. — Koza stála —pozo-
rovala, co kluk vyvádí. Snad si myslila: „Však
ty polezaš ještě dolů!“ A tak brzy se stalo. Kluk
Anderlův
Matouš
Peterek
Koza
14
article
s plnýma kapsama leze dolů, aby horem pádem
ze sadu zmizel, ale tu se vám koza postavila
do útočné posice na zadní nohy a zahájila „vy-
bíjení darebáctví“ z mlsného kluka. Ten ulekán,
aby si ji udobřil, hodil jí jablko — mysle, že se
mu podaří země dosíci a upláchnout, než se ob-
jeví — nedej Bůh! — stará Peterková. Ale
koza nebyla úplatná. Sotva drnu se mu nohy
dotkly, bouchá do kluka hlavou, trká až kluk
ječí, co mu hrdlo stačí o pomoc. A ta také
přišla — brzy — ale na neštěstí právě v po-
době obávané a rozzuřené Peterkové s důklad-
ným obuškem. Kde koza místo zapomněla, tam
to Peterková klukovi vyplnila a ten bez jablek
rozježený ujížděl, jak by mu hlavu zapálil.
Koza spokojeně zamekala a Peterková ji
okolo krku objala samou radostí nad podivu-
hodným obhájením jmění „utlačované vdovy“
Od té doby pak teprve nesměl nikdo na kozu
se ani křivě podívat, nechtěl-li si od Peterkové
dát válku vypovědít.
Tak dnes vede stará Peterková svou kozičku
na pastvu. Má na zádech koš, do něhož chce
nažít trávy a v ruce dlouhou oprátku, na které
si „Hvězdu“ vede.
Vyšlapují si obě spokojeně. Peterková pře-
mýšlí, nebylo-li by lepší míti dvě takové hodné
kozičky a koza sní nejspíše o tučné pastvě, jak
viděti podle častého oblizování se, a tak došly
až na „Stráně“. „Stráně“ jsou vysoký kopec,
plný bujného vřesu mezi vonnými keři: šípkv,
Peterková
Peterek
bůh
15
article
jalovci, břízkami a lískovím a po jedné straně
jeho — západní — má příkrý, hluboký lom,
z něhož vyváží celé okolí žlutý písek. Na druhé
straně snižují se „Stráně“ k malému lesíku. Pe-
terková chtěla nahoře nažít trávy. Sundala koš
s ramenou, vyndala srp z něho, a uvazuje provaz
u velikého keře lískového, kde měla koza zatím
na ni čekati, popásajíc se kolem. V tom v křoví
zachrastilo — a vyrazil z něho vyplašený zajíe
a zrovna pod kozu. Ta ulekši se, uskočila co
oprátka stačila v opáčnou stranu, na okraj,
k lomu, kde pod keřem osudným půda byla pode-
brána a nárazem skoku kozy povolila a letěla
do hlubiny koza i Peterková, držíc dósud konec
oprátky pevně v ruce, a letěl i keř s celým nej-
bližším okolím svým. Vše to bylo dílo okamžiku.
Jen hluk působilo ještě harašící drobné kamení
za nimi padající a jemný prach vznášel se nad
lomem. I ten se za chvíli ztratil a na stráni
zůstal jenom prázdný koš a na slunci se lesk-
noucí srp. —
Pozdě večer dělníci vracející se z práce
kolem lomu, našli obě a uděšeni běželi do vsi
pro nosítka. Peterková už nedýchala. Ležela
hlavou na hlavě své drahé kozičky a v levém
spánku hluboko vražený měla její roh. Kozička
měla všechny nohy přelámány. Dlouho svou ve-
litelku také nepřečkala. Peterkovou příbuzní po-
chovali a o její kozičku se rozdělili — slavili
na počest zemřelé z ní — pohřební hostina.
Peterková