ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 b4a13430-8f1d-11dd-9677-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 19, org 4, person 52
1 masthead
nnáník nadasátý třetí.
2 masthead
V Praze, v nedöli 28. prosince 19:3.
Praha
3 masthead
Číslo 353.
4 article
Ma rann a večerni lintn pěsalpiaev - v Pra adosinistrae na měs ns čtvrt leta s Ivoji stonáško miěsl na čtvrt leua ve filialkach ns měsl s K w P'ostou nn Stori jena ket s dvojí zásilku na divrt ieka
NN Stori
5 article
Dnešní číslo „Nár. Listů“ má pro Prahu i pro venkov 12 stran. Příští číslo „Národních Listů“ vyjde v úterý dne 30. prosince v obvyklou hodinu ranní.
Praha
6 article Kniha o Rakousku.
Kniha o Rakousku. Výstižných, časových politických studii bez přichuti a zbarvení stranického o rakous- kouherské monarchii není ani u nás ani u na- šich sousedů německých nadbytek a cizina se obyčejně dívá na zdejší poměry brejlemi zka- lenými vídeňskou žurnalistikou. Tím radost- něji proto překvapí anglické dílo „The Hapsburg Monarchy“ napsané n jiné povolaným a znalostí všestrannou doko- nale vyzbrojeným pozorovatelem, jakým jest vídeňský dopisovatel světového listu „The Ti- mes“ p. Henry Wickham Steed. Jsme přes- vědčení, že snahou podati ryzou pravdu a pro- niknouti až k jejímu jádru bystrostí úsudku vše objímajícího rozhledu nemá spisovate mnoho soupeřů a v přebohaté politické lite- ratuře anglické není o habsburské monarchii jak dnes se presentuje díla druhého, jež by se mohlo postaviti po bok; pro svět anglický bu- de Steedovo dílo více než Ariadninou nití podunajském bludišti politických, národních. socialních, hospodářských a ostatních otázek, pro svět ostatní pak opravdovým odhalením spolehlivým učitelem. Všichni, ať politikovéz povolání ať prostí pozorovatelé současného stavu moderních států a národů shledají v té- to publikaci důkazy vynikajícího talentu imponující erudice. Víme, že Seton Watson (Scotus Viator) dříve proslul svými pracemio Rakousku, podával však pouhé věrné výseky. probíral určité otázky, jež podrobně propra- coval, ale úhrnného celkového obrazu nepodal Tento úkol provedl brilantně Steed. Jeho anglické hledisko dovede i našincům ukázati celek monarchie ve světle mnohdy sotva tu- šeném. Plných deset roků zabýval se poměry zdejšími, žil takřka s sebou život zdejší a ja- ko dopisovatel předního anglického časopisu byl téměř neustále nucen posuzovatia oceňovati jej a pohlížeti naň vlastníma očima.
Wickham Steed Steedův Ariadnin Seton Watson Scotus Viator Steed Rakousko the Hapsburg
7 article
Podává ovoce své osobní zkušenosti, ne snad pouhé ohlasy účelných, tendenčních informací Němaje strannického zájmu na zdejších zápa- sech, snažil se dopátrati se podmínek trvání státu a zájmů společných všem národům, dospěl k přesvědčení, že dočasné vnitřní krise nejsou ani tak známkami úpadku, jako doklady vzrůstu a vývoje, protože hlavním rá- zem monarchie jest její rozmanitost. Tato rozmanitost a různost jest však pro cizince největší překážkou, aby vnikl a vyznal se v labyrintu otázek, které na mnoze spíše zakrývají než odhalují podstatu sporné věcí. Spis sám vedle informačního úvodu sestává ze čtyř záhlaví: panovník a monarchie, stát, lid. zahraniční politika. Nejmocnější pilíř, na němž spočívá sou- státí, tvoří jako v každém monarchickém stá- tu rod panovničí; zde tím mohutnější, že roz- manitost a různost národů nemá jiného pojít- ka vzájemného, vyjímajíc snad jedině historic- kou zvyklost společného soužití. Nepřesné po- jetí o ústavních pořádcích přispívá k zatemně- ní těchto skutečností; myšlenka o svrchovano- sti lidu nebyla nikdy uskutečněna; ani v Uh- rách ne. Neznalost těchto skutečností vede l nesprávným názorům o činitelích moci. Opě- tující se zjevy obstrukce jsou nepřímým doz- Majitelka a nakladatelka: Pražská akciová tískárna. — Vydavatel a odpovědný redaktor dr. Servác Heller. — Tiskem Pražské akciové tiskárny.
doktor Heller
8 article
náním malomoci obstruujících; vždyť v Ra- kousku jest málo, ba není snad nijaký vroze- ný smysl konstituční. Parlament, ústava jest pouhým pláštěm. Národové nejsou politicky příliš moudří. Mezi činiteli moci stojí v popředí armáda následuje všemocná byrokracie, jež titulen „vysoké vlády“ míní vlastně sebe; tone ve fo málnostech a rozrůstá se ustavičně. Ona stá vá se nejtěžším problémem státním! Jest dosti nesnadno vystihnouti ve struč né stati aspoň nejvýznačnější výsledky, k nimž Steed dospěl ve svých studiích, v nichž v řa dě článků, tvořících „stát“ dále následuje or ganisace církevní; v životě náboženském po strádá anglický Všudybyl oživující sily. Po všem, co bylo řečeno, následuje roz bor pojmů — národů a lidu; sem náležejí před ně parlamentní zástupci a jejich činnost, dá- le zvláštní postavení národa vyvoleného; ča- sopisectvo, poměry časopisů vídeňských: or ganisace vládní služby novinářské (tisková kancelář) a obyvatelstvo Vídně. Udá se nám snad časem seznámiti čtenářstvo podrobněji některou z těchto velmi rázovitých studií Dnes jen ještě připomínáme, že „vídeňské“ ča- sopisy dosud se ani nepokusily, aby oslabily ú- sudky Steed-ovy aspoň pokud jich se týče.
Steed Vídeň
9 article
Jakožto doslov spisu o habsburgské mo- narchií zařaděna „zahraniční politika“, dolo- žená četnými vyňatky z listin diplomatických Zabývá se jednak problémem balkanským až po výsledek posledních válek, jednak otázkou ukrajinskou. Důvěra v životní schopnost mo- narchie vyznívá z doslovu stejně jako z úvode a podporována jest nadějí, že „státníci rakou stí budou se říditi vyššími zásadami, než jsou ony, jež vyplývají ze zdánlivé rovnováhy be- prostředních úspěchů.“ K těmto vyšším principům počítá vzorno vnitřní správu a naprostou spravedlnost k všem národům. Tak by získala říše sympati sousedních národů a nabyla významu rozhod ného i ve věcech zahraničních. Steedův opti mísm shoduje se celkem s původním „neopra veným“ výrokem Palackého, ale prýští z jiné ho odůvodnění — ze zájmu mezinárodní, pře devším však anglické zahraniční politiky. Netřeba zvláště připomínati, že tato nej lepší anglická studie o soustátí rakouskouher ském netouží po popularitě v obvyklém slov smyslu, nesena jsouc hlavně snahou, aby umož nila Angličanům rychlou orientaci. Narazí o všem i u nás na čelné odchylky mínění, zvlášte tam, kde se své hlavní pozorovací stanice — ve vídeňském prostředí — dospívá k výrokům málo lichotivým pro všecko obyvatelstvo, po- kud jde o jeho politickou vyspělost a zdatnost Bohužel, že právě nynější zasedání vídeňské- ho parlamemntu na novo potvrzuje jeho názo ry. Plášť, zahalující absolutistický byrokrafsn již již se svléká.
Steedův Palacký
10 article Zaleski.
Zaleski. Ministr financí hr. Václav Zalesk zemřel na Štědrý den odpol. v sa- natoriu „Martinsbrunn“ v Meranu J. P. Z Vídně, 27. prosince (Pův. dopís „N. L“.) Dávno byl podezřelou a trvalou žlutí zna- menán jako kandidát smrti. Záchvat, jejž utr pěl loni na cestě do Dalmacie, byl předposled ním, signálem, hlásícím její blízkost. Záchvat který jej stihl ve společné ministerské radě z níž jej odnesli, byl posledním. V něm byl
Zaleski Václav N L Merano Vídeň Dalmacie
11 article
tuhá vůle, silná energie, vzácná houževnatost k životu a ke práci. Vzehopíl se a zas úřado- val. Také za prázdnin na venku. Netušil, že kořen existence jeho je podťat a že kmen se skácí nejbližším nárazem silného návalu. Tr- pěl následkem otravy, dovezené z Benátek když tam meškal na cestě svatební. Diagnosa. že to jest otrava nikotinová, ukázala se lichou Choroba byla hlubší, zákeřnější, zhoubnější Jeho choť po loňských velkonocech naléhala naň, aby vzdal se úřadu a věnoval se výhrad- ně léčbě. Marně. Ale poslechl ji, když jej do- pravili polomrtva z paláce Kounicova, mini- steria zahraničního, do p láce Eugenova, mi- nisteria státního pokladu. K její prosbě uděle- na mu neurčitá dovolená. Bála se, že by pro- puštění bylo proň ranou, kterou by nepřežil Jest, pokud moje pamět sahá, čtvrtým mini- strem, jenž umřel v aktivitě. Před ním Brestl Haymrle a Peschka.
Kounicův Eugenův Peschek Benátky
12 article
Rychle se vyhoupl na byrokratickém že- bříku, a leckde se soudilo, že stoupne ještě výše. Stanice: dvorní rada, odborný chef, mi- nistr bez portefeuilu, ministr s nejdůležitějším resortem — málokdo jimi prošel, málokdo takřka proletěl stejně spěšně. Když po dr. Ro- bertu Meyerovi převzal odbor, ve kterém čin- ni byli Dunajewski, Kaizl, Korytowski a Bilin- ski, o nichž prohodil kdosi, že bylo možno j probudit o půlnoci a dovedli se pronést o kaž- dém tematě s patra, řekl mu nynější společný ministr financí: „Milý Václave, finance nejsou řeckou gramatikou — to je něco docela jiné- ho“. A Václav rytíř Zaleski začal se učiti. Ce- lé noci studoval, aby seznal úvěrnictví, by po znal bursu, by poznal daně a státní rozpočet. Stal se žákem několika učitelů. S úžasnou hbitostí vpravil a vpracoval se do svojí spleti- té, svízelné, zodpovědné funkce. S jeho jme- nem zůstane spojeno nerozlučně zrušení malé loterie jako se jmenem Kaizlovým zrušení kol- ku novinového.
Meyer Dunajewski Kaizl Korytowski Bilin Václav Zaleski Kaizlův
13 article
Před několika dny teprvé dostal jsem o něho z Merana dopis, patrně dříve již psaný. Písmem pevným, určitým, ve kterém by zaji- sté žádný grafolog nebyl postihl známky, že jeho majitel, 45 letý, je nezachranitelně chor. Liboval si, že je mu fysicky líp a že může od- poledne ležeti venku. Jako mnozí lidé před samou smrti, byl pln nadějí, pln plánů: pojede do Egypta napřed a potom dodělá berní re- formu. Trápí se, že nemůže býti v parlamen- té, ana se projednává tam její první část, ma- lý finanční plán, se kteren zkusil tolik, nežli byl hotov a předložvr ještě více, když vyo řizoval se ve výboru. Ale celkový ton listu je švarný a žertovný. Nyní leží na marách a v nejbližších dnech vrátí se ze slunného jihu mrtev do severní vla- sti. Předčasně skolila, skácela tu Morana člo- věka, jenž na cestě politiky parlamentní se sotva rozkročil. Byl poslancem a důvěrníkem Poláků v korunní radě. Měl v ní dobrou po- sici. Nikoli, protože byl ministrem financí pou- ze, ale hlavně proto, že byl exponentem Kola polského, jeho diplomatickým zástupcem. Ve chvíli, ve které se jím stal, přestal býti stran- níkem a členem konservativní skupiny. Byl prostředkovatelem a smírčím mezí „Kolem polským a vládou několikrát. Jeho přičiněním urovnány rozpory vzniklé pro stavbu průpla- vů haličských a pro loňskou vojenskou refor- mu. Měl ruku hladkou, k Polákům vždy ště- drou. Udělal a vykonal pro ně potichu a ne- hlučně a v zákulisí daleko více, nežli na veřej- ném foru. Co ztratili jím, uvidí později. Pocí- tí ještě později. Protože přibylo v posledních dvou nedělích imponderabile jakéhosí temné- ho pocitu, že nedoporučuje se vzhledem na
Moran Polák Merano Egypt
14 article
dojmy, zůstavené aférami Dlugoszovými Stapinského svěřovati státní finance zase Po- lákovi a že to není zájmem Poláků samých přejímati sprévu jejich po hraběti Zaleském. Smrt tohoto ministra rozmnožuje rozpa- ky, potíže, krise delegace haličsko - polské stejnou měrou jako nesnáze, svízele a trpko- stí hraběte Stürgkha. Tou chvílí jsou Poláei v kabinetě bez zastoupení — skutečnost, ja- ké nebylo snad vůbec od zřízení polského mi- nisterstva krajanského. Mezi premierem polskými lavicemi není teď žádného mostu. žádné lávky ani. Poláci jsou rozmrzeni, roz- trpčeni, rozhořčeni a nechtějí delegovati do ministerstva žádného poslance. Nechtějí s dáti rázat parlameniními dvěma ministry svý- mi. Ba nechtějí se dáti vázat ani jediným. Vy- hražují si volnost akce. Čekají, že chef vlády nechať je jím kdokoli, vystaví lávku neb most sám a přijde k nim. Z černého sukna, kryjícího rakev Zaleského, padá hodně tmavý stín na poměr Kola polského ke hr Stürgkhovi. Po- měr ten byl napiatým, nežli brabě Zaleskí skonal, po jeho úmrti bude ještě napiatější. nepodaří-li se hraběti Stürgkhovi naklonitisi opět Poláky a zaplašiti nebezpečí, které hro- zi mu a celé vnitropolitické situaci z koutu polského. Volba nástupce nebude lebkou vě- cí pro něj. Ale také ne pro Poláky. Úraz nen vyloučen.
Dlugoszův Zaleský Stürgkh Polák
15 article
Bylo pohadlnou zvyklostí tady, ve vyso- kém úřadnictvu, v diplomacii, na místech nej vyšších a v gizině všechnu vinu za chronický rozvrat tohoto státu svalovati na královstv. České vůbec a nás Čechy zvlášť. Je historicky a fakticky nesporno a zajímavo, že krise loň- ských předloh vojenských a že veškera kri- se, ve které tkví parlament od června t.r., má svůj původ, svůj vznik a svoje příčiny výhrad- ně v Haličí. Forsan et haec meminisse iuva- bit. Je záhodno, je prospěšno, je nutno tuto pravdu prostě konstatovat a míti ji na mysli Všude. Kdyby v německém táboře naší vlasti nebyli zaslepenci, nýbrž lidé s otevřenýma o- čima, lidě, rozumějící, co káže prospěch, co velí přítomná chvile, vzali by si z této pravdy naučení jedině možně. A uvedli by poznání pravdy té plynoucí a prýštící ve skutek. Muž- ně, odhodlaně, obětavě a bez otálení. Také politice jako na kulečníku je nezbytno hrát s ranami odráženými.
Čecho Halič
16 article
Hrabě Václav Zaleski narodil se 28. květ na 1868. Byl synem bývalého ministra a místodrží tele, ryt. Fulma Zaleského. Vystudovav práva vstoupil do politické státní služby nejprve v Dol Rakousích, pak v Halici a r. 1893 dostal se do ministerstva orby. Pobyv zase pět let u místodr- žitelství ve Lvově, povolán r. 1901 do minister stva vnítra. Opěl se vrátil do Lvova jako dvorn rada v místodržitelství, načež r. 1906 jmenovár odborovým přednostou v ministerstvě orby, kdež pobyl delší dobu. R. 1907 zvolen do říšské rady Dne 9. ledna 1911 stal se haličským ministrem krajanem v ministerstvě Bienerthově a zůstal jím v kabinetě Gautschově. V téže hodnosti přešel 3 listopadu 1911 do kabinetu Stürgkhova, ale již 19 listopadu jmenován ministrem finanel. Na jaře 1912 onemocněl v Dalmacii otravou nikotinem; poo- křáv, spravoval dále ministerstvo financí a na je- ho bedra padla obtížná povinnost, opatřiti pro vo- jenskou správu finanční prostředky v době balkán- ské války. Za to povýšen 28. října 1913 do sta- vu hraběcího. V tu dobu znovu ochuravěv, byl jiz na dovolené v Meráně, kde dne 24. prosince ze- mřel. Za dovolené zastupoval ho v ministerstvě od- borový přednosta bar. August Engel, který po jeho smrti jmenován 25. prosince správcem mini- sterstva financi
Zaleski Fulma Zaleský Bienerthův Gautschův Stürgkhův Engel Dolo Rakousy Lvov Dalmacie Merán
17 article
V drobném perodejli ranní šislo o sobě večernl Ve nliálkách na vankov ranní žlslo večerni lnseráts plutí se hotově papřen Předplaeení s insarty přijtmá administrace v Marianské ul.. a Tam nachásejt se tás redakes, tiskárna a expiedine „Národnícb Listů Rukopisv se navranan
Rukopisv
18 article K zápasu v průmyslu knih- tiskařském.
K zápasu v průmyslu knih- tiskařském. (Z kruhů odborných.) V nynějším zápase knihfiskařském nejed- ná se tak o mzdovou stránku, jako spíše o řa- du otázek zásadní povahy hospodářské a soci- ální. V podstatě dají se shrnouti v následujíc kategorie- 1. zabránění tomu, aby nebyl uskutečněn cenník, který by ulehčoval konkurenci Něme- cka, ubíjel domácí průmysl na úkor podnika- telů i dělnictva. Sem spadají požadavky po- mocniciva: a.) aby zkrácena byla pracovní do- ba z 8ž4 hodiny na 84 hodiny a zrušen zákaz snídaně a svačiny, což by znamenalo nové zkrácení o další 1éhodiny. V Německu pracuje se týdně 53 hodiny, u nás nyní 521/4 hod., dle přání pomocníků však 51 hodinu ( po zavedení snídaně a svačiny 48 hodin). Mimo to u nás 17 svátků, první máj a o třech dnech (štědrý ve- čer, sobola před velikonocemi a letnicemi) z- kracuje se doba pracovní o 2 hodiny; b.) mzda sazečů na strojích u nás obnáší 40 event. 52 92 nad minimum ručního sazeče, v Německu 259 c.) minímum výkonnosti v Německu vyšší než u nás (při strojích 6400 liter v Německu, u nás 6000): d.) akkordní práce v Německu lacinější a je přípustna i při sazbě na strojích. 2.) návrh pomocnictva snaží se stižiti, ne- li zameziti pronikavé zavádění strojové výroby stavěním umělých překážek mzdových a jiných O 40—52 procentním zvýšení mzdy sazečů stro jových jsme se shora zmínili; zákaz akkordní práce na stroji a snížení minima výkonnosti za- meziti má snažení sazečů po dokonalosti a pl- ném využití stroje sázecího; mimo to strojo- vým sazečem smí být jen vyučený ruční sa- zeč a učiti se musí 15 neděl. Další celá řada o- mezení a zdražení strojové sazby je jen člán- kem v řetěze snah po obmezení strojové výro- by. Tato snaha pomocnictva není jistě pokro- kovou.
Německo
19 article
3.) pomocnický cenník snaží se stížiti kou- kurenční schopnost malých závodů. K to- mu směřují: a.) ustanovení jimiž se zakazuje strojmistrovi obsluhování více než dvou strojů nebo jedneho stroje a jedné tyglovky, takžev malých tiskárnách venkovských musil by míti knihtiskař k obsluze tří strojů, které ani stále neběží, dva strojmistry: b.) v pomocnickém cen níku jest ještě ostřěji provedena dělba práce a spůsobilosti, takže není možna výchova k ře- meslu knihtiskařskému, nýbrž jen k tovární vý robě dělené: učenník může býti vyučen buď sa zečem, nebo tiskařem nebo stereotypérem ne- bo písmolijeem, nesmí však býti zaměstnán při všech pracích, aby poznal celé řemeslo. c.) učeň nesmí se v době učení učiti sázeti na stroji sázecím, nýbrž smí tak učiniti až po vyu- čení. JJe zřejmo, že cenník pomocnický jest pří- mo namířen proti malým závodům a proti stře- dostavovské politice. 4.) Pomocnický ceník hledí odníti zaměst- navateli právo disposice v jeho vlastním závo- dě takto: a.) vsunuje mezí dělnictvo a zaměst- navatele instituci důvěrníka ze středu personá lu ustanoveného osobami a organisacemi mi- mo závod a dává tomuto důvěrníkovi právo mi siti se do všech věcí náležejících k disposici za městnavatele; b.) jak co do rozdělení pracovní doby, tak co do zaměstnání sazeče výpomocí mimo závod, použití osob zaměstnaných k řa- lě prací jsou v cenníku ustanovení, jež dispo- siční právo zaměstnavatelovo stlačují na mini- mum; c.) sprostředkování práce díti se má spů- sobem, který béře podnikateli právo volby to- ho, koho zaměstnati chce; d.) zaměstnavatel nemůže vůbec strojového sazeče, který by měl
20 title
FEUILLETON.
21 article Hvězda betlemská.
Hvězda betlemská. Vánoční „pohádka“. Celé dvě hodiny sledoval Vratislav Náho- da půvabný ten dívčí zjev. Z ulice do ulice přes široká náměstí, a zase spletí křivolakých ulic. Nepocítil mrazu, jímž líce jeho zčervena- ly, a nepocítil bolesti, když počal padatí su- chý, sypký sníh, bodající jako jehly. Vznášela se před ním luzná ta postava jako zjev nadpozemský, jak si Vratislav Náho- da v mysli již několikráte řekl. Zdála se mu vždy vzdušnější a vzdušnější. Snad byla příči- nou tohoto přeludu podrážděná obraznost Vratislavova, neboť neukojený žaludek má někdy podivuhodný účinek na všechno čiv- stvo. A Vratislav od včerejšího večera sousta nepožil. Ne proto, že dnes byl štědrý den že by chtěl byl viděli zlaté prasátko. V tu bá- chorku dávno nevěřil. Ale Vratislav choval posledních deset krejcarů v kapse, a za ty měl poříditi dnešní večeři. Kde a jak, o tom nyni neuvažoval. Víděl jen ji a ji a ji — a chtělji sledovati, dokud mu neodvolatelně, neúprosně nezmizí v kterémsi paláci. Po jeho přesvědče- ní nemohla býti odjinud než z paláce. Chvilemi ji byl v patách, sotva že se ne- dotýkal aksamitového roucha, oblévajícího ztepilou její postavu. Ale chvílemi ztrácela se mu v tlumu lidi, zvláště na křižovatkách ulie a pak Vratislav prudca, bezohledně klestil s cestu davem, aby rozkožnou divku zas doho- Vstoupila do desiti, deacíti krámů, patrn vylledávajíc ještě dárky šlědrovečerní, a tu Vratislav stanul vždy nenápadnž kdesi ceodál a vyčl ávai ji jako vězaž nas. Jen v techt chynech zaléznla riu na pably, jen v těchto chvibeh poclťoval bodáni kruolčastého sněhu A krem tohe obydleni i zortalatví, když re luzná žena zdržela dele nel jiede a Ldyž po- nil.
Ná Vratislavův prudca Vratislav široký náměstí
22 article
myslil, že mu již unikla. Neboť chorobně vzní- cená obraznost jeho viděla náhle, že z krámu vychází pět, deset, dvacet dívek za sebou ač jich tam tolik nevešlo, a v oblouzení smy- slů poznával v každé svou hvězdu a zas ne- poznával. Konečně však vystoupila ona — a Vrati- slav kráčel dále za ní jako její stín. Šestá večerní již odbila, ruch na tržištích znenáhla utichal, mnohé krámy byly již za- vřeny, a jinde unavení zřízenci chvatně staho- vali žaluzie nebo hřmotně příráželi vrátně — honem, honem, aby zas nějaký opozdilý kupec nevlezl. Prodavači byli unaveni a nemohli se dočkati vyhřátých světnic, teplé rybí polévky syté večeře. Na to na vše Vratislav teď nemyslil. Jediným jeho pomyšlením byla ona, ona Byl přesvědčen, že ji poznal. že je to táž kra- savíce, kterou spatřil v masopustě na plese fi- losofů, ale neměl odvahy, aby se k ní přiblížil Neboť tehda byl pouhým výpomocným su- plentem. Od konce školního roku není an tím ... Dívce přibývalo drobných balíčků, ale pře to chvátala ku předu, ku předu, jistě v obavě aby kdesi nepřišla k zamčeným dveřím. Kone- čně vešla do krámu posledního, kdesi v Želez- né ulici, a právě v čas. Neboť i tady již zháše- li světla ve výkladní skříni a chystali se zavří- Majíc plné ruce, stiskla dívka kliku lokýt kem, a tu Vratislav z povzdáli zpozoroval, že cosi upustila. Dívka vstoupila, přírazila za se- bou dvéře, a Vratislev vrhl se jako šelma po své kořisti. IBya to něžná rukavička. Zmocnil se jí, ustoupil opět v polostín, a povznesl rukavičku k ústům. Jemná a přece pronikavá voňavka opojila nadobro jeho smy- ly. Celeval měkkou rukavičku, která je tak ťastná, že smí vězaili malou její teplou ruku Umiňoval si, že vyčká dámy a v příhodno chvili rukavíci jí vráti. Na chodníku zadusaly čísi kroky a zazně hlas:
Vratislav Kone
23 article
„Na zdar, Náhodo! Nač tu čekáš?“ Toť Vávra, šťastnější soudruh ze studi suplent, který učí. Vratislav rychle skryl rukavici. „Nač?“ zasmál se skoro chraptivě. „Nu nač tak čekává náhoda? Sama neví, nač Ale já vím: čekám, až mně vyjde hvězda be- tlémská.“ Přítel zadíval se do vyhublé tváře Vrati slavovy. Zdálo se mu, že chápe smysl jeho slov. Znal osud jeho, domníval se, že Vratislav miní tou hvězdou betlémskou místo, postave ní,výdělek, živobytí. Rychle načal z jiného „Kde večeříš dnes. Vratislave? „Ještě nevím, kam zapadnu. Řekl to netrpělivě, neboť se chvěl obavou aby dívka zatím nevyšla, aby ho přítel nezdr žel, aby mu nebyl překážkou v dalším dopro- vodu. „My večeříme v Besedě, Vratislave. To- tiž Svatoš, Paveza a já. Chceš-li doplniti čtverlistek, budeš nám vítán — víš dobře. čtverlístek přináší štěstí: A chceš-li být mým hostem, jsi ještě vítanější. Nezapomněl jsem kamaráde, kterak ses vždy se mnou dělival když ti poslali z domova. A jsem pořád ještě tvým dlužníkem „Budiž, příjdu — snad přijdu!“ řekl chvatně Vratislav, a podával příteli ruku, aby hovor ukončil. Neboť každé chvíle mohla vy- jíti jeho hvězda .. Kroky soudruhovy zanikly již kdesi v uli- ci Rytířské. Tu se otevřely dvéře a z krámu vyšla dívka s rozmnoženým břemenem balíč- Sám nevěda, kterak se to stalo, Vratislav pojednou smekl a zároveň sáhl do kapsy pr rukavičku, aby ji odevzdal. „Dovolíte-li, milostivá — — Dívka podívala se na šedivý burnus Ná- hodův, letmo přeměřila celou jeho postavu, otázala se „Jste volný? Máte půlhodinku času Chcete mí cosí odnésti?“
Vávra Vratislav minit Vratislav Svatoš
24 article
„Prosím — prosím — prosím, milostivá, zajíkal se Vratislav. „Dobrá — ach ano, máte u sebe listek — Svůj lístek mi dejte — — Náhoda sáhl do náprsní kapsy pro tobol ku „vyňal navštívenku, podal dívce. Stiskla ji pevně dvěma prsty pravice řekla. „Odeberte mi ty věci — tak, to, a toto — a toto, a ještě toto. Dejte pozor, neste opa- trně, nic neupusťte — nerozmačkejte to. Jsou tam i křehké věci — a v této krabici sklo Tak, tyto maličkosti ponesu sama. Pojďte — jdeme na Malou Stranu. Dejte se tu rovně přes náměstí, Karlovou ulicí. Tak. A můžete jíti vedle mne. Řekla tak z opatrnosti, aby nezůstával pozadu, až by ho někde nadobro ztratila. lístek, jejž jí byl podal, vsunula do rukávniku aniž se naň podívala. Vratislavu Náhodovi zamotala se hlava Ve snách se nenadál, že ho potká takové ště- stí. Smí ji doprovázeti! Smí nésti její štědro večerní dárky! A tak daleko! Kráčela mlčky podle něho, ani si ho ne- všímajíc. A tu ponenáhlu jal se Náhoda uvažo- vati. Kterak se to stalo? Zač ho dívka poklá- dá? — Než — vše lhostejno. Jen když smí jit s ní. A když vnikli do úzké ulice Karlovy, ku- dy ještě chvátalo množství lidí, od mostu ik mostu, stalo se nejednou, že je dav lidí srazil těsněji k sobě, až zavadil o její roucho., o jej loket. V takovém okamžiku pocítil vždy nes- mírnou rozkoš. Prošli Karlovou ulicí, vkročili na most. Ostrý vítr zafičel proti nim, sníh se sypal hu- stějí a chvílemi jej svíjel vítr v mračna jako kouř. šlehal do tváří, oslepoval je na okamži- „Ach, to jsou pravé vánoce!“ prohodila dívka, povznášejíc rukávník, aby zaclonila o- blíčej před pichlavými úteky vánice. „Ano, vzácná slečno,“ přisvědčil Vrati- slav. „A na mysl vynořují se všechny vzpo- mínky z dětství na všechny vánoce minulé.
Vratislav Náhod Karlová ulice Karlov
25 article
Neboť ve vzpominkách žijí nám jen takovéto vánoce. Mrazivé, sněhuplné, a zase s oblohou rozjiskřenou nespočetnými hvězdami. A nade všemi veliká, planoucí hvězda betlémská, převyšující leskem svým všechny ostatní. Tak jsme ji vidali nejen v pohádkách, ale i ve sku- tečnosti — arci jen v dětské obraznosti své.“ Udivena podívala se dívka stranou po svém nosiči. Jak divně mluví ten člověk! Ja- koby z knihy odřikával. Měl patrně mnohem šťastnější minulost než přítomnost. Přešli most, prošli Mosteckou ulicí, námě- stí, dívka zamířila v pravo do ulice Ostruhové. a dále vzhůru, vzhůru, až po sám opiš pod hradem, a tu přímo k velikému, palácovitému domu, jenž shlíží čelem svým s kopce do celé ulice Ostruhové. Tu stanula, jakoby chtěla nosíčí odejmou- ti břemenc, ale pojednou řekla „Nic naplat. Musíte se mnou až nahoru. Mám plné ruce, nemohu ani do — — Chtěla říci „do tobolky“, ale nedopovědě- la. Chvatně vešla do domu, Vratislav za ní. A vzhůru do patra. Tu stiskla knoflík zvoneč- Byla jakási tabulka na dveřích, ale Vrati- slav nepovšiml si jí. Dvéře se otevřely a na prahu stála vážná, obtárlá paní. „že konečně jdeš, Julie! Již jsem poměla úzkostí, že tě snad někde přejeli. Tatinek je dávno doma, strachoval se — — Vratislav octl se v teplé, osvětlené před- síni. „Tak, milý muži,“ řekla slečna Julie. „můžete balíčky složiti zde na stůl — — Chvěly se mu ruce, mrazem i rozčílením. když skládal štědrovečerní nadělení na mra- morový stolek. V rozčílení nepostřehl ani, že se otevřely dvéře z pokoje a do předsíně ve- šel muž prokvetalých vlasův i vousův. ale vzpřímený a pohledu vážného, nějak úřední- „Tak, milý muži,“ řekla dívka, setřásajíc s rukávníku snih na podlahu, „děkuju vám, že iste šťastně donesl. A tute — —
Vratislav Julie mostecký