ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 222e9f60-90a4-11dd-b192-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 33 celkem · entity: person 143, org 15, place 73, work 3
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
28. prosince 1913. číslo 353.
4 article
špatný výkon, přeložiti k práci akkordní (dle počtu vysazených liter) a ručního sazeče smí přeložiti za podmínek, jež právo to činí illusor- ním. Tim ovšem „passivní resistenci“ otevíra- ji se brány do kořán. Tato ustanovení značíú- plné porušení základu, na němž stojí i dělnické tiskárny, totiž základu soukromého podnikání. 5.) Zaměstnavatelé žádají, aby novinářský cenník tvořil součástku celého cenníku, poně- vadž také tiskárny novinové jsou součástí prů- myslu knihtiskařského. Tomu vzpírají se po mocníci, poněvadž nynější stav, kdy mají vídei ské listy cenník platný do 31. prosince 1914 pražské do 31. prosince 1913, Ivovské svůj zvlá štní ceník atd znemožňuje boj na celé čářea rozřešení sporných otázek najednou a trvale. 6.) Úpravě mzdy za práci se nevzpírají po nikatelé a projevili ochotu všem pomocníkům ať již mají minimum, či vyšší mzdu přidati týd- ně 2 K. zvýšiti také minimum i odměnu v akko rdu, místo šesti tříd platových zavésti pět,a zařaditi celou řadu míst do vyšší třídy. Nynějši nejnižší garantovaná mzda obnáší v Pra- ze týdně 32 K, pro strojového sazeče 44.80 KK. resp. 48 K bez ohledu na práci přes čas. Pomo- cníci žádali 3 K přídavek. Je zřejmo, že m z do vý spor jest vedlejšího rázu. Detaily jako je placená dovolená, placené prázdno jeden den v měsíci (mimo neděle a svátky) pro insertního sazeče v novinách atd prozatím vynecháváme
Tim Poma Ivovský
5 article
7.) Zaměstnavatelé žádají, aby ve výbo- rech pro sprostředkováni práce měli polovi- ci členů, tak to živnostenský řád před- pisuje. Dosud mají tyto výbory obsazeny pomocníci a pro dozor tam mají zaměstnavate- lé dva členy. Důsledek toho stavu věcí jest, že pomocnictvo rozhoduje o tom, kdo má by ti zaměstnán, diktuje prostě, koho zaměstnava tel má přijati. Je přirozeno, že tento stav svá- dí k tomu, aby byli pomocníci zaměstnávání dle potřeb fondů pomocnictva. Pomocník bez zaměstnání obdrží po 13 týdnů plnou podpo- ru, pak polovični. Pro fond je výhodou. jsou-li zaměstnáváni nejprve členové s plnou podporou a bez zaměstnání ponecháváni ti. kdož jíž 13 neděl strádají a mají podporu polo- viční. Při rozvrácených politických poměrecl je také na dlani možnost politického využití Organisace pomocnická jest centralisticko-po- ciálně demokratická. Potřebuje oddané centra- listy v závodech pro důvěrnické služby. Může velmi snadno vytrestat nejen měšťáky, nýbrž i autonomisty a národní sociály. Všem vůdcům zaměstnavatelů se vymstít možno snadno: dá se jim méněschopný personál! V době, kdy Bohemii odeprou sazeči sázeti článek o passiv- ní resistenci, v Krakově o poměrech v živnosti knihtiskařské, nelze přihlížeti k tomu, aby za- městnavatel neměl práva volby z těch kdož jsou bez práce.
Krakov Bohemia
6 article
Oč tedy běží při tomto zápase: o zachová- ní soutěžní spůsobilosti s Němci, o možnost technického pokroku v živnosti; o zachování středního stavu knihtiskařského; o disposiční právo majitele závodu; o zahrnutí celé živnosti do kolektivní smlouvy; o paritu při sprostřed- kování míst, jak živnostenský řád nařizuje a v poslední řadě o zvýšení mzdy. V tomto zápa- se musí všichni pokrokoví lidé státi na straně zaměstnavatelů a bude u nich státi také inte- lligence, bude pomáhati, když stávkou hledí se vynutiti věci, jež značí sociální zhorše- nía krok nazpět v technickém vý voji tohoto důležitého oboru prů myslového.
Němec
7 title
Politický přehled.
8 article Země české.
Země české. Básnická anketa o vyrovnání v Čechách. Průmyslná „N. Fr. Presse“ přichystala pro své vánoční číslo dobrá zdání čtyř němec- kých spisovatelů zvučného jména, kteří půvo- dem neb pobytem se zeměmi českými nějak souvisí o národním vyrovnání v Čechách. Pro- slulý autor spisu „Kritika řečí také do češtiny přeloženého, Fritze Mauthner, původem a studiemi Pražan, vychází od své známé these „že jazyk lidský je sice bídným prostředkem poznání pro neurčitost všech, zvláště abstrakt ních výrazů, za to však může býti výtečným nástrojem básnického umění“ a z této poeti- cké vlastnosti mateřštiny odvozuje důvody lá- sky k ní, k národu a k vlasti. Toť ovšem ná- zor učence, který se nesrovnává v každém případě spravdou, neboť nejúčinnější milovní- ci jazyka národa a vlasti pro úkoly, jež jim o- brana jich ukládá, ani nemívají kdy, aby se za- bývali poesií. Zajisté však má Fritz Mauthner pravdu v tom, žeť barbarským názorem, že láska k mateřštině musí býti sdružena se zá- štím proti cizímu jazyku a cizímu plemeni. A naprosto pak dlužno s ním souhlasiti, praví- li, že při troše dobré vůle oba rovnoprávné jazyky mateřské ani nejsou v nebezpečí, a že tudíž vyrovnání jest jednoduchým a rozumným požadavkem doby a že co ve Švýcarech sku tečno, může býti i v českých pohraničných ho rách možno, aby si totiž tu lidé k vůli mluvi- dlům nerozbíjeli lebky
Mauthner Pražan Švýcar Čechy
9 article
Berliňan prof. Alfred Klaar vzpomínaje pětadvacetiletí, jež prožil jako německý spo- luzápasník v Čechách a punktací z r. 1890, - pakuje naprosto vadný výrok, že národnostn rozdělení zemské školní rady a vrchního zem ského soudu nezavdalo nikdy podnět k stíz nesti anebo znepokojení, kdyžtě přece jes známo, že soudnictví a školství v Čechách jes zřídlem nejprudších bojů. Klaar uvažuje o pod- mínkách zdaru vyrovnání i dí, že budou-li n obou stranách mužové, jichž lidový mandá spočívá na nejpevnějším základě, neohrože- ném možností útoku z vlastní strany a budou- li tito mužové míti dosti mravní zmužilosti, a. by bez bázlivých ohledů v pravo v levo uza- vřeli, co nutno před svým národním a lids kým svědomím zodpověděti, pak budeme vy- rovnání miti. Článek Klaarův končí nadšeně pasáží o vzájemné vážnosti k národním prá- vům, o smírném kulturním závedění nejlep ších sil obou národů a přáním, aby mohl ještě v životě pozdraviti vánoce národního smíru v své domovíně.
profesor Klaar Klaarův Čechy Vánoce národní smír
10 article
Nejsympatičtější jest pak výrok pražské ho německého básníka Hugona Saluse, jedno ho z oněch, kteří na německorakouském Par nasu Petra Roseggera ethicky i umělecky ne- dohledně převyšují. Salus di mezi jiným: „My lidé vzdělaní, umravnění, naplnění pocitem zodpovědnosti před přítomností i před budoue ností, přejeme si co nejvroucněji kulturní do hodu obou, tuto krásnou zem obývajících ná rodů, my toužíme všemi vlákny svého srdce po vyrovnání, kteréž by slavně ukončilo vzá- jemné sočení, vnuknuté záštím, závisti a ne- přejností. Salus je proti přílišnému politikaře- ni nejmladších, osmnáctiletých, a končí těmi- to krásnými slovy: „Já německý spisovatel mám ve svém přátelství s umělci a básníky čes kého národa útěchy plný důkaz, že netoliko nás německých, uvědoměle kulturních lidech kvete a zraje sen o vesně národů, že musí při nésti ovoce, že dojde ke společné práci pro všechny vznešené cíle lidstva.“ Salus je ovšen toho názoru, že předcházeti musí politické vy- rovnání.
Hugon Salus Petro Rosegger Salus
11 article
Ke skeptikům mezi německými spísova teli v „N. Fr. Pr.“ zastoupeným, náleží brněn ský dr. K. Strobl, který ovšem stojí na tom, ž vyrovnání jest potřebno, a že všichni kulturn lidé musí souhlasiti v tom s obchodnictvem o- bou stran už proto, aby jednou konečně pře staly odstrašující brutality a surovosti politi cké guerilly, ale táže se: Jest takové vyrovná ni možno? Strobl míní, že i kdyby politické strany uzavřely vyrovnáni, stará zášť národ- ní, tato kožní nemoc národního tělesa tak hlu- boko se zažrala, že jest až otravou krve. Zajímavá jest Stroblova karakteristika Češích: Jenom chauvinistická slepola mohla by Če- chům upříti jich velké vlastnosti, tuto šilenou, z- žranou (). snahu po kultuře, fanatický pospěch vyrovnati se Němcům ve všech oborech tato A- meriku připomínající odvaha a vytrvalost národo- hospodářská, z níž vyrůstají banky, úvěrní ústavy milionové podniky jako houby, zdivočelý vzrůst který se v Evropě s ničím srovnati nedá Čech humoristických listů německých, „Böhm in Amerika“ již dávno přestal býti i jen z daleka typem lidu. Čech prodělal melamorfosu ďáblovu. odhodil rohy i kopyta i vše těžkopádné, stal se velice až příliž elegantním (jako všichni povýšenci cestuje mnoho (až příliš mnoho) a jeho nekultur- nost jest pouhou bájkou. My Němci, bychom byl posledními mezi těmi, kdož by chtěli takovou po- ctivou snabu k výžinám znenvnati— kdyby Čeži byli někde na Uralu nebo n Kavkazu Tímto posledním výrokem Stroblovým jes dán ostatek jcho vývodů. Strob! sťojí na tom, ž
K Strobl Strobl Stroblův Čech Němec Čež Strob Francie Evropa Čechy Ural Kavkaz Böhm in amerika
12 article
boj Němců proti Čechům jest že- lezným zákonem dějinným, aktem n- koli osamělým nýbrž kusem velikého zápasu meai Slovany a Němci, kterémuž světovému ději neu- činí přítrž žádné vyrovnání. Avšak přes to po- zdravil by vyrovnání radostně už z toho důvodu, že by na nějakou dobu zmírnilo otravné formy zá- pasu. Ze Strobla ovšem mluví přes všechnu for mu jeho článku protičeská nesmiřitelná zášt nejčistší brněnské vody. Jeho přání, abychom my Češi byli raději kdesi na Uralu nebo na Kavkazu než v českých zemích, mluví za ce- lý článek. Nic není však hlubší a pevnější nad naše přesvědčení, že zůstaneme tam, kde jsme i tenkráte, až bude definitivně vybojován tře ba i zápas mezi Němectvem a Slovanstvem. Ryze německý blázínec v Čechách. V poslední schůzi okresního zastupitel- stva libereckého sdělil náměstek starosty, že všechny kroky zastupitelstva a výboru, aby Růžodolu I. byl zřízen ryze německý ústav pro choromyslné, byly marny; zemská správní komise usnesla se dáti jej do Hroznětína u K Var. Okresní zastupitelstvo usneslo se, že přijde-li ústav do Hroznětína, smí být roz- hodně jenom menší, aby byla oddůvod- něna stavba ještě jednoho němec- kého blázince v sev. Čechách a ten prý musí přijit na jisto do libereckého okresu. O. kresní výbor byl prý za tím účelem pětkráte v Praze, až se konečně dozvěděli, ze se ně- mečtí poslanci rozhodli pro Hroznětín, ježto by se Růžodol nadobro počeštil neboť není německého personálu pro takový ústav. Němci v Dlouhých Mostech však také chtějí ryze německý blázinec na důkaz, že je málo dvou ryze německých blázinců v Če- chách. Druhý byl libereckým Němcům, jak ve schůzi pověděno, určitě slíben — tajemní- kem zemského výboru drem. Pan- kratzeml
Němec Čecho Strobl Čech Němectv doktor Ural Kavkaz Čechy Hroznětín K Vara Praha Růžodol Slovan Růžodol I
13 title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
14 article Finanční opravy panské sněmovny.
Finanční opravy panské sněmovny. Finanční komise panské sněmovny pro- vedla pronikavé změny na reformě osobní da- ně z příjmů, přijaté poslaneckou sněmovnou Sněmovna lidová, jak známo, zvýšila osobní daň z příjmů, přesahujících 10.000 K tak, že nejnižší přirážka měla činiti 7 K a při vyšších příjmech měla poměrně stoupati. Mimo to mě- la se zavésti zvláštní 15 % přirážka k osobní dani z příjmů pro osoby osamělé a 10 při- rážka pro osoby, povinné živiti jen jednoh člena rodiny. Sněmovní plenum zvýšilo mim to existenční minimum z 1200 na 1600 K ao- svobodilo od daně z příjmů osoby, nemajíc příjmů více než 1600 K. Všechny tyto opravy lidové sněmovny změnila finanční komise sněmovny panské Existenční minimum snížila opět na 1200 K nad to osobní daň z příjmů chce zvýšiti také pro příjmy od 1200 do 10.000 K tak, že nejniž- ší daň 1. stupně, činíci nyní 7.20 K. má stou- pnouti o 10 h, zvýšení to má postupovati tak že u 18. stupně má vynésti již 1 K, u 23. stup- ně 2 K, u 26. stupně 3 K. u 28. stupně 4 K. 30. stupně 5 K a u 31. stupně ( příjem 9200 — 10.000 K) 6 K. Tak zvanou mládeneckou dař mění finanční komise panské sněmovny tak že osoby, nemající více příjmů, než 4000 mají od ni vůbec býti osvobozeny, podobně bezdětní manželé, ať mají sebe větší příjmy.
panská sněmovna
15 article
Bezdětné vdovy mají platiti novou daň teprve z příjmu, převyšujícího 10.000 K, osamělí mu- žové (mládenci, vdovci a rozvedení) teprvé po 30. roku stáří a sice 10 %, mají-li příjem o 4800 do 20.000 K. 15 , mají-li příjem větší Udílí-li takový osamělý muž podporu, rovnaji- cí se šestině jeho příjmů, nejbližšímu příbuzné- mu (rodičům, bratřím neb bratrancům ), nemá platiti žádné mládenecké daně. Kdyby, panská sněmovna návrh své finan- ční komise schválila, byla by reforma osobní daně z příjmů úplně zvrácena. Zákon měl by se vrátiti do sněmovny poslanecké. Ale po- něvadž dnové poslanecké sněmovny jsou se- čteni, provede celou reformu osobní daně vlá- da paragrafem 14. a sice tak, že z návrhu pan- ské sněmovny podrží existenční minimum K 1200 a ostatní upraví dle usnesení sněmov- ny poslanecké.
16 article
Ukrajínský sjezd. Dne 25. prosince byl ve Lvově valný sjezd delegátů strany ukrajinské. Předseda dr Konst. Levický podal zprávu o situaci, zej- ména o zápase za volební reformu v Haliči a zřízení samostatné university ve Lvově. V zá- pase tom strana bude pokračovati a nedopusti otevříti novou polskou hornickou akademiiv Krakově, dokud Malorusi neobdrží slíbenou universitu. Strana je silná dost, aby své po- žadavky vymohla. Dokázala to zmařením ma- lého finančního plánu a zatímného rozpočtu poslanecké sněmovně. Strana bude mimo t pečovati o zlepšení maloruského školství tím že se bude domáhati rozdělení zemské školní rady v polskou a maloruskou. Za debaty projeveno přání, aby strana ukrajinská nyní, když Poláci zmařili smluve- nou volební opravu, nespokojila se nabízeným počtem ruských mandátů, nýbrž žádala celých 30 procent. Předsedou strany zvolen opět dr Konst. Levický, místopředsedy Romančuk Petruševič a Holubovič. Za hranicemi- Rozmach Srbska.
Konst Malorus Polák Romančuk Petruševič Holubovič Halič Lvov Krakov Srbsko poslanecký sněmovna
17 article
Všude plno nových podniků a dělný ch rukou se nedostává! Průmyslová ko- mora v Bělehradě učinila proto návrh ústřed- nímu svazu zemědělských zádruh, aby zádru- hy přebytečné zemědělské dělníky posílaly do měst na práci do továren a jiných průmyslo- vých podniků. Ústřední svaz zemědělských zádruh o tomto návrhu rokoval, ale na níčem se neustanovil. Věc je v tom, že Srbsko má rovnoměrným rozdělením půdy poměry tak dobře upraveny, že postrádá bezzemného pro- letariátu, z jakého se rekrutují průmyslovi dělníci. Stav ten budou si zemědělci hájit budou se vystříhati, aby srbskou vesnicí sami proletarisovali. V Bělehradě i vůbec v srbských městech ode dávna se pociťuje nedostatek slu- žek a to z té příčiny, že tam není proletari- átu. Ženský spolek srbský, kolo srpskih sesta- ra v Bělehradě, dorozuměl se se Slovinci, kte- ří v Lublani utvořili komitét, v jehož čelo s postavili dr. Tavčar a Ivan Hribar, a tento ko- mitét bude ženskému spolku bělehradskému posílati hodná služebná děvčata ze slovin- ských zemí, aby je tam umístil v lepších do- mech a rodinách. Bělehradská doma dala kolu srbských sester k disposíci jeden ze svých domů, kde budou služebné Slovinky ubytová- ny a zadarmo vydržovány, než se jim najde
Tavčar Hribar Slovinka Bělehrad Srbsko Lublaň svaz zemědělský zádruha
18 article
Počátkem r 1914 bude v Novém Srbsku zavedeno hraničárské vojsko, jeho velitelství bude ve Skoplji. Část hraničárů bu- de komandována k službě na celnicích. Belehradská obchodní komora pe- mýšlí na to, aby si v Novém Srbsku zřídila filiálky, především ve Skoplji aBitoljí. Nedávno byla založena v Bělehradě „Srb- ská obchodní společnost“ s kapitálem 1 mill diná na němž jsou súčastněni Frantouzi, Italo- vé a Hollanďané, v jejichž rukou jest větší p- lovina zákl. kapitálů, menší pak polovina je v rukouSrbů. Tato společnest nebude se za- bývati bankovními obchody, nýbrž jen o ton bude pracovalí, aby byly zavedeny nejčilej- ší obchodní styky mezi Srbskem a zeměmi na kapítále „Srb. obch.spol.“ zúčastněnými Společnoet zahájí svou činnost 13. (1.) ledna 1914. Italové zřídi v Bělehradě dobře vyprave- né italské obchodní museum, němž budou srbskému obecenstvu stále pří- stupny italské tovary, které mohou míti Srbsku odbyt. Cukrovary bělehradský a český v Čuprij podaly vládě žádost, aby dovolila dovážet surový cukr beze cla. Ministerská rada této žádosti vyhověla s podmínkou, že jeden jako druhý cukrovar osije v příštím roce nej- méně 6000 hektarů cukrovkou. Voli, jak známo, se v obou srbských vál- kách znamenitě osvědčili jako tahouni zásob Při tom však mnoho přišlo o život a ovšem hlavně stravováním vojska se stav hovězího dobytka v Srbsku zmenšil. V Novém Srbsku
Srb Italos Bělehrad Srbsko
20 article
se kromě toho přičinily o zmenšení nepřátel- ské rekvisice. Ministerstvo orby hledí tomu odpomoci. Nejprve vydalo zákaz vyvážeti ze země voly, mladší pod tři leta, a druhé: vláda dává obyvatelstvu Nového Srbska hovězí do- bytek tažný i užitkový buď zdarma, nebo na úvěr za příznivých platebních podmínek. Tím se dosáhne, že v Novém Srbsku bude již na ja- ře možno pole vzdělati a osíti.
21 article Imenování u c. k. stát. drah.
Imenování u c. k. stát. drah. Dle nejvyššího zmocnění obdrželi- titul vrchniho rady stát. drah: radové stát. drah inž. Karel Demuth, náměstek přednosty oddě- lení 4. u c. k. říd. stát. drah v Praze, inž. Josef Klepetář, přednosta dílen v Lounech; titul rady stát. drah i vrchní staveb. komisa inž. Jos. Slavík v Praze, vrchní strojní komisař inž. Jaroslav Polák v Lounech, vrchní staveb. ko- misař inž. Hugo Pick v Krumlově, vrchní stavební komisař inž. Emil Biedermann ve Žlutici, vrchni strojní komisař inž. Karel Salomon v Děčině, vrch- ní strojni komisař inž. Huge Kröhn v České Třebo- vé, vrchní stavební komisař inž. Josef Kugler v Pra titul vrchního železničního komisaře: železni- čni komisaři: Eduard Chlupač v Praze, František Brey v Praze, Dr. Josef Čermák v Praze, titul vrchního stavebního komisaře: stavebni komisaři jnž.Rudolf Novák ve Stříbře, inž. Jan Že- lezný v Olomouci titul vrchního strojního komisaře: strojní ko- misaři inž. Nathan Kukuk v Moravské Ostravě, inž. Josef Pour ve Zdicích, inž. František Semo- taninž. Rudolf Augusta v Mikulášovicích, Vilém Černý v České Třebové, inž. Jan Pfeiffer v Žatei tital vrchního inspehtora: inspektor a námě- stek přednosty oddělení 1. v Praze cís. rada Vilém Bock, jnspektor a náměstek oddělení 8. v Praze Jan Horra a inspektor a přednosta odělení 6. v Pl- zni Otomar Biela; titul inspehfora: vrchní revidenti: Jan Jirsák v Olomouci. Emanuel Glässer v Praze, Leopola Winkler na Smíchově. Karel Hofmeister na Smí- chově. Josef Blažej v Plzni. Joseí Dvořák v Lou- nech. Vladimír Vyhnal v Praze, Hynek Velišekv
Ing Demuth Klepetář Slavík Jaroslav Polák Hugo Pick Biedermann Salomon Kugler Brea doktor Čermák Novák Jan Kukuk Pour František Sema Augusta Černá Pfeiffer Bock Horra Otomar Biela Jirsák Glässer Leopola Winkler Hofmeister Josef Blažej Dvořák Vyhnal Velišekv Praha Louny Krumlov Děčina Český Třebo Olomouc Ostrava Zdice Mikulášovice Český Třebová Smíchov Plzeň Huge Kröhn Eduard Chlupač
22 article
Praze. Jan Roháček v Praze, Bedřich Schüller- weln v Podmoklech tifal vrchního revidenta: revidenti: Viktor La- žanský v Praze. Václy Cáha v Chrasti u Plzně, Če- něk Jakubů v Praze, František Holub v Praze, O- takar Vrána v Praze, Otomar Selig v Praze. Jan Nix v Praze. Ludvík Špaček v Čelakovicích, Josek Ulrich v Nymburce. Václav Štěpánek v Praze, František Jyvoniak v Praze, Alois Háva v Praze, Jindřich Hais v Praze, Jan Ehl v Praze, František Dražil v Praze. Jan Hálek v Praze. Leopold Muth- sam v Moravské Ostravě: Jmenováni byli vrchnimi rady stát, drah: radové: inž. Josef Po- drabsky, přednosta odboru proudržování tratě na Smichově, inž. Robart Konečný, přednosta oddělení 4. řiditelstva české severní dráhy v Praze, inžž. A- doliSchneeberger, přednosta kanceláře pro vozbu v Praze, inž. Antonín Němec, přednosta oddělení 8. v Plzni; rady stát. drah: vrchní staveb. komisař inž.
Roháček Schüller Viktor Václ Cáha Jakubů František Nix Ludvík špaček Josek Ulrich Štěpánek Jyvoniak Háva Hais Ehl Hálek Muth Ing Josef Antonín Němec Praha Podmokly Chrast Plzeň Čelakovice Nymburk moravský Ostrava Otakar Vrána Otomar Big
23 article
Leon Deutsch v Liberci, tit. rada inž. Adolí Fisehl v Plzni, tit. rada inž. Antonin Bílek v Praze, vrch- ní staveb. komisař inž. Jan Synek v Plzni, tit rada inž. Jezsí Thcimer v Plzní, tit rada inž. Ladislav Bavmler v Lounech, tit. rada Rudolf Schall v Pl- zni, tit rada Dr.Arnošt Frítz v Praze a tit rada Ro- bert Kuhnert v Prazej vrchními železníčními komisaři: tit. vrchiní žel. komisaří: Karcl Šole v Praze, Vladimir Taubenek v Praze. Dr. Václav Bešta v Praze, Dr. Josef Ro- miseh v Plzni. Viktor Matyaš v Olomouci; vrchními stavebními komisaři: lit. staveb.ko- misař Jan Schimerka v Plzni, tit. stav. komisař Mlaxmilian Kaufman v Děčině, stav. komisaři Heř- man Pollaczek v Trutnově. Jindřich Rädischv Nymburce. Ondřej Kestřánek v Novém Bydžově tit. vrchní staveb, komisař Gustav Wischo v Děčí ně, stav. komisař František Teuschert v Broumově, lit. vrch. stav. komisař Jindřich Kiessewetter v Trutnově, lit stroj, komisař Emil Jindra v Č. Budě- jovicích. tit. stvab, komisař Jaroslav Eliaš v Písku. tit. staveb. komisaři Josef Pražák v Praze, Franti- šek Beran v Praze. Oskar Zweig v Uh. Hradišti
Deutsch Ing Bílek Synek Bavmler Schall Taubenek doktor Bešta ro Matyaš Schimerka Mlaxmilian Kaufman Pollaczek Rädischv Kestřánek Gustav Wischo Teuschert Kiessewetter Emil Jindra Eliaš Josef Pražák Zweig Liberec Plzeň Praha Louny Olomouc Děčina Heř Trutnov Nymburk Nový Bydžov Broumov Č . Buda Písek Uh . Hradiště Adolit Fisehl Karcl Šole v Praga Franti
24 article
Bohumír Skalský v České Třebové. Jindřich. Rybák v Praze, stroj. komisař Sigmund Fuchs v Brně, tit. vrch. stroj. komisař Karel Vavřina v Praze, stav. komisař Gustav Nodes v Mělníku, stroj. komisa František Řiha včáslavi, tit, vrch. stroj. komisat Adolf Fischer v Rakovníku, tit. vrch, komisař Heř- man Goldreich v Moravské Ostravě a strojní ko- misař Richard Klatovský v Nuslich vrehním inspehtorem tit. vrch. inspektor An- tonin Bausek v Brně; inspektory: vrchní revident Václav Reineltv Praze, tit. inspektor Josef Weiner v Olomouci, tit. inspektor Viktor Černý v Jičíně, tit. inspektor František Žádný v Jindř. Hradci, tit. inspektor Antonín Mitschka v Olomouci, tit. inspektor Vá- clav Anděl v Josefově, vrrchní stroj. komisař Hu- bert Partsch v Brně, tit. inspektoři Josef Uržidi v Praze, Jaroslav Kalda v Praze, Josef Maršálek Praze, Jindřich Mayer v Plzni, Otto Wahle v Nym- burce a vrchní revident Vojtěch Benisch v Praze;
Skalský Jindřich Fuchs Vavřina Nodes Řiha Fischer Goldreich Richard Reineltv Weiner Černá František žádný Mitschka Hu Uržidi Kalda Mayer Wahl Benisch Český Třebová Praha Brno Mělník Rakovník Heř Ostrava Olomouc Jičín Jindřichův Hradec Josefov Plzeň Ny Josef Maršálek Praga
25 article
Sáhla pro tobolku do rukávníku, vyňala a podávala Vratislavu Náhodovi stříbrný pe- „ — tuto je za cestu.Děkuji . .. Sám nevěděl, jak se mu peníz octl v ruce Ale teprv když ucítil kov na dlani, řekl jako zděšený: „Ne, ne, vzácná slečno! Já nejsem — — Styděl se vysloviti to. „Nedoprovázel jsem vás za mzdu, vzácn slečno. Podržte odměnu svou — — A prudce položil peníz na mramorový stolek vedle baličků. V úžase hleděla naň dívka. A než mohla promluviti, přistoupil starý pán a pronesl pří- „Co to znamená? — Kde jsi vzala toh člověka, Julie? — A vy, pane — — ? Vaše jméno?. „Náhoda, vašnosti,“ vyrazil ze sebe Vra tislav. „Náhoda!“ „Pozoruji, že je to nějaká podivná náho- da,“ řekl pán mrazivě. „Ale vaše jméno — r Vratislav Náhoda sáhl pro tobolku, ote vřel ji, ale marně hledal. „Račte odpustiti, nemám již listku —o devzdal jsem poslední slečně — — Teď Julie vyňala navštívenku z rukávní ku, a rychle po ní sáhl otec. „Vratislav Náhoda,“ četl hlasitě, „supluji ci profe — Nedočetl. „Kterak jste přišel k té navštivence?“ ře kl přísně k Vratislavovi. „Račie odpustit, pane,“ odpovídal Náho- da. „Je to moje navštivenka — noslední — zatí jich víc nepotřebuji. — Jzem suolen Náhoda — bobužel bez místa, ale nám zadáne na tři ústavy — a bohužel zatím bez naděje—
Náhod Julie Vratislav náhoda Vratislav
26 article
níz. sně
27 article
Náhoda — Náhoda — " pronášel pán ja ko v rozvonínání. Náble Te udeřil do čela. Prčkeite, rane, toto jméno — vždyt nemýlim, podpisoval jsem — strpte okam žik — — Odešel chvatně do své pracovny, vrátils za krátko a hledě do jakési listiny hovoři vlídně a téměř omlouvavě: „Ovšem žeť — podpísoval jsem vaše jmenování na ústav novoměstský — předevčí- rem, bylo nařízeno, aby vám dekret byl bez odkladu dodán, ještě před svátky, a vy nic ne- víte?“ „Nevím — pranic nevím,“ odpovídal Ná- hoda hlasem rozechvělým, a z očí vyhrkly mu dvě slzy. „Těkám od rána ulicemi — a teď ve- čer kráčel jsem za hvězdou betlémskou . . . „Pak vás vyřízení očekává nejspíše v vašem bytě,“ řekl pán. Zraky Náhodovy bezděčně zabloudily k dívce. „Hvězda betlémská mne nezklamala . . řekl vroucně. V tom okamžiku přísný hodnosta pocho- pil vše. „Julie,“ promluvil, „poděkuj se pánov za doprovod a rytířsk a službu. — A vy, pa- ne kolego, promiňte dceří, že vás pokláda- důkaz že promfiíte, prosím, abyste nás zítra la — že vás totiž nepoznala, chci říci. A na důkaz, že promijíte, prosím, abyste nás poc- til zítra návštěvou. O polednách — ke sto- lu — nejste-li jinak zadán.“ Vratislav Náhoda uklonil se. A dobývaje z kapsy svůj nález, podával divce rukavíčku „Tu jete upustila v železné ulici, slečno když jete vstupovala do posledního krámu — a tu jsem vám chtěl vrátit, když jste po náku- pu vycházela. Než jsem mohl promluviti —
Julie Vratislav náhoda železný ulice
28 article
„To tě potkala divná náhoda,“ řekla pa- ní k slečně Julii, když za Vratislavem zapadly dvěře. „Potkal,“ řekl důrazně hodnosta, nebo tento náhoda jest mužekého rodu. Ostatn má výbornou kvalifikaci. O půl hodiny později doplnil Vratislav Náhoda čtverlístek v Besedě. „Dočkal ses hvězdy betlémské ?“ pošká dlil jej soudruh Vávra. „Dočkal. Vzešla mi v plné kráse — a vza la mne ssebou. A Vratislav svěřoval soudruhům tajem ství svého nejžalostnějšího a nejkrásnějšího štědrého večera.
Julie Vratislav Vratislav náhoda Vávra Dočkal Vratislav svěřovat
29 article Týdenní táčky.
Týdenní táčky. Vím dobře, jak to chodí ten den po Je žíšku, a proto jsem se naučil říkat hezkyz čerstva na všechny otázky, co mi nadělil,- tuto stereotypní odpověd Krava- ty, límce—knoflíčky, jehlici, šle.—doutní- ky, pantofle, župan. Není to sice doslova pravda, ale zdá se toho víc, když to člověk ze sebe tak najed- nou vysype. Když už se má někdo divit, co mi toho Ježíšek nadělil, at se diví důklad- nělOstatně—entre nous řečeno—kdo pak z nás si tak trochu rád nepřilže, aby se zdá- lo, že byl letos nějak zvláště hodný, takže si zasloužil extra štědrého Ježíška? Vždyt“ to víme, že na příklad ta krásná kožešinas rukávníkem, která stojí bratru za tři stov- ky, byla koupena pro milostivou hned vl- stopadu; ale už tehdy sse řeklo, to že už je jako k Ježíšku. A slečna dcera měla ta- ky ten plášt', co ležel mezi jinými dárky. už v prodloužené taneční a nosila do divad la náramek, který dnes uvádí v seznam štědrovečerních dárků; ale co na tom ko- nečně—i to by bylo vše i conto Ježíška Mezi rozumnými lidmi zůstane si to ostat- ně jedno, dá-li se věc, která se dát musí 24. prosince nebo 15. listopadu. To jen do- mácí pánové jsou takoví umínění, že chtěj mít štědrý den čtyřikrát do roka hned na prvního—
30 article
Krom onoho nevinného přilhávání dárků ještě jedna lidská slabost o vánocích vy- chází na jevo: nedodržování slova mezi tě- mi nejbližšími! V každé rodině je to tak, že otec i matka v předvánoční ministerské ra- dě slibují si svatosvatě, rukou dáním i po- libkem, žeoba budou rozumní, že jedendru hému nedá nic drahého, žádné hlouposti a že raději dá se to těm dětem,které ještě ne mají rozum, a na Ježíška se těší atd. atd Před štědrým večerem se slib tento znova a důtklivěji opakujeale jakmile se stro- mek rozsvití a tatínek nebo matinka při- stoupí ku svým dárkům, nastane údiv, a- bych tak řekl—radostné sklamáni!„ Ale a- le tatínku, vždyt jsem ti říkala, abysneutrá- cel, abys mi toho tolik nekupoval... a ty přece. „No víš, maminko, vždyt je Ježíška jen jednou do roka a ostatně.kdo pak mi kou- pil tohle? I tymámo jedna nerozumná, —za to jsi dala nejmíň desítku vid! Maminka, jako většina ženských, ovšem popírá, že muž má radost. Vždyt' se to za- se jinde někde ušetří.. Myslím však, že v tom všichni budeme souhlasit, řeknu-li:Zaplat pánbůh, že už je po těch svátcích!Jsou hezké, jsou dojem- né, ale co naplat, když je o nich člověk jak- si vyražen ze svého pořádku a je nesvůj Jen řekněme v té otázce žaludkové! Napadne nás, žijící normálně po celý rok při své hovězí polévce a mase, nějakém tom knedlíku a běžném kuchyňském reper toiru, abychom si dali po rybí polévce sma- ženou rybu, rybu na sardeli, potom na čer- no, potom na modro, a kdyby byla snad na fialovo a na růžovo ještě tu? A k tomu vše- lijaké ty saláty a kompoty a na vrch štrádl cukrovi, ovoce, čaj, punč,—no zkrátka ma-
Ježíšek
31 article
Yosilon. lý delikatesní obchod? O vánocích tyto hří chy proti dietě a duchu svatému pášeme napořád, poněvadž co se nesní o štědrý den, dojídá se na Štěpána. A poněvadž naše hospodynky „vyvářejí“ ze dne na den, cou- rá se to tak až do Nového roku. Žaludek náš je podroben těžké zatěžka- cí zkoušce, kterou bohudíky v 99 procen- tech št'astně vydrží. To jedno procento slabších konstitucí už si arci musí vzít na starost pání lékaři. Konec konců ale měli jsme se o vánocích dobře, byli jsme plněspokojeni, tím dosaže- no všeho, co lidské srdce si přálo.a tak ted jen ten veselý, št'astný Nový rok! Sta- rý s ošklivou třináctkou v záhlaví nestál opravdu za nicí
Štěpán
33 article Kožich.
Kožich. Čekal jsem na ně již hodně dlouho, a čekám stále. Jednouse mi z povzdálečí ukázala, usmála s a zas zmizela. Zima totiž. Přijde, bude mrznout? Prý přijde. A protož v tom blahém očekávání po- vim vám zatím o něčem, co k ní přináleží. . Byl vždy a bude velký rozdil mezi kožichem pa- na a kožichem dámy. Jest zjevný ani ne tak v ma- teriálu a střihu, jako v přičinách, proč jej nosí mon- sieur —a proč madame. Páni jsou dosud tak malicherní, že především hle- dí k tomu, aby kožich byl teplý. Ne tak dámyl Ty dbaji hlavně, jaký je kožich na venek, to jest je-li chic, eleganíní a v druhě řadě teprve, zda-li hřeje. Také neopovažme seod dam žádati, aby považo- valy kožich za stálý doplněk garderoby, aby jeho potah ob rok vyměňovaly! Pro bůh jen to nel T by nebylo chicl Ovšem ani páni nejsou dnes ušetřeni starostí svou kožešinu, ačkoliv dosud nenosi—jako letos dámy v Paříži—červené, zelené a modré kožichy. Nicméně mění se pánská „kožešinová moda“ rol
Paříž