1
masthead
nnáník nadasátý třetí.
2
masthead
V Praze, v nedöli 28. prosince 19:3.
Praha
4
article
Ma rann a večerni lintn
pěsalpiaev -
v Pra adosinistrae
na měs
ns čtvrt leta
s Ivoji stonáško
miěsl
na čtvrt leua
ve filialkach
ns měsl
s K w
P'ostou
nn Stori jena
ket
s dvojí zásilku
na divrt ieka
NN Stori
5
article
Dnešní číslo „Nár. Listů“ má pro
Prahu i pro venkov 12 stran.
Příští číslo „Národních Listů“
vyjde v úterý dne 30. prosince
v obvyklou hodinu ranní.
Praha
6
article
Kniha o Rakousku.
Kniha o Rakousku.
Výstižných, časových politických studii
bez přichuti a zbarvení stranického o rakous-
kouherské monarchii není ani u nás ani u na-
šich sousedů německých nadbytek a cizina se
obyčejně dívá na zdejší poměry brejlemi zka-
lenými vídeňskou žurnalistikou. Tím radost-
něji proto překvapí anglické dílo „The
Hapsburg Monarchy“ napsané n
jiné povolaným a znalostí všestrannou doko-
nale vyzbrojeným pozorovatelem, jakým jest
vídeňský dopisovatel světového listu „The Ti-
mes“ p. Henry Wickham Steed. Jsme přes-
vědčení, že snahou podati ryzou pravdu a pro-
niknouti až k jejímu jádru bystrostí úsudku
vše objímajícího rozhledu nemá spisovate
mnoho soupeřů a v přebohaté politické lite-
ratuře anglické není o habsburské monarchii
jak dnes se presentuje díla druhého, jež by se
mohlo postaviti po bok; pro svět anglický bu-
de Steedovo dílo více než Ariadninou nití
podunajském bludišti politických, národních.
socialních, hospodářských a ostatních otázek,
pro svět ostatní pak opravdovým odhalením
spolehlivým učitelem. Všichni, ať politikovéz
povolání ať prostí pozorovatelé současného
stavu moderních států a národů shledají v té-
to publikaci důkazy vynikajícího talentu
imponující erudice. Víme, že Seton Watson
(Scotus Viator) dříve proslul svými pracemio
Rakousku, podával však pouhé věrné výseky.
probíral určité otázky, jež podrobně propra-
coval, ale úhrnného celkového obrazu nepodal
Tento úkol provedl brilantně Steed. Jeho
anglické hledisko dovede i našincům ukázati
celek monarchie ve světle mnohdy sotva tu-
šeném. Plných deset roků zabýval se poměry
zdejšími, žil takřka s sebou život zdejší a ja-
ko dopisovatel předního anglického časopisu
byl téměř neustále nucen posuzovatia
oceňovati jej a pohlížeti naň vlastníma očima.
Wickham Steed
Steedův
Ariadnin
Seton Watson
Scotus Viator
Steed
Rakousko
the Hapsburg
7
article
Podává ovoce své osobní zkušenosti, ne snad
pouhé ohlasy účelných, tendenčních informací
Němaje strannického zájmu na zdejších zápa-
sech, snažil se dopátrati se podmínek trvání
státu a zájmů společných všem národům,
dospěl k přesvědčení, že dočasné vnitřní
krise nejsou ani tak známkami úpadku, jako
doklady vzrůstu a vývoje, protože hlavním rá-
zem monarchie jest její rozmanitost.
Tato rozmanitost a různost jest však pro
cizince největší překážkou, aby vnikl a vyznal
se v labyrintu otázek, které na mnoze spíše
zakrývají než odhalují podstatu sporné věcí.
Spis sám vedle informačního úvodu sestává ze
čtyř záhlaví: panovník a monarchie, stát, lid.
zahraniční politika.
Nejmocnější pilíř, na němž spočívá sou-
státí, tvoří jako v každém monarchickém stá-
tu rod panovničí; zde tím mohutnější, že roz-
manitost a různost národů nemá jiného pojít-
ka vzájemného, vyjímajíc snad jedině historic-
kou zvyklost společného soužití. Nepřesné po-
jetí o ústavních pořádcích přispívá k zatemně-
ní těchto skutečností; myšlenka o svrchovano-
sti lidu nebyla nikdy uskutečněna; ani v Uh-
rách ne. Neznalost těchto skutečností vede l
nesprávným názorům o činitelích moci. Opě-
tující se zjevy obstrukce jsou nepřímým doz-
Majitelka a nakladatelka: Pražská akciová tískárna. — Vydavatel a odpovědný redaktor dr. Servác Heller. — Tiskem Pražské akciové tiskárny.
doktor
Heller
8
article
náním malomoci obstruujících; vždyť v Ra-
kousku jest málo, ba není snad nijaký vroze-
ný smysl konstituční. Parlament, ústava jest
pouhým pláštěm. Národové nejsou politicky
příliš moudří.
Mezi činiteli moci stojí v popředí armáda
následuje všemocná byrokracie, jež titulen
„vysoké vlády“ míní vlastně sebe; tone ve fo
málnostech a rozrůstá se ustavičně. Ona stá
vá se nejtěžším problémem státním!
Jest dosti nesnadno vystihnouti ve struč
né stati aspoň nejvýznačnější výsledky, k nimž
Steed dospěl ve svých studiích, v nichž v řa
dě článků, tvořících „stát“ dále následuje or
ganisace církevní; v životě náboženském po
strádá anglický Všudybyl oživující sily.
Po všem, co bylo řečeno, následuje roz
bor pojmů — národů a lidu; sem náležejí před
ně parlamentní zástupci a jejich činnost, dá-
le zvláštní postavení národa vyvoleného; ča-
sopisectvo, poměry časopisů vídeňských: or
ganisace vládní služby novinářské (tisková
kancelář) a obyvatelstvo Vídně. Udá se nám
snad časem seznámiti čtenářstvo podrobněji
některou z těchto velmi rázovitých studií
Dnes jen ještě připomínáme, že „vídeňské“ ča-
sopisy dosud se ani nepokusily, aby oslabily ú-
sudky Steed-ovy aspoň pokud jich se týče.
Steed
Vídeň
9
article
Jakožto doslov spisu o habsburgské mo-
narchií zařaděna „zahraniční politika“, dolo-
žená četnými vyňatky z listin diplomatických
Zabývá se jednak problémem balkanským až
po výsledek posledních válek, jednak otázkou
ukrajinskou. Důvěra v životní schopnost mo-
narchie vyznívá z doslovu stejně jako z úvode
a podporována jest nadějí, že „státníci rakou
stí budou se říditi vyššími zásadami, než jsou
ony, jež vyplývají ze zdánlivé rovnováhy be-
prostředních úspěchů.“
K těmto vyšším principům počítá vzorno
vnitřní správu a naprostou spravedlnost k
všem národům. Tak by získala říše sympati
sousedních národů a nabyla významu rozhod
ného i ve věcech zahraničních. Steedův opti
mísm shoduje se celkem s původním „neopra
veným“ výrokem Palackého, ale prýští z jiné
ho odůvodnění — ze zájmu mezinárodní, pře
devším však anglické zahraniční politiky.
Netřeba zvláště připomínati, že tato nej
lepší anglická studie o soustátí rakouskouher
ském netouží po popularitě v obvyklém slov
smyslu, nesena jsouc hlavně snahou, aby umož
nila Angličanům rychlou orientaci. Narazí o
všem i u nás na čelné odchylky mínění, zvlášte
tam, kde se své hlavní pozorovací stanice —
ve vídeňském prostředí — dospívá k výrokům
málo lichotivým pro všecko obyvatelstvo, po-
kud jde o jeho politickou vyspělost a zdatnost
Bohužel, že právě nynější zasedání vídeňské-
ho parlamemntu na novo potvrzuje jeho názo
ry. Plášť, zahalující absolutistický byrokrafsn
již již se svléká.
Steedův
Palacký
10
article
Zaleski.
Zaleski.
Ministr financí hr. Václav Zalesk
zemřel na Štědrý den odpol. v sa-
natoriu „Martinsbrunn“ v Meranu
J. P. Z Vídně, 27. prosince
(Pův. dopís „N. L“.)
Dávno byl podezřelou a trvalou žlutí zna-
menán jako kandidát smrti. Záchvat, jejž utr
pěl loni na cestě do Dalmacie, byl předposled
ním, signálem, hlásícím její blízkost. Záchvat
který jej stihl ve společné ministerské radě
z níž jej odnesli, byl posledním. V něm byl
Zaleski
Václav
N L
Merano
Vídeň
Dalmacie
11
article
tuhá vůle, silná energie, vzácná houževnatost
k životu a ke práci. Vzehopíl se a zas úřado-
val. Také za prázdnin na venku. Netušil, že
kořen existence jeho je podťat a že kmen se
skácí nejbližším nárazem silného návalu. Tr-
pěl následkem otravy, dovezené z Benátek
když tam meškal na cestě svatební. Diagnosa.
že to jest otrava nikotinová, ukázala se lichou
Choroba byla hlubší, zákeřnější, zhoubnější
Jeho choť po loňských velkonocech naléhala
naň, aby vzdal se úřadu a věnoval se výhrad-
ně léčbě. Marně. Ale poslechl ji, když jej do-
pravili polomrtva z paláce Kounicova, mini-
steria zahraničního, do p láce Eugenova, mi-
nisteria státního pokladu. K její prosbě uděle-
na mu neurčitá dovolená. Bála se, že by pro-
puštění bylo proň ranou, kterou by nepřežil
Jest, pokud moje pamět sahá, čtvrtým mini-
strem, jenž umřel v aktivitě. Před ním Brestl
Haymrle a Peschka.
Kounicův
Eugenův
Peschek
Benátky
12
article
Rychle se vyhoupl na byrokratickém že-
bříku, a leckde se soudilo, že stoupne ještě
výše. Stanice: dvorní rada, odborný chef, mi-
nistr bez portefeuilu, ministr s nejdůležitějším
resortem — málokdo jimi prošel, málokdo
takřka proletěl stejně spěšně. Když po dr. Ro-
bertu Meyerovi převzal odbor, ve kterém čin-
ni byli Dunajewski, Kaizl, Korytowski a Bilin-
ski, o nichž prohodil kdosi, že bylo možno j
probudit o půlnoci a dovedli se pronést o kaž-
dém tematě s patra, řekl mu nynější společný
ministr financí: „Milý Václave, finance nejsou
řeckou gramatikou — to je něco docela jiné-
ho“. A Václav rytíř Zaleski začal se učiti. Ce-
lé noci studoval, aby seznal úvěrnictví, by po
znal bursu, by poznal daně a státní rozpočet.
Stal se žákem několika učitelů. S úžasnou
hbitostí vpravil a vpracoval se do svojí spleti-
té, svízelné, zodpovědné funkce. S jeho jme-
nem zůstane spojeno nerozlučně zrušení malé
loterie jako se jmenem Kaizlovým zrušení kol-
ku novinového.
Meyer
Dunajewski
Kaizl
Korytowski
Bilin
Václav
Zaleski
Kaizlův
13
article
Před několika dny teprvé dostal jsem o
něho z Merana dopis, patrně dříve již psaný.
Písmem pevným, určitým, ve kterém by zaji-
sté žádný grafolog nebyl postihl známky, že
jeho majitel, 45 letý, je nezachranitelně chor.
Liboval si, že je mu fysicky líp a že může od-
poledne ležeti venku. Jako mnozí lidé před
samou smrti, byl pln nadějí, pln plánů: pojede
do Egypta napřed a potom dodělá berní re-
formu. Trápí se, že nemůže býti v parlamen-
té, ana se projednává tam její první část, ma-
lý finanční plán, se kteren zkusil tolik, nežli
byl hotov a předložvr ještě více, když vyo
řizoval se ve výboru. Ale celkový ton listu je
švarný a žertovný.
Nyní leží na marách a v nejbližších dnech
vrátí se ze slunného jihu mrtev do severní vla-
sti. Předčasně skolila, skácela tu Morana člo-
věka, jenž na cestě politiky parlamentní se
sotva rozkročil. Byl poslancem a důvěrníkem
Poláků v korunní radě. Měl v ní dobrou po-
sici. Nikoli, protože byl ministrem financí pou-
ze, ale hlavně proto, že byl exponentem Kola
polského, jeho diplomatickým zástupcem. Ve
chvíli, ve které se jím stal, přestal býti stran-
níkem a členem konservativní skupiny. Byl
prostředkovatelem a smírčím mezí „Kolem
polským a vládou několikrát. Jeho přičiněním
urovnány rozpory vzniklé pro stavbu průpla-
vů haličských a pro loňskou vojenskou refor-
mu. Měl ruku hladkou, k Polákům vždy ště-
drou. Udělal a vykonal pro ně potichu a ne-
hlučně a v zákulisí daleko více, nežli na veřej-
ném foru. Co ztratili jím, uvidí později. Pocí-
tí ještě později. Protože přibylo v posledních
dvou nedělích imponderabile jakéhosí temné-
ho pocitu, že nedoporučuje se vzhledem na
Moran
Polák
Merano
Egypt
14
article
dojmy, zůstavené aférami Dlugoszovými
Stapinského svěřovati státní finance zase Po-
lákovi a že to není zájmem Poláků samých
přejímati sprévu jejich po hraběti Zaleském.
Smrt tohoto ministra rozmnožuje rozpa-
ky, potíže, krise delegace haličsko - polské
stejnou měrou jako nesnáze, svízele a trpko-
stí hraběte Stürgkha. Tou chvílí jsou Poláei
v kabinetě bez zastoupení — skutečnost, ja-
ké nebylo snad vůbec od zřízení polského mi-
nisterstva krajanského. Mezi premierem
polskými lavicemi není teď žádného mostu.
žádné lávky ani. Poláci jsou rozmrzeni, roz-
trpčeni, rozhořčeni a nechtějí delegovati do
ministerstva žádného poslance. Nechtějí s
dáti rázat parlameniními dvěma ministry svý-
mi. Ba nechtějí se dáti vázat ani jediným. Vy-
hražují si volnost akce. Čekají, že chef vlády
nechať je jím kdokoli, vystaví lávku neb most
sám a přijde k nim. Z černého sukna, kryjícího
rakev Zaleského, padá hodně tmavý stín na
poměr Kola polského ke hr Stürgkhovi. Po-
měr ten byl napiatým, nežli brabě Zaleskí
skonal, po jeho úmrti bude ještě napiatější.
nepodaří-li se hraběti Stürgkhovi naklonitisi
opět Poláky a zaplašiti nebezpečí, které hro-
zi mu a celé vnitropolitické situaci z koutu
polského. Volba nástupce nebude lebkou vě-
cí pro něj. Ale také ne pro Poláky. Úraz nen
vyloučen.
Dlugoszův
Zaleský
Stürgkh
Polák
15
article
Bylo pohadlnou zvyklostí tady, ve vyso-
kém úřadnictvu, v diplomacii, na místech nej
vyšších a v gizině všechnu vinu za chronický
rozvrat tohoto státu svalovati na královstv.
České vůbec a nás Čechy zvlášť. Je historicky
a fakticky nesporno a zajímavo, že krise loň-
ských předloh vojenských a že veškera kri-
se, ve které tkví parlament od června t.r., má
svůj původ, svůj vznik a svoje příčiny výhrad-
ně v Haličí. Forsan et haec meminisse iuva-
bit. Je záhodno, je prospěšno, je nutno tuto
pravdu prostě konstatovat a míti ji na mysli
Všude. Kdyby v německém táboře naší vlasti
nebyli zaslepenci, nýbrž lidé s otevřenýma o-
čima, lidě, rozumějící, co káže prospěch, co
velí přítomná chvile, vzali by si z této pravdy
naučení jedině možně. A uvedli by poznání
pravdy té plynoucí a prýštící ve skutek. Muž-
ně, odhodlaně, obětavě a bez otálení. Také
politice jako na kulečníku je nezbytno hrát
s ranami odráženými.
Čecho
Halič
16
article
Hrabě Václav Zaleski narodil se 28. květ
na 1868. Byl synem bývalého ministra a místodrží
tele, ryt. Fulma Zaleského. Vystudovav práva
vstoupil do politické státní služby nejprve v Dol
Rakousích, pak v Halici a r. 1893 dostal se do
ministerstva orby. Pobyv zase pět let u místodr-
žitelství ve Lvově, povolán r. 1901 do minister
stva vnítra. Opěl se vrátil do Lvova jako dvorn
rada v místodržitelství, načež r. 1906 jmenovár
odborovým přednostou v ministerstvě orby, kdež
pobyl delší dobu. R. 1907 zvolen do říšské rady
Dne 9. ledna 1911 stal se haličským ministrem
krajanem v ministerstvě Bienerthově a zůstal jím
v kabinetě Gautschově. V téže hodnosti přešel 3
listopadu 1911 do kabinetu Stürgkhova, ale již 19
listopadu jmenován ministrem finanel. Na jaře 1912
onemocněl v Dalmacii otravou nikotinem; poo-
křáv, spravoval dále ministerstvo financí a na je-
ho bedra padla obtížná povinnost, opatřiti pro vo-
jenskou správu finanční prostředky v době balkán-
ské války. Za to povýšen 28. října 1913 do sta-
vu hraběcího. V tu dobu znovu ochuravěv, byl jiz
na dovolené v Meráně, kde dne 24. prosince ze-
mřel. Za dovolené zastupoval ho v ministerstvě od-
borový přednosta bar. August Engel, který po
jeho smrti jmenován 25. prosince správcem mini-
sterstva financi
Zaleski
Fulma Zaleský
Bienerthův
Gautschův
Stürgkhův
Engel
Dolo Rakousy
Lvov
Dalmacie
Merán
17
article
V drobném perodejli
ranní šislo o sobě
večernl
Ve nliálkách na vankov
ranní žlslo
večerni
lnseráts
plutí se hotově papřen
Předplaeení s insarty přijtmá
administrace v Marianské ul.. a
Tam nachásejt se tás
redakes, tiskárna a expiedine
„Národnícb Listů
Rukopisv se navranan
Rukopisv
18
article
K zápasu v průmyslu knih-
tiskařském.
K zápasu v průmyslu knih-
tiskařském.
(Z kruhů odborných.)
V nynějším zápase knihfiskařském nejed-
ná se tak o mzdovou stránku, jako spíše o řa-
du otázek zásadní povahy hospodářské a soci-
ální. V podstatě dají se shrnouti v následujíc
kategorie-
1. zabránění tomu, aby nebyl uskutečněn
cenník, který by ulehčoval konkurenci Něme-
cka, ubíjel domácí průmysl na úkor podnika-
telů i dělnictva. Sem spadají požadavky po-
mocniciva: a.) aby zkrácena byla pracovní do-
ba z 8ž4 hodiny na 84 hodiny a zrušen zákaz
snídaně a svačiny, což by znamenalo nové
zkrácení o další 1éhodiny. V Německu pracuje
se týdně 53 hodiny, u nás nyní 521/4 hod., dle
přání pomocníků však 51 hodinu ( po zavedení
snídaně a svačiny 48 hodin). Mimo to u nás 17
svátků, první máj a o třech dnech (štědrý ve-
čer, sobola před velikonocemi a letnicemi) z-
kracuje se doba pracovní o 2 hodiny; b.) mzda
sazečů na strojích u nás obnáší 40 event. 52 92
nad minimum ručního sazeče, v Německu 259
c.) minímum výkonnosti v Německu vyšší než
u nás (při strojích 6400 liter v Německu, u nás
6000): d.) akkordní práce v Německu lacinější
a je přípustna i při sazbě na strojích.
2.) návrh pomocnictva snaží se stižiti, ne-
li zameziti pronikavé zavádění strojové výroby
stavěním umělých překážek mzdových a jiných
O 40—52 procentním zvýšení mzdy sazečů stro
jových jsme se shora zmínili; zákaz akkordní
práce na stroji a snížení minima výkonnosti za-
meziti má snažení sazečů po dokonalosti a pl-
ném využití stroje sázecího; mimo to strojo-
vým sazečem smí být jen vyučený ruční sa-
zeč a učiti se musí 15 neděl. Další celá řada o-
mezení a zdražení strojové sazby je jen člán-
kem v řetěze snah po obmezení strojové výro-
by. Tato snaha pomocnictva není jistě pokro-
kovou.
Německo
19
article
3.) pomocnický cenník snaží se stížiti kou-
kurenční schopnost malých závodů. K to-
mu směřují: a.) ustanovení jimiž se zakazuje
strojmistrovi obsluhování více než dvou strojů
nebo jedneho stroje a jedné tyglovky, takžev
malých tiskárnách venkovských musil by míti
knihtiskař k obsluze tří strojů, které ani stále
neběží, dva strojmistry: b.) v pomocnickém cen
níku jest ještě ostřěji provedena dělba práce
a spůsobilosti, takže není možna výchova k ře-
meslu knihtiskařskému, nýbrž jen k tovární vý
robě dělené: učenník může býti vyučen buď sa
zečem, nebo tiskařem nebo stereotypérem ne-
bo písmolijeem, nesmí však býti zaměstnán
při všech pracích, aby poznal celé řemeslo. c.)
učeň nesmí se v době učení učiti sázeti na
stroji sázecím, nýbrž smí tak učiniti až po vyu-
čení. JJe zřejmo, že cenník pomocnický jest pří-
mo namířen proti malým závodům a proti stře-
dostavovské politice.
4.) Pomocnický ceník hledí odníti zaměst-
navateli právo disposice v jeho vlastním závo-
dě takto: a.) vsunuje mezí dělnictvo a zaměst-
navatele instituci důvěrníka ze středu personá
lu ustanoveného osobami a organisacemi mi-
mo závod a dává tomuto důvěrníkovi právo mi
siti se do všech věcí náležejících k disposici za
městnavatele; b.) jak co do rozdělení pracovní
doby, tak co do zaměstnání sazeče výpomocí
mimo závod, použití osob zaměstnaných k řa-
lě prací jsou v cenníku ustanovení, jež dispo-
siční právo zaměstnavatelovo stlačují na mini-
mum; c.) sprostředkování práce díti se má spů-
sobem, který béře podnikateli právo volby to-
ho, koho zaměstnati chce; d.) zaměstnavatel
nemůže vůbec strojového sazeče, který by měl
21
article
Hvězda betlemská.
Hvězda betlemská.
Vánoční „pohádka“.
Celé dvě hodiny sledoval Vratislav Náho-
da půvabný ten dívčí zjev. Z ulice do ulice
přes široká náměstí, a zase spletí křivolakých
ulic. Nepocítil mrazu, jímž líce jeho zčervena-
ly, a nepocítil bolesti, když počal padatí su-
chý, sypký sníh, bodající jako jehly.
Vznášela se před ním luzná ta postava
jako zjev nadpozemský, jak si Vratislav Náho-
da v mysli již několikráte řekl. Zdála se mu
vždy vzdušnější a vzdušnější. Snad byla příči-
nou tohoto přeludu podrážděná obraznost
Vratislavova, neboť neukojený žaludek má
někdy podivuhodný účinek na všechno čiv-
stvo. A Vratislav od včerejšího večera sousta
nepožil. Ne proto, že dnes byl štědrý den
že by chtěl byl viděli zlaté prasátko. V tu bá-
chorku dávno nevěřil. Ale Vratislav choval
posledních deset krejcarů v kapse, a za ty měl
poříditi dnešní večeři. Kde a jak, o tom nyni
neuvažoval. Víděl jen ji a ji a ji — a chtělji
sledovati, dokud mu neodvolatelně, neúprosně
nezmizí v kterémsi paláci. Po jeho přesvědče-
ní nemohla býti odjinud než z paláce.
Chvilemi ji byl v patách, sotva že se ne-
dotýkal aksamitového roucha, oblévajícího
ztepilou její postavu. Ale chvílemi ztrácela se
mu v tlumu lidi, zvláště na křižovatkách ulie
a pak Vratislav prudca, bezohledně klestil s
cestu davem, aby rozkožnou divku zas doho-
Vstoupila do desiti, deacíti krámů, patrn
vylledávajíc ještě dárky šlědrovečerní, a tu
Vratislav stanul vždy nenápadnž kdesi ceodál
a vyčl ávai ji jako vězaž nas. Jen v techt
chynech zaléznla riu na pably, jen v těchto
chvibeh poclťoval bodáni kruolčastého sněhu
A krem tohe obydleni i zortalatví, když re
luzná žena zdržela dele nel jiede a Ldyž po-
nil.
Ná
Vratislavův
prudca
Vratislav
široký náměstí
22
article
myslil, že mu již unikla. Neboť chorobně vzní-
cená obraznost jeho viděla náhle, že z krámu
vychází pět, deset, dvacet dívek za sebou
ač jich tam tolik nevešlo, a v oblouzení smy-
slů poznával v každé svou hvězdu a zas ne-
poznával.
Konečně však vystoupila ona — a Vrati-
slav kráčel dále za ní jako její stín.
Šestá večerní již odbila, ruch na tržištích
znenáhla utichal, mnohé krámy byly již za-
vřeny, a jinde unavení zřízenci chvatně staho-
vali žaluzie nebo hřmotně příráželi vrátně —
honem, honem, aby zas nějaký opozdilý kupec
nevlezl. Prodavači byli unaveni a nemohli se
dočkati vyhřátých světnic, teplé rybí polévky
syté večeře.
Na to na vše Vratislav teď nemyslil.
Jediným jeho pomyšlením byla ona, ona
Byl přesvědčen, že ji poznal. že je to táž kra-
savíce, kterou spatřil v masopustě na plese fi-
losofů, ale neměl odvahy, aby se k ní přiblížil
Neboť tehda byl pouhým výpomocným su-
plentem. Od konce školního roku není an
tím ...
Dívce přibývalo drobných balíčků, ale pře
to chvátala ku předu, ku předu, jistě v obavě
aby kdesi nepřišla k zamčeným dveřím. Kone-
čně vešla do krámu posledního, kdesi v Želez-
né ulici, a právě v čas. Neboť i tady již zháše-
li světla ve výkladní skříni a chystali se zavří-
Majíc plné ruce, stiskla dívka kliku lokýt
kem, a tu Vratislav z povzdáli zpozoroval, že
cosi upustila. Dívka vstoupila, přírazila za se-
bou dvéře, a Vratislev vrhl se jako šelma po
své kořisti. IBya to něžná rukavička.
Zmocnil se jí, ustoupil opět v polostín,
a povznesl rukavičku k ústům. Jemná a přece
pronikavá voňavka opojila nadobro jeho smy-
ly. Celeval měkkou rukavičku, která je tak
ťastná, že smí vězaili malou její teplou ruku
Umiňoval si, že vyčká dámy a v příhodno
chvili rukavíci jí vráti.
Na chodníku zadusaly čísi kroky a zazně
hlas:
Vratislav
Kone
23
article
„Na zdar, Náhodo! Nač tu čekáš?“
Toť Vávra, šťastnější soudruh ze studi
suplent, který učí.
Vratislav rychle skryl rukavici.
„Nač?“ zasmál se skoro chraptivě. „Nu
nač tak čekává náhoda? Sama neví, nač
Ale já vím: čekám, až mně vyjde hvězda be-
tlémská.“
Přítel zadíval se do vyhublé tváře Vrati
slavovy. Zdálo se mu, že chápe smysl jeho
slov. Znal osud jeho, domníval se, že Vratislav
miní tou hvězdou betlémskou místo, postave
ní,výdělek, živobytí.
Rychle načal z jiného
„Kde večeříš dnes. Vratislave?
„Ještě nevím, kam zapadnu.
Řekl to netrpělivě, neboť se chvěl obavou
aby dívka zatím nevyšla, aby ho přítel nezdr
žel, aby mu nebyl překážkou v dalším dopro-
vodu.
„My večeříme v Besedě, Vratislave. To-
tiž Svatoš, Paveza a já. Chceš-li doplniti
čtverlistek, budeš nám vítán — víš dobře.
čtverlístek přináší štěstí: A chceš-li být mým
hostem, jsi ještě vítanější. Nezapomněl jsem
kamaráde, kterak ses vždy se mnou dělival
když ti poslali z domova. A jsem pořád ještě
tvým dlužníkem
„Budiž, příjdu — snad přijdu!“ řekl
chvatně Vratislav, a podával příteli ruku, aby
hovor ukončil. Neboť každé chvíle mohla vy-
jíti jeho hvězda ..
Kroky soudruhovy zanikly již kdesi v uli-
ci Rytířské. Tu se otevřely dvéře a z krámu
vyšla dívka s rozmnoženým břemenem balíč-
Sám nevěda, kterak se to stalo, Vratislav
pojednou smekl a zároveň sáhl do kapsy pr
rukavičku, aby ji odevzdal.
„Dovolíte-li, milostivá — —
Dívka podívala se na šedivý burnus Ná-
hodův, letmo přeměřila celou jeho postavu,
otázala se
„Jste volný? Máte půlhodinku času
Chcete mí cosí odnésti?“
Vávra
Vratislav minit
Vratislav
Svatoš
24
article
„Prosím — prosím — prosím, milostivá,
zajíkal se Vratislav.
„Dobrá — ach ano, máte u sebe listek
— Svůj lístek mi dejte — —
Náhoda sáhl do náprsní kapsy pro tobol
ku „vyňal navštívenku, podal dívce.
Stiskla ji pevně dvěma prsty pravice
řekla.
„Odeberte mi ty věci — tak, to, a toto
— a toto, a ještě toto. Dejte pozor, neste opa-
trně, nic neupusťte — nerozmačkejte to. Jsou
tam i křehké věci — a v této krabici sklo
Tak, tyto maličkosti ponesu sama. Pojďte —
jdeme na Malou Stranu. Dejte se tu rovně
přes náměstí, Karlovou ulicí. Tak. A můžete
jíti vedle mne.
Řekla tak z opatrnosti, aby nezůstával
pozadu, až by ho někde nadobro ztratila.
lístek, jejž jí byl podal, vsunula do rukávniku
aniž se naň podívala.
Vratislavu Náhodovi zamotala se hlava
Ve snách se nenadál, že ho potká takové ště-
stí. Smí ji doprovázeti! Smí nésti její štědro
večerní dárky! A tak daleko!
Kráčela mlčky podle něho, ani si ho ne-
všímajíc. A tu ponenáhlu jal se Náhoda uvažo-
vati. Kterak se to stalo? Zač ho dívka poklá-
dá? — Než — vše lhostejno. Jen když smí jit
s ní. A když vnikli do úzké ulice Karlovy, ku-
dy ještě chvátalo množství lidí, od mostu ik
mostu, stalo se nejednou, že je dav lidí srazil
těsněji k sobě, až zavadil o její roucho., o jej
loket. V takovém okamžiku pocítil vždy nes-
mírnou rozkoš.
Prošli Karlovou ulicí, vkročili na most.
Ostrý vítr zafičel proti nim, sníh se sypal hu-
stějí a chvílemi jej svíjel vítr v mračna jako
kouř. šlehal do tváří, oslepoval je na okamži-
„Ach, to jsou pravé vánoce!“ prohodila
dívka, povznášejíc rukávník, aby zaclonila o-
blíčej před pichlavými úteky vánice.
„Ano, vzácná slečno,“ přisvědčil Vrati-
slav. „A na mysl vynořují se všechny vzpo-
mínky z dětství na všechny vánoce minulé.
Vratislav
Náhod
Karlová ulice
Karlov
25
article
Neboť ve vzpominkách žijí nám jen takovéto
vánoce. Mrazivé, sněhuplné, a zase s oblohou
rozjiskřenou nespočetnými hvězdami. A nade
všemi veliká, planoucí hvězda betlémská,
převyšující leskem svým všechny ostatní. Tak
jsme ji vidali nejen v pohádkách, ale i ve sku-
tečnosti — arci jen v dětské obraznosti své.“
Udivena podívala se dívka stranou po
svém nosiči. Jak divně mluví ten člověk! Ja-
koby z knihy odřikával. Měl patrně mnohem
šťastnější minulost než přítomnost.
Přešli most, prošli Mosteckou ulicí, námě-
stí, dívka zamířila v pravo do ulice Ostruhové.
a dále vzhůru, vzhůru, až po sám opiš pod
hradem, a tu přímo k velikému, palácovitému
domu, jenž shlíží čelem svým s kopce do celé
ulice Ostruhové.
Tu stanula, jakoby chtěla nosíčí odejmou-
ti břemenc, ale pojednou řekla
„Nic naplat. Musíte se mnou až nahoru.
Mám plné ruce, nemohu ani do — —
Chtěla říci „do tobolky“, ale nedopovědě-
la. Chvatně vešla do domu, Vratislav za ní.
A vzhůru do patra. Tu stiskla knoflík zvoneč-
Byla jakási tabulka na dveřích, ale Vrati-
slav nepovšiml si jí. Dvéře se otevřely a na
prahu stála vážná, obtárlá paní.
„že konečně jdeš, Julie! Již jsem poměla
úzkostí, že tě snad někde přejeli. Tatinek je
dávno doma, strachoval se — —
Vratislav octl se v teplé, osvětlené před-
síni.
„Tak, milý muži,“ řekla slečna Julie.
„můžete balíčky složiti zde na stůl — —
Chvěly se mu ruce, mrazem i rozčílením.
když skládal štědrovečerní nadělení na mra-
morový stolek. V rozčílení nepostřehl ani, že
se otevřely dvéře z pokoje a do předsíně ve-
šel muž prokvetalých vlasův i vousův. ale
vzpřímený a pohledu vážného, nějak úřední-
„Tak, milý muži,“ řekla dívka, setřásajíc
s rukávníku snih na podlahu, „děkuju vám, že
iste šťastně donesl. A tute — —
Vratislav
Julie
mostecký