2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
28. prosince 1913. číslo 353.
4
article
špatný výkon, přeložiti k práci akkordní (dle
počtu vysazených liter) a ručního sazeče smí
přeložiti za podmínek, jež právo to činí illusor-
ním. Tim ovšem „passivní resistenci“ otevíra-
ji se brány do kořán. Tato ustanovení značíú-
plné porušení základu, na němž stojí i dělnické
tiskárny, totiž základu soukromého podnikání.
5.) Zaměstnavatelé žádají, aby novinářský
cenník tvořil součástku celého cenníku, poně-
vadž také tiskárny novinové jsou součástí prů-
myslu knihtiskařského. Tomu vzpírají se po
mocníci, poněvadž nynější stav, kdy mají vídei
ské listy cenník platný do 31. prosince 1914
pražské do 31. prosince 1913, Ivovské svůj zvlá
štní ceník atd znemožňuje boj na celé čářea
rozřešení sporných otázek najednou a trvale.
6.) Úpravě mzdy za práci se nevzpírají po
nikatelé a projevili ochotu všem pomocníkům
ať již mají minimum, či vyšší mzdu přidati týd-
ně 2 K. zvýšiti také minimum i odměnu v akko
rdu, místo šesti tříd platových zavésti pět,a
zařaditi celou řadu míst do vyšší třídy. Nynějši
nejnižší garantovaná mzda obnáší v Pra-
ze týdně 32 K, pro strojového sazeče 44.80 KK.
resp. 48 K bez ohledu na práci přes čas. Pomo-
cníci žádali 3 K přídavek. Je zřejmo, že m z do
vý spor jest vedlejšího rázu. Detaily jako je
placená dovolená, placené prázdno jeden den
v měsíci (mimo neděle a svátky) pro insertního
sazeče v novinách atd prozatím vynecháváme
Tim
Poma
Ivovský
5
article
7.) Zaměstnavatelé žádají, aby ve výbo-
rech pro sprostředkováni práce měli polovi-
ci členů, tak to živnostenský řád před-
pisuje. Dosud mají tyto výbory obsazeny
pomocníci a pro dozor tam mají zaměstnavate-
lé dva členy. Důsledek toho stavu věcí jest, že
pomocnictvo rozhoduje o tom, kdo má by
ti zaměstnán, diktuje prostě, koho zaměstnava
tel má přijati. Je přirozeno, že tento stav svá-
dí k tomu, aby byli pomocníci zaměstnávání
dle potřeb fondů pomocnictva. Pomocník bez
zaměstnání obdrží po 13 týdnů plnou podpo-
ru, pak polovični. Pro fond je výhodou.
jsou-li zaměstnáváni nejprve členové s plnou
podporou a bez zaměstnání ponecháváni ti.
kdož jíž 13 neděl strádají a mají podporu polo-
viční. Při rozvrácených politických poměrecl
je také na dlani možnost politického využití
Organisace pomocnická jest centralisticko-po-
ciálně demokratická. Potřebuje oddané centra-
listy v závodech pro důvěrnické služby. Může
velmi snadno vytrestat nejen měšťáky, nýbrž
i autonomisty a národní sociály. Všem vůdcům
zaměstnavatelů se vymstít možno snadno: dá
se jim méněschopný personál! V době, kdy
Bohemii odeprou sazeči sázeti článek o passiv-
ní resistenci, v Krakově o poměrech v živnosti
knihtiskařské, nelze přihlížeti k tomu, aby za-
městnavatel neměl práva volby z těch
kdož jsou bez práce.
Krakov
Bohemia
6
article
Oč tedy běží při tomto zápase: o zachová-
ní soutěžní spůsobilosti s Němci, o možnost
technického pokroku v živnosti; o zachování
středního stavu knihtiskařského; o disposiční
právo majitele závodu; o zahrnutí celé živnosti
do kolektivní smlouvy; o paritu při sprostřed-
kování míst, jak živnostenský řád nařizuje a
v poslední řadě o zvýšení mzdy. V tomto zápa-
se musí všichni pokrokoví lidé státi na straně
zaměstnavatelů a bude u nich státi také inte-
lligence, bude pomáhati, když stávkou hledí se
vynutiti věci, jež značí sociální zhorše-
nía krok nazpět v technickém vý
voji tohoto důležitého oboru prů
myslového.
Němec
7
title
Politický přehled.
8
article
Země české.
Země české.
Básnická anketa o vyrovnání v Čechách.
Průmyslná „N. Fr. Presse“ přichystala pro
své vánoční číslo dobrá zdání čtyř němec-
kých spisovatelů zvučného jména, kteří půvo-
dem neb pobytem se zeměmi českými nějak
souvisí o národním vyrovnání v Čechách. Pro-
slulý autor spisu „Kritika řečí také do češtiny
přeloženého, Fritze Mauthner, původem a
studiemi Pražan, vychází od své známé these
„že jazyk lidský je sice bídným prostředkem
poznání pro neurčitost všech, zvláště abstrakt
ních výrazů, za to však může býti výtečným
nástrojem básnického umění“ a z této poeti-
cké vlastnosti mateřštiny odvozuje důvody lá-
sky k ní, k národu a k vlasti. Toť ovšem ná-
zor učence, který se nesrovnává v každém
případě spravdou, neboť nejúčinnější milovní-
ci jazyka národa a vlasti pro úkoly, jež jim o-
brana jich ukládá, ani nemívají kdy, aby se za-
bývali poesií. Zajisté však má Fritz Mauthner
pravdu v tom, žeť barbarským názorem, že
láska k mateřštině musí býti sdružena se zá-
štím proti cizímu jazyku a cizímu plemeni. A
naprosto pak dlužno s ním souhlasiti, praví-
li, že při troše dobré vůle oba rovnoprávné
jazyky mateřské ani nejsou v nebezpečí, a že
tudíž vyrovnání jest jednoduchým a rozumným
požadavkem doby a že co ve Švýcarech sku
tečno, může býti i v českých pohraničných ho
rách možno, aby si totiž tu lidé k vůli mluvi-
dlům nerozbíjeli lebky
Mauthner
Pražan
Švýcar
Čechy
9
article
Berliňan prof. Alfred Klaar vzpomínaje
pětadvacetiletí, jež prožil jako německý spo-
luzápasník v Čechách a punktací z r. 1890, -
pakuje naprosto vadný výrok, že národnostn
rozdělení zemské školní rady a vrchního zem
ského soudu nezavdalo nikdy podnět k stíz
nesti anebo znepokojení, kdyžtě přece jes
známo, že soudnictví a školství v Čechách jes
zřídlem nejprudších bojů. Klaar uvažuje o pod-
mínkách zdaru vyrovnání i dí, že budou-li n
obou stranách mužové, jichž lidový mandá
spočívá na nejpevnějším základě, neohrože-
ném možností útoku z vlastní strany a budou-
li tito mužové míti dosti mravní zmužilosti, a.
by bez bázlivých ohledů v pravo v levo uza-
vřeli, co nutno před svým národním a lids
kým svědomím zodpověděti, pak budeme vy-
rovnání miti. Článek Klaarův končí nadšeně
pasáží o vzájemné vážnosti k národním prá-
vům, o smírném kulturním závedění nejlep
ších sil obou národů a přáním, aby mohl ještě
v životě pozdraviti vánoce národního smíru v
své domovíně.
profesor
Klaar
Klaarův
Čechy
Vánoce národní smír
10
article
Nejsympatičtější jest pak výrok pražské
ho německého básníka Hugona Saluse, jedno
ho z oněch, kteří na německorakouském Par
nasu Petra Roseggera ethicky i umělecky ne-
dohledně převyšují. Salus di mezi jiným: „My
lidé vzdělaní, umravnění, naplnění pocitem
zodpovědnosti před přítomností i před budoue
ností, přejeme si co nejvroucněji kulturní do
hodu obou, tuto krásnou zem obývajících ná
rodů, my toužíme všemi vlákny svého srdce
po vyrovnání, kteréž by slavně ukončilo vzá-
jemné sočení, vnuknuté záštím, závisti a ne-
přejností. Salus je proti přílišnému politikaře-
ni nejmladších, osmnáctiletých, a končí těmi-
to krásnými slovy: „Já německý spisovatel
mám ve svém přátelství s umělci a básníky čes
kého národa útěchy plný důkaz, že netoliko
nás německých, uvědoměle kulturních lidech
kvete a zraje sen o vesně národů, že musí při
nésti ovoce, že dojde ke společné práci pro
všechny vznešené cíle lidstva.“ Salus je ovšen
toho názoru, že předcházeti musí politické vy-
rovnání.
Hugon Salus
Petro Rosegger
Salus
11
article
Ke skeptikům mezi německými spísova
teli v „N. Fr. Pr.“ zastoupeným, náleží brněn
ský dr. K. Strobl, který ovšem stojí na tom, ž
vyrovnání jest potřebno, a že všichni kulturn
lidé musí souhlasiti v tom s obchodnictvem o-
bou stran už proto, aby jednou konečně pře
staly odstrašující brutality a surovosti politi
cké guerilly, ale táže se: Jest takové vyrovná
ni možno? Strobl míní, že i kdyby politické
strany uzavřely vyrovnáni, stará zášť národ-
ní, tato kožní nemoc národního tělesa tak hlu-
boko se zažrala, že jest až otravou krve.
Zajímavá jest Stroblova karakteristika
Češích:
Jenom chauvinistická slepola mohla by Če-
chům upříti jich velké vlastnosti, tuto šilenou, z-
žranou (). snahu po kultuře, fanatický pospěch
vyrovnati se Němcům ve všech oborech tato A-
meriku připomínající odvaha a vytrvalost národo-
hospodářská, z níž vyrůstají banky, úvěrní ústavy
milionové podniky jako houby, zdivočelý vzrůst
který se v Evropě s ničím srovnati nedá
Čech humoristických listů německých, „Böhm in
Amerika“ již dávno přestal býti i jen z daleka
typem lidu. Čech prodělal melamorfosu ďáblovu.
odhodil rohy i kopyta i vše těžkopádné, stal se
velice až příliž elegantním (jako všichni povýšenci
cestuje mnoho (až příliš mnoho) a jeho nekultur-
nost jest pouhou bájkou. My Němci, bychom byl
posledními mezi těmi, kdož by chtěli takovou po-
ctivou snabu k výžinám znenvnati— kdyby
Čeži byli někde na Uralu nebo n
Kavkazu
Tímto posledním výrokem Stroblovým jes
dán ostatek jcho vývodů. Strob! sťojí na tom, ž
K Strobl
Strobl
Stroblův
Čech
Němec
Čež
Strob
Francie
Evropa
Čechy
Ural
Kavkaz
Böhm in amerika
12
article
boj Němců proti Čechům jest že-
lezným zákonem dějinným, aktem n-
koli osamělým nýbrž kusem velikého zápasu meai
Slovany a Němci, kterémuž světovému ději neu-
činí přítrž žádné vyrovnání. Avšak přes to po-
zdravil by vyrovnání radostně už z toho důvodu,
že by na nějakou dobu zmírnilo otravné formy zá-
pasu.
Ze Strobla ovšem mluví přes všechnu for
mu jeho článku protičeská nesmiřitelná zášt
nejčistší brněnské vody. Jeho přání, abychom
my Češi byli raději kdesi na Uralu nebo na
Kavkazu než v českých zemích, mluví za ce-
lý článek. Nic není však hlubší a pevnější nad
naše přesvědčení, že zůstaneme tam, kde jsme
i tenkráte, až bude definitivně vybojován tře
ba i zápas mezi Němectvem a Slovanstvem.
Ryze německý blázínec v Čechách.
V poslední schůzi okresního zastupitel-
stva libereckého sdělil náměstek starosty, že
všechny kroky zastupitelstva a výboru, aby
Růžodolu I. byl zřízen ryze německý ústav
pro choromyslné, byly marny; zemská správní
komise usnesla se dáti jej do Hroznětína u K
Var. Okresní zastupitelstvo usneslo se, že
přijde-li ústav do Hroznětína, smí být roz-
hodně jenom menší, aby byla oddůvod-
něna stavba ještě jednoho němec-
kého blázince v sev. Čechách a ten prý
musí přijit na jisto do libereckého okresu. O.
kresní výbor byl prý za tím účelem pětkráte
v Praze, až se konečně dozvěděli, ze se ně-
mečtí poslanci rozhodli pro Hroznětín, ježto
by se Růžodol nadobro počeštil
neboť není německého personálu pro takový
ústav. Němci v Dlouhých Mostech však také
chtějí ryze německý blázinec na důkaz, že je
málo dvou ryze německých blázinců v Če-
chách. Druhý byl libereckým Němcům, jak ve
schůzi pověděno, určitě slíben — tajemní-
kem zemského výboru drem. Pan-
kratzeml
Němec
Čecho
Strobl
Čech
Němectv
doktor
Ural
Kavkaz
Čechy
Hroznětín
K Vara
Praha
Růžodol
Slovan
Růžodol I
13
title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
14
article
Finanční opravy panské sněmovny.
Finanční opravy panské sněmovny.
Finanční komise panské sněmovny pro-
vedla pronikavé změny na reformě osobní da-
ně z příjmů, přijaté poslaneckou sněmovnou
Sněmovna lidová, jak známo, zvýšila osobní
daň z příjmů, přesahujících 10.000 K tak, že
nejnižší přirážka měla činiti 7 K a při vyšších
příjmech měla poměrně stoupati. Mimo to mě-
la se zavésti zvláštní 15 % přirážka k osobní
dani z příjmů pro osoby osamělé a 10 při-
rážka pro osoby, povinné živiti jen jednoh
člena rodiny. Sněmovní plenum zvýšilo mim
to existenční minimum z 1200 na 1600 K ao-
svobodilo od daně z příjmů osoby, nemajíc
příjmů více než 1600 K.
Všechny tyto opravy lidové sněmovny
změnila finanční komise sněmovny panské
Existenční minimum snížila opět na 1200 K
nad to osobní daň z příjmů chce zvýšiti také
pro příjmy od 1200 do 10.000 K tak, že nejniž-
ší daň 1. stupně, činíci nyní 7.20 K. má stou-
pnouti o 10 h, zvýšení to má postupovati tak
že u 18. stupně má vynésti již 1 K, u 23. stup-
ně 2 K, u 26. stupně 3 K. u 28. stupně 4 K.
30. stupně 5 K a u 31. stupně ( příjem 9200 —
10.000 K) 6 K. Tak zvanou mládeneckou dař
mění finanční komise panské sněmovny tak
že osoby, nemající více příjmů, než 4000
mají od ni vůbec býti osvobozeny, podobně
bezdětní manželé, ať mají sebe větší příjmy.
panská sněmovna
15
article
Bezdětné vdovy mají platiti novou daň teprve
z příjmu, převyšujícího 10.000 K, osamělí mu-
žové (mládenci, vdovci a rozvedení) teprvé
po 30. roku stáří a sice 10 %, mají-li příjem o
4800 do 20.000 K. 15 , mají-li příjem větší
Udílí-li takový osamělý muž podporu, rovnaji-
cí se šestině jeho příjmů, nejbližšímu příbuzné-
mu (rodičům, bratřím neb bratrancům ), nemá
platiti žádné mládenecké daně.
Kdyby, panská sněmovna návrh své finan-
ční komise schválila, byla by reforma osobní
daně z příjmů úplně zvrácena. Zákon měl by
se vrátiti do sněmovny poslanecké. Ale po-
něvadž dnové poslanecké sněmovny jsou se-
čteni, provede celou reformu osobní daně vlá-
da paragrafem 14. a sice tak, že z návrhu pan-
ské sněmovny podrží existenční minimum K
1200 a ostatní upraví dle usnesení sněmov-
ny poslanecké.
16
article
Ukrajínský sjezd.
Dne 25. prosince byl ve Lvově valný
sjezd delegátů strany ukrajinské. Předseda dr
Konst. Levický podal zprávu o situaci, zej-
ména o zápase za volební reformu v Haliči a
zřízení samostatné university ve Lvově. V zá-
pase tom strana bude pokračovati a nedopusti
otevříti novou polskou hornickou akademiiv
Krakově, dokud Malorusi neobdrží slíbenou
universitu. Strana je silná dost, aby své po-
žadavky vymohla. Dokázala to zmařením ma-
lého finančního plánu a zatímného rozpočtu
poslanecké sněmovně. Strana bude mimo t
pečovati o zlepšení maloruského školství tím
že se bude domáhati rozdělení zemské školní
rady v polskou a maloruskou.
Za debaty projeveno přání, aby strana
ukrajinská nyní, když Poláci zmařili smluve-
nou volební opravu, nespokojila se nabízeným
počtem ruských mandátů, nýbrž žádala celých
30 procent. Předsedou strany zvolen opět dr
Konst. Levický, místopředsedy Romančuk
Petruševič a Holubovič.
Za hranicemi-
Rozmach Srbska.
Konst
Malorus
Polák
Romančuk Petruševič
Holubovič
Halič
Lvov
Krakov
Srbsko
poslanecký sněmovna
17
article
Všude plno nových podniků a dělný ch
rukou se nedostává! Průmyslová ko-
mora v Bělehradě učinila proto návrh ústřed-
nímu svazu zemědělských zádruh, aby zádru-
hy přebytečné zemědělské dělníky posílaly do
měst na práci do továren a jiných průmyslo-
vých podniků. Ústřední svaz zemědělských
zádruh o tomto návrhu rokoval, ale na níčem
se neustanovil. Věc je v tom, že Srbsko má
rovnoměrným rozdělením půdy poměry tak
dobře upraveny, že postrádá bezzemného pro-
letariátu, z jakého se rekrutují průmyslovi
dělníci. Stav ten budou si zemědělci hájit
budou se vystříhati, aby srbskou vesnicí sami
proletarisovali.
V Bělehradě i vůbec v srbských městech
ode dávna se pociťuje nedostatek slu-
žek a to z té příčiny, že tam není proletari-
átu. Ženský spolek srbský, kolo srpskih sesta-
ra v Bělehradě, dorozuměl se se Slovinci, kte-
ří v Lublani utvořili komitét, v jehož čelo s
postavili dr. Tavčar a Ivan Hribar, a tento ko-
mitét bude ženskému spolku bělehradskému
posílati hodná služebná děvčata ze slovin-
ských zemí, aby je tam umístil v lepších do-
mech a rodinách. Bělehradská doma dala kolu
srbských sester k disposíci jeden ze svých
domů, kde budou služebné Slovinky ubytová-
ny a zadarmo vydržovány, než se jim najde
Tavčar
Hribar
Slovinka
Bělehrad
Srbsko
Lublaň
svaz zemědělský zádruha
18
article
Počátkem r 1914 bude v Novém Srbsku
zavedeno hraničárské vojsko, jeho
velitelství bude ve Skoplji. Část hraničárů bu-
de komandována k službě na celnicích.
Belehradská obchodní komora pe-
mýšlí na to, aby si v Novém Srbsku zřídila
filiálky, především ve Skoplji aBitoljí.
Nedávno byla založena v Bělehradě „Srb-
ská obchodní společnost“ s kapitálem 1 mill
diná na němž jsou súčastněni Frantouzi, Italo-
vé a Hollanďané, v jejichž rukou jest větší p-
lovina zákl. kapitálů, menší pak polovina je
v rukouSrbů. Tato společnest nebude se za-
bývati bankovními obchody, nýbrž jen o ton
bude pracovalí, aby byly zavedeny nejčilej-
ší obchodní styky mezi Srbskem a zeměmi
na kapítále „Srb. obch.spol.“ zúčastněnými
Společnoet zahájí svou činnost 13. (1.) ledna
1914.
Italové zřídi v Bělehradě dobře vyprave-
né italské obchodní museum,
němž budou srbskému obecenstvu stále pří-
stupny italské tovary, které mohou míti
Srbsku odbyt.
Cukrovary bělehradský a český v Čuprij
podaly vládě žádost, aby dovolila dovážet
surový cukr beze cla. Ministerská rada
této žádosti vyhověla s podmínkou, že jeden
jako druhý cukrovar osije v příštím roce nej-
méně 6000 hektarů cukrovkou.
Voli, jak známo, se v obou srbských vál-
kách znamenitě osvědčili jako tahouni zásob
Při tom však mnoho přišlo o život a ovšem
hlavně stravováním vojska se stav hovězího
dobytka v Srbsku zmenšil. V Novém Srbsku
Srb
Italos
Bělehrad
Srbsko
20
article
se kromě toho přičinily o zmenšení nepřátel-
ské rekvisice. Ministerstvo orby hledí tomu
odpomoci. Nejprve vydalo zákaz vyvážeti ze
země voly, mladší pod tři leta, a druhé: vláda
dává obyvatelstvu Nového Srbska hovězí do-
bytek tažný i užitkový buď zdarma, nebo na
úvěr za příznivých platebních podmínek. Tím
se dosáhne, že v Novém Srbsku bude již na ja-
ře možno pole vzdělati a osíti.
21
article
Imenování u c. k. stát. drah.
Imenování u c. k. stát. drah.
Dle nejvyššího zmocnění obdrželi-
titul vrchniho rady stát. drah: radové stát.
drah inž. Karel Demuth, náměstek přednosty oddě-
lení 4. u c. k. říd. stát. drah v Praze, inž. Josef
Klepetář, přednosta dílen v Lounech;
titul rady stát. drah i vrchní staveb. komisa
inž. Jos. Slavík v Praze, vrchní strojní komisař
inž. Jaroslav Polák v Lounech, vrchní staveb. ko-
misař inž. Hugo Pick v Krumlově, vrchní stavební
komisař inž. Emil Biedermann ve Žlutici, vrchni
strojní komisař inž. Karel Salomon v Děčině, vrch-
ní strojni komisař inž. Huge Kröhn v České Třebo-
vé, vrchní stavební komisař inž. Josef Kugler v Pra
titul vrchního železničního komisaře: železni-
čni komisaři: Eduard Chlupač v Praze, František
Brey v Praze, Dr. Josef Čermák v Praze,
titul vrchního stavebního komisaře: stavebni
komisaři jnž.Rudolf Novák ve Stříbře, inž. Jan Že-
lezný v Olomouci
titul vrchního strojního komisaře: strojní ko-
misaři inž. Nathan Kukuk v Moravské Ostravě,
inž. Josef Pour ve Zdicích, inž. František Semo-
taninž. Rudolf Augusta v Mikulášovicích, Vilém
Černý v České Třebové, inž. Jan Pfeiffer v Žatei
tital vrchního inspehtora: inspektor a námě-
stek přednosty oddělení 1. v Praze cís. rada Vilém
Bock, jnspektor a náměstek oddělení 8. v Praze
Jan Horra a inspektor a přednosta odělení 6. v Pl-
zni Otomar Biela;
titul inspehfora: vrchní revidenti: Jan Jirsák
v Olomouci. Emanuel Glässer v Praze, Leopola
Winkler na Smíchově. Karel Hofmeister na Smí-
chově. Josef Blažej v Plzni. Joseí Dvořák v Lou-
nech. Vladimír Vyhnal v Praze, Hynek Velišekv
Ing
Demuth
Klepetář
Slavík
Jaroslav Polák
Hugo Pick
Biedermann
Salomon
Kugler
Brea
doktor
Čermák
Novák
Jan
Kukuk
Pour
František Sema
Augusta
Černá
Pfeiffer
Bock
Horra
Otomar Biela
Jirsák
Glässer
Leopola Winkler
Hofmeister
Josef Blažej
Dvořák
Vyhnal
Velišekv
Praha
Louny
Krumlov
Děčina
Český Třebo
Olomouc
Ostrava
Zdice
Mikulášovice
Český Třebová
Smíchov
Plzeň
Huge Kröhn
Eduard Chlupač
22
article
Praze. Jan Roháček v Praze, Bedřich Schüller-
weln v Podmoklech
tifal vrchního revidenta: revidenti: Viktor La-
žanský v Praze. Václy Cáha v Chrasti u Plzně, Če-
něk Jakubů v Praze, František Holub v Praze, O-
takar Vrána v Praze, Otomar Selig v Praze. Jan
Nix v Praze. Ludvík Špaček v Čelakovicích, Josek
Ulrich v Nymburce. Václav Štěpánek v Praze,
František Jyvoniak v Praze, Alois Háva v Praze,
Jindřich Hais v Praze, Jan Ehl v Praze, František
Dražil v Praze. Jan Hálek v Praze. Leopold Muth-
sam v Moravské Ostravě:
Jmenováni byli
vrchnimi rady stát, drah: radové: inž. Josef Po-
drabsky, přednosta odboru proudržování tratě na
Smichově, inž. Robart Konečný, přednosta oddělení
4. řiditelstva české severní dráhy v Praze, inžž. A-
doliSchneeberger, přednosta kanceláře pro vozbu
v Praze, inž. Antonín Němec, přednosta oddělení
8. v Plzni;
rady stát. drah: vrchní staveb. komisař inž.
Roháček
Schüller
Viktor
Václ Cáha
Jakubů
František
Nix
Ludvík špaček
Josek Ulrich
Štěpánek
Jyvoniak
Háva
Hais
Ehl
Hálek
Muth
Ing
Josef
Antonín Němec
Praha
Podmokly
Chrast
Plzeň
Čelakovice
Nymburk
moravský Ostrava
Otakar Vrána
Otomar Big
23
article
Leon Deutsch v Liberci, tit. rada inž. Adolí Fisehl
v Plzni, tit. rada inž. Antonin Bílek v Praze, vrch-
ní staveb. komisař inž. Jan Synek v Plzni, tit rada
inž. Jezsí Thcimer v Plzní, tit rada inž. Ladislav
Bavmler v Lounech, tit. rada Rudolf Schall v Pl-
zni, tit rada Dr.Arnošt Frítz v Praze a tit rada Ro-
bert Kuhnert v Prazej
vrchními železníčními komisaři: tit. vrchiní žel.
komisaří: Karcl Šole v Praze, Vladimir Taubenek
v Praze. Dr. Václav Bešta v Praze, Dr. Josef Ro-
miseh v Plzni. Viktor Matyaš v Olomouci;
vrchními stavebními komisaři: lit. staveb.ko-
misař Jan Schimerka v Plzni, tit. stav. komisař
Mlaxmilian Kaufman v Děčině, stav. komisaři Heř-
man Pollaczek v Trutnově. Jindřich Rädischv
Nymburce. Ondřej Kestřánek v Novém Bydžově
tit. vrchní staveb, komisař Gustav Wischo v Děčí
ně, stav. komisař František Teuschert v Broumově,
lit. vrch. stav. komisař Jindřich Kiessewetter v
Trutnově, lit stroj, komisař Emil Jindra v Č. Budě-
jovicích. tit. stvab, komisař Jaroslav Eliaš v Písku.
tit. staveb. komisaři Josef Pražák v Praze, Franti-
šek Beran v Praze. Oskar Zweig v Uh. Hradišti
Deutsch
Ing
Bílek
Synek
Bavmler
Schall
Taubenek
doktor
Bešta
ro
Matyaš
Schimerka
Mlaxmilian Kaufman
Pollaczek
Rädischv
Kestřánek
Gustav Wischo
Teuschert
Kiessewetter
Emil Jindra
Eliaš
Josef Pražák
Zweig
Liberec
Plzeň
Praha
Louny
Olomouc
Děčina
Heř
Trutnov
Nymburk
Nový Bydžov
Broumov
Č . Buda
Písek
Uh . Hradiště
Adolit Fisehl
Karcl Šole v Praga
Franti
24
article
Bohumír Skalský v České Třebové. Jindřich. Rybák
v Praze, stroj. komisař Sigmund Fuchs v Brně, tit.
vrch. stroj. komisař Karel Vavřina v Praze, stav.
komisař Gustav Nodes v Mělníku, stroj. komisa
František Řiha včáslavi, tit, vrch. stroj. komisat
Adolf Fischer v Rakovníku, tit. vrch, komisař Heř-
man Goldreich v Moravské Ostravě a strojní ko-
misař Richard Klatovský v Nuslich
vrehním inspehtorem tit. vrch. inspektor An-
tonin Bausek v Brně;
inspektory: vrchní revident Václav Reineltv
Praze, tit. inspektor Josef Weiner v Olomouci, tit.
inspektor Viktor Černý v Jičíně, tit. inspektor
František Žádný v Jindř. Hradci, tit. inspektor
Antonín Mitschka v Olomouci, tit. inspektor Vá-
clav Anděl v Josefově, vrrchní stroj. komisař Hu-
bert Partsch v Brně, tit. inspektoři Josef Uržidi
v Praze, Jaroslav Kalda v Praze, Josef Maršálek
Praze, Jindřich Mayer v Plzni, Otto Wahle v Nym-
burce a vrchní revident Vojtěch Benisch v Praze;
Skalský
Jindřich
Fuchs
Vavřina
Nodes
Řiha
Fischer
Goldreich
Richard
Reineltv
Weiner
Černá
František žádný
Mitschka
Hu
Uržidi
Kalda
Mayer
Wahl
Benisch
Český Třebová
Praha
Brno
Mělník
Rakovník
Heř
Ostrava
Olomouc
Jičín
Jindřichův
Hradec
Josefov
Plzeň
Ny
Josef Maršálek Praga
25
article
Sáhla pro tobolku do rukávníku, vyňala
a podávala Vratislavu Náhodovi stříbrný pe-
„ — tuto je za cestu.Děkuji . ..
Sám nevěděl, jak se mu peníz octl v ruce
Ale teprv když ucítil kov na dlani, řekl jako
zděšený:
„Ne, ne, vzácná slečno! Já nejsem — —
Styděl se vysloviti to.
„Nedoprovázel jsem vás za mzdu, vzácn
slečno. Podržte odměnu svou — —
A prudce položil peníz na mramorový
stolek vedle baličků.
V úžase hleděla naň dívka. A než mohla
promluviti, přistoupil starý pán a pronesl pří-
„Co to znamená? — Kde jsi vzala toh
člověka, Julie? — A vy, pane — — ? Vaše
jméno?.
„Náhoda, vašnosti,“ vyrazil ze sebe Vra
tislav. „Náhoda!“
„Pozoruji, že je to nějaká podivná náho-
da,“ řekl pán mrazivě. „Ale vaše jméno — r
Vratislav Náhoda sáhl pro tobolku, ote
vřel ji, ale marně hledal.
„Račte odpustiti, nemám již listku —o
devzdal jsem poslední slečně — —
Teď Julie vyňala navštívenku z rukávní
ku, a rychle po ní sáhl otec.
„Vratislav Náhoda,“ četl hlasitě, „supluji
ci profe —
Nedočetl.
„Kterak jste přišel k té navštivence?“ ře
kl přísně k Vratislavovi.
„Račie odpustit, pane,“ odpovídal Náho-
da. „Je to moje navštivenka — noslední —
zatí jich víc nepotřebuji. — Jzem suolen
Náhoda — bobužel bez místa, ale nám zadáne
na tři ústavy — a bohužel zatím bez naděje—
Náhod
Julie
Vratislav náhoda
Vratislav
27
article
Náhoda — Náhoda — " pronášel pán ja
ko v rozvonínání. Náble Te udeřil do čela.
Prčkeite, rane, toto jméno — vždyt
nemýlim, podpisoval jsem — strpte okam
žik — —
Odešel chvatně do své pracovny, vrátils
za krátko a hledě do jakési listiny hovoři
vlídně a téměř omlouvavě:
„Ovšem žeť — podpísoval jsem vaše
jmenování na ústav novoměstský — předevčí-
rem, bylo nařízeno, aby vám dekret byl bez
odkladu dodán, ještě před svátky, a vy nic ne-
víte?“
„Nevím — pranic nevím,“ odpovídal Ná-
hoda hlasem rozechvělým, a z očí vyhrkly mu
dvě slzy. „Těkám od rána ulicemi — a teď ve-
čer kráčel jsem za hvězdou betlémskou . . .
„Pak vás vyřízení očekává nejspíše v
vašem bytě,“ řekl pán.
Zraky Náhodovy bezděčně zabloudily k
dívce.
„Hvězda betlémská mne nezklamala . .
řekl vroucně.
V tom okamžiku přísný hodnosta pocho-
pil vše.
„Julie,“ promluvil, „poděkuj se pánov
za doprovod a rytířsk a službu. — A vy, pa-
ne kolego, promiňte dceří, že vás pokláda-
důkaz že promfiíte, prosím, abyste nás zítra
la — že vás totiž nepoznala, chci říci. A na
důkaz, že promijíte, prosím, abyste nás poc-
til zítra návštěvou. O polednách — ke sto-
lu — nejste-li jinak zadán.“
Vratislav Náhoda uklonil se. A dobývaje
z kapsy svůj nález, podával divce rukavíčku
„Tu jete upustila v železné ulici, slečno
když jete vstupovala do posledního krámu —
a tu jsem vám chtěl vrátit, když jste po náku-
pu vycházela. Než jsem mohl promluviti —
Julie
Vratislav náhoda
železný ulice
28
article
„To tě potkala divná náhoda,“ řekla pa-
ní k slečně Julii, když za Vratislavem zapadly
dvěře.
„Potkal,“ řekl důrazně hodnosta, nebo
tento náhoda jest mužekého rodu. Ostatn
má výbornou kvalifikaci.
O půl hodiny později doplnil Vratislav
Náhoda čtverlístek v Besedě.
„Dočkal ses hvězdy betlémské ?“ pošká
dlil jej soudruh Vávra.
„Dočkal. Vzešla mi v plné kráse — a vza
la mne ssebou.
A Vratislav svěřoval soudruhům tajem
ství svého nejžalostnějšího a nejkrásnějšího
štědrého večera.
Julie
Vratislav
Vratislav náhoda
Vávra
Dočkal
Vratislav svěřovat
29
article
Týdenní táčky.
Týdenní táčky.
Vím dobře, jak to chodí ten den po Je
žíšku, a proto jsem se naučil říkat hezkyz
čerstva na všechny otázky, co mi nadělil,-
tuto stereotypní odpověd
Krava-
ty, límce—knoflíčky, jehlici, šle.—doutní-
ky, pantofle, župan.
Není to sice doslova pravda, ale zdá se
toho víc, když to člověk ze sebe tak najed-
nou vysype. Když už se má někdo divit, co
mi toho Ježíšek nadělil, at se diví důklad-
nělOstatně—entre nous řečeno—kdo pak
z nás si tak trochu rád nepřilže, aby se zdá-
lo, že byl letos nějak zvláště hodný, takže
si zasloužil extra štědrého Ježíška? Vždyt“
to víme, že na příklad ta krásná kožešinas
rukávníkem, která stojí bratru za tři stov-
ky, byla koupena pro milostivou hned vl-
stopadu; ale už tehdy sse řeklo, to že už
je jako k Ježíšku. A slečna dcera měla ta-
ky ten plášt', co ležel mezi jinými dárky.
už v prodloužené taneční a nosila do divad
la náramek, který dnes uvádí v seznam
štědrovečerních dárků; ale co na tom ko-
nečně—i to by bylo vše i conto Ježíška
Mezi rozumnými lidmi zůstane si to ostat-
ně jedno, dá-li se věc, která se dát musí
24. prosince nebo 15. listopadu. To jen do-
mácí pánové jsou takoví umínění, že chtěj
mít štědrý den čtyřikrát do roka hned na
prvního—
30
article
Krom onoho nevinného přilhávání dárků
ještě jedna lidská slabost o vánocích vy-
chází na jevo: nedodržování slova mezi tě-
mi nejbližšími! V každé rodině je to tak, že
otec i matka v předvánoční ministerské ra-
dě slibují si svatosvatě, rukou dáním i po-
libkem, žeoba budou rozumní, že jedendru
hému nedá nic drahého, žádné hlouposti a
že raději dá se to těm dětem,které ještě ne
mají rozum, a na Ježíška se těší atd. atd
Před štědrým večerem se slib tento znova
a důtklivěji opakujeale jakmile se stro-
mek rozsvití a tatínek nebo matinka při-
stoupí ku svým dárkům, nastane údiv, a-
bych tak řekl—radostné sklamáni!„ Ale a-
le tatínku, vždyt jsem ti říkala, abysneutrá-
cel, abys mi toho tolik nekupoval... a ty
přece.
„No víš, maminko, vždyt je Ježíška jen
jednou do roka a ostatně.kdo pak mi kou-
pil tohle? I tymámo jedna nerozumná, —za
to jsi dala nejmíň desítku vid!
Maminka, jako většina ženských, ovšem
popírá, že muž má radost. Vždyt' se to za-
se jinde někde ušetří..
Myslím však, že v tom všichni budeme
souhlasit, řeknu-li:Zaplat pánbůh, že už
je po těch svátcích!Jsou hezké, jsou dojem-
né, ale co naplat, když je o nich člověk jak-
si vyražen ze svého pořádku a je nesvůj
Jen řekněme v té otázce žaludkové!
Napadne nás, žijící normálně po celý rok
při své hovězí polévce a mase, nějakém
tom knedlíku a běžném kuchyňském reper
toiru, abychom si dali po rybí polévce sma-
ženou rybu, rybu na sardeli, potom na čer-
no, potom na modro, a kdyby byla snad na
fialovo a na růžovo ještě tu? A k tomu vše-
lijaké ty saláty a kompoty a na vrch štrádl
cukrovi, ovoce, čaj, punč,—no zkrátka ma-
Ježíšek
31
article
Yosilon.
lý delikatesní obchod? O vánocích tyto hří
chy proti dietě a duchu svatému pášeme
napořád, poněvadž co se nesní o štědrý den,
dojídá se na Štěpána. A poněvadž naše
hospodynky „vyvářejí“ ze dne na den, cou-
rá se to tak až do Nového roku.
Žaludek náš je podroben těžké zatěžka-
cí zkoušce, kterou bohudíky v 99 procen-
tech št'astně vydrží. To jedno procento
slabších konstitucí už si arci musí vzít na
starost pání lékaři.
Konec konců ale měli jsme se o vánocích
dobře, byli jsme plněspokojeni, tím dosaže-
no všeho, co lidské srdce si přálo.a tak
ted jen ten veselý, št'astný Nový rok! Sta-
rý s ošklivou třináctkou v záhlaví nestál
opravdu za nicí
Štěpán
33
article
Kožich.
Kožich.
Čekal jsem na ně již hodně dlouho, a čekám
stále. Jednouse mi z povzdálečí ukázala, usmála s
a zas zmizela. Zima totiž. Přijde, bude mrznout?
Prý přijde. A protož v tom blahém očekávání po-
vim vám zatím o něčem, co k ní přináleží. .
Byl vždy a bude velký rozdil mezi kožichem pa-
na a kožichem dámy. Jest zjevný ani ne tak v ma-
teriálu a střihu, jako v přičinách, proč jej nosí mon-
sieur —a proč madame.
Páni jsou dosud tak malicherní, že především hle-
dí k tomu, aby kožich byl teplý. Ne tak dámyl Ty
dbaji hlavně, jaký je kožich na venek, to jest je-li
chic, eleganíní a v druhě řadě teprve, zda-li hřeje.
Také neopovažme seod dam žádati, aby považo-
valy kožich za stálý doplněk garderoby, aby jeho
potah ob rok vyměňovaly! Pro bůh jen to nel T
by nebylo chicl
Ovšem ani páni nejsou dnes ušetřeni starostí
svou kožešinu, ačkoliv dosud nenosi—jako letos
dámy v Paříži—červené, zelené a modré kožichy.
Nicméně mění se pánská „kožešinová moda“ rol
Paříž