okně, skoba však patrně nezdála se jí pevnou. Ne chala provaz na okně viseti a zvolila jiný prostředek k usmrcení. Dlouhým kuchyňským nožem prořízla si krk tak hluboko, že sotva visel na kousku kůže Sebevraždu provedla patrně včera o 9. hod. večerní Celý byt, sesfávající z pokoje a kuchyně, byl pro- hledán, ale nikde nenalezeno vysvětlení ke dvoj sebevraždě dcer bývalého rakovnického lékaře. Však přece zdá se, že jedna okolnost poněkud toto tajem- ství vysvětluje. V bytě manželů Purmannových. sousedů sester Kratochvílových, byla loni spá- chána krádež. V měsíci srpnu bylo odcizeno šest menších losů, z nichž Purmannovi dva obdrželi po- štou nazpět. Neznámý pisatel sliboval, že také ostatn 4 losy za nedlouho vrátí. V měsíci říjnu byla u Pur- mannových odcizena spořitelní knížka, znějící na 1000 zl. Z této knížky dne 28. října 1902 byl vy- brán obnos 500 zl., knížka pak vložena opět do kufru: v listopadu však zase ji někdo vzal a dne 18. listopadu druhých 500 zl. vybral. Potom teprve krádeže byly odhaleny a trestní oznámení učiněno. Pátrání zahájilo nejprve komisařství, pak bezpečnostní oddělení a nyní zavedeno v té příčině vyšetřování proti neznámým pachatelům pro krádež. Jisté pode- zření bylo vysloveno na sestry Kratochvílovy a tato okolnost patrně byla příčinou vylíčené tragedie.

— Jak „malíř“ Franta Vodička maloval strak na vrbě. Věcná škoda, že autor „Frajtra Kaliny“ ne- poznal nikdy Frantu Vodičku! Jaký by to byl skvostný pendant k povídavému hrdinovi, který měl v rukou ošud samotného Bonaparta, jen přiložit doutnák k pánvičce kanonu! O malíří Vodičkovi mohli by mnoho podobného vyprávěti v Brně, kde měli od několika dnů čest ho poznat. Uvedl se sám do společnosti brněn- ské beze všech servítků. „Malíř Franta Vodička“. A když tázavě spočinuly zraky na hranotlucké jeho po- stavě, na širokém klobouku, divoce rozházených vla- sech a valně povetšelém haveloku, usmálo se jeho oko zvláštní omlouvající shovívavostí, jako by říci chtělo: Ovšem, kdepak vy mě můžete znát. To jste býli všichni ještě zajíci, když už dávno oháněl jsem se štětcem a paletou... Ukázalo se záhy, že není jen tak všedním člověkem. Dal se do vyprávění o svém talentu, jenž byl tak silným, že v Mnichově nechtěli

ho vzít do malířské akademie, bojíce se, že by všechny místry zahanbil. V Paříži nejslavnějším malířům dělal takovou konkurenci, že počali ho boykotovat a ne- zbylo mu než utéci z Babylonu nad Sekvanou. Po- sluchači — obyčejně v hostinci se ponořil do kobek dávných vzpomínek — žasli nad tím, jak možno, aby jméno tak slavného malíře nebylo proniklo na veřej- nost. Vodička, Vodička — marně vzpomínali, kde to jméno slyšeli. „Ale bože,“ pomáhal jim mistr Vodička, „ve Zlaté Praze a Světozoru před dvaceti léty, však se upamatujete, ty krajiny a pak ty portréty... I vy si vzpomenete!“ Tak si dělal Vodička na večer v hostinci známosti, deprecíroval trochu, když někdo z úcty za- platil zaň útratu, která nikdy nebyla malá. A druhého dne překvapil „známého“ v bytě neb na ulici k dů- věrnému rozhovoru. „Víš, kamaráde, jsem v oka- mžité tísni, mám rozdělaný obraz na oltáři u Kapu- cínů a došly mibarvy — nechci si říkat o zálohu...

Nekdo půjčil, někdo ne. V posledních dnech, když to už s půjčkami vázlo a přátelé z daleka se ztratil v průjezdech a doma se dali houževnatě zapírat, počal prodávat „malíř“ Vodička, ač tuze nerad, svoje práce Byly to většinou portréty českých spisovatelů a bá- sníků. Konečně došlo to s Vodičkou tak daleko, že pro- dával po hospodách losy na své umělecké práce. Ne- dařilo se mu ani tak valně. Najednou však pousmálo se na Vodičku slunko Štěstěny. S radostnou tváří sdě- lil jednomu ze svých přátel, že dostal výborné místo za učitele kreslení na některém gymnasiu v Čechách Svlékl s dobráka přítele lepší šat, aby tam udělal jak se patří dojem a na cestu vypůjčil si 20 zlatých. Ale na krásné místo nedojel. Policie brněnská byla na něho upozorněna mezitím a vzala si ho na paškál. A tu k nemalému podivu zmizela s mistra Vodičky aureola slovutného malíře a vyklubal se z něho praž- skou a vídeňskou policií dávno hledaný podvodník stíhaný zatykačem. Vodička ponechán byl ve vazbě ale protože v separaci dostal záchvat deliria, dopraven byl do zemské nemocnice. Až se uzdraví, bude míti příležitost chlubiti se se svým uměním u soudu. Po- licie brněnská jest však přesvědčena, že štětec neumí vzíti ani do ruky.

— Osudný pytel. Velice mrzutá věc přihodila se v těchto dnech v Mnichově Hradišti občanu proto, že zatoužil po cizím. Někteří mlynáři z okolí mají při hostinci p. Václava Zimy obilní skladiště, v nichž bývá někdy hojně obilí. Zmíněný občan o tom dobře věděl a jelikož sám měl půdu prázdnou, zželelo se mu jí tak, že si umínil, že jí aspoň poněkud naplní. Připravil si zánovní pytel a když byla již úplná tma, vyšel dělat mlynářům »tchoře«. A byl také se svou prací brzy spokojen, neboť po ukroucení zámku u obilního skladiště mlýnářů hravě a nikým nepozo- rován odnesl si na svou půdu z něho 7 pytlů obilí. Prací touto poněkud znaven, nenechavý občan uleh! a v přesvědčení, že co se mu povedlo dnes, podaří se mu i zejtra a jindy, kdykoli bude chtíti, blaženě usnul. Co jej však očekávalo ráno, zajisté ani ve snu se mu nezdálo. Ráno byl poněkud záhy probuzen a když promnul si nevyspalé ještě oči a prohlédl. spatřil vyděšen státi u postele četníka v plné zbroji. Četník ovšem neotálel a přísným hlasem a stručně sděloval, že »u Zimů« ztratilo se obilí ze skladiště a že jeho zloděj trousil je po cestě až k domku ob- čanovu a dále po schodech až na půdu a vyzval jej, by s ním na půdu šel. Občan krádež z počátku za- píral, ale když četníkem uveden byl na půdu a vi- děl, že od nasypané tam hromady obilí trousena jsou v hojném počtu zrnka až ke skladišti mlynářů »u Zimů«, nucen byl k činu svému se přiznati. Čet- ník odvedl jej neprodleně do vazby k soudu. Osud- ným stal se pro zloděje zánovní pytel, protože byl děravý.

— Souboj terciánů. Žák III. třídy reálného gym- nasia v Děčíně L., syn rumburského měšťana, nalezen byl v neděli dne 25. ledna zraněný na pravém spánku střelnou zbraní a vyšetřováním se zjistilo, že pokou- šel se o sebevraždu, jakož i že hoch před tím měl souboj se svým spolužákem B. na bambitky. Podně k němu zavdala u těchto terciánů milostná záležitost Žák B. vyslovil prý se opovržlivým způsobem o „vy- volené“ svého spolužáka L., který mu pak neprodleně poslal svědky, žáky rovněž III. třídy. Žák B. na vy- řízení této „čestné“ záležitosti souboj přijal a jmenoval své svědky. Ujednán souboj na bambitky, který se skutečně také následujícího dne v pondělí konal. Soubojníci se svými sekundanty, avšak bez lékařů, sešli se v lese na nedalekém kopci a chystali se k vážnému utkání. Když viděli to sekundanti, ve- směs žáci třetí gymnasijní třídy, prchli. Na útěku za- siechli však za sebou tři výstřely, jež na sebe sou- bojníci vypálili. Oba skutečně se stříleli, ale nikdo z nich nebyl zraněn. Bezvýslednost souboje, provede- ného bez sekundantů, přiměla rozvaděné hochy, že rozhodli pak losem, kdo z nich má sám vložiti ruku na svůj život, aby „čestná“ jejich záležitost konečně byla definitivně vyřízena. Los padl na žáka B., který také uchopil revolver a střelil se do spánku. Na štěst zranil se tak, že bude mu snad život zachován. Hoch dopraven byl do nemocnice.

— Zmizelý student z Chrudimi — konečně na- lezén. Koncem ledna t. r., jak naši čtenáři se pama- tují, zmizel z Chrudimi studující III. ročníku obchodní akademie Karel Sauer, ze strachu před operací, které se měl podrobiti. Veškeré pátrání po zmizelém bylo marným, ačkoliv zarmoucení rodičové veřejně v no- vinách sdělili důkladný jeho popis. Teprve asi před čtyřmi dny došel z Lambachu v Horních Rakousích telegram, že tam byl ubohý hoch nalezen. Jak se cestou živil a kde po celý měsíc se potloukal snad se vyloží až po jeho dopravě do domova.

— Zajímavá přísaha znalců u starodávného kříže. V poslední den měsíce února konala soudní komise z Milevska ohledání zásob hlíny v osamělé cihelně nedaleko Strejkovic. Přibraní znalci měli potvrditi pod přísahou své výpovědi, týkající se zásob hlín a ceny její. Protože v cihelně nebylo žádného kru- cifixu, odebrala se celá soudní komise k nedalekému, starodávnému kamennému kříži, jakých v okolí mi- levském z dob polohusitských nachází se v polích bojnost, přineseny dvě svíce, jež rozlámány a roz děleny mezi účastníky komise a tak pod širým ne- bem v neobvyklé scenerii vykonána přísaha znalců. — Lupič vnikl za bílého dne do stavení. Vyšší smělostí lupičské dopustil se neznámý zlosyn v Pro- stějově. V pátek ráno o 8. hodině vrazil do bytu jistého domovníka v Komenského ulici a beze slova zasadil ulekanému patnáctiletému synku domovní- kovu silným obuškem několik ran přes hlavu, až tento klesl v bezvědomí k zemi. Na to pobral zlo- syn některé cennější předměty a zmizel s nimi, uza- vřev dříve byt na klíč, který ssebou odnesl. Když se domácí lidé dostavili a slyšeli z bytu vzdychání po tlučeného hocha, vypáčili dveře a tu teprve se do věděli, co se stalo. Po zlosynu zavedeno ihned úsilovné pátrání. — Krádež na dráze. Z vagonu nákladního vlaku buštěhradské dráhy mezi Bruskou a Veleslavínem v noci na včerejšek neznámý pachatel odcizil balík rukodělného zboží. Pátrání po pachatelích bylo za- vedeno.

— Nováček v silničním přikopu. Asentní komise v Karlíně včera marně čekala na příchod zedníka Fr Růžičky z Kobylis č. 13. Později teprve vysvětlilo se proč Růžička nepřišel. Ležel v separaci libeňské stráž- nice na pryčně. Růžička dodal si odvahy na cestu k odvodu a sice tak důkladně, že nedaleko usedlosti Rokosky v Libni svalil se do silničního příkopu. Když byl tam nalezen, opatřila stráž truhlu a v té byl pře- vezen do separace. — Oheň na nádvoři. Marie Čížková, žena obuv níka z Vršovic č. 252 včera večer vysypala žhavý popel do necek a do koše na nádvoří. Po půlnoci necky i koš začaly hořet a nastalo značné nebezpečí. Náhodou byl oheň zpozorován a záhy uhašen. — Koně se splašili. Do povozu ze statku Drast u Karlína zapřažení koně včera dopoledne v Králov- ské třídě v Libni splašili se následkem hučení po via- duktu jedoucího osobního vlaku české severní dráhy Splašení koně narazili na akát vedle silnice s ta- kovou prudkostí, že kočí Jan Dolejš byl s kozlíku sho- zen a na levé ruce poraněn. Koně byli pak zadržení. — Náhlé úmrti. V domě čp. 255—V. bydlící 76letá žebračka Jindřiška Hillerová včera odpoledne náhle zemřela. Za účelem zjištění příčiny smrti byla mrtvola převezena do pathologického ústavu. — Vystěhovalci. Dnes ráno jely Prahou 103 osob z Ruska a Haliče do Ameriky. — Z Dejvic. (Dobročinnost.) Výkaz Ix »sousedské« věnoval výtěžek zábavy v obnosu 228 na školní potřeby chudé mládeže školy u Brusky.

= K podvodům ve finančním ministerstvu rumun- ském. (Pův. dopis »N. L.) Z Bukurešti se oznamuje Bankéř Don Albahary, jenž je hlavním vinníkem v podvodech u finančního ministerstva, byl dne 1. t. m. policejním inspektorem Weltzem dovezen z Nizzy do Bukureští a dodán do vězení. Když měl vstoupiti s četníky do vozu, nejevil k tomu mnoho chuti. Byl velmi elegantně oděn, v lakýrkách a cylindru a po- jednou měl jeti ve společnosti četníků. Ale nebylo pomoci. Všeobecně se zde vzpomíná, jak tento bankéř ještě před několika roky stával na nároží ulice se skřínkou a čachroval s výměnou peněz. = Na princeznu Louisu vycházejí nové věci na jevo. Tím, že opustila princezna Louisa sanatorium v La Metairie a přesídlila na villu v Lindavě, znova probudila se již již uhasínající jiskra pozornosti k ne- pěkné afféře jejího cizoložství a konečného rozvodu.

Ale poznova objevily se události pikantního rázu, jichž obsah dá se domysliti z připojeného telegramu z Drážďan. Z Drážďan, 3. března. Za líčení o roz- vodu bývalé korunní princezny Louisy toskánské vyšly na jevo věci, následkem kterých uznáno žá- doucím, aby zdejší zubní lékař Brian z Drážďan zmi- zel. Policií vypovězen Brian ještě nebyl. Brian při- pravuje se na cestu do Ameriky. Dnes povídají se nové skandály. — Z Drážďan, 3. března. Villav Lindavě, ve které teď ubytována jest bývalá korunní princezna saská, jest zařízena pouze na léto, nikoli však na zimu. Poněvadž jest obava, že by mohl Wölf- ling anebo Giron v dobrodružném úmyslu provést attentát, jest připraven zatykač na oba. Proslýchá se kromě toho, že ve dnech nejbližších posláno bude několik četníků k ochraně villy, jež leží o samotěu vesnice Lindavy a ubytováni budou ve ville. = K zavraždění bohaté vdovy Agapie Shachi- nescu, píše nám přítel našeho listu z Bukurešti, že vrah Stoinel zmizel beze stopy. Policie se domnívá, že týž dopustil se vraždy ještě tří jiných osob, jež sešly záhadnou smrtí se světa a nikdy nepodařilo se policii, jich dopadnouti.

Hudba. + Z Plzně, 3. března. (Zvl. tel. »Nár. Listů«) Při koncertu pěveckého spolku »Smetana« (bývalý pařížský odbor v Plzni) docílil prof. Rud. Reissig virtuos na violu d'amour z Brna, opět velikých úspěchů. Vybrané obecenstvo nadšeným potleskem odměnovalo umělce i výkony renomovaných pěvců

Školská hlídka. Ze spolku českých učitelek v Praze. Ve středu dne 4. března o půl 6. hod. odpol. je členská schůze ve škole u sv. Jiljí na Uhelném trhu. Rozhovor o bu- doucí IV. třídě měšťanských škol, jak by si ji uči- telky představovaly. Kollegyně, račte se s hojnými návrhy dostaviti, aby případně mohlo býti o nich re- ferováno na okr. poradě učitelské. Na této členské schůzi starostka spolku slč. Tesařova zahájí rokování o coelibátu učitelek. V 5 hod. je schůze výborová. Pěvecká sekce sejde se ve škole u sv. Jiljí v úterý dne 3. března o 5. hod. odpol.

Věstník spolkový. Schůze.

Dne 4. března: Spolek architektů a inženýrů v král. českém. Skupina II. (inže- nýrství stavební, železniční a geodesie) koná svoji schůzi tentokráte výminečně ve středu ve výborovně Měšťanské besedy pražské o 7. hod. večer. Na pro- gramu jest rozhovor »O účincích posledního odchodu ledu na říční stavby vltavské.«

»U Holubů« na Smíchově pořádán bude dnes, jakož i každé příští úterý koncert damské ka- pely. Začátek o 7. hod. — První rybářský klub v Praze pořádá v pátek dne 6. t. m. pro členstvo, jakož i zvané hosty v restaurantu »u bílé labutě« obvyklou rybářskou zábavu, při které účin- kovati bude známý komik p. Wanderer, jakož i kvar- teto orkestru Národního divadla. Volné vstupenky lze obdržeti v klubové místnosti na nároží Jámy čís. 1. Měšťanská beseda v Praze má vý- roční valnou hromadu v neděli dne 15. březnao 91/2 hod. dopolední. Na pořadu jsou kromě spolko- vých zpráv volby a návrhy správ. výboru. Výroční zprávy vydávají se členům ode dne 13. března od 6—8 hod. večer u kustoda.

Poslední zprávy. Z Londýna, 2. března. (C-B.) V dolní sněmovně tázal se Gibson Bowles, zdali je vládě známo, že následkem zmenšení počtu loďstva chilského a argentinského jsou na pro- dej dvě válečné lodi prvního řádu, teprve ne- dávno v Anglii vystavěcé a zdali vláda uvážila, jaké změny v poměru sil cizího loďstva by na- staly, kdyby byly tyto lodi koupeny některou cizí mocností. Premierministr Balfour odpo- věděl, že admiralita o tom už bedlivě uvažo- vala a dospěla k úsudku, že lodi ty se pro účely Anglie nehodí a že proto není radno za- koupiti je Z Londýna, 2. března. (C.-B) V horní sněmovně rozvinul Grey otázku sazeb lodních pro náklady do jižní Afriky. Státní podtajemník Onslow odpověděl, že otázkou tou se už úřad kolonialní zabývá. Awedmouth poukázal na posledně uveřejněnou modrou knihu o Venezuele a žádal, aby byly uveřejněny další dokumenty o blokádě venezuelského pobřeži a o výměně listin se Spojenými státy. Ostře kritisoval společný po- stup s Německem.

Tržní a hospodářské zprávy.

Tzh na dobytek ve St. Kolíně koná se dne 9 března. Konkurs prohlášen byl krajským soudemv Chebu na jmění firmy Ott a Wagner, výroba pleteného zboží v Chebu. Konkursním komisařem rada Kreitner, správcem dr. Reiniger, advokát tamtéž. Schůze věřitelů 12. března, přihlášky do 10. dubna, rok likvidační 16. dubna.

Cuk r. (Poslední zpráva.)

—n— V Praze, 3. března (10 h. 15 mi- nut.) Obchod se surovinou klidnější. Pohotové franko Ústi K 22.65, na duben 22.80 peníze. Nová kampan