ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 b23f8630-8f0c-11dd-9f44-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 53, org 1, person 38, work 1
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek 27. února 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 57.
4 article
Marannl a večerní listy přod plácí se v Praze v adlmlnli a měslo na Brijota . sk Z s dvojí ddsikškou a měsle, . . . ro čtsrt iota. . 7 k e na měslc. .. . s K B Poštou- na Etortiota : . : kat s dvojí záls niko
Praha K B
5 article Úřadní zmatek.
Úřadní zmatek. Průběhem afery Prochaskovy bylo ve- doucím činitelům rakouské politiky z nej- různějších stran snésti ostrou výtku, že nekonají svou povinnost vůči veřejnému mínění. Počínali si, jakoby jedinými lid- mi, kteří v Rakousku na zahraniční politi- ce mají zájem, bylí diplomaté, a všecko ostatní byl pouhý obmezený rozum pod- daného, který musí snášet tísnivou nejistotu situace a všecky její hrůzné hospodářské následky, musí se chvěti o svoje syny, kteří jsou zúčastněni na pohraničních opatřeních, o nichž se úřadně dovídá až ve chvíli, kdy už mají býti zrušena — ale jinak naprosto nemá práva, aby se spolehlivě dověděl, co vlastně se v tajemné kuchyni zahraniční politiky děje a jaké jsou tam vyhlídky. Tiskové bureau zahraničního úřadu, ve kterém sedí Maďar, informovalo ho pouze tím, že ho plašilo vymýšlenými zprávami o přihodách famosního konsula, které videň- ské listy z přirozeného pudu ještě se snaži- ly předstihovat, ale vláda sama mu leda občas podala na lžíci tak zvané úřadní pro- hlášení, při kterém každý se mimoděk ohlížel po třínožce, nad kterou se zrodílo. Kdo ještě mohl čísti zahraniční listy, které bez překážky směly přes hranice, ten se alespoň dovídal čísla zvýšeného stavu armády, vyslané na kritická místa na- šeho mocnářství; kdo byl odkázán na domácí, nad nimiž bděla censorova mou- drost, ten vlivem jejich nuceného mlčení, jež znamenitě podporovalo všecky divoké zprávy, které soukromě ve veřejnosti kolo- valy, ocital se ve velikém pokušení, aby se připojíl k národohospodářským názorům, jež se rozhostily v Halíči, shromaždíly tam vkladatele u okének jejich finančních ústa- vů a přestěhovaly velkou část agendy zá- ložen a spořitelen do hrnců a punčoch.
Prochaskův Maďar Rakousko
6 article
Ale to nic, které jsme tenkrát úřadně věděli, měli jsme alespoň jisté. Byla to pouhá orakula, ale zněla stejným ponurým tonem a nechávala nám alespoň poslední naději, že nemáme sice zahraniční politiku zrovna nejlepší, ale že máme alespoň toliko jednu. Teď, bohužel, jakoby nám chtěli vzíti i tuto útěchu. Ministerský předseda dá poslancům prohlášení, které roznese úřadní telegrafní kancelář a které obsahuje „dů- vodnou naději, že v nedaleké době nastane všeobecná obleva zahraniční sítuace“. Plni radosti nad touto povětrnostní zprávou, hledáme ji na druhý den i v oficiosním orgá- nu vládním, nalezneme ji tam sice, ale ofi- ciosní péro navěsilo na ni tolik dodatků, tolik obmezení, tolik výhrad, tolik starostí o rytířský národ albánský, že včerejší články obou vídeňských vládních listů při nejlepší vůli nelze považovati za nic jiného, než za formální dementi, kterév ních na projev hr. Stürgkha zavěsili. Kdo? Cui prodest? Kdo pak to miluje tolik ty špatné vyhlídky, že s nimi vystu- puje až i proti premierovi vlastního státu? Je to týž vítr, který přinášel pověstné lži o panu Prochaskovi, se kterými si ovšem do vládních listů netroufal? Jsou to kruhy, které budou nuceny v nejbližších dnech přece jen vyhlásiti úřadní demobilisaci úřadně popřené mobilisace, a chtějí teď je-
Stürgkh Prochaska
7 article ROn
ROn ště v poslední chvili veřejnosti alespoň opepřiti ten přicházející klid? Dostáváme o motivech toho zarážejícího zjevu násle- dující svrchovaně zajímavou zprávu z Víd- ně, která nevylučuje, že snad jde o případ na který se vztahuje docela obyčejný para- graf trestního zákona o šíření klamných zpráv za obchodními účely, vedle toho však udává ještě různé vlivy jiné, které všecky dohromady nesou nechvalný název „vedlejší“. Náš vídeňský zpravodaj oznamuje: Z Vídně, 26. února. Dnešní stať „Frem- denblattu“, která se podobá na vlas stu- dené sprše, spuštěné zahraníčním úřadem. anebo ministerstvem vojenství, nebo oběma na nadějnou situaci, jak ji vylíčil včera, do- dáváme výslovně a důrazně, na základě prohlášení, ke kterému zmocněn byl hr. Berchtoldem samým ministerský předseda hr. Stürgkhi způsobila v par- lamentních a politických kruzích nemalý úžas a podiv. Ptali se důvodně, pro takový rozpor v názorech orgánu, který pokládán jest za hlasatele zahraničního úřadu a mezi názory a předpovědmí, které činí chcf rakouské vlády, byv k tomu zodpovědným ministrem zahra- ničním formálně zmocněn?
Ron Berchtold Víd Vídeň
8 article
Na vysvětlenou, nikoliv na omlu- vu. bylo praveno, že pracují četné silné proudy vedlejší, kterým zá- leží jednak na kalení vody, jinak na vyličování situace jako ponuré konečně také na udržení — bai s sy na vídeňské bursel Bylo však též uka- zováno na proudy, jichžto směr namířen jest proti snaze hr. Berchtolda zjednatí snesitelnější styky ra- kousko-ruské, a bylo doloženo, že proudy ty valí se současně se dvou stran: Jednak z Berlína, jednak z Paříž e. V Berlíně, bylo praveno, ner ad vidí, sbližuje-li se Rakousk s Ruskem bez prostředníctv Německa. V Paříži pak nemil pozorují, že v Petrohradě j snaha dospěti k lepším pomě- rům k Rakousku, než v poslední době byly. Konečně přetřásá se i pozoruhodný zjev, že Německo pracuje v Běle- hradě s veškerým úsilím, aby před- stihlo Rakousko-po stránce ob- chodně-politické, nežli Rakou- sko se Srbskemdospěje k nějaké do hodě, kterou by se obchodně-agrárn styky mezi Rakouskem a Srbskem zlepšily.
Berchtold Berlín Paříž Rusko Německo Petrohrad Rakousko Běla Srbskemdospěj Srbsko
9 article
Celkem dlužno povědět, že vedle hlavního toku zahraniční poli- tiky, na kterém pluje hr. Berchtold, jsou vedlejší, na kterých pohybují se lodice četných agitací a protiagitací. Následkem zvláštního vystoupení obou oficiosních listů vzníkl včera ve vídeňském tisku pustý zmatek, ve kterém jmenovitě vynikl optimismus křesťansko-sociální „Reichspost“, jež přece až dosud stála čele bojovné strany. Jak se tím rakouská zahraniční politika ukazuje v cízině, jest věcí, která jistě jí nebude na prospěch. Ještě horší jsou však následky doma, po- něvadž poměry nejsou podle toho, aby sne- sly takovou úřadní hru na schovávanou. Kdyby hospodářské škody, které veřejnost takovými skoky trpí, nebyly tak vážné kdyby bylo možno držeti se zásady, že musí být hůř, aby bylo lépe, mohli bychom se z toho neobratného kousku vlastně tě- šit. Čím více jich bude, tím více nabude stoupenců přesvědčení, hlásané až dosud jen s české strany a toliko výjimečněi drem. Baernreithrem, že rakouská diplo- macie nezbytně musí zahodit svoje staré methody, že musí obrátit, že se musí mo- dernisovat a věnovat skutečným, opravdo- vým zájmům státu, který zastupuje. Ne- patrná míra zodpovědnosti, která v naší diplomacii panuje, přišla tentokráte i Něm- cům tak draho, že alespoň od škody chce- me očekávati jakési malé zmoudření.
Berchtold Německo
10 article Daně prosté minimum a živnostnictvo.
Daně prosté minimum a živnostnictvo. Mezi naše živnostnictvo jdou agitátoři, kteří vyhlašují za chybu, že nebylo při reformě daně z příjmů zvýšeno daně prosté minimum na 2000 K prý v zájmu živnostnictva. Tito „přátelé“ živnostníků zapomínají úplně na to, že nelze uvažovati důsledky jednoho opatření bez ohledu na celkový hospodářský stav. Je známo, že poslancí naši hned na počát- ku prohlásili, že mohou býti pro linanční plán jen tehdá, dostane-li se zemím podílu na zvý- šených výnosech osobní daně z příjmů. To se také houževnatému a neústupnému jednání posl. dra. Rašína, který právě tuto partií dohodování vedl, podařilo tak, že země obdrží z obnosu nad 115 mil. kor. 40 proc. Úmluva s vládou uzavřena byla na nátlak posl. Ra- šína den před hlasováním o zvýšení minima, poněvadž od jejího úspěchu bylo od- vislo hlasování poslanců českých. Proč, vysvitne z této úvahy. Daň z příjmů do 2000 K vynáší 10 mil. korun; úbytek její značí pro země ztrátu 4 mil. K čili pro Čechy okrouhle 1 mil. K. Při hospodářství zemském, které má veliký schodek, značí úbytek tohoto příjmu nutnost většího zvýšení přirážky zomské, které odnese městské oby v a- telstvo, neboť z 83 mil. přímých daní, pod- léhajících přírážce, obnáší daň gruntovní 21 mil., po slevách při živelních pohromách 18.5 mil., domovní daň třídní 2.5 mil., čili celkem celkového přirážkového základu. Zvýšení daně prostého minima neprospělo by tedy živ- nostnictvu, které by úsporu na dani příjmo- vé zaplatilo ve zvýšené přirážce zemské k dan výdělkové, k dani činžovhí, a to tim spíše, že zvyšování přírážek vyhání od nás podniky akciové, které překládají sídlo do Vídně, kde přírážky jsou malé, a tím část základu přiráž- kového se ztrácí a nutnost zvýšiti přírážky zemské roste.
Rašín Čechy Vídeň
11 article
Snížení daně prostého mínima má proto význam jen pro ony vrstvy, které neplatí dan přirážkám podrobenou, čili nové přesunut zemských břemen na výrobní vrstvy z vrste osvobozených od přirážek. To jest jeden důvod. Druhý důvod, kte- rý pro živnostnictvo není bez významu, spo- čivá v tom, že úbytek musil by býti dosažen zvýšením sazeb u důchodů nad 2000 K. A tu u nás máme již nyní nejmírnější stoupání do 10.000 korun, a dle nového zákona nejprudší stoupání přes 10.000 korun takže dosahujeme při příjmu 110.000 korun nj- větší sazby ze všech států. Rakousko není zemí kapitálově silnou, jak jsme právě nedávno víděli, když Francie odňala nám svoje kapitály. Nemůžeme proto zdaňovati vyšší příjmy tak velikou sazbou, že by se vyplatilo, aby se kapitál stěhoval za hranice. Živnost- nictvo potřebuje úvěr, ať již přímo, výpůjčka- mi, nebo nepřímo, poskytnutím úvěru od vel- koobchodu, u nějž nakupuje surovinu nebo polotovary. Čín méně bude pohotového kapi- tálu, tím vyšší bude úrokbvá míra, kratší lhůty platební a živnostník, který musí čekati nej- déle, odnese zdražení nejtíže. Zase to tak těžko nedolehne na rolníka, který má pevně zúročítelný úvěr hypoteční, ani na vrstvys pevnýmí příjmy, jako právě na živnosti. To poměrně nepatrné břímě daňové (ob- nášíť sazba při 1200 K obnos 7.20 K a stoupí do 2000 K na 18.40 K) není v žádném poměru k hospodářským škodám, které by živnostníka stihly Třeti důvod spočívá v tom, že nesmí b t směšováno daně prosté minimum s exi- stenčním minímem exekuce prostým. Daň z příjmu vybírá se z čistého příjmu bez odpočtení toho, co je potřebí k výživě vlástní a výživě rodiny, bez odpočtení výloh na byt.
Rakousko Francie Čína
12 article
Již z toho je zřejmo, že existenční minimun zde padá měně na váhu. U nás proti jiným slátům máme největší daně prosté mini- mum: V Prusku obnáší 900 marek, v Bavorsku (dle zák. z r. 1911) 600 marek, v malých stá- tech německých dokonce 300—400 marek. Celý směr zákonodárství evropského smě- řuje naopak k tomu, aby minimum bylo co nej- menší, aby při všeobecném hlasovacím právu přicházel, pokud možno, každý občan v přímý styk se státem, aby nabyl vědomí, že přispívá svým grošem na úkoly státu, takže demago- gické zvyšování výdajů státních dotkneise také jeho kapsy. Jestlíže v Bavorsku zaplatí po- platník ze 600 M příjmu 1 M, nemá z toho stát — když odpočtou se náklady s ukládáním a vybíráním daně — valného linančního pro- spěchu, ale morální význam v připomínce jeho státní příslušnosti k bavorskému státu, to. má jistě. Objevují-lí se na obzoru dnes snahy zavésti stejnou malou daň z hlavy, vyprýštily z toho, že neobyčejně šíří se snahy povolovati pro široké vrstvy miliony a nestarati se o ne- populární úhradu. V nepřímých daních, při níchž dle úmyslu zákonodárce daň ml á býti započtena do ceny daní stiženého výrobku, nevidí po krátkém čase jednotlivci v této ceně výrobku daň v ni obsaženou a jeho přímý po- měr k státu, jeho výdajům a úkolům zmizía agitace pro zatěžování lépe situovaných středních vrstev — které jsou početně síl- né a proto pro větší výnos daně vhodnější nek malé procento nejbohatších — jen roste u těch. kdož přímo zdaněni nejsou, Naše živnostnictvo dovede zajisté klidně uvažovati o těchto věcech a při klidné úvaze pozná, že zvýšení minima daně prostého nen jeho prospěchem.
Bavorsko
13 article Válka na Balkáně.
Válka na Balkáně. Rusko a Černá Hora. Z Bělchradu, 26. února. (Zvl. tel. »N. L.«) Dle došlých sem zvěsti pro- hlásí Rusko v zítřejší koníe- renci velvyslaneů, že souhla s spožadavkemrakouským, a by
Balkán Rusko Černá Hora
14 article
V drobném prodeji Kečeríslo 1oh . . 5a l Ve Hiliáikách na vonkově ranní cislo . . . . . . . večernl Inaoráty plati se hotově Bapřed doseoace V riu s. Tam nacházeji so táž arnsnána, k. orkpodiee Rukopisy sp nevracol
Kečeríslo 1 oh
16 article
Skadar byl ponechán Albánsku nebude-li dobyt. Srbsku má připadnout území západně od Peče, Dakové a Tibry až po řeku Vardar a Soluň. Kromě toho obdrží Srbsko neutráln přístup k Adrii. Z Paříže, 26. února. Jedna zdejší tele- grafni agentura oznamuje z Petrohradu Ruská vláda oficialně prohlá- sila, že vzdává se podpory Černe Hory v záležitosti Skadru s podmín- kou, že Daková, Prizren a Peč připadnou Srbsku.
Adrie Daková Prizren Skadar Srbsko Peč Daková Vardar Soluň Paříž Petrohrad
17 article Pašič do Vídně.
Pašič do Vídně. Z Bělehradu, 26. února. Zde udržuje se . pověst, že mín. předs. Pašič brzy odebere se do Vídně, neboť soudí se, že v mezi- národní situaci nastal naprosto příznivý obrat. Bulharsko a Rumunsko. Z Berlína, 26. února. (K. k.) Zahraniční úřad prohlašuje za nepravdivé zprávy zde rozšířené, jako by Německo Rusko byly od velmoci obdržely mandát, sprostředkovati mezi Bulhar- skem a Rumunskem. Nyní se mezi mocnostmi ještě vyjednává, a to na kon- ferenci velvyslanců v Londýně o způsobu zakročení mocností, jež bude roz- hodně učiněno ve formě kolektivního kroku velmoci. Není však vyloučeno, že jednání o bulharsko-rumunském sporu bude v pozdější době přeloženo do Pletrohradu. Turecko se vyhýbá přímé odpovědi, Z Londýna, 26. února. (Pův. tel. „Nár. Listů.“) Turecko ještě neodpovědělo na poslední notu, kterou sír Edvard Greyv úterý odevzdal tureckému velevyslanci jmé- nem velmocí a v níž Evropa prohlásila, že nemůže přljmouti výhrady Por- ty. Přeje-li si Porta prostřednictví velmocí, musila by jim ponechati úplnou volnost a ne- činiti žádných podmínek. Tevfik paša však odevzdal siru Edvardu Greyovi odpověď, kterou dostal z Cařihradu a která se nedotýká otáz- ky, položené velmocemi, nýbrž u vá- díjiné body. Zahraniční úřad anglický při- jal tento telegram jako pouhý dokument a očekává stále určitou odpověd turecké vlády v otázce prostřed- nictví. J. Coudurier.
Pašič Bulhar Greyv Port Tevfik paša Grey J Coudurier Vídeň Bělehrad Bulharsko Rumunsko Berlín Německo Rusko Londýn Turecko Evropa Cařihrad
18 article Zprávy z bojiště.
Zprávy z bojiště. Ze Sofíje, 26. února. Vojenské operace bulharské a srbské armády, které asi na týden byly přerušeny, budou zítra opět zahájeny. Přes Solun dopra- veno bylo srbské armádě u Drinopole šest baterií rychlopalných del a čtyři houfnice nejnovějšího druhu, které jíž byly rozestaveny, Nejen bulharská, nýbrž i srbská děla naprosto nestačila na drinopolské tvrze. Všeobecná palba, spojená s generálním úto- kem na pevnosti, bude zahájena zítra. Po- časí v posledních dnech neobyčejně mrazívé a bouřlivé se poněkud již zlepšilo. Řecká blokáda Drače. Ze Soluna, 26. února. (K. k.) Řecko roz- šířilo nyní blokádu až na Draě. (Viz poslední zprávy.)
Drinopol Drač Řecko
19 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Jubileum jihočeského epika. Dnešním dnem dovršuje Jose f Hole- ček šedesátý rok svého života. Narozen ve Stožících u Vodňan, věnoval se po odbytých studiích cele literární a publicistické činnosti. Dilo jeho jest rozlehlé kvantitativně i svou povahou, objímá současně několik oborů slo- vesného tvoření a snažení, jeho zájem součas- ně se upiná na několik směrů a problemů, Ve- die nesčetných úvah, které vyplynuly z Ho- lečkova životního povolání a byly věnovány kulturním a politickým poměrům jihoslovan- ským i ruským, jest to řada překladů cizí ná- rodní poesie, pak díla rázu výpravného, vrcho- licí v posledních letech rozměrným cyklem ro- mánovým, podnes neukončeným. A přece, začteme-li se hloubějí a pozorněji do všech těchto knih, srovnáme-li vzájemni veškery ústřední ideje, jež se v nich obrážejí. vidime, že celá tato životní žeň jest svrcho- vaně jednotná, prodšená touž snahou a týmž úsilim od prvopočátku až do poslední stránky románového cyklu „Našich“, jak se čte v prá- vě vycházejícím ročníku „Květů“. Jest to úsilí o odkrytí podmínek „samobytného' života ná- rodního, jeho volnosti politické, jeho budou- cnosti a pokroku hospodářského i kulturního. Cesty, kterými Holeček šel k tomuto cíli, jsou často zdánlivě dosti odlehlé, křivolaké a ne- schůdné, a přece jeho jasný a mužný duch ani na chvíli nespouštěl se zřetele směr, který si vytkl a který mu byl zárukou konečného vítězství.
Holeček Stožíce u Vodňany
20 article
Frvní literární práce — odečteme-li drob- nosti, roztroušené po soudobých časopisech, a pak překlad junácké epiky bulharské — vy- plynuly z událostí, které vypukly na slovan- ském jihu. R. 1875 vzbouřila se Hercegovina. roku následujícího nastala válka černohorsko- turecká, a mladistvý Holeček spěchá na dě- Jiště válečné, aby jako zpravodaj listu, s kte- rým pak již definítivně spojil své životní osu- dy, zúčástnil se všech útrap bojujících vojsk spolu prožíval veškery radosti vítězů. Literár- ním plodem těchto zkušeností jest třísvazllové, obsáhlé dílo „Za svobodu“. Dulch, který se tu
Holeček Dul Hercegovina
21 article
vtělil, není romantický zájem a povrchní touha po dobrodružstvích (jako na př. u současného Bohumila Havlasy), ale jasná a kladná vůle poznání, opravdový životní i politický realism, žízeň pravdy. Holeček jest vyzbrojen bohatou znalostí historie, studuje sociální i politické poměry, prodírá se úporně vnějšími jevy a pří- hodami k jádru slovanské duše, uvažuje o so- ciologických problemech, srovnává s poměry českými i západo-evropskými. A nespokojuje se jen zkušenostmi, načerpanými ve vzrušené době válečné. V pozdějších letech ještě několi- kráte se vrací na slovanský jih, svůj úsudek, kterého nabyl v mimořádných poměrech, kon- troluje a koriguje novými cestamí a novými studiemi. Proto kapitoly knihy „Za svoboduí nalézají své pokračování v dalších spisech jako v dvousvazkových „Černohorských po- vídkách“ (1879 a 1881), pak hlavně v „Černě Hoře v míru“ (1883), v pozdějších dílech: „Na Černou Horu a Černá Hora koncem věku (1899), „Bosna a Hercegovina za okupace! (1901) a pod. K těmto cestám balkánským při- pojily se i studijní zájezdy na Rus. Ideové bo- hatstvi, na nich načerpané, Holeček uložil pak hlavně do dvou spísů: „Rusko-českých kapi- tol“ a do „Zájezdu na Rus“ Není naším programem podati tuto výče a podrobnou analysu všech Holečkových spisů.
Havlasa Holeček Holečkův Černá Hora Bosna a Hercegovina Rus Zájezd
22 article
Úkol tento teprve čeká novodobou literární politickou historii; bude to kapitola kladné radostné práce, zkoumati, jak se v Holečkově osobě dostalo našim slovanským snahám no- vého a reálného podkladu, které, vybudovány na konkrétním poznání, vytyčovaly opět kon- krétní a reálné cíle. Ne poslední přednosti těchto spísů jest i jejich literární stránka. Ho- leček dovedl svůj zvědavý a neutuchající zá- jem věcný odívati formou velmí pestrou a roz- manitou. Kapitoly, referující o dějích váleč- ných nebo jiných událostech, proplétá remi- niscencemi historickými, úvahami hospodář- skými a společenskými, objektivní tok epický kombinuje s krajinářskými líeněmi nebo osob- nímí vzpomínkami. Často těžko byste hledali hraníc mezl volnou novinářskou causerií a po- vídkou nebo novellou. Epik a myslitel se u něho stále sváří a proplétají, jakož uvidíme později.
Holečkův
23 article Bylo přirozeným důsledkem, že Holeček
Bylo přirozeným důsledkem, že Holeček svůj interes o věci slovanské a své poznávání jich „samobytného“ života rozšířil již od po- čátku i studiem slovanské poesie a jm. národní epiky. Vycházeje z přesvědčení, že — dle Ruskinových slov — umělecké dílo není jen dílem celého člověka, jedince, nýbrž že jest i dílem celého národa, vší jeho síly po věky shromažďované, zahloubal se do systematické- ho a vážného zkoumání rhapsodické poesie jihoslovanské, jak to dosvědčují obsáhlé pře- klady „Junáckých písní národa bulharského“ (z r. 1874 a 1875), „Písní hercegovských“ (1876), „Srbské národní epiky“ a pod. Zajímají ho svou ryzí, nezkalenou epičností, která try- ská jako čistý pramen hor, a zajímají ho i svou psychologií, svými prvky lyrickými i metafo- rickými. Na této cestě srovnávacího studia a analysy dospěl Holeček i k důkladnému zkou- mání národní poesíe finské. V překladu vydal veliké epos finské „Kalevalu“ (v letech 1894 až 1896) a finskou národní lyriku „Kantele- tar“ (1904-5). S překvapením konstatuje, že- duch těchto lidových výtvorů básníckých jest v mnohém a mnohém ohledu obdobný s du- chovou náplní plodů slovanských, ačkoliv pří- kré rozdíly jazykové nepřípouštějí možnosti mechanického přejímání. Zbývá jediný výklad- stejné podmínky klimatické a přírodní, které po věky působily na hmotný byt národů, ana- logicky utrojily i psychické vlastnosti, vtiskly analogické touhy i míry životní. Tímto způso- bem usazuje se rodová tradice, vytváří se ná- rodní karakter — duše národa.
Holeček Ruskinův Kaleval
24 article
A toto empírické poznání, vyzkoušené prohloubené tolikerými studiemi národní po- vahy slovanské i jejích přírodních a sociálních podmínek, stává se i prahorním základem nej- většího a nejvážnějšího díla Holečkova, romá- nového cyklu „Našich“. Není po mém soudu věcí náhody, že Holeček dospěl vrcholného svého výtvoru teprve v pokročilém věku muž- nosti a že — šedesátník — posud o něm pra- cuje. Již kolikráte byl konstatován zjev dosti nápadný, že u nás básníci vytvořili svá nejlepší díla na začátku své dráhy, jimiž jako by vybuchli, tvůrčí energie se strávíla. a v době, kde jinde se teprve umělecky dospívá, u nás nastává již ochablost tvůr
Holečkův Holeček
25 article
čích sil, dekadence. Nepodceňují niktera k mla- dé výboje, díla odvahy a prudkosti, která dovedou jediným vzmachem uchvátiti uměle- cký úspěch. Ale přes to zůstává pravdou, že každé umělecké dílo musí býti vždy plodem jakésí plnosti, zralosti a mužnosti, znamená vždy jakésí delinítivum, poslední slovoa nejvyšší moudrost. Takovým dílem, které se stává životni synthesou, slučujíc v sobě umělecké i lidské zkušenosti dlouhých a dlouhých let, jsou Ho- lečkovi „Naší“. Dílo, v kterém se bytost bás- níkova zpovídá nejvroucněji, kam vkládá svůj bol, svou lásku i celou svou víru. Dílo, spře- dené ze vzpomínek i nadějí, dílo lyrické i epi- cké, plné lásky k hroudě i plné vřelého idea- lismu. Dějištěm lokalisovány jsou do rodné krajiny autorovy na Vodňansko. A básník na- plňuje je výhledy do minulosti, výsledkem svého badání o karakteru českého člověka, resp. jihočeského sedláka, jak se utvářelv staletém důvěrném přilnutí k rodné půdě, uva- žuje tu o všech možných otázkách národnost- ních, problémech sociálních a hospodářských,
Vodňansko
26 article
pokud se dotýkají našeho národního orga- nismu. Jest pravda: po stránce formální cyklus není jednolně koncipován, nalézáte co chvíli dlouhé odbočky a retrospektivy dějové, ne- organické vložky a reflexe, které přerušují jednotný tok epický. Ostatně lze s radostí po- zorovati od kníhy ke kníze, jak postupně se vzmáhá prvek čistě výpravný a jak zatlačuje do pozadí neústrojné theoretisování. Leč i tak přes všechny možné námitky ať s té, ať s oné stránky, zůstávají „Naši“ význačným uměle- ckým činem, plným kouzla a básnické la- Základním rytmem, který prostupuje celé toto dílo, jest to, co bych nejraději nazval poe- sií rodovou. Jest lhostejno, že Holeček své figury v jednotlivých knihách různě pře- mísťuje, že vplétá postupně několik osudů jed- notlivců, rodin i celých obcí. Nebylo by, tuším, po této stránce nemožno uvésti obdobus rhapsodickou poesií jihoslovanskou, která tu asi nezůstala na Holečka bez vlivu. Ale všich- ni tito lidé básníkovi, zastoupení tolikerými různými typy, ba i výjimkami, žijí jediným spo- hody.
Holeček
27 article
lečným životem, mají společné potřeby i tou- hy, spravůjí se stejnými, neznámými zákony. které dřímají na dně duší jako nevyřčené dě- dictví předchozích pokolení. Holeček líčí sou- bor tohoto jihočeského života ve všech jeho projevech a fasích, a přece neupadá nikde do falešného, hmotařského idyllismu, jeho dílo ne- zná genrů, které ulpívají na dané anekdotě nebo episodě. Naopak! Siroký a volný dech vane timto dílem. Cítíte, že sice se tu vypra- vují osudy jedinců nebo snad jedně, dvou ge- nerací, ale tímto rytmem, tímto spádem, že žily dávné a dávné generace před tím a bu- dou žiti nadále i pokolení budoucí. Prazákla- dem všeho tohoto života jest poměr držitele k půdě. S ní člověk srůstá tajemnými kořeny jako dub, vše, co s půdou souvisí a co ze země vychází, jest posvěceno právě tímto sta- letým svazkem. Největší hřích, kterého se může člověk dopustiti, jest lehkomyslné zba- vování se půdy, bezzemství. A přece není tu hrubého materialismu, lpění na statku pozem- ském, na dočasnosti. Člověku jest půda jen svěřena, nemá práva se jí zbavovati, ale také ne ji rozmnožovati. Nikdo neni na světě sám, každý žije vyšším, duchovějším životem, má vyšší povinnosti k obci, k bližnímu, k lidstvu.
Holeček
28 article
Vrcholem jest ovšem nejvyšší abstrakce — bůh, ve jménu kterého se pak upravuje í náš poměr k světu. Jest to zákon lásky. A Holeček do této temné, černozemní poesie dědin a lesů, do této říše dávných ro- dových tradic, kde podávají si ruku mrtví se živými, vlévá proud idealismu a vroucího al- truismu, který překračuje meze vypravova- ného děje a vpíná se do věčného dění světa a člověčenstva. Vzpomínáte si na díla nedáv- no zemřelé básnířky Terézy Novákové, která svými romány, čerpanými zase z východoče- ských dějin a života, došla podobných mezí A těmito dvěma jmény — Holečka a Novákové — jest dnes vymezen i ráz i umělecká a my- šlenková výše českého venkovského románu. Jimi dostupujeme k pramenům toho, co všichni cítíme a oč marně se pokoušíme formulovati a definovati: češství. Básníci nám je objevilil
bůh Holeček Teréza Novák Novák
29 article
Jan Thon.
Thon