3
masthead
27. února 1913. Číslo 51.
4
article
Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů.
Finanční výbor.
Vídně, 26. února. (K. k.)y
Daň ze šumivých vín.
V odpolední schůzi pokračovalo se v hl a so-
vání o dani ze šumivých vín.
Návrh Perweinův k § 3., žádající, aby daň n
šumivé víno z hroznů byla zvýšena ze 60 na 80h
byl schválen.
Jáávrhy Lukasziewiczovy, aby daň z ovoe-
ných šumivých vín byla zvýšena z 20 na 30 h a aby
daň ze šumivých vín, podávaných v zábavních míst-
nostech, byla zvýšena na dvojnásobný obnos, byly
zamitnuty.
Při § 4. byl schválen návrh Ussai-Mi kla-
sův (placení daně ze šumivých vín dle smlouvy
u osob, které z vlastních výrobků vyrábějí šumivé
vino jen k vlastní potřebě).
Návrh Schieglův na škrtnutí posledního
odstavce § 4. (stanovení lhůty daně ze šumivých
vín) a na škrtnutí § 5. (uložení daní povínného šu-
mivého vína bez placení daně) byl zamítnut a ohlá-
šen navrhovatelem jako minoritní votum.
V ostatním ohledu byl zákon schvále
ve znění, navrženém zpravodajem Miklasem.
Zpravodajem pro sněmovnu byl ustanoven posl
Miklas.
Výbor počal na to vyjednávati
Jáávrha Lukasziewiczův
Schieglův
Miklas
Vídeň
5
article
daň z totalísatorů.
6
article
Zpravodaj posl. Fink jest proti zvýšení po-
platků z obratu, souhlasil by však s eventuálním
zvýšením poplatků z výhry, kdyby vláda, jež posud
se bránila, tomu neodporovala. Efekt poplatků ze
sázek u totalisatorů a bookmakerů bude činiti a-
spoň 112 milionu. Zpravadaj horlí proti obavě, že
Janí z totalisatorů dojde k obmezení dostihů. Do-
poručuje schválení svých návrhů a navrhuje koneč-
ně společně s posl. drem. Lichtem tuto resoluci
Vláda se vyzývá, aby při udílení koncesí book-
makerů opatřila si pouze dobré zdání inferesova-
ných sportovních sdružení, aby jim však nepřízná-
vala právo vylnčovati uchazeče o koncese.
Posl. Hummer navrhuje, aby zákonná osnova
byla pozměněna v ten smysl, že se beokmakerské
sázky vůbec zakazují a apeluje na všechny členy
výboru, aby hlasovali pro tento návrh.
Posl. Hillebrand obrací se proti příliš ne-
patrným poplatkovým sazbám a ohlašuje návrh, ab
poplatky při výhrách do 500 K obnášely 20 %, při
výhrách od 500 K do 1000 K 25% a při vyšších
výhrách 30%. Paušální dávky bookmakerů mají bý-
ti zvýšeny z 15 na 207.
Posl. ryt. Lukaszíewiez vyslovuje se pro-
ti návrhům zpravodajovým a navrhuje zvýšení po-
platků z výber o 50 .
Ministr financí dr. ryt. Zaleski reflekiuje n
různé podněty, učíněné za debaty a vyslovuje se
proti návrhu Hummerovu.
Posl. Kraft varuje před tím, aby neúčelným
zdaněním ničeny byly podniky, na nichž závisí mili-
ony hospodářských hodnot. Návrhy zpravodajovy
jsou zajisté přijatelny, avšak podstatné zvýšení
lěchto sazeb mělo by na domácí dostihy jen škodli-
vý vliv a povzneslo by naproti tomu zahraniční
závodiště. Proti pokoutnímu bookmakerství jesl
třeba nejpřísnějších ustanoveni.
Fink
Janý
Posl
Hillebrand
doktor
Zaleski
Kraft
Hummer
7
article
Posl. dr. Licht vytýká správním ustanovením.
že stát chce vykonávati pouze formálné právo udí-
lení povolení a to bookmakerům, ve skutečnosti
však že chce ho úplně přenechati soukromému
podníku, Sportovnímu klubu. V souhlase se zása-
dou vládní předlohy žádá řečník, aby do zákon
pojaty byly popudy, jež bude formulováti v po-
drobném rokování.
Debata byla na to přerušena.
V příští schůzi, jež konati se bude zej
tra dopoledne, bude pokračováno v rokován
o dani ze sázek u fotalisatora.
Užší berní výbor pro relormu daně
z budov
skončit dnes rokování o vládní předloze, týkajíc
se úlev při domovní dani třídni.
Posl. Nie drist a zpravodaj Tonelli na-
vrhují, aby osvobození od domovní třídní dan
za předpokladu známých příjmových poměrů roz-
šířeno bylo také na 14. třídu.
Vládní zástupce prohlásil, že vláda v nejkraj-
nějším případě může pomýšleti pro 14. třídu na
snížení daně na polovici. Návrh Tonelli-Fried-
mannův byl schválen, takže § 1. vládní předlolny
změněn byl nyní v úlevy 3 nejnižších tříd. Také
pokud se týče případů, kdy jde o rozdělený ma-
jetek jednoho domu, povinného domovní třídní
daní, bylo pojato do zákona ustanovení o úlev
pro onoho ddčiho majitele, jenž prokáže svoji ne-
zámožnost. Dále byl schválen dodatečný návrh
dra. Adolfa Grossa, jenž se týká týchž budov při
těchže majetkových poměrech majitelů také v mě-
stech, domovní činžovní daní povinných. 88 2.
3. a 4. schváleny s nepatrnými změnami. U. §o 4
Posl
doktor
Licht
Tonelli Fried
Adolf grosso
Tonelli
8
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Helena Malířová. Přítel. Hrao
jednom jednání. Poprvé na vinohradském di-
vadle 25. února. Režie A. Jiřikovský.
Paní Malířová chtěla patrně tímto svým
druhým pokusem dramatickým, jenž se ocit
na jevišti, vyvolat tajemnou citovou náladu:
dvě ženy, mladá vdova a její přítelkyně, jsou
spolu samy večer v pokoji a věří, že zdaří se
jim živými vzpomínkami vyvolat stín mrtvé-
ho, milovaného muže. Vdova prosí svoji druž-
ku, aby hrála a zpívala píseň, kterou mrtvý
Julius často rád provázíval na houslích Sot-
va se ozve piano, zazní také tajemný zvuk hou-
slí a mrtvý se zjeví ve společenském šatě,v
rukou housle, jež doznívají posledními akor-
dy. Družka vdovina tíše odejde a mladá žena
prožívá s přízrakem chvíli prvního seznámení
na plese, chvíli prvního vyznání a scenu v za-
hradě, kdy laskají se před svatbou. Její smut-
ná družka sleduje tesklivé tyto vzpomínky
říká Juliovu báseň, na kterou nevěsta marně
vzpomíná, zasypává milence růžovými lístky
Pak zmizí přízrak a rozechvělá vdova vybízt
přítelkyni, aby i ona silou vzpomínky přivo-
lala toho, kdo ji na světě nejvíce míloval.
Dívka váhajíc svoluje — a opět objeví se
přízrak Juliův, tentokrát mičící, dívka vzpo-
míná vášnivě té tajné lásky, s níž se skrývali,
a družka její, vídouc, jak byla zklamána, ve
hněvu a žalosti činí jí výčitky. Přízrak mizí.
divka s tichou resignací konejší rozčilenou
přítelkyni. Dialogy obou žen mají pěknou ná-
ladu, ale evokace přízraku nenalézá přimě-
řené ozvěny v hledišti, schází jí jakékoliv
psychologické zdůvodnění. A přízraku dánje
úkol, scenickému umění nedostižitelný. Pan
Tesař nemohl se zjevem Julia učinit víc než
učinil, z obou dam jen sl. Štěpničkova pro-
citila hlouběji citové vzrušení mladé dívky a
dala mu zvláště ve vášnivém oslovení přizraku
pěkný mimický výraz.
Malířová
A Jiřikovský
Julius
Juliův
Julio
Štěpničkův
9
article
+ Jacob Wassermann: Obrácení
lorda Hamiltona. Komedie o jednom dějství.
Poprvé na vinohradském divadle 25. února
Překlad J. Balák. Režie F. Hlavatý.
Tato aktovka je skládána jen na jeden vý-
stup, založený na sceně opakované nesčíslně-
krát životem a literaturou, v němž mladá že-
na pohnuté minulosti překoná hněv starého
pána, jehž se hrozil její špatné pověsti a při-
měie ho. aby se s ní oženil. Vše ostatníje
dle něhož státní daň v místech, povlnných do-
movní třídní daní přes osvobození přece má býti
předpisována na účely samosprávných vydání
rozpředla se debata o tom, zda by předpisování
daně nahraditi mělo přirážky také v místech do-
movní činžovní daní povinných. Vládní zástupci
vyslovili se proti tomu a zdůraznili, že by rozšíření
úlev v těchto místech mohli připustiti pouze pro
domy o dvou bytech. Dodatečný návrh Fried-
manna, aby 9 paragrafů jeho dřívějšího návrhu, jež
propůjčují starým domům úlevu tak zvaného záko-
na o novostavbách, pojato bylo do projednávané
osnovy, byl zamitnut, přece však bude v úterý ko-
nati se schůze užšího výboru, aby Friedmannův
návrh rychleji byl projednán. § 5. byl schválen
tím byla též předloha vyřízena. Zpravodajem pro
výbor zvolen byl posl. Tonelli. Posl. L. ö sal
oznámil jako minoritní votum již dříve učiněný
návrh, že berní výbor nemá dříve v poslanecké
sněmovně podávati zprávu o osnově domovní
třídní daně, dokud není projednána předlohao
činžovní dani.
Wassermann
Hamilton
J Balák
F Hlavatá
Fried
Friedmannův
Posl
10
title
Pohtický přehled.
11
article
Země české,
Země české,
Předseda německo-pokrokové strany v če-
chách o vyrovnání.
Věerejší „Neuc Fr. Presse“ přináší od posl
dv. rady dra. Adolfa Bachmanna delší úvahu
„krisi česko-německého vyrovnacího díla“, v níž
autor, vycházeje od „staré německé říše něme-
ckého národa“, jejího cebu orla a symbclu hle-
mýždě, i nářku nad zdlouhavým vyřizovánim všech
záležitostí vnitřní politiky, vítá historický oka-
mžik, v němž třetí v česko-německém sporu vláda
aspoň do jisté míry zaujala dvojsmyslné stano-
visko, bohužel prý však teprve ve třetím roce na-
máhavých jednání, kdy se mělo vlastně dospěti k
jich konci, takže ke sporu národů mezi sebou při-
stupuje zápas obou s vládou. Veřejnost stojí pod
dojmem, že nad vyrovnacím dílem rozpoutala se
tak téžká krise, že si přátelé vyrovnání, kteři si ještě
doufati troufali, říkají, že výsledek ne-li hmotně
tedy aspoň morálně úplně je zničen. Po názoru au-
torově nebylo největším zlem pro vyrovnání, ž
při jeho obnově rozšířena jeho základna, to byla
spíše zvýšená horlivost k míru, která chtěla nejen
sporné otázky zemské, ale i říšské současně vyří-
diti, vždyť i Němcí — di Bachmann — pojali úpra-
vu jazykových poměrů zákonem mezi svá přání.
Jestliže prý Češi žádali pouze odstranění „soud-
covské vzpoury“ v německé části Čech, tedy splně-
ní dokázatelné potřeby, dobrá, dí Bachmann. Němei
prý nebyli nikdy naklonění k revoltě ani ku pofla-
čování (In). Jenom prý Čechům nemělo napadnouti
vyhledávati práv tam, kde jich nikdy neměli, pekud
Němci v Čechách trvají, a označovati za revoltu
to, co bylo jenom zdůrazněním „od stara zdědě-
ných nezadatelných práv“.
Bachmann
Čech
Čecho
Němec
Čechy
Ina
12
article
Tu máme co činiti s první — sit venia —
„bachmaniádou“ článku, jehož autor ze státních
aktů, z politické i denní literatury a paměti poli-
tiků a obyvatelstva suverenně škrlá třicet let Štre-
maverova-Taaffova jaz. nařízení, kteréž přece ne-
pozbylo platnosti šimlem třebenického Valksratu
převzatého od obskurního libereckého, aneho cheh-
ského soudce jako odůvodnění a limine odmilnuti
českého podání! Jestliže Němci ho nikdy neuzná-
vali a vždy popírali, nic nemění na faktu, že ho
„němečtí“ soudcové po třicet lut bez závady pro-
váděli a že i po propuknutí revoliy označeno zná-
mým nejvyšším judikátem za jeden ze způsobo
provedení čl. 19. zákl. stát. zákoná
Jestliže Češí stojí na jeho szákonění, nejde jim
o nic jiného než o uzákonění jich žívého práva,
stát. zákl, zákonem zaručeného a stejně má se to
i s vnitřním úřadním jazykem, jehož zřídlo jest
rovné jazykové právo v celých Čechách týmž zá-
konem zaručeně a tolikrále z české strany hájen
a zdůrazňované, kolikráte z německé strany ne-
iunáváno, popíráno, a jelikož pepírání a zdůraz-
ňování navzájem má stejnou prákaznoň silu, zbývá
pouhé prokázané, čisté, státem a jeho nejvýšší
judikaturou uznané rovné právo.
Taaffův
Čechy
13
article
Dv. rada dr. Pachmann vynáší jakožío díka
umírněnosti a smířlivosti Němců, že ihned neopu-
stili poradní sál. když Češi vystoupili s požadavkem
vnitřního českého jazyka a že projevili ochotu i za
takových okolností dále o dohodě rokovati a že
sdělili své podmínky, mezi nimi i tu, že v „ethna-
graficky oddělených německých pkresích mají býti
ustanovování „jazykově způsobilí úřadníci německé
národnosti“ i tam, kde češtiny má užíváno býti
Tím přece Němci zavazují aspoň tyto své úřad-
níky ke znalosti obou jazyků zemských, proti níž
se do té chvíle vždy co nejdůrazněji vzpouzeli, po-
pírajíce tím zásadu, že každá národnost má míi
soudce své vlastní národnosti.
doktor
Pachmann
Němec
Čech
14
article
Vyloživ takto nejdůležitější prý problémy vy-
rovnání, kteréž prý následkem změny české takti-
ky, t. j. spojením jazykové otázky ve státní správě
se specialně českým vyrovnacím dílem staly se
aktuální, uvažuje dr. Bachmann o nynějším stavu
komponováno jen k tomu, aby dojem „obrá-
cení“ lorda Hamiltona byl zvýšen, a anglické
starosvětské prostředí, do kterého autor hru
položil, nemá již docela žádný jiný, leč de-
korační význam. Starý lord, jenž nejkrutším
způsobem tyranisuje celý dům, hrozí se, že
syn upadl do síti prohnané dobrodružky, po-
volá si jej, dá notáři přečíst zprávu o skan-
dální její minulosti a hrozí mu vyděděním.
když od ní neupustí. Ale nebezpečná dáma
zatím přijela do zámku v mužských šatech,
na koni, převlékne se do půvabné toaletya
přijde sama bojovat a zvítězit. Její dízlog se
starým pánem je sic pln autorovy rafinova-
vané duchaplnosti, ale vyžaduje na divákovi
mnohem více víry, než přesvědčení, když na
konec lord nařizuje služebnictvu posleuchat
cizí dámu a představuje ji synoví jako bu-
doucí matku. Sl. Kučerova s panem Havlem
přičinili se poctivě, aby nepravděpodobné uči-
nili pravděpodobným a získali si po zásluze
uznání.
Bachmann
Hamilton
Havel
Kučerov
15
article
Hudba.
Hudba.
+ Svaz Csvětový pořádá dnes ve čtvrtek
27. t. m. ve škole u Trojice ve Vladistavově
ulici přesně o 7. hod. več. druhý večer (ruský
z cyklu čtyř večerů písní. Na programu jsou
skladatelé: M. Gjinka, A. Borodin, /5. Balak rev
M. Musorgský, A. Glazunov, Gliers, S. Ljapunov
N. Řimský-Korsakov, B. Kal naikov, M. Řebikov.
A. Grečaninov. J. Vitol, J. Čajkovský a S. Tanějev-
Vstupné na číslov. sedadlo 40 h, k stání 20 h
rogram 10 b.
+ Z České Fílharmoníe. Dnes o 8. hod. veče
koná se v Národním domě na Král. Vinohradecl
obvyklý čtvrteční koncert, řízením p. Ant. Ryháře.
Na pořadu jsou skladby od Rossiního (Ouvertura
k op. „Straka zloděj). Glazunova (Koucertní val-
čík č. 1. D-dur). Nedbala (Scherzo caprice]. Volk
manna (Serenada č. 3. D-moll pro víoloncello
přednese p. Desider Danczowski), Rimského-Ko-
sakova (Španělské capricio), Saint-Sačnse [„, Tanee
kostlivců“) a Svendsena (Norský karneval umělců)
Vstupenky po 70 hal. za osobu, rodinný lístek 1 K
90 h, prodávají se od 7. hod. večer u pokladny. —
V nedělním symfonickém koncertě, připadajícím na
den 89. narozenin Bedřicha Smetany, provedeny
budou mistrovy symfonické básně „Řichard III.
„Valdštejnův tábor a „Hakon Jarl“. Kromě toho
vzpomenuto bude nedávných 70. narozenin v Pra-
ze právě dlícího skladatele Josefa Nešvery ouver-
turou k jeho opeře „Lesní vzduch“. Mezi orchestrál-
ními čisly přednese virtuos na klavír p. Jan Heř-
man Beelhovenův klavírní koncert G-dur
M Gjinka
A Borodin
M Musorgský
A Glazunov
Gliers
S Ljapunov
Řimský
Korsakov
M Řebikov
A Grečaninov
J Čajkovský
S Tanějev
Straka
Glazunov
Nedbal
Danczowski
Svendsen
Smetan
Valdštejnův
Nešvera
Heř
Beelhovenův
Vladistavov
Český Fílharmoní
svaz Csvětový
národní dům na Královský
Rossiní
Koucertní val
Rimskijko
SaintSačns
Řichard III
16
article
vyrovnacího díla. Čechům vytýká, že vynutili, aby
rozhraničení postaveno bylo za jazykovou otázku
do druhé etapy, což je přece docela přirozeno,
neboť než Češí svolí k novým okresům, musí miti
v nich napřed zabezpečeno jázykové právo. Vy-
týká Čechům dále, že se své strany všechno uči-
nili, aby rozhraničení kdekoli zahájeno bylo, při-
chystali největší překážky, což se ovšem nesrov-
nává s pravdou, jak ostatně dr. Bachmann docela
dobře ví, neboť největší rozhraničovací překážky
při rozhraničování činí právě němečtí obyvatelé
kteří v několika případech — horšovotýnecký jest
nejtypičtější — usnesli se ve svých okr. zastupitel-
stvech na neodlučitelnosii od — Čechůl Stěžujes
na vládu, že zásadně nechce nacionální úřadnictvo
pro nacionálně uzavřené obvody, což nechce ani
Bachmann, když je pro německo-nácionální úřad-
níky k vyřizování českých věcí v uzavřeném —
obává se dále, že následkem posledních vládních
prohlážení bude nutno dalších obtížných a dlouhých
šetření a průprav, i táže se, zdali na tohle všeckno
má čekati země se svými ruinovanými linancemi
všichní přátelé mírů. At počítá kdo chce jak chce,
před uplynutím roku shledá, že se klamal. A ře-
šení Bachmannovo? Němci by spáchali politickou
sebevraždu, kdyby nyní zastavili obstrukci, d
Bachmann, v okamžiku, kdy je regime, proti které-
muž v zemi bojují, na sesutí, aby zemské bídě od-
pomohli a zase nasadili v případě nutnosti ob-
strukci.
Čecho
Bachmann
Bachmannův
Němec
Ata
17
article
Takové bláznovství nebude prý Němcům v Če-
chách raditi žádný vážný politik. A pončvadž proí
Bachmana chce slouti vážným politikem, radí Če-
chům k bláznovství sám. žádá totiž na českých
stranách, aby od „státoprávní extratury“, kterou
prý si ve vyrovnacím jednání dovolili, a ke kte-
réž prý také Němce a vládu přiměli.
čím dříve, tím lépe upustili, poněvadž prý nemůže
míti žádného úispěchu. Zkrátka, prof. Bachmann po
několika ryze bachmannovských, odstálých vti-
pech na státní právo a „Czechowien“, jimž jsme už
tisk pražského kasina odnaučili, hlásá, že si Češi
mohou s klidem říci po všem tom, co se stalot
„Chtiti vyrovnání v Čechách s jazy-
kovým zákonem, znamená vyrovnán
vábee nechtiti.
Němec
Bachman
profesor
Bachmann
Čech
Čechy
18
article
Češi ovšem tuto bláznovskou průpovádku Bach-
mannovy rady s klidem, a sice až po srdce mrazi-
vým klidem co nejzdvořileji odmítnou, neboť nepo-
važují vyrovnání za koňský handl, z jehož obřadů
si pan dv. rada vypůjčil svou výmluvnost. Vzítiz
vyrovnací dohody azákonění rovného jazykovělo
práva, znamená, z celého vyrovnacího díla vybou-
rati podpárný pilíř, který má mír v Čechách jakž
takž drželi. Mir bez spravedlivé úpravy užívání
jazyků v samesprávných i zeměpanských úřadech
jest nemožností a kdyby k němu nedošlo v první
vyrovnací etaně, u žádné druhé bychom Němce už
nikdy nespatřili. To víme dobře. A proto jest jezy-
kový zákon o státoprávních úřadech pro nás con-
ditio sine qua non. To nechť vezme na vě-
domí p. dr. Baclmann, pávadce německé obstrukce
a všech běd z ní vyplývajících, pro sebe i pro ty
kdež spolu s ním naplňovali jeho pokusný baloní
Svaz německých zemských poslanců.
Večerní „Bohemia“ sděluje, že valná schůze
Verbondu německých zemských poslanců konati se
bude v sobotu dne 8. března večer, materiál při-
praví k poradě sesílené předsednictvo, jež bude
zasedati téhož dne. Verband zabývati se bude zprá-
vou posl. Pachera o vládních sděleních v příčině
úpravy vaitřuí úřadní řečí v státních úřadů v Če-
chách, zprávon posl. dr. Urhana o vlivech malého
finánčního plánu na postavení Němců na zemském
sněmu a zprávou posl. Legler o úpravě učitelských
platů a o českoněmecké koníerenci v příčině v.
loučení úpravy této z obstrukce.
Čech
Bach
Němec
doktor
Baclmann
Pacher
Urhan
Čechy
Bohemia
19
article
Zemský spolek německých učitelů o úprav
Zemský spolek německých učitelů o úprav
platů.
Usnesením ze dne 22. t. m. vítá zemský
spolek německých nčitelů dovršení osnovy zá-
kona o učitelských platech a přisťupuje k per-
maneutní finanční komlsl s naléhavou tžádost
aby lhned postarala se o úhradu náklndu této
předlohy. »Svaz zemských poslanci
vyzývá se co nejnaléhavěji, aby ko-
nečné svážil návchy v příčlně odloučení otázky
učitelských platů od politických záležitostív i aby
učinil určité usnesení o sehůdué cest
k rychlému uskutečnění úpravy učitelských platů.
Cesta okresních výpomocí nezdá se
podle dosavadních úvah o této otázce v okres-
ních zasíupitelstvích a podie dosavadních výsledků
léto akce vhodnou, aby učitelstvu pomphlai
jen okamžitě z největší bídy. Musí tudíž stále
veškerý důraz kladen býti na to, že zákon
připoušti jenom cestu zemským
sněmem a že jenom tato cesta může
v ésti k cíli. Foslanci obou národních táborů
nechť se tudiž co nejdřivé! úplně sjadnotí o po-
stupu, na jehož základě může býti docileno
trvalé pomoci a konečně splní záva ný slib, že
učitelstvo vysvobodí z jeho bídy.
Také cúebský učitelský Verein usnesl se
na projevu, jimž vyzývá permanentní finanční
komisi aby vzala zprávu školské komise n
vědomí a ve smyslu permanentního zákona po-
starala se o to, »aby učitelstvo bylo uchraněno
před novým, těžkým zklamáními a pokote ním.a
20
title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
21
article
Lukács dosud sedí pevně.
Lukács dosud sedí pevně.
Nedá se upřítí, že dr. Lukács byl v po-
slední době vydán tak silné kanonádě, že by
jí snad neodolal ani Taraboš. Obžaloba De-
syho, podepřená stejnou žalobou čtyř hrabat
Andrássyho, Apponyiho, Károlyího a Zichyho
že přenechal 4.8 milionů korun, patřících do
státní pokladny, volebnímu fondu vládní stra-
ny, byla pro Lukácse tak nepříjemná, že soud-
ní senát nepřipustil o ní důkazu pravdy, ba
předseda senátu, Báloghy, šel ještě dále a ho-
dinu před přelíčením vyloučil ze senátu dva
soudce, kteří se nu nezdálí dosti spolehlivými,
a nahradil je jinými. Celá uherská veřejnost
má za prokázáno, že dr. Lukács převod onéch
mílionů z Uherské banky do vládního fondu
skutečně sprostředkoval a že nynější vládní
většina v uherské sněmovně je vykoupena tě-
mito penězi. Takové přesvědčení ma patrně
i hr. Jan Zichy, který byl dosud jako důvěr-
ník arciknížete Frantíška Ferdínanda v Luká-
csově kabinetě ministrem osvěty a proto mu
nestačíla omluva dra. Lukácse v poslední
schůzi poslanecké sněmovny, nýbrž přál si.
aby nevina ministerského předsedy byla pro-
kázána i soudně tím, že se připustí dákaz
pravdy, aby po jeho nezdaru i veřejnost se
přesvědčila o bezdůvodnosti Désyova nařčení
Hr. Zichy byl za tím účelem schválně ve Ví-
dni, kde si vyžádal slyšení u panovníkaa
arciknížete následníka, jimž vyložil své po-
chybnosti. Ale ani tato rána Lukácse nezhrou-
tila. Po dnešním jeho slyšení u panovníka jes
jisto, že se vrací z Vídně do Pešti vítězem
a poraženým jest hr. Jan Zichy, jehož demise
panovníkem již přijata. Panovník uznal ospra-
vedlnění, dané Lukácsem v poslanecké sně-
movně, za dostatečné, čímž se další setrván
hr. Zichyho v kabinetě stalo nemožným.
Lukács
sy
Andrássy
Apponyi
Károlyí
Zichy
Zich
Luká
Hradec
Vídeň
Pešť
senát
Frantíška Ferdínanda
poslanecký sněmovna
22
article
Nejsou a nebudou známy důvody, kterými
dr. Lukács při slyšení hájil svého postupu. Ale
jedním z nejpádnějších důvodů byla nede vši
pochybnost péče o zachování nynější sněmovní
vládní většiny, která se neleká sebe bezohled-
nějších prostředků proti oposicí a tím pro-
vedla vojenské zákony, na nichž koruně ve-
líce záleží a bude asi v brzku povinna povo-
liti nová, těžká vojenská břemena, spojená
s válkou balkánskou, jichž schválení za jiné
vlády a jiné sněmovní většiny bylo by asi po-
chybno. Hr. Khuen-Héderváry všechny
pochybnosti o mravné přípustnosti toho, c
se dálo za posledních voleb, odbyl prohláše-
ním, že nynější sněmovní většina je nezbytna.
má-li býti zachováno dílo Deákovo (dualis
mus), a tu musejí ustoupiti stranou všechy
vrtochy. Proto také musil odejítí příliš citlivy
hr. Jan Zichy a bude nahražen státním tajem
níkem Jankovichem, který byl ještě ne
dávno místopředsedou poslanecké sněmovn
a je tedy dosti otrlý v boji s koaliční opo
Dr. Lukács sedí tedy dosud pevně v pre
sidentském křesle. Ale ze smyčky, kterou mu
hodil na krk Désy, se již nevyprostí. Bude s
dále zadrhovati kolem jeho hrdla, až ho za-
rdousí.
sicí.
doktor
Lukács
Khuen
Héderváry
Deákův
Zich
Désa
Hradec
23
article
Vojenské organisace v Halíčí.
Nejen Poláci, i Ukrajinci v Haličí a v B
kovině chtějí se organisovat po yojensku. Po-
slanec Longin Cegelsky uveřejnil v ukra-
jinských listech provolání, v němž vyzývá
všechny příslušníky ukrajinských stran, inte-
ligenci, měšťany, sedláky a dělníky, aby se
co nejrychleji zorganisovali v „národní obra-
nu“. V okresech mají se zakládati výbory
z příslnšníků všech politických stran, jež maj
říditi cvičení ve střelbě a jiná cvičení vojen-
ská. Výbory ty mají si opatřiti pušky s bo-
dáky, jako činí Polácí, poněvadž — jak píše
posl. Cegelský — stuhami a písněmi nedobu-
dou Ukrajiny na Rusku, ani jí neuhrání prot
Polákům. Okresní výbory mají býti sestavený
již do týdne. Stanovy „národní obrany“ za
slány již do Vídně vládě ke schválení.
Polák
Ukrajinec
Halič
Ukrajina
Rusko
Vídeň
národní obr
24
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Němec o panslavísmu.
V poznaňské schůzí hakatistického „Ostmar-
konvercinu“ přednášel vysloužilý hejtman a spiso
vatel Massow z Berlína o panslavismu a Polácích
Jeho názory o slovanské vzájemností jsou velí
zajímavé. Proti obvyklému našemu naříkání n
slovanskou nesvornost tvrdi, že vědomí vzájemné
příbuzností jest živější u Slovaná než u Němců.
u kterých se projevuje jednota jen ve chivílíei
krajního nebezpečí. O skutečném cítění jednoty
nelze mluvit aní u latinské, ani u germánské rasy.
kadežto u Slovanů je společný cit instinktivní. Jseu
ovšem mezí Rusy, Bulhary, Poláky, Čechy rozdily
ale ne tak velké, jako mezi germánskými nebo
románskými kmeny. Slované v celku nemají prý
organisačního talentu; 5dea panslavistická tez
vznikla pod vlivem Němce Hegla. Výrazně proje
vily se panslavistické snáhy teprve r. 1848 na
pražském sjezdě, Ale tehdy Poláci a jižní Slo-
vané měli mnoho vlastních starosti, takže nemohl
věnovati vělší pozornost slovanské mýšlence, nej-
více hatěné sporem mezi Rusy a Poláky. Ruské
panslavistické proudy žly jiným směrem; Rusové
byli přesvědčeni, že jedině největší slovanský stál
Rusko, sehraje velkou úlohu ve světové hasterií
Němec
Polák
Rus
Bulhar
Čecho
Slovan
Hegl
Berlín
Rusová
Rusko
Slovan
25
article
Poláci pochopili nebezpečí ruské, jemuž před lely
najtorušském vjezdě dal výraz arcihiskop Stableve,
ski, tehdy ještě prelát, když prohlásil, že Rusko
se svou rasovou nenávistí a snahou po nadvládě
jest největším nepřítelem katolické církve, k
lteré patří Poláci. Ale pražský slovanský sjez
r. 1908 ukazuje velkou změnu v poměru obou ror-
vaděných slovanských národů. Na tu změnu mě e
vliv zdemokratisování polských snah, zavedení
konstiluce v Rusku, zostření národních protivv
Rakousku a vývoj slovanských poměrů na Balkáně
Slovanská myšlenka zasáhla do žirokých kruhů
posledními událostmí v Tarecku nabyla nových síl.
Od časů Bismarkových Poláci hodně se změnili.
vytvořili silný střední stav, zmohla se polská inte-
ligence, demokralisace mass nechuť k Rusku osla-
bila. Tím panslavismus sesílil a propast mezi Po-
láky a Němci se prohloubila. V tom je význam pan-
slavísmu pro Němce. Ale to nemusí Němce odvra-
cet od Ruska a véstí k roztržce s největší slovan-
skou státní organisací, poněvadž i dnes ještě jsou
v Rusku mocné proudy, které počitají s reálnými
ohledy, podporují shodu s Němci a tluní polské ná-
rodní snahy. Nebylo by rozumné, aby německá po-
litika vůčí Rusku za takových poměrů řídila se jen
strachem z panslavismu, řekl na konec Massow.
Polák
Bismarkův
Němec
Rusko
Rakousko
Balkán
26
article
Odveta na německé zbrojení ve Francii.
Ve franeouzském tisku vede se živá debatao
tom, je-li možno vrátiti se opět ke tříleté vojensko
službě. Vojenští odborníci jsou ovšem zásadně pro
ni, ale je posud otázka, jaké stanovisko zaujme
většina sněmovny. Poukazuje se na to, že by se
zákon o tříleté službě sotva mohl prováděti bez
výjimek a tím by značně pozbyl na významu, nebot
v posledních letech trvání třileté vojenské služby
dosahovaly dispense povážlivé výše 482%. Prote
vyskytují se návrhy, aby byl hledán jiný způsob
zvýšení stávu armády v míru, a zvláště se dopo-
ručuje získávatí vojíny pro dobrovolnou delší služ-
bu vážnými hmutnými i morálními výhodami. Takto
by se zjednal velký počet vojínů, kteří by sloužil
3. 4 léta nebo 5 let, a vyrovnal by se nedostatek
ve stavu aktivní zrmády. Tento systém provádí se
již v osadní armádě a dobře se tam osvědčil. Stálo
by to sice mnoho, ale vůči nutnostem národní obra-
ny nelze se zastaviti před otázkou peněz.
Vláda však dle různých zpráv bude trvati na
opětném zavedení tříleté vojenské služby. Také
„Eeho de Paris“ se dovidá, že ministerský před-
seda Briand, ministr vojenství Etienne, ministr ná-
mořnictva Buudin a ministr zahraničných záležito-
stí Jonnart i jiní členové kabinetu se vyslovili pro
tříletou vojenskou službu, a projekt, na němž se
nyní pracuje v ministerstvu vojenství, má prý býli
předložen sněmovně ještě před velkonocemi, př
čemž vláda položí otázku důvěry. Přiznává se však
že příslušné komise musejí ještě vykonati přípravná
studia, jejichž výsledek se očekává.
Briand
Etienne
Francie
Ee jít Paris
27
article
Zatím zjednávají se již prostředky pro autné
armádní reformy. Finanční komise senátu vyslovila
se příznivě o cpatření 72 milionů franků pro běžný
rok, kterážto suma má sloužiti ke zlepšení váleč-
né výzbroje, zejména dělostřelecké. Mají býti také
objednána děla velké nosnosti 12—14 kilometrů
litinové střely děl mají býti zaměněny ocelovými.
Rozpočtová komise sněmovní, které bylo ministrem
vojenství a financí oznámeno, že v pondělí bud
podána předloha o úvěru pro armádu ve výši 50
milicnů franků na urychlení nejnutnějších prací pro
válečné účely, zvolila svým zpravodajem poslane
Clementela, který je stoupencem třileté vojensk
služby. Menšina komise, sestávající z pěti socialistů
a tří radíkálních socialistů, která se staví proti
úvěru, je již nyní přesvědčena, že její odpor je
marný. Vážné změny vládního návrhu nelze v této
33členné komisí očekávati, nanejvýš může jíti jen
to, že ministru vojenství budou uloženy jisté zá-
vazky v zájmu soukromého průmyslu
Úmysl, sesiliti francouzskou armádu hojnějšín
rekrutováním v osadách, má dojíti výrazu ltaké tím
že o národním svátku dne 14. července zúčastnís
vojenské přehlídky v Longchamps nejen celý prva
pluk senegalských střelců, nýbrž i oddíly sudan-
ských střelců a madagaskarských anamitských
tonkinských kontingentů, při čemž jim budou ode-
vzdány plukovní prapory. President republiky pr
sám připne kříž čestné legie na prapor senegal-
ského pluku.
Dnešní číslo pro Prahu jest oa
stranách, s přílohou pro venkov
o 12 stranách.
Praha
28
article
Ze strany.
Ze strany.
Ze studentské organisace. Členská schůze koná
se dnes ve čtvrtek o půl 7. hod. večerní v míst-
nostech sekretariátu. Na programu jest referát
inž. J. Dvořáčka: »O politické situnci«. Záležito-
sti organisační. Nutna účast všech členů.
Z Prahy-VII. Ustavující schůze důvěrnického
sboru koná se v pátek dne 28. února o půl 8.
hod. večerní (přesně) v plzeňské restauraci pana
Procházky (hořejší část Belerediho třidy). Ú ča sí
všech pp. členů nanejvýš nutná-
Ústředí živnostenských odborů. Praesidium
konalo dne 25. t. m. schůzi za předsednictví pana
kom. r. Aloisa Vaníčka a četné účasti členů.
Tajemník odboru red. Kamelský podal zprávu
o vyřízených záležitostech; mimo jiné o poradě
se zástupcí společenstva a Jednoty mistrů pekař-
ských v příčině projednávaného právě zášona o
ochraně pekařských živnosti; dále o zřízení živno-
stenského odboru při místní organisaci stranyv
Pardubicích, o projektovaných živnosteuských
přednáškách v Holešovicích a na Král. Vinohra-
dech a o pokračování v anketě o spciálním po-
jišfování. V dalšim průběhu schůze vyřízeny ně-
které dopisy, záležitostí organisaěních se lýkající.
Dále podána zpráva o širší živnostenské schůi
zástupců pražských a předměstských živnosten-
ských odborů strany. Ve volných návrzích jednáno
bylo o úpravě ofertních řízení pro zadávání ře-
meslnických prací pro veřejné korporace a úřady,
Při té příležitosti vysloveno také přání, aby zá-
stupci živnostnictva v obecním zastupitelstvu
pražském sestoupili se za účelem hájení zájmů
živnosiníků ve sdružení živnostenské. Schůze byla
pak obsáhlým výkladem pana předsedy skončena.
Ing
J Dvořáček
Procházka
Praesidium
Vaníček
Kamelský
Král
Praha
Holešovice
Jednota
organizace stranyv Pardubice
29
article
Pardubice. Živnostenská přednáška
s rozhovorem konala se při obvyklém přá-
telském večírku nístní organisace nár.
strany svobodomyslné dne 24. t. m. o 8.
hod. več. za hojného účastenství. Schůzi zahájil
předseda místní organisace p. dr. Horlivý, uvítav
přítomné, představil přednášejícího taj. živa. odd.
struny p. red. Kamelského, který v delší po-
drobné řeči promluvil o českém živnost-
nictvu a politických stranách. Řečník
probral podrobně poměry živnostenské, zmínil se
o jich potřebách, které v některých směrech také
vyznačil a dovodil nutnost, aby i živnostnictvo
v zájmu vlastního svého stavu bralo na politickém
snažení národa účast. Potřeby a postaveni živ-
nostnictva vynucují si přímo, aby české živnost-
nictvo snahy své opřelo o silnou politickou stranu,
které jde o záchování a povznesení středních
stavů. Stranou takovou najísto je národní strana
svobodemyslná. Ke konci doporučuje zřízení živ-
nostenského odbora při místní organisaci v Par-
dubicíchi. Po přednášce rozproudila se obsáhlá
věcná debata, kteréž se zúčastnili pp. prof. Hla-
vatý, řed. Čížek, Štěpán, Polák, Jirásek a j. Po
debatě usneseno při místní organisaci zříditi živ-
nostenský odbor a zvoleno sedmičlenné komitě.
Povyřízení některých organisačních záležitostí
byla se ůze skončena.
Advokát, eventualně pensionovaný soudce,
mohl by otevříti ve venkovském, rozvíjejícím se
mistě advokátní kancelář. Dotazy zodpoví sekre-
tariát nár. str. svobodomyslné.
Kamelský
profesor
Hla
Štěpán
Polák
Jirásek
Pardubice
30
article
Denni zpravy.
Denni zpravy.
váz rodakrní druh p. Joseř Holeče
slaví dnešního dne své šedesátiny v plne
svěžesti duševní i tělesné. Je-li veřejnosti
naší a slovánské dobře znám jeho literární
profil — který ostatně načrtnut je i v dneš-
ním jubilejním fenilletonu — jsme povinnováni
jako svědkové jeho činnosti politické
žurnalistické také v tomto směru do-
tknouti se jeho významu, a posléz vzpome-
nouti i jeho osobních vlastností, jež za dlou-
hou řadu let, co v redakčním kruhu našem
působí, učinily nám jej kolegou drahým a vá-
ženým. Význačnou stránkou Holečkovy ve-
řejné činnosti jest snaha poznati národní ruch
mezi Slovany, nalézti ten obecný, v povaze
a podstatě národa, v přítomnosti i v histori-
ckém žití kořenící samobytný ráz, který by
byl nejsilnější oporou národnímu trvání a sblí-
žení s ostatními slovanskými kmeny. Hledání
tohoto svérázného ideálu, vzdáleného hrabi-
vým touhám západní civilisace, posvětil své
cesty na jih, jmenovitě na junáckou Černou
Horu, i na východ, na svatou Rus. Hloubavá
povaha jihočeského myslitele, rodáka z kraje
Holečkův
svatá Rus
Slovan
31
article
Husova a Chelčického, naplněného jich nábo-
ženskými tradicemí, pevné kráčela za ideálem
toho, kdo řekl: „Zanech všeho a pojď za
mnou!“ Česká a slovanská myšlenka se mu
jevila jako pomoc trpícím a slabším náro-
dům, příbuzným i jinorodým, ne jako výbojná
touha po síle a moci, po vykořistění cizích
sil, která tak charakterisuje Germány. An
hrabivým lidem, ani hrabivým národům není
kořist jejich požehnána; nevypadne-li z rukou
jim, vypadne blízkému jich potomstvu, které
vrátí se do předešlé nicoty, hlásá Holeček
evangelickým tónen. Český národ musí dolá
k těm, kdož jsou ve společnosti národů ještě
opovrženější, k nim musí přinést paprsek lá-
sky, je musí podpírati, aby mohli státi na
vlastních nohou, je učití a pro svou myšlenku
zjednávati. V tom je smysl nazírání Holečko-
va na slovanskou otázku, tím také blíží se
nazírání starších ruských slavjanofilů. S nimi
má společný i ten upřený pohled k vrcholné-
mu ideálu slovanskému, který pomíjí všední
zkušenost a s neochvějnou vírou třímá svůj
prapor slovanské samobytnosti, oně junácké
prostoty a přímosti, v níž vídí Holeček nej-
krásnější vlastnosti slovanské a jejíž stopy
našel ještě v černohorských orlech. Jestliže
moderní ruský klasik Vjačeslav Ivanov roz-
děluje národy podle vzestupných nebo se-
stupných snah, jestli vidí základní rys ruské
národní myšlenky v tom sestupování k nižším,
v dobrovolném se podčinění vyšší ideji, témě
doslovně se shoduje s názorem Holečkovým
Husův
Germán
Holeček
Holečko
Ivanov
Holečkův
32
article
Oddaná služba slovanské myšlence postavila
Holečka i do řad organisátorů slovanských
novinářů, kteří tak ho poctili svou důvěrou. že
ho zvolili za předsedu Svazu slovanských no-
vinářů, pokud sdružoval jen rakousko-slovan-
ské žurnalísty, a opětovně mu nabídli tuto
hodnost, když ve Všeslovanském svazu novi-
nářském spojili se novináři 1 ze slovanských
států. Zúčastníl se řady slovanských sjezdů,
na nichž ve svých promyšlených řečech podal
svě slovanské vyznání. Pokud osobních vlast-
ností se týče, dlouhá léta styků nás přesvěd-
čila, že Josef Holeček je povaha ryzí, přímá
a nade vše ušlechtilá, jak aní jinak nemůže
Holeček
svaz slovanský no