1
article
Rečník mluvil pak usnale o vojsku, jsž
jest nejjistější nadějí země a nejlepší zá-
rukou míru. (Souhlas.) Socialistický poslanec
Ciecoti přimlouval se za návrh. Bettolo
dokazoval nutnost silného loďstva, které má
za úkol všude tam za práva Italie se zasa-
zovati, kde Italové pracují a národní ochra-
ny potřebují. (Hlučný souhlas.) Na to byla
schůze odročena.
Z Vídně, 18. února. (C.-B.) Za předsednictv
presidenta obchodní a živnostenské komory
brněnské ryt. Gomperze konala se včera ple-
nární schůze ústředního sboru pro předběžnou
poradu o obchodních smlouvách. V
příčině autonomního celního tarifu a zákona cel-
ního bylo usneseno, aby referenti sepsali v nej-
kratší době nejdůležitější stížnosti. Zpráva t
bude pak po schválení ústředním sborem před-
ložena říšské radě a vládě. Za účelem přípravy
obchodních smluv budou jednak sestaveny celně
politické požadavky, které mají rakoušti průmysl-
níci vůči cizozemským tarifům a jednak mini-
mální sazby celní, pod něž nemůže rakousko-
uherský tarif jíti. O těchto přáních bude vyjedná-
váno nejprve mezi jednotlivými referenty a vliv-
nými průmyslníky, a pak na anketě, na které
se bude také jednati o zájmech, jež jsou v od-
poru s eventuálním vyrovnáním. Provedením
těchto usnesení byla pověřena komise, jejíž čle-
ny jsou zástupci obchodních a živnostenských
komor pražské, liberecké a vídeňské, jakož
ústředního svazu průmyslníků. Vzhledem na na-
léhavost prací této komise byla prohlášena jeji
činnost za permanentní.
Z Vídně, 18. února. (C.-B.) Císařem byl jme-
nován legační rada prvního řádu Otto svob. pán
Kuhn z Kuhnenfeldu ministerským re-
sidentem u republik argentinské, uruguayské a
paraguayské a byla mu zároveň propůjčena hod-
nost mimořádného vyslance a splnomocněného
ministra.
Ciecot
Italos
Gomperz
Otta svobodník
Kuhn
Vídeň
živnostenský komora
Italia
2
article
Císař udělil sankci zákonu usnesenému svě-
mem království českého, jímž se vylučují obce
Vnače s Jindřichovou Vsí a obec Kienhaid ze
zastupitelského okresu jirkovského a přičleňuj
se k zastupitelskému okresu chomutovsko-basti-
anperskému.
Ministr vyučování jmenoval professora na
německém státním gymnasiu v Praze na Novém
městě Jindřicha Marka okresním školdozor-
cem pro německé školy v českých školských
okresech plzeňském, přeštickém, klatovském,
příbramském, hořovickém, blatenském a roky-
canském, jakož i v německém školním okrese
klatovském.
Z Paříže, 17. února. (C.-B.) Celou
včerejší odpolední schůzi poslanecké sně-
movny vyplnilo rokování o zrušení pri
vilejí domácích palíren. Potom
bylo usneseno k návrhu ministra financí
Rouviera, který vytkl, že jest nutno ro-
kování o rozpočtu skoncovati ještě v březnu,
313 hlasy proti 256, aby se konala večern
schůze.
Ze Štokholmu, 17. února. (C.- B. )
Vláda podala v říšském sněmu předlohu o
přistoupení Švédska k cukerní kon-
venci brusselské.
Z Londýna, 17. února. (C.-B.) Horn
sněmovna poskytovala za předčítání trůnní
řeči královy skvostný pohled. Před trůnem
zaujali místo nejvyšší zástupci soudních úřadů
v modrých a červených svých krojích, na
pravo od trůnu sbor diplomatický, kdežto pé-
rové zasedli na prvních lavicích sněmovních
a jejich choti obsadily lavice zadní. Veškeří
přítomní byli ve slavnostním úboru. Postranní
galerie byly obsazeny vynikajícími návštěv-
níky, zastupujícími veškeré země. Ostatní
prostory sněmovny byly vyplněny členy dolní
sněmovny.
Vnač
Jindřichová
Jindřich Marek
Rouvier
Štokholma
Horn
Praha
Paříž
Švédsko
Londýn
dolní sněmovna
3
article
Prine Wales ský vstoupil do síně
s královskými princeznami. Následoval pak
průvod králův, vedený osmi heroldy. Ve
středu malebné skupiny kráčel král s krá-
lovnou ruku v ruce. Krtál byl oděn v uni-
formu polního maršálka s purpurovým plá-
štěm. Královna v tmavé robě, zdobené di
amanty, měla přes ramena přehozený pur-
purový plášť, podšitý hermelínem a na hlavě
úzký diadem. Královští manželé zasedli pak
na trůn, odkud předčítel král hlasitě, jasně
a zřetelně trůnní řeč.
Z Londýna, 18. únotra. (C.-B.) Horn
sněmovna zahájila adresní debatu. Lord
Spencer dovozoval, že je dobrým znamením,
že se v trůnní řeči nečiní zmínka ani o Číně ani
o Rusku. Usuzuje z toho, že jsou zprávy zahra-
ničňiho úřadu o stycích Anglic se všemni na dál
ném východě interesovanými zeměmi uspokojivě.
Záležitost venezuelská vzbudila velké obavy, po-
něvadž v Anglii si každý toužebně přeje, aby
dobré styky Anglie se Spojenými státy nebyly
přerušeny a poněvadž byl dojem, že by se mohla
Anglie svou součinností s jinou mocností octnou-
ti ve vážných nesnázích. Podotkl, že by vše co
by mohlo přivoditi zlepšení ve vzájemných sty-
cích mezi Anglií a Německem s radostí a se
zadostučiněním uvítal. (Slyšte! Slyšte!) Řečník
zmínil se pak o nepokojích makedonských a vy-
slovil naději, že bude vláda podporovati všemi
silami mocnosti, které se přičiní o zlepšení situace
v oněch zemích.
Lordpresident tajné rady vévoda z De-
vonshiru odpověděl, že se zdá, jako by lord
Spencer měl za to, že jest veškeré jednání v zá-
ležitosti venezuelské skončeno. Tomu tak není.
Horn
Spencer
Prine Wales
Londýn
Čína
Rusko
Anglie
spojený stát
Německo
4
article
Jsou ještě otázky, jež bude třeba předložiti roz-
hodčímu soudu. Řečník vyslovuje povděk nad
tím, že lord Spencer nemluvil už o tak zvané
allianci s Německem. Bylo vždy prohlašováno.
že nebylo ničeho, co by se rovnalo allianci. Jed-
nalo se jen o společný postup za určitým cílem
mezi Anglií, Německem a Italií. Řečník mluvil
pak o otázce západních provincií tureckýcha
pravil: Návrhy, učiněné Rakousko-Uherskema
Ruskem, mocnostmi podepsavšími smlouvu ber-
línskou, byly dosud těmto mocnostem sděleny
pouze důvěrně, ale Turecku nikoliv.
O cestě Chamberlaina do Jižní Afriky
pravil řečník: Připouštím, že případy, ve kterých
takové kroky jsou činěny ministrem, musí býti
mimořádné, ale poměry v Jižní Africe jsou sku-
tečně mimořádné. Vláda měla za to, že úprava
velkých úkolů těch bude osobním vyšetřením
usnadněna. Klásti meze osvědčené autoritě lorda
Milnera, vládě nikdy ani nenapadlo.
Sněmovna schválil a potom adresu a od-
ročila se.
Z Petrohradu, 17. února. (A. C.) Ve zdejších
informovaných kruzích se ujišťuje, že rakousko-
uherský vyslanec bar. Aehrenthal poslední dobou
měl rozmluvy s finančním ministrem Wittemo
záležitosti obnovení obchodních smluv rakousko
uherských.
Z Bělehradu, 18. února. (C.-B.) Ministr za-
hraničních záležitosti Lazanič byl jmenován
předsedou Akademie věd.
Z Bělehradu, 18. února. (A. C.) Nově jme-
novaný rakouský vyslanec dr. Dumba přibude
sem v nejbližších dnech, aby přijat byl králem
ve zvláštním slyšení.
Spencer
Chamberlain
Milner
A C
doktor
Dumba
Německo
Anglie
Italia
Rakousko
Rusko
Turecko
jižní Afrika
Petrohrad
Bělehrad
akademie věda
5
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Šílenství, v němž je methoda. »Rei-
chenberger Ztg.« přináší článek, v němž zle se
nad tím durdí, že v Liberci nebylo zřízeno
ještě druhé, úplně německé zemské finanční ře-
ditelstvo. Jak by ne — Liberec a Praha jsou mě-
sta co do významu totožná, stejně velká a se
stejnou dějinnou minulostí, proč by neměl tedy
Liberec zrovna to, čemu se těší Praha. Němci
tak tvrdí zcela vážně a právě tak jako rekla-
mují pro Liberec zvláštní poštovní ředitelstvo,
reklamují nyní též finanční ředitelstvo. A když
ne zemské, tedy aspoň okresní. Bezpochyby je
prý litoměřické příliš veliké. Však už je měli,
zrovna tak jak Trutnovští krajský soud, ale zka-
zil jim to krajanský ministr dr. Rezek. Mělo prý
býti zřízeno v Liberci z okresního hejtmanství
libereckého, jabloneckého, friedlandského, měl
to býti vůbec ryze německý úřad, výhradně
s německou úřadní řečí a s německými úřad-
niky. Však ministr krajan se tomu opřel a zma-
řil tento plán chytrým nápadem, aby k ředitelstvu
tomu připojeno bylo též hejtmanství turnovské
a semilské, tedy dvě hejtmanství česká. Tím
ovšem bylo by prý okresní finanční ředitelstvo
liberecké počeštěno a za takové Němci pěkně
děkují. Takovou má moc český ministr krajanl
Také »Reichenberger Zeitung« přisvědčuje dru.
Němec
Rezek
Rei
Liberec
Praha
Reichenberger Zeitung
6
article
Lerchovi, že máme dnes ministerstvo Rezek
jinak Körber. Kdo věc zná, smíchem by se nad
tímto nápadem rozsypati musil, kdyby nešlo o
věc přiliš vážnou, a kdyby neviděl každýv
směšném tomto tvrzení chytrou methodu, jejíž
účel je maskovati očividnou Körbrovu přízeň, kte-
rouž Němce zahrnuje. Což už je hotovo a pro-
vedeno, co obsaženo v pověstném svatoduš-
ním programu německém, aneb se Čechové
již podřídili diktátu dra. Körbra, v němž
káže, že Němci nesmějí býti ve svém kraji
obtěžováni českými úřadníky? — Jak tedy
opovážiti se mohli Němci Fžádati v Čechách za
úřad výhradně německý? Že prý v Plzni jsou
všechny úřady přeplněny Čechy, jakkoli určeny
jsou pro obě národnosti, rovněž český prý je
tamější úřad poplatkový, jejž dr. Kaizl
Lerch
Körber
Němec
Čecho
Fžádat
doktor
Kaizl
Čechy
Plzeň
7
article
zřídll své doby v tomto městě, jakkoli úřady
toho druhu nalezají se jen ve větších městech
hlavních. Samý prý Čech všude! Až prý bude
vítězně přemožena česká obstrukce, pak prý se
musí zaříditi tak, aby nebylo možno ministru
krajanu rušiti usnesení ministra odborného,
potom prý musí míti, prostě řečeno, vládu
svou, neboť povoláním ministra krajana do ka-
binetu by se jim nepomohlo. — Skutečně ? Jaké
pak by to musilo být ministerstvo, které
by se Němcům líbilo, když jim už ani
pan dr. Körber, Wittek a Böhm nestačí? Aby
ale do vrcholu karikatury vehnala svůj žal nad
»pronásledováním« Němců v Čechách, cituje
znamenitý ten list dopis »váženého svého přítele
a politika«, který dokazuje, jak prý všemi sku-
linami dere se do »uzavřeného území« my-
šlenka českého státního práva. Němci prý ale
zuby nehty brániti se budou »českému státu«,
ba oni, když bude třeba i ku flintě sáhnou, aby
bránili své rakouské státní příslušenství naproti
českému státu. Člověku se hrůzou při tom vlasy
ježí. Ubohé české státní právo, budou po něm
střilet !
Němec
doktor
Körber
Wittek
Böhm
Čechy
8
article
— Z víru »kruhů agrárně-poslaneckýche
zase v posledním čísle agrárnického orgánu vy-
plynula veliká bublina, jejíž obsah svědčí o je-
jím bahnitém původu. Na obranu nepřirozeného
spojenectví české selské, malorolnické strany
s knížaty a hrabaty, vůdci feudální družiny, na
obhájení té okolnosti, že se k potírání lidové,
demokratické svobodomyslné strany národní
půjčují agrárními vůdci černému princi hlasy malo-
rolnických delegátů, odvažuje se tu list středníhoa
malého stavu zemědělstva českého k libosti svého
urozeného vůdce do bláta šlapati českému rolníku
vždy nejdražší zásady svobody a hrdé samotno-
sti a pojednávati o nich způsobem frivolního
paskvllu — věc to dosud nebývalá a neslýchaná.
Do té doby neslyšeli jsme tak nízký tón, který
by současně vydával se za mluvčího českého
rolnického stavu a zároveň tak zlehčoval slavnou
demokratickou minulost českého rolnictva. Že
část rolnictva pod vedením kubrovsko-schwar-
zenberským stojící, nevidí a necítí pohromu
úžasného rozvratu, jdoucího zrovna prostřed české-
ho rolnického lidu a poltící jej na dvě části, z nichž
jedna stojí s lidem a druhá se šlechtou,
to by se dalo ještě prominouti, nikoli však onen
nevysvětlitelný poddanský duch, který ani z če-
ského rolnictva býti nemůže, neboť ani za člo-
véčenské poroby v něm nebyl, a který jedině
umožňuje agrárně-aristokratické štvanice proti
svobodomyslným rolníkům českým, a způsobily
i jich výhost při posledních volbách v zeměděl-
ské radě. Osobní význam těchto voleb, otázka,
zdali při nich volen byl ten či onem zástupce
svobodomyslného rolnictva českého, ustupuje
daleko do pozadí před jich politickou váhou,
před jich, abychom tak řekli, kulturním poza-
dím. Došlo to krátce řečeno tak daleko, že rol-
nictvo české, kteréž povstalo jako jeden muž před
9
article
čtrnácti lety, aby rozbilo punktační dílo staroče-
ského a feudálního svazku a svým nadšením strhlo
i demokratický lid český k největšímu politickému
skutku českému v nové době, seslabeno bylo
průběhem posledních let o tak značnou část
svého demokratického přívrženstva, že část táto
ve spojení s feudály a Staročechy své bývalé
soudruhy jednoho praporu a jednoho zástupu
poráží nyní — ve spojení se společným druhdy
nepřítelem. Pakliže se necítí tento ponižující a
přímo deklasující převrat politického smý-
šlení právě v oněch kruzích, kteréž mu pod-
lehly, pak otázka, kterou dnešní »Ob. zem.«
postavila v čelo svého článku a znějící: »Za-
číná snad býti zle?« jest naprosto nevčasná,
neboť potom už je dávno zle, ba co nejhůře.
Dětinská a naivní radost politického protivníka
z vítězných voleb v zemědělské radě a škodolibost
z otázky té znějící a v celém článku tak říkajíe
za břicho se popadající, jest jenom příznakem
primitivního pojímání nynější politické situace.
Celý ten spolek agrárně-feudálně-staročeský cum
applausu staročeské žurnalistiky uzavřený i agi-
tující všemi prostředky intriky, v níž jest mladý
Schwarzenberg mistrem, jest ovšem prozatím
jenom dílem společného, náruživého záští a žíz-
nivé pomsty proti straně svobodomyslně. Že tu
bylo dáno straně agrární sloužití intellektu
schwarzenberského prince a staročeských po-
hlavárů za pouhý nástroj, je pomyšlení tím více
zahanbující a to zvlášť proto, že takového poměru
docíleno pověstnou ubodřeností prince Bedřicha,
vynikajícího v umění získávati slabé povahy.
Ale poměr tento nabývá povážlivých stránek.
V posledním čísle agrárnického orgánu četli jsme
dokonce prohlášení z týchž kruhů agrár-
nich poslanců, podle kteréhož považováni
Schwarzenberg
Bedřich
Ob